Sobota 21. března 1925

Předseda: Kdo souhlasí s §em 10 v úpravě, jak ji navrhují pp. posl. Schäfer, Kaufmann, Taub a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnuta.

Teď budeme hlasovati o §u 10 podle zprávy výborové.

Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku (Děje se.)

To je většina. § 10 je schválen podle zprávy výborové.

Teď je zde doplňovací návrh pp. posl. Tesky a soudr. k tomuto paragrafu. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

28. Doplňovací návrh posl. Tesky a soudr.:

V §u 10 budiž připojen nový třetí odstavec tohoto znění:

"Plyne-li z okolnosti případu, že zaměstnanec byl propuštěn proto, že mu dospěje nárok na dovolenou, je takové propuštění právně neúčinné."

Předseda: Kdo souhlasí se vsunutím navrhovaného třetího odstavce do §u 10, jak navrhují pp. posl. Teska a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

O 1. odstavci §u 11 budeme hlasovati positivně podle zprávy výborové, a tím bude rozhodnuto i o negativním návrhu pp. posl. Tesky a soudr.

Kdo souhlasí s odst. 1 §u 11 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Odst. 1 §u 11 je schválen podle zprávy výborové a zamítnut je negativní návrh pp. posl. Tesky a soudr.

K odst. 2 §u 11 je návrh pp. posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a druhů. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

30. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:

§ 11, odst. 2 budiž škrtnut a nahrazen ustanovením:

"Plat za dobu dovolené nepřísluší za čas, po který zaměstnanec na dovolené pracoval za náhradu."

Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem pp. posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

Kdo souhlasí s odst. 2 §u 11 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Odst. 2 §u 11 je schválen podle zprávy výborové.

O odst. 3 §u 11 budeme hlasovati podle zprávy výborové a tím současně bude rozhodnuto o návrhu pp. posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a druhů na škrtnutí tohoto odstavce.

Kdo souhlasí s odst. 3 §u 11 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Odst. 3 §u 11 je schválen podle zprávy výborové a tím je zamítnut návrh pp. posl. Schäfera a druhů negativní povahy.

K §u 12 je návrh pp. posl. Tesky a soudr. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

32. Pozměňovací návrh posl. Tesky a soudr. k §u 12:

V odst. 1 budiž škrtnut konec od slova "mimo".

Za odst. 1 budiž vsunut nový odst. 2 tohoto znění:

"(2) Dovolenou v jiné době možno uděliti pouze v tom případě, souhlasí-li s tím zaměstnanec."

Odst. 2 výborové zprávy nechť zní:

"Rozvrh dovolené určuje závodní výbor (závodní rada) s ohledem na požadavky zaměstnanců, povahu závodu a způsob práce. Není-li závodních výborů, určují dovolenou sbory důvěrníků, po případě nejstarší zaměstnanec."

Odst. 3 výborové zprávy nechť zní:

"Dovolené buďtež udíleny jednotlivým dovolencům v nepřetržité souvislosti. Pouze na přání dovolenců může býti dovolená rozdělena."

Odst. 4 výborové zprávy budiž škrtnut.

Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem pp. posl. Tesky a soudr., týkajícím se §u 12, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

Teď je zde k témuž paragrafu návrh pp. posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a druhů. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

33. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr. k §u 12:

Odst. 1 budiž škrtnut a nahrazen ustanovením:

"Dovolená se uděluje v době od 1. května do 31. října."

Odst. 2 budiž škrtnut a nechť zní:

"V těchto mezích se rozdělí dovolená v dohodě se závodními výbory nebo, kde takových není, s dělnickými organisacemi nebo s dělníky zaměstnanými v závodě. Nedojde-li k dohodě, rozhodnou o rozdělení rozhodčí komise s konečnou platností a v případech, v nichž se nelze dovolati rozhodčích komisí, živnostenský inspektor, v jehož úředním okrese se práce koná."

Odst. 3 nechť zní:

"Dovolené buďtež udíleny v nepřetržité souvislosti."

V odst. 4 buďtež na konci připojena slova: "po dohodě s příslušnými odborovými svazy dělnickými".

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Schäfera a druhů k §u 12, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

Kdo souhlasí s § 12 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 12 je schválen podle zprávy výborové.

K §u 13 je návrh pp. posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a druhů. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

34. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:

V §u 13 budiž škrtnuto slovo "zpravidla".

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Schäfera a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

Kdo souhlasí s § 13 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 13 je schválen podle zprávy výborové.

K §u 14 je návrh pp. posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a druhů. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

35. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:

§ 14 nechť zní:

"Zakazuje se vyloučiti nebo obmeziti účinky ustanovení tohoto zákona v neprospěch dělníků. Smluvní ustanovení nebo právní jednání všeho druhu, která odporují tomuto zákonu, jsou právně bezúčinná."

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem, jejž podali pp. posl. Schäfer druzi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o §u 14 podle zprávy výborové.

Kdo s ním souhlasí nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 14 je schválen podle zprávy výborové.

K §u 15 je návrh pp. posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a druhů. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

36. Pozměňovací návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:

§ 15 nechť zní:

"Zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1925. Smluvní ustanovení, která jsou příznivější pro zaměstnance, nejsou tímto zákonem dotčena, byť by jejich platnost byla časově omezena do zákonné úpravy dovolených.

Provedením zákona pověřuje se ministr sociální péče."

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Schäfera a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

Je zde dále eventuální návrh týchž pánů poslanců. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

37. Eventuální návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Tauba a soudr.:

Bude-li zamítnut náš návrh k §u 15, navrhujeme, aby § 15 zněl:

"Zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Dosud platná smluvní ustanovení pro zaměstnance příznivější nejsou tímto zákonem dotčena. Provedením zákona pověřuje se ministr sociální péče."

Předseda: Kdo souhlasí s tímto eventuálním návrhem pp. posl. Schäfera a druhů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnut.

kdo souhlasí teď s § 15 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 15 je schválen podle zprávy výborové.

Teď budeme hlasovati o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Nadpis zákona a úvodní formule jeho jsou schváleny podle zprávy výborové.

Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové. Čtení druhé vykonáme po případě po přijetí zkráceného řízení podle §u 55 jedn. řádu ještě v dnešní schůzi.

Je zde ještě resoluční návrh pp. posl. Schäfera, Kaufmanna, Johna a druhů. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

38. Resoluční návrh posl. Schäfera, Kaufmanna, Johna a druhů:

Ministerstvu sociální péče se ukládá, aby prováděcí nařízení k §u 12, odst. 4, zákona o placených dovolených vydalo v dohodě s odborovými organisacemi dělníků.

Předseda: Slovo k vyjádření o tomto resolučním návrhu vyžádal si zpravodaj p. posl. Tučný.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Tučný: Doporučuji tento resoluční návrh ke schválení.

Předseda: Pan zpravodaj doporučuje, aby tento resoluční návrh byl schválen.

Kdo souhlasí s resolučním návrhem, jejž podali pp. posl. Schäfer a druzi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím je tento resoluční návrh přijat.

Tím je vyřízen první odstavec pořadu dnešního a přistoupíme k ukončení jednání o odst. 2 pořadu:

2. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu (tisk 5061) zákona o nedělích, svátcích a památných dnech republiky Československé (tisk 5119).

Dávám závěrečné slovo zpravodaji p. posl. dr. Černému.

Zpravodaj posl. dr. Černý: Slavná sněmovno! V debatě o vládním návrhu o svátcích a památných dnech Československé republiky bylo si panem posl. Hlinkou stěžováno, že mezi památné dny Československé republiky není zařazen též den 30. října 1918, to je den Turčansko-martinské deklarace, kterou zástupcové slovenského národa přistoupili slavnostně k jednotné československé a veřejně osvědčili jednotu Československé republiky. Deklarace tato, které zajisté nikdy nebude upírán náležitý význam, byla však pouze potvrzením toho, co proklamováno bylo národním výborem československým, tehdejším již representantem obou národních kmenů, dne 28. října, kterémužto společnému prohlášení nutno zajisté správně přiznati v prvé řadě význam celostátní, tedy význam širší významu 30. října, a poněvadž 28. říjnem byla uznána Československá republika i právem mezinárodním, tedy význam mezinárodní. Ustanovení zákonné však v žádném směru nebude překážkou, aby i den tento, který nejen pro Slovensko, nýbrž i pro celý národ československý má značný a důležitý význam, byl přiměřeně oslavován.

K vládnímu návrhu byla podána řada pozměňovacích návrhů, proti přijetí jichž se vyslovuji. Jinak doporučuji, aby slavná sněmovna přijala vládní osnovu tak, jak přijata byla výborem ústavně-právním. (Souhlas.)

Předseda: Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati tímto způsobem:

O §u 1 budeme hlasovati nejprve ve znění, navrženém pp. posl. Burianem a soudr.; nebude-li přijato, v úpravě návrhu pp. posl. Hackenberga a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §u 2 bychom hlasovali nejprve ve znění, navrženém pp. posl. Burianem a soudr.; nebude-li přijato, podle zprávy výborové.

O §u 3 budeme hlasovati nejprve ve znění, navrženém pp. posl. Burianem a soudr.; bude-li zamítnuto, podle zprávy výborové.

Pak bychom hlasovali o doplňovacím návrhu pp. posl. Buriana a soudr. na vsunutí nového §u 4.

O §u 4 osnovy hlasovali bychom nejprve v úpravě návrhu pp. posl. Buriana a soudr.; nebude-li přijata, podle zprávy výborové.

O §§ 5 a 6 hlasovali bychom podle zprávy výborové.

Nato o §u 7 bychom hlasovali podle návrhu pp. posl. Buriana a soudr.; nebude-li přijat, podle zprávy výborové.

Pak by se hlasovalo o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Při hlasování o §u 1 vyhovím přání p. posl. Hlinky o konstatování poměru hlasů, až bude hlasováno podle zprávy výborové.

Jsou námitky proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyly.)

Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

K §u 1 je návrh pp. posl. Buriana a soudr. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

39. Pozměňovací návrh posl. Buriana a soudr.:

§ 1 nechť zní:

"Posavadní předpisy o nedělích platí napříště pro neděle a tyto dny: Nový rok (1. leden), Slavnost jara (první tři dny po první neděli v dubnu), Letnice (první dva dny po první neděli v červnu), Slunovrat (24. až 26. prosince)."

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Buriana a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina, návrh pp. posl. Buriana a soudr. je zamítnut.

Dále je zde návrh pp. posl. Hackenberga a soudr. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

40. Pozměňovací návrh posl. Hackenberga a soudr. k §u 1:

Úvodní slova nechť zní: "Předpisy o nedělích platí napříště pro neděle a tyto dny:

Na konci buďtež připojena slova "velikonoční pondělí, svatodušní pondělí a 26. prosince".

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Hackenberga a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh pp. posl. Hackenberga a soudr. je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o §u 1 podle zprávy výborové.

Kdo s ním souhlasí, prosím, aby povstal s místa. (Děje se.)

Žádám p. zapisovatele Bradáče, aby sečetl dva pravé bloky, p. zapisovatele Bendu, aby sečetl dva střední bloky, a p. zapisovatele Tauba, aby sečetl levý blok, ministerskou lavici a estrádu předsednickou. (Zapisovatelé Bradáč, Benda a Taub sčítají hlasující. - Posl. dr. Buday: Ale nespočítajte tak, ako pri nitrianských voľbách! - Předseda zvoní.)

Volám p. posl. dr. Budaye za tento výrok k pořádku.

(Po sečtení hlasů:)

Pro § 1 podle zprávy výborové hlasovalo 91, proti němu 36 poslanců. Je tedy § 1 podle zprávy výborové přijat.

Budeme hlasovati o §u 2 podle návrhu pp. posl. Buriana a soudr. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

41. Pozměňovací návrh posl. Buriana a soudr.:

§ 2 nechť zní:

"Památnými dny v Československé republice jsou:

Den Karla Liebknechta a Rosy Luxemburgové 15. ledna,

Den Leninův 21. ledna,

Den Karla Marxe 14. března,

Den Pařížské Komuny 18. března,

1. květen,

Den Jana Husa 6. července,

Dožinky poslední neděli v srpnu,

Den generální stávky za čsl. socialistickou republiku 14. října,

Den ruské proletářské revoluce 7. listopadu."

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Buriana a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina, je zamítnut.

Kdo souhlasí s § 2 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, § 2 je schválen podle zprávy výborové.

K §u 3 je návrh pp. posl. Buriana a soudr., žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

42. Pozměňovací návrh posl. Buriana a soudr.:

§ 3 nechť zní:

"Pro památné dny uvedené v §u 2 platí veškerá ustanovení o nedělích."

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Buriana a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina, jest zamítnut.

Kdo souhlasí s § 3 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, § 3 je schválen podle zprávy výborové.

Dále je zde doplňovací návrh pp. posl. Buriana a soudr. na vsunutí nového § 4. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

43. Doplňovací návrh posl. Buriana a soudr.:

Za § 3 budiž vsunut nový § 4 tohoto znění:

"(1) Za dny vytčené v §§ 1 a 2 mají všichni zaměstnanci bez výjimky nárok na plnou mzdu jako ve dnech pracovních. Ve sporných případech stanoví se výše mzdy v těchto dnech podle ustanovení platných v nemocenském pojištění pro zařazení do mzdových tříd.

(2) Veškeré smlouvy v neprospěch zaměstnanců, odporující ustanovení předchozího odstavce, jsou neplatny."

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným doplňovacím návrhem pp. posl. Buriana a soudr. nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina, návrh je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o §u 4 osnovy, k němuž podali pozměňovací návrh pp. posl. Burian a soudr. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

44. Pozměňovací návrh posl. Buriana a soudr.:

V §u 4 budiž věta od slov "pokud jde o veřejné úřady" až do konce škrtnuta.

Předseda: Kdo souhlasí s tímto návrhem, jejž podali pp. posl. Burian a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina, je zamítnut.

Kdo souhlasí s § 4 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, § 4 je schválen podle zprávy výborové.

O §§ 5 a 6 budeme hlasovati podle zprávy výborové.

Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, §§ 5 a 6 jsou schváleny podle zprávy výborové.

K §u 7 je návrh pp. posl. Buriana a soudr. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

45. Pozměňovací návrh posl. Buriana a soudr.:

§ 7 nechť zní:

"Zákon nabývá účinnosti zároveň se zákonem o placené dovolené dělníků a učňů."

Předseda: Kdo souhlasí s přečteným návrhem pp. posl. Buriana a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina, je zamítnut.

Kdo souhlasí teď s § 7 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se).

To je většina, § 7 je schválen podle zprávy výborové.

Teď budeme hlasovati o nadpisu a úvodní formuli zákona podle zprávy výborové.

Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, nadpis a úvodní formule zákona jsou schváleny podle zprávy výborové.

Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém podle zprávy výborové.

Čtení druhé provedeme případně ještě dnes podle § 55 jedn. řádu. (Potlesk.)

Vyřízen jest odst. 2 pořadu dnešní schůze a přejdeme k odst. 3, jímž je:

3. Zpráva výboru soc.-politického k vládnímu návrhu (tisk 5093) zákona o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 5117).

Zpravodajem je pan posl. Johanis, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. Johanis: Slavná sněmovno! Osnovou zákona tisk 5093 domáhá se státní správa prostřednictvím ministerstva sociální péče schválení zákona o odkladu exekučního vyklizení místností. Zákon sám je důsledkem a pokračováním zásad zákona na ochranu nájemníků a pamatuje zde na ty nájemníky, kteří ve smyslu §u 1 nebo snad jiných paragrafů zákona na ochranu nájemníků mohou dostati výpověď z bytu, aby jim, když nenajdou bytu, mohl soud povoliti odklad vyklizení místností. Sociální charakter zákona je očividný. Původně problém povolení odkladu vyklizení místností byl řešen nařízením, které bylo vydáno za ministrování kolegy dr. Meissnera roku 1920 a platilo až do roku 1922. Teprve roku 1923 byl vydán zákon, protože se poznalo, že bez takového ustanovení o odkladu nelze otázku bydlení a otázku případného opatření jiného bytu řešiti.

Zákon sám dává soudci značnou pravomoc, zejména §em 1, aby mohl odklad vyklizení místnosti povoliti na čtvrt roku. Kdyby vypovězený, jejž zákon jmenuje "povinný se vystěhovati", nenašel bytu, soud může po druhé povoliti zase na čtvrt roku odklad. V případě, že by ještě nenašel bytu, může mu povoliti soud odklad opětně na čtvrt roku. Z ustanovení §u 1 je viděti, že tento přihlíží k lidským potřebám dokonale, a jest jej nutno se stanoviska tohoto jen vítati.

Jest tedy, jak jsem řekl, otázka vyklizení místností v rukou soudců. Dosavadní prakse ukazuje, jak bylo viděti z prakse nařízení i v praksi zákonné, že soudci dostatečně porozuměli tendenci původně vydaného nařízení i pozdějšího zákona, a povolují z potěšitelných důvodů odklad. Jest nutno jen litovati, že v §u 4, kde jde o zemědělské námezdné podniky, strana republikánská si vynutila zkrácení v otázce odkladu, takže dnes je zde možný jen na měsíc odklad a pouze jednou, kdežto tehdy, když jde o zemědělské podniky na půdě zabrané podle zákona ze 16. dubna 1919, je možno dáti odklad po měsíci dvakráte. Nepoměr mezi zaměstnanci zemědělskými a nájemníky je příliš rozdílný. Majitelé zemědělských podniků odůvodňují tuto potřebu zvláštními pracovními a výrobními poměry svými. Sociálně - politický výbor přihlížel k těmto okolnostem a osnovu zákona, tak jak vládní návrh zněl, navrhuje ke schválení. (Souhlas.)

Předseda: Zahajuji debatu. Ke slovu jsou přihlášeni pp. posl. Schiller a Burian.

Než udělím slovo prvému řečníkovi, navrhuji podle usnesení presidia, aby se stanovila řečnická lhůta 15minutová.

Jsou proti tomu nějaké námitky? (Nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Dávám slovo panu posl. Schillerovi.

Posl. Schiller (německy): Slavná sněmovno! Zdá se mi, jako by aparát v této sněmovně, když jde o to, aby vrstvy obyvatelstva tohoto státu dosáhly nějakých práv, pracoval docela jinak než ve chvíli, když jde o to, aby se stav obyvatelstva zhoršil. Během tohoto týdne jsme viděli, že při projednávání jednotlivých sociálně-politických návrhů postupovalo se rychlíkovou rychlostí, aby se tato zhoršení dostala pod střechu. Právě tak, jako tomu bylo v minulých dnech, má se to díti také s tímto návrhem zákona, jímž má býti nově přijat lex Meissner z roku 1920. Zákon o odkladu exekučního vyklizení velmi úzce souvisí se zákonem o ochraně nájemníků a jest jeho nutným doplňkem, nutným rozšířením. Ve včerejší schůzi poslanecké sněmovny byla ochrana nájemníků důkladně okleštěna ve prospěch domácích pánů, a to jak, pokud jde o ochranu před vykořisťováním nájemníků, tak také, pokud jde o ochranu proti exekučnímu vyklizení. Po této stránce tento návrh zákona doplňuje onen krok dozadu na úplné zpátečnictví, neboť se v něm ustanovuje, že předpisy o odkladu vyklizení neplatí pro domy, v nichž nájemníci jsou vyloučeni z ochrany nájemníků.

Pánové! Víte velmi dobře, jak obyvatelé ve všech směrech jsou v uvedených domech vydáni na pospas trýznění. V §u 31, bod 3 zákona o ochraně nájemníků, na němž se včera koaliční strany usnesly, se ustanovuje, že domy státu, zemí, okresů a žup, jakož i obcí jsou vyloučeny z ochrany nájemníků. Souhlasným ustanovením §u 3, bod 6 tohoto zákona budou tedy také všichni nájemníci v domech státu, zemí, okresů a obcí vyloučeni z nutné ochrany proti vystěhování. Poněvadž ve většině případů jde o zaměstnance státu a ostatních veřejných korporací, byli tito zaměstnanci prohlášeni přímo za psance, neboť, jak známo, ztráta bytu znamená naprostou hospodářskou zkázu. Že tomu tak jest, mohou nejlépe dosvědčiti, kdo právě v takové situaci žijí, kdo musí v takovýchto domech bydliti, aby poskytli členům své rodiny přístřeší. Vláda si takto, takovýmito novými zákony opatřuje velmi hluboko zasahující disciplinární prostředek, jehož lze použíti bez disciplinárního řízení. Jestliže se úředníci, kteří bydlí ve státních budovách nebo žijí v budovách obcí, okresů nebo žup, znelíbí svým představeným, stanou se obětí tohoto nařízení; a tu postihne rodinu největší bolest: budou zbaveni přístřeší.

Vládě, jak ji v tomto státě tvoří koalice, se všeobecně vytýká, a to právem, nedostatek přímočarosti a logické důslednosti. V jednom směru dlužno však z této až příliš oprávněné kritiky činiti výjimku, ovšem tato výjimka není naprosto chvalozpěvem na koalici. V československém zákonodárství, jinak nedůsledném, klátícím se podle větru, musíme v jedné věci zjistiti přímo až podivuhodnou přímočarost, to jest v důsledném ustupování před vrstvou lidí, kteří beztoho jsou ve vykořisťování obyvatelstva ohromní, totiž před agrárníky. Nedosti na tomto zhoršení pro nájemníky, nedosti na tom, že se vyšlo vstříc domácím pánům, koalice, aby neutrpěla na své důvěře u agrárníků, snaží se nyní, aby vyhověla také jim. Zákonem trpí zvláště zemědělští zaměstnanci, a to dovedou vylíčiti jen ti, kdo zde v posledních letech stáli jako zástupci nebo důvěrníci zemědělských zaměstnanců, na něž se zemědělské obyvatelstvo obracelo. Vláda musila také ukázati, že v tomto státě mají hlavní moc agrárníci. Proto nebyly do tohoto návrhu pojaty zlepšovací návrhy pro zemědělské dělníky. § 4 tohoto návrhu zákona jest až příliš důrazným znamením vzrůstající moci agrárníků v tomto státě, kteří dovedou odvrátiti od svých kapes každý sociálně-politický pokrok. V původním zákonu lex Meissner z r. 1920, pokud jde o naturální byty osob zaměstnaných v zemědělských podnicích, bylo ustanovení, že odklad exekuce se povoluje na dobu, jaká byla smluvena pro výpověď služební smlouvy nebo jaká jest v místě obvyklá. První krok nazpět byl učiněn zákonem ze dne 26. dubna 1923, jímž byla lhůta omezena na čtvrt roku. Tento návrh zákona činí opět krok dozadu, omezuje lhůtu na jeden měsíc. Nejprve to bylo půl roku, pak tři měsíce a nyní měsíc.

§em 1, odst. 4, oklešťuje se znovu původně poskytnutá ochrana, která byla omezena již zákonem z r. 1923; podle toho odst. 4, §u 1, lze odložiti exekuci nanejvýš třikráte, kdežto podle původního zákona bylo ji lze odložiti také častěji. Po této stránce známe bolesti lidí, kteří jsou nuceni bydliti v nájemnických kasárnách. Aby se zmírnila jen největší bolest, poskytlo se v roce 1920 nájemníkům určité zadostiučinění zákonem Meissnerovým, že se s nimi nenakládalo podle platného zákona. Stojíme na stanovisku, že povinností každé socialistické strany jest pracovati o vybudovány a zlepšení sociálně-politického zákonodárství. Avšak změna zákona Meissnerova ukazuje sněmovně nikoliv na zlepšení, nýbrž v jednotlivých bodech na zhoršení. Proto jsme všechna zhoršení podrobili kritice a podali příslušné pozměňovací návrhy a žádáme slavnou sněmovnu, aby pro ně hlasovala. Bída a nouze vystěhovalých nájemníků, lidí, kteří jsou nuceni nastěhovati se do nájemnických kasáren, jest politováníhodná a žádám tedy slavnou sněmovnu, aby hlasovala pro pozměňovací návrhy naší strany. (Potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Burian.

Posl. Burian: Ctěná sněmovno! Pokud se týče projednávané předlohy, zaujali jsme k ní stanovisko v pozměňovacích návrzích. Já jsem se však přihlásil z jiného důvodu o slovo. Mám zde projev, který si dovolím přečísti, poněvadž při politické debatě nebylo mně možno mluviti pro hlasování, kterým byl přijat návrh na konec debaty.

Za klub poslanců komunistické strany v Československu činím zde nejprve prohlášení proti novému zločinu bílé hrůzy v sousedním Polsku. Jde o případ komunistického poslance soudruha Lansuckého, který byl vydán poslaneckou sněmovnou polskou pro řeč, kterou měl v Přemyšlu a uvržen do vězení. Buržoasie polská a sociální patrioté polští nenávidí soudruha Lansuckého a neváhají postupovati proti němu zločinným způsobem. Tento soudruh byl ještě po válce členem patriotické polské socialistické strany. Když rudá armáda postupovala proti Varšavě a polská socialistická strana dopustila se zrady polského a světového proletariátu tím, že společně s buržoasií polskou proti rudé armádě hájila světový imperialismus kapitalistický, prohlédl soudruh Lansucký zrádnou úlohu polských sociálpatriotů a stal se otevřeně mužným přívržencem komunismu. Byl v massách dělnictva jako dobrý bojovník za věc proletariátu velmi oblíben a proto buržoasií a sociálními patrioty nenáviděn.

Předseda (zvoní): Žádám p. poslance, aby mluvil k věci a zdržel se kritiky druhého státu.

Posl. Burian (pokračuje): Se známým vůdcem polského revolučního rolnictva Dombalem založil v polské sněmovně komunistickou frakci a přivodil si tím ještě větší nenávist svých odpůrců. V Přemyšlu promluvil řeč, za kterou byl obžalován pro velezradu, na základě starých rakouských zákonů sněmovnou vydán a uvržen do vězení. Dne 16. března zahájen byl proces a soudruhu Lansuckému hrozí trest smrti.

Připojujeme se k protestu polského proletariátu a proletariátu celého světa proti řádění bílého teroru polské buržoasie a jejích sociálně-patriotických spojenců a žádáme okamžité propuštění soudruha Lansuckého na svobodu. Sahá-li bílá hrůza v Polsku k takovým činům, dokazuje, že obává se nového vzestupu revoluční vlny polského proletariátu. Dělnictvo a rolnictvo v Polsku nedá se však ničím zastrašiti a zvítězí podporováno proletariátem celého světa. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata je skončena.

Dříve nežli udělím panu zpravodajovi závěrečné slovo, žádám za přečtení návrhů.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Toužila a soudr. k §u 1:

Odst. 1 a 2 nechť zní:

"(1) Exekuční soud jest povinen na návrh povinného (nájemníka, domovníka, zaměstnance s bezplatným bytem, podnájemníka atd.) až na dobu jednoho čtvrtletí odložiti exekuci vyklizením najatých nebo užívaných místností, nemá-li povinný beze své viny jiné přiměřené náhrady, nebo byl-li povolen odklad vyklizení místností, do nichž se má povinný nastěhovati.

(2) Pokud trvají důvody odložení exekuce i po uplynutí lhůty, na kterou byl odklad povolen, budiž na návrh povinného vyklizení kolikrátkoliv odloženo znovu".

2. Pozměňovací návrh posl. Schillera a soudr. k §u 1:

V odst. 4 buďtež slova od "ještě jednou" do "není potřebné náhrady" škrtnuta a nahrazena slovem "znovu".

3. Pozměňovací návrh posl. Toužila a soudr.:

§ 2 budiž škrtnut.

4. Eventuální návrh posl. Toužila a soudr.:

Bude-li náš návrh na škrtnutí celého §u 2 zamítnut, navrhujeme:

V §u 2, odst. 1 budiž lhůta "osmi dnů" nahrazena lhůtou "měsíce".

5. Pozměňovací návrh posl. Toužila a soudr.:

3 budiž škrtnut.

6. Eventuální návrh posl. Toužila a soudr. k §u 3, čís. 2:

Bude-li zamítnut náš návrh na škrtnutí celého §u 3, navrhujeme:

V čís. 2 budiž citace "§ 1, odst. 2, č. 2 až 8" nahrazena citací "§ 1, odst. 2, č. 4, 5, 7, 8".

V čís. 3 budiž ustanovení ad a) škrtnuto od slov: "nebo jiného činu" až do konce nadále celá ustanovení ad c) a e).

7. Pozměňovací návrh posl. Schillera a druhů k §u 3:

Čís. 6 budiž škrtnuto.

8. Pozměňovací návrh posl. Toužila a soudr.:

§ 4 budiž škrtnut.

9. Pozměňovací návrh posl. Schillera a druhů:

§ 4 budiž škrtnut.

10. Eventuální návrh posl. Toužila a soudr. k §u 4:

Bude-li zamítnut náš návrh na škrtnutí celého §u 4, navrhujeme:

Na konci první věty budiž výraz "jednoho měsíce" nahrazen výrazem "jednoho čtvrt letí".

Ve druhé větě budiž konec od slov "avšak pouze" škrtnut.

11. První eventuální návrh posl. Schillera a druhů:

Pro případ zamítnutí hlavního návrhu na škrtnutí §u 4, nechť § 4 zní:

"Osobám zaměstnaným v podnicích zemědělských, které používají bezplatného bytu, lze povoliti odklad vyklizení celkem nejvýše na stejnou dobu, jako jest smluvená neb obvyklá výpovědní lhůta z námezdního poměru".

12. Druhý eventuální návrh posl. Schillera a druhů:

Pro případ zamítnutí prvního eventuálního návrhu k §u 4 navrhujeme:

Na konci první věty budiž slovo "měsíce" nahrazeno slovem "čtvrtletí".

13. Pozměňovací návrh posl. Toužila a soudr.:

§ 6, odst. 1 nechť zní:

"Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1925."


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP