Úterý 22. září 1925

(Začátek schůze v 1 hod. 25 min. odpol.)

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Benda, Špaček.

180 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Hodža, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Šrámek, Udržal; zástupce ministerstva obchodu min. místotajemník dr. Horáček.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 363. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené udělil jsem na dnešní schůzi posl. Hauptovi, Roscherovi, Schusterovi, Biňovcovi a Kasíkovi pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvil se posl. Ertl.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. dr. Svozila za posl. Votrubu.

Do výboru zemědělského vyslal týž klub posl. Zavřela za posl. R. Bergmana; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiter-partei" posl. Leibla za posl. Uhla a posl. Häuslera za posl. Hackenberga

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců komunistické strany Československa posl. Housera za posl. Koutného; klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. dr. Czecha za posl. Hackenberga; klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr. Petersilku za posl. dr. Luschku; klub slovenských ľudových poslancov posl. dr. Budayho za posl. dr. Jurigu.

Do výboru zahraničního vyslal klub poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei" posl. dr. W. Feierfeila za posl. dr. Luschku.

Předseda: Předseda vlády sdělil.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Přípisem ze dne 19. září 1925, č. 19.660/25 m. r., sdělil předseda vlády, že vláda předložila senátu k projednání a schválení návrh zákona, kterým se mění §§ 82 a 54 živn. řádu a § 70 živn. zákona pro území Slovenska a Podkarpatské Rusi.

Předseda: Předseda senátu sdělil, že senát přijal:

ve 275. a 277. schůzi dne 13. července a 17. září 1925 osnovu zákona, ktorým sa zmeňujú niektoré ustanovenia uhorského obchodného zákona zák. čl. XXXVII/1875 o poistení proti škodám a o životnom poistení (tisk 2181 sen.), (přípis ze dne 17. září 1925);

ve 277. a 278. schůzi dne 17. a 18. září 1925 osnovy

zákona, kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby (tisk 2192 sen.),

zákona o provedení úmluv mezi Československou republikou a republikou Rakouskou ze dne 18. června 1924 o úpravě závazků v rakousko-uherských korunách a ze dne 12. července 1924 o vzájemných pohledávkách z vyúčtování nositelů pensijního pojištění (tisk 2197 sen.),

ve 278. schůzi dne 18. září 1925 (zkráceným řízením podle §u 55 jedn. řádu senátu) osnovu zákona, kterým se některé obory soukromého sprostředkování prohlašují za živnost koncesovanou ve smyslu živnostenského řádu (tisk 2198 sen.), (přípisy ze dne 18. září 1925), a to vesměs ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Došly některé dotazy a odpovědi. Žádám o sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotazy:

posl. dr. Patejdla a Davida ministru financí v záležitosti propůjčení trafiky pí. Anně Novákové v Libochovicích,

posl. dr. Patejdla ministru vnitra ve věci Vladimíra Klímy, velitele státní policie v Užhorodě.

Odpovědi:

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Sladkého ve věci urychlené novostavby menšinové školy v Něm. Jeseníku;

min. financí:

na dotaz posl. Sedláčka a druhů o paušalování daně z obratu u zboží textilního,

na dotaz posl. inž. Junga a druhů o smrti Jana Schindlera, způsobené naddozorcem pohraniční finanční stráže Janem Kopeckým,

na dotaz posl. Windirsche, že se zaměstnanec pohraniční celní kontroly vměšoval do osobní dopravy německých říšských drah v Chebu;

min. železnic:

na dotaz posl. Roudnického a druhů o nepřístojném a urážlivém chování železničního personálu vůči cestujícím poutníkům,

na dotaz posl. Knejzlíka ve věci stavby nové budovy ředitelství státních drah v Olomouci;

min. vnitra:

na dotaz posl. Patzela, že říšskoněmecký dělník byl vypovězen z Petrovic u Ústí n. L.,

na dotaz posl. inž. Kalliny, že státnímu strážníku Karlu Ebenhöhovi z Karlových Varů, jenž byl přeložen do trvalé výslužby, nebylo vyplaceno odbytné,

na dotaz posl. Patzela, že v Karlových Varech byl zakázán plakát se skobovým křížem;

min. věcí zahraničních na dotaz posl. Patzela o vypovídání dělnictva z Jugoslavie.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh:

5179. Návrh posl. Koutného, Mikulíčka a soudr. na poskytnutí okamžité podpory krajům postiženým živelními pohromami, jakož i prostředků ku omezení dalších pohrom.

Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Chebu ze dně 14. září 1925, čís. Nt 225/25, za souhlas s trest. stíháním posl. J. Mayera pro zločin podle §u 81 tr. z., přečin podle §u 14, č. 3 a 5 zákona na ochranu republiky a přestupek podle §u 312 tr. z. a posl. inž. Kalliny pro zločin podle §u 81 a §u 82 tr. z., pro přečiny podle §u 14, č. 3 a 5,§u 14, č. 1 a 3 zákona na ochranu republiky a pro přestupek §u 312 tr. z., jichž se dopustili dne 9. srpna 1925 v Karlových Varech (č. 702 im.),

stát. zastupitelství v Berehově ze dne 10. června 1925, č. St 1207/25, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 17. září 1925, č. 10.065/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Sedorjaka pro přečin podle §u 2, §u 4, odst. II zák. čl. XLI z r. 1914, jehož se dopustil na veřejné schůzi dne 7. června 1925 v Berehově (č. 703 im.).

Předseda: Přejdeme k pořadu schůze, a to k prvnímu odstavci jeho, jímž je:

1. Zpráva výborů živnostenského a zahraničního k vládnímu návrhu (tisk 5212) zákona o úpravě obchodních styků s cizinou (tisk 5224).

Sděluji, že za ministerstvo obchodu dostavil se k jednání o tomto odstavci pořadu místotajemník dr. Horáček.

Ke slovu dále není nikdo přihlášen, debata je skončena.

Závěrečné slovo dávám zpravodaji panu posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno! V debatě při projednávání tohoto zmocňovacího zákona nebyly vzneseny námitky ani tak rázu věcného, jako námitky rázu politického. Nám jde však o otázku ryze hospodářskou s věcné stránky, a z toho důvodu domnívám se, že není potřebí mluviti o politických otázkách, poněvadž tyto s předmětem samým úzce nesouvisí.

Zmocňovací zákon, kterým dává se vládě zmocnění, aby na jeho základě mohla vyhlašovati sjednané obchodní smlouvy s prozatímní platností, jest již po třetí obnovována; jeho důležitost jakož i neurovnanost hospodářských poměrů ve vzájemných stycích s cizinou dokazuje nejlépe právě okolnost, že po třetí nutno tento zmocňovací zákon vždycky na dobu jednoho roku prodlužovati. I my vyslovujeme v zájmu normálních poměrů politování, že není možno vzájemné obchodní styky upraviti na podkladě autonomního celního tarifu, aby nebylo potřebí neustálých změn, dodatků, dalšího vyjednávání, aby našemu obchodu a průmyslu umožněn byl vývoz výrobků za hranice, aby našemu obchodnímu světu bylo umožněno navázání obchodních styků s cizinou.

Právě neurovnanost těchto poměrů vyžaduje zmocňovacího zákona, poněvadž z nedávné doby máme důkazy toho, co nemožnost, zavésti podobnou obchodní smlouvu s cizinou, pro náš obchod a průmysl má za následek. Poukazuji v té příčině na obchodní smlouvu sjednanou svého času s Italií, kde následkem toho, že nebylo možno smlouvu tu okamžitě uvésti v platnost, náš průmysl utrpěl stamilionové škody, poněvadž smlouva, která byla sjednána, dávala nám určité výhody a umožňovala vývoz našich výrobků do Italie. Ale okolnost, že smlouva nebyla uvedena v platnost, zabránila již striktně sjednaným obchodním objednávkám, a zboží, které bylo Italií objednáno, bylo dovezeno na hranice, aby tam následkem toho, že smlouva s Italií sjednaná nebyla uvedena v platnost, zůstalo ležeti Tedy nejen že náš průmysl přišel o odbyt tohoto zboží a tím o určitý zisk, nýbrž měl ještě velkou škodu ve skladném, tarifech, v zaplacení dovozného a j. Podobné oddalování má tedy za následek hmotnou škodu pro náš obchod a průmysl. Podobně tomu jest u smlouvy se Španělskem, kde bylo by možno navázati obchodní styky a docíliti částečného odbytu našich výrobků. Ale právě tím, že sjednaná obchodní smlouva není u nás dosud uvedena v platnost, nemůžeme náležitým způsobem těchto výhod využíti. Neurovnanost a nestálost hospodářských poměrů dosvědčuje nejlépe také okolnost, že k některým dosavadním obchodním smlouvám máme již dva nebo tři dodatky, které pro určité druhy zboží zjednávají našemu obchodu a průmyslu určité úlevy a možnost navázání obchodních styků s cizinou. Budeme míti příležitost brzy projednávati druhou takovou dodatkovou smlouvu s Rakouskem, ba i s jinými státy, se kterými naše obchodní smlouvy jsou doplňovány, a při tom zároveň dociluje se určitých ústupků pro náš vývoz za hranice, což vše znamená nejen určité plus pro náš průmysl a obchod, nýbrž i zaměstnanost a tím též výdělek pro naše pracující vrstvy.

Tedy při té příležitosti nutno želeti jen toho, že náš průmysl, který v různých oborech je dostatečně zaměstnán, nehledí k tomu, aby v této příznivé konjunktuře snažil se výsledky svého obchodování a provozování uplatniti také tím, aby snesitelnějším způsobem vycházel vstříc svým zaměstnancům. Máme zde na zřeteli sjednávání a umožňování obchodních styků s cizinou, snadnější a snad i výhodnější odbyt našich výrobků do ciziny. Z té příčiny při každé příležitosti, kdy sjednává se obchodní smlouva s tím neb oním státem, naši hospodářští činitelé jsou dotazováni a přibíráni jako experti, aby sdělili svá přání, a naši vyjednavači snaží se pak při každé podobné příležitosti uplatniti potřeby našeho průmyslu a obchodu k prospěchu našich majitelů obchodních a průmyslových podniků, a ovšem také se zřetelem k tomu, aby naše dělnictvo bylo dostatečně zaměstnáno.

Řekl jsem již, že litujeme toho, že naše obchodní styky není možno určitým závazným způsobem na delší dobu upraviti na podkladě autonomního celního tarifu. To stává se z té příčiny, poněvadž hospodářské poměry výrobní a valutární nejsou ještě ustáleny do té míry, aby bylo možno řešení těchto vzájemných obchodních styků s cizinou upraviti na dlouhou řadu roků, abychom se s nimi nemuseli stále zabývati tak jako dnes. Již před rokem jsme vyslovovali přání po celním autonomním tarifu, aby tak bylo možno celkově a se všemi státy upraviti naše obchodní styky, tedy tak, aby náš obchod a průmysl mohly počítati s určitými závaznými podmínkami také do budoucnosti.

Vedle obchodních smluv je nám třeba ovšem také smluv o právní ochraně. A tu voláme po tom, aby podobná smlouva zvláště s Rumunskem byla již také provedena, aby tak náš průmysl a obchod se svými pohledávkami za dodané zboží, jako je tomu u jiných států, také v Rumunsku byl chráněn a nebyl vydáván nebezpečí určitých ztrát, jako tomu bylo v případě s Rumunskem v nedávné době.

Musím vysloviti s tohoto místa uznání našemu zahraničnímu úřadu, že s plným porozuměním v zájmu věci snažil se získati u sousedních států různé výhody pro naše výrobky průmyslové. Je toho třeba se zřetelem k tomu, poněvadž, jak známo, jsme státem z větší části, pokud se průmyslu dotýče, odkázaným na vývoz, neboť náš interní konsum zdaleka nevyčerpá celé zásoby, kterou my v průmyslu vyrobíme.

V poslední době, v době válečné a zvláště poválečné, vzrostl u nás neobyčejnou měrou obchod, a i ten je tangován na tom, aby obchodními smlouvami byly sdělávány příznivější podmínky jeho podnikání a také navázání obchodních styků s cizinou.

Tedy všechny tyto možné důvody nelze přehlížeti jistě při tomto zmocňovacím zákonu a, ačkoliv je to určité zřeknutí se pravomoci, kterou zákonodárný sbor dává do rukou vlády, přece nijak nezříkáme se práva kontroly, poněvadž, jak jsem již byl ve svém úvodním referátu řekl, i podle tohoto zmocňovacího zákona musí býti každá obchodní smlouva podrobena jednání a usnesení našich zákonodárných sborů.

Z těchto vážných důvodů doporučuji slavné posl. sněmovně, aby tomuto zmocňovacímu zákonu dala ústavní schválení. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, panu posl. Hrušovskému.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Veľactená snemovňa! Jediný rečník, ktorý účasť bral v tejto debate, pán posl. Hillebrand, vecných námietok proti predloženej osnove zákona nepredniesol; zabýval sa tým už môj kolega referent pán posl. Netolický a poukázal na všetky možné následky toho, jestli by zmocňovacieho zákona nebolo, jestli by zmocňovací zákon nemohol nahradiť niektoré medzery, ktoré nastaly tým, že snemovňa neratifikovala včas predložené obchodné smluvy, tak že hospodársky život z týchto smlúv nemohol ťažiť.

Sme exportným štátom a musíme preto dbať, aby všetky výhody, ktoré boly docielené pri vyjednávaní o obchodných smluvách pre náš štát, boly čo možná najrýchlejšie využitkované. Môj kolega referent Netolický bol spomenul prípadu s Itáliou, kde priemysel náš utrpel stamilionové škody tým, že nemohla byť uvedená obchodná smluva včas v platnosť.

Ja by som chcel na slová pána posl. Hillebranda, nakoľko sa ony vzťahovaly čiste nevecne, - opieral sa o politické dôvody a vypadol proti strane československých socialistov - ohradiť sa proti jeho vývodom tým, že oni sú tá posledná strana, ktorú zastupuje pán posl. Hillebrand, aby nám dávali akékoľvek mentorovanie vo veciach týkajúcich sa cirkevne-politických otázok. Neprijímame to od strany, ktorá vážne a seriózne v týchto veciach nepokračovala tak, ako program jej káže.

Doporučujem slávnej snemovni, aby usniesla sa na prijatí zmocňovacieho zákona tak, ako ho vláda slávnej snemovni predložila. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Osnova zákona má 5 paragrafů, nadpis a úvodní formuli.

Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 5 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím posl. sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.

Přerušuji projednávání pořadu dnešní schůze.

Ke slovu k prohlášení vládnímu se přihlásil pan správce ministerstva školství a nár. osvěty ministr dr. Markovič, jemuž dávám slovo.

Správca ministerstva školstva a nár. osvety ministr dr. Markovič: Slávna snemovna! Na dotazy, ktoré boly urobené na mňa ako na správcu ministerstva školstva a nár. osvety vo veci posledných opatrení urobených v organizácii nášho národného školstva, dovoľujem si sdeliť toto:

K organizačným opatreniam, ktoré boly prevedené tohoto roku v národnom školstve našej republiky, viedlo niekoľko príčin. Najzávažnejšou príčinou je ďalší úbytok žiakov ako následok pokleslého počtu porodov. Toto ubývanie žiactva trvá už niekoľko rokov; spôsobilo nedostatek žiakov v školách a triedach a zároveň nerovnomerné rozdelenie počtu tried, žiakov a učiteľov, lebo ubývaním žiactva nie sú postihnuté v rovnakej miere jednotlivé kraje, miesta i ročníky. A keď tohoto roku bolo uložené vláde tak zv. reštrikčným zákonom, č. 286/1924, previesť úspory v štátnej a verejnej správe a zmenšiť počet zamestnancov, nezostalo nedotknuté týmito príkazmi ani naše školstvo, menovite keď zákon svojim § 27 prevedenie úsporných a reštrikčných príkazov v obore školstva ministrovi školstva a nár. osvety priamo ukladá a keď úsporné tendencie prejavujú sa tiež v rozpočtoch jednotlivých zemí, ktoré národné školy vydržujú.

Je však nutno pripomenúť už hneď tu, že všetkými týmito opatreniami celková úroveň nášho národného školstva dotknutá nebola, naopak, že vzdor týmto opatreniam bolo možno zachovať snahu o zlepšenie.

Posúdiť dnešný stav možno podľa príslušných štatistických číslic. Presnú štatistiku národného a ostatného školstva prevádza štátny úrad štatistický, a to vždy podľa stavu zo dňa 31. decembra každého roku. Jeho štatistiky z tohoto oboru sú veľmi podrobné a všeobecne prístupné. Obsahujú počet a roztriedenie občianskych i obecných škôl, dáta o učiteľstve a žiactve, a to po každej stránke štatistického rázu, tedy tiež podľa vyučovacieho jazyka školy (počet žiakov podľa národnosti na školách s rôznym vyučovacím jazykom), zahrňujú v sebe jednotlivé územia štátu, i župy a okresy, tedy všetko, čo žiada interpelácia pp. posl. Hillebranda a spol. Posledný sväzok štatistiky národného a ostatného školstva (za školský rok 1922/23) je knihou, ktorá má 488 strán štatistických dát; za rok 1923/24 vyšla školská štatistika predbežne v Zprávach štátneho úradu štatistického, roč. VI., č. 55 až 58; pre obsiahlosť týchto štatistických výkazov môžem len na ne odkázať. Presný stav školstva sostavuje sa takto - ako už rečeno - každoročne, podľa stavu zo dňa 31. decembra. Pred týmto dátumom nemožno získať definitívneho obrazu, lebo niekoľko mesiacov po zápise trvá pojednávanie o sriaďovaní nových tried a pobočiek, i ustáľovanie počtu žiactva. Preto čísla, ktoré uvediem, boly opatrené ad hoc, podľa stavu na počiatku roku, konečne ešte neustáleného.

V tomto školskom roku zapísalo sa na obecných a občianskych školách v Čechách 726.754 žiakov, na Morave 336.464 žiakov, v Sliezsku 68.528 žiakov. Srovnáme-li tento počet s počtom žiakov v roku 1918, t. j. na konci války, ubudlo v Čechách 352.514 žiakov, na Morave 125.808 žiakov, v Sliezsku oproti roku 1921 38.958 žiakov. Srovnanie s r. 1914, tedy s počiatkom války, dáva výsledok: v Čechách úbytok 387.298 žiakov, na Morave úbytok 122.493 žiakov. Len v Čechách a na Morave javí sa tedy za okrúhlych 10 rokov úbytok vyše polmiliona žiakov (z toho 245.507 žiakov na školách s nemeckým vyučovacím jazykom). Pokiaľ ide o dnešné územie Sliezska, Slovenska a Podk. Rusi, niet dostatok pomôcok, podľa ktorých by bolo možno zistiť presne stav z r. 1914 a 1918. Preto uvádzam pri Sliezsku stav z r. 1921.

Ubývanie počtu žiakov trvá už niekoľko rokov a je zapríčinené krome najzávažnejšej príčiny, t. j. poklesu porodov, tiež inými zjavmi. Treba tu zvlášť poukázať na to, že v poválečných rokoch mnoho mládeže, ktorá predtým chodila len do obecných škôl, chodí teraz do škôl vyššie organizovaných, t. j. občianskych a stredných, a chybí ovšem na školách obecných. Na nemeckých školách schádza zaiste tiež mládež, ktorá za Rakúska chodila do nemeckých škôl a ktorá po prevrate, keď prestal hospodársky a zvlášte politický nátlak na rodičov, prešla do škôl svojho materského jazyka. Podobne je tomu i na Slovensku a Podk. Rusi, kde ovšem krome mládeže slovenského a ruského pôvodu, ktorá bola nútená navštevovať maď. školy, schádza na školách maďarských tiež nemecká školská mládež, ktorá, ako uvediem pozdejšie, bola tiež nútená navštevovať z väčšej čiastky maďarské nár. školy, kdežto dnes navštevuje školy vlastného materského jazyka.

Počet škôl a tried prispôsobuje sa tomuto úbytku žiactva tiež už niekoľko rokov. Prejavily-li sa tohoto roku príslušné opatrenia v obore školstva zrejmejším spôsobom, je treba hladať príčiny v tom, že opatrenia tie v záujme nerušeného vyučovania a administratívneho poriadku robia sa naraz hneď na počiatku školského roku, pri čom slúži sa tiež snahe po vyrovnaní nesrovnalostí a príkazom úspornosti.

Kto by posudzoval úbytok tried bez srovnania s počtom školskej mládeže, nedospeje k správnemu úsudku o úrovni našich škôl. Dnes je v Čechách 18.311 tried a 726.754 žiakov. V roku 1918 bolo v Čechách 21.823 tried a 1,079.268 žiakov. V roku 1914 bolo 21.702 tried a 1,114.052 žiakov. Na jednu triedu pripadalo v roku 1918 49·5 žiakov, dnes po prevedenej reštrikcii pripadá 39·7 žiakov, tak že zlepšenie úrovne našich škôl, ktoré možno posúdiť predovšetkým podľa počtu žiakov pripadajúcich na jednu triedu, je tu celkom zrejmé. Tohoto zlepšenia sú účastné nemecké i české školy v Čechách, na Morave a v Sliezsku rovnakým dielom. V celom tomto území pripadá na jednu českú triedu 39·09 žiakov, na jednu nemeckú triedu 39·21 žiakov. Jednotlivé územia ukazujú tu prirodzene úchylky. V Čechách pripadá na jednu českú triedu 39·2 a na nemeckú 40·6 žiakov. Na Morave pripadá na jednu nemeckú triedu 35·6 žiakov, na českú 38·9 žiakov. V Sliezsku pripadá na jednu nemeckú triedu 36·9 žiakov, na českú však 40·2 žiakov.

Pokiaľ ide o počet škôl - pripomínam, že tu mám na mysli stále školy obecné a občianske - je pomer tento: na jednu školu v Čechách pripadá dnes 109·69 žiakov, r. 1918 pripadalo 169·77 žiakov, takže je tu zlepšenie o okrúhle 60 žiakov; jedna česká škola v Čechách má 116·84 žiakov, nemecká 97·89 žiakov. Proti r. 1918 snížil sa v Čechách počet žiakov, pripadajúci na jednu školu, na českej škole o 62·23 žiakov, na nemeckej o 58·35 žiakov. R. 1918 bol počet žiakov, pripadajúci na jednu nemeckú školu v Čechách, o 23 žiakov menší ako počet žiakov, pripadajúci na jednu školu českú.

Na jednu školu na Morave pripadá dnes 109·49 žiakov, r. 1918 pripadalo 156.05 žiakov, takže je tu zlepšenie o 47 žiakov; jedna česká škola na Morave má dnes priemerne 115·49 žiakov, nemecká 90·03 žiakov. Proti r. 1918 snížil sa na Morave počet žiakov, pripadajúci na jednu školu, na českej škole o 49·17 žiakov, na nemeckej o 44 žiakov. Na Morave bol r. 1918 počet žiakov, pripadajúci na jednu nemeckú školu, o 31 žiakov menší ako počet žiakov, pripadajúci na jednu školu českú.

Na jednu školu v Sliezsku pripadá dnes 131·53 žiakov, v r. 1921 však pripadalo ešte 170·05 žiakov; jedna česká škola v Sliezsku má dnes priemerne 148·68 žiakov, nemecká 113·64 žiakov. Proti r. 1921 snížil sa v Sliezsku počet žiakov, pripadajúcich na jednu školu, na českej škole o 36·12 žiakov, na nemeckej škole o 40·46 žiakov.

Prípady, keď podľa miestnych pomerov chodí do niektorej triedy viac žiakov, ako je vyznačené v uvedenom priemere počtu žiakov, sú už vzhľadom na to, že ide o číslo priemerné, priaznive vyvážené početnými prípadmi, kde počet žiakov v triede je o hodne nižší ako všeobecný priemer.

Rozvoj nášho národného školstva po prevrate týka sa však menovite občianskych škôl. I na tomto rozvoji školskom sú účastné všetky národnosti. Na príklad len v Čechách sriadilo sa od prevratu 23 nových nemeckých občianskych škôl. Takto poskytuje sa našej školskej mládeži možnosť vzdelávať sa na týchto obľúbených školách vo väčšom počte ako tomu bolo za Rakúsko-Uhorska. Stav týchto škôl s nemeckým vyučovacím jazykom je v priemere všetkých zemí priaznivejší ako stav škôl s vyučovacím jazykom českým. V Čechách pripadá totiž na jednu triedu občianskych škôl s českým vyučovacím jazykom 47·3 žiakov, na nemeckých školách 46·22 žiakov. Na Morave pripadá na jednu triedu českých občianskych škôl 43·8 žiakov, na nemeckých školách však 34·3 žiakov. V Sliezsku pripadá na jednu triedu českých občianských škôl 42·7 žiakov, na nemeckých školách 37·56 žiakov.

Priemerné číslice, ktoré uvádzam a ktoré sú pre správné posúdenie našich škôl jedine smerodajné, ukazujú tedy zlepšenie, ktoré nemožno poprieť. Každý musí nestranne priznať, že vzdor prevedeniu nutných organizačných zmien a uplatňovaniu hospodárskych snáh sa stav nášho školstva v celku zlepšil, a to k prospechu všetkých národností.

Uvedené dáta uvádzajú zaiste na pravú mieru tvrdenie, ako by úroveň škôl bola stlačená pod úroveň z doby rakúskej. Naopak, keby sme vzali za základ predprevratovú úroveň národných škôl v Čechách z r. 1914 - čo nechceme v záujme ani českého ani nemeckého školstva - bolo by dnes podľa vtedajšieho priemerného počtu žiakov v Čechách 4871 nemeckých tried, je ich však 6025; na Morave bolo by 1407 nemeckých tried, je ich však 1834.

A teraz niekoľko slov o spôsobe, ako boly prevádzané reštrikčné opatrenia. Predovšetkým treba zaznamenať, že po personálnej stránke bude nutno použiť pre reštrikciu osôb len v malej miere donucovacích opatrení zákona, lebo väčšia časť učiteľov (učiteliek), ktorí sa stali prebytočnými, odišla, použijúc výhod reštrikčného zákona, zo školských služieb dobrovoľne. Preto, že pre dobrovoľný odchod bola určená krajná lehota dňom 31. marca t. r., nemohlo sa s organizačnými opatreniami v národnom školstve započať pred touto lehotou. Krome toho bolo nutné znať včas počet mládeže, ktorá bude chodiť do školy v tomto školskom roku. Preto a aj aby príslušné opatrenia bolo možno urobiť pokiaľ možno včas a aby nebolo tiež sťažností, že zmeny sú prevádzané počas školského roku, konal sa školský zápis tento raz na konci minulého školského roku. Podľa jeho výsledkov prevádza sa potrebná úprava.

Úhrnom bolo pri prevádzaní tak zv. reštrikcie na počiatku tohoto školského roku zrušené, poťažne spojené alebo dočasne zatvorené: v Čechách 1712 tried, z nich 1031 českých, 681 nemeckých; na Morave 403 triedy, z nich 300 českých, 103 nemeckých; v Sliezsku 111 tried, z nich 48 českých, 63 nemeckých.

Medzi zatvorenými triedami je však zahrnuté tiež 419 pobočných tried, ktorých zrušenie alebo opätné otvorenie závisí od počtu žiakov v kmenovej triede. A tak je vlastne možno hovoriť na príklad v Čechách o zatvorení 1293 kmenových tried, v tom 758 českých, 535 nemeckých, rátajúc do toho i triedy, zatvorené len dočasne.

Zdôraznil som na začiatku, že číslice o prevádzaných opatreniach nemôžu byť a nie sú konečné, lebo denne dochádza k jednotlivým korektúram v priaznivom smysle, na príklad tam, kde dodatočnými zápisami na počiatku školského roku sa stav žiactva trebárs len trochu zvýšil, alebo kde sa ukázalo, že komunikačné pomery doporučujú zachovanie školy i pri nepatrnom počte žiakov, alebo tam, kde je toho treba z iných uváženia hodných dôvodov.

Ojedinelé snahy, vydržovať niektorých učiteľov, poť. výpomocné triedy zo súkromných prostriedkov, po prípade z prostriedkov obecných, nenachádzajú v doterajších predpisoch o sriaďovaní a udržovaní verejných škôl dostatočnej opory. Preto, nakoľko boly, po prípade budú podané žiadosti o takéto zariadenia, dôležité tiež po zásadnej stránke, bude ich možno skúmať len so stanoviska predpisov o sriadení škôl súkromných.

Pokiaľ ide o pobočky, otvárajú sa podľa ustanoveného počtu žiakov tak rečeno samočinne.

Zvlášť šetrne bolo dbané existencie škôl jednotriedných, aby mládeži nebola zťažená možnosť nabývať školského vzdelania pokiaľ možno v domácej obci alebo v obci najbližšej. Len v Čechách zostalo takto nedotknuté 555 takých nemeckých jednotriednych škôl, o zrušení ktorých by bolo možno uvažovať podľa príslušných zákonných predpisov o minimálnom počte žiactva. Niektoré z nich majú docela nepatrný počet žiakov, na príklad jednotriedna škola v Janovici 8, v Kohlingenu 10, v Novine 11, expozitúra v Halbmeilu 8 žiakov, započítateľných podľa zákona.

Sú tiež prípady, kde nemecká väčšina sa stala menšinou a kde preto sa pojednáva o sriadení nemeckej menšinovej školy miesto doterajšej školy verejnej.

Školská správa bude blahovoľne uvažovať o prípadnom sriadení expozitúr v miestach, kde by pre sňah alebo ľad deti nemohly chodiť do svojej školy.

Pokiaľ ide o zachovanie dvojtriedok, je ovšem ťažko zachovať dvojtriednu školu tam, kde počet započítateľných žiakov nedosahuje ani počtu 40, poť. pohybuje sa len blízko okolo tohoto počtu, predpísaného pre školu jednotriednu.

Tu niekoľko slov o započítateľných a nezapočítateľných školských deťoch. Ide-li školská správa pri rôznych úpravách značne pod medze ustanovené zákonom, je pochopiteľné, že smernice tohoto šetrného postupu riadia sa v zásade počtom detí, podľa zákona započítateľných. Pri tom však javí sa tendencia posudzovať nezapočítateľné deti inakšie, je-li ich dochádzka do nepríslušnej školy vyvolaná normálnymi životnými podmienkami a inakšie, je-li vyvolaná poť. zvyšovaná umele. Zaznamenávam pre charakteristiku postupu, že na príklad spolkom "Jugendamt, Leipzig" bolo v posledných dňoch umiestnené vo 4 obciach dubského okresu (v Radouni, Chcebuzi, Počeplici a Stračím) 44 detí zrejme za tým účelom, aby bol umele zvýšený počet žiakov na školách s nemeckým vyučovacím jazykom inak nedostatečne navštevovaných.

Vhodnou úpravou školských obvodov a dohodou obcí môžu miestni samosprávni činitelia často dopômocť k zachovaniu školy, alebo zlepšeniu jej organizácie.

To platí menovite pre odstránenie ťažkostí, ktoré vznikajú v miestach, kde je viac škôl.

V právomoci štátnej školskej správy je, upraviť primerane k počtu žiactva len počet tried alebo zrušiť školy, ktoré nemajú predpísaný počet detí. Prispôsobiť zmenšenému počtu žiactva a tried školské obvody a tým tiež počet škôl je vecou miestnej školskej autonomie. Má-li tedy byť v dôsledku mimoriadneho poklesu žiactva prevedená úprava počtu tried tak, aby pri tom nevznikly na miesto škôl vyššie organizovaných školy nižšie organizované, musí byť prevedené podľa nutnej úpravy tried tiež nutné rozšírenie školských obvodov a tým eventuelne zmenšenie počtu škôl. Je tedy v týchto prípadoch jedine v rukách miestnej školskej autonomie, aby vyhovela odôvodnenému požiadavku, zdôraznenému tiež v interpelácii pána posl. Hillebranda a súdr., aby totižto vo väčších mestách boly menovite v záujme detí nemajetných vrstiev obyvateľstva vytvorené, rešp. zachované školy vyššie organizované, t. j. školy päťtriedne. Vyslovujem preto očakávanie, že práve zmienená časť obyvateľstva, majúc podľa naších volebných poriadkov príslušné zastúpenie v obecných zastupiteľstvách i v miestnych školských radách, využije svojho vlivu k tomu, aby pedagogický záujem o vzdelanie mládeže vždycky prevažoval záujmy iné. (Výborně!) Treba však s ľútosťou poukázať na to, že niektoré miestné školské rady nevyvodzujú nutných dôsledkov zo skutočného počtu školskej mládeže a nutného úbytku tried, neprevádzajú novú úpravu školských obvodov a ponechávajú ten istý počet škôl o menšom počte tried. Prehlašujem, že toto počínanie, ktoré odporuje pedagogickému prospechu mládeže, nemohla by školská správa trpieť a že by predložila podľa potreby návrhy, ktoré jej poskytnú dostatočnej zákonitej opory, aby tiež v tejto veci mohla uplatňovať prospech pedagogický, aby bola daná mládeži príležitosť, chodiť do škôl vyššie organizovaných.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP