Posl. Kvasnička: Slavná sněmovno!
Vážené dámy a pánové!
Zpráva výborů zemědělského
a rozpočtového právem poukazuje, že
letošní rok byl katastrofálním pro zemědělce.
Ano, byl katastrofálním, ale nejenom pro zemědělce,
nýbrž i pro živnostníky, a to hlavně
pro ty, jejichž hlavními odběrateli, hlavními
konsumenty jsou zemědělci. Tato zásada platí
všeobecně, ale platí zejména pro oblast
jižních Čech. V jižních Čechách
nemáme kromě Č. Budějovic, Písku,
Jindř. Hradce, snad i Strakonic většího
města, máme tam řadu malých měst
a městeček, bývalých trhových
vsí, kde je plno drobných živnostníků,
jichž jedinými zákazníky jsou zemědělci.
Nemá-li zemědělec, nemají ani oni.
(Potlesk.) Jejich jedinými konsumenty jsou zemědělci
a oni jsou odkázáni výhradně na jejich
možnost platební. Tedy katastrofální
neúrodou zasažen byl vedle zemědělce
i živnostník, a to nepřímo, u nás
však a jinde i přímo, poněvadž
je velká část živnostníků
jakýmisi polozemědělci, kteří
mají vlastní nebo najatou část polí,
zejména ti chudší, aby nebyli odkázáni
na nákup nejdůležitějších
potravin, a nastane-li tedy neúroda, jsou jí postiženi
přímo i oni. Je povinností berních
správ, aby při předpisování
daní tyto okolnosti vzaly na vědomí.
A když mluvím o živnostnících,
nemohu zde nevzpomenouti iniciativního návrhu posl.
Petrovického, Votruby, dr Samka a
spol. tisk 488, kde se domáhají pomoci, snížení
i odpisu státních daní živnostnictvu
a obchodnictvu v lázeňských, turistických
a výletních místech z důvodu utrpěné
škody živelní pohromou. Vžijme se do duše
těch živnostníků! Celý rok čekají
na ty dva, tři měsíce sezony, aby jim nahradily
režii a živobytí na celý rok, a když
se potom stane, že se dostaví, jak tomu bylo letos,
nepříznivé počasí, tyto dva
nebo tři měsíce nekryjí ani běžnou
režii, takže celé jejich podnikání
pro celý rok končí ztrátou. Nepatří
mezi tyto živnostníky snad jenom majitelé zahradních
anebo výletních restaurací, turistických
hostinců, bud, chat a hotelů v lázeňských
a turistických místech, nýbrž patří
sem tímtéž právem obchodníci
a živnostníci jako pekaři a řezníci,
kteří v těch místech čekají,
že během letní sezony budou moci nejen krýti
režii, nýbrž skončiti své podnikání
určitým ziskem. A když uznáváme
za spravedlivé, že z důvodů živelních
pohrom je potřebno, aby zemědělcům
byla poskytnuta určitá úleva daňová,
je jistě přirozeno, že do téhož
titulu patří též úlevy živnostníkům.
(Tak jest!) Proto bylo by jistě žádoucno,
aby tento spravedlivý návrh byl předán
výboru a nepadl v zapomenutí.
A nyní k vlastní věci. My všichni, zejména
ti, kteří pocházíme z venkova, dovedeme
se vžíti do duše zemědělce, který
není ušetřen smutného pohledu, jak celoroční
výsledky jeho práce, celoroční jeho
investice jsou uvedeny v niveč často hodinovým
rozmarem přírody, a při tom jistě
mu projdou hlavou chmurné myšlenky, co bude dále,
z čeho bude živa jeho rodina, z čeho zaplatí
daně, úroky, dluhy a anuity, zač získá
sadbu a osivo pro příští rok, aniž
má záruku, že příští
rok pro něho dopadne lépe.
Jsou-li tyto události neštěstím všude,
nemohu nevzpomenouti, že v jižních Čechách
jsou neštěstím dvojnásobným.
U nás jsou zemědělci drobní a chudí,
jako chudé jsou celé jižní Čechy.
Jejich životní míra je úžasně
nízká, a to i u majitelů větších
usedlostí, a nesnese vůbec srovnání
s jejich šťastnějšími kolegy v řepařských
krajích. Je to kraj lesů, luk, rybníků,
mlh, práce a - zejména na venkově - velmi
často i nedostatku.
Je nutno zdůrazniti, že lesní plochy v našich
krajích dosahují někde až dvě
třetiny veškeré půdy (na Hartmanicku),
nejméně však 15% (na Horažďovicku),
průměrně přes 50%. To lesní
bohatství, které tvoří základ
vývozu našeho dříví, jest základem
rovnováhy podnebí, rovnováhy nejen v Čechách,
nýbrž v celé střední Evropě,
pro místo samé však není požehnáním.
Na ornou půdu zbývá často velmi málo,
na Volarsku jen 11%, nikde více než 50%, a to zpravidla
kolem toků řek, rybníků, v údolích,
které při sebemenším stoupnutí
vody jsou zaplaveny. Množství lesů, rybníků,
řek způsobuje vodní srážky a
tím opět dán je vznik četným
pramenům, bažinám, takže kraj sám
o sobě je studený, vlhký, půda mazlavá,
těžká, nepropustná, takže i v nejsušších
letech, které pro nás jsou nejpříznivější,
nevynese tolik, aby skýtala živobytí celé
rodině. Odtud pramení ten základ vystěhovalectví,
ono pověstné světáctví na Jindřichohradecku,
v Polesí, kde i majitelé větších
usedlostí pracují v cizině, na stavbách,
v dolech, silnicích nebo působí při
hudbě v cirkusech. Jaké to má důsledky
mravní, dovedete všichni snadno pochopiti. Zde máme
jeden z problémů t. zv. Jihočešska.
Je-li však rok vlhký, je-li množství dešťů,
znamená to pro nás katastrofu. Řeky, rybníky
vystoupí ze svých břehů, rozlijí
se po širokých loukách, pole zbahní,
jíl vespod nedovolí, aby země včas
vyschla, a než se může do pole, úroda
shnije. Konstatuji proto s politováním, že
ač uznávám, že celá republika
postižena byla tímto neštěstím,
nejsou ve zprávě rozpočtového a zemědělského
výboru kromě Českobudějovicka, které
jistě utrpělo velmi těžké ztráty,
uvedeny další typické okresy, které
by přímo mohly sloužiti jako doklad neštěstí,
a to: Třeboň, Jindř. Hradec, Strakonice,
Písek, Týn n. Vlt. Každý kdo zná
trochu geologický útvar půdy jižních
Čech a hospodářský ráz tohoto
kraje, bude míti již předem zjištěno,
že, bylo-li někde vlhko, bylo jistě vlhko tam,
a že je-li neúroda katastrofou všude, je katastrofou
dvojnásobnou tam, poněvadž tam není
možno, aby tučný rok nahradil ztrátu
roku hubeného, ježto tučných let u nás
neznáme. Červencové bouře ze dne 9.
a 16. července, krupobití, jakož i soustavné
lijáky rozvodnily řadu řek nejen v Čechách,
na Moravě, na Slovensku, a to toky velkých řek,
jako je Labe, Vltava, nýbrž i menší drobné
říčky, jako je Otava, Volyňka, Blanice,
Lužnice, Malše, takže byl zaplaven celý
kraj daleko široko, sena shnila, luskoviny nedaly ani semeno,
brambory někde nestačily ani na sklizeň.
To dokazují relace politických okresů.
Uvádím některé obce: v obcích
Volenicích, Kalenicích, Štěchovicích,
Zvotokách na Strakonicku, jak jsem se přesvědčil,
nemají rolníci, ani největší,
zrna. Co zasejí? V pomoc vlády a veřejných
činitelů nedoufají, nedoufají v žádné
veřejné akce, a to tím spíše,
když současně berní správy vymáhají
na nich s důrazem, někdy až zbytečným,
bezohledným, zaplacení nových daní,
nedoplatky se všemi úroky, způsobem někdy
až nelidským ženou je do exekuce, zabavují
jejich drobný majetek. Apeluji s tohoto místa na
nepřítomného pana ministra financí,
aby berní správě ve Strakonicích dal
příkaz, aby tyto exekuce v intencích tohoto
zákona byly zastaveny. Jednání tohoto jest
zneužíváno komunistickou agitací zejména
v Pošumaví, kde komunistický řečník
agitátor Čech, odkudsi z Moravy, jezdí po
českém Pošumaví a vykládá:
"Kdyby se tak jednalo o banky a konsumy, to by měla
vláda peníze, ale na vás má jen exekuce."
Je tedy jistě důležito, aby podle zákona
č. 227 Sb. z. a n., kterým bylo vyhrazeno vládě
každoročně v rozpočtu 74 mil. - v částce
36 mil. na opatření potravin, šatstva, osiva,
buď ve formě subvence nebo bezúročné
půjčky, 24 mil. na úpravu zničených
cest a silnic, 14 mil. na úpravu toků řek
- bylo z toho úměrným dílem pamatováno
spravedlivě na všechny, kteří si toho
zaslouží, aby zde nebylo činěno rozdílů
mezi politickým příslušenstvím,
nýbrž aby rozhodovalo jen to, kdo podpory nejvíce
potřebuje. A nejvíce toho potřebují
a nejbližší nám budou vždycky ti
nejchudší. (Výborně!)
Při hlavě II jmenovaného zákona vyhrazuje
se vládě 50 mil. ročně na preventivní
opatření, aby totiž úpravu toků,
řek, mostů a přehrad upravila tak, aby byly
znemožněny další katastrofy. Ta věc
je nejdůležitější. A když
již zde mluvím, prominete mi, že se vrátím
k tomu, co jest mi nejbližší, a jmenuji zde jednu
obec, která nemá příkladu v republice.
Je to obec Dúdleby u Č. Budějovic. Je to
historické sídlo starého kmene Dúdlebů,
místo, které jest obklopeno ze dvou stran Malší.
Pozemky občanů dúdlebských jsou pouze
přístupny lávkou pro pěší.
Obyvatelé při nízkém stavu vody jsou
odkázáni na to, aby se brodili přes řeku.
Povozy i lidi brodí se po pás. Jaké zdravotní
důsledky to má, zejména v době jarní
a zimní a jaké škody utrpí na dobytku,
dovedeme si všichni velmi snadno představiti. Ale
ještě horší je, když nastanou bouře
a povodně, které v tamějších
krajích jsou na denním pořádku. Obyvatelé
jsou od světa odříznuti a úroda se
nechá pánu bohu, poněvadž není
naděje a možnosti, aby se dostala domů. Při
letošních pohromách živelních byla
poškozena i tato lávka. Jest v takovém stavu,
že přechod po ní jest vůbec zakázán.
O postavení mostu, jehož projekty jsou dávno
již hotovy, jedná se již několik let,
ale při známém pozvolném administrativním
postupu není naděje, že by to bylo v dohledné
době vyřízeno.
Předložená zpráva se dále zmiňuje
o nutnosti zřízení vodohospodářské
rady, jakožto poradního sboru pro soustavné
práce vodohospodářské, který
ve své činnosti pochopitelně má vycházeti
od minulých katastrof. Vítáme zřízení
této instituce, kterou zřizuje ministerstvo zemědělství
po dohodě s ministerstvem veřejných prací,
žádáme však, aby přibráno
k tomu bylo také ministerstvo obchodu, které by
hájilo zájmy majitelů vodních děl,
kteří jsou na úpravě vodohospodářských
otázek životně interesováni. Při
složení vodohospodářské rady
má prý se dostati zájmovým korporacím
6 členů ze 30. Kruhy živnostenské a
průmyslové, pracující s vodním
pohonem, mají býti zastoupeny pouze delegátem
obchodní a živnostenské komory. Naproti tomu
kruhy zemědělské profesory zemědělské
fakulty, melioračními svazy, zemědělskou
radou a konečně i ministerstvem zemědělství.
Nelze v zájmu spravedlnosti ani prospěchu věci
samé upustiti od toho požadavku, aby zastoupení
ve vodohospodářském svazu dostalo se rovněž
vodohospodářskému svazu československých
průmyslníků, jehož členové,
jak jsem již řekl, jsou od úpravy vodohospodářských
poměrů úplně existenčně
odvislí.
Celá republika postižena byla živelní
katastrofou. Jest správné, že hledáme,
jak bychom mohli to odčiniti. Přicházíme
pozdě, ale přicházíme přece.
Přejeme si jen, aby při tomto rozdělování
nebylo nic jiného bráno za základ než
potřeba, hospodářský zájem
jednotlivců i celku. A mluvilo-li se o tom a uznala-li
to sama správa zemědělského a rozpočtového
výboru, že abnormální katastrofy letošního
roku jsou přímo vykřičníkem
proti liknavému postupu vládních činitelů,
konstatuji: ano! Začněte s odstraňováním
tohoto vykřičníku všude tam, kde je
toho potřebí, a zejména tam, kde křičí
to co nejvíce, a to je u nás v jižních
Čechách. (Výborně! Potlesk.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. Matzner. Dávám mu slovo.
Posl. Matzner (německy): Dámy a pánové!
Jako každoročně tak i letos bylo opět
mnoho okresů v Čechách, na Moravě
a ve Slezsku postiženo velkou živelnou pohromou. Neobyčejně
veliké byly letos škody způsobené krupobitím
a průtržemi mračen. Byly zničeny ohromné
hodnoty zemědělství, jež jdou do milionů.
Podpory budou však pravděpodobně vypláceny
letošního roku opět tak, jako tomu bylo vždy
zvykem v létech minulých. Zvláště
s německými okresy a obcemi bude se jednati jistě
opět velmi macešsky. Vzpomínám jen toho,
že když povodeň a živelná pohroma
postihla ve Slezsku v roce 1921 frývaldskou oblast, při
čemž bylo způsobeno za miliony škod, vláda
poskytla jen několik málo tisíc korun, jen
aby něco udělala, a stejně tomu bylo také
s obcemi Oskava na severní Moravě a různými
jinými obcemi. Domnívám se však, že
by bylo třeba zvláště německým
poškozeným obcím věnovati větší
pozornost a starati se, aby se provádělo zvláště
hrazení bystřin. Neboť, jak známo, provede-li
se hrazení bystřin, jsou tím chráněny
také níže položené krajiny, v nichž
bydlí více Čechů, a tak byli by chráněni
také oni. Hrazením bystřin poskytla by se
také práce mnoha lidem a bylo by naléhavě
třeba, aby se právě nyní, kdy se musí
vydávati tolik peněz na podpory v nezaměstnanosti
a kdy se nezaměstnanost čím dále tím
více rozmáhá, vláda prováděti
dala takovéto hrazení bystřin, neboť
pak našlo by zaměstnání tisíce
lidí a to by mělo zcela určitě velkou
sociální cenu. Když jsem před nedávnem
jel přes Čechy a viděl, že strašlivá
mniška zpustošila úplně lesy, myslil jsem
si, že by bylo naléhavě třeba, aby vláda
také zde pomáhala při zalesňování.
Také zde dala by se vykonati nekonečně veliká
práce. Vím také, že loňského
roku myši způsobily ve Slezsku zvláště
v obcích krnovského a bruntálského
okresu ohromné škody, zvláště v
obcích Čaková, Kronsdorf a Bretnov a v jejich
dalekém okolí. Tato myší pohroma byla
pro zemědělství také živelnou
pohromou, neboť tisíce a tisíce měr
polí padlo za oběť těmto hlodavcům,
jeteliště a obiliště byla zničena.
Přijde-li však člověk k úřadu
a přednáší tyto stížnosti,
úřad prohlásí velmi jednoduše:
"Existence není ještě ohrožena a
proto za žádných okolností nemůžeme
k této věci přihlížeti."
Bylo by velmi důležité věnovati této
věci větší pozornost, zvláště
když se dnes tak lehkomyslně vyhazují peníze
na vojenské účely. Velmi podivuhodné
jest, že když poslanec kolega dr Keibl před
několika měsíci upozornil ministra financí
dr Engliše na pohromy způsobené v Čechách
průtržemi mračen, pan ministr financí
prohlásil, že plně uznává rozsah
této věci, že jest ochoten učiniti vše
možné, že však stát nemá vůbec
peněz a že podle zákona z 15. října
1925 o živelných pohromách nemůže
víc učiniti, a to proto, že 75 milionů
korun může opatřiti jen zahraniční
půjčkou a že pokud bude ministrem financí
nemá v úmyslu za žádných okolností
uzavříti zahraniční půjčku.
Jest to velmi divné, že pan ministr financí
učinil takovéto prohlášení, ačkoliv
na jiné účely vždy peníze má,
avšak jde-li o zemědělství, nelze zahraniční
půjčku uzavříti. Dále jest
naléhavě třeba, aby se nekonaly jako dosud
drahé komise, nýbrž mělo by se věnovati
více důvěry obecním a okresním
komisím, aby také ony se uplatnily. Takto však
musí obce, žádají-li o náhradu
škody u vlády, sepsati 3 nebo 4 soupisy škod
a vždy, když se provede nový soupis škod,
úřad znovu opět něco vytýká,
prohlašuje, že není všechno správné,
zkrátka chce celou věc jen zhoršiti. Také
jest naléhavě nutno, aby se rolnictvu neposkytovala
podpora, jak to bylo dosud zvykem, v naturáliích,
jako v umělém hnojivu, jeteli nebo sadbě,
stalo se, že jarní osivo bylo poskytnuto, avšak
došlo teprve k podzimnímu setí, kdy již
bylo dávno po žních. Dále se přihodilo,
že bylo poskytnuto zvláště v horských
krajinách osivo z níže položených
krajin, které pro vyšší polohu nemá
ceny. Proto dlužno tyto podpory vypláceti v penězích.
Není správné, jak se vždy říká,
že sedlák nedovede s penězi hospodařiti.
Kdyby toho nedovedl, nemohl by sehnati tyto obrovské sumy
daní, což jest jistě známkou nesmírné
spořivosti. Poskytují-li se podpory jen v naturáliích,
jest to strašlivé poručníkování
rolnickému stavu. Jest tedy naléhavě třeba,
aby se soupis provedl zkrátka a aby se podpory, které
se zvláště v německých krajinách
poskytují přece jen skrovnou měrou, vyplácely
také v penězích. Nejdůležitější
věcí však jest a zůstane, aby se poskytla
vydatná podpora také německým krajinám.
(Potlesk na levici.)
Předseda (zvoní): Dalším
přihlášeným řečníkem
je p. posl. Platzer. Dávám mu slovo.
Posl. Platzer (německy): Slavná sněmovno!
Dovoluji-li si promluviti jménem své strany, Svazu
zemědělců, k tomuto návrhu, chci jen
zcela krátce poukázati na zvláštní
poměry letošního roku. Letos nastala výjimka
potud, že vlastně nemůžeme mluviti o živelných
škodách, nýbrž musíme je označiti
již jako pohromy způsobené bouřemi.
Nechci opakovati slov, jichž užili již velice vážení
pánové, kteří mluvili přede
mnou - nechci vás dlouho obtěžovati svými
vývody, nýbrž jen všeobecně dotknouti
se živelných pohrom a konstatovati, že letos
nebylo jimi ušetřeno žádné území,
ani v nížinách ani také ve vyšších
polohách, a že byly způsobeny ohromné
škody. V horských krajinách pohromy způsobené
bouřemi byly tak ohromné, jakých lidé
nepamatují. Byly tam ohromné průtrže
mračen, škody způsobené krupobitím
atd. V nížinách zase zaplavením a nadržením
vody, dále strženými stromy a tím, že
řeky změnily svá koryta, byla ohrožena
většina zemědělské výroby.
Rád bych poukázal zvláště na
případ vimperský, kde mimořádně
velké krupobití dne 16. července t. r. způsobilo
ve Vimperku pohromu, již nelze slovy vylíčiti.
Ty škody musil by tam člověk viděti
na vlastní oči, aby si mohl učiniti představu,
jak byly veliké. Poukazuji na obec Pravětín,
která se skládá ze 4 malých osad,
jejichž základ přímých daní
činí něco přes 2000 Kč. Zde
činí zjištěné škody: v samém
Pravětíně 170.000, ve Vyšovatce 100.000,
ve Veselce 27.000 a ve Sklářích 25.000, tedy
úhrnem v jedné politické obci která,
jak jsem pravil, platí něco přes 2000 Kč
přímých daní - 322.000 Kč.
Tuto číslici potvrdila mi úředně
také prachatická okresní politická
správa.
Poukazuji na ohromnou škodu způsobenou ve Vimperku,
kde majetníkovi jedné louky, ležící
vedle pravětínského potoka, změnou
koryta byla tato louka tak rozervána, že tento člověk
není naprosto s to, aby vlastními prostředky
tuto louku zase znovu zřídil, a místo louky
má vlastně asi 20 m široký a místy
3 až 4 m hluboký potok. Přede mnou stojí
kol. Beran, jenž se po živelné pohromě
mohl přesvědčiti o tomto neštěstí
a může mi rovněž potvrditi mé údaje.
Vimperský okres vykazuje ohromně vysokou číslici
škod, poněvadž byly pobořeny cesty a mosty.
V obci Pravětíně samém byly strženy
tři mosty a ve Vimperku dva velké mosty, jejichž
obnovení bude vyžadovati ohromného nákladu.
Poukazuji dále zcela krátce na obec Babice v netolickém
okrese, kde pro neustálý déšť a
pro nepropustnou půdu bylo zničeno žito a pšenice
až do 90%, sklizeň bramborů až do 100%,
kde jsou dnes majetníci, kteří z veškeré
sklizně nepřivezli domů ani jediného
pytle bramborů. Poukazuji na obec Hůrka v okrese
krumlovském, kde v území Olšovky v délce
asi 7 km ještě dnes stojí části
úplně shnilého sena a nelze jich užíti
ani jako steliva. V území Olšovky bylo v jediné
obci Hůrce úplně zaplaveno 13.204 52 ha luk
a sklizeň sena byla úplně zničena.
Úředně bylo zjištěno, že
asi 2700 q sena bylo poškozeno, a škoda činí
úhrnem 252.000 Kč. Poukazuji na obec Hruštice
v okrese kaplickém. V Hrušticích bylo 30 ha
louky pod vodou tak dlouho, že není možno seno
skliditi. Poukazuji na údolí Lužnice, kde ještě
dnes leží venku sta a sta povozů shnilého
sena. Tyto číslice jsou ze Šumavy, z jižních
Čech, a aby se obraz doplnil, musím poukázati
na jiné krajiny, na okresy mohelnický, uničovský,
šternberský a olomoucký, kde byly způsobeny
milionové škody, kde se zřítily domy,
na Špindlerův Mlýn, kde byla zjištěna
škoda 200.000 Kč, na Modřice na Moravě,
kde přes 2000 měřic nejkrásnějších
polí bylo pod vodou, na okres mikulovský, kde v
obci Mušově, na stoku Svratky a Dyje, voda tekla do
domů a většina sklizně jest zničena,
na okres jaroslavický, kde dobrá půda byla
úplně odplavena, poukazuji na Jihlavu, Štoky
a Znojmo, kde letošní sklizeň byla většinou
zničena, na střední Čechy, kde v Radovesicích,
v okrese bílinském a v mnoha jiných obcích
ležících nad Ohří, sklizeň
sena a obilí silně utrpěla. Bylo by třeba
uvésti ještě sta takových případů,
avšak číslice by velice unavily.
Hned na počátku jsem poukázal, že jsme
utrpěli velikou škodu také jinými živelnými
pohromami, a to hlavně příliš velikými
požáry. Uvádím zde pouze požár
v Maršových Chodech, kde škoda činí
přes 6 mil. Kč, požár v obci Jívové,
kde byla škoda odhadnuta na 1 1/2 mil. Kč, kdežto
pojištění činí jen 350.000 Kč
a když bylo vypláceno, byly při tom učiněny
ještě značné škrty. Ukazuji právě
na tento případ, poněvadž tam úřední
zjištění nebylo provedeno bezvadně.
K úřednímu zjištění a
vyšetření škody byl tam poslán
četník a pochybuji, že by byl správně
zjistil škodu, poněvadž konstatoval, že
celá škoda jest hrazena pojistkami. Ukazuji na požár
v Boru, kde většinou byly postiženi majetníci
pozemků od 12 do 14 korců a kde škoda činí
rovněž přes 2 mil. Kč. Ale většinou,
pánové, žádáme-li pak ovšem
o podporu ze známého loňského fondu
podle zákona ze dne 12. července 1925, pozorujeme,
že úřední komise podle konaného
šetření konstatují, že hospodářská
existence poškozených není ohrožena a
že se proto neposkytuje také žádná
podpora. Poukazuji zde na požár v Člunku, kde
bylo dokázáno, že aby bylo lze snáze
provésti vloupání u obecního starosty,
prostě byl v této osadě založen požár.
Obětí tohoto živlu staly se tam tři
velké selské domy a 4 menší domy. Úředně
zjištěná škoda činí daleko
přes 300.000. Podařilo se mi tehdy pro tamější
pohořelce dostati subvenci 8000 Kč, jež však
byla poukázána jen jednotlivcům. Dva majetníci
nedostali ani haléře se známým odůvodněním,
že jejich existence není ohrožena, ačkoliv
neuhrazená škoda činila u nich 60.000 a 80.000
Kč. Při každé nápravě
takových škod musíme slyšeti stížnost,
že vyšetřující komisaři
nejednají správně, a když lidé
žádají o odepsání daní,
nejsou jim daně odepsány, berní správa
zamítá většinou tyto žádosti
s tím, že za prvé parcela musí býti
poškozena ze 3/4 a že na této parcele škoda
musí činiti aspoň 1/3 sklizně. Pánové,
to přece ví každý, že při
škodách způsobených povodní jest
skorem úplně vyloučeno, aby parcela byla
vždy poškozena ze 3/4. Rád bych zvláště
poukázal, že vláda upozornila vládní
komise, aby postupovaly co nejrigorosněji a že ony
se snaží poskytnouti některé úlevy
těm, kdož skutečně podpory potřebují.
Prohlašuji, že budeme hlasovati pro tyto návrhy,
žádáme však, aby při obnovování
zpustošených území bylo především
umožněno obcím, aby znovu zřídily
poškozené cesty a mosty, za druhé žádáme,
aby daně byly přiměřeně odepsány,
ale to nesmí býti jen slíbeno, nýbrž
také skutečně povoleno. Žádáme
dále, aby bystřiny byly hrazeny a aby bylo přiděleno
osivo, což se však musí státi včas,
jak správně poznamenal vážený
řečník přede mnou, kol. Matzner.
Konečně žádám slavnou vládu,
aby obrátila svou pozornost na příčiny
ohromných požárů zvláště
letošního roku, aby obrátila svou největší
pozornost na to, jak tyto požáry povstaly, poněvadž
jsme zde pozorovali, že příčiny nebyly
vždy bezvadně zjištěny. Prohlašuji
jménem své strany, že budeme hlasovati pro
tyto návrhy a žádám, aby se postupovalo
podle nich co nejpřísněji. (Souhlas něm.
soc. demokratických poslanců.)
Předseda (zvoní): Dalším
řečníkem je pan posl. Šamalík.
Dávám mu slovo.
Posl. Šamalík: Slavná sněmovno!
Nemohu se při projednávání zprávy
zemědělského výboru o nouzových
opatřeních pro kraje postižené živelními
pohromami zbaviti dojmu, že celý parlament náš
dopustil se na všech, kdož pohromami tak těžkými
postiženi byli, jisté nešetrnosti. Za celého
půl roku zabývá se naše sněmovna
teprve otázkou nouzových návrhů zde
předložených, třebas že jde o živelní
katastrofy přímo strašlivé. Vzpomeňme
třeba na to moře na Židlochovsku a Hustopečsku,
které povstalo na tisíci měřicích
orné půdy následkem průtrže hrází,
hlavně u Iváně, připomeňme
si, jak poškozený lid čekal pomoc, jak vítal
komise a sliby, a uvěříme teď jeho steskům,
že ze slibů staly se chyby. Není mým
úmyslem líčiti zde hrůzy pohrom, které
postihly naši republiku, ani vypočítávati
poškozené kraje. To jsme učinili návrhy,
které jsme - ze všech klubů i z našeho
klubu - zde předložili, ve kterých jsme se
pomoci pro postižené obyvatelstvo dovolávali.
I když uznáváme dobrou vůli vlády
minulé, která učinila pro poškozené
kraje všechno, co bylo v její moci, i když schválíme
všechna opatření, která zařídila,
přece musíme zde tlumočiti jistou nespokojenost,
a to se způsobem, jak se nouzová akce prováděla.
Lituji, že vláda nevzala zřetele na usnesení
zemědělského výboru, podle něhož
na můj návrh má se ve státním
rozpočtu každoročně pamatovati přiměřeným
obnosem na dotaci nouzovou, které by se rychle použilo,
kdykoliv živelní pohromy naše kraje postihnou.
V ministerstvu zemědělství je pamatováno
na tento účel obnosem tak žalostně nízkým,
že se ho stydím vysloviti, a který za takových
pohrom, jako byly letos, nestačil by ani na podporu jednoho
postiženého okresu. Musím projeviti nespokojenost
i se způsobem, jak se přidělovalo t. zv.
nouzové osivo. Kdybyste se tázali poškozeného
lidu, jak byl spokojen s přídělem t. zv.
nouzových osiv, žasli byste, co byste uslyšeli.
Poškození zemědělci dostali přídělem
nouzové osivo, které jim vlastně přišlo
dráže, než si mohli nakoupiti osivo domácí.
Zdá se, že při nouzové akci byl brán
větší zřetel na šlechtitelská
družstva, než na poškozené zemědělce.
Zdržím se, slavná sněmovno, dalších
výtek, očekávaje, že konečně
provádění nouzových akcí vůbec
likvidujeme, a to zavedením krupobitního pojištění
státního, při němž věnováním
značné dotace státní umožníme
co možno největší snížení
pojišťovacích prémií krupobitních
a tím umožníme i nejchudším zemědělcům
krupobitní pojištění. Očekáváme
však, že vláda splní naše požadavky,
vyjádřené v návrzích zemědělského
výboru, zejména pokud se týče úpravy
toků, řek a bystřin, které každoročně
velké škody při povodních natropí,
a že umožní i další vydatnou podporu,
zejména také úpravu komunikací okresních
i obecních, které byly při pohromách
poškozeny. Připomínám důrazně,
aby do nouzových akcí také byly zařazeny
i pohromy požární a aby zejména chudobným
obyvatelům poskytovány byly ministerstvem vnitra
blahovolně státní podpory, i když jde
o chudobného, požárem poškozeného
zemědělce.