Úterý 10. března 1925

Začátek schůze ve 3 hod. 55 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Špaček, Špatný.

173 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr. Dolanský, Habrman, Srba, Udržal; za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Vlasák a min. radové dr. Režný a Zulek.

Předseda nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Körner.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 326. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Janu Černému (soc. dem.), dr. Holitscherovi, Palmemu, Schweichhartovi, Šamalíkovi, Čundrlíkovi, Janu Bečkovi, Oktavcovi, Kleinovi, Jašovi, Ulrichovi; na dnešní, případně zítřejší schůzi posl. dr. Labajovi, Pechmanové, Slavíčkovi; na týden posl. inž. Nečasovi - vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvili se posl. Nejezchleb-Marcha, dr. W. Feierfeil a Pohl.

Byly provedeny některé změny ve výborech.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub slovenských ľudových poslancov vyslal do výboru ústavně-právního posl. dr. Budaye za posl. dr. Gažíka.

Klub poslanců čsl. strany lidové vyslal do téhož výboru posl. F. Světlíka za posl. Rýpara.

Předseda: Došly některé spisy od vlády.

Náměstek předsedy vlády sdělil přípisy ze dne 7. března 1925, že vláda předložila senátu k projednání a schválení návrhy zákona o soudnictví ve sporech z poměru pracovního, služebního a učebního (o soudech pracovních) - (přípis č. j. 6309/25 m. r.),

zákona, kterým se upravuje teritoriální rozsah nabytých živnostenských oprávnění (přípis č. j. 6312/25 m. r.).

Došly některé spisy ze senátu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 3. března 1925, že senát usnesl se ve 250. schůzi dne 3. března 1925, aby lhůty k projednání usnesení senátu o vládním návrhu

1. zákona o původcovu právu k literárním, uměleckým hudebním a výtvarným a fotografickým dílům (tisk 1099 sen.) a

2. zákona o osvojení (tisk 1829 sen.) prodlouženy byly o dva měsíce.

Předseda: Došly některé dotazy a odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Sladkého:

ministru financí o zadávání trafik v Bílovci a na Bílovecku ve Slezsku,

ministru školství a nár. světy ve věci urychlené novostavby pro českou státní školu v Jasenici u Nového Jičína,

ministru financí ve věci hlavního tabákového skladu v Hranicích na Moravě;

posl. dr. Gagatka ministru zemědělství o vyúčtování lesních fondů v Podkarpatské Rusi;

posl. Patzela ministrovi vnitra:

že ústecká státní policie těžce ztýrala válečného slepce,

o neoprávněném předpisu vojenské taxy,

že v Karlových Varech byl zakázán plakát se skobovým křížem,

ministru soc. péče o invalidovi Antonínu Pichlovi z Grünu,

ministru nár. obrany o vrácení požitků;

posl. inž. Kalliny ministrovi soc. péče, že se válečným sirotkům po Antonínu Keilovi z Tisu, pošta Luka u Bochova, nevyplácí doplatek sirotčího důchodu za čas od 1. května 1920 do 29. února 1924;

posl. Knirsche a druhů ministrovi vnitra o zneužití úřední moci.

Odpovědi:

ministra vnitra na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa, proč byly zadrženy roční podpory, odhlasované pro několik zaměstnanců berního úřadu města Košic,

ministra s plnou mocou pre správu Slovenska na dotaz posl. dr. Lelleyho o jazyku Úradných novin veľžupy bratislavskej.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

5064. Vládní návrh zákona, kterým se mění některá ustanovení o poplatcích, dani z obohacení, taxách a o kolku z hracích karet.

5065. Vládní návrh zákona o dávkách za úřední úkony ve věcech správních.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

5055. Interpelace:

I. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra o konfiskační praxi karlovarského policejního komisařství,

II. posl. dr. Schollicha a druhů min. železnic a financí o svévolném zvýšení cen jízdného na drahách,

III. posl. dr. Schollicha a druhů min. školství a nár. osvěty, že učeň Josef Hortel z Fulneku byl vyloučen z německé živnostenské pokračovací školy,

IV. posl. dr. Czecha, dr. Haase, Häuslera a druhů min. vnitra, že nebyl jmenován německý náměstek předsedy správní komise silničního okresu v Hustopeči,

V. posl. dr. Jabloniczkého a druhů min. školství a nár. osvěty a min. vnitra o státní příslušnosti učitelek, působících na školách levických Milosrdných sester, a o povolení jejich další činnosti,

VI. posl. dr. Jabloniczkého a druhů min. zemědělství, že se družstvo pachtýřů pozemků v Gutě dopouští zneužití moci,

VII. posl. dr. Jabloniczkého a druhů min. vnitra, školství a nár. osvěty a min. s plnou mocí pro správu Slovenska, aby byly napraveny následky protizákonného zabrání místností v Bratislavské redutě.

Předseda: Iniciativní výbor usnesl se ve schůzi dne 5. března 1925 přikázati návrhy k řádnému projednání výborům

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Výboru ústavně-právnímu:

5029. Návrh posl. K. Svetlika a súdr., ktorým sa rozširuje platnosť baníckého zákona zo dňa 17. mája 1912, č. 107 r. z., na územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi (současně přikázán výborům soc.-politickému a živnostenskému).

5033. Návrh posl. Windirsche a druhů na vydání zákona, jímž se mění a doplňuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 337 Sb. z. a n., o dani z obohacení (současně přikázán výboru rozpočtovému).

5034. Návrh posl. dr. W. Feierfeila, dr. Luschky, Budiga, Scharnagla a druhu na změnu § 9 zákona ze dne 11. června 1919, č. 330 Sb. z. a n., o pozemkovém úřadě.

Výboru soc.-politickému:

5036. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu zákona o osobních daních č. 220/1896 ř. z. ve znění novely č. 13/1914 ř. z. a č. 124/1917 ř. z. (současně přikázán výborům zemědělskému a rozpočtovému).

5053. Návrh posl. Grünznera, Tauba, dr. Haase, Hoffmanna a druhů, aby byl vydán zákon o vlivu jazykové způsobilosti na všeobecnou služební kvalifikaci státních zaměstnanců.

Zamítnut byl iniciativním výborem:

5052. Návrh posl. dr. Czecha, Pohla, Tauba a druhů, aby byly vyšetřeny události ze dne 10. února 1925 na Václavském náměstí v Praze.

Předseda (zvoní): Přejdeme k pořadu schůze, k prvému jeho odstavci, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 5039) k vládnímu návrhu (tisk sen. 2008 a 2031) zákona o zcizení státního mlýna v Nymburce (tisk 5058).

Zpravodajem je p. posl. inž. Černý.

Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. inž. Černý: Slavná sněmovno! Vodocestný zákon, který ještě dnes platí v naší republice, byl schválen sněmovnou rakouskou dne 11. června 1901 a je vytištěn v říšském zákoníku rakouských zákonů a nařízení pod č. 66/1901. Podle tohoto zákona je prováděna regulace a kanalisace řeky Labe, a to po zakročení středolabského komité nejrychleji ve trati od Hradce Králové po Mělník.

Jedna parcielní úprava v rámci tohoto kanalisačního zákona je také prováděna v okolí města Nymburka. V městě Nymburce na řece Labi byl mlýn, který byl v majetku soukromém, který však vadil provádění soustavné regulace a kanalisace řeky Labe, takže státní správa, dříve než mohla přikročiti k provádění příslušného projektovaného upravení toku, musila mlýn tento vykoupiti.

Vykoupení tohoto mlýna bylo zejména důležité z té příčiny, že právo na vodní sílu vadilo vyřešení projektu kanalisačního, při kterém také na novém jezu na řece Labi v městě Nymburce měla býti postavena nová velká hydroelektrárna. K provedení teto hydroelektrárny bylo nutno, aby vodní právo soukromého mlýna bylo zrušeno a přítok vody na mlýn zastaven zasypáním náhonu, aby k jednotnému řešení využití vodní síly na státní hydroelektrárně nebylo žádných potíží.

Mlýnského objektu bez vodní síly, jak zůstal, nemohlo býti použito k provozování mlynářství, poněvadž v nynější době musil by býti rekonstruován předně také ve svém zařízení mlýnském a za druhé ve svém zařízení pohonném, kde dosavadní pohon vodní silou musil by býti nahrazen energií elektrickou Investice tyto nechtěla provésti sama státní správa, poněvadž není v jejích intencích, aby zabývala se podnikáním mlýnským, a proto bylo pracováno k tomu, aby mlýn po oddělení vodní síly byl prodán. Veškeré objekty, kterých státní správa potřebovala pro výstavbu hydrocentrály, byly odděleny od nemovitostí mlýna a na mlýn vypsáno veřejné ofertní řízení. Dříve však, než bylo ofertní řízení provedeno, byli vyzváni soudní odhadci, aby odhadli objekt, a ten byl odhadnut celkem na 226.034 Kč 98 hal.

První ofertní řízení k podání nabídek vypsáno bylo ministerstvem veř. prací se lhůtou do 27. srpna 1922. Na toto ofertní řízení přihlásili se v příslušné lhůtě, ofertním řízením stanovené, dva uchazeči: Hospodářské družstvo v Nymburce a Společnost mlynářů politického okresu poděbradského. Po skončeném ofertním řízení přihlásil se ještě dodatečně jako oferent na vykoupení tohoto mlýnského objektu advokát dr. Šafařík z Nymburka.

Ministerstvo veř. prací připravilo vše, aby byla přijata nabídka Hospodářského družstva v Nymburce, avšak nebylo to možno, a ofertní řízení musilo býti zrušeno, poněvadž oferenti stáli ve slově jen do 15. prosince 1922, do kteréžto doby nemohlo býti o příslušných ofertách rozhodnuto.

Později navrhlo ministerstvo veř. prací, aby objekt nebyl prodáván v tom rozsahu, jak byl po prvé předmětem ofertního řízení, ale bylo rozhodnuto, aby ještě některé objekty a pozemky od tohoto mlýna byly odtrženy a ponechány státní správě jako pozemky potřebné pro hydrocentrálu. Zatím ovšem mlýn s příslušenstvím, poněvadž nepracoval, byl ve stavu velmi zchátralém. Bylo tedy třeba opravdu rychle tento mlýn prodati, aby nenastaly větší škody. Bylo proto vyjednáváno, aby mlýn byl prodán z ruky. O mlýn ucházel se obchodník Novák a František Šafařík, bývalý stárek, oba z Nymburka.

Po jednání s uchazeči byla zjištěna největší nabídka od pana Šafaříka, stárka v Nymburce, a to 250.000 Kč, tedy více než byla odhadní cena tohoto mlýna. Mimo to tento pan Šafařík se zavazoval, že ve mlýně bude provozovati živnost mlynářskou, a proto město Nymburk podporuje tuto nabídku, aby tím poplatník v městě Nymburce zůstal.

Podnik, jak je viděti, přesahuje cenu 100.000 Kč a je tedy podle čl. X. finančního zákona ze dne 14. prosince 1923, čís. 245 Sb. z. a n., třeba ke zcizení zákonného zmocnění. Kdyby však mělo se vyčkati tohoto zákonného zmocnění, nastaly by na objektu tom veliké škody; proto bylo nutno odprodati objekt co nejrychleji. Státní správa zadala tento podnik z ruky panu Šafaříkovi, a to za 250.000 Kč plus veškeré poplatky, s tím, že on bude investovati do příslušných oprav a příslušného zařízení, a kdyby státní správě nedostalo se zákonného zmocnění, obdrží příslušnou náhradu a mlýn zase vrátí zpět. Vzhledem ke klesající tendenci cen nemovitostí a ke krisi v průmyslu mlynářském jeví se býti tento postup naprosto správným, a proto rozpočtový výbor, pojednávaje o usnesení senátu, který také dal své schválení tomuto navrhovanému zákonu, doporučuje, aby i posl. sněmovna uznala správnost tohoto počínání státní správy a aby schválila zákon v tom smyslu a znění, jak je již schválil senát.

Doporučuji osnovu tuto poslanecké sněmovně. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Sděluji, že k jednání o tomto odstavci pořadu dostavili se za ministerstvo financí pan odb. přednosta dr. Vlasáka p. min. rada dr. Režný.

Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Budeme hlasovati.

Prosím pány a paní poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Osnova tohoto zákona má dva paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh učiněn nebyl. Budeme tedy hlasovati o celé osnově zákona najednou. (Námitek nebylo.)

Námitky proti tomuto způsobu hlasování vzneseny nebyly.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém panem zpravodajem - jež je shodné s předchozím usnesením senátu - prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina,. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu ve čtení prvém, a to ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.

Vyřízen je odst. 1 pořadu a přejdeme k druhému, jímž jest:

2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se ku všeobecné nemocnici v Praze připojuje vojenská nemocnice v Praze II. a zřizuje Masarykova vojenská nemocnice v Praze (tisk 5057).

Zpravodajem výboru zdravotnického je p. posl. Johanis, výboru branného p. posl. David a výboru rozpočtového p. posl. Roudnický.

Mají snad páni zpravodajové nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Johanis: Nikoli.

Zpravodaj posl. David: Ne.

Zpravodaj posl. Roudnický: Rovněž ne.

Předseda: Korektur není, budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Vyřízen je odst. 2 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 3, jímž je:

3. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z některých lombardních zápůjček (tisk 4996).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní je p. posl. dr. Patejdl.

Má pan zpravodaj nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Nikoli.

Předseda: Není tomu tak. Budeme hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou uvedeného zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení druhém a vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k odst. 4, jímž jest:

4. Zpráva výboru rozpočtového o účetní závěrce státního bytového fondu (tisk 4807) za léta 1919 a 1920 (tisk 5059).

Zpravodajem je pan posl. dr. Nosek, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor zabýval se zprávou Nejvyššího účetního kontrolního úřadu o účetní závěrce státního bytového fondu. Státní bytový fond byl založen zákonem ze dne 22. prosince 1910, č. 242 ř. z., o zřízení fondu pro péči bytovou. Fond ten byl myšlen jako zvláštní účelové jmění k podpoře stavebního ruchu ve prospěch osob majetkově a sociálně slabších a ustanovovalo se v původním zákoně z r. 1910, že na dvojletí r. 1911/1912 má dostati dotaci z běžných státních příjmů 1 1/2 milionu korun, na r. 1913 1,300.000 K, na r. 1914 zase 1 1/2 milionu K, na r. 1915 2,200.000 K, na léta 1916, 1917 a 1918 po 2 1/2 milionech K, na léta 1919 a 1920 po 3 1/2 milionu K, na r. 1921 4 miliony K. Fond tento byl podle zákona rozdělen na dvě pododdělení, a to v ten způsob, že z té první části měly se udíleti veřejnoprávním korporacím, samosprávným svazkům územním, různým ústavům dobročinným a stavebním společenstvům obecně prospěšným záruky až do celkové výše 200 milionů K; druhá část potom byla určena k tomu, aby z této části fondové poskytovaly se přímo zápůjčky. Ke správě fondu bylo ustanoveno ministerstvo financí s ministerstvem veř. prací a zákon ustanovoval, že o stavu a o správě fondového jmění má se podávati sněmovně každoročně zpráva ve formě účetní závěrky.

Zásady zákona mnou právě zmíněného byly přejaty také zákonodárstvím naším až na určité modifikace, obsažené v novele ze dne 20. února 1919, č. 98 Sb. z. a n., o státním bytovém fondu. Tam byl zrušen § 3 a místo něho ustanoveno, že bytový fond má dostávati v budoucnosti každoročně pravidelnou dotaci 2 miliony korun a že za r. 1919 má dostati 5 milionů korun, a jakmile dotace dosáhne celkové výše 25 milionů korun, že s dalšími úděly má se přestati. Správa fondu byla v našem státě svěřena ministerstvu soc. péče spolu s ministerstvem financí a spolu nařízeno, že tato nová právnická osoba, pro náš stát zřízená, přejímá všechna práva a všechny povinnosti po dřívějším bytovém fondu, pokud tato práva a tyto povinnosti vztahují se k nemovitostem na území Československé republiky.

Je pravda, že v těch mimořádných dobách, které právě jsme prožili a které ještě prožíváme, kdy zvláštním způsobem bylo potřebí řešiti otázku bytové krise těmi známými zákony o podpoře stavebního ruchu a podobně, tento fond na přechodnou dobu nějakého obzvláštního významu by neměl. Ale už nyní, kdy ještě nemáme rozhodnuto, jakým způsobem bude řešena otázka podpory stavebního ruchu, vyvstává důležitost tohoto fondu i pro budoucnost více než dosud, a jistě také v budoucnosti tento fond zase bude míti svůj velký význam, až zase za pravidelných poměrů ve zvláštních případech, zvláštního zřetele hodných, pro veřejnoprávní korporace, autonomie územní, společenstva obecně prospěšná, tento fond bude zase přejímati do zmíněné již výše garancie za poskytnuté úvěry a sám také přímo bude poskytovati příslušné zápůjčky z druhé části fondové.

Dotace tomuto fondu věnovaná v r. 1919 i v letech následujících je podle příslušných nařízení rozdělována v ten způsob, že 4/5 dostávají se té první části, která má přejímati všeobecné garancie, a 1/5 odevzdává se té části fondové, která bude poskytovati přímé zápůjčky.

Těmto zákonným normám účetní závěrka plně odpovídá, docela přesně naznačeným způsobem je vedena, a já ještě upozorňuji, že z dotací, kterých se jí dostalo, zakoupila příslušné cenné státní papíry, že tedy dotace pro první i druhou část fondu uložila způsobem, jak to zákon předpisuje, tedy způsobem skýtajícím sirotčí jistotu.

Ježto tedy celá účetní závěrka po stránce čistě účetní a početní, i po stránce zákonných předpisů plně odpovídá příslušným právním normám, doporučuji jménem rozpočtového výboru, aby tato účetní závěrka o státním bytovém fondu na r. 1919 a 1920, předložená nejvyšším účetním kontrolním úřadem, jako se stalo v rozpočtovém výboru, tak také v plenu sněmovny byla vzata na vědomí a tím schválena. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci pořadu dostavil se za ministerstvo financí pan odb. přednosta dr. Vlasák.

Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Dám hlasovati o návrhu pana zpravodaje, aby vzat byl na vědomí a schválen účet státního bytového fondu za léta 1919 a 1920, najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není.

Kdo tedy souhlasí s návrhem, aby účet státního bytového fondu za léta 1919 a 1920, předložený Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, vzat byl na vědomí a schválen, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím účet státního bytového fondu za léta 1919 a 1920 byl vzat na vědomí a schválen.

Tím vyřízen je odstavec 4 pořadu schůze a přejdeme k pátému odstavci, jímž je:

5. Zpráva výboru rozpočtového o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1921 (tisk 4801) spolu s účtem státního melioračního fondu za rok 1921, s účtem státního bytového fondu za rok 1921 a s účtem dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce roku 1921 (tisk 5060).

Zpravodajem je pan posl. dr. Srdínko, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Státní účetní závěrka za rok 1921 měla býti podle zákona předložena do konce června roku 1923. Ale stalo se tak až v srpnu roku 1924. Nejvyšší účetní kontrolní úřad vysvětlil toto zpoždění a rozpočtový výbor uznal důvody, které byly uvedeny pro omluvu. (Hluk. - Předseda zvoní.)

Sluší dodati, že dnes vlastně měli bychom už míti v ruce účetní závěrku za rok 1922 a že by koncem června roku 1925 měla býti předložena parlamentu účetní závěrka za rok 1923. K upokojení slavné sněmovny mohu sděliti, že skutečně závěrka za rok 1922 podle soukromého sdělení pana presidenta Nejvyššího účetního kontrolního úřadu skutečně již je dána do tisku, takže v krátké době parlamentu bude předložena, a v těchto dnech se začne pracovati na účetní závěrce za rok 1923. (Nepokoj.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko (pokračuje): Obtíže, se kterými se setkává Nejvyšší účetní kontrolní úřad při zdělávání dílčích uzávěrek, jsou veliké a budiž sděleno slavné sněmovně, že tomu tak je právě u nejvyšších úřadů, ba i pod svícnem je tma, to jest, ani samo Národní shromáždění nepředkládá včas svých dílčích účetních závěrek.

Závěrka za rok 1921 má některé nové formální uspořádání. Jedno týče se toho, že po prvé je tam veden zvlášť rozpočet investiční od rozpočtu řádného a mimořádného. Druhá odchylka je, že po prvé jsou vedeny roku 1921 výdaje na Podkarpatské Rusi také zvlášť. A třetí odchylka proti předešlým uzávěrkám je, že příplatky státním zaměstnancům, které byly až do této doby vedeny ve zvláštní kapitole jako opatření doby poválečné, jsou rozděleny po prvé v tomto roce na jednotlivé resorty.

Finanční zákon pro rok 1921 stanovil výdaje a příjmy pro běžné výdaje, ale záhy se ukázalo, že povolené obnosy nestačí, a proto přišel dodatečný rozpočet na rok 1921, který však byl schválen až počátkem roku 1922. Tímto dodatečným rozpočtem byly povoleny výdaje celkem až do okrouhle 18.026 milionů, příjmy byly stanoveny částkou 17.298 milionů a investiční výdaje na 3173 milionů. Tedy rozpočtem prvním a rozpočtem dodatečným byl preliminován deficit částkou okrouhle 727 milionů.

Leč během roku bylo usneseno několik zákonů, které vyžadovaly dalších zdrojů finančních, a poněvadž nové daně usneseny nebyly, bylo nutno výdaje tyto hraditi úvěrními operacemi. Také během roku ještě byly zvýšeny investiční výdaje, takže stoupl celkem úvěr pro tento požadavek na 3863 milionů.

Přihlédněme nyní, jak vypadalo skutečné hospodářství. Účet správní pořízený za rok 1921 ukázal, že výdaje na rozpočet ve skutečnosti proti rozpočtu byly vyšší okrouhle o 718 milionů, naproti tomu příjmy na rozpočet proti rozpočtu byly ve skutečnosti vyšší o 3426 milionů. Ve zprávě rozpočtového výboru je uvedeno podrobně, kde byly výdaje nižší a kde byly příjmy vyšší.

Co se týče investičního hospodaření, bylo na investice r. 1921 vyplaceno celkem okrouhle 1.775,000.000 Kč. Na příjmech bylo dosaženo pouze 246.930 Kč, takže vznikl nekrytý výdaj na investice okrouhle obnosem 1.775,000.000 Kč. Tento výdaj byl uhrazen výnosem půjček uzavřených ve smyslu článku IX, případně XIII finančního zákona pro r. 1921 v částce 769 mil. a zbytek okrouhle 1.005,000.000 Kč bylo třeba uhraditi z volných pokladních hotovostí, jež se doplnily přebytkem hospodářství na rozpočet a nespotřebovanými výtěžky ostatních úvěrních operací.

Z úhrnných investičních výdajů a příjmů vypadla na ministerstvo pošt a telegrafů a ministerstvo železnic celková potřeba investiční 1.521,000.000 Kč, což bylo uhrazeno vlastním příjmem v částce 13.072 Kč, výnosem dopravní půjčky, která vynesla 488 mil., a výnosem úvěrních operací celkem 277 mil. Zbytek, který nebyl ani pak ještě kryt v částce 755 mil. byl uhrazen zálohou z pokladních hotovostí.

Ministerstvo zemědělství mělo menší potřebu investiční okrouhle pouze 4,713.000 Kč, předsednictvo min. rady, ministerstvo financí a ministerstvo veř. prací mělo potřebu investiční okrouhle 248 mil., která celá byla kryta zálohou z pokladních hotovostí.

Mimo hospodářství na rozpočet bylo hospodaření mimo rozpočet a tu účet těchto účinů mimo rozpočet tvoří tři skupiny položek. V příjmu jako první skupina jest výtěžek dosažený r. 1921 ze IV. státní půjčky, losové půjčky a pokladničních poukázek úhrnem 1.936,000.000 Kč, dále výtěžky půjček uzavřených většinou již v letech předchozích v cizině na opatření potravin a vojenských potřeb celkem 3.103,000.000 Kč, jakož i výtěžek půjček investičních v částce okrouhle 769 mil. Kč.

Druhá skupina obsahuje ryzí výsledek hospodaření kmenovým jměním fondů a třetí skupina obsahuje náhrady záloh vyplacených z volných pokladních hotovostí.

Třetí součástka závěrky jsou účiny průběžné čili kontokorentní.

Vedle účinů na rozpočet a mimo rozpočet, které působí na stav státního jmění, pokud se týče na výsledek hospodaření, vyskytují se u státních pokladen ještě účiny, které toho vlivu nemají, nýbrž jen přechodně snižují nebo zvyšují pokladní hotovosti. Mezi tyto účiny náleží příděly a odvody hotovostí jednotlivých pokladen, svěřené čili komisionelní účiny, zálohy a vklady, jež mají býti vráceny, a úložky, čili deposita.

Ve zprávě rozpočtového výboru na str. 9 jsou bližší detaily k tomuto účtu kontokorentnímu vytištěny.

Co se týče státního dluhu, snížil se během roku 1921 na částku 7.066,000.000 Kč, ale naproti tomu činil přírůstek r. 1921 celkem 6.325,000.000 Kč, takže stav státního dluhu koncem roku 1921 byl 13.391,000.000 Kč. V přírůstku 6.325,000.000 Kč jsou obsaženy roku 1921 kontrahované, pokud se týče již v letech předchozích kontrahované, ale teprve v tomto roce vyúčtované dluhy: za prvé vnitřní půjčky částkou celkem 2.407,000.000 Kč, dále zahraniční půjčky celkovou částkou 3.148,000.000 Kč, a konečně investiční půjčky celkovou částkou 769,000.000 Kč.

Výtěžky z těchto půjček činily: u vnitřních půjček celkem 1.936,000.000 Kč, ze zahraničních půjček 3.103,000.000 Kč a z investičních půjček 769,000.000 Kč. Tak se tedy asi pohyboval státní dluh roku 1921,

Nyní několik slov o úchylkách od rozpočtu. Podle §u 8 zákona z 20. března 1919, č. 175 Sb. z. a n., má býti o výtkách, týkajících se účtů, a vadách, nalezených při dohlídkách, konaných Nejvyšším účetním kontrolním úřadem, jednáno s příslušným ústředním úřadem, a nedojde-li k dohodě, s ministerskou radou. Nedojde-li ani v ministerské radě k dohodě, má se předložiti věc se závěrečným účtem k rozhodnutí Národnímu shromáždění.

Nejvyšší účetní kontrolní úřad vyžádal si k závěrečnému účtu za rok 1921 doklady k 21 položkám dílčích účetních závěrek různých poukazovacích úřadů, jež předložily celkem 4455 účetních příloh. Shledané výtky, pokud byly příslušným ústředním úřadům sděleny, byly již uspokojivě vyřízeny.

Revisní činnost Nejvyššího účetního kontrolního úřadu r. 1921 byla značně omezena, poněvadž se začalo intensivně pracovati na závěrečných účtech za léta 1918 a 1919 a při tehdejším ještě skrovném stavu personálu nebylo dostatek sil ku provádění revisí. Bylo vykonáno 18 revisí, z nichž některé vyžadovaly delší doby.

Od počátku působnosti Nejvyššího účetního kontrolního úřadu do konce r. 1921 byly provedeny 62 dohlídky, jichž výsledky byly sděleny s příslušnými ústředními úřady. V 26 případech je řízení o vadách, nalezených při dohlídkách, skončeno, takže nenastal případ, jenž by měl býti podle citovaného §u 8 předložen Národnímu shromáždění k rozhodnutí. I v případech, které nebyly dosud vyřízeny, jsou zjištěné závady většinou odstraněny anebo podána vysvětlení a projednávají se ještě jednotlivosti, jichž vyřešení vyžaduje delší doby a jež považovati lze spíše za opravné náměty.

Tolik o účetní závěrce za rok 1921. K tomuto závěrečnému účtu státních výdajů a příjmů republiky Československé za r. 1921 jsou připojeny jako přílohy: Samostatný účet dávky z majetku a z přírůstku na majetku do konce roku 1921, účet státního melioračního fondu za rok 1921 a účet státního bytového fondu za rok 1921.

Rozpočtový výbor projednal i tyto účty jednotlivých fondů, shledal je správnými a navrhuje jejich schválení.

Proto jménem rozpočtového výboru prosím slavnou sněmovnu, aby učinila tato čtyři rozhodnutí: 1. aby schválila závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1921, 2. aby schválila účet státního melioračního fondu za rok 1921, 3. aby schválila účet státního bytového fondu za rok 1921 a konečně 4. aby schválila účet dávky z majetku a přírůstku na majetku do konce roku 1921. (Výborně!)

Předseda (zvoní): K jednání o tomto odstavci pořadu dostavili se za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Vlasák a min, rada Zoulek.

Zahajuji debatu. Zapsáni jsou na straně "proti" pp. posl. R. Fischer a Horák.

Než dám slovo prvnímu řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidia řečnickou lhůtu 20 minut.

Je snad nějaká námitka proti tomu? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj je přijat.

Dávám slovo prvému řečníku, panu posl. R. Fischerovi.

Posl. R. Fischer (německy): Dámy a pánové! Dnes jednáme o dvou účetních závěrkách, z nichž jedna, a to účetní závěrka bytového fondu má býti podle předpisů starého rakouského zákona předložena ústavnímu, zákonodárnému sboru do roka, počítajíc od uplynulého příslušného účetního roku. Jednáme o účetních závěrkách bytového fondu za léta 1919 a 1920, tedy v tomto případě činí překročení lhůty téměř 3 léta. Zákon, jímž byl v Československé republice zřízen Nejvyšší účetní kontrolní úřad, ustanovuje, že tento úřad má předložiti Národnímu shromáždění závěrečný účet vždy do 18 měsíců, počítajíc od uplynulého dotčeného účetního roku. O závěrečném účtu za rok 1921 mělo se tedy jednati v československém Národním shromáždění nejpozději roku 1923. Zpoždění snaží se důvodová zpráva k tomuto závěrečnému účtu státních výdajů a příjmů omluviti důvody a věříme Nejvyššímu kontrolnímu účetnímu úřadu, že tím vinen není, nýbrž že jsou tím vinna jednotlivá ministerstva a jiné odbory, u nichž - poukazuji zde na zprávu - musil Nejvyšší účetní kontrolní úřad velmi často zakročovati a naléhati, aby dostal nejnutnější podklad k sestavení závěrečného účtu. Ve zprávě se poukazuje na to, že část dokladů byla předložena teprve v červnu 1924, tedy po 2 1/2 letech, místo již v prvním následujícím roce po závěrečném účtu. Jestliže kontrolní úřad v souvislosti s tím poukazuje na to, že se poměry lepší, odvažuji se tvrditi, že jest to jistě slib a dobrý úmysl Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, že však si Nejvyšší účetní kontrolní úřad podle dosavadních zkušeností naprosto nemůže vynutiti, aby mu byly včas předloženy podklady sestavení závěrečného účtu. V souvislosti s tím táži se, zda se to podaří nyní, když se začíná všeobecně snižovati počet úřednictva a následkem toho se agenda v jednotlivých oborech ještě více nahromadí. V rozpočtovém výboru bylo slíbeno, že závěrečný účet za rok 1922 bude sněmovně předložen v nejbližších dnech a pan předseda dr. Koerner dále slíbil, že závěrečný účet za r. 1923 bude vypracován včas, aby mohl býti podkladem ještě pro jednání o státním rozpočtu pro rok 1926. Prohlížíme-li důvodovou zprávu, musíme především uvážiti otázku, je-li možno, aby postavení Nejvyššího účetního kontrolního úřadu zůstalo stále takové, jaké bylo ve skutečnosti až dosud. Nejvyšší účetní kontrolní úřad měl by skutečně míti nejvyšší dozor a vykonávati nejvyšší kontrolu nad všemi státními úřady a státními ústavy. Bohužel dnes se z něho stal úřad, který se této činnosti nemůže téměř vůbec věnovati, ježto největší počet úředníků jest zaměstnán sestavováním závěrečných účtů; při této své činnosti jest úplně odkázán na doklady, které mu dodají jednotlivé úřady. Pro skutečné úkoly Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, pro kontrolu nedostává se ani úřednictva, ani času. Praví se to ve zprávě samé. Stojí tam doslova: "Revisní činnost byla v roce 1921 značně omezena, ježto se počalo intensivně pracovati na závěrečných účtech za léta 1918 a 1919 a při tehdejším ještě skrovném stavu personálu nebylo dostatek sil ku provádění revisí. Bylo úhrnem vykonáno 18 revisí, z nichž některé vyžadovaly delší doby." A na stránce 19. praví se dále: "Roku 1921 nepodařilo se získati vhodných sil pro úkoly Nejvyššího účetního kontrolního úřadu. Dohlídky mimo sídlo úřadu konány byly jen v menší míře." Zamyslíme-li se chvíli nad tím, že v Československé republice jest 16 ministerstev a vedle toho ještě mnoho jiných státních ústavů a úřadů, že roku 1921 v době vázaného hospodářství bylo ještě mnoho ústředen, a porovnáme-li to s tím, že bylo provedeno celkem 18 revisí, docházíme k úsudku, že jednotlivá ministerstva nebyla podrobena ani byť jen jednou za rok kontrole. Vedle toho jest Nejvyšší účetní kontrolní úřad povinen kontrolovati také hospodářství společností, které buď dostávají od státu podporu nebo subvence nebo jinak jsou se státem v hmotném spojení. Že se tyto práce samozřejmě nemohly naprosto konati, vysvítá z velmi nepatrného počtu revisí, nepatrného právě proto, poněvadž úředníci Nejvyššího účetního kontrolního úřadu byli úplně zaneprázdněni jinými pracemi. Nejvyšší účetní kontrolní úřad provedl od té doby, co byl zřízen, celkem 65 inspekcí. S železnou nutností docházíme k tomuto důsledku: Nejvyšší účetní kontrolní úřad musí býti přeměněn, příslušný zákon musí býti novelován, musí z něho býti učiněn skutečně kontrolní úřad. Administrativní práce, jako je sestavování závěrečného účtu, musí mu býti odňaty. Pro tyto práce musí se najíti čas a způsobilí úředníci v ministerstvu financí. Má-li Nejvyšší účetní kontrolní úřad splniti úkol, jejž měli na mysli jeho zakladatelé při jeho zřízení: totiž odstraňovati všude zlořády, všude dohlížeti a tím - není to naší věcí upevňovati a povznášeti důvěru ve státní správu, pak jest třeba, aby jeho činnost byla podstatně jiná, než jest dnes. Nejvyšší účetní kontrolní úřad nemohl kontrolovati, neměl ani času ani úřednictva. Bylo by bývalo úkolem sněmovny, aby tuto kontrolu zdokonalila. A tu jest třeba poukázati na to, že závěrečný účet státních výdajů a příjmů, o němž se zde dnes jedná, byl odevzdán sněmovně již v srpnu 1924 a že tedy mohl býti projednán již před několika měsíci, před vyřízením a zahájením jednání o rozpočtu pro rok 1925. Každá jiná sněmovna byla by tak důležitý návrh zákona ihned projednala a z výsledků posledního závěrečného účtu státních výdajů a příjmů byla by vyvodila důsledky, a snažila se načerpati poznatků pro jednání o příštím rozpočtu. V české sněmovně se to nestalo. Když nás mluvčí v rozpočtovém výboru připomněl, jak se projednával závěrečný účet a jak se projednával rozpočet, odpověděl sám pan hlavní zpravodaj, prof. dr. Srdínko, že není třeba delší porady o závěrečném účtu státních výdajů a příjmů, poněvadž by toto jednání nebylo nic jiného než opakování rozpočtové rozpravy. Ani na jedinou námitku našeho řečníka neodpověděl nikdo z koaličních stran a ani jediný řečník většinových stran nechopil se ve výboru slova k tomu, co jsme konstatovali.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP