Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1923.
|
I. volební období. |
7. zasedání. |
4210.
Návrh
poslanců Housera, Roučka, Warmbrunna a soudr.
na prohlášení 6. července za svátek státní.
Poslanecká sněmovno, račiž se usnésti:
Zákon
ze dne...............,
jímž se prohlašuje 6. červenec za svátek státní.
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
§ 1.
Šestý červenec prohlašuje se za každoroční svátek státní.
§ 2.
Zákon tento nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Provésti jej se ukládá všem členům vlády.
Důvodová zpráva.
Navrhovatelé se jistě právem domnívá jí, že není třeba široce odůvodňovati prohlášení dne upálení Mistra Jana Husi za státní svátek. Je přesvědčením všech pokrokových vrstev v republice bez rozdílu tříd, národnosti a politické příslušnosti, že 6. červenec má býti jako státní svátek zachováván. O tom svědčí každoroční jednomyslné projevy všeho pokrokového občanstva v celé republice v den smrti Husovy, jakož i rozsáhlé akce pokrokových kulturních organisací všeho druhu, jimiž se instituce tyto obracejí na zákonodárné sbory. Prohlášení 6. července za svátek státní uzákoní tedy jen skutečný stav a Národní shromáždění dá zákonem o svátku Husově výraz jednotné vůli všech pokrokových občanů v celé republice.
V Praze dne 26. června 1923.
Houser, Rouček, Warmbrunn, Skalák, Merta, Kreibich, Mikulíček, Nagy, J. Kříž, Bubník, Haken, Burian, Kunst, dr. Šmeral, Toužil, Klein, Brodecký, Tausik, Malá, Svetlik, Koutný, Blažek, Kučera, Darula, Krejčí, Chorvát.