Senát Národního shromáždění R. Č. r. 1921.

I. volební období.

2. zasedání.

Tisk 509.

ze dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 1921,

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Pro službu vojenskou a pro podniky sloužící veřejné dopravě (železnice, paroplavbu, poštu, telegrafy, telefony a pod.) zavádí se počínaje dnem 1. června 1921 24hodinové měření času tím způsobem, že hodiny počítají se od půlnoci k půlnoci.

§ 2.

Vláda se zmocňuje zavésti nařízením toto měření času i v ostatních oborech života ve státě.

§ 3.

Zákon tento stává se ihned účinným a provede jej vláda.

V Národním shromáždění podal dr Rambousek dne 19. června 1919 (viz čís. tisku 1176) návrh, aby zavedeno bylo úřední počítání času do 24 hodin. Návrh tento jakož i podobné podněty, jež učinila ministerstva národní obrany a železnic, byly ministerstvu vnitra pohnutkou k tomu, že otázkou touto se podrobně zabývalo. Na základě bedlivého vyšetření poměrů, které konalo jednak v tuzemsku slyšením zájmových korporací (hlavně obchodních komor), jednak v cizozemsku tím způsobem, že si vyžádalo zprávy našich vyslanectví, navrhuje nyní vláda, aby 24hodinavé měření času bylo zákonem zavedeno prozatím pro službu vojenskou a pro podniky sloužící veřejné dopravě; pokud se týče ostatních oborů života veřejného i soukromého, stačí, bude-li vláda zmocněna, aby ve vhodnou dobu i v nich 24hodinové měření času zavedla.

Posuzujeme-li otázku tuto samu o sobě nepřihlížejíce k tomu, jak jest nynější počítání dne dvakráte po 12 hodinách vžito, nelze zajisté popírati, že všechny důvody svědčí pro způsob nový, totiž aby den byl počítán od půlnoci do půlnocí tak, aby hodiny odpolední měly čísla 13-24. Způsob tohoto počítání jest daleko jednodušší a lze se pouze tímto způsobem vyvarovati rozličným nedorozuměním a záměnám. Proti zavedení novoty této lze uvésti pouze, že dosavadní počítání se již příliš vžilo, a že veškeré ciferníky jsou rozděleny pouze na 12 hodin. Tuto poslední obtíž lze však alespoň při starých hodinách odstraniti v části tím způsobem, že pod číslice staré budou vepsány číslice nové (arabské) od 13 do 24 v barvě červené. Tak se stalo namnoze ve Švýcarsku.

Poněvadž zkušenosti posledních let, zejména s t. zv. letním časem skytají dostatečné poučení o tom, že nelze podceňovati a přehlížeti zvyklostí vžitých v jednotlivých oborech života, navrhuje se, aby počítání toto bylo zavedeno prozatím pouze tam, kde se toho jeví naléhavá potřeba. Patří sem předně obor ministerstva národní obrany, poněvadž záležitosti vojenské vyžadují naprosto přesného a stručného označování. Z té příčiny bylo toto měřeni času zavedeno v době války u všech vojenských sborů dohodových a naprosto se osvědčilo. Z podobných důvodů nutno zavésti toto měření času i při všech podnicích sloužících veřejné dopravě. Jsou to v prvé řadě železnice. Stejným právem platí však důvody dotyčné i pro službu lodní, poštovní, telegrafní a telefonní. Při podnicích dopravních přistupuje však k tomu ještě ohled na styky mezinárodní, a tu nutno poukázati na to, že většina států již 24hodinové měření času zavedla alespoň ve službě železniční. Jest to v prvé řadě Italie, kdež se počítání toto velice rozšířilo v celém životě, dále pak Španělsko, Francie, Švýcarsko, Belgie, Holandsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Jugoslavie, v poslední době též Polsko a Rumunsko, z části pak též i Velká Britanie. Budiž upozorněno i na to, že mezinárodní společnost spacích vagonů zavedla toto počítání hodin via facti již dávno, a že i v t. zv. službě vozové na rakouských železnicích po léta se ho užívá. Konečně se podotýká, že podle usnesení mezinárodní porady o letním jižním řádu pro rok 1921, jež se konala počátkem prosince m. r. v Bernu, má generální řiditelství švýcarských spolkových železnic požádati vládu zúčastněných států, aby ve státech, v nichž dosud 24hodinové měření času zavedeno není, bylo toto aspoň ve službě železniční zavedeno. Jest sice pravda, že státy, s nimiž republika naše bezprostředně sousedí, počítání toho dosud nezavedly, avšak jest jisto, že za krátkou dobu i ony provedou tuto úpravu, připodobňujíce se tak světovým velmocem. Není překážky, aby stát náš reformu tuto zavedl zcela samostatně bez zdlouhavého vyjednávání se sousedy; naopak zavede-li ji, přiměje tím i sousedy, aby ji zavedli také.

Navrhuje se, aby zamýšlená úprava vstoupila v platnost dnem 1. června 1921, kdy podle mezinárodní úmluvy vstoupí v platnost nové jízdní řády železniční. Pokud se týče ostatních oborů života veřejného a případně i soukromého, odporučuje se zmocniti vládu, aby podle okolností zavedla i v nich 24hodinové měření času.

Navrhuje se, aby osnova tato byla Národním shromážděním projednána a schválena a za tím účelem přikázána v senátě výboru ústavně-právnímu a technicko-dopravnímu a po schválení senátem v poslanecké sněmovně výboru ústavnímu a výboru dopravnímu a pro veřejné práce k podání zprávy vždy do osmi dnů.

V Praze dne 26. ledna 1921.

Ministr vnitra:

Černý v. r.