Čtvrtek 15. října 1925

Začátek schůze v 1 hod. 40 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Benda, Špaček.

192 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Franke, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Šrámek, Udržal, dr. Winter; za ministerstvo věcí zahraničních odb. rada dr. Resl, min. taj. dr. Brtník.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Koerner.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 378. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou udělil jsem do konce tohoto týdne posl. dr. Kubišovi pro neodkladné zaměstnání.

Došly některé dotazy a odpověď.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotazy:

posl. Böhra a druhů ministru školství a nár. osvěty o bezpráví spáchaném na 16 odborných učitelích,

posl. Simma a druhů ministru školství a nár. osvěty o okresním školním inspektoru prof. Františku Kempfovi v Ústí n. L.,

posl. dr. Brunara vládě o nepřípustném návrhu vrchního rady Wernera ve schůzi olomouckého zastupitelstva dne 31. srpna 1925,

posl. Krause ministru pošt a telegrafů o náhradě ceny poštovní zásilky, kterou zaslala pí. Emilie Sallomonová, nyní ve Cvikově, a která byla za dopravy z části vykradena.

Odpověď min. zemědělství na dotaz posl. dr. Gagatko o vyúčtování lesních fondů v Podkarpatské Rusi.

Předseda: Dne 14. října tiskem byly rozdány zprávy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

5395. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin podle §u 14, čís. 5, zločin podle §u 15, čís. 3 a §u 159 voj. tr. z., dvojnásobný přečin podle §u 2, §u 3, odst. II, čís. 1 a 2, §u 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914, a dvojnásobný přečin podle §u 1, §u 3, odst. II, čís. 1 a 2 téhož zák. článku.

5396. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, čís. 5 a §u 14, čís. 2 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

5397. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Vraného pro přečin proti bezpečnosti cti tiskem.

5398. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky.

5399. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Beutela pro přečin proti bezpečnosti cti tiskem.

5400. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro přestupek podle §u 18, č. 1 zákona na ochranu republiky.

5401. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro zločin veř. násilí podle §u 81 a §u 82 trest. zák.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

5402. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Uherském Hradišti za souhlas s trest. stíháním posl. Mikulíčka pro přečin podle §u 14, č. 5 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §u 487 a §u 488 tr. zák. a čl. V zák. ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863.

5403. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Myslivce pro přečin proti bezpečnosti cti tiskem.

5404. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro přečin podle §u 2, §u 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914.

5405. Zpráva výboru zemědělského k vládnímu návrhu (tisk 5306) zákona o úpravě poměrů družstev Podkarpatské Rusi.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

5338. Interpelace:

I. posl. inž. Kalliny a druhů min. nár. obrany, že Josef Hofmann z Přísečnice zemřel za zvláštních okolností,

II. posl. dr. Keibla a druhů min. spravedlnosti, jak se chová litoměřické státní zastupitelství k periodickému časopisu "Litoměřické Listy" v Litoměřicích,

III. posl. dr. Medingera a druhů min. nár. obrany, že se vojenským pensistům, kteří musí žíti v cizině, dluhují zaopatřovací požitky a že tyto požitky naprosto nepostačují,

IV. posl. Heegera, Jokla, dr. Haase a druhů min. spravedlnosti o zabavení článku, jenž byl uveřejněn v čísle 111 periodického časopisu "Volkspresse", vycházejícího v Opavě,

V. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o zabavení časopisu "Sudetendeutsche Tageszeitung" ze dne 9. září 1925,

VI. posl. Borovszkyho a súdr. min. školstva a nár. osvety o krivde pôsobenej školám v Košiciach,

VII. posl. dr. Schollicha a druhů min. nár. obrany o neštěstí, které se přihodilo při cvičení v dělostřelecké střelbě na ostro v Čermné,

VIII. posl. Hillebranda, Schustera a druhů min. železnic a min. pošt a telegrafů o porušování jazykového zákona,

IX. posl. Knirsche, dr. W. Feierfeila a druhů min. vnitra, že bylo použito četnictva a jak se chovalo při protestní schůzi proti zavírání skol, konané v Teplicích-Šanově,

X. posl. Budiga, dr. W. Feierfeila a druhů vládě o zrovnoprávnění staropensistů,

XI. posl. dr. Czecha, Tauba a druhů min. vnitra, že brněnský magistrát porušil zákon o stálých voličských seznamech,

XII. posl. Hoffmanna, Tauba a druhů min. školství a nár. osvěty, že okr. školní inspektoři svévolně překládají učitele,

XIII. posl. dr. Lelleyho a spol. vláde pre nespravedlivý postup pozemkového úradu voči obyvatelstvu jazyka maďarského,

XIV. posl. dr. W. Feierfeila a druhů min. vnitra o postupu vejprtské okresní politické správy (expositury) při otevření tamější české menšinové školy,

XV. posl. dr. Jabloniczkého a druhů min. školství a nár. osvěty, min. vnitra a min. s plnou mocí pro správu Slovenska, že bylo zabráněno vydávati maďarský studentský a skautský časopis "Ifjúság",

XVI. posl. J. Fischera a druhů min. železnic o českých nápisech,

XVII. posl. dr. Gátiho, Mondoka, Šafranko, Sedorjaka a súdr. vláde o nestrpitelných pomeroch v štátnom solnom dole v Aknaslatine,

XVIII. posl. Grünznera, Schäfera, Beutela, Kirpalové a druhů min. vnitra o postupu ústecké státní policie,

XIX. posl. Wenzela a druhů min. vnitra o předpisech, jimiž se upravuje vyučování tanci a zkoušky tanečních mistrů,

XX. posl. Simma a druhů min. pošt a telegrafů o neudržitelných telefonních poměrech v Jablonci n. N.,

XXI. posl. Křepka, dr. Lodgmana, Böhra, inž. Junga, dr. Kafky, Stenzla a druhů min. vnitra o těžkém porušení ústavně-právně zaručené imunity posl. J. Mayera a inž. Kalliny karlovarskými státními policisty dne 9. srpna 1925.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 364. schůzi posl. sněmovny a Těsnopisecká zpráva o 366. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu tento návrh:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

5379. Návrh posl. Hillebranda, Hoffmanna, Deutschové a druhů na zavedení národní školské samosprávy.

Předseda (zvoní): Přejdeme k pořadu schůze, k prvnímu odstavci, jímž je:

1. Zpráva výborů zahraničního a rozpočtového o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5342) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 2162 a 2199) o poplatcích za úřední úkony československých zastupitelských úřadů (tisk 5365).

Zpravodajem výboru zahraničního je pan posl. Koudelka, zpravodajem výboru rozpočtového pan posl. Stivín.

Dávám slovo prvému zpravodaji panu posl. Koudelkovi.

Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! Poplatky za úřední úkony zastupitelských úřadů republiky Československé spočívají na právním podkladě bývalých států, z jejichž území vzešel také stát náš. Byly sice přizpůsobeny jedním naším novým předpisem z roku, tuším, 1919, nicméně však úpravy v ohledu unifikačním dosud zde nebylo. Jestliže v celém našem právním životě setkáváme se s citelným nedostatkem, spočívajícím v tom, že ta neb ona materie upravena je velkým množstvím rozdílných, zastaralých, těžko dostupných právních předpisů, pak tomu bylo i na tomto poli ve věci poplatků našich zastupitelských úřadů. Neméně než 15 různých právních norem z různých dob a různého obsahu zde platilo a myslím, že pro nutný přehled i pro informaci poplatnictva tento nedostatek přehlednosti byl citelně pociťován. Vláda předkládajíc senátu vládní návrh o poplatcích za úřední úkony československých zastupitelských úřadů, tisk sen. 2162, měla především na mysli provésti tu jednotu práva unifikací těchto předpisů a tím rozličné nevyhovující zastaralé předpisy nahraditi poměrně jednoduchým a přehledným zákonem jednotným. Tuto snahu třeba oceniti a vysloviti s ní souhlas. Je však třeba, aby při této příležitosti poplatky, které v mnohém stanoveny byly ve výši i poměrně zámožným lidem těžko dostupné, uvedeny byly v soulad se změněnými poměry. Tento druhý úkol taktéž má býti dosažen předloženým vládním návrhem.

Důvod těchto poplatků je soukromý zájem strany, která dala podnět k úřednímu jednání. Jedině tento výlučný soukromý zájem opodstatňuje vybírání poplatků. Poplatky tyto jsou jednak formy pevné, stanoveny přesně v sazebníku připojeném k právě projednávanému návrhu, jednak percentuelní a jednak maximovány nepřekročitelnou výší poplatků.

Je třeba, abychom podívali se zejména na to, zda těmito poplatky nebudou zatíženy i osoby, které podle povahy svého majetku a svého postavení mají oprávněný nárok na osvobození. O tom jedná § 2 předloženého návrhu zákona, z něhož plyne, že právo osvobození od poplatků stanovených tímto zákonem jest tak široké, že oprávněným potřebám a požadavkům jest tu v míře dostatečné vyhověno.

Zákon v dalším obsahuje předpisy o řízení poplatkovém, opravných prostředcích, o promlčení a trestech, kteréž předpisy pohybují se konec konců v rámci platných zásad práva poplatkového.

Zahraniční výbor jednaje o této věci dotkl se v tomto svém jednání také otázky usnadnění osobních styků obyvatelstva různých států. Těžko se pociťují dnes po válce četná omezení ve vydávání pasů k cestám do ciziny, těžko se také pociťují poměrně zvýšené vysoké poplatky za pasová visa. Náš zahraniční výbor nemohl projeviti souhlas s návrhy, které směřovaly k tomu, aby od pasové povinnosti u nás bylo jednostranně upuštěno.

Především je třeba uvážiti, že tu třeba postupovati podle zásad reciprocity a že nemůžeme území svého státu otevříti přílivu obyvatelstva státu jiného, aniž by tu bylo vzájemnosti. Dále je třeba uvážiti, že dnes po válce za velmi rozvrácených poměrů tržebních, obchodních, výrobních a v době, kdy zuří nezaměstnanost i v těch státech, které mají velký průmysl a otevřené cesty do celého světa jako v Anglii, je otázkou regulace našeho trhu, aby zde pomocí pasové politiky a pomocí kontroly přílivu obyvatelstva z ciziny byl vykonáván jistý prospěšný vliv. Nebylo by zajisté správné, kdybychom otevřeli dokořán dvéře přílivu obyvatelstva polského, pracovníků polských v té době, kdy Polsko brání se přílivu dělnictva našeho, a nebylo by to možno ani vzhledem ke státům západním, z nichž zejména Anglie vykazuje velkou nezaměstnanost a podobně, jak je tomu také v četných státech jiných.

Zahraniční výbor projednav usnesení senátu, doporučuje slavné sněmovně k usnesení tomu se připojiti a schváliti vládní návrh ve znění a úpravě, jak byl projednán v jednání senátním. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny projednal usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o poplatcích za úřední úkony československých zastupitelských úřadů a doporučuje poslanecké sněmovně, aby se připojila k usnesení senátu o této osnově ze dne 22. září 1925.

Ze zprávy zahraničního a rozpočtového výboru senátu (tisk sen. 2199) je zjevno, že oba výbory podrobily tuto vládní osnovu velmi bedlivému a pečlivému prozkoumání a provedly na ní velmi četné a prospěšné změny. Rozpočtový výbor je názoru, že osnova, jak byla senátem schválena, plně vyhoví účelu, pro který byla vládou podána.

Jako referent výboru rozpočtového dovoluji si ještě připomenouti, že při projednávání rozpočtu státního na r. 1926 v kap. X ve vysvětlivkách bylo uváděno, že výše výnosu těchto poplatků byla stanovena podle průměru posledních tří let, ale že nový chystaný zákon o konsulárních poplatcích přivádí značné snížení všech sazeb, a dojde-li k mezinárodním novým úmluvám, usnadňujícím styk mezistátní, nastal by pokles těchto příjmů. Tato vysvětlivka vyžaduje jisté opravy, poněvadž jak z důvodové zprávy v této předloze, tak ze zprávy, kterou v této věci podal rozpočtový výbor senátu, je zjevno, že nelze předpokládati zvýšení nebo zmenšení těchto poplatků, že pravděpodobně pro dohlednou dobu zůstane výnos těchto poplatků stejný a teprve tenkráte, kdyby mezinárodní cestou byly upraveny otázky vis nebo zrušování vis, snad by potom mohly dojíti určitého poklesu.

Připojuji se k návrhu p. referenta zahraničního výboru a doporučuji tento návrh senátu ke schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Za ministerstvo zahraničí dostavil se k jednání o tomto odstavci pořadu p. odb. rada dr. Resl a min. taj. dr. Brtník.

Zahajuji debatu. Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji řečnickou lhůtu 15 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není. Návrh je přijat.

Dávám slovo řečníku zapsanému, jímž je p. posl. Burian.

Posl. Burian: Slavná sněmovno! Přiznávám se otevřeně, že nemíním mluviti o předloze, která zde má býti odhlasována. Mým úkolem jest, abych za komunistickou stranu vynesl v této sněmovně ještě jednou protest proti tomu, co se chystá v Pešti. Vám všem, ctění pánové, je známo, že se vrátil do Uherska zpět komunistický pracovník soudr. Rákosi za tím účelem, aby tam organisoval práci proti dnešní vládě Horthyově, a vám všem je také známo, že tento Rákosi nyní v těchto dnech má býti souzen a popraven. Proti tomuto zločinu, proti této nespravedlivosti maďarské vlády vznášíme zde znovu důrazný protest a obracíme se přímo na celou sněmovnu československou, aby také ona k našemu projevu se připojila. (Výborně!)

To je smysl našeho projevu dnešního.

Pánové, připomínám, že my máme plné právo, abychom protestovali proti určitým zločinům, které v některé druhé zemi mají se státi skutkem. Před časem byl záhřebský proces a tenkráte také jednalo se v parlamentě rakouském o tom, zda je parlament rakouský kompetentní, aby zasahoval do otázek, které se týkaly ciziny. A tu sám dnešní president republiky Československé, tehdy pan prof. Masaryk, ujal se v posl. sněmovně rakouské slova a velmi vřele zastal se těch, kteří v Záhřebu byli označováni za velezrádce. Ba tenkráte dokonce předseda posl. sněmovny rakouské svým vlastním zasáhnutím umožnil, aby bez ohledu na všechny pochybnosti, zdali sněmovna má právo o těch věcech jednati, či nikoliv, věc ve sněmovně rakouské projednána byla. Sám pan prof. Masaryk, tehdy poslanec rakouský, to v úvodu své řeči pravil a pak pokračoval, že již mnohokráte rakouská sněmovna zasahovala do věcí cizích, že zasahovala do toho, jak Maďarsko potlačovalo Slováky, že proti tomuto potlačování Slováků v Maďarsku byly činěny v rakouské sněmovně ostré projevy. Připomínám, že dokonce v rakouské sněmovně mluvilo a jednalo se o tom, jakým způsobem pruská vláda jednala proti Polákům a konečně v úvodu své řeči tenkráte pravil: "Jsou prostě jednodušší skutečnosti, které z hlediska lidskosti jsou takového rázu, že je prostě povinností každého slušného člověka, aby se jimi zabýval." Připomínám toto v prvé řadě.

Připomínám dále proces Ferrerův, jak tenkráte celý vzdělaný svět zabýval se postupem španělské inkvisice proti Ferrerovi. A právě zde v Praze byly pořádány nejen veřejné projevy a schůze, nýbrž i na ulicích pražských všechny pokrokové strany protestovaly proti zamýšlenému zavraždění Ferrera. Mnozí páni, kteří jsou zde přítomni, byli tenkráte v čele oněch projevů pro Ferrera.

Připomínám dále, jak pan prof. Masaryk před časem neobyčejně mužným způsobem zasáhl proti tomu, co dělo se v procesu Hilsnerovu. Tenkráte byl toho přesvědčení, že se páše justiční vražda na Hilsnerovi, a vedl statečně zápas, aby takováto justiční vražda nebyla spáchána.

Připomínám dále Dreyfussa, jak tato záležitost zaměstnávala celý vzdělaný svět. Připomínám, že to byli slavní muži, jichž jména znáte, Zola, Jaurès, nejpřednější muži, kteří se zasadili o to, aby na Dreyfussovi justiční vražda spáchána nebyla.

Připomínám konečně, jak chovali se kdysi němečtí soc. demokraté, když za války poslanci dnešní dr. Kramára bývalý Rašín byli obžalováni rakouskou justicí, že byla to tenkráte "Arbeiterzeitung", která se jich zastávala uprostřed války. Připomínám všechny ty skutečnosti, aby tím bylo zjevno, že podle našeho soudu také naší povinností je, abychom zde zasáhli, abychom protestovali proti tomu, co zamýšlí maďarská vláda, proti tomuto činu, který nechci ostrým způsobem naznačovati, abych umožnil, aby celá sněmovna vzchopila se k projevu ve prospěch Rákosiho, či lépe řečeno k projevu proti justiční vraždě, proti oné popravě, která v Pešti má býti spáchána. Vy všichni znáte příliš dobře maďarské pány, víte, jakým způsobem jednali a postupovali proti Slovákům, a proto myslím, že právě zde je vhodné místo, abychom my první ze všech zemí učinili projev proti této justiční vraždě.

Ostatní veřejnost již zaujala stanovisko proti justiční vraždě v Pešti. Konali jsme veřejné schůze a na těchto schůzích nebyli jen příslušníci naší strany, nýbrž také příslušníci druhých stran, byli tam čeští socialisté a sociální demokraté, schůze tyto byly četně navštíveny a bylo možno viděti, že všichni tito dělničtí příslušníci souhlasí s našimi projevy protestu proti popravě Rákosiho. Vzdělanci českoslovenští již také promluvili, a to bez rozdílu politických stran, mnozí se ozvali a učinili veřejné projevy. A dnes muži nejpřednější z řad vzdělanců, profesor filosofie Krejčí, prof. Nejedlý, význačný spisovatel Šalda poslali telegram panu presidentu dr. Masarykovi, aby ho pohnuli k zakročení ve prospěch Rákosiho. To jsou skutečnosti.

Tedy všichni již promluvili. Promluvili dělníci a mluví dále, promluvili vzdělanci a domnívám se, že také poslanecká sněmovna československá nezůstane pozadu, domnívám se, že také ona v této otázce prosté lidskosti nebude pouhým chvostem, jak my tomu říkáme, za projevy dělníků, vzdělanců a různé veřejnosti, nýbrž že učiní určitý projev proti bestialitě, která v Pešti má se v nejbližších dnech státi skutkem. Obrátili jsme se na všechny socialistické strany s návrhem, aby všechny socialistické strany žádaly, aby jako projev protestu proti justiční vraždě v Pešti byla schůze posl. sněmovny na 5 minut přerušena. Míním, že strany socialistické tento projev uváží, a obracím se přímo také i na poslance všech druhých stran, obracím se v tomto případě na poslance bez rozdílu politického přesvědčení, by tento projev této poslanecké sněmovny stal se skutkem.

Pánové, očekáváme, že s hlediska prosté lidskosti poslanecká sněmovna ve smyslu onoho stanoviska vykoná to, co president dr. Masaryk pokládá prostě za otázku pouhé osobní slušnosti, a že tedy zde od nás vyzní tento jistě důrazný a silný protest proti pánům v Pešti. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata je skončena.

Závěrečné slovo dávám p. zpravodaji posl. Koudelkovi.

Zpravodaj posl. Koudelka: Slavná sněmovno! K projednávanému předmětu nebylo v debatě připomínek, proto navrhuji, aby slavná sněmovna připojila se laskavě k usnesení senátnímu.

Předseda: Pan zpravodaj posl. Stivín se vzdává slova.

Budeme hlasovati. (Výkřiky posl. Buriana.)

Žádám o klid.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Osnova zákona tohoto má 24 paragrafů ve 12 částech (I až XII), nadpisy jednotlivých částí, případně nadpisy jednotlivých paragrafů, nadpis a úvodní formuli zákona a přílohu "Sazebník", která tvoří součást osnovy.

Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově zákona najednou.

Jsou snad proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Není jich. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, t. j. s jejími 24 paragrafy, s částkami I až XII, s nadpisy těchto jednotlivých částí a s nadpisy jednotlivých paragrafů, dále s nadpisem a úvodní formulí zákona a konečně se Sazebníkem, přílohou to tvořící součást osnovy, ve znění navrženém pp. zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Druhé čtení provedeme, bude-li osnově přiznáno zkrácené řízení podle §u 55 jedn. řádu, při vyřizování odst. 18 pořadu dnešní schůze.

Vyřízen je odst. 1 pořadu. Přejdeme k odstavci 2, jímž je:

2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se provádí § 105 ústavní listiny (zákona ze dne 29. února 1920, č. 121 Sb. z. a n.) (tisk 5363).

Zpravodajem je p. posl. dr. Patejdl.

Táži se pana zpravodaje, má-li nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Nemám.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Vyřízen je odst. 2 pořadu schůze.

Přejdeme k odstavci 3; tím je:

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se upravuje soudnictví v hlavním městě Praze (tisk 5361).

Zpravodajem výboru ústavně-právního, jakož i rozpočtového je p. posl. dr. Matoušek.

Má pan zpravodaj nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Nemám.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji posl. sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Vyřízen je odst. 3 pořadu.

Přejdeme k odst. 4; tím je:

4. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu (tisk 5377) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2240 a 2249), jímž se promíjí překážka platnosti některých sňatků vyhlášených nebo uzavřených před duchovními církve československé a řecko-východní (tisk 5381).

Zpravodajem je p. posl. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Vláda, předloživši návrh zákona o konvalidaci sňatků církve československé a pravoslavné, vykonala čin naprosté nutnosti. Běží zde o věc jistě velice důležitou, jak po stránce mravní, tak i po stránce právní.

Když na začátku roku 1920 konstituovala se církev československá, příliv k ní byl značný. Církev tato se rychle vyvíjela a v důsledku toho nemohla vyhověti všem předpisům zákona z r. 1874 o náboženských společnostech. Ustanovovala také duchovní správce, kteří rovněž nevyhovovali zákonným předpisům tohoto zákona z r. 1874, hlavně §§ům 10 a 11. Poněvadž však byly v této náboženské společnosti uzavírány sňatky a poněvadž duchovní správcové neměli náležitosti §§ů 10 a 11 zák. o náboženských společnostech z r. 1874, tedy tyto sňatky uzavírané v církvi československé mohly býti brány v pochybnost jakožto sňatky neplatné. Nemůžeme kontrolovati, kolik těchto sňatků je, ale podle udání jde zde asi o 20.000 takových sňatků.

Co se týče církve pravoslavné, byl zde obdobný případ. V Podkarpatské Rusi sice byli již příslušníci církve pravoslavné, ale objevovali se jen sporadicky, takže nemohli tvořiti náboženské obce ve smyslu stávajících zákonů. Poněvadž však i tam byly uzavírány sňatky, jsou vlastně i tyto sňatky de jure neplatny. Těchto sňatků uzavřených v církvi pravoslavné je ovšem méně, poněvadž tam obyvatelstvo uzavíralo podle starých zákonů uherských sňatky civilní.

Všichni snoubenci, kteří uzavírali sňatky v církvi československé a pravoslavné, jednali jistě bona fide. Nebyli si vědomi, že vlastně sňatky jejich jsou neplatny. Následky ovšem by byly dalekosáhlé, jak v ohledu mravním, tak i právním. Poněvadž tato manželství jsou neplatná, tedy děti z těchto manželství pocházející byly by pokládány za nemanželské a v důsledku toho při úmrtí jednoho z manželů nemohly by míti práva dětí manželských a nemohly by děditi. To se týká i manželů navzájem. Tedy dalekosáhlé následky by měla tato záležitost, kdyby nebyla urovnána legálním způsobem.

Nyní běželo o otázku, jakým způsobem celou tuto záležitost napraviti. Poněvadž těchto sňatků je mnoho, asi okolo 20.000, nebylo možno konvalidovati každý jednotlivý případ, nýbrž bylo nutno, aby jedním legálním aktem všechna manželství byla konvalidována. Běželo ovšem o formu, jak se to má státi. Vláda volila formu tu, že prominula ve všech případech formu manželství, totiž formu, která je předepsána, že musí manželství býti uzavřeno před řádným duchovním správcem té které církve. V §u 11 se tedy promíjí všeobecně tato překážka platnosti sňatků a všechny takové sňatky, uzavřené třeba před duchovním správcem, který nevyhovoval podmínkám §§ů 10 a 11 zákona o náboženských společnostech, pokládají se za platné. Ovšem, když běží o konvalidaci v jednotlivých případech, nutno opakovati vyhlášky, konsens a oddavky. Podle tohoto zákona však není třeba opakovati vyhlášek ani konsensu ani opakovati oddavky.

Pokud se týče sňatků církve pravoslavné, musila býti volena poněkud jiná forma pro určité odchylnosti. Tam totiž musí býti sňatky zapsány do státní matriky anebo do některé matriky, která je úplně na roveň postavena matrice státní, tedy do matriky naprosto vhodně a náležitě vedené. V tom případě ovšem, kde nejsou tato manželství zapsána do jedné z těchto matrik, bylo třeba voliti ten způsob, že musí takovíto manželé žádati župní úřad a doložiti svoji žádost vysvědčením, vydaným od obecního notáře a podepsaným starostou obce, a musí dokázati v této žádosti, že tento sňatek byl uzavřen před osobou, která byla pokládána za duchovního správce církve řecko-východní.

Nyní běželo o to, ve které době uzavřené sňatky jsou pokládány za platné, a tu se volila doba mezi 9. lednem 1920, totiž dnem, kdy církev československá fakticky vznikla, a poslední lhůtou, kdy bude vyhlášen tento zákon. Tento zákon chce totiž konvalidovati manželství pro praeterito a ne pro futuro. Zákon má účel, aby zavedl do této věci náležitý pořádek a zbavil tisíce rodin právní nejistoty, jakož i tisíce dětí starostí o jejich osud, takže tento zákon přinese veliké ulehčení a bude mu blahořečiti tisíce rodin a tisíce dětí.

Jménem ústavně-právního výboru navrhuji slavné sněmovně, aby dala souhlas k tomuto usnesení senátu o vládním návrhu zákona, jímž se promíjí překážka platnosti některých sňatků vyhlášených nebo uzavřených před duchovními církve československé nebo řecko-východní. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Osnova zákona tohoto má 8 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrhy podány nebyly, dám tedy hlasovati o celé osnově zákona najednou.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 8 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Čtení druhé provedeme, bude-li osnově přiznáno zkrácené řízení podle §u 55 našeho jedn. řádu, při vyřízení odst. 18 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme teď k odst. 5, jímž je:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro zločin vzpoury, vyzývání k trestním činům, pobuřování a pro přečin veř. pomluvy (tisk 4984).

Zpravodajem je p. posl. Nejezchleb-Marcha. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Nejezchleb-Marcha: Slavná sněmovno! Sedrie v Bratislavě žádá o vydání posl. Tausika pro zločin vzpoury, vyzývání k trestním činům, pobuřování a pro přečin veřejné pomluvy.

Imunitní výbor navrhuje vydání posl. Tausika toliko pro přečin veřejné pomluvy.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP