4157.

Interpelace:

I. posl. Oktavca a súdr. na vládu vo veci Ľudovej banky v Ružomberku;

II. posl. Kostky, dra Kafky a druhů vládě o štvavé agitaci proti německým peněžním ústavům;

lll. posl. Kostky, dra Kafky a druhů ministrovi financí, že berní správy při přímých daních nedbají ukládacích předpisů;

IV. posl. dra Lelleyho a súdr. ministrovi školstva a národnej osvety a praktickom rešpektovaní menšinového práva maďarského národa;

V. posl. Kreibicha, Hakena a soudr. ministrovi vnitra o zvyšování počtu četnictva a státní policie za demokraticko-republikánského systému;

VI. posl. Koutného, Housera a soudr. ministrovi vnitra o protizákonném jednání náměstka předsedy zemského výboru na Moravě prof. Drobného;

VII. posl. Roučka a soudr. ministrovi spravedlnosti o konfiskační praxi a persekuci komunistické mládeže v Brně;

VIII. posl. Tausika a soudr. ministrovi národní obrany o politické persekuci a o stálém šikanování mužstva posádky prešovské;

IX. posl. dra Bartoška, dra Charváta a spol. ministrovi spravedlnosti o nepřípustném jednostranném výkonu trestního řízení soudního;

X. posl. Slavíčka, dra Patejdla, Davida a spol. ministrovi financí pro neoprávněné disciplinární vyšetřování strážmistra pohraniční finanční stráže, legionáře Karla Stuchlíka;

XI. posl. Hirsche, Kaufmanna, Uhla a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o omezování německých obecných škol, k nimž jsou připojeny školy občanské jako školy povinné;

XII. posl. Hausmanna, Uhla, Pohla, Roschera a druhů ministrovi vnitra o rozpuštění pražského "Odborového svazu obuvnického dělnictva v Čsl. republice";

XIII. posl. dra Spiny, dra Schollicha, dra W. Feierfeila, Simma, dra Kafky a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o omezování německých obecných škol, k nimž jsou připojeny školy občanské jako školy povinné;

XIV. posl. Jokla, Heegera, dra Haase a druhů ministrovi spravedlnosti o konfiskační praxi opavského státního zástupce;

XV. posl. Tausika a soudr. ministru vnitra a spravedlnosti o provokační činnosti policejních úřadů v Košicích a o neudržitelné soudní praxi tamtéž;

XVI. posl. inž. Kalliny a druhů celému ministerstvu o postupu při nostrifikaci báňských podniků, jichž správám se klade za podmínku propuštění německých důlních inženýrů, - což již samo jest hrubým porušením smlouvy o ochraně menšin;

XVII. posl. inž. O. Kalliny a druhů ministrovi železnic o postupu plzeňského železničního ředitelství, které při svých opatřeních podléhá přímo vlivu štváčských článků časopisu "Český Deník";

XVIII. posl. H. Simma a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o poskytnutí zvláštních přídavků k pensím podle § 64., č. 9 ústavní listiny;

XIX. posl. dra Lelleyho a súdruhov ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska o terroristickom postupe okresného náčelníka v Hlohovci;

XX. posl. dra Lelleyho a súdruhov ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska a ministrovi vnútra o menovaní notára Viliama Backera;

XXI. posl. dra Körmendy Ékesa a súdruhov ministrom spravedlnosti a financií, o napravení krivd, vzniklých následkom nesprávného používania §u 18 vládneho nariadenia z r 1922, č. 247 Sb. z. a n., poťažne o novelizácii tohoto nariadenia o stanovení penzijných požitkov štátnych zamestnancov;

XXII. posl. dra Körmendy Ékesa a súdruhov ministrom vnútra i školstva a nár. osvety o krivdách, páchaných vo školských veciach a pri sčítaní ľudu v obci Makrance (župa Abauj).

I./4157.

Interpellácia

posl. Oktavca a súdr.

na vládu

vo veci Ľudovej Banky v Ružomberku.

Je všeobecne známa vec, že Ľudová Banka v Ružomberku nachádza sa vo veľmi ťažkom finančnom položení a nie je v stave dostáť svojím záväzkom. Hospodárenie správnej rady tejto banky, jejž predsedom je poslanec Andrej Hlinka, priviedlo banku tak ďaleko, že vykazuje 19 millionov korún ztraty, takže nie len akciový kapitál a rezervné fondy, ale i vkladatelia ohrožení sú v značnej miere a hovorí sa, že 30 % vkladov sú ztratené. Táto vec rozbúrila v značnej miere slovenskú verejnosť, hlavne však drobných ľudí okolia Ružomberku a žúp liptovskej a spišskej, ktorí či ako drobní akcionári, či ako vkladatelia, ohrožení sú a ztratiť majú ich dlhoročnou prácou ťažko nastrádané úspory. Pri posúdení tejto veci nemôže byť vo verejnom záujme ľahostajné, akým spôsobom správna rada banky hospodárila. Je faktom, že správna rada rozpožičiavala peniaze vkladateľov nie len na potreby hospodárske, ale venovala ich bez dostatočných záruk i na čiste politické účele. Záväzky účastinárskej spoločnosti nakladateľskej "Leva", ktorý vydáva a financuje noviny slovenskej ľudovej strany, obnášajú u Ľudovej Banky viac millionov korún. Správna rada poskytovala tieto ohromné obnosy proti všetkým zásadám zdravého a opatrného hospodárstva. Poskytovala úvery vzdor tomu, že bolo všeobecne známe, že passivita "Leva" zavinená je hospodárstvom v administrácii "Slováka", ktorá pracovala so stále vzrastajúcim, státisíce obnášajúcim deficitom. Vzdor tomu však venovaly sa peniaze stále na "Slováka" v plnom vedomí toho, že podnik ten v dohľadnej dobe nebude v stave plniť svoje záväzky. Peniaze drobných vkladateľov banky používané boly z čiste politických a straníckych dôvodov v plnom vedomí toho, že sú pre akcionárov, poťažne vkladateľov ztratené alebo ohrožené. Tento spôsob používania peňazí vkladateľov a akcionárov je jednou z príčin úpadku banky.

Teraz sa správna rada banky uchádza u vlády o pomoc a žiada, aby vláda garantovala možnosť úplného vyplatenia vkladov. Je prirodzené, že súhlasíme s tým, aby v záujme záchrany drobných vkladateľov učinené boly potrebné kroky. Nesmie však ujsť pozornosti vlády nasledovná okolnosť. Passívny denník "Slovák" stále vydávaný je tak nákladne, že to vysvetliť možno iba tým, čo ináče i v dennom tisku kolportované bolo, že totiž košická, kapitula poskytla tomuto podniku väčší obnos, ako pôžičku. Je iste povážlivou vecou, je vtedy, keď drobným vkladateľom banky odňaté boly viac millionov korún, ktoré nemajú krytia, teraz košická kapitula venuje ohromné obnosy nie na úhradu ztrát banky a jej vkladateľov, ale na účele prevádzania stranickej propagandy. Upozorňujeme vládu na túto okolnosť a myslíme, že je potrebné učiniť opatrenia, aby košickou kapitolou alebo inými činiteľmi poskytnuté peniaze pritiahnuté boly k účelom sanácie banky a odškodnenia vkladateľov.

Vznášame dotaz na vládu, má-li o týchto veciach vedomia, či mieni niečo učiniť, aby záujmy drobných vkladateľov ružomberskej ľudovej banky boly uhájené a vinníci žalostného stavu banky boli pohnatí k odpovednosti?

Praha 11. mája 1923.

Oktavec,

Geršl, Němec, dr. Dérer, Aster, Skotek, Bečko, Brožík, A. Novák, Lehocký, Pik, Svoboda, Chalupník, Kondelka, Konečný, Benda, Remeš, Stivín, Kasík, dr. Meissner, Kubál.

II./4157 (překlad).

Interpelace

poslanců Kostky, dra Kafky a druhů

vládě

o štvavé agitaci proti německým peněžním ústavům.

Události v "Moravsko-slezské bance", v bance "Bohemii" a "Pozemkové bance" poskytly několika českým časopisům, především však také panu primátorovi hlavního města Prahy dru Baxovi, příležitost k neodpovědným, veřejným útokům proti německým bankám a německému živlu v tomto státě vůbec.

"České Slovo" píše v úvodníku dne 27. dubna:

"Vkladatelé československých peněžních ústavů vybírají v poslední době houfně své vklady a přemísťují je do německých ústavů peněžních. Ponechávati vklady doma jest nehospodářské, ale přesune-li je pak vkladatel do ústavů německých, ukážeme, že tam je vkladatel daleko méně může kontrolovati než v ústavech, k nimž československý tisk má bližší přístup. Jestliže dnes čeští lidé se svými vklady bez rozmyslu utíkají do německých peněžních podniků, je viděti, že nejednají rozumně, že nezkoumají důvěru německého ústavu, že jsou vedeni tendencí. A vtom je základní nebezpečí pro vkladatele; neboť také on má povinnost býti opatrný a rozumný. Stav mnoha německých peněžních ústavů naprosto nedá se srovnati s československými. Zapomnělo se v naší veřejnosti, kolik jednotliví průmyslníci i podniky peněžní prospekulovali na marce německé. Stejně se nezkoumá reservní fond oněch ústavů, které netrpělivě čekají na rozřešení své otázky o honorování válečných půjček. - Jest otázka, zda v tomto případě jest rozumné a bezpečné počínání vkladatelů, utíkajících z československých peněžních ústavů."

V úvodníku zabývá se polední vydání "Národní Politiky" zprávami rozšiřovanými o různých českých peněžních ústavech a nemůže si odepříti, aby nezdůraznilo, "že již z toho, že se takovéto zprávy dávají do oběhu jen o českých ústavech a nikoliv také o německých, lze poznati, kde jest jejich původ."

Jestliže se již české šovinistické časopisy předstihují v pusté štvanici proti německému bankovnictví, aniž jim v tom brání veřejní činitelé, tím více pobuřuje a porušuje nejen veškeren cit pro spravedlnost, nýbrž i dobré mravy, jestliže pan primátor hlavního města Prahy, president pražských vzorkových veletrhů a předseda ústavního soudu, dr. Baxa hude touž písničku. Dne 27. dubna vydal provolání k českému obyvatelstvu, které v Praze a v mnoha jiných místech oznámeno bylo veřejnými vyhláškami a jež jednotlivé české časopisy otiskly. Toto provoláni zní:

"Českému obyvatelstvu!

Ojedinělých, politování hodných případů v českém bankovnictví v poslední době se vyskytlých používá cizí, nám nepřátelská, ze zahraničí vedená agitace k všeobecnému útoku na české peněžnictví nejen v Praze ale i na venkově.

Bylo zjištěno, že placení agitátoři obcházejí po kavárnách, obchodech a tržištích a místech veřejných rozšiřují znepokojující, nepravdivé zprávy o různých peněžních ústavech, ovšem jenom českých, a podněcují jejich vkladatele, aby si hotovosti vybírali. Tímto tažením živlů, národu a státu nepřátelských, podnikaným ve chvíli dle jejich mínění příhodné, má býti zasažena hospodářská naše základna.

Jest truchlivo pozorovati, že tyto průhledné agitace docházejí sluchu v některých českých kruzích vkladatelských; nejtruchlivější zjev pak jest, že titíž čeští lidé, kteří slepě poslechli cizích agitátorů a vybrali své vklady z českých ústavů, nosí je hned do ústavů cizích, zapomínajíce, kdo byli ve válce i při převratu nejúhlavnějšími nepřáteli naší státní a hospodářské samostatnosti.

Máme za povinnost v zájmu ochrany státu a českého lidu co nejdůrazněji vyzvati Vás, abyste nejen nedávali sluchu těmto pobuřujícím zprávám a zachovali soudnou rozvahu, nýbrž abyste každý bez rozdílu zjistiti a stíhati dal každého, kdo by zprávy takové proti kterémukoliv českému ústavu peněžnímu šířil.

Několik štváčů bylo již zatčeno, ale ochrana proti rozvětvenému útoku na naši hospodářkou samostatnost bude jen tehdy plně účinná, když každý z nás k tomu přispěje, aby šiřitelé znepokojujících zvěstí byli vypátráni a s nimi aby po zásluze bylo naloženo.

V Praze dne 26. dubna 1923.

Baxa."

Jest zbytečné, aby podepsaní podrobněji charakterisovali jednotlivosti tohoto provolání, poněvadž se domnívají, že jest povinností každé vlády, pohnati k odpovědnosti ony živly, které tímto způsobem nebo jinak poškozují vážnost státu nebo se snaží podkopati jeho schopnost úvěru. Povinností vlády jest tedy ničím neodůvodněné údaje o placených agitátorech a štváčích, z nichž prý mnoho bylo zatčeno, vyšetřiti a jest povinností vlády, aby proti oněm živlům, které navazujíce na takovéto nespolehlivé a předem nevěrohodné zprávy vydávají takové znepokojující vyhlášky, vystoupila s největší přísností.

Podepsaní se tedy táží vlády:

1. Ví vláda o svrchu uvedených štváčských článcích a provolání?

2. Co zamýšlí vláda podniknouti, aby v zájmu státu, státního úvěru a vážnosti státu před cizinou vyvrátila lživé údaje a štváčskou jejich tendenci odhalila?

3. Jest vláda ochotna co nejostřeji zakročiti proti rozšiřovatelům těchto tendenčních zpráv a provolání a vinníky potrestati?

4. Jest vláda ochotna podati poslanecké sněmovně podrobnou zprávu o soudních výsledcích a zároveň se postarati, aby příště takováto štváčská kampaň byla již napřed znemožněna?

V Praze dne 4. května 1923.

Kostka, dr. Kafka,

Böhr, Schälzky, inž. Kallina, Mark, Scharnagl, Budig, dr. W. Feierfeil, dr. Schollich, Heller, dr. Petersilka, dr. Medinger, Matzner, dr. Spina, J. Mayer, dr. Lodgman, dr. Keibl, dr. Brunar, dr. Radda, Kraus, dr. E. Feyerfeil.

III./4157 (překlad).

Interpelace

poslanců Kostky, dra Kafky a druhů

ministrovi financí,

že berní správy při přímých daních nedbají ukládacích předpisů.

Pro přetížení berních správ nahromadilo se u nich ve všech odvětvích velice mnoho nevyřízených spisů ukládacích i jiných prací. Snaha, zpracovati je pokud možno nejrychleji, působí mnohdy následky, na něž si všechny vrstvy obyvatelstva velmi živě stěžují. Při ukládání všeobecné daně výdělkové a daně z příjmů jest v zákoně výslovně nařízeno, že poplatníkovi, uchýlí-li se berní správa od údajů poplatníkových, jest poskytnouti příležitost, aby se mohl hájiti. Jest mu učiniti výtku a v ní oznámiti všechny pochybnosti, proti jeho bernímu prohlášení, přiznání, nebo proti jeho jinakým údajům. Berní správy již delší dobu těchto předpisů naprosto nedbají, namítajíce, že vytýkací řízení lze později provésti v řízení odvolacím. Nesmí se však přehlédnouti, že zvláště ve větších případech se působí poplatníkovi škoda, kterou mnohdy nelze již napraviti. Berní správa vyslechne na př. úplně neobeznámené znalce, jejichž údaje by poplatník mohl lehce vyvrátiti, kdyby mu byly oznámeny. Ale takto poplatník dostane náhle ke svému překvapení platební rozkaz, a nyní musí s velkou ztrátou času a nákladně hledati své právo. K tomu, jak ho taková věc rozčílí, naprosto nepřihlížíme. Musí však také podle předpisu zaplatiti daně, které mu byly předepsány snad úplně nespravedlivě, čímž rovněž v mnoha případech jest jeho existence ohrožena. Zvláště v nynějších dobách, kdy jest kapitálu poskrovnu, může dojíti k velmi těžkým následkům.

Ukládacího řízení se nedbá dokonce ani tehdy, kdy podnik byl revidován revisní komisí ministerstva financí a kdy jde o veliké domnělé rozdíly. Jest ovšem úplně zbytečno, ještě šíře vykládati, jak mnohdy pověstně postupovaly revisní komise. Naprosto neuvěřitelné přehmaty členů těchto komisí přiměly dokonce ministerstvo financí po krátkém trvání jejich, aby zvláštním výnosem berním správám vštípilo, že operátů těchto revisních komisí nemají beze všeho použiti k dodatečným předpisům, nýbrž že mají je považovati jen za pomůcky pro odhad. Avšak přes tento jasný pokyn neumlkají žaloby, že přes to jednotlivé berní správy výsledky těchto revisí beze všeho a bez vytýkacího řízení berou za základ předpisu.

V posledních letech stalo se přímo stálou prací většiny berních správ nejen při menších, nýbrž i při větších a důležitých případech, že se nedbá zákonných předpisů o ukládacím řízení. Dokonce v některých výnosech vyšších instancí se tento případ více nebo méně schvaluje. Zvláště však zemští berní inspektoři, vysílaní zemskými finančními úřady, udělují jednotlivým berním správám ústní pokyny, aby vytýkací řízení překládaly výhradně do řízení odvolacího. Nelze se nezmíniti o odůvodněném podezření, že tito činitelé jsou také původci ostatních různých přehmatů berních správ. Tak na př. jak známo až do nedávna berní správy, ukládajíce dávku z majetku, proti jasnému předpisu zákona započítávaly válečnou půjčku do vyměřovací základny se 40ti procenty její jmenovité hodnoty.

Nelze se přece domnívati, že by tento podivný a tak stejnoměrně prováděný postup byl ušel pozornosti zemských berních inspektorů, takže tito činitelé bud úmyslně přispěli ke zřejmému porušení zákona nebo že neznali obsahu zákona o dávce z majetku. Taková porušování zákona samotnými úřady jsou však konečně způsobilá, aby otřásla i berní morálkou.

Podepsaní se tedy táží pana ministra, je-li ochoten:

1. uložiti berním správám, aby příště přesně dbaly zákonných předpisů o ukládacím řízení.

2. je-li ochoten, sám náležitě dohlížeti na zachovávání těchto předpisů revisními činiteli ministerstva?

V Praze dne 24. dubna 1923.

Kostka, dr. Kafka,

Budig, Bobek, dr. Lodgman, inž. Kallina, dr. Radda, dr. W. Feierfeil, dr. Petersilka, Wenzel, dr. Schollich, inž. Jung, Patzel, dr. Spina, Schälzky, dr. Brunar, dr. Keibl, Kraus, Matzner, dr. Lehnert, dr. E. Feyerfeil.

IV./4157 (překlad).

Interpellácia

poslanca dra Lelleyho a súdruhov

ministrovi školstva a národnej osvety

o praktickom rešpektovaní menšinového práva maďarského národa.

Akým spôsobom sa robí v theorii reklama zákonite zaisteným jazykovým, kultúrnym právam menšín, donútených žiť v tejto republike, medzi nimi i maďarského národa, to vieme, veci v tuzemsku i cudzozemsku mali sme príležitosť počúvať a čítať prejavy a spisy jednotlivých členov vlády. Previnenie proti menšinovým právam vyhlásil minister zahraničia Beneš za velezradu a s ním i po ňom celý rad zodpovedných i nezodpovedných individuí živými barvami predstavovali liberálnosť práv menšinám zaistených.

Oproti tomu my, ktorí sme povolaní zastupovať minority, nikdy sme neprestali prízvukovať, že vláda a jej orgánovia nohama zašľapávajú práva, zákonite zaistené nášmu národu, a že tedy v praxi prevádza sa dôsledné, nepretržité a cieľuvedomé urážanie zákona.

Že kto má pravdu: či reklámni trubači republiky, a či sťažujúce si menšiny, dokladom toho je táto udalosť. Prehlašujem vopred, že chcem pribiť len holé skutky s číselným označením spisov, že o všetkom, čo tu píšem, som sa vopred presvedčil a preto už vopred prosím pána ministra, aby bol tak láskavý a ku zprávam, ktoré mu budú podané podriadenými úrady, vyžiadal si tiež pôvodné spisy, abych nebol zase prinútený konštatovať vážné protivy medzi skutočnosťou a odpoveďou danou na základe oných zpráv.

Dňa 26. februára 1921 usnieslo sa mesto Levice, že predloží vláde memorandum cieľom sriadenia maďarskej strednej školy. Levice a okolie sú z najväčšej časti čiste maďarské a preto žiadosť zdála sa byť dôvodnou.

Starosta mesta predložil žiadosť spolu so všetkými spisy dňa 22. marca 1921 pod č. 2089/21 tekovskému županovi, kde spisy dňa 6. apríla 1921 pod čís. 3430/921 boly zapísané, tedy asi za mesiac po dojdení spisov.

Mesto Levice na tých najrôznejších miestach márne naliehalo, aby žiadosť bola vybavená; no darmo, žiadosť s dokladmi nebola k najdeniu. Pred niekoľko dňami sa napokon objavila.

Zaslal ju i spisy zvolenský župan v polovici marca 1923 pod čís. 7904/23 bratislavskému referátu ministerstva školstva so zprávou, že všetky spisy dostal nevybavené dňa 13. marca 1923 od tekovského župana.

Tekovský župan tedy tieto spisy od 6. apríla 1921, ktorého dňa boly tam zapísané, až do 13. marca 1923, tedy cez úplné dva roky u seba podržal bez toho, že by bol čo len čiarkou prispel k ich vybavenia a nebolo-li by došlo k sriadeniu veľkých žúp a vecí mesta Levíc, neboly by úradne preložené zo Zlatých Moraviec do Zvolena, vtedy spisy ešte i dnes, ba hádam po dlhé roky boly by ležaly nevybavené v Zlatých Moravciach.

Ajhľa, pane minister, takto vyzerá uplatňovanie menšinového práva v praxi!

A nie je to vina alebo nedbalosť podriadených úradníkov. Je to systém vlády, ktorý smeruje k sabotáži menšinových práv a dosial tak výborne sa osvedčil. Pán minister môže dokázať, že systém tento je nie jeho systémom; aby sme mu k tomu príležitosti poskytli, tážeme sa:

1. Či je ochotný podrobiť túto škandalóznu vec dôkladnému vyšetrovaniu a previnivšieho sa úradníka čo najprísnejšie potrestať?

2. Či je ochotný mimo radu vybaviť žiadosť mesta Levíc?

V Prahe, dňa 29. marca 1923.

Dr. Lelley

dr. Jabloniczky, Schubert, Patzel, Böhr, dr. Radda, dr. Schollich, inž. Kallina, Simm, Knirsch, Zierhut, Szentiványi, dr. Körmendy-Ékes, Füssy, Palkovich, Křepek, Kaiser, Röttel, dr. Petersilka, Pittinger, Schälzky.

V./4157.

Interpelace

poslanců Kreibicha, Hakena a soudruhů

ministru vnitra

o zvyšování počtu četnictva a státní policie za demokraticko-republikánského systému.

Ze všech krajů Československé republiky docházejí nás denně zprávy o silném zvyšování počtu četnictva. Počet četnických stanic a velitelství byl zvýšen a skoro všude byly staré stanice a velitelství početně sesíleny. Také počet četnických důstojníků a vyšších četnických funkcionářů je dnes o mnoho silnější než za starého Rakouska.

Také státní policie byla početně značně rozmnožena a to zvláště tam, kde byla státní policie nově usazena. V Liberci na př. ještě nikdy nebylo tolik policejních strážníků, jako nyní, nebylo tam také, ještě nikdy tolik policejních úředníků a tolik tajných policejních agentů, jako nyní po vybudování a zdánlivé konsolidaci republikánsko-demokratického systému.

Podepsaní pokládají za nutno, aby veřejnosti se dostalo vysvětlení o tomto nápadném zjevu. Vláda jisté nemá důvodu tyto věci zatajovati.

Proto klademe panu ministru vnitra tyto dotazy:

1. Jest pan ministr ochoten dáti poslanecké sněmovně podrobnou statistiku četnických stanic, velitelství, četníků a četnických důstojníků na půdě Československé republiky v době starého režimu a nyní?

2. Jest pan ministr ochoten dáti poslanecké sněmovně stejnou přesnou statistiku o státních policejních strážnících, úřednících a tajných agentech před převratem a nyní?

3. Jak odůvodní pan ministr silné zvýšení počtu policie a četnictva?

4. Chce pan ministr vysvětliti, jak se srovnává toto zvyšování počtu četnictva a státní policie

a) se zásadami a methodami demokraticko-republikánského státního zřízení?

b) se zásadou spoření, jinak tak horlivě hlásanou a v ostatních odvětvích tak konsekventně uplatňovanou?

V Praze dne 12. května 1923.

Kreibich, Haken,

Blažek, Bubník, Houser, Krejčí, Mikulíček, Nagy, Warmbrunn, Rouček, Merta, Malá, Kunst, Kučera, Burian, Darula, Koutný, dr. Šmeral, J. Kříž, Tausik, Teska, Skalák, Svetlik, Toužil.

VI./4157.

Interpelace

poslanců Koutného, Housera a soudruhů

ministru vnitra

o protizákonném jednání náměstka předsedy zemského výboru na Moravě prof. Drobného.

V Lužicích u Hodonína konaly se obecní volby dne 10. prosince 1922. Koaliční strany získaly 16 mandátů a komunisté 14. Koaliční strany podaly proti volbám protest, který zemská správa politická zamítnula jako bezdůvodný. Okresní politická správa nařídila volbu starosty náměstků a obecní rady na den 27. března 1923. Do ustavující schůze dostavilo se pouze 14 nově zvolených členů komunistů. Zástupci koaličních stran se do schůze nedostavili, za to však poslali vyslanému zástupci okresní politické správy dru Fialovi spis, v němž oznámili, že se vzdávají svých funkcí. Toliko občan Josef Vavris, rolník v Lužicích č. 48 u Hodonína se nevzdal. Na to obdržel od prof. Drobného, náměstka předsedy zemského výboru tento dopis Zemský Dům

Brno.

18. dubna 1923.

Pan Josef Vavris, rolník.

Lužice čís. 48 u Hodonína.

Vážený pane!

U zem. politické správy jsem zjistil, že jste nepodepsal společnou resignaci všech stran. Žádám Vás proto, abyste dodatečně zem. správě politické resignaci na členství obecního zastupitelstva předložil, aby tato mohla konečně obecní zastupitelství v Lužicích rozpustiti. V přátelské úctě

oddaný

Drobný,

náměstek předsedy zemského výboru.

Dle řádu volení v obcích je každý volič povinen přijmouti volbu do obecního zastupitelstva. Občan Josef Vavris volbu, jak zákon nařizuje, přijal. Náměstek předsedy zemského výboru Drobný ho však nutí, aby na členství v obecním výboru resignoval.

Je přímo neslýchané, jak osoba, zastávající tak čelnou veřejnou funkci, jejíž povinností spíše jest, aby dbala přesného zachovávání zákonných ustanovení, z politického záští zneužívá svého postavení a nabádá k nezákonnostem. Tento čin však jest zároveň jedním z mnoha dokladů, jak dnešní vládní systém i proti platným zákonům snaží se udržeti se při moci a dovolávaje se stále státotvornosti,jiných, sám jsa u vlády, rozvrací právní řád.

Podepsaní se táží:

1. Jest pan ministr vnitra ochoten zakročiti proti náměstku předsedy zemského výboru Drobnému pro svádění k přestupku proti řádu volení do obcí?

2. Jest pan ministr vnitra ochoten zjednati ve správě obce Lužice nápravu?

V Praze dne 27. dubna 1923.

Koutný, Houser,

Krejčí, Malá, J. Kříž, Svetlik, Blažek, Merta, Burian, Haken, Mikulíček, Kučera, dr. Šmeral, Toužil, Nagy, Warmbrunn Rouček, Teska, Skalák, Kunst, Kreibich, Bubník, Darula, Tausik.

VII./4157.

Interpelace

poslance Roučka a soudruhů

ministru spravedlnosti

o konfiskační praxi a persekuci komunistické mládeže v Brně.

V časopise "Rovnost" v čísle 123. byl konfiskován následující článek pod názvem: Počátek persekuce. - Libovůle státního návladnictví. Osmileté děti jsou obviňovány z tajného spolčování:

"Včera obdržela celá řada mladých brněnských dělníků a dělnic předvolání ku vyšetřujícímu soudci. Jsou to vesměs bývalí členové Svazu komunistické mládeže, který byl v září 1922 úředně rozpuštěn.

Provinili se patrně tím, že odebírali časopis "Komunistická mládež", anebo jsou členy u úřadu ohlášeného spolku "Skautů práce". Domníváme se to proto, poněvadž při posledních domovních prohlídkách byly zabaveny seznamy odběratelů, jmenovaného listu a členů "Skautů práce". Všichni předvolaní jsou obviněni z přečinu dle §u 285 tr. z., anebo dle §u 17 zákona na ochranu republiky (!). Mezi obviněnými je i osmiletý chlapec, který je členem "Skautů práce." Pokud mohli jsme dosud zjistit, jedná se o více než padesát obviněných.

Vyzýváme všechny, kdož byli tímto "moudrým" opatřením policie obšťastněni, aby se v každém případě dostavili ihned do sekretariátu komunistické strany (Cejl 57, 1. posch.), abychom mohli proti podobným přehmatům na patřičných místech intervenovati."

Podepsaní se táží:

Jest tato neslýchaná praxe státního návladnictví v Brně známa?

Jest pan ministr ochoten proti tomuto jednání rázně zakročiti?

V Praze dne 9. května 1923.

J. Rouček,

Kreibich, Bubník, Koutný, dr. Šmeral, Toužil, Nagy, Tausik, Warmbrunn, Skalák, Burian, Houser, Haken, Krejčí, Malá, Merta, Mikulíček, Blažek, Teska, J. Kříž, Svetlik, Kunst, Darula, Kučera.

VIII./4157.

Interpelace

poslance Heřmana Tausika a soudruhů

ministru národní obrany

o politické persekuci a o stálém šikanování mužstva posádky prešovské.

Dne 1. května t. r. odpoledne uspořádala komunistická strana v Prešově výlet spojený se zahradní zábavou do výletního místa "Borkutu". Zábava konala se ve volné přírodě a byla veškerému občanstvu volně přístupna. Jako každoročně dostavili se vedle civilního obyvatelstva také vojíni posádky prešovské. Kolem 3. hod. odp. obsadilo na rozkaz posádkového velitelství v Prešově četnictvo silnici vedoucí do Borkutu a zatklo asi 130 vojáků, kteří se ubírali po silnici. Zatčení byli seřaděni do oddílu a odvedeni do kasáren, kdež byli uvězněni. Také mužstvo i poddůstojníci, kteří byli na zábavě, byli pozatýkáni. Teprve 8. května bylo skončeno vyšetřování zatčených a vojáci, kteří se výletu účastnili, byli odsouzeni: poddůstojníci k 21denní samovazbě a mužstvo k 30dennímu vězení po vykonané službě a těžší, nepřiměřené práci. Mimo to všechno mužstvo pěš. pl. č 14 a horského dělostřeleckého pluku 202 posádky prešovské potrestáno bylo kasárníkem od 7. hod. več., odnětím dovolené přes čas a odnětím nároků na dovolenou, vesměs do 30. května 1923. Vyšetřování bylo prováděno s pomocí košické policie a v době vyšetřování byl v kasárnách prešovských dvakráte nařízen ke 4. hod. ranní poplach, po kterém bylo mužstvo podrobeno tělesné prohlídce a potom ještě prohlíženy slamníky, kufry a zavazadla. Vojáci, u kterých byly nalezeny časopisy "Rudé Právo", "Rovnost", "Vorwärts", "Munkas" nebo socialistické knihy, byli zatčeni a bylo na ně učiněno u divisního soudu v Košicích trestní oznámení pro delikt dle § 260 voj. tr. z.

Z rozrušení, které působily prohlídky a zbytečné šikanování a zastrašování mužstva, spáchal rotmistr Ferdinand Rott sebevraždu, zastřeliv se 11. t. m. v dílně prešovských kasáren ranou do úst. Jeho pohřeb, který byl ohlášen na 3. hod. odpol., konal se téměř tajně o 1. hod. odpol., při čemž policie a četnictvo obsadily hřbitov.

Mužstvo prešovské posádky, skládající se většinou ze Slováků, Němců a Maďarů, si stěžuje, že se mu s největší bezohledností zakazue styk s místním civilním obyvatelstvem a odebírati jakékoliv časopisy. Rovněž návštěva téměř všech hostinců, dělnického domu, účast na sportovních, divadelních a zábavních podnicích, pořádaných dělnickými organisacemi, jest mužstvu zakázána. Naproti tomu se mužstvo vybízí, aby vstupovalo do Sokola a Orla a nutí se, aby navštěvovalo projevy, divadelní a biografická představení pořádaná korporacemi, dělnické třídě nepřátelskými. Vstupné na takovéto podniky se neoprávněně na rozkaz nadřízených mužstvu strhuje ze žoldu.

Podepsaní se táží:

1. Ví pan ministr o uvedených případech politické persekuce a o šikanování vojáků?

2. Co hodlá p. ministr učiniti, aby mužstva posádky prešovské nebyla zkracována nejprimitivnější občanská práva?

V Praze dne 15. května 1923.

H. Tausik,

Haken, Svetlik, Houser, Skalák, Burian, Merta, Rouček, Kreibich, Teska, Mikulíček, Kunst, Kučera, J. Kříž, Darula, Blažek, Bubník, Krejčí, Malá, Toužil, dr. Šmeral, Warmbrunn.