Středa 30. září 1925

Začátek schůze v 11 hod. 20 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Czech.

Zapisovatelé: J. Marek, Roudnický.

201 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Franke, dr. Hodža, Malypetr, Šrámek, Udržal, dr. Winter; za ministerstvo financí odb. přednostové dr. Vlasák a Groš, min. rada dr. Janík.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 367. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené udělil jsem na dnešní schůzi posl. Mikulášovi, Purkyňové, Kleinovi a Čundrlíkovi pro neodkladné záležitosti a posl. Johanisovi pro nemoc v rodině.

Chorobou omluvili se posl. Merta na tento týden a posl. Schubert.

Byly provedeny některé změny ve výborech.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Bund der Landwirte" posl. Böllmanna za posl. dr. Spinu; klub poslanců "Deutsche nat.-soz. Arbeiterpartei" posl. Simma za posl. Patzela.

Předseda: Došla odpověď.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Odpověď předsedy vlády na dotaz posl. dr. Gagatka o násilném zapisování dětí do matrik v obci Bělkách na Podkarpatské Rusi.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tuto věc:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Žádost sedrie v Trenčíně ze dne 21. září 1925, č. Tk VI 1112/25, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 26. září 1925, č. 11795/25, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Kubiše a Hancko pro zločin podle §176 tr. z. a přestupek podle §u 4, č. 2 zákona č. 309 Sb. z. a n., jichž se dopustili výkřiky na shromáždění dne 17. května 1925 v Žilině (č. 707 im.).

Předseda: Přistoupíme k projednávání pořadu schůze, k jejímu prvnímu odstavci, jímž je:

1. Zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu státního rozpočtu republiky Československé a finančního zákona pro rok 1926 (tisk 5329).

Rozpočtový výbor, jemuž předloha tato přikázána byla v 362. schůzi posl. sněmovny dne 18. září 1925, stanovil zpravodajem p. posl. dr. Srdínko.

Podle usnesení předsednictva sněmovny míním podle §u 43 jedn. řádu rozděliti rozpočtovou rozpravu na povšechnou a podrobnou.

Rozprava podrobná rozvržena by byla na skupiny, a to I. politickou, II. finanční a kulturní, III. hospodářskou.

Skupina I, politická, obsahovala by rozpočtové kapitoly: I. President republiky, II. Kancelář presidenta republiky, III. Národní shromáždění, IV. Nejvyšší správní soud a volební soud, IX a IX A. Předsednictvo ministerské rady, s přílohou, X. Ministerstvo zahraničních věcí, XI. Ministerstvo národní obrany, s přílohou, XII a XII A. Ministerstvo vnitra, XIX a XIX A. Ministerstvo spravedlnosti, XXIV. Ministerstvo pro sjednocení zákonův a organisace správy.

Skupina II, finanční a kulturní, obsahovala by rozpočtové kapitoly: V. Nejvyšší účetní kontrolní úřad, VI a VI A. Příděly samosprávným svazkům, VII. Státní dluh republiky Československé, VIII a VIII A. Pensijní a zaopatřovací požitky, XIII a XIII A. Ministerstvo školství a nár. osvěty, s přílohou, XIV, XIV A, XIV B a XIV C. Ministerstvo financí, s přílohou, XXV. Likvidace repatriačních nákladů čsl. příslušníků.

Skupina III, hospodářská, obsahovala by rozpočtové kapitoly: XV a XV A.

Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, XVI. Ministerstvo pošt a telegrafů, s přílohou, XVII. Ministerstvo železnic, s přílohou, XVIII a XVIII A. Ministerstvo zemědělství, s přílohou, XX a XX A. Ministerstvo veř. prací, s přílohou, XXI a XXI A. Ministerstvo soc. péče, XXII a XXII A. Ministerstvo pro zásobování lidu, XXIII a XXIII A. Ministerstvo veř. zdravotnictví a tělesné výchovy, s přílohou.

Zahajuji tudíž povšechnou rozprav o finančním zákonu a o státním rozpočtu republiky Československé pro rok 1926 a dávám slovo zpravodaji panu posl. dr. Srdínkovi. (Výkřiky posl. Beutela. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! (Výkřiky německých soc. dem. poslanců. - Předseda zvoní.) Přistupujeme v samostatném státě k projednávání osmého výročního státního rozpočtu. Co událostí za těch 8 roků proběhlo v našem státě a okolo nás, co starostí jsme měli za těch 8 roků, co všechno jsme museli podniknouti k odstranění poválečných běd, provésti výstavbu státu! Bude proto rozprava o tomto státním rozpočtu přehlídkou, bude bilancí o všem, co jsme podnikli ve státním životě, a bilancí, jak daleko do dneška jsme dospěli.

Letošní rozpočet byl předložen neočekávaně velmi záhy, o 6 týdnů dříve než v minulých letech. Jindy byl rozpočet předložen ve výboru obyčejně koncem října, letos má datum již 12. září, a kdežto jindy jsme začínali projednávat ve výboru rozpočet počátkem listopadu, začínáme letos již 30. září projednávat zprávu rozpočtového výboru v plenu. (Německé výkřiky: Proč? Proč? Řekněte přece proč?) V jednom směru, pánové, jest to pokrok, že totiž vláda vytvořila precedenční případ, že může býti hotova s rozpočtovými přípravami a pracemi, s vytištěním rozpočtu dříve než léta minulá. (Výkřiky posl. Beutela.) Já jsem velmi rád, že tento případ letos byl vytvořen, a i vy, pánové, můžete býti rádi, poněvadž v příštích letech můžete a máte právo poukazovati, byla-li vláda hotova s rozpočtem r. 1925 již v září, že s ním může býti hotova i v příštích letech dříve a ne až v říjnu, aby se projednával v listopadu, což bude zajisté velkou výhodou pro celou sněmovnu a také i pro oposici. (Výkřiky německých soc. dem. poslanců.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Vy, pánové si stěžujete, že v rozpočtovém výboru musel býti rozpočet urychleně projednán. Vylíčil jsem vám ve výboru, pokud jste byli jeho členy, proč se tak stalo, a nemám, co bych na tom měnil; důvody, které jsem přednesl v rozpočtovém výboru pro potřebu urychleného projednání rozpočtu, jsou správné. Nejen majorita, nýbrž i značná část oposice přeje si nových voleb, nuže tyto nové volby budou provedeny a my v majoritě považovali za svoji svatou povinnost opatřiti státní nezbytnost prvého řádu, to jest státní rozpočet pro rok 1926, a ten právě budeme projednávati a doufám, že majorita slavné sněmovny jej také schválí. (Posl. Pohl [německy]: To měl učinit nový parlament, ne starý!) Pravíte, že nový parlament to měl dělati? Již jsem řekl a znovu opakuji: My si nedáme nic bráti ze svých práv a také nic nebereme novému parlamentu. Až přijde nová sněmovna po volbách, bude míti právo buď akceptovat náš rozpočet, aneb může rozpočet měniti, jako jsme jej měnili po 4 léta od počátku své svobody (Výkřiky na levici.), kdy jsme musili přijímati dodatky, poněvadž rozpočty nevyhovovaly. (Výkřiky poslanců německé strany sociálně demokratické.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Slavná sněmovno! Vývoj státních rozpočtů našich nejlépe se zračí uvedením číslic výdajových, jak od r. 1919 až do r. 1926 naše státní rozpočty ve výdajích se zvětšovaly a pak od určité doby se zase snižovaly. První náš rozpočet státní na r. 1919 i s dodatkem určil státní výdaje částkou 8.615 milionů, pak však následkem poklesu valuty rozpočty se nesmírně zvyšovaly. Na rok 1920 již to bylo 15 miliard, na r. 1921 18 miliard a vedle toho přes 3 miliardy investičního rozpočtu, na r. 1922 byl rozpočet téměř 20 miliard a přes 3 miliardy na investice, na r. 1923 19·3 miliardy a vedle toho. investice; ale od r. 1923 vláda začala rozpočty snižovati, takže r. 1924 vidím rozpočet okrouhle 17 miliard a 2 miliardy na investice, na r. 1925 podle starého způsobu sestavování rozpočet 16 miliard a vedle toho 1.300 milionů na investice, a r. 1926 rozpočet 10 miliardový, který obsahuje v sobě již také obnosy určené na investice.

Byly vždy prohlašovány stížnosti, že není vyhověno zákonu co se týče předkládání státních účetních závěrek. Státní účetní závěrky . . . . (Výkřiky poslanců něm. strany soc. demokratické.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): . . . . nebyly skutečně předkládány tak, jak zákon žádal, ale Nejvyšší účetní kontrolní úřad vždycky podal sněmovně správnou omluvu, proč mu není možno v zákonité lhůtě předložiti příslušnou státní účetní závěrku. Konstatuji, že letos konečně dohonil Nejvyšší účetní kontrolní úřad (Posl. Hillebrand [německy]: Měl by zde býti fotograf, aby zachytil ten historický okamžik, kdy ministerský předseda se objevil ve sněmovně!)

Předseda (zvoní): Žádám p. posl. Hillebranda, aby zachoval klid. (Posl. Hillebrand [německy]: Snad by se mohlo říci panu min. předsedovi, že sem patří! Snad tam by bylo na místě upomenouti na povinnost, ne u nás!)

Žádám p. posl. Hillebranda, aby zachoval klid.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Konečně letos Nejvyšší účetní kontrolní úřad splnil zákonitou povinnost a účetní závěrka za ten rok, za který má býti předložena, je již hotova a vytištěna. (Posl. Hillebrand [německy]: Proti nám je důtka hned po ruce. Pan president má hájiti důstojnost a vážnost sněmovny.)

Předseda (zvoní): Žádám p. posl. Hillebranda znovu, aby zachoval klid.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Jsme nyní tak daleko, že Nejvyšší účetní kontrolní úřad bude s to nejenom v zákonité lhůtě 18 měsíců předložiti závěrku za příslušný rok podle zákona, nýbrž že tato lhůta bude i kratší.

Ale kromě toho konstatuji, že - ač zákonem to není předepsáno - Nejvyšší účetní kontrolní úřad předkládá sněmovně k disposici v rukopise čísla, která udávají účiny ve výdajích a příjmech za léta minulá, pokud nebyly vytištěny závěrky, a za právě plynoucí rok až aspoň do polovice tohoto roku, a také letos rozpočtovému výboru byly dodány v rukopise výkazy účinů za r. 1924 a za prvé pololetí r. 1925.

Přihlédneme-li dnes, když leží před námi již 5 účetních státních závěrek, tedy od r. 1919 až do r. 1925, 5 ročníků k jednotlivým těm rokům, vidíme čísla, která nám osvětlují, jak jsme ve sněmovně rozpočty dělali a jak ve skutečnosti potom hospodářství vypadalo. Roku 1919 byly rozpočteny výdaje 8·6 miliardy, ale státní výdaje skutečné byly 7·4 miliardy, tedy daleko menší - preliminovali jsme příliš vysoko. Rozpočet příjmů na rok 1919 byl 3.7 miliard, ale skutečné příjmy byly 4.7 miliard, o celou miliardu vyšší. Tedy rozpočtový schodek, který byl předpokládán na rok 1919, zmenšil se téměř na polovinu. Také za rok 1920 skutečné rozpočtové výdaje, které byly odhadnuty na 15·2 miliardy, činily pouze 14·7 miliardy a rozpočtové příjmy, které byly na rok 1920 odhadnuty na 12.7 miliardy, ve skutečnosti byly 16·4 miliardy, tedy daleko vyšší.

Roku 1921 rozpočtové výdaje byly odhadnuty na 18 miliard, skutečné výdaje však byly o půl miliardy vyšší, tedy 18.5 miliard. V tom však jest 1.250,000.000, které nebyly preliminovány, takže výdaje na rozpočet byly nižší o 718 milionů. Státní příjmy roku 1921 byly rozpočteny 17·2 miliardami, ale náležitost státních příjmů byla 21·8 miliardy, takže byla náležitost příjmová vyšší o více než 4 1/2 miliardy. Poněvadž však v tom byl výtěžek úvěrních operací částkou 1·1 miliardy, příjmy na rozpočet ve skutečnosti byly vyšší o 3·4 miliardy. V tom roce jsme v hospodářství neměli žádného schodku.

Horší byla léta 1922 a 1923. Na r. 1922 byly výdaje rozpočteny částkou 19.8 a investice 3·2, dohromady přes 23 miliardy. To byl vrcholný bod našeho budgetování. Na rok 1922 jsme měli nejvyšší rozpočet. Výdaje skutečné však v tom roce byly přece nižší o 802 miliony, příjmy, které byly rozpočteny na 18.8, byly nižší o 173 miliony. Na investice jsme vydali 1.539 milionů, celkový výsledek hospodaření byl příznivější r. 1922 o 628 milionů, nebyl tedy deficit hospodaření takový, jak rozpočet předpokládal, 928 milionů, nýbrž pouze 300 milionů. R. 1923 výdaje na rozpočet byly 19·3, ale náležitost výdajová r. 1923 byla 18.2. Byly tedy výdaje menší o 1 miliardu a několik milionů. Byly v tom však také nepreliminované výdaje 185 milionů, takže výdaje na rozpočet skutečně byly nižší o 1.269 milionů. Bylo to r. 1923, v roce, kdy vláda poprvé nahlas vyslovila heslo: ve státních výdajích co nejvíce šetřiti a skutečně se přes jednu miliardu ušetřilo. (Posl. Taub [německy]: Ukažte nám, pane generální zpravodaji, také, co jste ušetřili u militarismu!) Přijdu k tomu při kapitole o nár. obraně. Budeme o tom, pane kolego, později mluviti.

Příjmy rozpočtové r. 1923 byly rozpočteny 18·8, ale náležitost příjmová r. 1923 zůstala daleko za rozpočtem - byla pouze 16·6, takže náležitost příjmová byla skutečně menší o více než dvě miliardy. Dávka z uhlí byla menší, daň z obratu, výnos pošt a železnic, výnos státních závodů byl vesměs nižší. Čekal se schodek 559 milionů, byl však mnohem vyšší 1.482 milionů. V tomto roce však přece ještě na investice jsme dali 1.149 milionů hotově.

Slavná sněmovno, pro rok 1924 máme jen provisorní čísla podle účinů. Nejsou to tedy čísla definitivní a nesmíme jim také tu váhu přikládati, ale jsou přece poučná, aby slavná sněmovna nahlédla, proč jsme v rozpočtu na rok 1926 došli již k suficitu a proč není deficit. Rozpočtené výdaje na rok 1924 byly 16·9 miliardy, skutečné výdaje byly však pouze 16·8 miliardy, tedy příznivější výsledek roku 1924 ve výdajích činil asi 190 milionů. Příjmy rozpočtové byly 16·3 miliardy, skutečné příjmy 16·7 miliardy, tedy vyšší asi o 327 milionů. Podle rozpočtu se čekal schodek asi 602 miliony, ale vypadl pouze 86 miliony. Pravím, že jsou to čísla provisorní, protože je nedoúčtovaná položka okrouhle 500 milionů pro ministerstvo nár. obrany. Tedy r. 1924 celkem hospodářství vypadlo asi tak, jak čekal rozpočet. Na investice, dodávám, roku 1924 bylo vyplaceno 1.222 miliony, z toho připadlo na železnice 448 a na veřejné práce 687 milionů.

Nyní čísla za prvé pololetí 1925. Jsou to celkem provisorní čísla, která jistě budou poněkud změněna, až bude vytištěna státní účetní uzávěrka za rok 1925, ale přece musí býti vodítkem při kritice rozpočtu na rok 1926. Tedy v prvém pololetí příjmy podle rozpočtu měly býti asi 4460 milionů, ale skutečné příjmy byly 5124 milionů, tedy skoro o 1/2 miliardy za půl roku větší, než čekal rozpočet. Výdaje i s investicemi na rok 1925 byly rozpočteny na 5466 milionů, ale skutečné výdaje byly 5478 milionů - v tom jsou zároveň investice - tedy skutečné výdaje byly o něco vyšší.

Když porovnáme čísla, pokud se dá co souditi z čísel jednoho pololetí, čísla příjmová a výdajová, tedy vidíme, že první pololetí roku 1925 ve skutečném hospodářství vypadlo bez deficitu, a z toho vláda sestavila rozpočet na rok 1926 podle čísel poněkud z roku 1924 a poněkud z roku 1925, a plným právem došla k tomu, že předkládá slavné sněmovně - a předložila výboru, který to schválil - rozpočet, který je bez deficitu.

V roce 1925 došli jsme k některým větším příjmům, které ovšem v provisorních číslech nemají té váhy, ale přece mohu uvésti, že příjmy ministerstva financí za první půlrok byly větší asi o 546 milionů, než se čekalo. Hlavně se to týká daně z příjmu, pak daně obratové, právních poplatků, daně přepravní a menších položek jako: výtěžku ze soli, tabáku, státní loterie, bankovního úřadu, válečné daně a výdělkové daně podniků povinných k veřejnému účtování. Tedy z toho všeho dohromady vysvítá větší příjem prvého pololetí 1925 asi o 1/2 miliardy a na základě toho není žádný schodek v druhém pololetí, a z toho soudí vláda, že je možno sestaviti rozpočet pro rok 1926, který právě byl předložen bez deficitu.

To jsou, prosím, státní účetní závěrky, pokud byly předloženy, resp. předběžný výkaz o účinech za rok 1924 a 1925. Teď bude snad slavnou sněmovnu zajímati, co jsme za tu dobu podnikli v investicích od roku 1921 až 1925. Vedli jsme zvláštní investiční rozpočet. Na tento rozpočet jsme preliminovali celkem okrouhle asi 13 1/2 miliardy. Realisována byla z investic pouze věcná náležitost, která ve výdajích na investice činí od r. 1921 do I. pololetí 1925 okrouhle 6 miliard, které jsme dali do investic. (Posl. Beutel [německy]: Investujete miliony a němečtí dělníci musejí hladověti! Přes vaše miliony!) Já myslím, pane kolego, že to bude omyl, že by němečtí dělníci hladověli. To, myslím, je kardinální omyl u vás. Z této sumy 6 miliard na investice přirozeně největší část připadla na železnice, pošty, veřejné práce a na státní podniky.

Tím jsem se úvodem zmínil o státních účetních závěrkách a investicích a přejdu k vlastnímu rozpočtu na rok 1926. Loni resp. předloni byli jsme zvyklí, že v rozpočtu byly zvláště vykázány výdaje osobní a věcné. Loni, poněvadž byly státní podniky odloučeny od administrativního státního rozpočtu, nebyl přesný výkaz možný a také na rok 1926 nelze ještě určitě odděliti výdaje věcné a osobní. To však, slavná sněmovno, není úmysl definitivní, musíme si přáti, aby v příštích rozpočtech, jakmile bude přesně odděleno, co patří do státních podniků a co patří do státního rozpočtu administrativního, tento výkaz určený na osobní a věcné výdaje byl uveden jasnou číslicí, aby každý, kdo dostane předlohu vládní do ruky, věděl, co připadá na tu onu položku.

Ve čl. III, odst. 2 finančního zákona, který se předkládá ke schválení, se mluví, že není dovoleno výdaje, které jsou určeny na výdaje osobní, upotřebiti na výdaje věcné. V titulech a paragrafech přílohy osnovy státního finančního zákona je to provedeno. Není to však provedeno sumárně. Požádal jsem o příslušný výkaz a mohu slavné sněmovně sděliti, že byl dán výkaz všech osobních výdajů. Na osobní výdaje připadá 3.318 milionů a na věcné řádné a mimořádné 6.751 milionů. Tento poměr je snesitelný, a není tak křiklavý, jako před třemi roky, kdy jsme měli jednotný rozpočet se státními podniky a kde na osobní výdaje vypadla větší položka, nežli na výdaje věcné. V tomto směru, jak čísla ukazují, poměr se lepší.

Formální stránka nového rozpočtu liší se poněkud od rozpočtu na rok 1925 a od rozpočtů dřívějších. Předně bylo pro rok 1926 upuštěno od sestavení zvláštního rozpočtu investičního, a to je hlavní formální rozdíl proti roku předcházejícímu, a investiční potřeby byly zařazeny do dílčích rozpočtů oněch resortů, v jejichž zájmu ten který investiční náklad se požaduje. Výjimečně byly některé investiční potřeby, které patří několika resortům, zařazeny do rozpočtu ministerstva veř. prací a rozhoduje o nich ministerstvo veř. prací v dorozumění s příslušnými resorty. Investiční potřeby státních podniků byly zařazeny do rozpočtů těchto podniků, kde přirozeně způsobují zvýšení rozpočtových výdajů a tím zmenšují rozpočtové saldo. Při požadování investičního úvěru bylo přísně dbáno zásady, že rozpočet pro rok 1926 mají zatěžovati jen částky, jež v roce 926 bude nutno skutečně platiti. Plným obnosem zařazeny byly platby na nákupy realit, stavebních pozemků, stavby počaté, regulace a podobně. Při projektech, které se teprve připravují pro rok 1926, ale nejsou ještě tak dalece připraveny, byly zařazeny pouze částky na přípravné nutné práce. Tam, jako u investic podnikových, kde se pomýšlí opatřiti peněžité prostředky na provedení investic úvěrem, byly zařazeny částky, jichž, jak se předpokládá, bude nutno na úmor a zúrokování příslušných částek.

Druhá formální změna týká se kapitoly XIV, kde všeobecná pokladniční zpráva byla zařazena do zvláštní kapitoly XIV B a XIV C.

Další změna je v kap. XV, kde ministerstvo zahraničního obchodu v likvidaci bylo definitivně sloučeno v kap. XV s ministerstvem obchodu a živností.

Další změna je v kap. XVII, ministerstvo železnic, kde v důsledku příslušného zákona o místních drahách pro rozpočet na r. 1926 byl vypuštěn dřívější titul 2 s názvem "Garantované dráhy", poněvadž v rozpočtu na r. 1926 přicházejí tyto nové dráhy samostatně svými potřebami a příjmy v souhrnu československých státních drah.

Pátá změna je velmi důležitá. Je to ta, po které jsme volali, že totiž byly přezkoušeny znova veškeré položky, pokud byly řádné nebo mimořádné, osobní nebo věcné, a že byla vedena přesná hranice mezi výdaji řádnými a mimořádnými, což je zajisté velké zdokonalení rozpočtu. Při tom byla sledována zásada, že do mimořádných výdajů patří také položky subvenční, které, třeba by se každoročně opakovaly, přece netvoří řádné, pravidelné státní výdaje.

Tolik, co se týče formální stránky rozpočtu, a nyní k vlastní materielní stránce. Státní rozpočet na r. 1926 obsahuje výdaje úhrnnou sumou 10.070,000.000 Kč - budu uváděti jen okrouhlá čísla - a to řádné 7.279,000.000 - Kč, mimořádné 2.790,000.000 Kč, a příjmy řádné 9.537,000.000 Kč, mimořádné 547,000.000 Kč, úhrnem veškeré příjmy řádné i mimořádné 10.085,000.000 Kč. Porovnáme-li očekávané výdaje s očekávanými příjmy, jeví se nám první rozpočet bez deficitu, první přebytek, který činí 15,481.000 Kč.

Jak bylo dosaženo tohoto přebytku? Několikerým způsobem. (Posl. Taub [německy]: Že byly docela jednoduše zařazeny cifry, aniž mají reálného podkladu!) Pane kolego, budete míti možnost, abyste dokázal, co jste teď řekl! (Posl. Taub [německy]: Řekněte nám jen, jak to, že daň z obratu byla zařazena v téže výši!) A předem vám říkám, že to nedokážete! Mluvili jste 54 hodiny v rozpočtovém výboru a žádnou takovou kardinální vadu jste nenašli. (Výkřiky německých soc.-dem. poslanců. - Předseda zvoní.)

Tohoto přebytku v rozpočtu na r. 1926 bylo dosaženo předně vyšším preliminováním některých druhů příjmů na základě toho, co bylo známo za r. 1924 a 1925; za druhé snížením těch položek ještě na další míru, které se již minulého roku ukázaly jako zbytečně vysoko preliminované; dále odloučením státních podniků od administrativního rozpočtu a konečně výsledky restrikce, která byla provedena na základě příslušného zákona. (Předsednictví převzal místopředseda dr. inž. Botto.) Tato restrikce činí celkem 473 miliony, v rozpočtu však nepřichází k dobru na ulevení rozpočtových čísel proto, že bude nutno platiti pensijní a zaopatřovací požitky osob, které na základě restrikce byly dány do pense, a ta suma činí u pensí a zaopatřovacích požitků 77 milionů Kč a u státních podniků bude činiti 170 milionů Kč ročně, takže z té sumy, která by vyplývala k dobru státního rozpočtu, 473 miliony Kč, zbude pouze 225 milionů Kč; tedy ne celá čtvrt miliarda. Je to suma značná a my k ní přicházíme přirozeně po velmi těžké operaci, ke které majorita Národního shromáždění se odhodlala, totiž po restrikci počtu státních zaměstnanců, který ve statistice ukázal se příliš veliký (Posl. Taub [německy]: Kdo bude restringován? - Posl. Beutel [německy]: Němečtí úředníci a dělníci budou restringováni!)

Místopředseda dr. inž. Botto (zvoní): Prosím o kľud.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Státní zaměstnanci německé národnosti byli restringováni, ale vedle nich byl restringován přiměřený - přirozeně mnohem větší - počet úředníků a zřízenců české národnosti. Není tedy možno vytýkati, že by restrikce byla provedena pouze na účet klíče národnostního. (Výkřiky německých soc. dem. poslanců. - Místopředseda dr. inž. Botto zvoní.)

Účinky restrikce jenom částečně jeví se v rozpočtu a plné číslo objeví se teprve později, tedy v letech dalších. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.)

Bohužel, jedna věc nejeví se v rozpočtu, a to je daňová reforma, na kterou jsme se těšili od počátku roku 1926. Tato reforma dosud parlamentem vyřízena nebyla, nebyla ani ještě tak dalece připravena, aby byla předložena, a proto to je ono jediné místo, kde myslím, že i majorita, nejen oposice, má právo říci: toto je, co na rozpočtu se nám nelíbí, a je na čase, aby daňová reforma byla už provedena, (Výkřiky posl. Tauba.) zatížení poplatnictva je skutečně ohromné, a to nejen zatížení daněmi státními, nýbrž hlavně zatížení přirážkami. (Výkřiky německých soc. dem. poslanců. - Předseda zvoní.)

Já jsem úmyslně otiskl ve své zprávě přirážky zemské za r. 1923, 1924 a 1925. A z toho je vidno, že snad ani státní daně nebyly by tak nesnesitelné, jako ty ohromné přirážky, které se k jednotlivým daním vážou, ať jsou to přirážky zemské, okresní, obecní i školní, případně i zdravotní. Na př. zemské přirážky v Čechách v r. 1925 jsou značné. Činí u daně činžovní 86%, u daně pozemkové na lesy 215%, na pole 165%, u daně domovní třídní 120%, u daně rentové 120%, u daně výdělkové, všeobecné a podniků veřejně účtujících 120%. Ještě větší přirážky zemské má Morava. Tam vidíme na př. u daně pozemkové na lesy přirážku 320%, z ostatních kultur 235%. To jsou právě věci, které potom zatěžují poplatnictvo. A teď si k tomu vezměme přirážky okresní a hlavně několikasetprocentní přirážky v některých obcích, které jsou právě příčinou toho ohromného zatížení poplatnictva, které právě chystanou reformou daňovou má býti zmenšeno, protože hlavně má býti kontingentováno procento, do kterého mohou jíti tyto přirážky samosprávných svazků.

Tím jsem se přiblížil k poznámkám k jednotlivým kapitolám nového státního rozpočtu na r. 1926 a prosím slavnou sněmovnu, abych směl vyzdvihnouti některá data, která zvláště osvětlují rozpočty jednotlivých kapitol tak, jak za sebou ve státním rozpočtu následují.

Kapitola, která obsahuje výkaz pensí, obsahuje rozpočet pensistů civilních i vojenských. Tu možno sděliti se slavnou sněmovnou a s veřejností, že poživatelů pensí je celkem 64.145 osob, kromě oprávněných rodinných příslušníků počtem 15.870 osob. Na r. 1925 bylo v rozpočtu na tyto pense civilní 462 mil., pro r. 1926 však navrhuje se zvýšení na pense o 194 mil. více, tedy částkou 656 mil. Na vojenské pense bylo r. 1925 rozpočteno 82 mil. Kč, na rok 1926 se rozpočítává 121 mil. Kč, tedy více o 39 mil. Kč, a to celkem pro 29.042 vojenských pensistů r. 1926 (Výkřiky německých poslanců.)

Kap. IX obsahuje rozpočet předsednictva min. rady, (Hluk. - Předseda zvoní.) a tu bych upozornil na dva úřady, které tam spadají, předně na státní úřad statistický. Kdo, pánové, sleduje činnost tohoto státního úřadu, myslím, že může býti plnou měrou spokojen, protože úřad tento tak se zapracoval v těžkých poměrech do sestavování statistického materiálu, že, myslím, nekulhá v žádném směru, jen tu a tam by bylo potřebí několika doplňků. Já bych na př. upozornil, že by bylo snad záhodno pro souvislost statistických výkazů od r. 1914, aby náš statistický úřad mohl propočítati potřebné pro nás výkazy za poslední čtyři léta z Rakouska, tedy od r. 1914 do převratu, a potom pokračovati v těchto výkazech dále, jak pokračuje, a po př. doplniti i léta, která zde jsou, 1918 až 1920. Mám na zřeteli populační statistiku, která je velmi důležitá za dobu válečnou i poválečnou. Tato v tom rozsahu, jak jsem naznačil, není vytištěna a není veřejnosti sdělena.

Rozpočet Státního úřadu pozemkového. K tomu snad bych mohl přičiniti tyto poznámky. (Výkřiky německých poslanců. - Předseda zvoní.) Do konce r. 1924 převzato bylo pro stavební účely celkem 6.000 ha půdy a pro definitivní příděl půdy v přídělovém řízení zemědělské půdy 331.136 ha a jiné půdy 46.590 ha, celkem 377.726 ha.

Pracovní program pro r. 1925 počítal s tím, že hodlá Státní pozemkový úřad převzíti pro akci přídělovou celkem 250.000 ha půdy vůbec od 665 velkostatků. (Hluk. - Předseda zvoní.) Počítalo se s tmím, že do konce r. 1925 převzato bude bez půdy stavební úhrnem (Výkřiky německých poslanců.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): 627.000 ha půdy a příděl lesů pro stát do konce r. 1925 bude činiti 161.000 ha, tedy celkem do r. 1925 vykoná práce na 788.000 ha půdy.

Zaměstnanců do 30. června 1925 zaopatřeno bylo počtem 31.839 nákladem 92 mil. Kč. (Výkřiky na levici. - Předseda zvoní.)

Pro r. 1926 má Státní pozemkový úřad rozpočet 28 a 0.2 mil. Kč, snížen je proti roku předešlému o určitou sumu, která vyplývá na základě provedené restrikce ve Státním pozemkovém úřadě. Pro r. 1926 je tento plán: Přídělové řízení má býti r. 1926 ukončeno. Tohoto roku zbývá zpracovati asi 150.000 ha půdy, z čehož největší část připadá na Slovensko, na Čechy 21.000 ha, na Moravu a Slezsko 15.000 ha, na Slovensko a Podkarpatskou Rus 114.000 ha.

Z posléze uvedené výměry bude přiděleno ve formě rentového pachtu přídělového na Slovensku asi 40.000 ha, na Podkarpatské Rusi asi 10.000 ha. Podle programu na r. 1926 má býti převzato asi 250.000 a lesní půdy.

K rozpočtu té kapitoly, která pojednává o rozpočtu ministerstva zahraničí, bude slavnou sněmovnu snad zajímati statistika zahraničního úřadu ve prospěch emigrace ruské a ukrajinské. Ruská podpůrná akce naší republiky vztahuje se na vysoké školy, na střední školy a na podpůrné různé organisace. (Výkřiky na levici. - Předseda zvoní.)

Snad bude zajímati, že vysokoškolských studentů ruských a ukrajinských vládou naší bylo podporováno do 3. srpna t. r.: ruských 2903, ukrajinských 1131, tedy úhrnem 4034 studentů ruských a ukrajinských. (Posl. Tausik: Co stála ta kontrarevoluce?) Povím vám to. Jeden student stál průměrně 621 Kč. Dále máme ruské a ukrajinské střední školy. Já myslím, pane kolego, že je to také sociální, člověka, který je zde, nenechati hladověti a dáti mu určitou výživu a také vzdělání. Tedy ruské gymnasium v Mor. Třebové má 486 žáků 1. září 1925, ruské reformní reálné gymnasium v Praze má 329 žáků a působí tam 19 profesorů. Dále je akce podpory ruským a ukrajinským studentům, studujícím na československých středních odborných školách. Ve školním roce 1924/25 bylo studentů ruských a ukrajinských na středních školách 586. Stav podpor byl od 250 do 550 Kč měsíčně. Koncem studijního roku 1924/25 ukončilo studium na středních školách československých 304 žáci, takže na rok 1925/26 zbývá pouze 282. Dále máme ruské a ukrajinské odborné školy, t. j. ruský institut zemědělského družstevnictví, který má 154 studenty, dále ruská automobilová a trakturní škola 70 posluchačů, ruská škola železničních techniků v Praze 67 posluchačů. Každý obdrží měsíční stipendium asi i 500 Kč. Rusky pedagogický ústav v Praze má 85 posluchačů, ale noví přijímáni nebudou, takže ústav nalézá se v likvidaci. Ukrajinský pedagogický ústav má 220 posluchačů. Jeden student přijde měsíčně asi na 570 Kč. ale ústav je rovněž v likvidaci. První ročník byl zavřen. Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech má 476 osob. Měsíčně přijde 1 osoba průměrně na 600 Kč.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP