Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Původní znění

3719.

Dringliche Interpellation

des Abgeordneten Wolfgang Zierhut und Genossen

an den Ministerpräsidenten als Vorsitzenden des Ministerrates betreffend die beabsichtigte Verstaatlichung der Grenzwälder.

Wie bekannt, hat das Bodenamt dem Ministerrat den Antrag vorgelegt, daß die Grenzwälder verstaatlicht werden, Laut gewissen Meldungen čechischer Blätter soll sogar schon der Herr Minister für Landwirtschaft in einer Versammlung sich geäußert haben, daß, er im Ministerrat diese Verstaatlichung durchgesetzt habe. Gegen diese Verstaatlichung hat schon das ganze deutsche Volk in diesem Staate in den schärfsten Protestkundgebungen Stellung genommen. Alle politischen Parteien und insbesondere die Selbstverwaltungskörper haben sich entschieden gegen diese Verstaatlichung ausgesprochen und auf das Unrecht, uni die Gefahr hingewiesen, welche in dieser Verstaatlichung liegen.

Wir gewählten Volksvertreter verlangen daher, daß die Regierung die einmütige Stimme des deutschen Volkes in diesem Staate anhöre und beachte.

Das Bodenamt hat mit dem seinerzeitigen Antrag auf Verstaatlichung der Grenzwälder seine Befugnis weit überschritten, denn das Bodenamt wurde nur zu der Aufgabe geschaffen, die Bodenreform auszuführen. Als Zweck dieser Bodenreform war im Bodenbeschlagnahmengesetz ausdrücklich festgelegt, daß, soweit der Staat den beschlagnahmten Großgrundbesitz nicht für gemeinnützige Zwecke verwendet, das Bodenamt diesen Besitz nach und nach an kleinere Landwirte und andere im Gesetz noch aufgezählte Personen des Landvolkes, dann an Genossenschaften, die aus diesen Personen gebildet werden, an schon bestehende besonders genannte Genossenschaften, darunter auch landwirtschaliche Genossenschaften und an Gemeinden und andere öffentliche gemeinnützige Verbände, an wissenschaftliche und humanitäre Institute ins Eigentum oder Pacht zuteilt. Der Boden kann auch zu anderen gemeinnützigen Zwecken verwendet werden, Gemäß dem Zuteilungsgesetz soll Waldboden bei nachgewiesenem Bedarf und mit Rücksicht auf die besonderen örtlichen Verhältnisse in erster Reihe an Gemeinden und andere öffentliche Verbände zugeteilt werden. Auch an einzelne Personen sind allerdings ausnahmsweise und in geringerer Ausdehnung, insbesondere zum Zwecke der Abrundung oder anderweitigen Ergänzung und Sicherung ihres Wald und sonstigen Besitzes, Waldgrundstücke zuzuteilen. Es dürfen daher aufgrund der Bodenreformgesetze zu einer Übernahme von beschlagnahmten Boden in staatliche Bewirtschaftung ausschließlich nur gemeinnützige Zwecke den Beweggrund bilden.

Zu der von Bodenamt beantragten Verstaatlichung der Grenzwälder können aber keine gemeinnützige Zwecke den Beweggrund abgegeben haben.

Die Grenzwälder zu verstaatlichen, besteht überhaupt kein vernünftiger Grund, besonders kein wirtschaftlicher oder sozialer, noch weniger ein militärischstrategischer Grund, Es können also in der Absicht, die Grenzwälder zu verstaatlichen, nur die chauvinistischen Umtriebe gewisser Hintermänner erblickt werden, auch noch den Wald zu politisieren, ihn dem Einfluß gewisser politischer Macher zu unterstellen, die ihn zum Gegenstand des Betriebes für ihre Hetzereien gegen alles was deutsch ist, und nicht zum mindesten auch gegen die deutschen Forstbeamten und Angestellten und Holzarbeiter und gegen alles deutsche Volk, das auf diese Wälder angewiesen ist, mißbrauchen würden.

Die beantragte Verstaatlichung der Grenzwälder würde die aus den Bodenreformgesetzen sich ergebenden Rechte auf Zuteilung von Waldboden namentlich an Gemeinden und Bezirke unmöglich machen und damit die ohnedies swierige Existenz dieser Körperschaften auf das äußerste gefährden, wo diese Körperschaften inmitten lauter beschlagnahmter Wälder leinen eigenen Waldboden haben und wegen der Verstaatlichung auch nicht mehr erhalten könnten.

Wir warnen daher die Regierung auf das nachdrücklichste vor dieser Verstaatlichung, weil sie die Betreibung einer katastrophalen Politik gegen das deutsche Landvolk wäre, welches durch die erlittene Unbill in anderen wirtschaftlichen und allen kulturellen Angelegenheiten schon aufs äußerste erbittert ist, die fortwährenden Zurücksetzungen, Bedrängungen und Unterdrückungen nicht mehr ertragen kann und durch die drohende vollständige Entwurzellung in seiner Heimat in die äußerste Verzweiflung getrieben würde.

Es muß endlich einmal der Regierung ganz offen gesagt werden:

Die Regierung eines Staates, die unser Volk zu sich hineingezogen hat, hätte die moralische Pflicht, unser Volkswesen nicht zu unterdrücken. Am allerwenigsten darf die Regierung unser Volk auf seinem eigenen Heimatbaden entwurzeln. Die Regierung sollte unser Volk vielmehr für den Staat interessieren oder dieses wenigstens versuchen, Sonst möge dieser Staat unser Volk samt unserem heimatlichen Boden freilassen, damit wir unser Schicksal und das Schicksal unserer Heimat nach unseren natürlichen Rechten und selbst bestimmen können. Wenn die Regierung diese ihre Verpflichtung nicht versteht, dann hat dieser Staat bei unserem Volk seine Existenzberechtigung für uns verloren und sollte er sich mit seinem Staatsvolk und dessen Heimatboden begnügen.

Deshalb betrachten wir diese Sache als eine höchstwichtige Staatsangelegenheit und fragen daher an:

1. Will der Ministerrat den Antrag des Bodenamtes auf Verstaatlichung der Grenzwälder einer genauen sachlichen Überprüfung inbezug auf die vorgeschützte Motivierung unterziehen und erst danach seinen Entschluß fassen?

2. Will der Herr Ministerpräsident den Antrag des Bodenamtes, wenn er schon wider Erwarten angenommen wäre, dem Parlament mit einem Motivenbericht zur Kenntnis bringen?

3. Will der Herr Ministerpräsident die Ausführung dieser Verstaatlichung bis zur Klarstellung der Rechtslage und der Motive durch die Behandlung im Parlament zurückstellen?

Da in einer längeren Geheimhaltung der Pläne der Verstaatlichung der Grenzwälder die Ungewißheit und Unruhe im deutschen Volke noch mehr zunehmen würde, ersuchen wir den Herrn Ministerpräsidenten, schleunigst eine offene Erklärung auf diese Anfrage abzugeben.

Prag, am 20. Juni 1922.

Zierhut, Böllmann, Heller, Dr. Schollich, Patzel, Dr. Brunar, Matzner, Pittinger, Dr. Radda, Ing. Jung, Dr. Spina, Simm, Röttel, Dr. Baeran, Ing. Kallina, Bobek, Mark, Scharnagl, Böhr, Dr. W, Feierfeil, Knirsch, Kostka, Schubert, Windirsch, Kaiser.

Překlad.

3719.

poslance W. Zierhuta a druhů

ministerskému předsedovi jako předsedovi ministerské rady o zamyšleném postátnění pohraničních lesů.

Jak známo, předložil pozemkový úřad ministerské radě návrh na postátnění pohraničních lesů. Podle některých zpráv českých časopisů vyjádřil se prý již i pan ministr zemědělství na nějaké schůzi, že v ministerské radě toto postátnění vymohl, Proti tomuto postátnění zaujal již celý německý národ v tomto státě stanovisko projevem co nejostřejšího protestu. Všechny politické strany a zvláště samosprávné sbory se vyslovily rozhodně proti tomuto postátnění a ukázaly na křivdu a nebezpečí, které v tomto postátnění spočívá.

My, zvolení zástupci lidu tedy žádáme, aby vláda vyslechla a dbala jednohlasného projevu německého národa v tomto státě.

Svým tehdejším návrhem na postátnění pohraničních lesů překročil pozemkový řad velice svojí pravomoc, neboť pozemkový úřad byl utvořen jen k tomu úkolu, aby provedl pozemkovou reformu. Zákon o zabírání pozemků výslovně ustanovil účel této pozemkové reformy, že pokud stát zabraného velkého pozemkového majetku neužije pro obecně prospěšné účely, pozemkový úřad přidělí tento majetek do vlastnictví nebo nájmu postupně drobnějším zemědělcům a jiným ještě v zákoně vypočteným venkovským osobám, potom družstvům, která se utvoří z těchto osob, družstvům již trvajícím a zvláště uvedeným, mezitím také zemědělským družstvům, obcím a jiným obecně prospěšným svazům, vědeckým a humanním ústavům. Půdy se může užíti i k jiným, obecně prospěšným účelům. Podle přídělového zákona se má lesní půda přiděliti, vykáže-li se potřeba a se zřetelem na zvláštní místní poměry především obcím a jiným veřejným svazům, také jednotlivým osobám se mají přiděliti lesní pozemky, ovšem výjimečně a v nepatrném rozsahu, zvláště k zaokrouhlení nebo jinakému zcelení a zajištění jejich majetku lesního a jiného. Podle zákona o pozemkové reformě smějí tedy býti pohnutkou k převzetí zabrané půdy do státního hospodářství výlučně jen obecně prospěšné účely.

Avšak k postátnění pohraničních lesů, které navrhl pozemkový úřad, nemohly býti pohnutkou žádné obecně prospěšné účely.

Není vůbec rozumného důvodu, zvláště hospodářského nebo sociálního, tím méně vojensky-strategického, k postátnění pohraničních lesů. Možno tedy v úmyslu, postátnit pohraniční lesy, spatřovati jen šovinistické pletichy některých mužů v pozadí, aby ještě i les byl zpolitisován, aby byl podroben vlivu některých politických vůdců, kteří by ho zneužili jako předmětu svých štvanic proti všemu, co jest německé, a ne v nejmenší míře také proti německým lesním úředníkům, zaměstnancům a dělníkům, a proti celému německému národu, jenž jest na tyto lesy odkázán.

Navržené postátnění pohraničních lesů znemožnilo by vykonání práv vyplývajících ze zákonů o pozemkové reformě na příděl lesní půdy zvláště obcím a okresům a tím by nanejvýš ohrozilo beztoho těžkou existencí těchto sborů, kde tyto sbory uprostřed samých zabraných lesů nemají vlastní lesní půdy a pro sestátnění by ji také dostati nemohly.

Varujeme tedy vládu co nejdůrazněji před tímto postátněním, poněvadž by bylo provozováním katastrofální politiky proti německým venkovanům, kteří jsou již nanejvýš rozhořčení spáchanou na nich křivdou v jiných hospodářských věcech a ve všech kulturních, nemohou více snésti stálého odstrkování, utiskování a potlačování, a kteří by byli hrozícím jim úplným vykořeněním ve svém domově dohnáni ke krajnímu zoufalství. Nutno jednou zcela otevřeně říci vládě.

Vláda státu, jenž náš národ k sobě zatáhl, měla by mravní povinnost nepotlačovati našeho národního bytí. Pří nejmenším však nesmí vláda, vykořeňovati náš národ na jeho vlastní domácí půdě. Vláda by měla spíše získati zájem našeho národa pro stát nebo se o to alespoň pokusiti. Jinak nechť tento stát propustí náš národ í s naší domácí půdou, abychom si mohli sami určiti svůj osud a osud své vlastí podle svých přirozených práv. Nerozumí-li vláda této povinnosti, pak ztratil u našeho národa tento stát své právo k existenci a měl by přestati na svém státním národě a jeho domácí půdě.

Proto považujeme tuto věc za veledůležitou věc státní a tážeme se tedy:

1. Chce ministerská rada podrobiti návrh pozemkového úřadu na sestátnění pohraničních lesů přesnému věcnému vyšetření se zřetelem na předstírané odůvodnění, a potom teprve učiniti své rozhodnuti?

2. Chce pan ministerský předseda návrh pozemkového úřadu, kdyby byl jíž proti očekáváni přijat, oznámiti sněmovně s důvodovou zprávou?

3. Chce pan ministerský předseda odložiti provedení tohoto postátnění, až se projednáním ve sněmovně vyjasní právní stav a důvody?

Poněvadž by delším tajením plánů postátnění pohraničních lesů ještě více vzrostla nejistota a neklid německého lidu, žádáme pana ministerského předsedu, aby co nejrychleji podal přímé vyjádření na tento dotaz.

V Praze dne 20, června 1922.

W. Zierhut,

Böllmann, Heller, dr. Schollich, Patzel, dr. Brunar, Matzner, Pittiner, dr. Radda, inž. Jung, dr. Spina, Simm, Röttel, dr. Baeran, inž. Kallina, Bobek, Scharnagl, Böhr, dr. V. Feierfeil, Knirsch, Kostka, Schubert, Windirsch, Kaiser, Mark.