Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.
I. volební období.
2. zasedání.
618.
Odpověď
ministra železnic
na interpelaci poslance Buřívala a spol. (tisk 297)
stran srážky vlaků v Čes. Brodě ve dnech všesokolského sletu
a na interpelaci posl. Jana Koudelky a soudruhů (tisk 329)
v záležitosti železničního neštěstí v Českém Brodě a stavby nádraží v Českém Brodě a v Kolíně.
Na oba tyto dotazy mám čest sděliti toto:
Zrychlený nákladní vlak č. 267 z Břeclavy s návštěvníky k všesokolskému sletu do Prahy přijel dne 27. VI. t. r. opožděn v 6 hod. 15 min. ráno do Českého Brodu na obvyklou vjezdovou kolej č. 1, a měl po jednominutovém postoji býti vypraven dále do Ouval. Za tím účelem byla již při jeho vjezdu výpravčím poukázána a hradlářem na straně ouvalské pomocí zabezpečovacího zařízení staničního zabezpečena cesta pro výjezd vlaku, po němž pak měl na touž kolej býti přijat nákladní vlak č. 380, jedoucí z Ouval do Č. Brodu.
Než ale mohl sokolský vlak odejeti, bylo slyšeti ve stanici poplašnou návěsť k brždění u blížícího se nákladního vlaku č. 380, z čehož se dalo souditi, že vlak tento nebude asi moci zastaviti u vjezdového návěstidla, jež v poloze "stůj!" krylo sokolský vlak ve stanici. Proto uvedl strojvůdce u sokolského vlaku č. 267 svůj stroj a tím i vlak ve zpětný pohyb, couvá i však jen asi 20 m, když najel na něj těžký nákladní vlak č. 380.
Nárazem byly u hustě obsazeného sokolského vlaku první tři osobní vozy roztříštěny, služební vůz a čtvrtý osobní vůz byly poškozeny, z cestujících bylo 5 osob usmrceno a 76 osob zraněno, z nichž 45 vážněji. Z vlakového mužstva zraněno v celku 6 osob, vesměs lehce.
Hlavní příčinou nehody bylo, že nákladní vlak č. 380 přejel vjezdové návěstidlo před Čes. Brodem, ač bylo v poloze "stůj!", a to z toho důvodu, že již za jízdy z Ouval do Čes. Brodu, na tratí ve spádu 6.67%, nabyl vlak větší, nepřípustné rychlosti, kterou se sice strojvůdce snažil všemi prostředky zmírniti, avšak počínání jeho bylo marné, vlaku před vjezdovým návěstidlem nebylo lze zastaviti. Bylo zjištěno, že rychlost jedoucího nákladního vlaku na trati z Ouval do Č. Brodu nebyla patřičně a včas regulována, čehož vina spadá na veškeré mužstvo vlakové, tedy jak na mužstvo průvodčí, tak i strojní.
Odvrátiti srážku přestavením první vjezdové výhybky v Č. Brodě na odbočnou volnou kolej, bylo znemožněno tím, že výpravčí vlaku v Čes. Brodě předčasně uzavřel výjezdnou dráhu pro sokolský vlak č. 267. Měl s postavením výjezdu sečkati, až by byl nákladní vlak č. 380 zastavil u vjezdového návěstidla. Jeho snaha tuto chybu napraviti zrušením uzávorované již jízdní dráhy zůstala pro krátkost času bezvýslednou.
Proti 4 hlavním vinníkům zavedeno bylo disciplinární řízení (jeden z těchto hlavních vinníků byl ze služeb stát. drah propuštěn), proti dalším 4 vinníkům zakročeno bylo pořádkovým trestem.
Že následky nehody nabyly takových rozměrů, dlužno přičísti na vrub tomu, že u sokolského vlaku byly za služebním vozem zařazeny osobní vozy starého typu, lehké soustavy, jichž konstrukce nebyla s to odolati tak velikému nárazu. Použití těchto nevhodných vozů u sokolského vlaku bylo však v Břeclavě účastníky přímo vynuceno; dráha vyhověla zde nátlaku jen proto, poněvadž se nechtěla vystaviti výtkám neochoty právě ve dny sokolských slavností.
U žádného zúčastněného zaměstnance nebylo zjištěno ani té nejmenší úmyslnosti. Personál u vlaku č. 380 nevěděl vůbec, že setká se v Č. Brodě s nákladním vlakem č. 267, obsazeným osobami. O úmyslnosti nemůže býti již proto řeči, poněvadž je každému železničníkovi známo, že při srážkách anebo nehodách je v prvé řadě ohrožena vlastní jeho osobní bezpečnost; do nebezpečí života nevrhá se nikdo úmyslně. Ani v tomto případě, ve kterém z 8 zřízenců nákladního vlaku č. 380 5 utrpělo úraz, nelze tudíž míti za to, že nehoda přivážena byla úmyslně. Správa železniční, jako vždy, tak i v tomto případě neomezila se pouze na vyšetření příčiny nehody, nýbrž použije získaných poznatků k tomu, aby pracovala všemi dosažitelnými prostředky za zvýšení bezpečnosti provozu na všech drahách republiky Československé.
Pokud se týče vypravení stanice v Čes. Brodě poukazuje se na to, že tato stanice byla v roce 1910 rozšířena a má nyní pro dopravu 2 hlavní a 2 vedlejší, přiměřeně dlouhé vjezdové koleje; mimo to jsou tam pro místní potřebu 4 kratší koleje.
Tento počet kolejí, jakož i moderní zařízení, zabezpečující vjezdy a výjezdy vlaků, odpovídá intensitě dopravy v nádraží českobrodském. Vzhledem k důležitosti této stanice na velmi frekventované trati Praha—Česká Třebová zamýšlí správa státních drah stanici tuto případně dále vybudovati s hlavním zřetelem na zřízení nové, moderní dopravní budovy, odpovídající očekávanému stoupnutí dopravy.
Potřebné finanční prostředky jsou zabezpečeny v pětiletém investičním programu staveb železničních v roce 1921 až 1925.
Na vybudování stanice Kolína vypracován byl již generelní návrh a bude přikročeno k vypracování návrhu detailního.
Odhadnutý náklad na tuto stavbu činí 60,000.000 Kč, k jehož částečné úhradě jest penízem 31,000.000 Kč v jmenovaném již pětiletém programu železničních staveb investičních pamatováno.
V Praze dne 20. října 1920.
Ministr železnic: