Čtvrtek 14. února 1929

kraj. soudu v Liberci ze dne 17. ledna 1929, č. Nt X 5/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Weberové pro přečiny podle §u 11, č. 2 a §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 713-II),

okr. soudu v Liberci ze dne 16. ledna 1929, č. T IX 60/29, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Lehnerta pro přestupek podle §u 335 tr. z. (č. J 714-II),

sedrie v Komárně ze dne 7. ledna 1929, č. Nt 224/28-3, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 29. ledna 1929, č. 883/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Steinera pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky a přestupek podle nařízení býv. uher. min. vnitra č. 766/98 (č. J 715-II),

sedrie v Rim. Sobotě ze dne 31. ledna 1929, č. Nt 9/29-4, předloženou vrch. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 4. února 1929, č. 1223/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Kopasze pro přečiny podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky (č. J 716-II),

okr. úřadu v Prešově ze dne 24. ledna 1929, č. 232/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Matíka pro přestupek zákona shromažďovacího (č. J 717-II),

okr. soudu ve Zlíně ze dne 5. února 1929, č. Nt 8/29, za souhlas s trest. stíháním posl. Mikulíčka pro přestupek proti bezpečnosti cti podle §u 496 tr. z. ca Jan Kostka (č. J 718-II),

kraj. soudu v Novém Jičíně ze dne 27. ledna 1929, č. Nt VI 10/29-2, za souhlas s trest. stíháním posl. dr Schollicha pro přečin proti bezpečnosti cti podle §u 491 tr. z. (§§ 1 a 27 zákona z 30. května 1924, č. 124 Sb. z. a n.) (č. J 719-II).

Odvolání žádosti:

okr. soud trestní v Praze přípisem ze dne 15. ledna 1929, č. Nt V 13/28-5, odvolává žádost ze dne 12. listopadu 1928 za souhlas s trest. stíháním posl. Haruse pro přestupek podle §§ 3 a 19 zákona shromažďovacího č. 135 ř. z. z r. 1867 (č. J 685-II, presid. sdělení 176. schůze).

Předseda: Výboru ústavně-právnímu přikázal jsem:

Vládní nařízení ze dne 18. ledna 1929 o zákazu soudně vymáhati vklady učiněné ve starých rakousko-uherských korunách u poštovních úřadů na nynějším území republiky Československé pro poštovní spořitelnu budapeštskou nebo vídenskou.

Přikazuji výborům zahraničnímu a živnostenskému:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1977. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení doplňkový protokol k dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským z 1. března 1924, podepsaný v Praze dne 19. listopadu 1928.

1979. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění ke schválení dodatková dohoda k obchodní úmluvě mezi republikou Československou a Španělskem ze dne 29. července 1925, podepsaná v Madridě dne 13. prosince 1928.

Předseda: Dále přikazuji výboru ústavně-právnímu:

Zástupce sněm. tajemníka dr Mikyška (čte):

1967. Vládní návrh zákona, kterým se mění

Předseda (zvoní): Navrhuji, aby byla jmenovanému výboru k podání zprávy o tomto vládním návrhu uložena lhůta 10denní.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s navrženou lhůtou, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Navržená lhůta je přijata.

Přistoupíme k projednávání pořadu dnešní schůze, jímž jest:

Zpráva výboru rozpočtového o státním závěrečném účtu republiky Československé za rok 1927 (tisk 1770) spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 1998).

Zpravodajem jest pan posl. dr Hnídek. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. dr Hnídek: Slavná sněmovno! Nejvyšší účetní kontrolní úřad předložil účetní uzávěrku za r. 1927 v době kratší, nežli zákonem je stanoveno, a předložil ji v době, kdy projednáván byl rozpočet státní v rozpočtovém výboru na r. 1929.

Důvod, proč účetní uzávěrka byla podána právě před projednáváním rozpočtu na r. 1929, jest jistě vážný, poněvadž účetní uzávěrka může sloužiti za pomůcku pro projednávání rozpočtu, za pomůcku srovnávací. Ovšem zase může na druhé straně toto předložení účetní uzávěrky před rozpočtem sváděti k falešným závěrům, poněvadž docela jiné povahy je rozpočet a jiné povahy je účetní závěrka. Rozpočet udává jenom cifry pravděpodobné, kdežto účetní uzávěrka má cifry přesné. Proto není dobře možné, aby se usuzovalo z účetní uzávěrky docela přesně na rozpočet. Ovšem přiznávám, že důležitou pomůckou pro projednávání rozpočtu může účetní uzávěrka opravdu býti.

Forma účetní uzávěrky na r. 1927 je přizpůsobena formě rozpočtu státního na r. 1927. Jak víte, pánové, byla struktura rozpočtu na r. 1927 proti rozpočtům dřívějším docela změněna. Proto bylo také potřebí změniti strukturu účetní uzávěrky a přizpůsobiti ji struktuře rozpočtu na r. 1927.

Ovšem při účetní uzávěrce na r. 1927 bylo také nutno přihlédnouti k zákonu o přímých daních, a to z toho důvodu, že r. 1927 nebylo žádných předpisů daňových, takže Nejvyšší účetní kontrolní úřad nemohl je vzíti do náležitostí pro přímé daně, a proto vzal do náležitostí jen dodatečné předpisy a dodatečné platby, a není tedy, jak později budu míti příležitost vysvětliti, dobře možno, abychom srovnávali náležitost s rozpočtem.

Chceme-li srovnati cifry státního závěrečného účtu s rozpočtem, nemůžeme vzíti z důvodu, který jsem uvedl, náležitost, nýbrž platbu. Proti dřívějšímu obyčeji, kdy při srovnání mezi rozpočtem a mezi státní uzávěrkou se bral zřetel k náležitosti, musíme nyní tedy vzíti z uvedených důvodů zřetel na platbu. Vezmeme-li v úvahu platbu a rozpočet, vidíme, že přebytek r. 1927 ve státním hospodářství činil 576 mil. Skutečný příjem podle platby byl 10.987 mil. a výdaj 10.583 mil., takže je zde rozdíl 404 mil., ale k tomu musíme připočísti ještě 172 mil., které byly uhrazeny mimo rozpočet cestou úvěrovou, je tedy dohromady přebytek podle platby 576 mil. Podle rozpočtu měl býti přebytek toliko 20 mil. Příjem podle rozpočtu měl býti 9723 mil. a výdaje 9703 mil., takže přebytek podle rozpočtu měl býti jen 20 mil., kdežto ve skutečnosti podle účetní uzávěrky je 576 mil.

Kdybychom vzali zřetel na náležitost, nemohl by se ovšem objeviti přebytek, nýbrž objevil by se ve státním hospodářství deficit, který by činil asi 80 mil., ale z důvodů, které jsem přednesl, není možno vzíti náležitost podle účetní uzávěrky, poněvadž nebylo předpisů na r. 1927.

Srovnáme-li nyní výdaje podle rozpočtu a výdaje skutečné, jeví se nám tento výsledek: skutečný výdaj byl podle účetní uzávěrky 10.583 mil., podle rozpočtu 9703 mil., takže byl výdaj větší o 879,805.000 Kč. Odečteme-li těchto 172 mil., které byly mimo rozpočet, byl výdaj větší o 707,592.000 Kč. Ovšem v těchto 707 mil., které nejsou v rozpočtu, spočívají na zvláštních právních titulech, je obsažen státní příspěvek na postátnění Košicko-bohumínské dráhy 125 mil., dále příspěvek na konsolidaci přechodného dluhu 214 mil. a pak učitelské platy v částce 496 mil. Tyto částky činí dohromady 835 mil. a z toho plyne, že bylo hospodařeno úplně ve smyslu rozpočtu na rok 1927.

Co se týče příjmů, byly skutečné příjmy 10.987,000.000 Kč, podle rozpočtu 9.723,000.000 Kč, takže byly příjmy vyšší ve skutečnosti o 1.263,000.000 Kč. Podle náležitosti - ovšem zase podškrtávám, co jsem řekl o náležitostech - byly by příjmy vyšší jenom o 731 mil. Kč. Z vyšších příjmů dlužno zdůrazniti vyšší příjem z cel a poplatků, potom vyšší příjem asi o 270 mil. Kč z tabákové režie. Vyšší příjem z tabákové režie vysvětluje se ne snad nějakým šetřením v tabákové režii, nýbrž z toho, že byl výhodně nakoupen tabák. Tento výtěžek by byl ještě vyšší, kdyby tabákové režii bylo umožněno, aby ona jako obchodní podnik si mohla také v nákupu tabáku obchodně počínati, aby mohla na př. využíti příznivé konjunktury a nakoupiti tabák na více let, dejme tomu alespoň na dvě leta. Dokud je vázána rozpočtem a nemá volnou ruku, musí se omeziti na nákup tabáku jenom na jeden rok, jak je to v rozpočtu, a nemůže si podle obchodních pravidel udělati zásoby, aby mohla z toho pak těžiti.

Všechny resorty - mimo resort ministerstva zemědělství, pošt a potom Nejvyšší účetní kontrolní úřad - překročily rozpočet. Není to skutečné, opravdové překročení v pravém slova smyslu, je to překročení jenom, abych tak řekl, účetní. Překročení je u těchto resortů proto, poněvadž v rozpočtu na r. 1927 nebyly obsaženy v nich vyšší platy státních úředníků podle platového zákona. Na vyšší platy státních úředníků podle platového zákona byla vyhrazena v pokladní správě částka 450 mil. Kč, kterážto částka však není už v účetní uzávěrce vyúčtována při kapitole všeobecné pokladní správy, nýbrž u jednotlivých resortů, takže těchto 450 mil. Kč neobjevuje se ve všeobecné pokladní správě ani jako náležitost ani jako platba, ale objevuje se u jednotlivých resortů. Proto ovšem to překročení najdete v účetní uzávěrce při jednotlivých resortech v poznámkách, oč bylo překročeno. Dohromady byl rozpočet překročen o 336 mil. Kč; nedosahuje tedy toto překročení celé zmíněné částky 450 mil. Kč. Ale připočteme-li k tomu ještě 120 mil. Kč na zvýšení učitelských platů, činí to úhrnem 456 mil. Kč, tedy více, nežli bylo preliminováno.

Skutečné překročení v pravém slova smyslu vykazují ministerstvo zahraničí, ministerstvo nár. obrany, ministerstvo unifikací a ministerstvo zásobování.

Ministerstvo zahraničí překročilo rozpočet o 49 mil. Kč následkem ruské akce, která nebyla zahrnuta do rozpočtu na r. 1927. Na příští leta 1928 a 1929 je tam již tato akce zahrnuta.

Ministerstvo nár. obrany překročilo rozpočet o 25,600.000 Kč, avšak to není překročení v pravém slova smyslu, nýbrž opravdové překročení je jenom 192.000 Kč. Těchto 25,600.000 Kč bylo uhrazeno úvěrově mimo rozpočet podle zákona z r. 1921, č. 312, podle něhož ministerstvo nár. obrany na augmentační zásoby mohlo úvěrově hraditi 322 mil. Kč. Ježto podle tohoto zákona je těchto 25 mil. Kč uhrazeno úvěrově, činí opravdové překročení jenom 192.000 Kč.

Ministerstvo unifikace překročilo rozpočet o 246 tisíc Kč. To je známá věc. Když jsme projednávali rozpočet na r. 1927, tehdy nebylo obsazeno ministerstvo unifikace, ministr unifikace byl jmenován teprve po projednání rozpočtu na r. 1927, a proto bylo ovšem nutno překročiti tento rozpočet. V rozpočtu nebyl preliminován plat ministra ani věcné náklady. Proto bylo nutno překročiti rozpočet o 246.000 Kč.

Ministerstvo zásobování překročilo rozpočet o 325.000 Kč. Souvisí to s konečným vyúčtováním likvidační massy býv. rakouské nákupní společnosti. Poněvadž ve finančním zákoně na r. 1927 už je obsažen článek XIX, který neobyčejně omezuje užívání virementů, přesunů, jednak uvnitř kapitol, jednak mezi jednotlivými kapitolami, dokonce zakazuje mezi jednotlivými kapitolami virementy, je podle tohoto článku potřeba, aby Národní shromáždění vyslovilo souhlas s tímto překročením.

Jako každoročně, tak i letos objevuje se nám v účetní uzávěrce velký obnos na nedoplatcích. Jsou to nedoplatky jednak přímých daní, jednak nedoplatky na dani obratové, na dani spotřební a na poplatcích. Nedoplatků na přímých daních jsou 4 miliardy. Jednotlivé daně participují na těchto nedoplatcích těmito obnosy: pozemková daň 639 mil., činžovní 49 mil., všeobecná výdělková 233 mil., zvláštní daň výdělková 284 mil., daň z příjmů 2703.1 mil., válečná daň na Slovensku 606.3 mil., majetková 28.5 mil. Na Podkarpatské Rusi činí nedoplatky na pozemkové dani 6.5 mil., na dani činžovní 4.7 mil., na všeobecné dani výdělkové 4.5 mil., na zvláštní dani výdělkové 5 mil., na dani z příjmů 40 mil., na dani válečné 5 mil. a na dani majetkové 2 mil.

Virementů bylo r. 1927 435 v obnose 202.4 mil.

V účetní závěrce objevují se nám pasiva na rozpočet v obnose 761.48 mil. Tato pasiva povstala dluhem ze záloh, které byly poskytnuty z dávky z majetku a přírůstku na majetku na proplacení pokladničních poukázek. Na druhé straně zase figurují také v účetní uzávěrce aktiva, a to u ministerstva školství 2863 mil. To jsou ovšem učitelské platy, a toto aktivum je velice dubiosní, takže toto aktivum nikdy nedostaneme zpět. To se může směle odepsati.

Sociální péče vykazuje aktivum 213 mil., všeobecná pokladní správa 925 mil. To jsou většinou zálohy a zápůjčky.

Státní podniky hospodařily celkem dobře. Některé státní podniky vykazují dokonce větší výtěžek než podle rozpočtu. Tak je to tabáková režie, která měla podle rozpočtu míti zisk 1095 mil., ve skutečnosti má 1339 mil. Důvod jsem uvedl na začátku. Státní loterie má podle rozpočtu míti zisk 42 mil., ve skutečnosti má 44 miliony. Mincovna v Kremnici měla míti zisk 1,035.000 Kč, ve skutečnosti měla 1,304.000 Kč. Státní dráhy podle rozpočtu získaly 145 mil., podle účetní uzávěrky 157 mil. Státní lesy a statky podle rozpočtu 52 mil., ve skutečnosti 82 mil. Uhřiněveský závod má zisk 284.000, podle účetní závěrky 372.000. Ostatní státní podniky měly výtěžek menší. Některé ovšem. jako "Úřední noviny" a ČTK, měly deficit.

Státní dluh podle rozpočtu na r. 1927 činil 34 miliardy. Ve skutečnosti však podle účetní uzávěrky nedosáhl výše 34 miliard, nýbrž toliko výše 27.783 mil., tedy méně o 7162 mil. Koncem r. 1926 bylo dluhu 27.783 mil., koncem r. 1927 27.775 mil., takže dluh státní se zmenšil za r. 1927 o 8.270 mil.

Podle čl. XVII finančního zákona z r. 1927 měl býti utvořen zvláštní fond na konsolidaci přechodního státního dluhu. Do tohoto fondu měly přijíti větší příjmy z daní přímých, ze všeobecné daně výdělkové, zvláštní daně výdělkové, daně z příjmu a obratu. Vynesly-li více o 5%, než bylo preliminováno, mělo toto plus přijíti do tohoto fondu. Z těchto jmenovaných daní měla toto plus daň z příjmu. To činilo 621 mil., které měly přijíti do fondu pro konsolidaci přechodného státního dluhu. Ale r. 1927 nepřišel tam celý tento obnos, nýbrž státní pokladna dala na tento fond jen zálohově 214 mil. a dodatečně má tam přijíti ještě 400 mil.

Silniční fond, který byl zřízen r. 1927, nebyl ovšem v činnosti celý rok, nýbrž od 1. října do konce r. 1927. Tento silniční fond má jmění 31 mil. a z toho bylo vybráno 4 mil.; má tedy koncem r. 1927 jmění 27 mil.

Pokladní hotovost i s cennými papíry činila za rok 1927 1.343,883.000. Vlastní hotovost činí 811 mil.

Dávka z majetku měla podle náležitosti býti vybrána v obnosu 9420 mil., bylo zaplaceno 5633 mil., tedy má se platiti ještě 3408 mil. Vezmeme-li v úvahu ještě úroky z prodlení, 3409 mil.

To jest krátký přehledný obraz účetní uzávěrky za r. 1927 a srovnání účetní uzávěrky s rozpočtem za r. 1927. Můžeme na základě těchto cifer říci, že státní správa hospodařila úplně v souhlase s rozpočtem, až na nepatrná překročení, o kterých jsem se zmínil. Proto navrhuji, aby slavná sněmovna vyslovila souhlas s účetní uzávěrkou za r. 1927 a zároveň aby vyslovila souhlas s překročením rozpočtu u ministerstva zahraničí, nár. obrany, unifikací a zásobování. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo si vyžádal pan předseda vlády Udržal. Uděluji mu je. (Výkřiky posl. Krebse, dr Schollicha a Knirsche.)

Min. předseda Udržal: Slavná sněmovno! (Výkřiky posl. Knirsche, Krebse a dr. Schollicha.)

Rozhodnutím pana presidenta republiky ze dne 1. února 1929 pověřen byv předsednictvím vlády, přicházím s pány ministry třetího kabinetu Švehlova, abych vás, dámy a pánové, srdečně pozdravil a současně upřímně pozval ke spolupráci směřující ke zvelebení našeho státu.

Vláda bude považovati za první svou povinnost hledati vždy obecné dobré, t. j. prospěch všeho občanstva bez jakýchkoliv rozdílů ať povahy národnostní, náboženské, sociální nebo politické. (Výkřiky posl. Krebse a Knirsche.)

Pevné směrnice, vytýčené tvůrčí státnickou prací ministerského předsedy dr Antonína Švehly (Potlesk.) a vyslovené v jeho prohlášení budou nejen mně, nýbrž zajisté i všem budoucím šéfům vlády spolehlivým vodítkem k nejvyšším metám státní správy. Doufám, ba věřím pevně, že úplná rekonvalescence dr Antonína Švehly umožní mně záhy, že odevzdám vedení státu do jeho osvědčených rukou. (Potlesk.) Tento námi toužebně očekávaný den bude dnem radosti nejen nám a všem stranám vládní majority, nýbrž zajisté také velké většině stran, stojících toho času mimo vládní majoritu, jakož i všem lidem dobré vůle celé naší republiky. (Souhlas.)

Při tvoření vládní majority jsou směrodatnými ve všech demokratických státech (Výkřiky posl. Krebse, dr Schollicha a Knirsche.) vedle výsledků volebních i vnitřní situace jednotlivých stran. Na tom my ovšem nemůžeme ani nechceme ničeho měniti. Odvolávati se bez nejvážnějších důvodů k nejvyššímu tribunálu národa, znamenalo by zvláště u nás, kde není takřka voličů negramotných, profanaci opravdové demokracie. (Výkřiky posl. dr Schollicha, Knirsche a Krebse.)

Zůstaneme vždy v korektním poměru ke všem stranám oposičním a nepřestaneme hledati přátelské styky se všemi, kde budeme viděti dobrou vůli prospěti státu. Ani nejpřísnější sebekritika nenahradí dosti bezpečně kontrolu oposice. (Výkřiky posl. dr Schollicha.) Za sebeostřejší kritiku, mající na zřeteli dobro obecné, budeme jen vděčni, ale proti všem škůdcům státu budeme vždy státi, jak nám káží naše zákony. (Výborně! Potlesk. - Výkřiky posl. Knirsche.) Víme dobře, že tam, kde za každou cenu všichni všem líbiti se chtějí, nastává dříve nebo později všeobecná demoralisace, které my brániti se budeme vždy s nejkrajnější přísností.

Jsme zásadními protivníky všech slibů, ale tím více se přičiníme, abychom pro stát, pro jeho jednotlivé složky, ať na ten čas vládní nebo oposiční, učinili v rámci aktivního rozpočtu to nejmožnější.

Předchozí kabinety, jmenovitě vlády Švehlovy, vykonaly velikou a blahodárnou práci, ale i nás čekají ještě úkoly velmi vážné. Naše finanční i hospodářské poměry, dík prozíravosti dr Rašína a jeho nástupců, jsou ustálené a zdárně se vyvíjejí. V zahraniční politice byly v posledních letech všechny naše hlavní a aktuelní otázky zásadního rázu v celku vyřešeny.

Vláda bude pokračovati jako všechny předcházející v týchž liniích a na základě týchž principů jako dosud (Výkřiky posl. Bechyně, Krebse a Knirsche.), sledujíc především cíl upevnění všeobecného míru a spolupráce se všemi našimi přáteli a se všemi našimi sousedy. Jen nejdůkladnější vzdělání může nám zabezpečiti intensitu práce, která náš stát v jeho položení časovém i prostorovém může vésti k vítězství. Proto musí býti občanstvu dána dostatečná příležitost, aby se mohlo pro životní zápas vyzbrojiti všemi nejmodernějšími vymoženostmi doby. Všechny vlády československého státu vycházely, jmenovitě při řešení otázek sociálních, vždy z principu podporovati hospodářsky slabšího. Tato zdravému vývoji dnešní doby odpovídající zásada nebude ani námi nikdy přezírána. (Výkřiky posl. Pika.) Prvovýroba - zemědělství, lesnictví, hornictví atd. - tvoří statky, které cestou průmyslového zušlechtění poskytují živnostem druhovýrobním nejzdravější existenční základnu a státu zabezpečují v hranicích přírodou daných možnost větší nebo menší soběstačnosti, která má jedinečný životní význam, zvláště ve státu tak eminentně vnitrozemském, jako je naše republika. Cílevědomá podpora průmyslu a obchodu i všech živností druhovýrobních jest v našich poměrech pro každou státní správu kategorickým příkazem. (Výborně!) Stát, položený do centra kulturního světa, chce-li dostáti všem svým povinnostem, vyžaduje správu ekonomickou a hospodářství intensivní. Průmysl, obchod a většina živností s rychlejším kapitálovým obratem odměňují práci bohatěji nežli prosté polaření a proto musíme cestou zdravé evoluce pracovati pro zprůmyslnění zemědělství. Nesmíme se lekati ani případných obětí, jež pochod zprůmyslnění zemědělství někdy vyžaduje, neboť právě v těchto rentabilních investicích spočívá nejspolehlivější zabezpečení klidného, hospodářského i sociálního vývoje státu. (Výborně!) Hospodářský průmysl dlužno tam, kde není nebezpečí ztráty národohospodářských hodnot, spoutati nerozlučně s půdou. Díky příkladné veliké práci družstevní, na které dnes participují již všechny složky občanstva, bylo svépomocí vykonáno dílo, které nemůže býti ani dostatečně oceněno. Promyšlené podporování exportu, získávání zahraničních odbytišť, jest pro náš průmysl i obchod životní podmínkou a jejich prosperování jedním ze základů naší státohospodářské aktivity. Položení našeho státu a zvláště následkem světové války povstalá ztráta dřívějších tržišť, přinutí náš průmysl dříve nebo později k opatřením, kterými musí získati ještě větší exportní průbojnosti.

Vláda bude dbáti, aby stavu živnostensko-obchodnímu dostávalo se i nadále ochrany a podpory. (Výborně! Potlesk.)

Budeme úsilovně pečovati o bezvadnou administrativu ve všech oborech státní správy. (Výborně!) Žádáme, aby úřednictvo všech kategorií, všichni zaměstnanci státu byli vždy především přísní sami k sobě tak, aby mohli býti spravedliví k jiným. (Výborně!) Stát nesmí ovšem nikdy přestati pečovati o ty, kteří nesli a nesou celou tíhu administrace.

Jako v celé správě státní, tak zejména i při vedení státních podniků budeme se snažiti, abychom potřeby a prospěch obyvatelstva uvedli v soulad s nezbytnou zásadou účelné a rozumné hospodárnosti.

Veliké dílo pozemkové reformy musí býti v zájmu racionelního hospodaření na zabrané půdě - zvláště lesů - s nejmožnějším urychlením dokončeno. (Výborně! Potlesk.)

Rozvoj naší branné moci jest úměrný finančním nákladům. Ke zkrácení presenční služební doby na 14 měsíců a k resultujícím úsporám můžeme přijíti v dohledné době jen zlepšením existenčních poměrů délesloužícím. Kulturně věnuje se armádní správa u nás vojákům více, nežli v kterémkoliv jiném evropském státě. (Výborně!) Po uplynutí 18měsíční presenční služby není mezi našimi záložníky negramotných. Více nežli 50% všech nováčků přichází do armády školeno různými tělocvičnými a sportovními organisacemi. Budeme-li ochotni přinášeti dostatečných hmotných obětí, budeme míti v krátkém čase armádu, která nám bude plnou zárukou všestranné bezpečnosti. (Výkřiky posl. dr Schollicha.)

Nelze uvésti vše zevrubně, co by si vláda přála vykonati. (Výkřiky posl. Pika.) Je mnoho věcí, jež jsou v zájmu státním v přípravném projednávání, před mnohé úkoly nové postaví nás ještě doba. (Výkřiky posl. Krebse, Knirsche, dr Schollicha a L. Wenzela.)

Předseda (zvoní): Prosím o klid.

Min. předseda Udržal (pokračuje): Budeme konati všechny tyto práce se zřetelem na zvelebení státu a na blaho jeho obyvatelstva v mezích finanční nosnosti.

Ovládáni těmito tendencemi, vyslovujeme pevnou naději, že splní se naše na začátku vyslovené toužebné přání po spolupráci slavné sněmovny s vládou.

Jednoty, spolupráce všech složek zákonodárných sborů i celé naší veřejnosti potřebujeme již v této hodině. Podstupujeme těžký zápas s přírodními běsy, musíme učiniti rukou společnou a nerozdílnou všechna nejmožnější opatření, abychom zvítězili proti zlým rozmarům kruté přírody. (Potlesk. - Výkřiky posl. Knirsche, Krebse a dr Schollicha.)

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP