Středa 8. července 1925

Začátek schůze ve 4 hod. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: Benda, Špaček.

207 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Hodža, dr. Markovič, Srba, dr. Winter; za ministerstvo obchodu min. místotaj. dr. Horáček.

President nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Körner.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 353. schůzi poslanecké sněmovny.

Udělil jsem dovolené na dnešní schůzi posl. Bubníkovi, Jos. Křížovi, Čundrlíkovi, Modráčkovi - vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvili se posl. A. Chalupa, Hampl.

Lékařské vysvědčení předložili posl. Nejezchleb-Marcha, dr. Patejdl.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců čsl. strany socialistické posl. Mikuláše za posl. Práška; klub poslanců čsl. nár. demokracie posl. R. Bergmana za posl. Zavřela; klub poslanců "Deutsche sozial-demokrat. Arbeiterpartei" posl. Hackenberga za posl. Leibla.

Předseda: Posl. V. Mark oznámil přípisem ze dne 3. července 1925, došlým dne 4. července 1925 prostřednictvím klubu poslanců "Deutsche christl.-soz. Volkspartei", že vzdal se mandátu poslaneckého.

Došly některé dotazy a odpovědi. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Sladkého ministru železnic o zadání železniční zavazadlové služby na některých nádražích v obvodu olomouckého a brněnského ředitelství čsl. státních drah;

posl. Simma ministrovi nár. obrany, že se záložníkům, povolaným k cvičení ve zbrani, zadržují noviny z jejich kraje.

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. Knirsche o finančních manipulacích českých velkých bank s garančním fondem,

min. spravedlnosti na dotaz posl. Krause o rozhodnutí předsednictva zemského civilního soudu v Praze, jímž byla zamítnuta žádost města Mimoně, aby mu byly zapůjčeny staré pozemkové knihy, uložené u tohoto zemského soudu, k bádání o domácích dějinách a k vedení zákonitě předepsané obecní pamětní knihy, a to proto, že žádost tohoto německého města měla býti podána česky,

min. soc. péče na dotaz posl. Patzela, aby podpora v nezaměstnanosti, resp. státní příspěvek byly rozšířeny na stavební dělníky jako dělníky sezonní.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

5247. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Malé pro přečin podle §u 279 tr. zák. a pro přestupek podle §u 312 téhož zákona.

5248. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Kubiše pro přečin urážky na cti podle §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 vůči dr. Josefu Krupecovi, pravotáru v Žilině.

5249. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Č. Lípě ze dne 29. května 1925, č. Tk 505/25/3, za souhlas s trest. stíháním posl. Krause pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

5250. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 15. května 1925, č. 6313/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin urážky na cti podle §u 2, č. 1 zák. čl. XLI z r. 1914 vůči Ivanu Mondičovi z Hustu.

5251. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Chebu ze dne 15. dubna 1925, č. Nt 296/25, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Hanreicha pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., pro přečin podle §u 14, č. 5, a přečin podle §u 15, č. 2 téhož zákona.

5252. Zpráva výboru imunitního o žádosti zem. trest. soudu v Praze za souhlas s trest. stíháním posl. Adámka pro přečin bezpečnosti cti vůči Městské spořitelně v Mor. Budějovicích.

5253. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Liberci ze dne 18. dubna 1925, č. Tk 613/25, za souhlas s trest. stíháním posl. dr. Lehnerta pro přečin podle §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán vládní návrh:

5256. Vládní návrh zákona o zřízení, působnosti a organisaci Státního zdravotního ústavu republiky Československé.

Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 349. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 346. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

5245. Návrh posl. Dietla, R. Fischera, Palmeho a druhů, aby potraviny byly osvobozeny od daně z obratu.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji žádosti:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Žádosti:

okr. soudu ve Vlašimi ze dne 1. července 1925, č. T 301/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Adamovského pro urážku na cti proti Josefu Havlíčkovi, poštmistru v Načeradci (č. 663 im.),

soudní stolice v Beregsásu ze dne 25. června 1925, č. Tk 501/25/3, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 30. června 1925, č. 8400/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Kurťaka pro přečin rušení obecného míru podle §u 14, č. 5, a přečin podle §u 14, č. 2 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., spáchané výroky na schůzi dne 1. února 1925 ve Velkých Komjathách (č. 664 im.),

zem. trest. soudu v Praze ze dne 1. července 1925, č. Tl XIV 402/25/2, za souhlas s trest. stíháním posl. Brodeckého pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem článkem "Od nacionalismu k bestialitě je jenom krok", uveřejněném v časopisu č. 17 "Železniční zřízenec" (č. 665 im.).

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji přípisy:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípis:

okres. soudu ve Znojmě, oddělení VI, ze dne 1. července 1925, č. U VI 738/23, kterým sděluje, že trest. řízení proti posl. dr. E. Feyerfeilovi pro přestupek podle §u 312 tr. z. bylo dne 3. ledna 1924 zastaveno (č. 352 - im. presid. sdělení 215. sch.),

zem. soudu v Opavě ze dne 3. července 1925, č. Vr VIII 954/23, kterým se trest. řízení proti posl. dr. Schollichovi pro přečin podle §u 14, č. 5, a přečin podle §u 18, č. 1 zák. na ochranu republiky zastavuje (č. 372 im. - presid. sdělení 219. sch.).

Předseda: Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 7. července 1925, č. j. 15.820/25 m. r., vládní nařízení ze dne 18. června 1925 o zajištění domácí spotřeby řepového cukru ve výrobním období 1925/1926.

Přikazuji je výboru zásobovacímu a výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu.

Přejdeme k pořadu dnešní schůze, k jeho 1. odstavci, jímž je:

1. Zpráva výboru rozpočtového o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1922 spolu s účty státního melioračního fondu, státního bytového fondu a dávky z majetku (tisk 5189).

Zpravodajem je pan posl. dr. Srdínko, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Dříve než přikročím k věcnému podání zprávy, musím předeslati dvě poznámky.

První týká se toho, že účetní závěrka za rok 1922, o které budeme jednati, nebyla předložena včas tak, jak předpisuje zákon, a že to zpoždění bylo dosti dlouhé. Ale nejvyšší účetní kontrolní úřad docela správně omluvil toto zpoždění tím, že dílčí uzávěrky nebyly mu včas předloženy. Když posoudíme nynější stav, tedy můžeme říci, že podle znění zákona nám chybí pouze účetní závěrka za rok 1923, která by měla býti předložena počátkem tohoto roku, a posud předložena nebyla. Ale podle ujištění pana presidenta nejvyššího účetního kontrolního úřadu, které učinil v rozpočtovém výboru, sestavuje se tato účetní závěrka a je tak dalece hotova, že snad během podzimku bude moci býti předložena, takže nebude žádného průtahu v předložení účetních závěrek, jak předpisuje zákon, v 18 měsících po skončení budgetního roku.

Druhá poznámka, kterou chci přičiniti, týká se toho, že posl. sněmovna svou režií snad v předsednictvu a v sekretariátu sněmovním způsobila, že již dvakráte předešel senát poslaneckou sněmovnu ve vyřizování státních účetních závěrek. Já jsem již po páté zpravodajem o státních účetních závěrkách a upozorňoval jsem, že poslanecká sněmovna, která podle ústavy má vyhrazeno finanční předlohy a hlavně rozpočet státní projednávati předem, před senátem, měla si zachovati prioritu i co se týče projednávání účtů z toho, jak bylo hospodařeno s povoleným rozpočtem. Bohužel, již dvakráte se stalo, že senát předešel poslaneckou sněmovnu. Po druhé se to stalo právě letošního roku. My jsme se sice nedávno zabývali státními účetními závěrkami za rok 1 921 a v krátké době teď přistupujeme k projednávání účetních závěrek za rok 1922, ale senát má již tuto věc vyřízenu, a to před týdnem. Tady vina - to budiž konstatováno - nespočívá na rozpočtovém výboru poslanecké sněmovny, který více než před měsícem tuto předlohu vyřídil, a více než celý měsíc tato zpráva rozpočtového výboru poslanecké sněmovny leží na stolcích členů posl. sněmovny. Bylo by si přáti, aby pro příště presidium poslanecké sněmovny společně se sekretariátem sněmovním dbalo, aby senát v této důležité věci poslaneckou sněmovnu nepředešel.

Přistoupím nyní k podání zprávy o státních účetních závěrkách za rok 1922.

Finančním zákonem ze dne 19. prosince 1921, č. 470 Sb. z. a n., stanovený a jako r. 1921 rozčleněný rozpočet státních výdajů a příjmů pro rok 1922 určuje v první části veškeré státní výdaje částkou 19.812,960.479 Kč a státní příjmy částkou 18.884,209.544 Kč a v druhé části schvaluje potřebu státních investic částkou 3.263,444.750 Kč.

Deficit, který vznikl tím, poněvadž výdaje v běžném hospodářství státním byly větší o 928,750.935 Kč než příjmy, bylo povoleno hraditi výpůjčkou 929 mil. Kč, uvedené pak výdaje na hospodářství investiční výpůjčkou 3.264,000.000 Kč.

Mimo běžné výdaje státní a výdaje investiční finančním zákonem stanovené byly však povoleny pro rok 1922 zvláštními zákonnými ustanoveními ještě další úvěry nad rozpočet a stalo se tak v 10 případech:

I. Náklad na přídavky zaměstnancům z důvodů mimořádných poměrů, t. zv. nouzové výpomoci.

II. Zvýšené náklady spojené s rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu r. 1922 do výše 100 mil. Kč.

III. Na podporu stavebního ruchu:

a) na stavbu obytných budov pro státní zaměstnance do výše 150 mil. Kč,

b) k udílení podpor poskytováním přímých zápůjček až do výše 100 mil. Kč.

IV. Náklad spojený s mimořádnými opatřeními vojenskými v podzimu 1921 do výše 500 mil. Kč.

V. Na podporu stavebního ruchu do výše 30 mil. Kč.

VI. Poskytnutí úvěru republice Rakouské do výše 500 mil. Kč.

VII. Státní vklady filiálkám zemských úvěrních ústavů na Slovensku a Podkarpatské Rusi do výše 40 mil. Kč.

VIII. Poskytnutí bezúročné státní půjčky městu Čes. Těšínu na nejnutnější investice, nejvýše 15 mil. Kč.

IX. Dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných a k čelení nezaměstnanosti vůbec ve výši 100 mil. Kč.

X. Státní vklady spořitelnám na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do výše 15 mil. Kč.

Tato zákonná ustanovení spolu s finančním zákonem vyznačují hranici, do které mohly správní orgány republiky poukazovati státní a investiční výdaje pro rok 1922.

Účet správní vykazuje, že výdaje na rozpočet byly ve skutečnosti nižší, a to okrouhle o 802 mil. Kč, avšak také příjmy na rozpočet byly proti rozpočtu nižší okrouhle o 173 mil. Kč.

Tím celkový výsledek hospodaření na rozpočet byl příznivější okrouhle o 628 mil. Kč, o kterýžto obnos očekávaný schodek rozpočtový byl zmenšen.

Vyšší výdaje, v rozpočtu nezajištěné, na nouzové výpomoci státních zaměstnanců vyžadovaly r. 1922 1.566 mil. Kč. Částka tato byla opatřena jednak dosaženými příjmy na rozpočet a úsporami ve výdajích. Tímto způsobem uhradilo se okrouhle 730 mil. Kč na nouzové výpomoci a zbytek 836 mil. Kč byl opatřen z výtěžku pokladničních poukázek.

Proti výsledkům r. 1921 jest náležitost státních výdajů v r. 1922 vyšší o 1.938 mil. Kč, t. j. o 10·4%, a náležitost státních příjmů nižší o 1.624 mil. Kč, t. j. o 7·4%.

Chci uvésti podrobnosti hospodaření ministerstva školství a národní osvěty, ministerstev zemědělství, zdravotnictví, nár. obrany a podrobnosti z příjmů ministerstva financí.

Rozdíl mezi rozpočtem a náležitostí ministerstva školství a nár. osvěty roku 1922 byl nepříznivý okrouhle o 195 mil. Kč. Nebylo to však rozděleno stejnoměrně, takže u některých škol se ušetřilo, kdežto u druhých rozpočet byl překročen. Na vysokých školách uspořilo se při universitách přes 9,120.000 Kč, při vysoké škole zvěrolékařské 1,340.000 Kč, při vysoké škole obchodní se uspořilo 649.000 Kč a při společných vydáních universit a škol příbuzných se uspořilo 3,214.000 Kč. Techniky překročily rozpočet o 1,483.000 Kč, kdežto při báňské škole byla náležitost výdajová proti rozpočtu nižší o 323.000 Kč, při vysoké škole zemědělské v Brně náležitost výdajová proti rozpočtu nižší o 1,906.000 Kč. Při vědeckých ústavech se uspořilo 1,200.000 Kč. Celkem při všech vysokých školách byl výsledek vydání proti rozpočtu příznivější o 20,440.000 Kč.

Při středních školách překročila náležitost výdajový rozpočet o 20,303.000 Kč. Při obchodních školách byl výsledek příznivý o 10,456.000 Kč, při průmyslových školách výsledek nepříznivý o 6,000.000 Kč a při národním školství náležitost překročila rozpočet o 182 mil. Kč. Toto překročení se vysvětluje zvýšením platů učitelských podle paritního zákona a vyplácením nouzových výpomocí. Na školství menšinovém r. 1922 bylo ušetřeno v řádném a mimořádném vydání 7,559.000 Kč, v sociální péči o studentstvo byla náležitost proti rozpočtu nižší o 1,318.000 Kč, při ochraně památek překročen rozpočet o 2,835.000 Kč, v umění překročen rozpočet o 1,173.000 Kč a při lidovýchově náležitost překročila rozpočet o 958.000 Kč.

V kapitole "kultus" všecka vyznání překročila rozpočet vyjímaje církev československou; kultus římsko-katolický překročil rozpočet o 14,855.000 Kč, kultus evangelický o 994.000 Kč, řecko-katolický o 157.000 Kč, židovský o 50.000 Kč. Pouze v položce "různá náboženství", kamž zahrnuta je také církev československá, uspořeno 103.000 Kč. Překročení u všech církví činí okrouhle 16 mil. Kč.

Při výdajích národ. obrany náležitost výdajová proti rozpočtu byla nižší o 277 mil. Kč; při výdajích ministerstva zemědělství na zemědělské školství náležitost výdajová proti rozpočtu byla příznivější o 4,115.000 Kč, a při výdajích na pokusnictví náležitost příznivější o 9,474.000 Kč. Celkem při rozpočtu ministerstva zemědělství náležitost výdajů byla nižší proti rozpočtu o 37,896.000 Kč. Rovněž při ministerstvu zdravotnictví byla náležitost výdajů proti rozpočtu nižší o 35,433.000 Kč.

Při celém státním rozpočtu byl rozdíl mezi povoleným vydáním a náležitostí za projednávaný rok nepříznivý o 682,842.000 Kč.

Dále možno uvésti podrobnosti z příjmů ministerstva financí, které mělo rozpočten příjem částkou 10,464,000.000 Kč, náležitost však byla 10.136,500.000 Kč, takže výsledek byl nepříznivý o 327 a 1/2 mil. Kč. V podrobnostech jednotlivých příjmů shledává se toto:

Náležitost pozemkové daně menší o 3·9 mil. Kč, domovní daně třídní menší o 5·3 mil. Kč, domovní daně činžovní menší o 3·9 mil. Kč, u všeobecné daně výdělkové náležitost menší proti rozpočtu o 20·6 mil. Kč, u výdělkové daně podniků povinných veřejným účtováním menší o 33·7 mil. Kč, u daně důchodkové náležitost vyšší o 30·8 mil. Kč, u daně z příjmu menší o 184·6 mil. Kč, u válečné daně menší o 72·6 mil. Kč. Za to úroky z prodlení, které rozpočteny na 10·9 mil. Kč, jeví se v náležitosti obnosem vyšším o 37·2 mil. Kč, cla rozpočtená částkou příjmovou na 521·9 mil. Kč vynesla 957·3 mil. Kč. U daně z kořalky náležitost proti rozpočtu menší o 62·1 mil. Kč, u daně z cukru náležitost vyšší o 6·5 mil. Kč, u daně ze zapalovadel náležitost menší o 7·2 mil. Kč, u daně z vína v lahvích menší o 8·7 mil. Kč, u daně nápojové na venkově menší o 25·1 mil. Kč, u daně z masa na venkově vyšší náležitost o 15·2 mil. Kč, u daně z masa ve městech náležitost vyšší o 3 mil. Kč, u dávky z uhlí náležitost nižší o 442 mil. Kč, u daně z vodní síly nižší o 18·8 mil. Kč. Kolky vynesly proti rozpočtu více o 48·7 mil. Kč a právní poplatky více o 403·9 mil. Kč, daň z jízdních lístků vynesla více o 72·1 mil. Kč, daň z nákladů více o 222·3 mil. Kč, daň ze zavazadel více o 7·5 mil. Kč, daň obratová méně o 528·2 mil. Kč, výnos tabáku vykazuje výsledek proti rozpočtu příznivější o 179·9 mil. Kč, a loterie příznivější výsledek o 15·6 mil. Kč.

Na investice r. 1922 bylo vydáno celkem 1.539,497.295 Kč, vlastních příjmů se docílil nepatrný obnos 439.438 Kč, takže zůstala nekryta potřeba 1.539,057.857 Kč. K úhradě této potřeby použilo se zbytku výtěžku anglické půjčky v částce 127,404.156 Kč; tento zbytek zůstal k disposici, když byla provedena refundace záloh per 1.005,050.212 Kč 73 h z pokladních hotovostí v r. 1921 na investice poskytnutých. Z výtěžku anglické půjčky na tuto refundaci súčtován obnos 906,241.112 Kč, mimo to pak výtěžky investiční půjčky dopravní a elektrisační částkou 98,809.100 Kč. Zbylou potřebu 1.411,653.700 Kč - které se použilo na investice pro předsednictvo ministerské rady 5,440.054 Kč, ministerstvo financí 7,923.808 Kč, ministerstvo pošt a telegrafů 147,985.091 Kč, ministerstvo železnic 920 mil. 680.395 Kč, ministerstvo zemědělství 35 mil. 27.103 Kč, ministerstvo veř. prací 294,597.246 Kč - bylo opět nutno uhraditi zálohou z pokladních hotovostí ministerstvem financí na nutné investice uvolněných.

Státní dluh koncem roku 1921 činil 13.391,000.000 Kč a z toho ubylo v r. 1922 celkem 1.204,000.000 Kč, přibylo však 6.863,000.000 Kč, takže stav státního dluhu koncem r. 1922 je 19.050,000.000 Kč.

To je asi celková zpráva o státní účetní závěrce za rok 1922.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad připojuje k tomuto závěrečnému účtu státních výdajů a příjmů za r. 1922 také účet státního melioračního fondu za r. 1922, účet státního bytového fondu za r. 1922 a účet dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce r. 1922, kteréžto podrobné účty byly v rozpočtovém výboru také probrány.

Mohu tuto zprávu ukončiti touto všeobecnou poznámkou: Rok 1922 náležel k nejobtížnějším z dosavadního našeho státního hospodářství, neboť všeobecná krise výrobní a odbytová dostoupila vrcholu. To nejlépe ukazují data uvedená o dani z obratu, o osobní dani z příjmu a o dávce uhelné, která vykazují vesměs stamilionové deficity v náležitostech výdajových proti proponovaným příjmům. Přes to výsledek hospodaření podle rozpočtu byl uspokojivý, neboť výdaje byly proti rozpočtu nižší. Hospodaření mimo rozpočet ovšem způsobilo veliké překročení, což mělo konečný účinek na velké zvětšení státního dluhu.

Dnes, kdy jsme překonali nejvyšší vrchol krise výrobní a první obtíže ve státním hospodářství a ve státním rozpočtu, můžeme se s uspokojením dívati do budoucnosti, neboť rozpočet našeho státu od r. 1922, o kterém závěrku právě projednáváme, až do r. 1925, ve kterém žijeme, se značně upravil. Koaliční vládě Švehlově se podařilo snížiti tento rozpočet, který činil v r. 1922 18.812,000.000 Kč, na 15.975,000.000 Kč, tedy koaliční vláda snížila během těchto 4 let rozpočet státní přibližně o 4 miliardy korun.

Jménem rozpočtového výboru navrhuji, aby slavná poslanecká sněmovna schválila jak závěrečný účet státních výdajů a příjmů za r. 1922, tak také účet státního melioračního fondu za r. 1922, účet státního bytového fondu za r. 1922 a účet dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce r. 1922. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Zahajuji rozpravu.

Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji řečnickou lhůtu 25 minutovou. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není. Dávám slovo řečníku zapsanému, jímž je p. posl. Uhl.

Posl. Uhl (německy): Slavná sněmovno! Vládní koalice se již několik týdnů a měsíců zmítá a otřásá vnitřními krisemi. Všechno úsilí dospěti k pravidelné sněmovní činnosti jest marné. Vláda a koalice smířily se s tím fatalismem, zasluhujícím podivu. Věci, jichž nemohou zmoci, přecházejí s fatalismem. Tento fatalismus, jímž jest zde řízena státní loď, velmi silně připomíná bývalé proslavené "vytloukání klínu klínem" rakouských vlád. Právě tento systém velmi ostrými slovy kritisovali dříve páni, kteří jsou příslušníky dnešních koaličních stran. Vidíme, kam spějeme. Vidíme, že se vláda, činitelé koaličních stran sice velmi namáhají, aby loď uvolnili, aby sněmovní práce uvedli v chod, avšak vidíme den ze dne, že všechna tato úsilí přes to přese všechno jsou marná. Tato soustava, která se zde zahnízdila, za niž jest odpovědna koalice, působí, že vývoj státu se zastavuje, jest krokem nazpět, vede nás k reakci, vzbuzuje nedůvěru a nejširší vrstvy národa pozbývají naděje, že se poměry zlepší. Placení vládní žurnalisté snaží se sice, aby všechno vylíčili v nejpříznivějším světle. Dočetli jsme se, že nynější vláda jest líčena jako vláda obdařená zvláštním státnickým uměním, nynější vůdce vlády jest vynášen jako skutečný vzor státnické dovednosti a státnických schopností. Ve skutečnosti vládnutí v tomto státě nemá naprosto co činiti se státnickým uměním. To, co vidíme, co můžeme den ze dne znovu a znovu konstatovati, činy, s nimiž vláda přichází, nejsou nic jiného než triky obchodníků s koni, které mazaný sedlák přenáší na politiku.

Vláda nemá programu, nemá cíle, nemá politického rozhledu, nemyslí na budoucnost. Kdyby to dělala, musila by se snažiti, aby usmířila národy tohoto státu, aby přibrala národy k spoluodpovědnosti, ke společné práci. Vláda však žije z ruky do úst. Sněmovna jest nemocná, jako těžce nemocnému nařizuje se jí přísná dieta, nesmí se naprosto přepracovati. Sousta se jí podávají velmi malá. Špatné účinky této soustavy nepřestávají ovšem jen na sněmovně, velice nemile se projevují ve všech odvětvích státní správy a působí ještě také mnohem dále. Sotvaže jsme se dověděli, že ve vnitřní politice vyšlo opět sluníčko, již opět se zatahuje novými mraky, které se ukazují na politickém obzoru. Vyskytla se aféra s nunciem, která opět vnitřně koalicí otřese. Bude to státi opět mnoho času a námahy, aby tento rozpor byl překlenut. Jsou to následky polovičatosti a kompromisů, jimiž si koalice po léta jakž takž pomáhá. Co se vlastně stalo? Hlava státu a předseda vlády zúčastnili se pamětního dne Husova. Hus nemá v dějinách českého národa jistě nepatrný význam, nýbrž význam vynikající. Hájil však zásady revolucionářské, pokrokové; to ovšem není a nemůže býti vhod klerikálům, proto tedy to přímo úžasné gesto klerikálů. Rozjasnění, o němž se mluvilo ve vnitřní politice, opět minulo a na politickém obzoru vyvstávají nové mraky. Jest to vina koalice, že tuto otázku neupravuje od základu, že si sama vždy jen polovičatostí a kompromisy pokouší dodati nového života a tím trvale vládnouti. Časem to ovšem přece jen nebude možno, naplní se také osud koalice.

Dnes se máme zabývati účetní uzávěrkou za rok 1922. Nejlepší vysvětlení pro ducha, jímž jest ovládána finanční politika státu, podává způsob, jak se vymáhají daně a od koho se vymáhají. Zatížení obyvatelstva různých států daněmi ukazuje, jak daleko jsme po této stránce dospěli, že právě obyvatelstvo v Československu jest nesmírně zatíženo. V tomto směru jdeme v čele evropských států. Důležité a příznačné pro daňovou politiku jest rozdělení daní. Viděli jsme, že přímé daně roku 1920 činily 832,208.000 Kč. Roku 1924 stouply na 1.759,000.000 Kč. Jak naproti tomu vypadá výše nepřímých daní? Vynášejí-li nám přímé daně v roce 1924 1.759,000.000 Kč, nepřímé daně vynášejí plných 6.747 mil. Kč. Vidíme tedy, že 22·2% příjmů státu je z přímých daní, 77·8% z nepřímých daní. To znamená ovšem nenáležité a ohromné zatížení drobného člověka, zvláště pracujícího obyvatelstva. Dlužno si přece jen představiti účinky některých daní. Osobní daň z příjmu, daň z obratu, daň z cukru, nápojů, z pálených nápojů, daň z masa, daň z uhlí, cla - zatěžují nadmíru drobného člověka, pracující obyvatelstvo, méně majetné lidové vrstvy.

Tento závěrečný účet dává nám opět nahlédnouti do státní správy z rozmanité stránky. Nahlédneme-li do kapitoly "ministerstvo vnitra", vidíme, že mimořádné výdaje byly překročeny o 1,013.000 Kč. Tato položka byla překročena pro nově získané místnosti, které byly zařízeny pro ministerstvo vnitra. Zcela zvlášť byla překročena položka mimořádných výdajů. Pro tyto položky jest zařazeno v rozpočtu 71 milionů, vydáno bylo plných 92 milionů, takže zde máme překročení položky o 21 milionů. Pátráme-li, co bylo příčinou tohoto překročení, nalézáme, že bylo způsobeno dopravou vykázaných cizinců a dále zatížením, způsobeným obecními volbami na Slovensku. 21 milionů za vykázání cizinců a za obecní volby na Slovensku, to přece mluví skutečně dosti. Ukazuje to však také, že v určitých oborech dovedeme vynakládati mimořádné částky. Při položce "bezpečnostní stráž" nalézáme překročení o plných 9 milionů. U četnictva překročení mimořádných výdajů o plných 38 milionů. U řádných výdajů bylo ovšem dosaženo úspory, která činí 15 milionů. Jak došlo k této úspoře? Zpráva podává nám vysvětlení. Byla ušetřena na útraty mužstva, snížením paušálu za otop, odměn dozorčímu personálu a snížením spotřeby na ošacení.

U předsednictva min. rady nalézáme překročení "u tiskového odboru" o plných 542.000 Kč. Jak jest odůvodňováno toto překročení? Poskytnutím nutných subvencí. Co za tím vězí? Co znamená poskytnutí nutných subvencí? A dále se praví: "a větším nákladem na vnitropolitickou informační službu" a dále: "povolením odměn za mimořádné výkony". Bylo by zajímavé věděti, v čem vlastně záleží tyto mimořádné výkony. Snad jest to ona špinavá konkurence, kterou dělají časopisy vydržované vládou časopisům oposičních politických stran. Snad tyto mimořádné výkony záleží v tom, že se časopisy "Žatecké listy" a "Prager Presse" zasílají týdny a měsíce bezplatně lidem, kteří tyto časopisy odmítají již z důvodu čistoty.

Máme zvláštní fond, tak zvaný černý disposiční fond. Jak se používá tohoto fondu, jest velmi temná kapitola. Bylo by si přáti a bylo by na místě a zajímavé, kdybychom také jednou dostali vysvětlení, jak se používá tohoto fondu. Avšak víme, že se toho nedožijeme. My si můžeme vůbec mnoho dovoliti. V kapitole "ministerstvo zahraničních věcí" nalézáme, že roku 1922 bylo vynaloženo plných 15 milionů na podporu českých kolonistů v Rusku. Dále vidíme, že na podporu ruských uprchlíků v Československu bylo vynaloženo 49,704.000 Kč. Tyto peníze byly vydány výhradně na cizí státní příslušníky. Nejsme nikterak proti tomu, aby stát podporoval lidi potřebné, naopak, souhlasíme s tím a podporujeme sami takovéto snahy, avšak v tomto případě jest věc přece jen příliš nápadná, poněvadž nelze popříti, že tato velká částka, jíž bylo použito na podporu ruských uprchlíků v Československu, z velké části byla poskytnuta ve prospěch kontrarevolucionářů a musíme prohlásiti: Zde jednáte vznešeně, zde vycházíte vstříc, avšak vůči vlastním státním občanům zavíráte kapsy, to již nejste tak štědří. Připomínám jen naše nezaměstnané a naše pensisty. Jest také příznačné, že částka 49 milionů nebyla vůbec zařazena do rozpočtu a sněmovně nebyla o tom podána zpráva. Docela jednoduše se sáhne do pokladny a vyhazují se miliony. Úkolem našich konsulátů jest stříci zájmy státu v cizině, jsou také povinny chrániti naše státní občany v cizině. Vidíme, že v posledních letech dochází k velkému vystěhovalectví z Československa, hlavně dělnictva. Bylo by třeba, aby se naše zahraniční zastupitelstva, naše konsuláty staraly také o československé dělníky v cizině a aby se staraly o to, co tam ti lidé vydělají, jak tam žijí a jak vypadají pracovní smlouvy. Naše ministerstvo zahraničních věcí stojí stát velké peníze, avšak chtějí-li naši občané v cizině něco od ministerstva, jdou-li ke konsulátu, vidíme, že se od státních občanů v cizině vybírají zvláštní poplatky na všechny možné účely. Uvedl bych jen jednu příznačnou podrobnost. Od nás se vystěhovalo mnoho lidí do Francie. Tito státní občané ve Francii - v Elsasku - podléhající odvodní povinnosti, byli povoláni k odvodu do Paříže. Musili zaplatiti drahou jízdu z Elsaska-Lotrinska do Paříže a ještě zaplatiti odvádějícímu lékaři. Naše zastupitelstvo v Paříži se nestydělo, odříti ubohé brance ještě také o 6 franků pro lékaře.

V rozpočtu pro rok 1922 bylo pro pensisty zařazeno 232 milionů zaopatřovacích požitků. Ze závěrečného účtu se dovídáme, že z toho bylo spotřebováno 137 milionů, že tedy bylo ušetřeno plných 94 milionů, nebo-li 40% rozpočtené částky. U vojenských pensistů vidíme úsporu 5 milionů, na Podkarpatské Rusi na civilních a vojenských pensistech dokonce úsporu plných 80%. Jest to ku podivu, neboť víme, že naši pensisté žijí v nejsmutnějších a nejhorších poměrech. Bída našich pensistů jest příslovečná. Snažili se, aby vymohli zvýšení svých pensí, aby zlepšili své postavení, a všechny vládní strany, předseda vlády i celá vláda, také pomoc přislíbili. Zde však vidíme, že nebyla vyplacena ani rozpočtená částka. Vidíme, že ani dnes ještě nejsou požadavky a přání pensistů přiměřeně upraveny. V závěrečném účtu nalézáme dále mezi řádnými výdaji na university úsporu plných 11 milionů, u vědeckých a odborných předmětů 3,800.000 Kč, u obchodních škol 3,485.000 Kč. A jak jsou tyto úspory odůvodňovány? V závěrečném účtu se prostě praví: "Pro nedostatek učitelů nebylo několik systemisovaných míst obsazeno." Mluví-li se o nedostatku učitelů, působí to přece jen poněkud zvláštně. Domnívám se, že takovéto důvody, které v podstatě jsou jen vytáčky, jsou vůči nám přece jen příliš troufalé. Obecné školy, nejdůležitější prostředek vzdělání, které jsou zřízeny pro široké lidové vrstvy, jsou právě tak špatně obdařeny. Závěrečný účet vykazuje zde úsporu 21,371.000 Kč. Tato úspora u obecných škol jest příliš nápadná a čím se odůvodňuje? Praví se tam: "Zvláště při výdajích pro Slovensko vznikly úspory, poněvadž náklad byl příliš vysoko rozpočten." Vyšlo tedy na jevo, že při sestavování rozpočtu byly výdaje rozpočteny výše, než byly ve skutečnosti. A dále se odůvodňuje úspora tím, že část učitelských míst pro nedostatek učitelů nemohla býti obsazena. Jest možno, že nelze obsaditi všechna učitelská místa na Slovensku, když se tam posílají čeští učitelové. Pochybujeme však, že by nebylo lze obsaditi učitelská místa na Slovensku domácími slovenskými učiteli. Zde jistě není něco v pořádku.

Na menšinové školy bylo v roce 1922 zařazeno 29 milionů řádných výdajů. Vydáno bylo 24 milionů, takže zde bylo rovněž dosaženo úspory daleko přes 4 miliony. Na mimořádných výdajích pro menšinové školy bylo rovněž ušetřeno 2 miliony. A jak se to odůvodňuje? Tím, že se praví, že náklad nebylo možno v době sestavování rozpočtu odhadnouti. Školy také v jednotlivých zemích nevzrůstaly a nerozšiřovaly se stejnoměrně. Na Moravě a ve Slezsku bylo dokonce zřízeno více menšinových škol, než se skutečně zamýšlelo. Tážeme se, zda také bylo pamatováno při zřizování menšinových škol na německé, slovenské, polské a maďarské menšiny. Domníváme se, že nikoliv. Neboť vidíme, že se v praxi uplatňuje ve školské správě docela jiný duch. Vidíme, že školy, hlavně německé, jsou omezovány, rušeny a zavírány, takže jest to přímo ostuda. Proti německému školství vůbec se vede přímo zničující boj. Přes 3000 tříd bylo dodnes zrušeno a naše školství trpí ještě také jinak. Od českých mluvčích jsme vždy slýchali, že staré Rakousko vedlo boj proti českému školství. Nechceme naprosto popírati, že jisté vrstvy a jisté politické strany usilovaly o to, aby zabránily vývoji českého školství. Musíme však konstatovati, že se to, co se dnes páše na německých školách, ve starém Rakousku nedělo. Kde se za Rakouska stalo, že školy výše organisované byly přeměněny ve školy s nižší organisací? Kde tam bylo možno, aby pětitřídní nebo čtyřtřídní obecná škola byla přeměněna ve trojtřídní nebo dvoutřídní? To se nyní zahnízdilo, zůstalo to vyhrazeno vládě české koalice, aby tento postup uvedla v praxi.

Také u ministerstva nár. obrany nalézáme několik velmi zajímavých věcí. Na mimořádná vydání bylo rozpočteno 201 milionů Kč. Ve skutečnosti bylo vydáno 269 milionů, takže zde je překročení o 68 milionů. Podle našeho mínění může zde jíti buď jen o velmi špatné sestavení rozpočtu nebo o svévolné vydávání částek, které nebyly povoleny. Zajímavá jest položka "zaopatřování naturaliemi". V rozpočtu pro rok 1922 jest zařazeno na zaopatřování naturaliemi plných 50 milionů Kč. Co však bylo spotřebováno z těchto 50 milionů Kč? Plných 416.000, takže zde ministerstvo ušetřilo 49 1/2 milionu Kč. To ovšem musí vzbuditi podiv a bylo by se možno domnívati, že správa, která dosahuje takovýchto úspor, jest vzorem správy. Ve skutečnosti však věc vypadá podstatně jinak. Ministerstvo však praví: "Pro nedostatek vhodných skladišť a vzhledem k značným ještě zbytkům z mobilisačních zásob z roku 1921 došlo k nákupu potravin v míře nepatrné." Tento postup jest však symptomatický. Roku 1921 musily býti nakoupeny ohromné zásoby, bylo-li možno z nich žíti také roku 1922.

Z této kapitoly lze ještě také referovati o "potěšitelné" věci. Na výrobu medailí bylo zařazeno 650.000 Kč, avšak vydáno bylo pouze 15.000 Kč. Proč? Poněvadž "potřeba medailí byla kryta zásobou, opatřenou v minulém roce". Ministerstvo musilo se tedy s tímto velmi "důležitým" předmětem skutečně dobře zásobiti.

Výši státního dluhu nezná nikdo; nebude člověka, který by jej mohl přesně udati, což se jeví i v závěrečném účtu. Praví se tam: "Ke splnění závazků vůči Italii nedošlo. Italii dluhujeme náklady na vyzbrojení a vydržování českého vojska, které bojovalo v Italii." Proč nedošlo ke splnění těchto závazků? Poněvadž přesná jejich výše není známa. Sedm roků po skončení války jsou již legionáři z Italie doma a dosud ještě nebylo zjištěno, kolik stálo vydržování a vyzbrojení v Italii.

Závěrečný účet za rok 1922 zřetelně ukazuje, že by bylo třeba, aby nejvyšší účetní kontrolní úřad byl náležitě vybudován, aby se státní správa zlepšila. Nejvyšší účetní kontrolní úřad měl by býti vybaven větší pravomocí, měl by býti postaven na roveň ministerstvům a měl by prováděti nejen kontrolu veškerého státního hospodářství, nejen zkoumati finanční hospodářství, nýbrž měl by míti také právo přezkoumati, zda se zákony provádějí a jsou dodržovány.

Za vše, co se zde stane, odpovídá koalice a její vláda. Stále více shledáváme, že se také cítí vinna, důkazem toho jest, že se pomýšlí na volební reformu; demokratické volební právo má býti paděláno, avšak vláda a koalice přes to přese všechno neujdou svému osudu. Již docela jiní lidé, mnohem většího významu byli smeteni vůlí lidu, než vládci v tomto státě. Osud se naplní také zde. Pravíme: rozpusťte sněmovnu, nechte rozhodnouti vůli lidu, troufáte-li si to, aniž jste sankcionovali loupež volebního práva. Čím dříve, tím lépe, čím dříve budou nové volby, tím rychleji dojde k ozdravění politických poměrů v tomto státě. Vlastní váš národ stává se stále nespokojenějším s těmito metodami. Nespokojenost bude stále vzrůstati, a vláda, která jest překážkou vnitřního ozdravění, která jest překážkou zdárné spolupráce národů v tomto státě, nemá práva na svou existenci, má odstoupiti. Rozepište nové volby a to ihned, troufáte-li si to. (Souhlas a potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata jest skončena.

Pan zpravodaj posl. dr. Srdínko se vzdává doslovu. Budeme tedy hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Míním dáti hlasovati o návrhu zpravodajovu na schválení celého závěrečného účtu na rok 1922 najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není.

Kdo tedy souhlasí s návrhem zpravodajovým na schválení celého závěrečného účtu státních výdajů a příjmů za rok 1922, jak jest obsažen v tisku 5132, a to i s účtem státního melioračního fondu, dále s účtem státního bytového fondu a s účtem dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce roku 1922, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím jest závěrečný účet státní za rok 1922 schválen spolu s účtem státního melioračního fondu, státního bytového fondu, obé za rok 1922, i účet dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce roku 1922 a vyřízen je odst. 1. pořadu dnešní schůze.

Přejdeme ke druhému odstavci, jímž je:


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP