Úterý 9. června 1925

Začátek schůze ve 4 hod. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Spina.

175 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr. Franke, dr. Hodža, inž. Novák; za ministerstvo obchodu min. rada dr. Brejcha.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 346. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené udělil jsem na dnešní schůzi posl. Pohlovi, Schusterovi, Wittichovi, Čundrlíkovi, Svobodovi, dr. Charvátovi, Ant. Novákovi, Ant. Černému; na dnešní, příp. zítřejší schůzi posl. Palmemu, vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Lékařské vysvědčení předložili posl. dr. Schollich, Borovszky a Mikuláš.

Byly provedeny změny ve výborech. Žádám o sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru zemědělského posl. inž. Černého za posl. Mašatu.

Klub. poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Johna za posl. Hausmanna.

Předseda: Došly některé spisy, dotazy a odpovědi. Žádám o sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Sladkého:

předsedovi vlády, jakožto dohlédacímu orgánu na Státní pozemkový úřad v Praze, o provádění pozemkové reformy v uhelném revíru ostravsko-karvínském;

ministru financí a ministru soc. péče ve věci válečného invalidy Aloise Huvara, v Karvinné na Těšínsku, o zadání tabákového skladu v Karvinné;

posl. dr. Patejdla ministru financí, že se neprovádí zákon o úsporných opatřeních ve státní správě v případě naddozorce pohraniční finanční stráže Josefa Hájka z Mor. Sv. Jánů.

Odpovědi:

min. vnitra na dotaz posl. Knirsche a druhů o zneužití úřední moci;

min. soc. péče:

na dotaz posl. dr. Keibla o složení úřednictva Všeobecného pensijního ústavu v Praze po stránce národnostní,

na dotaz posl. inž. Kalliny o důchodu válečné vdovy Terezie Eltnerové z Rybář u Karlových Varů;

min. spravedlnosti:

na dotaz posl. Knirsche o úřední odpovědi na zprávy uveřejňované Baeranem o poměrech v trestnicích,

na dotaz posl. E. Bobka a druhů o vyřízení firemní žádosti družstva "Kredit- und Wirtschaftsgemeinschaft Wige" zemským soudem v Opavě;

min. železnic na dotaz posl. Patzela, že železničním zaměstnancům v Ústí nad Labem bylo zakázáno se spolčovati;

min. vnitra na dotaz posl. Kurťaka o škodách způsobených v obci Rakašově povodní dne 25. srpna 1923.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy a usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

5191. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 5152) zákona, ktorým sa zmeňujú niektoré ustanovenia uhorského obchodného zákona zák. čl. XXXVII-1875 o poistení proti škodám a o životnom poistení.

5192. Zpráva výboru imunitního o žádosti okres. soudu v Unčově za souhlas k trest. stíhání posl. dr. Schollicha pro přečin podle §u 14, č. 1 a 5 a §u 15, č. 1 zákona na ochranu republiky.

5194. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. št. zastup. v Košiciach za súhlas k trest. stíhaniu posl. Sopku pre prečin urážky na cti podľa §u 2 zák. čl. XLI z r. 1914 a pre priestupok podľa §u 41 zák. čl. XL z r. 1879.

5193. Usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk 2125 a 2141), podle kterého nabývá stát drah zaručených státem nebo zemí Českou.

5198. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se zvyšuje roční příspěvek státnímu melioračnímu fondu.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Žádosti:

kraj. soudu ve Znojmě ze dne 2. června 1925, č. Tk IX 401/25-3, za souhlas s trest. stíháním posl. Pittingera pro přečin podle §u 17, č. 1 a přečin podle §u 14, č. 1 a 5 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jichž se dopustil řečí na schůzi dne 8. března 1925 ve Vídni (čís. 645 im.),

předsednictva soudní stolice v Užhorodě ze dne 16. května 1925, č. pres. 1952/25, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 29. května 1925, č. 6894/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Tausika pro přečin podle §u 14, č. 5, §u 14, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., pro dvojnásobný přečin utrhání na cti sbor. soudu v Košicích a pres. tabule dr. Mičurovi podle §u 1, §u 3, odst. II, č. 1 a 2, §u 9, č. 4 zák. čl. XLI z r. 1914 a pro trojnásobný přečin podle §u 2, §u 4, odst. II, §u 6 zák. čl. XLI z r. 1914 ca viceguvernér Rozsypal, pol. řed. Vohlídal a guvernér dr. Beskid, jichž se dopustil výroky na táboru v Užhorodě dne 26. října 1924 (čís. 646 im.),

kraj. soudu v Liberci ze dne 3. června a 6. června 1925, č. Tk 897/25, za souhlas s trest. stíháním posl. Simma pro přečin podle §u 18, č. 2 zákona na ochranu republiky a pro přečin podle §u 488 tr. z. a čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. z r. 1863, spáchané tiskem (Reichenberger Zeitung ze dne 28. dubna 1925, č. 100) (čís. 644 im.),

Předseda: Posl. dr. Korláth žádá o udělení dovolené do konce měsíce června t. r. z rodinných důvodů.

Sněmovna jest schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená jest udělena.

Přejdeme k pořadu schůze. Měli bychom vyříditi nejprve odst. 1, jímž jest:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 5159), kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby (tisk 5180).

Byl jsem však požádán, aby se projednání tohoto odstavce odložilo na později, poněvadž se ještě konají porady. Nebude-li proti tomu námitek, přikročili bychom k odst. 2. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není. Přejdeme tedy k odst. 2, jímž jest:

2. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5161) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2087 a 2103), kterým se upravuje territoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění (tisk 5173).

Zpravodajem jest p. posl. Kamelský. Ježto však se omluvil, vyzývám p. posl. Petrovického, aby převzal referát.

Zpravodaj posl. Petrovický: Slavná sněmovno! Tak jako i v jiných oborech, byla i ve věcech živnostenských v platnosti dvojí zákonná ustanovení, jednak býv. rakouských, jednak uherských. Tento právní stav platnosti dvou zákonů ve věcech živnostenských byl odčiněn přijatým zákonem ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n., jenž znamená unifikaci živnostenských zákonných předpisů.

Živnostnictvo a obchodnictvo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi po převratu volalo po uspořádání poměrů živnostensko-právních a vidělo uspořádání těchto živnostensko-právních poměrů v tom, když bude unifikován živnostenský řád rakouský dosud platný u nás v historických zemích a živnostenský řád platný v bývalých zemích uherských. Dočkalo se a jeho snaha byla splněna. Živnostnictvo a obchodnictvo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi může 1. červnem letošního roku na základě stejných živnostenských předpisů uspořádati své poměry ve svých živnostech a obchodech.

Co očekávalo živnostnictvo a obchodnictvo na Slovensku a v Podkarpatské Rusi od unifikace zákona pro tyto země? Předně úpravu učňovských poměrů. Učňovské poměry v některých odvětvích živnostenských a obchodních byly opravdu velmi žalostné. Nynější unifikací živnostenského řádu budou poměry učňovské upraveny založením smíšených společenstev, jež mají býti jakousi zatěžkací zkouškou pro živnostnictvo a obchodnictvo na Slovensku, aby později z nich se vytvořila společenstva odborná, která, jak ze zkušenosti v historických zemích jest známo, přinášejí našemu živnostnictvu a obchodnictvu velký prospěch, zejména po stránce hospodářské. Otázka učňovská bude unifikací tohoto zákona na Slovensku a v Podkarpatské Rusi upravena pro tamější dorost živnostenský ve prospěch vývoje po stránce organisační a v důsledku toho i hospodářské. Je třeba, aby i tu byly uspořádány kursy učňovské, jak se děje u nás v historických zemích. Ústavy pro zvelebování živností, které jsou při jednotlivých obchodních a živnostenských komorách, na Moravě pak při zemských živnostenských radách, vykonaly právě na tomto poli velký kus plodné práce ve prospěch našeho dorostu. Ústav zvelebovací, který jest zřízen v Turč. Sv. Martině, bude míti jakési základní poslání pro výchovu učňovského dorostu a jistě v důsledku zkušeností právě z toho ústavu budou potom ty ústavy rozmnoženy. Samozřejmě, že také poměry pomocnické v našich řemeslných živnostech na Slovensku a v Podkarpatské Rusi budou na základě těchto živnostenských předpisů daleko lépe upraveny, a očekává se, že mezi oběma složkami živnostenskými a obchodnickými budou vybudovány kolektivní smlouvy, které upraví hospodářské poměry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci.

Tento zákon, jelikož se vztahuje jen na území Slovenska a Podkarpatské Rusi, nezaručuje úplně rovná práva živnostenských oprávnění získaných na území Čech, Moravy a Slezska, která opravňovala také k přenášení živností, případně ku zřizování závodů vedlejších, nebo skladů po celé republice a oprávnění získaných na území Slovenska a Podkarpatské Rusi na podkladě zákona dříve uherského, který nedává možnost přenášení podobného na území druhých částí republiky. Proto vypracovala vláda tento návrh zákona, kterým má dojíti k zrovnoprávnění obou různě získaných oprávnění živnostenských, takže oboustranně bude možno přenášeti podniky živnostenské, zřizovati filiálky a sklady v celém státě, ovšem, když vyhověno bude všem příslušným zákonným předpisům, zvlášť ohlašovacím.

Vláda předlohu tohoto zákona předložila nejprve senátu (tisk 2087), který o ní jednal ve svém živnostenském výboru ve schůzi 17. března 1925 a přijal ji ve 259. schůzi dne 2. dubna 1925.

V osnově této se v § 1 ustanovuje pro samostatné živnostníky, kteří nabyli své živnostenské oprávnění na území, kde platí živnostenský řád dříve rakouský, že mohou se zařizovati i na území, kde platil dříve zákon uherský. V odst. 2 §u 1 přiznávají se podobná práva pro ty, kdož nabyli živnostenského oprávnění na území, kde platil dříve zákon uherský.

Odst. 3 vylučuje živnost zubních techniků, pro kterou platí ustanovení zvláštního zákona ze dne 14. dubna 1920, č. 303 Sb. z. a n., a to bezpodmínečně pro celou republiku.

§ 2 upravuje v tomto ohledu poměr živností stavebních, a to tak, že stavitelé, mistři zedničtí, tesařští, kameničtí a studnařští mohou svá oprávnění přenášeti na území druhé jen do míry oprávnění, platných pro práva nabytá v druhém území. - To znamená, že oprávnění nabytá na podkladě práva dříve rakouského, opravňují přenášení živnosti a provádění prací v území Slovenska a Podkarpatské Rusi, avšak jen v té míře, v jaké jich mohou užívati oprávněnci podle zákona dříve uherského a naopak těchto v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v míře, jako oprávněnci podle zákona dříve rakouského jich tam užívají.

§ 3 rozšiřuje práva získaná na podkladě zákona ze dne 10. října 1924, č. 259 Sb. z. a n. (živnostenský zákon pro Slovensko a Podkarpatskou Rus) na oblast celého státu.

§ 4 stanoví, na které živnostníky se ustanovení §u 1 nevztahují. Jsou to ti, kteří v době získání svého živnostenského oprávnění na podkladě zák. dříve uherského v čase od 28. října 1918 do 31. května 1925 (doba, kdy končí platnost živnostenského zákona dříve uherského) neměli domovského práva v některé obci na Slovensku nebo Podkarpatské Rusi. Tím má se předejíti možnosti obejití se strany těch, kteří majíce domovské právo v tak zv. historických zemích, měli si opatřiti oprávnění na podkladě zákona dříve rakouského.

Odst. 2 §u 4 ustanovuje, že k oznámení nebo k žádosti o přenesení živnosti nebo zřízení vedlejšího závodu je třeba úřadu I. instance předložiti domovský list.

Odst. 3 ustanovuje, že úřad živnostenský zakáže přenesení, není-li zachováno ustanovení 1. odstavce.

Odst. 4 uvádí, že tato omezení neplatí pro ty živnostníky, kteří svoji živnost na témže území provozují samostatně aspoň 10 let.

Veškerá ustanovení §u 4 pozbývají platnosti 31. května 1935, kdy již všechny rozdíly v oprávněnosti budou odstraněny přirozeným postupem a působností zákona ze dne 10. října 1924, čís. 259 Sb. z. a n. (živnostenský zákon pro Slovensko a Podkarpatskou Rus).

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností projednával tuto osnovu, přijatou v senátě, ve své schůzi 22. května 1925, uznal všechny uvedené důvody a jednotně a jednomyslně doporučuje přijetí osnovy zákona podle vládního návrhu beze změny. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci pořadu schůze dostavil se za ministerstvo obchodu min. rada dr. Brejcha.

Zahajuji debatu. Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 20 minut. (Námitka nebyla.)

Námitka proti tomuto návrhu učiněna nebyla. Lhůta je přijata.

Dávám slovo řečníku na straně "contra", jímž je pan posl. Schweichhart.

Posl. Schweichhart (německy): Slavná sněmovno! Návrh, jímž se právě zabýváme, jest jakýmsi unifikačním zákonem a obsahuje v podstatě, že živnostníci, vykonávající své povolání na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, mají míti také právo vykonávati svou živnost v ostatních zemích, tak zvaných historických. Zubní technikové jsou z toho vyňati. Proti návrhu nemáme námitek, pokládáme jej za správný. Jen bychom při tom projevili přání, aby se vláda starala aspoň poněkud o zachovávání zákonných předpisů, pokud jde o pracovní dobu a ostatní zákony na ochranu dělnictva. (Výkřiky něm. soc.-demokratických poslanců.)

Co však nepokládáme za správné a proti čemuž dnes při této příležitosti se vší ostrostí musíme protestovati, jest vládní nařízení ze dne 4. června, jímž se proti zákonu a právu zavádějí klouzavá cla na obilí a tuky (Výkřiky něm. soc.-demokratických poslanců.) a to, jak pokud jde o obsah, tak také o formu a proti tomu se musíme s tohoto místa se vší rozhodností postaviti. Ve všech jiných státech, které si mohou činiti nárok na demokracii, pokrok a osvětu, takovéto důležité otázky, jako jsou cla, se projednávají otevřeně a poctivě, i protivníku, oposici je poskytnuta příležitost, aby přednesl své důvody, bývají slyšeni theoretikové a praktikové, před veřejností jsou pronášeny názory pro i proti. (Výkřiky něm. soc.-demokratických poslanců.) V této sněmovně se však parlamentu úplně odnímá právo kritiky, právo podávati návrhy, ačkoliv se v prohlášení samostatnosti ze dne 28. října 1918 praví: "Vláda bude demokratická, stát jest demokracie a sněmovna bude jednati v duchu demokratickém." Nenalézáme ani stopy po této demokracii. Právě cla, oktrojovaná tímto nařízením, jsou pádným důkazem toho, jak se dodržuje, co prozatímní vláda slíbila v prohlášení samostatnosti. Mezi theorií a praksí jest ovšem ohromný rozdíl. (Výkřiky něm. soc.-demokratických poslanců.)

Především musíme protestovati proti formě. Tato forma naprosto odporuje zákonu. Soudr. dr. Heller poukázal včera v senátě na to, že obilní cla byla druhdy za války zrušena, odvolána císařským nařízením podle pověstného §u 14. V československém státě byl r. 1919 přijat zákon, jímž se vláda zmocňuje, aby cla snížila nebo je úplně zrušila. (Výkřiky něm. soc.-demokratických poslanců.) Nyní se však dožíváme opaku, cla jsou nově zaváděna. Toto nové nařízení, toto nové zavedení cel jest tedy v křiklavém rozporu se zákonem z r. 1919.

Byla zavedena cla, o čemž se vlastně v tomto nařízení nesmělo mluviti. Vedle toho se zavádí ještě docela nový způsob cel, klouzavá cla, která v dosavadním celním zákoně nemají nikde opory. Člověk by se domníval, že zásadu musí určiti teprve sněmovna, že si vláda sama z vlastní pravomoci nesmí stanoviti zásadu podle vlastní chuti a vlastních potřeb. Toto vyloučení sněmovny, toto svémocné jednání a počínání podle vlastní vůle vrhá zvláštní světlo na poměry v této sněmovně a v tomto státě.

Upozornil bych ještě na tuto věc: Náš klub již před 4 měsíci podal interpelaci a tázal se vlády, jaké stanovisko zaujímá k otázce cel a co zamýšlí učiniti. V každém jiném státě bylo by bývalo jednání o clech samozřejmou věcí. Ačkoliv podle jednacího řádu poslanecké sněmovny máme právo na odpověď v určené lhůtě, za 4 měsíce jsme odpověď nedostali. V žádné zemi na světě se nenakládá s oposicí tak hanebně, jako v této sněmovně. V anglické horní sněmovně byla udělena předsedovi důtka, poněvadž skončil rozpravu proti vůli nebo proti dosavadní zvyklosti v anglické sněmovně. U nás se dělá, co chce "pětka". Nemáme demokracie, ale diktát mocné kliky, která v tomto státě strhla na sebe vládu. Rádi bychom věděli, jak vláda svůj postup odůvodňuje. (Výkřiky něm. soc.-demokratických poslanců.), rádi bychom věděli, jak odůvodňuje, že zneužila své moci.

Věcně bych prohlásil toto: Zavedení pohyblivých cel jest darem, a to obrovským darem velkoagrárníkům. Nechoďte nám se starým podvodem, že se cly jakéhokoliv druhu, i mírnějším způsobem klouzavých cel, může nějak zemědělství pomoci. Mezi zemědělstvím a velkoagrárníky jest nepřeklenutelný rozdíl, velkoagrárníci jsou jen zlomkem zemědělství. Veliké množství zemědělského obyvatelstva, asi 81%, nemá naprosto žádného zájmu na clech, ba většina zemědělců má z toho škodu. Poukazuji na to, že jen 10% zemědělského obyvatelstva vůbec má skrovný nebo větší zájem na obilních clech, kdežto 90% obyvatelstva má zájem právě opačný. Jest to strašlivé zneužití demokracie (Výkřiky něm. soc.-demokratických poslanců.), že se hrstce lidí zašantročují nesmírné peníze, naproti tomu masa obyvatelstva, která by měla vládnouti, jejíž zájmy by měly býti především hájeny, jest zatěžována; jest to pravý opak demokracie. V Čechách, na Moravě a ve Slezsku máme 1,226.000 držitelů polí pod 5 ha, tedy lidí, kteří vůbec obilí nesejí, kteří obilí ještě musí kupovati, zvláště v horských krajinách a jen 256.700 držitelů polí nad 5 ha. A také mezi těmito se ještě vyskytují držitelé, kteří musí obilí ještě kupovati, zvláště v krajinách nepříznivě položených, kde pěstování obilí nevynáší. Statisíce lidí nemají co činiti s pěstováním obilí, musí rok co rok obilí i mouku kupovati; připomínám jen vinaře, pěstitele lnu, horské rolníky, pěstitele dobytka atd. Jest to neobyčejně veliká skupina zemědělců, která vůbec nemá prospěchu z obilních cel, ale musí platiti vyšší ceny. Z vlastní zkušenosti vím mnoho případů, že lidé, i když sami pěstují obilí, jsou nuceni již za několik měsíců, když spotřebovali svou vlastní nepatrnou žeň, kupovati mouku i chléb. Tyto statisíce drobných rolníků poděkují vám již za dar, který jste jim zdánlivě poskytli. Ve skutečnosti jest to daň, která se vybírá ve prospěch velkoagrárníků, těch, kteří vždy byli nepřáteli drobných rolníků, a také nepřáteli demokracie.

Předseda (zvoní): Pana řečníka upozorňuji, že jednáme o úpravě territoriálního rozsahu nabytých živnostenských oprávnění a ne o clech, a žádám, aby mluvil k věci. (Výkřiky něm. soc.-demokratických poslanců. - Předseda zvoní.)

Žádám o klid.

Posl. Schweichhart (pokračuje): Chci zdůrazniti, že každý teoretik, který se touto otázkou zabývá, odmítá tuto politiku vlády, jest nepřítel cel a není pravda, že jest zde týž poměr jako v Rakousku. V Rakousku chtějí klouzavá cla spojiti s dovozním monopolem státu, který by mohl kontrolovati ceny a je opravovati. V tomto státě tomu však tak není. Nechci dále mluviti o účinku, jaký mají cla na obyvatelstvo. V této chvíli, kdy kovodělníci bojují o kousek chleba, ve chvíli, kdy státní moc postupuje proti nim bezohledně, kdy četníci lidi ubíjejí a zatýkají, kdy stávkokazové jsou chráněni hůře než za starého Rakouska, v této chvíli, kdy mzdy beztoho jsou sníženy, ukládati spotřebitelům nové zatížení, tomu ať si rozumí kdo chce, my však toho nechápeme! Nechci mluviti o tom, že nařízení má leckterý temný bod. Kdo určuje právě platnou cenu na burse, podle níž se mají říditi klouzavá cla? Nechci mluviti o účincích na cizinu. Chci jen říci, že nařízení nepřispívá k tomu, aby ulehčilo vyjednávání o obchodních smlouvách a zlepšilo situaci našeho státu venku. Toto nařízení jest vítězstvím agrárníků, avšak vítězstvím, které musí zaplatiti obyvatelstvo a které ani státu nepřinese užitku. My, sociální demokraté, jsme vždy usilovali o to, aby to, co zemědělství nutně patří, bylo mu také poskytnuto. Dne 28. dubna prohlásili jsme ve společné schůzi, že se neuzavíráme před nutností, aby se zemědělská výroba povznesla, zdůraznili jsme však, že zemědělskou výrobu naprosto nelze zvýšiti cly, nýbrž soustavným podporováním, opatřením strojů, elektrisací, melioracemi, dobrým osivem atd., a že chceme učiniti vše, abychom pomohli skutečnému zemědělství, že však nemáme porozumění pro velkoagrárníky, kteří vždy byli nepřáteli pracujícího lidu jak ve městě, tak na venkově, a kteří dnes pomocí různých stran a politickou konstelací ocitli se v postavení, že mohou shrábnouti ohromné zisky. Jest to opět kletba soustavy v tomto státě, "pětky", jest to plod smlouvání. Na jedné straně se dělníkovi ve formě sociálního pojištění poskytuje maličkost, na druhé straně se mu miliony vytahují z kapsy. Protestujeme proti způsobu a obsahu tohoto nařízení co nejostřeji a vyhrazujeme si vrátiti se k této věci v příhodné době. (Souhlas a potlesk něm. soc.-demokratických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata je skončena.

Závěrečné slovo dávám zpravodaji p. posl. Petrovickému.

Zpravodaj posl. Petrovický: Slavná sněmovno! Předešlý pan řečník použil vládního návrhu zákona, kterým se upravuje territoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění, aby projevil svůj stranický názor, pokud se týče posledního vládního nařízení o zavedení obilních cel. Nebudu se tím zabývati, poněvadž jistě panu řečníku bude známo, že těchto klouzavých cel potřebovali jsme právě nyní, kdy se má jednati o obchodní smlouvu s Maďarskem, a že právě má se také jednati o určité ochraně našeho průmyslu, které jistě potřebuje, aby jako průmysl eminentně vývozní mohl míti svoje odbytiště v cizině. Je velmi dobře známo, že převzali jsme ze starého Rakouska 75 až 80% průmyslu a že, má-li tento průmysl prosperovati, musí si hledati odbytiště na cizích trzích. Právě tu měl předešlý pan řečník příležitost, místo protestu proti zavedení klouzavých cel na obilí vládním nařízením, býti nestranný a projeviti svůj názor na dělnictvo a na zaměstnance našich průmyslových závodů, kteří při obchodních smlouvách, jež s jednotlivými státy uzavíráme, participují svou prací a svým poměrem vůči zaměstnavatelům.

Odmítám proto protest předešlého pana řečníka a bylo by mně bývalo vítanější, kdyby se byl zmínil o projednávaném vládním návrhu zákona a kdyby byl projevil svůj názor o unifikaci živnostenského zákona pro Slovensko a Podkarpatskou Rus a zejména o úpravě otázky učňovské a o poměru pomocnictva a tedy také dělnictva zaměstnaného v našich obchodech a živnostech.

Takové úpravy je jistě potřebí, a právě páni zástupci dělnictva měli by si více všímati otázek živnostenských a živnostenského podnikání, pokud se týče úpravy kolektivních smluv mezi organisacemi živnostenskými resp. obchodnickými a hromadami pomocnickými, které jsou, jak je známo, podle živnostenských předpisů součástkami našich odborových, společenstevních organisací živnostenského a obchodního gremia. Tato otázka je velice spjata s unifikací živnostenského řádu na Slovensku, o které jsem se již zmínil, a má přinésti jaksi reorganisaci celého živnostenského hnutí a obchodnického podnikání na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

V poslední době byly projednávány jednotlivé partie živnostenského řádu pro. Slovensko a Podkarpatskou Rus. Tento aktivovaný živnostenský řád pro Slovensko a Podkarpatskou Rus přinesl opravdu to, co živnostnictvo na Slovenku a v Podkarpatské Rusi od unifikace živnostenského řádu očekává. A roto živnostnictvo slovenské i živnostnictvo v Podkarpatské Rusi přijalo s velikým nadšením tuto unifikaci živnostenského řádu a uznalo činnost ministerstva obchodu resp. příslušných oddělení ministerstva obchodu, zejména oddělení třetího, živnostenského, které vlastně od začátku touto prací bylo pověřeno a které, jak můžeme docela veřejně kvitovati na tomto místě, svůj úkol provedlo nejen pečlivě, nýbrž i obětavě. Obětavě proto, že před aktivováním živnostenského řádu na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, tedy před 1. červnem letošního roku, uspořádalo odborné kursy pro funkcionáře tamních zatímních organisací živnostenských a obchodnických, jež dosaváde byly vytvořeny na podkladě spolkovém. V poslední době ovšem tvořily se také na Slovensku odborové organisace, ovšem zase jen na podkladě spolkovém.

Tyto organisace spolkové byly jaksi předvojem toho dalšího hnutí živnostenského na podkladě živnostenského řádu a jsem přesvědčen, že tyto organisace spolkové přetvoří se potom na společenstva odborová. Smíšená společenstva na Slovensku ovšem ze začátku budou se těžce probíjeti začátky, které obchodnictvo a živnostnictvo má u nás v historických zemích již za sebou, ale tyto počátky odstraní jistě nedůvěru mezi živnostnictvem v příslušných odborech, ježto budou zřizovány určité sekce živnostenské a sekce obchodnických organisací, které budou zabývati se právě těmi otázkami, jež po stránce hospodářské musí na Slovensku a Podkarpatské Rusi býti zlepšeny.

Proto vítáme tento vládní návrh zákona, kterým se upravuje teritoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění, a já prosím slavnou sněmovnu, aby tento návrh zákona, který výbor pro záležitosti průmyslu, ob hodu a živností jednomyslně přijal, přijala beze změny podle zprávy výborové. (Souhlas.)

Předseda: Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna jest schopna se usnášeti.

Osnova zákona má 6 paragrafů, nadpis zákona, nadpisy jednotlivých oddílů a úvodní formuli.

Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 6 paragrafy, nadpisem zákona, nadpisy jednotlivých oddílů a s úvodní formulí ve znění navrženém p. zpravodajem a souhlasném s předchozím usnesením senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze, která bude svolána některý den příští.

Vyřízen je odst. 1 pořadu dnešní schůze.

Poněvadž z důvodů formálních bude nutno konati dnes ještě jednu schůzi, přerušuji projednávání pořadu této schůze a ukončím ji, žádaje, aby paní a páni poslanci ze zasedací síně neodcházeli, neboť hned na počátku nové schůze bude nutno hlasovati.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby příští schůze konala se dnes za 10 minut, tedy ve 4 hod. 53 min. odpol. s

pořadem:

1. Nevyřízené imunitní záležitosti ze schůze 346.

2. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 5159), kterým se ustanovuje doba nové organisace vojenských soudů a upravuje přejímání důstojníků justiční služby do občanské soudní služby (tisk 5180).

Jsou námitky proti mému návrhu? (Nebyly.)

Námitek proti tomu není. Návrh můj je přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenou.

(Konec schůze ve 4 hod. 43 min. odpol.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP