Národní shromáždění československé / Poslanecká sněmovna1920 – 1925

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

Der "Bund der Deutschen in Böhmen" besitzt bei Prachatitz im Böhmerwalde das St. Margaretenbad. Das Bad besteht aus einer Meierei und 11 Logierhäusern, von welchen drei Privaten gehören; alles andere ist Bundesbesitz. Namentlich zu erwähnen ist das Kurhaus, in welchem sich zu ebener Erde ein großer und ein kleiner Speisesaal, ein Spielzimmer, ein Lesezimmer und ein. Musikzimmer und im ersten Stockwerke 13 Fremdenzimmer befinden. Das Kurhaus enthält ferner die nötigen Küchen. Keller und sonstigen Räumlichkeiten für den Gastund Schankbetrieb.

Der "Bund der Deutschen in Böhmen" hat das St. Margaretenbad im Jahre 1910 käuflich erworben und in geradezu verwahrlostem Zustande übernommen. Seine erste Aufgabe war es, das Bad instand zusetzen und derart auszugestalten, daß es allen neuzeitlichen Anforderungen an ein Bad und allen Wünschen der Kurgäste entspräche. Das ist denn auch mit Aufwendung nicht -unbedeutender Geldmittel gelungen. Gerade nun, als das St. Margaretenbad nach dem Kriege für den Winterbetrieb und die nächste Saison instandgesetzt werden sollte, beschlagnahmte die politische Landesverwaltung mit Entscheidung vom 16. August 1919, Zl. 815-1/3. ai 1919 / St. Z. 254.157 auf Grund des Gesetzes vom 11. Juni 1919 der Sammlung der Gesetze und Verordnungen Nr. 332 das Kurhaus zum Zwecke der Unterbringung der Frauengewerbeschule "Božena Němcová" in Prachatitz.

Um diese Beschlagnahme sofort ins rechte Licht zu rücken, sei gleich erwähnt, daß die genannte Schule in Prachatitz in Miete gut untergebracht ist und daß sie daselbst ein eigenes Heim besitzt, welches sie, die Notwendigkeit der Übersiedlung überhaupt voraussetzt - nach Durchführung nur geringfügiger Instandsetzungen ohne weiteres beziehen könnte. Zur Begründung der Beschlagnahme des Kurhauses für die Frauengewerbeschule "Božena Němcová" mußten dieser öffentliche Zwecke zugeschrieben werden. Zwecke die ihr in Wirklichkeit nicht zukommen. Die Schule ist eine private, auf Eraverb gerichtete Anstalt, welcher jeder öffentliche Zweck fehlt bezeichnend für die Beschlagnahme des Kurhauses ist außerdem, daß hiebei die Bestimmung des Gesetzes, nach welcher der Anforderung von Gebäuden für öffentliche Zwecke Erhebungen voranzugehen haben, welche mit den Eigentümern des Gebäudes durchzuführen sind, ganz außeracht gelassen worden ist; ein Mangel im Verfahren, dem man durch nachträgliche Einholu ng der Äußerung des Bundes geglaubt hat, abhelfen zu können. Was aber bei der Beschlagnahme am meisten in die Wagschale fällt, das ist daß sie gerade das Kurhaus getroffen hat, ohne welches jeder Badebetrieb unmöglich ist. Wenn die Absicht bestand, das St. Margaretenbad am Lebensnerv zu treffen, so ist dies voll und ganz gelungen.

Der "Bund der Deutschen in Böhmen" hat gegen die Beschlagnahme des Kurhauses durch die politische Landesverwaltung die Beschwerde an das Ministerium für öffentliche Arbeiten ergriffen, welche jedoch mit der Entscheidung Zl. 29.199/24 ai 1919 vom 8. Oktober 1919 abgewiesen wurde. Ebenso waren persönliche Vorstellungen in Prag erfolglos und selbst ein Gesuch, dem Beschlagnahme-Erkenntnisse bis zur Entscheidung des Verwaltungsgerichtshofes aufschiebende Wirkung zu erteilen, wurde abschlägig beschieden. So blieb denn nichts anderes übrig, als der behördlichen Aufforderung nachzukommen und das Kurhaus der politischen Bezirksverwaltung Prachatitz samt Schlüsseln am 3. Dezember 1919 zu übergeben.

Der Schaden, welchen "der Bund der Deutschen in Böhmen" durch die Beschlagnahme des Kurhauses erleidet und erleiden wird, ist ein bedeutender und läßt sich ziffermäßig derzeit gar nicht ausdrücken, weil er mit jedem Tage des Fortbestandes der Beschlagnahme wächst und sioh erst nach Schluß der heurigen Saison, welche durch die Beschlagnahme unmöglich gemacht worden ist, übersehen lassen wird. Der "Bund der Deutsch en in Böhmen" hat für das Kurhaus einen Mietzins von 30.000 K verlangt, ohne jedoch bisher auch nur einen Heller ausgezahlt zu bekommen, obwohl es gewöhnlicher Brauch ist, den Mietzins im Voraus zu entrichten.

Aus dem Gesagten ergibt sich, daß für die Beschlagnahme des Kurhauses nicht der geringste Grund, gesehweige denn eine Notwendigkeit vorlag und daß somit diese Beschlagnahme, zumal bei dem gelegentlich derselben verfolgten, oben ausgeführten widerrechtlichen Vorgange in der deutschen Bevölkerung den Eindruck hervorrufen muß, daß mit derselben lediglich der Zweck verfolgt werden sollte, den "Bund der Deutschen in Böhmen" als einen deutschen Schutzverein empfindlich zu schädigen, daß also mit derselben eine von Gehässigkeit gegen die deutsche Bevölkerung dieses Staates diktierte Verfügung getroffen wurde.

Da die Regierung in ihrer Erklärung den Standpunkt voller Objektivität gegenüber allen Staatsbürgern ohne Unterschied der Volkszugehörigkeit betont hat, kann ihr dieser Eindruck nicht gleichgültig sein und muß vielmehr von ihr als außerordentlicher peinlich empfunden werden.

Die Unterzeichneten fragen daher die Regierung:

1. Ist dieselbe bereit, die Beschlagnahme des Kurhauses des St. Margaretenbades bei Prachatitz sofort aufzuheben?

2. Dem "Bund der Deutschen in Böhmen" den durch diese Beschlagnahme entstandenen Schaden unverzüglich zu ersetzen und demselben den begehrten, bisher fällig gewordenen Mietzins allsogleich auszuzahlen?

Prag, am 18. Juni 1920.

Dr. Edwin Feyerfeil, Ing. Othmar Kallina, Leonhard Kaiser, Wolfg. Zierhut,

Dr. Lodgman, Dr. Baeran, Pittinger, Kostka, Dr. Kafka, Dr. Hanreich, Böllmann, Dr. Schollich, Matzner, Dr. Spina, Schubert, Böhr, J. Fischer, Dr. Luschka, Kraus, Dr. Radda, Heller.

Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1920.

I. volební období.

1. zasedání.

"Bund der Deutschen in Böhmen" má u Prachatic na Šumavě lázně sv. Markéty. Lázně tvoří dvorec a 11 domů pro hosty, z nichž tři jsou majetkem soukromníků, všechno ostatní jest majetkem Svazu. Zmínky zasluhuje zvláště lázeňský dům, ve kterém jest v přízemí velká a malá jídelna, herna, čítárna a hudební síň, a v prvním poschodí 13 hostinských pokojů. V lázeňském domě jsou dále potřebné kuchyně, sklepy a jiné místnosti pro provozování hostinství a výčepnictví.

"Bund der Deutschen in Böhmen" zakoupil lázně sv. Markéty v roce 1910 a převzal je ve stavu přímo spustlém. První jeho úlohou bylo, aby uvedl lázně do náležitého stavu a vybavil je tak, aby vyhovovaly všem novodobým požadavkům lázní a všem přáním lázeňských hostí. To se také podařilo s vynaložením nikoli nepatrného peněžního nákladu. Právě nyní, kdy po válce lázně sv. Markéty měly býti upraveny pro zimní používání, a pro nejbližší sezonu, politická zemská správa zabrala lázeňský dům výnosem z 16. srpna 1919, č. 815-1/3 ai 1919 / M. Č. 254.157 po rozumu zákona z 11. června 1919, č. 332 sb. zák. a nař. pro umístění ženské průmyslové školy "Boženy Němcové" v Prachaticích.

Abychom toto zabrání ukázali hned v pravém světle, nutno připomenouti, že zmíněná škola v Prachaticích jest dobře ubytována v nájmu, a že tam sama má vlastní dům, do kterého -předpokládajíc, že jest vůbec nutno přesídliti - mohla by se po provedení jen nepatrných oprav nastěhovati. Aby se odůvodnilo zabrání lázeňského domu pro ženskou průmyslovou školu "Božena Němcová", musily se jí přiznati veřejné účely, které jí ve skutečnosti nepatří. Škola jest ústavem soukromým, výdělečným, který nemá nijakého veřejného účelu. Příznačné při zabrání lázeňského domu jest mimo to, že při tom naprosto nebylo dbáno zákonného předpisu, že požadování budov pro účely veřejné musí předcházeti šetření s vlastníky budovy. Toť nedostatek řízení, o němž se myslilo, že se mu dá odpomoci opatřením dodatečného vyjádření Svazu. Při tomto zabrání nejvíce však padá na váhu to, že postihlo právě lázeňský dům, bez něhož jsou lázně naprosto nemožný. Bylo-li úmyslem podtíti životní nerv lázní sv. Markéty, pak zdařil se úmysl ten dokonale.

"Bund der Deutschen in Böhmen" podal stížnost na zabrání lázeňského domu prostřednictvím zemské politické správy ministerstvu veřejných prací, která byla však zamítnuta rozhodnutím z 8. října 1910, čís. 29.199/24 ai 1919. Ani osobní rozklady v Praze neměly úspěchu, ba i žádost, aby zabavovacímu výnosu byl povolen odklad, byla zamítnuta. Tož nezbylo, než vyhověti úřednímu vyzvání a vydati lázeňský dům i s klíči dne 3. prosince 1919 okresní politické správě prachatické.

Škoda, kterou "Bund der Deutschen in Böhmen" utrpěl a ještě utrpí zabráním lázeňského domu, jest značná a nedá se dnes číselně ani vyjádřiti, protože každým dnem pokud zabrání trvá, vzrůstá, a dá se zjistiti teprve po skončení letní sezony, která byla zabráním znemožněna. "Bund der Deutschen inBöhmen" žádal z lázeňského domu 30.000 K nájemného, nedostal však ani haléře, ač jest obyčejným zvykem nájemné platiti předem.

Z uvedeného vyplývá, že pro zabrání lázeňského domu nebylo nejmenšího důvodu, a že tudíž zabrání, zvláště pro protiprávní postup při něm, jak jsme svrchu vyvodili, musí vzbuditi v německém obyvatelstvu dojem, že směřovalo jedině k tomu účelu, aby byl citelně poškozen "bund der Deutschen in Böhmen", jakožto německý ochranný spolek, a že tudíž tím bylo učiněno opatření, diktované nenávistí k německému obyvatelstvu tohoto státu.

Ježto vláda ve svém prohlášení zdůraznila stanovisko úplné objektivity vůči všem státním občanům bez rozdílu národní příslušnosti, nemůže jí býti tento dojem lhostejný, nýbrž musí jí spíše býti neobyčejně trapný.

Podepsaní táží se tudíž vlády:

1. Jest ochotna ihned zrušiti zabrání lázeňského domu v lázních sv. Markéty u Prachatic?

2. Spolku "Bund der Deutschen in Böhmen" neprodleně nahraditi škodu z tohoto zabrání a zaplatiti mu ihned požadované až dosud splatné nájemné?

V Praze dne 18. června 1920.

Dr. E. Feyerfeil, Ing. O. Kallina, L. Kaiser, V. Zierhut,

Dr. Lodgman, Dr. Baeran, Pittinger, Kostka, Dr. Kafka, Dr. Hanreich, Böllmann, Dr. Schollich, Matzner, Dr. Spina, Schubert, Böhr, J. Fischer, Dr. Luschka, Kraus, Dr. Radda, Heller.