Středa 18. března 1925

Začátek schůze v 7 hod. 15 min. večer.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, dr. Gažík.

115 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: náměstek min. předsedy Stříbrný; ministři dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, inž. Novák, Srba, Šrámek, Udržal; za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Nesveda, min. rada Chochole, min. taj. Rozvoda.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 332. schůzi poslanecké sněmovny.

Omluvy a dovolené uvedené v dnešní prvé schůzi platí též pro tuto schůzi 332.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Klub poslanců čsl. strany socialistické vyslal do výboru ústavně-právního posl. H. Bergmanna za posl. dr. Gagatko a posl. inž. Záhorského za posl. dr. Patejdla.

Klub slovenských ľudových poslancov vyslal do téhož výboru posl. dr. Gažíka za posl. dr. Budaye.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru imunitního posl. dr. Gátiho za posl. Roučka.

Klub poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" vyslal do výboru rozpočtového posl. Bobka za posl. Böhra.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru soc.-politického posl. dr. Haase, Heegera a dr. Holitschera za posl. Tauba, Schäfera a Hoffmanna.

Předseda: Došla naléhavá interpelace posl. Skaláka a soudr. ministru spravedlnosti o konfiskaci letáku "Časopis závodních buněk a dělničtí korespondenti".

Došly některé dotazy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotazy:

posl. Patzela:

ministrovi soc. péče, aby byly uznány nároky několika válečných poškozenců na důchod,

ministrovi veř. prací o jazykové praxi karlovarského báňského revírního úřadu;

posl. dr. Luschky ministrovi vnitra o likvidaci podílu podpůrného svazu dílovedoucích a průmyslových úředníků v Brně z majetku bývalého vídeňského ústředního svazu.

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána zpráva

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

5075. Zpráva výborů rozpočtového a ústavně právního k vládnímu návrhu (tisk 5064) zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány odpovědi.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

5056. Odpovědi:

I. vlády na interp. posl. Schweichharta, Leibla, Uhla a druhů o postupu státního pozemkového úřadu, poškozujícím prospěch obyvatelstva (tisk 4919),

II. vlády na interp. posl. Patzela a druhů o prodeji z volné ruky panství Hielleova a Diettrichova (tisk 4885/IV), na interp. posl. Schweichharta, Leibla a druhů o protizákonných manipulacích při provádění pozemkové reformy (tisk 4892/III), na interp. posl. Hellera, Zierhuta, Böllmanna a druhů, že státní pozemkový úřad vypověděl vnucené pachty (tisk 4892/X) a na interp. posl. Zierhuta, Böllmanna, dr. E. Feyerfeila, Budiga, Patzela, dr. Kafky, Stenzla a druhů o prodeji z volné ruky statků Hielleho a Diettricha na Žatecku (tisk 4903/IV),

III. min. pošt a telegrafů na interp. posl. J. Mayera a druhů o hromadném překládání německých poštovních úředníků od chebských poštovních úřadů (tisk 4975/X),

IV. min. železnic na interp. posl. dr. Lehnerta a druhů, že státní železniční úřady protizákonnými opatřeními bránily průmyslovým závodům pracovati dne 28. října t. r. (tisk 4926/I),

V. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. dr. Raddy a druhů ve věci Mr. Ph. Marcella Kovaříka (tisk 4885/VII),

VI. min. železnic na interp. posl. Jokla, Heegera, dr. Haase a druhů, že byl vydán správám městských pouličních drah výnos, jímž se zabraňuje v klidu od práce dne 1. května (tisk 4926/VII),

VII. min. vnitra a spravedlnosti na interp. posl. J. Mayera a druhů o zabavení čís. 90, 4. ročníku karlovarského časopisu "Deutscher Landbote" (tisk 4975/XII),

VIII. vlády na interp. posl. Zierhuta a druhů o úředním listě Státního pozemkového úřadu (tisk 4592/III),

IX. náměstka předsedy vlády na interp. posl. Windirsche a druhů o libovolném postupu Státního úřadu statistického při rozdělování výrobních oblastí (tisk 4824/VII),

X. min. spravedlnosti na interp. posl. Mikulíčka a druhů o konfiskaci časopisu "Zemědělec" v Praze (tisk 5032/VI),

XI. náměstka předsedy vlády a min. zahraničních věcí na interp. posl. dr. Dérera, Hrušovského, dr. Šrobára a soudr. ve věci předlohy maďarské vlády o zřízení sněmovny magnátů (tisk 4952/VI),

XII. min. železnic na interp. posl. inž. Junga, Patzela a druhů, že není dovoleno vyplňovati nákladní listy německým jazykem při dopravě nákladního zboží do Rakouska a z Rakouska (tisk 4857/X),

XIII. min. železnic na interp. posl. Krause a druhů o vzrůstajících nehodách na československých železnicích (tisk 4903/XI), a na interp. posl. Krause a druhů o nových nehodách na československých státních drahách a o dopravních poměrech na Ústecko-Teplické dráze (tisk 4952/IX),

XIV. ministra školstva a nár. osvety na interp. posl. Siváka a spol. vo veci riešenia divadelnej otázky na Slovensku vo smysle slovenskom (tisk 4952/XIV),

XV. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. Tománka a spol. o nápadnom preložení slovenských profesorov na maďarské ústavy (tisk 4952/XIII),

XVI. vlády na interp. posl. Zierhuta a druhů, aby byl uveřejněn pracovní program státního pozemkového úřadu pro rok 1924 (tisk 4606/II),

XVII. min. sociální péče, min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy a min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Simma a druhů o nutné podpoře libereckému útulku pro mrzáky (tisk 4886/III),

XVIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. Hoffmanna, Schäfera a druhů o zrušení německé obecné školy v Karlově (tisk 4975/I) a na interp. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů v téže věci (tisk 4975/II),

XIX. dodatečná odpověď min. financí na interp. posl. dr. Keibla a druhů o povolování pobytu v cizině státním a učitelským pensistům (tisk 4551/I),

XX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o zabrání německé školní budovy v Heřmanicích, v okrese hranickém, pro českou menšinovou školu (tisk 3917/V).

Předseda: Zápis o 330. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle §u 73 jedn. řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.

Přejdeme k pořadu schůze, a to k odst. 1., jímž je:

1. Zpráva výborů rozpočtového a ústavně právního k vládnímu návrhu (tisk 5064) zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty) (tisk 5075).

Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. R. Chalupa a výboru ústavně-právního p. posl. dr. Matoušek.

Dávám slovo prvému zpravodaji p. posl. R. Chalupovi.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Zákon, který je projednáván, je vlastně důsledkem zákona jiného, totiž zákona z 22. prosince 1924, čís. 289 Sb. z. a n., který jedná o odměnách státním zaměstnancům na r. 1924 a r. 1925. Náklady s těmito odměnami spojené mají býti podle §u 4, odst. 2. kryty z výnosu poplatků kolkových jakož i jiných vhodných opatření, která k tomu konci budou učiněna. Pro takovou úhradu jsou mnohé důvody. Zatížení daněmi přímými i spotřebními dosáhlo skutečně svého vrcholu a nastalo by veliké nebezpečí, kdybychom tyto daně přímé nebo spotřební ještě rozmnožili. Vedle toho daně přímé lze snadno přesunouti z poplatníka na konsumenta a tím by toto zatížení především nesli ti, kteří by je nésti neměli.

Úhrada poplatková se od úhrady daňové prospěšně liší také tím, že jednak stát při vykonávání svých správních úkonů má nárok na odškodnění, jednak také tím, že při vykonávání takovéhoto správního úkonu jeví se určité osobní výhody pro poplatníka. Navrhované zvýšení kolkových pevných poplatků mimosoudních jest také odůvodněno tím, že poplatky soudní byly již zvýšeny r. 1922, a to zcela úměrně k tehdejším poměrům. Poplatky pevné mimosoudní byly sice zvýšeny také r. 1916, ale jen úměrně k tehdejším poměrům, tedy jen o 100%, a to ještě ne poplatky všechny. Jeví se tedy zvýšení, které je nyní podnikáno, dvojím směrem: jednak zvýšením poplatků mimosoudních, které již byly r. 1916 zvýšeny, a jednak zvýšením těch poplatků, které ještě vůbec zvýšení nedoznaly. U prvního druhu bude zvýšení o 150% proti nynějšímu stavu, u druhého druhu bude zvýšení o plný pětinásobek.

Při této příležitosti bylo také použito předlohy zákona ke zvýšení poplatků jiných. Byly zavedeny některé nové poplatky v §u 5 za superlegalisaci a v §u 6 za autorisaci civilního technika a udělení titulu inženýra.

Dále zavedena byla některá ustanovení pro přesnější postižení a zjištění tak, jak se nám jeví v §§ 13, 14, 19 a 21. Dále docíleno bylo shody ustanovení s přítomným stavem zákonným v §u 26.

Konečně provedena byla - jistě že žádoucí - unifikace poplatkových ustanovení v zemích historických a na Slovensku a Podkarpatské Rusi.

Výnos ze zvýšených poplatků plynoucí za daných okolností není možno dobře zjistiti. V předloze odhaduje se na 40 mil. Kč, ale tato cifra je velmi nejistá. To možno posouditi již z toho, že nám není přesně známa základna, která je zvyšována. Výnos poplatků kolkových je odhadován s průměrem 3letým na 130 mil. Kč, ale v těchto 130 milionech Kč nejsou obsaženy jen pevné poplatky kolkové, nýbrž i poplatky soudní, škálové, dále poplatky, které by jinak měly býti placeny přímo, ale pro svou nepatrnost jsou placeny v kolcích. Poněvadž není možno přesně vyloučiti ze 130 mil. Kč ony poplatky, které skutečně jsou pevné - nehledě ani k tomu, že není možno z těchto pevných poplatků zjistiti, jaká část byla zvýšena nebo která bude nově zvýšena - není ani zde výsledek jistý. Jediné měřítko pro zvýšení poplatků může být hospodářská úroveň života. Stoupne-li podnikání a průmyslová výroba, bude-li kvésti obchod, je možno počítati s určitými četnějšími převody, které rozhodně budou míti vliv na výnos pevných poplatků.

Ve vládní předloze byly rozpočtovým výborem převedeny některé změny. Jsou to především tyto: V § 6, odst. 1, v řádce šesté, vkládají se za slovo "jmenování" slova "nebo přeložení notáře (veřejného notáře)" a slovo "notářem" se škrtá. Změna tato byla nutna, poněvadž by to jinak snadno mohlo vésti k omylům na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, poněvadž notář je tam také veřejným funkcionářem, obecním tajemníkem.

V §u 6, odst. 3 změněna číslice 200 Kč na 500 Kč ve shodě s poplatky za ustanovení notářů a sensálů.

V §u 11, odst. 5, ve třetí řádce, za slovy "90 dní" vkládá se pro větší jasnost "ode dne účinnosti zákona".

Odst. 2 v §u 12 se mění a zní nyní následovně: "Pokud sazby tyto neobsahují poplatků za úschovu některých věcí, zůstávají sazby nezměněny". Změna tato je odůvodněna tím, že obmýšleným pětinásobným značným zvýšením byli by těžce postiženi zejména nezletilí a sirotci.

V §u 22 na začátku řádky čtvrté mění se slova "za první list" ve slova "za první dva listy", což dostatečně lze odůvodniti správností, poněvadž při starém znění již první list, který často nedosahoval zákonné výměry 1750 cm2, byl by považován za celý arch.

Předloha od prvopočátku měla být předložena také výboru ústavně-právnímu. Výbor ústavně-právní také tuto předlohu projednal a provedl celou řadu změn, zejména stylistických. Dále snížil některé poplatky a ustanovení, která nesouvisí s právě projednávaným zákonem, vypustil.

Se všemi těmito změnami rozpočtový výbor projevil souhlas. Z důvodů nahoře uvedených dovoluje si rozpočtový výbor vládní předlohu zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích, s provedenými změnami, tak jak je učinily výbory rozpočtový a ústavně-právní, doporučiti Národnímu shromáždění ke schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo zpravodaji výboru ústavně-právního, p. posl. dr. Matouškovi.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Zákonem ze dne 22. prosince 1924, čís. 289 Sb. z. a n., určeny byly státním a některým jiným veřejným zaměstnancům určité odměny na rok 1925. Podle §u 4, odst. 2. téhož zákona má tento náklad býti kryt z výnosů kolkových poplatků, jakož i jinými vhodnými opatřeními, která k tomu konci budou opatřena. Je tedy vládní předloha jen splněním tohoto závazku, k němuž se zákonodárný sbor přijetím dotčeného zákona zavázal. Je si jen přáti, aby chod našich zákonodárných prací šel takovým tempem, aby úhrada byla pokud možno co nejrychleji odhlasována, hned potom, když odhlasovány byly výdaje, aby nebylo potřebí vyčkávati s uskutečněním výhod pro státní zaměstnance povolených tak, jako se muselo vyčkávati nyní.

Ovšem nejen tyto důvody mravní nutí Národní shromáždění, aby sáhlo ke kolkům a poplatkům. Také z věcných důvodů, jak již pan referent za výbor rozpočtový uvedl, hodí se kolky a poplatky za dnešních poměrů nejlépe k tomu, aby kryly potřebný náklad. Poslední zvýšení poplatků stalo se v historických zemích r. 1916, na Slovensku a v Podkarpatské Rusi teprve r. 1921. Toto zvýšení bylo pouze dvojnásobné a nikterak neodpovídá nynější relaci koruny československé ke koruně zlaté. Poplatky, které r. 1916 byly zvýšeny na dvojnásobnou míru, zvyšují se o 150% nynější své výměry, kdežto poplatky, jež r. 1916, resp. 1921 zvýšení nedoznaly, zvyšují se na pětinásobnou míru předválečnou.

V některých ustanoveních odchýlil se ústavně-právní výbor od vládní osnovy, resp. usnesení rozpočtového výboru, snížil totiž v některých položkách kolkovou sazbu. Tak v §u 1 snížil zvýšení kolkové z 10 Kč na 8 Kč. V §u 5 snížena původně navrhovaná sazba za úřední ověření podpisu úřední osoby z 10 Kč na 5 Kč.

Dále byla vyloučena z osnovy ustanovení, jež systematicky nezapadají do rámce tohoto zákona. Je to předně § 20, jenž mluvil v původní vládní osnově o tom, že mají býti počítány za darování takové převody, které chtějí obejíti ustanovení dědického práva.

Také jiná ustanovení tohoto paragrafu nejsou vlastně ustanoveními novými, nýbrž chtěla pouze odstraniti nejistotu v judikatuře Nejvyššího správního soudu.

Ústavně-právní výbor s hlediska právního měl za to, že tento paragraf se nehodí do systematiky tohoto návrhu zákonného, že lépe by se hodilo reglementování těchto poměrů při novele k původnímu zákonu, který tyto věci určoval a stanovil, a proto zatím vyloučil § 20 z této osnovy.

Z téhož důvodu, že také nezapadá do osnovy, byl vypuštěn § 22, který chce stanoviti, aby poplatkové výhody, které byly dávány společnostem s ručením omezeným, byly zrušeny. Ústavně-právní výbor nechtěl tento paragraf ponechati v návrhu, resp. zákoně, poněvadž také nezapadá systematicky do látky, kterou jsme chtěli upraviti. I když ústavně-právní výbor uznal za správné důvody pro vyloučení společností s ručením omezeným z výhod dosud jim přiznaných, měl přece za to, že musí se tak státi teprve po důkladné úvaze a náležité přípravě.

Vedle těchto změn učinil ještě ústavněprávní výbor změnu v §u 1, kde ustanovení o řádech a poplatcích za ně bylo z osnovy vyloučeno, poněvadž nositi řády je u nás zakázáno. Vedle toho byly učiněny některé drobnější změny, a také změny, o nichž se již zmínil zpravodaj rozpočtového výboru, které jsou změnami v podstatě toliko stylistickými.

Na základě těchto změn musil ústavněprávní výbor také změniti nadpis zákona, z něhož vypustil původní slova "Dani z obohacení" a stanovil nadpis "Zákon, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, taxách a kolcích (hrací karty)".

Z důvodů, které jsem zde uvedl, navrhuji jménem ústavně-právního výboru slavnému Národnímu shromáždění, aby přijalo celou osnovu tak, jak byla přijata výborem ústavněprávním ve shodě s výborem rozpočtovým. (Výborně!)

Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci pořadu dostavili se za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Nesveda, min. rada Chochole a min. taj. Rozvoda.

Zahajuji rozpravu. Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti" pp. posl. Dietl, Rychtera a Tománek.

Dříve než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji podle usnesení předsednictva řečnickou lhůtu 25 minutovou.

Je snad námitka proti tomu? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj je přijat.

Dávám slovo prvnímu řečníku zapsanému, jímž je pan posl. Dietl.

Posl. Dietl (německy): Slavná sněmovno! Snad ještě nikdy se neprojevila karikatura parlamentarismu, kterou skytá tato sněmovna, tak křiklavě, jako tohoto týdne, který stále ochotní opěvovači koalice ohlásili jako pracovní týden, jako týden plodné a tvořivé činnosti, který měl usvědčiti ze lži tvrzení těch, kdo kritisují parlamentní poměry. Nuže, jak vypadá tento pracovní týden? Když jsme se zde v pondělí shromáždili, byly již nové poplatkové zákony na denním pořadu. Avšak byly opět s denního pořadu vzaty a přikázány výboru; a nyní, když zcela bezúčelně uplynuly dva dny, když zde byli poslanci, kteří by měli skutečně něco lepšího na práci ve svých volebních okresích, po dva dny nesmyslně drženi, jsme konečně s to, abychom se zabývali oběma poplatkovými zákony. Zákon o cedulové bance byl podán, ve výboru začalo se o něm jednati, pak však zmizí s povrchu zemského a nikdo nemůže říci, kdy se opět vynoří. Zákon o úpravě svátků, tento těžce vybojovaný zdánlivý výsledek boje světových názorů v koalici, zmizel v nějakém propadlišti a s ním také zákon o dovolených, ohlášený jako sociálně-politické ovoce této koalice. Tyto poměry v parlamentu jsou pádným důkazem bezhlavosti odpovědných vůdců tohoto státu a ukazují s hroznou krutostí, že ti, kdo se nemohli dosti honositi svou činností pro zachování státu, kteří nedovedou dosti opovrhovati neschopností oposice, nyní nejsou již ani s to, aby zachovali ono vnější zdání parlamentní vlády, jímž by rádi jako dovršením demokracie oklamali svět. Taková vláda a taková většina, jejichž vnitřní rozvrat a bezradnost stává se den ze dne zřejmější, má míti sílu a způsobilost, řešiti ohromné otázky spojené se zjednodušením státní správy a snížením počtu státních zaměstnanců! Otázky, které se dotýkají všech politických, sociálních a národních otázek v tomto státě, má řešiti vláda a sněmovna, která není způsobilá, aby splnila nejprostší politické potřeby dne, sněmovna a většina, která nedokáže provésti program, který si vytýčila před několika dny pro nejbližší týden. Jako nepřátelé tohoto vládního systému mohli bychom se radovati, že se ty nedostatky projevují tak křiklavě, jen kdybychom nevěděli, že nebude to sama vláda, která bude pykati za své hříchy, nýbrž obyvatelstvo, které je takovouto vládou požehnáno. Dne 31. t. m., tedy v necelých 14 dnech, uplyne lhůta, do níž se mají státní zaměstnanci hlásiti k dobrovolnému odchodu, a dodnes ještě nevyšlo prováděcí nařízení k tomuto zákonu. Dnes ještě lidé mající plnou hlavu starostí a jejichž existence jest ohrožena, nevědí, jsou-li vyhlídnuti k nucenému propuštění. Dnes ještě nemají vhodného podkladu pro rozhodnutí tak důležité pro život. Čachr, který koaliční strany pokradmu provozují, a jímž se pokoušejí břemena propuštění státních zaměstnanců přesunouti na ty zaměstnance, kteří se netěší protekci tak zvaných živlů podporujících stát, dosud se neskončil a nemůže tedy vyjíti prováděcí nařízení, takže dnes, několik dní před uplynutím rozhodující lhůty, nesmí tisíce lidí ještě zvěděti, jaký osud je čeká a jaká opatření mají učiniti. Není to lehkomyslným obviněním, jež vznášíme proti koaličním stranám, tvrdíme-li, že prováděcí nařízení je předmětem politického čachru. Časopisy koaličních stran doznávají to denně, orgán každé strany vykřikuje do světa, že její příslušníci nesmějí býti propuštěni a ve "Večerníku Českého Slova" ze dne 16. března jsme se dokonce dočetli, že se na prováděcím nařízení nebude usnášeti ministerská rada, jak je ustanoveno v §u 81 ústavní listiny, nýbrž tak zvaná úřednická Pětka, jejíž příslušnost k vydání vládních nařízení by jistě stěží odůvodnili vynikající právníci z koalice. Budou k vyjednáváním přibrány také zaměstnanecké organisace? Týká se propuštění jen příslušníků organisace? Nepostihne propouštění podle vší pravděpodobnosti daleko krutěji zaměstnance, kteří nejsou organisováni v odborových organisacích koaličních stran? Je to přímé, surové a cynické doznání, že se zde bude měřiti dvojím loktem, že nejen politické strany, ale i nepolitické, čistě odborné organisace budou zasvěceny do všech tajností vládního umění, jsou-li blízké vládě, a pobuřujícím způsobem budou odstrčeni ti, kdo nejsou ve spojení s oním konsorciem, jež je při moci, které zde neustále zaměňuje prospěch vlastní strany s blahem veškerenstva. Nejprostší požadavky demokracie by vyžadovaly, aby se propouštění provádělo, pokud možno, nejvíce v dohodě s postiženými. Zde se však osud tisíců lidí hází na pospas holé svévoli stran. Avšak neubližujete zaměstnancům jen jejich propouštěním, vy pášete na nich ještě také velmi velké mravní bezpráví způsobem, jak projednáváte úhradové návrhy, jimiž se má opatřiti úhrada oněch pár grošů, které jste jim hodili jako remuneraci. Způsob, jak byly tyto návrhy podány ve sněmovně a jak byly učiněny ve veřejnosti nepopulárními, celý ten způsob úhrady, která se zde hledá, nemůže míti jiného účinku, než vzbuditi u obyvatelstva nelibost ke státním zaměstnancům a nelze se zbaviti podezření, že celý tento manévr je přímo zamýšlen, aby nechuť obyvatelstva od břemen, která se mu nově ukládají, byla obrácena proti státním zaměstnancům. Zákon o dávkách, jímž se ani dnes ještě nemůžeme zabývati, docela nezakrytě ukazuje tuto souvislost, ukládaje úředníkům, aby vystupovali v nejnedůstojnější úloze, že totiž musí větší náklad na svůj plat do jisté míry od stran osobně vybírati. Avšak i návrh, který je právě na denním pořadu, vybízí k naší nejostřejší kritice.

Prohlížíme-li si vývoj daní od roku 1919, podle rozpočtu pro rok 1919 mělo se vybrati přímých daní 823 miliony, podle rozpočtu pro rok 1925 1817 milionů. To je zvýšení o 120%, čili o 994 miliony. Nepřímých daní mělo se podle rozpočtu pro rok 1919 vybrati 352111 milionů, roku 1925 tato částka již vzrostla na 6674 milionů, to jest o 3153 milionů korun více. Nejhorší stoupání však je při vývoji poplatků. V rozpočtu pro rok 1920 bylo zařazeno na poplatky 130 milionů, roku 1925 je v rozpočtu 552 milionů; oba návrhy, které mají býti ve sněmovně projednány, jeden, o němž máme jednati nyní, má vynésti 40 milionů, druhý 80 milionů, dohromady 120 milionů, takže tohoto roku má se vybrati 672 milionů poplatků, to je o 542 milionů čili 417% více. O tolik stouply poplatky za tuto krátkou dobu, a tážeme se, kam to má vésti? Již několikráte jsme slyšeli, že daně dospěly již takové výše, že jich obyvatelstvo nemůže více snésti. Slyšeli jsme od vládního stolu, že se pomýšlí na snížení daní a dávek. Avšak tento návrh usvědčuje jejich slova ze lži.

Podíváme-li se, jak se projednávají tyto návrhy, o nichž jsem právě mluvil, vidíme-li, že sněmovna je desauvována, právě tak jako náš předseda, jehož si všichni velice vážíme, je nucen bráti návrhy s denního pořadu a přikazovati je opět jinému výboru, jak tento výbor musí částečně návrh zlepšovati, poněvadž se samotným koaličním stranám zdá příliš krutý, poněvadž si samy musily říci, když rozpočtový výbor učinil své rozhodnutí, že v tomto návrhu jsou věci, které tam vlastně nepatří a které musí býti odstraněny - nevím, v kterém mozku se zrodil odstavec o dani z obohacení, jímž se měly dokonce ještě zvláště postihnouti výbavy a uložiti z nich poplatky - ukazuje se mimořádným způsobem, že se domníváte, že nic nesmí zůstati ušetřeno, že má býti učiněno usnesení o všech možných zdrojích zdanění, jen aby se státní příjmy zvýšily. Zvýšili jste daň z jízdenek, zvýšili jste telefonní poplatky, nyní zvyšujete kolkové poplatky, budujete dávkový rád, abyste mohli poskytnouti úředníkům několik grošů remunerace, které jste jim dlužni a k nimž jste mravně zavázáni. Věříte vskutku, že jest trvale možno snášeti tak vysoké dávky?

Chci vám citovati jednoho vašeho dřívějšího ministra, Kaizla, který píše o dávkách takto: Ve všech dobách vedl egoismus k tomu, že jednotlivé osoby nebo třídy dostaly do rukou politickou moc a poté zařídily dávky tak, že jim z toho vznikl pokud možno největší prospěch, nebo lépe řečeno, pokud možno nejmenší újma. Stát, v němž má moc velkokapitál, bude dávati přednost daním spotřebním, které nepoměrně velikou tíhou zatěžují chudší vrstvy. Ve státě však, v němž moc má drobný kapitál a příjem z práce, tedy v demokracii, budou se projevovati snahy, aby vyjma cla spotřební daně byly zrušeny a zavedeny všechny příjmy z daní přímých. Že politické rozdělení moci mezi jednotlivými vrstvami obyvatelstva rozhoduje také o způsobu vyměřování daní, netřeba popírati, politické rozdělení moci je však výsledkem státního řádu v té které době.

To říká Kaizl, a byl toho mínění, že vývoj půjde tou cestou, že ve státě, kde sociálně-politický směr je silnější, budou také více chráněny méně majetné vrstvy a že stát podle toho bude usilovati, aby podrobil dani hlavně majetek bohatých a státní příjmy čerpal z tohoto pramene. Zde však vidíme právě opak. Jdete touž cestou, také u vás je soustava nepřímých daní nejvýznačnější, usnesli jste se na celé spoustě dávek. Daň z obratu a všecko ostatní, co souvisí s nepřímými dávkami, je přece váš výrobek. Nejdete tedy cestou, kterou měl na mysli váš Kaizl, v níž věřil a již také vylíčil, nýbrž jdete touž cestou, kterou se bral každý kapitalistický stát, pokoušíte se rovněž opatřiti daně nepřímou cestou, poněvadž se vám zdá pohodlnější a lepší. Pokládáme to za těžkou chybu. Věříme, že se smíme domnívati, že především mají býti chráněny vrstvy méně majetné. A, dámy a pánové! Jestliže právě nyní je daňový tlak zvláště vysoký, jestliže nyní dělníci, drobní zemědělci a živnostníci dostávají platební rozkazy na daně za léta 1920-1923, tedy za 4 léta najednou, a mají zaplatiti sta, v mnoha případech dokonce tisíce korun daní, pak je to věc nemožná, kterou musíte pochopiti i vy samy. Dnes se mají platiti daně za období, kdy pracovním příjmem byla koruna s menší hodnotou. Dnes mají býti placeny korunou poměrně hodnotnou daně, které tehdy byly splatné a které tehdy měly býti předepsány. Proto, že váš aparát není vybudován tak, aby berní správy mohly dostáti svým povinnostem, proto mají býti všichni potrestáni vyššími daňovými předpisy a musejí platiti daně korunou hodnotnou.

Velectěné dámy a pánové! Domnívám se, že jste na úplně chybné cestě a že musíte obrátiti. Máte rozpočet na 16 miliard korun. Stát toho nesnese; stát by to snad snesl, avšak národní hospodářství není s to, aby sneslo takovéto břemeno trvale, a vy ubíjíte slepici, která vám má nésti zlatá vajíčka, činíce ji nezpůsobilou, aby pokračovala ve svém snášení zlatých vajíček. Z těchto všech důvodů bychom vám řekli, že ani tento zákon, ani onen druhý zákon, o němž jednáme, nemají sociálního rázu a slouží jen k tomu, aby ohrozily existenci sociálně slabších, poněvadž dávky se vždy nepřímo přesunují, a poněvadž nejtíže musí za to pykati vždy právě ti, jejichž hospodářský stav je beztoho velmi těžce ohrožen celým vývojem.

I když se provedlo několik změn k lepšímu - vylíčil jsem již způsob, jak se to stalo přece míníme, že tento návrh odporuje sociálnímu svědomí, a budeme proti němu hlasovati; neboť nemůžeme dáti svých hlasů k takovému zaostalému a zpátečnickému zákonu. (Souhlas na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Rychtera.

Posl. Rychtera: Slavná sněmovno! Při nastolení nynější koaliční vlády učinil jménem této pan min. předseda prohlášení, podle kterého chce vláda s největším úsilím pracovati na konsolidaci hospodářských a politických poměrů, a to tím způsobem, že na jedné straně zavedením úsporného systému a likvidací všech zbytečných výdajů chce přivoditi rovnováhu ve státním rozpočtu, aby na druhé straně mohla přikročiti k postupnému odbourávání nesnesitelného daňového zatížení a tím položiti zdravý základ veškerého našeho hospodářského podnikání.

A třebaže již tehdy vyskytly se různé pochybovačné hlasy, přece jen bylo mnoho těch, kteří věřili, že tento slavnostně proklamovaný program vláda bude také prováděti. Ale, bohužel, výsledky více než dvouleté činnosti nynější vlády svědčí o pravém opaku. Vidíme, že na místě snižování a odbourávání nesnesitelných daňových břemen přichází vláda znovu a znovu, aby různými nařízeními a zákony zatěžovala nadále veškeré naše poplatnictvo.

Jako strana konservativní a mající zájem na pořádku jistě víme, že stát ke svým úkolům - a přiznávám, že těch je nemálo potřebuje a musí míti také s dostatek finančních prostředků, ale tyto prostředky nemůže si stát opatřovati tak drakonickým způsobem, jako se to děje dnes bez ohledu na to, jestli jich poplatnictvo naše snese. Na místě toho, aby docilovalo se úspor restrikcí různých nesmyslných a zbytečných výdajových položek, vidíme, že stále a stále vymýšlejí se nová zatěžující břemena, že soustavně se vymýšlejí nové t. zv. pokrokové vymoženosti, vidíme, že se provádějí různé neosvědčené experimenty, které nás stojí sta a sta milionů korun. Žádný druhý stát na světě není zatížen vymoženostmi t. zv. nové doby, jako Československá republika. Vidíme, že jsme se stali jakýmsi zkušebním králíkem pro všechny možné experimenty. Jistě, že bychom si přáli všemožně, aby stát náš ve směru hospodářského pokroku stál na nejpřednějším místě, ale, bohužel, nutno zde také přihlížeti k finanční síle tohoto státu a k poplatní schopnosti veškerého jeho obyvatelstva. Stejně tak jako jednotlivec častokráte musí si odepříti různé i velmi prospěšné věci, které by si rád opatřil, jedině z toho důvodu, že nemá k nim dostatek finančních prostředků, stejně i stát musí veškerou svoji politiku přizpůsobiti poplatní síle svého obyvatelstva.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP