S tímto zákonem udělal si rozpočtový
výbor snadnou práci. Prostě navrhuje, aby
usnesení senátu bylo schváleno bez jakékoliv
změny textu. A přece změny návrhu
byly by bývaly naléhavě nutné. Žasnu
přímo, jak vůdcové německých
koaličních stran beze všech pochybností
polykají tento zákon, jenž přece dává
podnět k pochybnostem i po národnostní stránce.
Závazek obce, stanovený v bodě 2 §u
56, dodati do doby určené měřickým
úředníkem pro podrobné nové
měření, pro místní triangulaci
nebo polygonisaci bezplatně měřické
signály, kolíky, mezníky, povozy, nářadí
a jiné předměty, potřebné pro
signalisaci nebo označení měřických
bodů, jde příliš daleko a dlužno
jej výslovně odmítnouti. A to tím
spíše, že se jedním dechem v bodě
3 téhož paragrafu ustanovuje, že obecní
starosta a zástupce obce nebo důvěrníci
nemají nároku na jakoukoliv náhradu od státu.
Zato podle §u 75 musí býti poskytnuty beze
vší úplaty cizí pozemky nebo stavby
ku postavení státních triangulačních
značek atd. Při triangulaci mohou býti pozemky
dokonce vyvlastněny. Pokud jde o náhradu škod,
způsobených při katastrálním
řízení, jest stát velice zdrženlivý.
Velké zcelování pod příslušným
nátlakem přijde teprve později. Zákon
jest již ohlášen a připravuje se.
Že se vojensky důležité stavby a příslušné
pozemky zjišťují a zaznamenávají
v katastru jen v dohodě s ministerstvem národní
obrany, budiž jen tak mimochodem poznamenáno. Vláda
má možnost nařízením podle potřeby
určiti ještě další předměty
vyměřování nebo zjišťování.
Jaká potřeba zde rozhoduje? Kdož ví,
co se tím míní.
V §u 29, jenž mluví o reklamaci, jest řeč
o tom, že katastrální operáty mají
býti veřejně vyloženy u příslušného
obecního úřadu aspoň po tři
dny. Tato lhůta bude jistě ve větších
obcích příliš krátká.
Nutno vytknouti také ustanovení, že o podaných
námitkách rozhoduje s konečnou platností
finanční úřad III. stolice, případně
za spolupráce soudního znalce. Soudní znalec
měl by býti přibrán v každém
případě. Bylo by jednostranným ponechávati
rozhodnutí samotným finančním úřadům.
Obci, soudům a jednotlivým držitelům
ukládají se dalekosáhlé povinnosti,
pokud jde o nastávající změny v katastrálním
území. Katastrální měřický
úřad přezkouší podle §u
43 nejpozději každý šestý rok,
shodují-li se zápisy ve veřejné knize
a pozemkovém katastru, což jest velice chvalitebné,
ale ve skutečnosti se to sotva kdy stane. Také revise
pozemkového katastru, kterou má komise prováděti
každá tři léta, jest pochybná.
Kolik let to bude trvati, než budeme míti hotové
všechny katastrální operáty. I kdyby
byly uznány dosavadní základy a kdyby bez
prohlídky byly převzaty práce, provedené
úředně autorisovanými geometry a týkající
se větších pozemkových majetků,
jistě uplyne mnoho vody ve Vltavě, než bude
vykonána nejnaléhavější práce.
Lze-li následky předepsanými v §u 59
ztráta daňových výhod atd. - vynutiti
povinnost, uloženou držitelům pozemků,
aby ohlašovali změny hranic, nechceme rozhodovati.
Bylo by jistě lepší, kdyby tyto změny
byly hlášeny prostřednictvím příslušného
obecního úřadu místo přímo
u katastrálního úřadu. Jak velice
jsou katastrální měřické úřady
pomocníky berních úřadů, jest
mezi jiným zřejmo z §u 93, podle něhož
jim mají předkládati všechny ohlašovací
listy a provedené změny pro předepisování
daní, dávek a poplatků. Dlužno si naléhavě
přáti, aby za vyměřování,
která se mají prováděti na žádost
a na útraty stran, byly ustanoveny pokud možno nejnižší
poplatky. To je zvláště v zájmu chudšího
zemědělského obyvatelstva. Úlevy co
do povinnosti kolkové a poplatkové musí jíti
velice daleko. Trestání obcí proto, že
se členové komise nedostavili, jde jistě
příliš daleko.
Poněvadž se ani nepřihlíželo k
našim návrhům, ani nebyla změněna
právě kritisovaná ustanovení návrhu,
budeme ovšem hlasovati proti němu. (Souhlas a potlesk
něm. soc. demokratických poslanců.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Dalším řečníkem je p. posl.
dr inž. Botto. Uděluji mu slovo.
Posl. dr inž. Botto: Slávna snemovňa!
Dovoľte mi len niekoľko slov prehovoriť o predlohe,
ktorú práve prejednávame, so stanoviska Slovenska.
Návrh katastrálneho zákona, ktorý
sa práve prejednáva, zdá sa byť mnohým
naším kolegom v historických zemiach iba návrhom
zákona unifikačného. Je ním bezo sporu.
Ale my Slováci chceli by sme v ňom vidieť viac.
My prikladáme mu význam väčší,
menovite ovšem pokiaľ sa týče Slovenska.
Chceli by sme v ňom vidieť základ pre odstránenie
kritického stavu, v akom sa nachodí na Slovensku
na mnohých miestach nielen pozemkový kataster, ale
i kniha pozemková. Moja strana, rešp. jej zástupci
už od rokov neustále poukazujeme na bezpríkladnú
neusporiadanosť nášho pozemkového katastru.
Tak už nebohý náš kolega dr Blaho
v rozpočtovej debate r. 1921 upozornil na neblahé
tieto pomery hovoriac: Kto dá Slovensku nový kataster,
zreformuje majetkové pomery, ten pripúta k sebe
Slovensko, získa si nesmrteľné meno a upevní
základy našej republiky. Mal pravdu. S radosťou
však konštatujem, že tak často používaný
výraz "konsolidácia pomerov" bude možno
od teraz do istej miery aplikovať i na tak významné
odvetvie štátnej správy, ako je evidencia katastru
na Slovensku. Som presvedčený, že mnohý
z kolegov poslancov z historických zemí nemá
ani poňatia o tom, aký pozemkový kataster
sme zdedili od bývalej správy. Odborníci
sa predo mnou vyslovili o ňom, že by bolo lepšie,
keby ho vôbec nebolo, lebo je vraj prekážkou
vyhotovenia nového, ktorý by sa musel zrobiť,
keby nebolo tohoto starého nedostatočného.
Každý vie, aký nesmierne veľký
význam má správnosť katastrálnej
mapy a k nej prislúchajúceho operátu písomného
v zemiach historických pre finančnú správu,
technické práce, súkromné podnikanie,
úver, zemedelstvo, štatistiku, vedecké ciele
atď., akú záruku poskytuje v majetkovej držbe
svojím vzťahom k pozemkovej knihe. Vec týka
sa zaiste nielen roľníctva, ale aj celej ostatnej
verejnosti. Takýto ideálny stav je na Slovensku
len na pomerne veľmi malom teritoriu. Tvrdí sa, že
skoro 2/3 slovenského katastru sú v neporiadku.
A predstavte si, že dnes na Slovensku predpisuje sa daň
pozemková a všetky z nej odvodené dávky
podľa starých maďarských pozemkových
hárkov, zrobených na základe čl. V.
zákona z r. 1909, v ktorých len vo veľmi málo
prípadoch bola vedená evidencia. Tieto a k nej patriace
druhé operáty postrádajú mapového
podkladu a tak parcelné čísla tu naznačené
sú len číslami vymyslených parciel,
ktoré si bez mapy každý môže predstaviť,
kde chce a ako chce. Mapy, integrujúcej to súčiastky
pozemkového katastru, na mnohých miestach, ako som
už poznamenal, vôbec niet. Mimo toho ešte čísla
parciel katastrálnych nesúhlasia s číslami
parciel v knihe pozemkovej.
Následky takéhoto zúfalého stavu veľkej
čiastky katastru na Slovensku si každý ľahko
môže predstaviť. Úver? Na celom svete odborníci
lámu si hlavu nad tým, ako poskytnúť
zemedelstvu čím lacnejšieho úveru dlhodobého.
Ako známo, zemedelstvo potrebuje dlhodobého úveru.
My na Slovensku starali sme sa o túto otázku tiež
a z Čiech aj prišla nám pomoc: česká
Hypotečná banka postavila svoje filiálky
v Bratislave, v Košiciach a v Užhorode. Lenže Hypotečnej
banke pri najlepšej vôli je ťažko na Slovensku
poskytovať roľníctvu tak potrebný dlhodobý
úver, keď je slovenský kataster v absolútnom
neporiadku a katastrálné čísla parciel
nesúhlasia s číslami parciel v pozemkovej
knihe. Ťažkosti v tomto ohľade sú nesmierné,
lebo Hypotečná banka nevie v mnohých prípadoch,
na ktoré pozemky má dať hypotéku. Zmena
vlastníctva. Ak prijde k evidenčnému úradu
katastrálnemu výrok súdu o zmene vlastníctva,
nemôže sa táto zmena často v katastre
previesť, lebo súd vo výroku často udáva
iné čísla parciel a nie tie, ktoré
sú na meno dotyčného majiteľa zaznačené
v katastre pozemkovom. Vidíte ten chaos, čo z toho
môže nasledovať - pri daniach z nesúhlasu
katastru so skutočnosťou vznikajú poplatníctvu
ohromné nepríjemnosti. V obciach, kde pozemková
kniha nesúhlasí s pozemkovým katastrom, často
nemožno docieliť, aby so zmenou majiteľa pozemku
zdanený bol nový nabývateľ, a tak sa
stáva, že pozemková daň predpisuje sa
ešte aj tomu, kto už aj od desiatych rokov nie je majiteľom
dotyčného pozemku. Mohol by som uviesť konkrétné
príklady. Takýmto spôsobom môžu
vznikať veľké absurdnosti, ako na pr. tá,
že ten, kto má veľa a dobrej zeme, platí
menej dane ako ten, čo jej má málo a horšej.
Máme na Slovensku aj také obce, ktorým sa
katastrálné hárky ztratily alebo nachodia
sa v Maďarsku. Sú však aj obce, ako mi tvrdí
istý evidenčný úradník, v ktorých
komasácia sa previedla pred 40 až 50 rokmi, ale v
pozemkovej knihe tento nový 50ročný stav
ešte nie je vraj zaznačený. Sám som
sa o tom nepresvedčil, ale verím v možnosť,
znajúc neporiadky v mnohých katastroch slovenských.
Vám, kolegovia z historických zemí, je toto
zaiste ťažko uveriť, lebo ste zvyklí na
stav katastru, ktorý je v súhlase s pozemkovou knihou
a so skutočnosťou.
Odhlasovaním a prijatím jednotného zákona
katastrálneho pre celú Československú
republiku by ešte nebola vyriešená otázka
slovenského katastru. My sa na zákon tento dívame
len tak, ako sa staviteľ díva na plán.
Plán môže byť dobrý a pekný,
ale skutočného významu dosiahne vtedy, keď
sa ztelesní stavbou. Tento zákon, čo sa týka
Slovenska, je tedy plánom pre dobrý kataster. Je
na ministerstvu financií, aby svoj pekný plán
uskutočnilo. Apelujem naň menom celého roľníctva
na Slovensku.
Tvrdí sa však, že uviesť slovenský
kataster do stavu, ktorý by zodpovedal všetkým
naň kladeným požiadavkom, vyžadovalo by
snaď aj 200 rokov práce. Myslím, že náš
kataster mohol by sa stať aj skôr upotrebiteľným,
aspoň pre najelementárnejšie ciele. Bolo by
treba rozmnožiť náležite katastrálny
personál, ktorého je na Slovensku napriek kritickému
stavu katastru primálo. Veľmi mnoho obcí má
totiž t. zv. mapu komasačnú a v mnohých
prípadoch aj pekné mapy, uložené u sedrie,
kde sú nepotrebné. Tieto mapy, ktoré boly
pôvodne podkladom uhorského katastru, bolo by treba
okopírovať, podrobiť revízii na mieste
samom, uviesť do súzvuku s pozemkovou knihou a podľa
nich vypracovať nový katastrálny operát.
Týmto spôsobom na prechodnú dobu zadovážil
by sa vhodný operát, ktorý by síce
nebol veľmi presný, ale najnutnejším potrebám
by predsa len vyhovoval a hlavne súhlasil by ako-tak so
skutočnosťou. Vyhotovenie jeho bolo by možné
aj za dnešného nedostatku technických síl,
a to náležitým rozmnožením možný
stav slovenského katastru nebude čím skôr
vhodným spôsobom prechodne rozriešený,
nebude mať ani nový katastrálny zákon
patričného významu pre Slovensko. Opätovne
apelujem na ministerstvo financií s upozornením,
aby bolo pamätované na potrebný finančný
náklad. Už teraz v zákone nachádzame
niekoľko novôt veľkého, dobrého
významu, o ktorých nebudem hovoriť - zmieni
sa o nich p. zpravodaj.
Môj klub bude hlasovať, a môžeme povedať
s radosťou za tento návrh, lebo ako som poznamenal,
je aspoň začiatkom dobrého, čo v našom
katastre nemáme. (Potlesk.)
Místopředseda inž. Dostálek (zvoní):
Uděluji slovo p. posl. inž. Záhorskému.
Posl. inž. Záhorský: Pane předsedo,
dámy a pánové! Byla nám předložena
zpráva výboru rozpočtového o katastrálním
zákoně. Nerozpakuji se uznati, že tento zákon
je ve své podstatě dobrý, neboť unifikuje
naše zákonodárství vztahující
se k pozemkovému katastru a jeho správě.
Ruší se platnost dlouhé řady zákonů,
císařských nařízení
a patentů, jež učinily v republice řízení
věcí pozemkového katastru nepřehledným,
složitým a nejednotným, ba dokonce můžeme
říci i nespolehlivým. Provádění
pozemkové reformy samo o sobě objevilo tolik nedostatků
dnešního stavu katastrálního operátu,
že každé zlepšení, byť i kusé
a nedokonalé, je přijatelnější
než zachovávání nynějších
úprav. Nejsou ovšem stejné poměry v
jednotlivých zemích naší republiky,
takže úsudek o tomto zákoně se liší
také podle toho, s kterého hlediska posuzují
jednotlivé země tento zákon. V zemích
historických jsou poměry daleko utěšenější,
nežli jsou poměry na Slovensku a v Podkarpatské
Rusi, takže v těchto částech republiky
řídí se úsudek těch, kteří
tento zákon podporují, směrnicí: Kdo
rychle dává, dvakrát dává,
kdežto my v historických zemích díváme
se na tento zákon ve směrnici: Spěchej, ale
pomalu! Toto dvojí hledisko mělo býti také
na paměti těm, kteří z vládní
a úřední povinnosti jsou určeni k
tomu, aby připravovali novou úpravu zákonodárství
katastrálního v této sněmovně.
Několikaleté sporné interní řízení,
reorganisace zeměměřičské služby
a nové úpravy zákona katastrálního
při nedemokratickém vylučování
účasti nejpovolanějších odborníků
způsobilo, že projednává se v tento
zákon katastrální ve sněmovně
překotně, aniž se poskytla povinná příležitost
všem sněmovním výborům, zejména
výboru zemědělskému a výboru
pro dopravu a veř. práce, aby se zabývaly
tímto zákonem aspoň ve stadiu nejposlednějším.
Jak později ještě ukáži, jsou známky
této odsouzeníhodné pracovní metody
i na tomto nepolitickém zákoně nápadně
patrné.
Protestuji s tohoto místa proti praksi v této sněmovně
více a více se ustalující, která
cynicky a téměř bezohledně snižuje
ústavní povinnost volených zástupců
lidu a činí je téměř loutkou
vlády byrokratickým duchem sváděné.
Tento stav je nedůstojný nás všech v
této sněmovně, nejen členů
oposice, ale i členů stran vládních.
Přestává téměř chuť
k práci, jak již také viděti pravidelně
z nepatrné účasti i při debatách
o nejvýznačnějších věcech
této sněmovny, když počne práce
ve výborech a končí ve sněmovně
za předpokladu kouzelné moci chiméry této
sněmovny "jsme většina", a to stačí,
abychom menšině vnutili svou vůli.
S hlediska příliš sobeckého podle nahodilého
prospěchu, který skýtá krátká
přítomnost, vytvářejí se poměry,
na nichž nikdo nezaloží utěšenou
budoucnost tohoto státu, o níž přece
nikdo z nás nechce nikdy pochybovati. Jestliže jsme
neschvalovali těchto metod pracovních u všenárodní
koalice, tím spíše dnes odmítáme
je u koalice národnostní, která ignoruje
kladnou činnost pro stát nejspolehlivějších
stran socialistických.
K tomuto konstatování trpkých zkušeností
odhodlávám se u příležitosti
projednávání zákona nepolitického,
abych osvětlil, že mě nevede k tomuto projevu
duch oposiční za všech okolností, nýbrž
upřímná snaha, přispěti kladně
k nedokonalé činnosti zákonodárné
v této sněmovně. Že nepřeháním
ve svém úsudku, slavná sněmovno, jest
patrno ze stručné zprávy samého výboru
rozpočtového.
Zpráva zní: "Rozpočtový výbor
projednal shora jmenované usnesení senátu
ve své schůzi konané 13. prosince 1927 a
usnesl se, doporučiti je posl. sněmovně ke
schválení beze změny."
Tedy jediného nedostatku a potřeby jediného
zlepšení neobjevilo jednání rozpočtového
výboru. Nikoli. Jen špatnost naší tradice
je tímto opět potvrzena...
Řekl jsem, vážení pánové
a dámy, že považuji tento zákon v podstatě
za dobrý. Není potřebí, abych se všeobecně
rozhovořil o tomto zákoně, neboť jak
panem zpravodajem, tak i několika řečníky
bylo již ukazováno na obsah tohoto zákona.
Kvituji, že skutečně obsahuje tento zákon
celou řadu nových ustanovení, která
znamenají značná zlepšení. Ale
přesto, že uznávám dobré stránky
tohoto zákona, nemohu jíti, slavná sněmovno,
tak daleko, abych se nezmínil také nejprve všeobecně
o tom, že tento zákon vykazuje nedostatky, které
by se neměly nikdy objeviti v zákoně.
Vážené shromáždění!
Zákony mají býti takové, aby se mohly
vtesati do kamene. Podívejte se pouze na naše desatero.
Jediné slovo bylo již zákonem. Podívám-li
se s tohoto hlediska už jen formálně do tohoto
zákona, stydím se za to, že je to Československá
republika, která vydává zákony, které
ani české nejsou, kde ani jazyk český
není dostatečně respektován, natož,
vážené shromáždění,
aby obsah odpovídal pojmu založeném na vědě.
Budu míti příležitost, abych probíraje
nyní ne všeobecně, nýbrž od bodu
k bodu tento zákon, ukázal odstrašující
příklady, které zákon obsahuje po
stránce jazykové a věcné. Budu také
objektivní tak, že budu kvitovati tam, kde tento zákon
obsahuje ustanovení nová, i velmi cenná.
Dovolte, pánové a dámy, abych po těchto
všeobecných poznámkách mohl se zabývati
konkretně jednotlivými ustanoveními. Zákon
sám má určitá nová pojmenování,
která znamenají opuštění dosavadních,
tradičně vžitých pojmenování.
Jest vítati tuto dobrou snahu, ale všechno má
své meze. Nemůžeme e zacházeti tak daleko,
aby puritanismus, to ha n po očistě jazyka, to jest
touha zbaviti se mezinárodních slov, šla tak
daleko, že bychom vytvářeli nová česká
slova, která neobstojí, jsou-li kritisována
podle ducha našeho jazyka.
Již to pojmenování "vedení katastru"
místo "evidence katastru" je značným
odklonem od dosavadní tradice. Proč lekati se slova
"evidence", když samo slovo "katastr"
je jméno cizí, a přece "vedení"
slovo do jisté míry nečeské a příliš
úzké, neznamená to, co znamenalo dřívější
slovo evidence? Nebylo tedy zapotřebí uchylovati
se k novému pojmenování a bylo by bývalo
skoro prospěšnějším, zůstati
u starého jména. A jestliže na př. v
§u 1, odst. 2., lit. b) se praví, že rozeznávají
se "archivy map katastrálních pro úschovu
katastrálních operátů značné
ceny a pro práce jim zvlášť přikázané
v obvodu finančního úřadu II. stolice",
byla zde příležitost, odchýliti se od
dosavadního označování "archivy
map katastrálních". Proč jsme nebyli
důslední v tomto zákoně a nenavrhli,
když jsme v lit. a) naznačili, že máme
katastrální měřické úřady,
abychom jednoduše měli katastrální archivy,
což je stručné a úplně jasné?
V odst. 3 máme téměř nestvůry
proti duchu jazyka českého. Mluví se o pracích
vceňovacích. Nevím, odkud se to slovo "vceňování"
vzalo, já jsem je však v žádném
slovníku jazyka českého nenašel a nedovedu
si toto slovo ani sám odvoditi. Jedině, když
jsem prohlédl rakouský tarif v originálu,
našel jsem německé slovo "einschätzen"
a patrně toto slovo nemůže býti otročtěji
přeloženo než na slovo "vcenění".
Jestliže se zabýváme jednotlivými pojmy,
obsaženými v tomto zákoně, poznáváme,
že ty nestvůry proti duchu jazyka českého
"vcenění, vtřídění,
odhadování" nejsou dohromady nic jiného,
než stále jen vtříďování,
t. j. zařaďování do tříd.
Nebylo třeba trojího označení v zákoně,
stačilo označení jediné "zařazení
do tříd". (Předsednictví převzal
místopředseda Horák.) To je pouze otrocké
sledování originálu starého rakouského
tarifu.
Právě tak obsahuje § 2 řadu těchto
nepěkných pojmů. V tomto §u 2 mám
také příležitost ukázati, jak
nečesky stilisují se u nás zákony.
Ke konci tohoto paragrafu odst. 2 se praví: "zůstávají
v platnosti, pokud tento zákon v §u 28 nebo v III.
nebo IV. hlavě nic jiného nestanoví nebo
se z něho jinak nepodává." Rád
bych věděl, co kdo komu ze zákona podává.
Snad se chtělo jednoduše říci: "Ze
zákona nevyplývá."
A nyní, vážená sněmovno, přijdeme
k §u 3. To také nebylo potřebí prý
"korigovati", říká zpráva
rozpočtového výboru. § 3 začíná:
"Pozemkový katastr slouží tomu, aby byl
získán podklad..." Vážená
sněmovno, nevím, jestli nám toto znění,
které patrně odhlasováno bude podle návrhu
p. zpravodaje, bude dělati čest, a přece
česky mohlo se to místo těchto dvou dlouhých
vět tak krásně a jednoduše vysloviti:
"Pozemkový katastr je podkladem." V tomto §u
3 jest ukázáno jasně, že také
práce rozpočtového výboru byla spěšná,
že nebylo vystiženo to, co jednotlivá slova v
zákoně mohou obsahovati. Tam totiž v §u
3, odst. 2 vyskytuje se v poslední větě slovo
"ústřední úřad".
Tento pojem opakuje se v zákoně několikráte.
Co je tímto pojmem "ústřední
úřad'' míněno? V některých
paragrafech znamená "ústřední
úřad" totéž co ministerstvo, to
je tehdy, jestliže jde o to, aby ministerstvo financí
určité instrukce, po případě
určitá nařízení prováděcí
realisovalo v dohodě s určitými ústředními
úřady. Na některých místech
tohoto zákona "ústřední úřad"
znamená ústřední úřad
měřický. Tedy, slavná sněmovno,
v zákoně musí býti precisováno,
co se kdy kde míní, aby nenastala pochybnost, nastupuje-li
kompetence ministerská nebo kompetence ústředního
úřadu měřického.
Mohl bych jmenovati řadu poklesků jazykových
v dalších paragrafech. Skoro mně připadá,
slavná sněmovno, že to, co přednáším
zde, je jen krasořečnění a že
mluvím sám pro sebe, poněvadž vím,
že to vůbec nebude míti účinku.
Mně to béře takřka chuť a radost
zlepšiti vadnosti tohoto zákona. Proto upustím
od konstatování všech dalších nedostatků
a budu se v dalším zmiňovati pro krátkost
času, jenž je mně poskytnut, jenom skutečně
křiklavými případy.
V §u 5 mluví se o "použitém právu
ke stavbě". Slavná sněmovno, zde je
zase důkaz naprosté nejasnosti právní.
"Právo ke stavbě" - co to je, co se zde
chtělo říci? Jestliže nabývám
podle stavebního konsensu práva stavěti,
je to také právo ke stavbě. Ale to se zde
nemíní, nýbrž míní se
zde stavební právo, to je budovati objekt na pozemku,
který nevlastním, který není mým
majetkem a je mně pouze poskytnuto právo, abych
na cizím majetku směl stavěti. To je přece
nutno v zákoně precisovati a také rozlišovati.
V důvodové zprávě senátu se
velmi správně mluví, že operát
měřický neobsahuje pouze mapy, ale když
se podíváme na znění §u 6, shledáváme,
že podstatnými částkami pozemkového
katastru jsou: "A. Operát měřický,
t. j. mapy." Rád bych věděl, kde zůstaly
indikační skizzy, kde zůstaly polní
náčrtky, manuály, zápisníky
úhlů a zápisníky délek. V zákoně
o těchto podstatných věcech operátu
měřického není ani zmínky.
Snad hodlá se to zařaditi pouze do instrukce, ale
mám za to, že v takové podstatné součástky,
které jsou integrující součástkou
dokladů právních, v zákoně
zahrnuty býti mají.
Zajímavé je, co nového přináší
nám § 7, který mluví o katastrálním
území. V důvodové zprávě
senátu je široce dokazováno, že je daleko
lépe užíti nového označení
"území" místo dosavadního
označení "katastrální obec".
Je naprostý omyl, jestliže se někdo domnívá,
že označení "území"
může nám nahraditi dosavadní označení
"obec". Pro to není dostatek důvodů,
praví-li se v důvodové zprávě,
že máme obce politické. My máme také
obce akademické a máme i řadu jiných
obcí, máme také obec Baráčnickou,
a přece nikoho nenapadne, aby od toho pojmu obce utíkal
jen proto, že máme obce politické.
Slavná sněmovno! Co znamená "území"
a co znamená "obec"? Obec znamená nejen
to území, nýbrž i obyvatelstvo na tomto
území a znamená také určitou
správu tohoto území a tohoto obyvatelstva.
Tedy území je něco, co se rozplývá,
co nemá hranic, co můžeme aplikovati i v obci
samé jako součást obce. Tedy je skutečně
překvapující, že nemůže
se zastávati široce důvodovou zprávou,
že území je ideální označení
dřívějšího označení
"katastrální obec".
§ 8 obsahuje skutečně velmi dobrá ustanovení,
zejména, když tento paragraf zmocňuje ministerstvo
financí, že může povoliti ještě
další výhody úředně oprávněným
civilním geometrům nebo stranám při
používání pozemkového katastru.
Slavná sněmovno! Zde se mluví pouze o úředně
oprávněných civilních geometrech.
V důvodové zprávě nebylo nikým
naznačeno, a také žádným z řečníků,
kteří byli znalí poměrů, jak
prokázal na př. pan dr inž. Botto, na
Slovensku, nebylo řečeno, co je vlastně rozsahem
tohoto zákona. Můžeme celkem přibližně
říci, že jedna pětina, snad jedna čtvrtina
republiky Československé nemá správného
katastrálního zaměření. Jestliže
počítáme nyní plošný obsah
této jedné čtvrtiny republiky, přicházíme
ke závratnému číslu plošnému,
ale také k závratné sumě stamilionové,
kterou si budou vyžadovati práce měřické.
A je samozřejmé, že tyto práce měřické
nebudou moci konati jedině ti, kteří mají
oprávnění civilních geometrů,
my budeme musiti připustiti - a to je také míněno
v tom §u 8 a také v paragrafech dalších,
jak dále ukáži - aby určitá měření
mohli konati i tací technikové, kteří
prokáží, že mají studium vysokoškolské,
jež obsahuje i studium zeměměřické,
a kteří prokáží pětiletou
praksi zeměměřickou. Jestliže se podíváme
do obsahu studijních osnov našich jednotlivých
odborů na vysokých školách technických,
shledáme, že je tu řada oborů, řada
vysokých škol, na př. je to vysoká škola
stavitelského inženýrství, která
má nižší i vyšší geodesii,
a to pro oba směry, pro směr konstruktivní
i vodohospodářský, dále že škola
pozemního stavitelství, architektury i také
škola lesního inženýrství má
zeměměřictví, nižší
geodesii a nauku o katastrech, ale tyto jednotlivé vysoké
školy nemají stejný rozsah těchto disciplin.
Některé školy mají geodesii až
na nejvyšší stupeň probíranou,
ale schází jim nauka o katastrech, naproti tomu
zase některé vysoké školy mají
pouze nižší část geodesie a nauku
o katastrech. Tedy je viděti, mají-li geometři,
kteří nemají té průpravy matematické,
téměř monopolní právo k určitým
pracím, že budeme musiti připustiti, chceme-li
realisovati veškeré práce měřické
podle tohoto zákona, aby ku př. i lesní inženýři
byli oprávněni určité práce
konati, zejména tehdy, budou-li zaměstnáni
ve službách obcí. A to, slavná sněmovno,
bude znamenati také velké plus proto, poněvadž
absolventi našich určitých vysokých
škol najdou nového umístění na
pracích, které musí náš stát
uspíšiti, a pak uvidíme, že snad v této
sněmovně bude se mluviti jinak o tom, máme-li
hypertrofii vysokých škol zemědělských
a lesních, nebo zda tyto dvě školy, které
dosud máme, nám dají dostatečný
počet sil. Jest třeba při této příležitosti
se o tom zmíniti, poněvadž ku př. pražské
vysoké učení technické stojí
před rozhodnutím ministerstva financí o novostavbě
vysoké školy zemědělského a lesního
inženýrství. Nyní tím trpí
celé vysoké učení, protože ministerská
rada nemůže se odhodlati k tomu, aby zrušila
některou z vysokých škol zemědělských,
buďto v Brně nebo v Praze. Jest přirozené,
že jsou zde politické obtíže, neboť
bylo by to trapné, aby se musilo konstatovati v této
sněmovně, že za této vlády národnostní
se restringovalo vysoké školství tak, aby české
a německé bylo v poměru 1:1. Tedy trpíme
tím pro rozpaky vlády a přece je snadné
rozhodování, ukazuje-li zákon o pozemkovém
katastru, že bude třeba vykonati obsáhlé
měřické práce, které obsáhnou
1/5 až 1/4 rozlohy celé republiky, že inženýrů
lesních bude po případě nedostatek,
aby práce mohly býti uspíšeny.