|
POSLANECKÁ SNĚMOVNA N. S. R. Č. 1922. |
|
|
I. volební období. |
6. zasedání. |
3996.
Vládní návrh.
Zákon
ze dne.........1923
na ochranu republiky.
Národní shromáždění republiky československé usneslo se na tomto zákoně:
HLAVA I.
Úklady o republiku.
§ 1.
Úklady.
Kdo násilím nebo vyhrůžkou násilím změní ústavu republiky, zejména pokud jde o samostatnost, nedílnost nebo demokraticko republikánskou formu státu nebo se o to pokusí,
kdo násilím nebo vyhrůžkou násilím zastaví ústavní činnost presidenta republiky, jeho náměstka, zákonodárného sboru, vlády nebo guvernéra Podkarpatské Rusi nebo se o to pokusí,
kdo násilím nebo vyhrůžkou násilím přivtělí území republiky cizímu státu neb odtrhne od něho jeho část nebo se o to pokusí, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do dvaceti let, za okolností zvláště přitěžujících. těžkým žalářem na doživotí.
§ 2.
Příprava úkladů.
Kdo se s někým spolčí k úkladům o republiku,
kdo vejde k témuž konci ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními,
kdo k témuž konci mužstvo sbírá, organisuje nebo cvičí,
kdo poskytuje neb opatřuje k témuž konci zbraně, střelivo nebo jiné prostředky,
trestá se za zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do deseti let.
§3.
Ohrožení bezpečnosti republiky.
1. Kdo v úmyslu poškoditi republiku ji vydá nebezpečí války nebo nepřátelského činu cizí moci neb ozbrojeného napadení nebo kdo takové nebezpečí zvýší, trestá se za zločin těžkým žalářem od pěti do deseti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od deseti do dvaceti let nebo na doživotí.
2. Kdo ve spojení s cizí mocí nebo s cizími. činiteli vojenskými nebo finančními způsobí nebo podporuje ozbrojené povstání v republice v úmyslu ohroziti tím její bezpečnost z venčí, trestá se za zločin těžkým žalářem od jednoho do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do dvaceti let.
3. Kdo za účelem uvedeným pod čís. 1 s někým se spolčí nebo vejde ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními,
kdo s někým se spolčí nebo vejde ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli vojenskými nebo finančními, aby ve spojení s takovou mocí nebo takovými činiteli způsobil nebo podporoval ozbrojené povstání v republice v úmyslu ohroziti tím její bezpečnost zvenčí,
trestá se za zločin těžkým žalářem od šesti měsíců do pěti let.
HLAVA II.
Poškozování republiky a útoky na ústavní činitele.
§ 4.
Prorada.
1. Zmocněnec republiky, který při jednání s cizí mocí poruší své povinnosti, ač ví, že tím poškodí důležitý zájem republiky,
kdo zničí, odstraní, potlačí, poruší nebo padělá listiny nebo jiné důkazy o právních poměrech republiky k jinému státu, ač ví, že tím poškodí důležitý zájem republiky,
trestá se za zločin žalářem od jednoho do pěti let a spáchal-li čin v úmyslu, aby poškodil republiku, těžkým žalářem od pěti do deseti let.
2. Spáchal-li vinník čin z hrubé nedbalosti, trestá se za přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
§ 5.
Zrada státního tajemství.
1. Kdo vyzradí skutečnosti, opatření nebo předměty, jichž vyzrazení může poškoditi republiku a jež proto mají zůstati utajeny, k tomu konci, aby se o nich přímo nebo nepřímo dověděla cizí moc,
kdo takové skutečnosti, opatření nebo předměty vyzvídá, aby je vyzradil přímo. nebo nepřímo cizí moci,
trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let a spáchal-li čin v úmyslu, aby poškodil republiku, těžkým žalářem od pěti do deseti let.
2. Kdo hrubou nedbalostí způsobí, že takové skutečnosti, opatření nebo předměty se stanou nebo mohou se státi známými cizí moci, ačkoli podle svého veřejného postavení je povinen uchovávati je v tajnosti neb ačkoli mu taková povinnost byla výslovně uložena hledíc na jeho služební nebo smluvní poměr, trestá se za přečin vězením od osmi dnů do šesti měsíců.
§ 6.
Vojenská zrada.
1. Kdo za války opatřuje nepříteli nějaký prospěch nebo branné moci nebo vojenským podnikům republiky nebo jejího spojence způsobí škodu, příslušník republiky, který za války koná službu v nepřátelském vojsku,
trestá se za zločin těžkým žalářem od tří do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do dvaceti let nebo na doživotí.
2. Stejně se trestá:
kdo vyzradí cizí moci přímo nebo nepřímo skutečnosti, opatření nebo předměty, jež mají zůstati utajeny pro obranu republiky,
kdo takové skutečnosti, opatření nebo předměty vyzvídá, aby je vyzradil přímo nebo nepřímo cizí moci,
kdo za těmito účely s někým se spolčí nebo vejde ve styk přímý nebo nepřímý s cizí mocí nebo s cizími činiteli, zejména vojenskými nebo finančními.
3. Kdo vědomě ohrožuje obranu republiky tím, že vyzradí osobě nepovolané skutečnosti, opatření nebo předměty, jež mají zůstati utajeny pro obranu republiky, nebo tím, že vyzvídá takové skutečnosti, opatření nebo předměty, aby je vyzradil osobě nepovolané, trestá se, není-li čin přísněji trestný", za zločin, žalářem od šesti měsíců do tří let.
4. Kdo hrubou nedbalostí způsobí, že takové skutečnosti, opatření nebo předměty se stanou nebo mohou se státi známými cizí moci, ačkoli podle svého veřejného postavení je povinen uchovávati je v tajnosti neb ačkoli mu taková povinnost byla výslovně uložena hledíc na jeho služební nebo smluvní poměr, trestá se za přečin vězením od osmi dnů do šesti měsíců.
§ 7.
Jak se trestají některé útoky na život ústavních činitelů.
1. Pokus zločinu vraždy (§ 134 zákona ze dne 27. května 1852, čís. 117 ř. z., § 2 7 8 zák. čl. V z r. 1878, a § 413 zákona ze dne 15. ledna 1855, čís. 19 ř. z.), zločin úmyslného zabití člověka (§ 279 zák. čl. V z r. 1878) i pokus tohoto zločinu trestá se těžkým doživotním žalářem, byl-li spáchán na presidentu republiky nebo na jeho náměstku.
2. Týmž trestem trestají se tyto činy, byly-li spáchány na předsedovi vlády, členu vlády nebo členu zákonodárného sboru u výkonu jich pravomoci nebo pro tento výkon nebo vůbec pro jejich veřejnou činnost, jakož i byly-li spáchány na guvernéru Podkarpatské Rusi nebo na členu štábního soudu u výkonu jeho pravomoci nebo pro tento výkon.
3. Ustanovení čís. 1 a 2 vztahuje se také na činy, které byly spáchány na bývalém presidentu republiky, jeho náměstku, předsedovi vlády, členu vlády, guvernéru Podkarpatské Rusi a členu státního soudu pro výkon jejich pravomoci, vyjma že tyto osoby byly své hodnosti zbaveny v důsledku rozsudku senátu, trestního soudu nebo nálezu disciplinárního.
4. Stejně jako pachatel trestá se každý, kdo spolupůsobí ke spáchání nebo při spáchání vraždy nebo některého jiného činu zmíněného pod č. 1 na osobách a za okolností uvedených pod č. 1 až 3. Ukazuje-li menší míra účasti na menší trestnost, je trestem těžký žalář od deseti do dvaceti let. Této mírnější sazby nelze však užiti na účastníka, je-li pachatelem osoba mladší dvaceti let.
Doživotním těžkým žalářem trestá se Také ten, kdo se dopustil na osobách a za okolností uvedených pod čís. 1 až 3 zločinu vraždy nebo některého jiného činu zmíněného pod čís. 1 v době mezi dokonaným osmnáctým a dvacátým rokem svého věku nebo kdo v tomto věku spolupůsobil ke spáchání nebo při spáchání takového činu. Ukazuje-li menší míra účasti osoby mladší dvaceti let na menší trestnost, je trestem těžký žalář od pěti do dvaceti let.
§ 8.
Tělesné poškození ústavních činitelů.
1. Kdo úmyslně poškodí na těle presidenta republiky noho jeho náměstka,
kdo úmyslně poškodí na těle předsedu nebo člena vlády u výkonu jich pravomoci nebo pro tento výkon nebo vůbec pro jejich veřejnou činnost,
kdo úmyslně poškodí na těle předsedu zákonodárného sboru, guvernéra Podkarpatské Rusi nebo člena státního soudu u výkonu jich pravomoci nebo pro tento výkon,
trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let.
2. Způsobil-li vinník svým činem těžké poškození na těle nebo smrt nebo nebezpečí takového výsledku, je trestem těžký žalář od pěti do dvaceti let.
3. Měl-li vinník v případě čís. 1 nebo 2 úmysl způsobiti poškození těžké, je trestem těžký žalář od pěti do dvaceti let nebo na doživotí.
4. Spáchal-li vinník čin dříve než dokonal dvacátý rok svého věku, je v případě čís. 2 a 3 trestem těžký žalář od dvou do deseti let.
5. Těmito ustanoveními chráněny jsou také osoby uvedené v § 7 čís. 3.
§ 9.
Spolčení k útokům na ústavní činitele.
Kdo se s někým spolčí k tomu konci, aby byl spáchán zločin vraždy nebo jiný zločin uvedený v § 7 nebo 8 neb aby takové činy byly páchány,
kdo vědomě podporuje jakýmkoliv způsobem takové spolčení nebo jeho účastníky, trestá se za zločin žalářem od jednoho do pěti let.
§ 10.
Nepřekažení nebo neoznámení trestných podniků.
1. Kdo opomine překaziti trestné činy uvedené v §§ 1, 2, 6 až 9, ačkoli tak mohl učiniti snadno a bez nebezpečí pro sebe a osoby blízké,
kdo se doví věrohodným způsobem, že se chystá takový zločinný podnik, nebo že byl spáchán čin uvedený v § 6; čís. 2 a 3 a opomine to neodkladně oznámiti věrohodným způsobem úřadu neb ohroženému,
trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do jednoho roku.
2. Má-li vinník zvláštní povinnost čin překaziti neb oznámiti nebo jednal-li v úmyslu pachatele podporovati, je trestem těžký žalář od jednoho roku do pěti let.
3. Neoznámení není trestné, dověděl-li se vinník o podniku v době, kdy již bylo od něho upuštěno, leč jde-li o vojenskou zradu podle § 6 čís. 2 a 3.
§ 11.
Násilí proti ústavním činitelům neb osobování si jich moci.
1. Kdo užije násilí nebo vyhrožuje násilím, aby bránil presidentu republiky nebo jeho náměstku, zákonodárnému sboru, jeho předsedovi, předsednictvu, výboru nebo komisi, vládě, předsedovi nebo členu vlády nebo guvernéru Podkarpatské Rusi u výkonu jich pravomoci neb aby jej mařil nebo naň v určitém směru působil,
kdo proti nim užije násilí nebo vyhrožuje jim násilím za výkon jich pravomoci,
trestá se za zločin žalářem od jednoho do pěti let, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od pěti do deseti let.
2. Kdo svémocně sám nebo ve spojení s jiný mi si osobuje pravomoc vyhrazenou presidentu republiky, zákonodárnému sboru, vládě,
guvernéru Podkarpatské Rusi, správnímu nebo soudnímu sboru, trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do jednoho roku, za okolností zvláště přitěžujících těžkým žalářem od jednoho do pěti let.
§ 12.
Urážka presidenta republiky.
1. Kdo presidentu republiky nebo jeho náměstku na cti ublíží nadávkou, zlým nakládáním, vyhrůžkou zlým nakládáním nebo posuňky,
kdo ho obviní z jednání nebo tvrdí o něm jinou skutečnost nebo jej uvede ve veřejný posměch, ač ví, že tím ohrožuje jeho čest,
trestá se za přestupek, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi za přečin, vězením od osmi dnů do šesti měsíců.
2. Dopustil-li se vinník činu veřejně (§ 39 čís. 1.) nebo tváří v tvář presidentu republiky neb opětovně při různých příležitostech, trestá se za přečin vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
3. Důkaz pravdy i přesvědčení o pravdě je vyloučen.
HLAVA III.
Ohrožováni míru v republice a vojenské bezpečnosti její.
§ 13.
Nedovolené ozbrojování.
1. Kdo bez úředního povolení
opatří, přechovává nebo jinému přenechá dělo, kulomet, samostříl (automatickou pušku), ruční granát, vrhač min, vrhač plamenů nebo zbraň podobné účinnosti,
hromadí neb rozděluje ruční nebo střelné zbraně, střelivo, vojenským účelům sloužící třaskaviny nebo jedovaté plyny,
tvoří ozbrojené skupiny nebo je cvičí v zacházení se zbraní,
trestá se za zločin žalářem od jednoho měsíce do jednoho roku.
2. Jednal-li vinník vědomě k účelům pozdvižení nebo vzbouření (vzpoury), trestá se těžkým žalářem od šesti měsíců do pěti let.
3. Kdo se zúčastní ozbrojené skupiny, věda, že jejím účelem je pozdvižení nebo vzbouření (vzpoura), trestá se za zločin žalářem od jednoho měsíce do dvou let.
4. Kdo opomine neodkladně a věrohodným způsobem oznámiti úřadu nedovoleně ozbrojování (čís. 1 až 3), o němž se dověděl věrohodným způsobem, ačkoliv tak mohl učiniti snadno a bez nebezpečí pro sebe a osoby blízké, trestá se za přečin tuhým vězením od osmi dnů do šesti měsíců.
5. Vyzve-li státní správa obyvatelstvo vyhláškou, aby vydalo zbraně, nebude za nedovolené ozbrojování potrestán, kdo zbraně odevzdá úřadu ve lhůtě stanovené vyhláškou.
§ 14.
Podněcování obyvatelstva.
1.Kdo pobuřuje proti státu, státní samostatnosti, nedílnosti nebo demokraticko-republikánské formě státní,
trestá se za přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do dvou let.
2. Stejně se trestá, kdo podněcuje k hromadnému neplnění veřejno-právních povinností, uložených zákonem nebo vládním nařízením.
3. Kdo veřejně (§ 39 čís. 1) podněcuje ke zločinu nebo přečinu, trestá se za přečin tuhým vězením od osmi dnů do jednoho roku. 4. Podněcoval-li vinník k vraždě nebo jinému zločinu uvedenému v §§ 1, 2, 7 nebo 3 nebo ke zločinu vojenskému nebo k hromadnému páchání přečinů podle §§ 47 až 51 branného zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n., trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let.
5. Kdo veřejně (§ 39 čís. 1) podněcuje k hromadnému páchání přestupku, trestá se za přestupek vězením od tří dnů do tří měsíců.
§ 15.
Šíření nepravdivých zpráv.
1. Kdo rozšiřuje nepravdivou zprávu, již pokládati za pravdivou nemá dostatečných důvodu, ač ví, ze tím vážně znepokojí obyvatelstvo nějakého kraje nebo místa nebo část tohoto obyvatelstva,
kdo rozšiřuje takovou nepravdivou zprávu, ač ví, že tím poškozuje bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost nebo veřejný pořádek nebo že tím způsobuje zdražování předmětů potřeby,
trestá se za přečin vězením od tří dnů do tří měsíců.
2. Ví-li však, že zpráva je nepravdivá, trestá se za přečin tuhým vězením od osmi dnů do šesti měsíců.
§ 16.
Veřejné popuzování.
1. Kdo veřejně (§ 39 č. 1) podněcuje k násilnostem nebo jiným nepřátelským činům proti jednotlivýma skupinám obyvatelů pro jejich národnost, jazyk, rasu nebo náboženství nebo proto, že jsou bez vyznání, trestá se za přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
2. Kdo veřejně (§ 39 č. 1) podněcuje k zášti proti jednotlivci nebo jednotlivým skupinám obyvatelů pro jejich národnost, jazyk, rasu nebo náboženství nebo proto, že jsou bez vyznání, trestá se za přečin vězením od čtrnácti dnů do šesti měsíců.
3. Kdo veřejně (§ 39 č. 1) způsobem surovým nebo štvavým hanobí republiku, národ nebo národní menšinu tak, že to může snížiti vážnost republiky neb ohroziti obecný mix v republice nebo její mezinárodní vztahy, trestá se za přečin vězením od osmi dnů do tří měsíců nebo peněžitým trestem od 200 Kč do 50.000 KČ.
§ 17.
Sdružování státu nepřátelské.
1. Kdo založí tajnou organisaci, jejímž účelem je podvraceti stát, jeho samostatnost, nedílnost, ústavu nebo demokraticko-republikánskou formu,
kdo znaje účel takového sdružení k němu přistoupí, s ním se stýká, jeho činnosti jakýmkoli způsobem se zúčastní, je anebo jeho členy v,jich podvratných snahách hmotně nebo jakýmkoli jiným způsobem podporuje,
trestá se za přečin tuhým vězením od jednoho měsíce do dvou let.
2. Tajnou organisací je i taková, která předstírá jiné zřízení stanovy neb účel, než ve skutečnosti má.
§ 18.
Schvalování trestných činů.
1. Kdo veřejně (§39 č.1) vychvaluje, ospravedlňuje nebo výslovně schvaluje zločin nebo přečin,
kdo týmž způsobem vychvaluje, oslavuje neb ospravedlňuje pachatele pro takový čin, kdo, předen se s pachatelem nedohodna, jakýmkoli způsobem jej za takový čin odmění, poskytne mu náhradu za peněžitý trest nebo jiný plat rozsudkem trestního soudu mu uložený nebo veřejně sbírá na takový peněžitý trest nebo náhradu, aby tím projevil souhlas s jeho činem,
trestá se za přečin vězením od osmi dnů do jednoho roku.
2.Jde-li o zločin vraždy neb o jiný zločin uvedený v §§ 5, 7 nebo, trestá se vinník za zločin žalářem od šesti měsíců do tří let.
3. Kdo do pěti let po páchání zločinu vraždy nebo jiného zločinu, uvedeného v § 7 nebo v tiskopise nebo rozšířeném spise uveřejní, veřejně předvádí, vystavuje nebo rozšiřuje obraz pachatelův, trestá se, nestalo-li se to k účelům vědeckým nebo na žádost úřada k účelům trestního řízení, za přestupek vězením od tří dnů do jednoho měsíce nebo trestem peněžitým od 50 tyč do 10.000 Kč.
§ 19.
Návrat členů bývalé panovnické rodiny nebo podpora takového návratu.
1. člen bývalé panovnické rodiny Habsbursko-lotrinské a potomek takového člena, jenž bez svolení vlády vstoupí nebo zdržuje se na území československé republiky,
kdo ho při tom jakýmkoli způsobem podporuje nebo dověda se věrohodným způsobem o jeho zatajovaném pobytu na území Československé republiky úřadu to neoznámí neodkladně a věrohodným způsobem,
trestá se za přečin tuhým vězením od šesti měsíců do jednoho roku.
2. Byl-li vinník již před tím pro takový čin právoplatně odsouzen nebo měl-li zvláštní povinnost návrat a pobyt takové osoby oznámiti, trestá se za zločin žalářem od jednoho roku do pěti let.
§ 20.
Hrubá neslušnost.
Kdo hrubou neslušností ruší výkon pravomoci presidenta republiky, jeho náměstka, zákonodárného sboru, jeho předsedy nebo předsednictva, výboru nebo komise, vlády, jejího předsedy nebo člena, guvernéra Podkarpatské Rusi, soudu nebo jiného úřadu, aby snížil jejich vážnost,
kdo potupí jméno republiky, její znak, vlajku nebo barvy nebo vypodobení presidenta republiky, nebo kdo je poškodí neb odstraní, aby snížil vážnost republiky nebo presidenta republiky,
trestá se za přestupek vězením od tří dnů do tří měsíců nebo peněžitým trestem od 50 Kč do 10.000 Kč.
§ 21.
Svádění nebo pomáhání k vojenským zločinům nebo nadržování jim.
Kdo navádí nebo hledí navésti osobu vojenskou (četníka) k vojenskému zločinu nebo jí při takovém zločinu pomáhá,
kdo jí po spáchání takového zločinu nadržuje ukrýváním nebo pomáháním k útěku nebo na útěku,
trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let.
§ 22.
Nedovolené najímání vojska.
Kdo bez dovolení vlády najímá příslušníka republiky pro vojenskou službu cizí moci nebo kdo najímání takové zprostředkuje, trestá se za zločin žalářem od šesti měsíců do pěti let.
§ 2.
Nedovolené zpravodajství.
Kdo tiskem uveřejní zprávu o síle, válečné zdatnosti nebo pohybu vojska neb o jiném zařízení republiky nebo jejího spojence zavedeném k obraně, ač to byla zakázáno neb ač mohl ze zprávy nebo jiných okolností věděti, že uveřejněním ohrožuje zájem státu.
kdo tiskem uveřejní zprávu o mimořádných zařízeních k udržení neb obnovení pokoje, ač to bylo zakázáno,
trestá se za přečin vězením od osmi dnů do šesti měsíců.
§ 24.
Ohrožování obrany republiky.
1. Kdo proti zákazu dopraví do ciziny zbraně, střelivo nebo jiný válečný materiál, trestá se za přečin vězením od jednoho měsíce do jednoho roku.
2. Kdo bez úředního povolení zhotoví popis, plán, nákres nebo snímek některého zařízení neb opatřeni na obranu republiky,
kdo bez úředního povolení úřední plány, nákresy, snímky nebo spisy o takových zařízeních neb opatřeních opíše, obkreslí neb ofotografuje nebo nechá opsati, obkresliti neb ofotografovati,
kdo bez úředního povolení uvedené předměty sobě nebo jinému opatří neb uveřejní; trestá se, není-li čin přísněji trestný, za přestupek vězením od osmi dnů do šesti měsíců nebo peněžitým trestem od 50 Kč do 10.000 Kč.
§ 25.
Ohrožování veřejné správy orgánem moci veřejné.
Orgán moci veřejné, který vykonávaje svůj úřad úmyslným jednáním neb opominutím proti zákonům ústavním nebo proti zákonům a nařízením vydaným na provedení zákonů ústavních ohrožuje zájmy veřejné správy, trestá se, není-li čin jeho přísněji trestný, pokutou do 10.000 Kč nebo vězením do tří měsíců, a to dohlédacím úřadem správy státní přímo nadřízeným a není-li takového, úřadem, který určí vláda.
§ 26.
Neodstranění nebo zřízení nedovolených pomníků.
1. Politický (státní policejní) úřad může naříditi aby byly odstraněny pomníky, nápisy a jiné památky umístěné na veřejném místě nebo tak, že jsou viditelné z veřejného místa, jsou-li rázu protistátního nebo jsou-li zřízeny některému členu rodin panovavších v Rakousku,Uhersku nebo Rakousko-Uhersku, v říši Německé nebo některému členu dynastií panovavších r. 1914 na půdě říše Německé.
Tentýž úřad muže také zakázati zřizování takových pomníků. nápisů a památek na příště.
Za pomníky nebo památky považují se zejména i poprsí, desky, obrazy, znaky a odznaky.
Místem veřejným rozumějí se ve smyslu tohoto ustanovení náměstí, ulice, veřejné cesty, sady, veřejné sbírky, lázně, školy, výčepní a zábavní místnosti a jiná veřejně přístupná prostranství a místnosti.
2. Nevyhoví-li ten, komu bylo pravoplatně nařízeno, aby odstranil takový pomník, nápis nebo památku, tomuto nařízení ve stanovené lhůtě,
kdo přes zákaz zřídí nový takový pomník, nápis nebo památku,
trestá se politickým (státním policejním) úřad pokutou do 10.000 Kč nebo vězením do tří měsíců neb obojím trestem. Na Slovensky a v Podkarpatské Rusi v místech, kde není státního policejního úřadu, vydává trestní nález administrativní vrchnost policejní.
HLAVA IV.
Závěrečná ustanovení.
§ 27.
Účinná lítost.
l.Pro úklady (§ 1), jich přípravu (§ 2),ohrožení bezpečnosti republiky (§ 3) nebo vojenskou zradu (§ 6)není trestný, kdo dobrovolně a ne proto, že jeho jednání bylo odhaleno, od něho upustí a buď učiní oznámení úřadu v čas, kdy škodlivý výsledek mohl býti zamezen, nebo sám jej zamezí nebo napraví.
2. Účastník na spolčení úkladům (§ 2), k ohrožení bezpečnosti republiky (§ 3), k vojenské zradě (§ 6) nebo k útokům na ústavní činitele (.§ 9) není pro tento čin trestný, jestliže dříve, než bylo podniknuto ještě něco jiného než spolčení, a ne proto, že spolčení bylo odhaleno, buď způsobil, že od podniku bylo upuštěno, nebo spolčení úřadu oznámil.
3. Oznámením trestného podniknutí nestává se beztrestným ten, kdo v úmyslu, aby je vyzradil úřadu, je nastrojil nebo naváděl účasti na něm.
§ 28.
Vyměřování trestu.
Za přitěžující budiž pokládáno zejména, že čin byl spáchán osobami spolčenými, se zbraní, ze zištnosti, orgánem moci veřejné, učitelem nebo duchovním nebo na místech- nebo za okolností vyžadujících zvláštní vážnosti (na příklad veřejnoprávní sbory, úřady, školy, místa určená pro bohoslužbu), pokud již zákon sám na tyto okolnosti zvláště nehledí.
Snížiti dočasný trest na svobodě pod dolejší hranici trestní sazby a zaměniti jeho způsob za mírnější je vyloučeno, jde-li o zločin uvedený v § 1, § 2, § 6, č. 1 až 3, § 7, č. 4 při sazbě od deseti do dvaceti let a § 7, č. 5 při sazbě od: pěti do dvaceti let. V ostatních případech nemá soudce tohoto práva, byl-li čin v tomto zákoně uvedený spáchán v době války nebo v době, kdy byl veřejný pořádek porušen ve větším rozsahu a k,jeho obnovení bylo nutno užíti mimořádné moci, vyjímajíc, že by šlo o přečin § 5, č. 2, § 6, č. 4, § 12 a § 18, č. 1 neb o přestupek § 20.
Jinak může soudce užíti tohoto práva s obmezením, že, je-li zákonnou sazbou těžký žalář nejméně pětiletý, nesmí uložiti trest mírnější než žalář jednoho roku, a je-li zákonná sazba těžký žalář nejméně desetiletý, trest mírnější než těžký žalář tří let. Místo těžkého žaláře doživotního nesmí uložiti trest mírnější než těžký žalář desetiletý.
Byl-li na osobách a za okolností uvedených v § 7 spáchán zločin § 278 tr. z, čl. V z roku 1878, nesmí soud, ani užije-li práva daného mu v § 66, § 91 a, § 92 tohoto tr. zák. uložiti mírnější trest než doživotní káznici.
§ 29.
Trest peněžitý a zabavení jmění.
1. Za čin trestný podle tohoto zákona může soud vedle trestu na svobodě uznati také na trest peněžitý, zejména byl-li čin spáchán ze zištnosti nebo v úmyslu poškoditi republiku. Tento trest je vyměřiti za přestupek od 50 Kč do 10.000 Kč, za přečin od 200 Kč do 50.000 Kč a za zločin cd 1.000 Kč do 500.000 Kč.
2. Peněžité tresty a pokuty uložené padle tohoto zákona připadají státu.
3. Odsoudí-li soud pro zločin uvedený - §§ 1 až 5 nebo v § 6, č. 1 a 2, může vyřknouti, že ze jmění odsouzeného určitá část připadá státu jako náhrada za škodu činem způsobenou. O zajištění a dobyvání této náhrady platí ustanovení § 18 zákona ze 17. října 1919, č. 568 Sb. z. a n.
§ 30.
Trest náhradní.
Doba náhradního trestu za nedobytný trest peněžitý budiž stanovena podle zavinění. Uznal-li soud na trest peněžitý jako vedlejší, vyměří náhradní trest stejným druhem gestu jako trest hlavní.
Doba náhradního trestu nesmí převyšovati jeden rok a dohromady s hlavním trestem meze zákonné sazby.
Je-li trestem hlavním trest na svobodě dvaceti let nebo na doživotí, trest náhradní se vůbec neuloží.