Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

5061.

Vládní návrh.

Zákon

ze dne……………………………………………………

o nedělích, svátcích a památných dnech republiky Československé.

Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:

§ 1.

Posavadní předpisy o nedělích a svátcích platí napříště pro neděle a tyto dny: 1. leden, 6. leden, Nanebevstoupení Páně, Božího Těla, 29. červen, 15. srpen, 1. listopad, 8. prosinec a 25. prosinec.

§ 2.

Památnými dny republiky Československé jsou:

Apoštolů slovanských sv. Cyrilla a Methoděje 5. července, sv. Václava 28. září, Mistra Jana Husi 6. července, 1. květen a 28. říjen jakožto státní svátek podle zákona ze dne 14. října 1919, č. 555 Sb. z. a n.

§ 3.

Pro den 28. října platí veškerá ustanovení o nedělích.

Politické (policejní) úřady prvé stolice mohou podle místních poměrů vydati pro veřejné úřady, ústavy, podniky a školy, jakož i pro školy s právem veřejnosti ustanovení směřující k důstojné zevní oslavě tohoto dne. Neuposlechnutí těchto ustanovení trestají politické (policejní) úřady první stolice pokutou až do 10.000 Kč nebo vězením (uzamčením) do jednoho měsíce.

Pokuty plynou do státní pokladny.

§ 4.

Pro ostatní památné dny platí předpisy o nedělích. a svátcích, pokud jde o počítání lhůt v řízení soudním a správním, a dále vztahují se na ně ta stanovení o klidu nedělním a svátečním, pokud jde o veřejné úřady, ústavy, podniky a školy veřejné, jakož i školy s právem veřejnosti.

§ 5.

Veškerá dosavadní ustanovení o dnech svátečních, pokud nejsou tímto zákonem zachována, jakož i o dnech noremních se zrušují. Nedotčena zůstávají ustanovení článku 13 zákona ze dne 25. května 1868, č. 49 ř. z., a § 19 zák. čl. LIII:1868.

§ 6.

Provedení tohoto zákona ukládá se ministru vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

§ 7.

Zákon nabývá účinnosti dnem 5. dubna 1925.

Důvodová zpráva

Otázka, které dny jsou dny svátečními a dny prázdně, nebyla u nás ani před převratem ani po převratu zákonodárstvím jednotně pro celé území republiky upravena, ač má pro život veřejný i pro život hospodářský, zejména také pro počítání lhůt v řízení soudním a správním značný význam. Naopak jednotlivé předpisy pro rozličné obory státní správy rozptýleny jsou v rozmanitých normách, které z valné části nemají ani povahy zákona, nýbrž často jsou jenom pouhými předpisy administrativními.

Neblahé účinky tohoto právního stavu projevily se zvláště v oboru správy školské a ve službě dopravní, působily však zmatky i v podnikání soukromém, zvláště obchodním a průmyslovém (bursy, banky, doly a pod.) a nezůstaly bez vlivu ani na poměry dělnictva (kolektivní smlouvy a j.).

Z těchto důvodů uznává vláda za nutné, aby otázka dnů svátečních byla přesným ustanovením jednotně pro celé území republiky upravena.

Tímto zákonem zůstává ovšem úprava církevní nedotčena.

Vláda navrhuje dále, aby památné momenty historického rozvoje národa a státu československého byly ve významných jeho dnech na celém území republiky vyznačeny tím, že by byl zařízen klid ve školách úřadech.

Za takovéto dny navrhuje vláda. 5. července, den svatých Cyrilla a. Methaděje, slovanských věrozvěstů, kteří položili základ k slovanskému písemnictví, 28. září, den sv. Václava, ve kterém po dlouhá století národ viděl svého ochránce a jehož jméno srostlo se symbolem naší státní samostatnosti, korunou svatováclavskou, dále den 6. července, věnovaný památce Mistra Jana Husi, v němž veliká část národa našeho vidí muže, který památným svým bojem za znárodnění pražské university a osvobození ze středověkého universalismu, tak nebezpečného právě menším národům, získal si nesmrtelných zásluh o zachování českého národa i českého ducha v život státním i literatuře, den 1. května, jako symbol sociálního pokroku, po němž v demokratickém národě našem toužíme, a konečně den 28. října, který byl již zákonem z 14. října 1919, č. 555 Sb. z. a n. prohlášen za státní svátek, jakožto veliký den našeho osvobození, ve který vítězně rozhodnut a dokončen staletý boj za obnovu naší starodávné samostatnosti. Aby nebyl ničím rušen historický státní význam tohoto dne, platí proň nejen předpisy o svátečním klidu ve školách a úřadech jako pro ostatní památné dny republiky, nýbrž vztahují se naň veškeré předpisy o nedělním klidu a zabezpečuje se účinnými opatřeními jeho důstojná zevní oslava.

Vláda projevuje přání, aby tento návrh zákona přikázán byl v poslanecké sněmovně výboru ústavně-právnímu a po schválení sněmovnou poslaneckou v senátě výboru ústavně-právnímu k podání zprávy ve lhůtě co nejkratší.

V Praze dne 5. března 1925.

Náměstek předsedy vlády:

Jiří Stříbrný, v. r.

Ministr vnitra:

Malypetr, v. r.