Začátek schůze ve 3 hod. 40 min. odpol.
Přítomni:
Předseda: Tomášek.
Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.
Zapisovatelé: Bradáč, Taub.
233 poslanců podle presenční listiny.
Zástupci vlády: náměstek min. předsedy Stříbrný; ministři inž. Bečka, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Šrámek, Udržal.
Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.
Předseda (zvoní): Zahajuji 322. schůzi poslanecké sněmovny. (Výkřiky komunistických poslanců.)
Již po třetí zahajuji v tomto zasedání schůzi truchlivou zvěstí o skonu člena naší sněmovny. (Poslanci povstávají.) Právě před týdnem sklátila zákeřná nemoc posl. Arnošta Hirsche v hrob. Zesnulý zápolil se svým neduhem po třicet let, z nichž plné čtvrtstoletí - právě polovina jeho věku - bylo i vytrvalým zápasem o lidská práva sociálně slabých. Jako obchodní příručí prožil vysilující námahu povolání, v němž před 25 lety nebylo od denního zábřesku do nočního šera po celý rok oddechu.
Vycítil tíhu neutěšených poměrů na svém zdraví a zahájil svoji činnost pro sociální ozdravění a třídní uvědomělost svých druhů v povolání v teplickém odborovém spolku obchodních pomocníků a spřízněných odvětví, v jehož čelo byl postaven již po dvouleté úspěšné činnosti pro své vynikající duševní vlastnosti i pro svou milou povahu, prodchnutou vřelým soucitem.
Na vůdčím místě v odborovém a družstevním hnutí zůstal po celý svůj další život. Byl předsedou teplického ústředního svazu zaměstnanců průmyslových, obchodních a dopravních, předsedou pomocnické hromady, předsedou gremiální pokladny nemocenské v Teplicích-Šanově, osvědčeným pracovníkem v konsumním spolku, členem správní komise Všeobecného pensijního ústavu v Praze. Jeho živý zájem pro hospodářské otázky proletariátu, odborné vědomosti, získané usilovným sebevzděláním a probudilý sociální cit přinesly mu v širokých vrstvách zasloužené uznání. Byl zvolen členem Národního shromáždění, kde stejně horlivě usiloval o zlepšení sociálních poměrů veřejných i soukromých zaměstnanců, zejména obchodních pomocníků.
O tom svědčí jak jeho činnost v plenu našem, tak účast na práci výborů: státně-zřízeneckého, vyšetřovacího, rozpočtového, živnostenského a zejména sociálně-politického.
Stranu německých sociálních demokratů, jejíž příslušníkem zesnulý byl, stihla - po odchodu Seligerově a nedávném teprve skonu posl. Čermaka - úmrtím posl. Hirsche nová bolestná ztráta, které želíme všichni. Odešelť pracovník, jehož života klas zrál dobrým zrnem. Uchováme proto v čestné paměti průkopníka novodobých sociálních zásad, pro které s podrytým zdravím tak čestně a neúnavně pracoval.
Povstáním se svých míst projevili jste, pánové a dámy, úctu památce zesnulého, což považuji zároveň za souhlas, aby tento smuteční projev uveden byl v zápisu o dnešní schůzi. (Poslanci usedají.).
Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Hauptovi a Schusterovi; do 13. t. m. posl. Schäferovi.
Dodatečně na schůze dne 29. ledna t. r. omluvil se nemocí posl. dr. Haas.
Lékařské vysvědčení předložili posl. Blatná a Pittinger.
Předseda Národního shromáždění řeckého v Athenách poslal mi telegram tohoto znění:
Žádám za přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Předseda Poslanecké sněmovny československé v Praze.
Národní shromáždění Řeků, dověděvši se o svévolném vypuzení patriarchy cařihradského svrženého s jeho ekumenického trůnu o cařihradskými tureckými úřady, protestuje energicky jménem řeckého národa u všech civilisovaných národů proti tomuto násilnému a nespravedlivému činu, který uráží hluboce náboženský cit řeckého národa a celé církve pravoslavné, a znásilňuje zároveň staletá práva stvrzená po všechny časy slavnými akty a upevněná posledními mezinárodními smlouvami.
Mám čest prositi Vás, pane předsedo, abyste tento protest předložil poslanecké sněmovně československé.
Předseda: Ractivan.
Předseda: Předseda senátu sdělil
přípisem ze dne 28. ledna 1925, že senát přijal ve 248. schůzi dne 28. ledna 1925 zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu sen. osnovu zákona o kožních aukcích (k tisku 2063 sen.),
přípisem ze dne 29. ledna 1925, že senát přijal ve 249. schůzi dne 29. ledna 1925 zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu sen. osnovu zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 12. srpna 1921, č. 291 Sb. z. a n., jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež vydá město Brno v úhrnné jmenovité hodnotě 50,000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů (k tisku 2067 sen.),
obojí ve znění usneseném posl. sněmovnou.
Byly podány některé dotazy. Žádám o přečtení.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Dotazy:
posl. H. Bergmanna vládě:
o náhradě škod, způsobených politickou persekucí,
o přeřadění služebních míst do vyšší třídy místního přídavku;
posl. Rýpara a druhů ministrům zemědělství, vnitra a financí o podpoře požárem postižených občanů v Polici u Val. Meziříčí;
posl. Čuříka předsedovi vlády o nespravedlivém postupu při parcelaci velkostatku v Hrotovicích na Moravě;
posl. Pika a soudr. min. předsedovi ve věci přídělu panství chotěšovského obci plzeňské;
posl. dr. Spiny ministrovi vnitra, že žamberská okresní politická správa neprávem odsoudila rolníka Antonína Prause z Červeného Potoka;
posl. dr. Mazance ministrovi vnitra o repertoiru Národního divadla;
posl. Knejzlíka ministru vnitra o konfiskacích časopisu "Hlasatele" v Přerově, "Severomoravského Kraje" v Zábřeze, "Kojetínských Listů" v Kojetíně a "Holešovských Listů" v Holešově;
posl. Hrušovského ministru školstva a n. osvety vo veci zneužívania úradu katechetského na školách slovenských;
posl. Sladkého ministru školství a nár. osvěty:
ve věci vybudování českého obecného, občanského a středního školství v Karlových Varech a v Rybářích,
ve věci sjednocení školské správy v hlav. městě Praze;
posl. dr. Lodgmana ministrovi obchodu o výplatě pohledávek za bývalým c. a k. rakousko-uherským ministerstvem války ve Vídni;
posl. Koudelky ministru vnitra o nezákonném postupu okresních politických správ v tak zvané péči o památky a krásy krajinné;
posl. Prokeše ministrovi školství a nár. osvěty o pronásledování pokrokového učitelstva na Hlučínsku;
posl. Sladkého ministrovi školství a nár. osvěty ve věci opětného otevření německé školy ve Frýdnavě;
posl. Patzela:
ministrovi pošt a telegrafů o přijímání německých uchazečů do poštovní služby,
ministrovi vnitra o vyloučení obce Bezděz Hrad z okresu dubského,
ministrovi školství a nár. osvěty, že profesorovi Wünschovi v Kadani nebyla poskytnuta podpora.
Předseda: Došly dále odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Odpovědi:
min. nár. obrany na dotaz posl. Patzela o odbytném rotmistra v záloze Františka Köchera ve Štětí;
min. financí na dotaz posl. Patzela o vrácení peněz zadržených při kolkování bankovek;
min. nár. obrany na dotaz posl. inž. Junga o smrtelném úrazu na jízdárně ve Vávrovicích;
min. železnic a financí na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o nevratení 3980 Kč, ktoré boly u Fráňa Merkovitsa v Lučenci zhabané;
min. s plnou mocou pre správu Slovenska na dotaz dr. Körmendy-Ékesa v záležitosti nevybavenia odvolania kresť. soc. strany v Prešove;
min. financí na dotazy posl. dr. Körmendy-Ékesa:
o pensi Karla Pónyiho, přednosty berního úřadu na odpočinku v Moldavě,
o pensi Juraje Szélla, poštovního podúředníka na odpočinku,
o pensích státních pensistů, jichž poslední služební místo není v území Československé republiky;
min. vnitra na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ve věci pense manželky Arnošta Hornyáka v Buzitě;
min. železnic na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o penzii vdovy po Bartolomejovi Bojtárovi v Berehovu;
min. pre správu Slovenska, min. vnútra a min. spravedlnosti na dotaz posl. Füssyho a spol. o nekvalifikovateľnom chovaní Rudolfa Klimenta, obvodného notára v obci Dolný Várad, Horný Várad a Turá voči obyvateľstvu;
min. soc. péče na dotaz posl. Patzela, Wenzela a druhů o zavedení úplného nedělního klidu v rumburských obchodech podle § 75, čl. IX živ. řádu;
min. financí na dotaz posl. dr. Korlátha o dvojím zdanění Štěpána Szántó v Užhorodě a Frant. Tatze v Perečíně;
min. vnitra na dotazy posl. dr. Körmendy-Ékesa:
ve věci odpočivných požitků býv. maďarských četnických pensistů Jana Petera a Jakuba Fischera, o zrušení kasina v Šále n. Váhom;
min. financí na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o zrušení pense manželky Štefana Zvolaneka, bývalé dělnice továrny na tabák v Košicích;
min. soc. péče na dotaz posl. dr. Lelleyho o nezákonném jednání okresní dělníky pojišťující pokladny v Bratislavě ve věci A. Szende-ho;
min. vnitra na dotaz posl. Sladkého o započtení služby, ztrávené po státním převratu v národních gardách na Ostravsku a ve Slezsku příslušníkům četnictva;
min. pošt a telegrafů na dotaz posl. Patzela, že poštovní úřad v Ústí n. L. nezná míst;
min. vnitra na dotaz posl. Patzela, že se při vydávání zbrojních pasů vybírají poplatky;
min. soc. péče na dotaz posl. Patzela o zavedení úplného nedělního klidu ve falknovských obchodech podle § 75 čl. IX ž. ř.;
min. soc. péče na dotaz posl. Simma o zavedení úplného nedělního klidu v jabloneckých obchodech podle § 75 čl. IX z. ř.;
min. vnitra na dotaz posl. inž. Junga o rozpuštění místní skupiny ochranného spolku na Hlučínsku.
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány odpovědi.
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
5037. Odpovědi:
I. vlády na interp. posl. Pittingera, dr. Raddy a druhů o nuceném sloučení obce Dřevěných Mlýnů s Jihlavou (4354/I),
II. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů o zabaveních periodického tiskopisu "Deutsche Zeitung Bohemia", č. 220 ze dne 18. září 1924 a č. 224 ze dne 23. září 1924 (tisk 4898/IV),
III. min. spravedlnosti na interp. posl. Jos. Mayera a druhů o zabavení časopisu "Deutscher Landruf" v Chebu (tisk 4926/XIII),
IV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Raddy a druhů o zabavovací praxi proti časopisu "Mährischer Grenzbote" v Jihlavě (tisk 4926/XI),
V. min. železnic na interp. posl. dr. Kafky a druhů o zavedení jednojazyčné české vnější úřední řeči u železniční správy (tisk 4497/II),
VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, Kostky a druhů o zákazu účasti žáků v turistických spolcích (tisk 4870),
VII. min. vnitra na interp. posl. dr. Keibla a druhů, že litoměřická okresní politická správa zakázala schůze, jež zamýšlela pořádati německá národní strana dne 11. října 1924 v Úštěku a dne 25. října 1924 v Litoměřicích (tisk 4903/X),
VIII. min. vnitra na interp. posl. Blatné a druhů, že děčínská okresní politická správa porušila rovnoprávnost žen (tisk 4824/V),
IX. vlády na interp. posl. Šafranko, Mondoka, dra Gátiho, Sedorjaka a soudr. o provádění pozemkové reformy na újmu podkarpatsko-ruského nemajetného lidu (tisk 4840),
X. min. soc. péče, zemědělství a zásobování na interp. posl. Laube, dr. Uhlíře a soudr. ve věci vypovězení kolektivní smlouvy pracovní v zemědělství (tisk 3887/II),
XI. min. zemědělství, veř. prací a s plnou mocí pro správu Slovenska na interp. posl. Daruly, Svetlika a soudr. ve věci zaplavení Žitného Ostrova velkou vodou (tisk 4789),
XII. min. nár. obrany na interp. posl. Simma, Knirsche a druhů o špatném nakládání s německými branci, kteří nastoupili k vojenským cvičením (tisk 4824/X),
XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. J. Mayera a druhů o zabavení spisku, jejž vydal Reichsbund v Berlíně (tisk 4952/I),
XIV. min. zahraničních věcí na interp. posl. Simma a druhů o repatriaci válečných zajatců, kteří ještě zůstali v Rusku (tisk 4886/II),
XV. min. veřejných prací na interp. posl. Zierhuta a druhů o soustavné elektrisaci zemí (tisk 4903/V),
XVI. vlády na interp. posl. dr. Czecha a druhů na interp. posl. dr. Raddy a druhů o vládním komisaři v Jihlavě (tisk 4622 a 4626),
XVII. min. průmyslu, obchodu a živností na interp. posl. dr. Brunara a druhů o vnuceném likvidátoru Nákupního a prodejního družstva československých přádelen bavlny (tisk 4903/I),
XVIII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o ustanovení Hanuše Grimma ve státních dílnách pro dřevařský a hračkářský průmysl v Hoře Sv. Kateřiny (tisk 4952/VII),
XIX. min. veřejných prací na interp. posl. inž. Kalliny a druhů, že "česká většina v Inženýrské komoře nedbá zákonných ustanovení, že němečtí členové komory jsou úplně zbaveni práv, zvláště v oboru jazykového práva, což po dvouletém marném usilování, aby platné zákony byly prováděny, vedlo k tomu, že se němečtí členové předsednictva komory vzdali mandátu" (tisk 4171/XIV).
Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Těsnopisecké zprávy o 320. a 321. schůzi posl. sněmovny.
Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti:
Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):
Žádosti:
okresního soudu v Bělé pod Bezdězem ze dne 28. ledna 1925, č. T 232/24 za vydání posl. Bubníka k trest. stíhání pro přestupek podle § 5 tr. z. a §§ 3 a 19 shromažďovacího zákona (č. 575 im.),
sedrie v Bratislavě ze dne 22. l dna 1925, č. Tl XIV 209/1924/8 předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 29. ledna 1925, č. 1166/25 za vydání posl. Bartáka k trest. stíhání pro přečin pomluvy spáchané tiskem podle § 1 a § 3, odst. II, č. 1 a 2, § 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 proti vrch. strážmistrovi R. Janečkovi (č. 576 im.),
kraj. soudu v Písku ze dne 4. února 1925, č. Tk 79/1/25 za vydání posl. Toužila k trest. stíhání pro zločin podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil řečí na schůzi dne 1. prosince 1924 ve Strakonicích (čís. 578 im.),
sedrie v Báňské Bystřici ze dne 22. ledna 1925, č. Nt VIII 3/25/3, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 2. února 1924, č. 1364/25, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Daruly pro přečin pomluvy podle §§ 1 a 3, odst. II, č. 1 a 2, § 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914 (čís. 579 im.),
krajského soudu v Mostě ze dne 4. února 1925, č. Tl 7/25, za vydání posl. dr. Lodgmana k trest. stíhání pro přečin rušení obecného míru podle § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil článkem uveřejněným 10. ledna 1925 v časopise "Deutsches Volksblatt" (čís. 580 im.),
soudní stolice v Beregsásu ze dne 28. ledna, 1925, č. Tk 1167/24/5, předloženou hlav, stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 6. února 1925, č. 1690/25, za vydání posl. Mondoka k trest. stíhání pro přestupek podle § 46 a § 42 zák. čl. XL z roku 1879, pro přečin urážky na cti podle §§ 2 a 3, bod 1 a 2, § 4 zák. čl. XLI z r. 1914 ca slúžný Dušek, pro přečin rušení obecního míru podle § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, jichž se dopustil výroky na schůzi dne 19. října 1924 v Brodu (čís. 581 im.).
Předseda: Předseda vlády zaslal přípis m ze dne 20. ledna 1925, č. j. 1678/25 m., vyjádření ministerstva spravedlnosti k resoluci, týkající se urychleného vypracování návrhu nového tiskového zákona, jež přijata byla ve 263. schůzi den 15. dubna 1924 (k tisku 4569).
Přikázal jsem výboru ústavně-právnímu.
Zápisy o 320. a 321. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.
Před přechodem k pořadu schůze vyžádal si slovo pan náměstek předsedy vlády ministr Stříbrný k vládnímu prohlášení.
Uděluji mu slovo. (Ministr Stříbrný vystoupil na řečnickou tribunu. - Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní. - Výkřiky komunistických poslanců trvají. - Hluk. Předseda opět zvoní.)
Žádám o klid. (Různé výkřiky komunistických poslanců. - Trvalý hluk. - Předseda zvoní. - Komunističtí poslanci tlukou do poslaneckých stolků. - Posl. Mondok píská na píšťalku. - Předseda opět zvoní.)
Žádám znovu o klid. (Výkřiky a hlomoz komunistických poslanců se stupňují. - Předseda zvoní. - Neustávající výkřiky, hlomoz a pískání komunistických poslanců. - Předseda opět zvoní.)
Volám pány posl. Mondoka, Toužila, Housera, Mikulíčka, J. Kříže, Tausika a Blažka k pořádku a vyzývám je, aby nemařili sněmovní jednání. (Trvalý hluk. - Dlouhotrvající hlomoz a pískání komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)
Vyzývám znovu pp. posl. Mondoka, Toužila, Housera, Mikulíčka, J. Kříže, Tausika a Blažka, aby nemařili jednání sněmovní, a volám je po druhé k pořádku. (Neutuchající výkřiky a hlomoz komunistických poslanců. - Předseda zvoní.)
Páni poslanci komunistické strany podali naléhavou interpelaci ve věcech drahotních, ve které se dotazují vlády po opatřeních, která má učiniti proti drahotě. Jest požadavkem slušnosti, aby ten, kdo se ptá, také umožnil, aby byla dána odpověď. (Potlesk. - Výkřiky, hlomoz a pískání komunistických poslanců neustávají. - Předseda zvoní.)
Vyzývám znovu pány poslance strany komunistické, aby zachovali klid, a volám pány posl. Mondoka, Toužila, Housera, Mikulíčka, J. Kříže, Tausika a Blažka k pořádku. (Výkřiky a vřava komunistických poslanců trvají. - Předseda zvoní.)
(Po přestávce:)
Poněvadž páni posl. Mondok, Toužil, Houser, Mikulíček, J. Kříž, Tausik, Blažek přes to, že jsem je třikráte napomenul k pořádku, pokračovali stále v maření jednání sněmovního, vylučuji je z 10 schůzí sněmovních a vyzývám je, aby opustili zasedací síň. (Potlesk.)
(Pořadatel posl. Mašata provázen sněm. tajemníkem dr. Říhou sděluje vyloučeným komunistickým poslancům výzvu předsedovu, aby opustili zasedací síň. - Vyloučení poslanci zůstávají na svých místech. - Výkřiky, hlomoz a pískání komunistických poslanců trvají. - Pořadatel posl. Mašata podává zprávu předsedovi. - Předseda zvoní.)
Poněvadž páni posl. Mondok, Toužil, Houser, Mikulíček, J. Kříž, Tausik a Blažek rozhodnutí mého o vyloučení jich na 10 schůzí neuposlechli a neopustili na moje vyzvání zasedací síň, žádám pana pořadatele posl. Mašatu, aby s použitím parlamentní stráže ve smyslu §u 10 našeho jednacího řádu zjednal rozhodnutí předsedovu průchod.
Přerušuji schůzi na 10 minut.
(Schůze přerušena ve 4 hod. 10 min. odpol. - opět zahájena ve 4 hod. 30 minut odpol.)
Předseda (zvoní): Zahajuji přerušenou schůzi.
Před přerušením schůze vyloučil jsem ve smyslu §u 52 jedn. řádu pp. posl. Mondoka, Kříže Jos., Mikulíčka, Tausika, Toužila, Housera, Blažka z 10 schůzí sněmovních, poněvadž mařili jednání takovým způsobem, že se nemohlo v něm pokračovati.
Podle §u 52, odst. 2 jedn. řádu dotazuji se sněmovny, schvaluje-li vyloučení to.
Prosím o zaujetí míst. Budeme hlasovati. (Děje se.)
Sněmovna je způsobilá se usnášeti.
Kdo souhlasí s vyloučením jmenovaných pp. poslanců z účasti na sněmovním jednání po dobu 10 schůzí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)
To je většina. Vyloučení jest schváleno. (Výkřiky na galerii.)
Žádám pány pořadatele, aby na galerii zjednali pořádek.
Páni pořadatelé posl. Mašata a Prášek mně oznámili, že, když prováděli s použitím parlamentní stráže moje rozhodnutí o vyloučení pana posl. Mikulíčka, byli pp. posl. Malou a Tausikem insultováni a že pan posl. Kreibich přímo napadl pana posl. Práška.
Volám tudíž pp. posl. Malou, Tausika a Kreibicha pro toto poslanců krajně nedůstojné jednání k pořádku.
Jelikož bylo k výkonu rozhodnutí mého zapotřebí ve smyslu posledního odstavce §u 52 jedn. řádu použíti parlamentní stráže, zbavují se jmenovaní vyloučení pp. poslanci podle cit. ustanovení §u 52 jedn. ř. poslaneckého platu na příští měsíc.
Budeme pokračovati v jednání a uděluji slovo panu náměstku předsedy vlády ministru Stříbrnému.
Náměstek předsedy vlády min. Stříbrný: Vážená sněmovno!
Vzestupem některých předmětů spotřeby zejména obilí a mouky v poslední době znepokojeni jsou nejen naši spotřebitelé, nýbrž i spotřebitelé celého světa.
Abychom si mohli objasniti celou situaci, jest nutno zabývati se věcí podrobněji.
Promluvím nejprve všeobecně o vývoji cen životních potřeb u nás a v jiných státech, dále specielně o vývoji cen obilí a mouky a nejdůležitějších životních potřeb a ke konci podám stručný přehled opatření, které vláda provedla a provádí v protidrahotní akci.
Po prudkém poklesu cen, který způsoben byl u nás v druhé polovici r. 1922 vzestupem kursu naší koruny, stabilisovala se postupně také naše hladina cenová, takže ceny životních potřeb byly celkově vzato průměrně asi desetkráte větší, než ceny předválečné.
Naše měna jest u porovnání s plnohodnotnou měnou dolarovou znehodnocena asi sedmkrát, před válkou rovnal se dolar asi 5, dnes skoro 35.
Mimo znehodnocení naší měny nutno však uvážiti i světovou nákupní sílu zlata.
Za zboží, které se platilo před válkou jedním dolarem nebo pěti korunami, nutno dnes zaplatiti v Americe 1 1/2 dolaru, t. j. skoro 52 Kč, tudíž asi 10krát tolik jako před válkou.
Z toho je jasno, že se ceny u nás celkově vzato stabilisovaly na výši, jež odpovídá jak znehodnocení naší měny, tak i zmenšené kupní síle zlata.
Výkyvy cenové, znamenané v jednotlivých měsících r. 1923 a do první polovice roku 1924, byly omezeny pouze na několik málo procent nahoru, nebo dolů.
Od druhého pololetí minulého roku lze však pozorovati nejdříve pomalý, později prudší vzestup cenové hladiny. Zejména stouply produkty rostlinné, textilie, kůže a dřevo. Tyto vzestupy nebyly vyrovnány současnými poklesy produktů jiných, takže celková velkoobchodní indexní čísla vykazují vzestupy, a to u porovnání s červnem 1924 do prosince o 5·8%, do ledna 1925 o 8%.
Srovnáme-li naši velkoobchodní cenovou hladinu s velkoobchodními cenovými hladinami jiných států, uvidíme tentýž zjev.
Tak stouply cenové velkoobchodní indexy od června do konce r. 1924 (novějších dat z ciziny ještě nemáme) v Italii o 13%, ve Francii o 9·3%, ve Velké Britanii a v Dánsku o 6·8%, v Polsku o 17·6%, v Rakousku o 13·5%, ve Spojených Státech o 7·3%, tudíž vesměs více než u nás.
Jedinou výjimku tvoří Švýcarsko, kde světový vzestup cen byl více než kompensován vzestupem švýcarské měny.
Zajímavo jest, že se vzestup velkoobchodních cen u potravin do prosince 1924, až kam sahají statistická data, v maloobchodě uplatnil jen ve značně zmenšené míře. Náš cenový index maloobchodní ukazuje u potravin za dobu od června do prosince 1924 pouze vzestup 1/2%.
Bohužel nelze to již říci o posledních dvou měsících.
Vzestupy maloobchodních cen v jiných státech jsou vyšší - tak stoupl index maloobchodních cen potravin od června do konce r. 1924 ve Francii o 9·2%, v Italii o 9 1/2% v Polsku o 33%, v Rakousku o 12.4%, ve Spojených Státech o 5%, tudíž vesměs více než u nás.
Aby bylo možno srovnati ceny nejnutnějších životních potřeb v některých státech s našimi, uvedu několik číslic z listopadu 1924. Novější data nejsou dosud ze všech států po ruce.
Bílá mouka v termínu listopad 1924 stála v Československu Kč 3·58, v Anglii 3·96, v Německu 3·90, v Rakousku 3·63, v Rusku 6·30, v Polsku 4·07. Chléb stál v Československu Kč 2·82, v Anglii 3·50, v Německu 2·92, v Rakousku 3.24, v Rusku bílý 4·50, černý 2·70, v Polsku 2·82. Máslo v Československu stálo 1 kg 26·08, v Anglii 37·55, v Německu 35·73, v Rakousku 36·44, v Rusku 54. (Výkřiky.), v Polsku 42·23 Kč. Hovězí maso v Československu stálo 1 kg 15·92, v Anglii 28.38, v Německu 16·24, v Rakousku 17.12, v Rusku 12·60, v Polsku 14·36 Kč. Cukr stál v Československu Kč 5.18, v Anglii 6.12, v Německu 5·20, v Rakousku 4·41, v Rusku 24·20 (Slyšte!), v Polsku 6·81. Boty v Československu 108·84, v Německu 101·50, v Rakousku 114.60, v Rusku 360 (Slyšte!), v Polsku 190·39 Kč.
Tyto číslice ukazují nejlépe, jak plané jsou pověsti, že jsme nejdražším státem Evropy.
Z uvedených 6 států daleko nejdražším státem je Rusko, a to i u těch životních potřeb, jež v dobách míru ve značné míře vyváželo.
Aby bylo jasno, jaký vliv měl pohyb cen na vydání za potraviny 3členné rodiny úřednické, případně 4členné rodiny dělnické u nás, budiž uvedeno několik číslic, jež byly vypočteny na podkladě spotřeby, zjištěné Státním úřadem statistickým.
Tak činily měsíční náklady u rodiny úřednické k 1. lednu 1922 1251 Kč, k 1. červenci 1922 1313 Kč, k 1. lednu 1923 849 Kč, k 1. červenci 1923 949 Kč, k 1. lednu 1924 889 Kč, k 1. červenci 1924 899 Kč a k 15. prosinci 1924 909 Kč.
Týž poměr, ba ještě zhoršený, jeví se u rodin dělnických, totiž k 1. lednu 1922 1015 Kč, k 1. červenci 1922 1027 Kč, k 1. lednu 1923 671 Kč, k 1. červenci 1923 738 Kč, k 1. lednu 1924 697 Kč, k 1. červenci 1924 700 Kč a k 15. prosinci 1924 727 Kč.
Oproti červenci 1924 obnáší zvýšení u rodiny úřednické 1%, u rodiny dělnické 4%.
Tyto číslice se pravděpodobně za běžný měsíc ovšem zvýší.
Chceme-li si však objasniti, jaký vliv mají dnešní ceny na životní úroveň občanstva, jest nutno, abychom si připomenuli také nákupní hodnoty mezd v různých státech.
Neboť nelze si zapírati, že ve státech, kde důchody a výdělky obyvatelstva jsou vyšší nežli u nás, stoupající drahota životních potřeb přece jen je snesitelnější.
Kdybychom přepočítali mzdu v jednotlivých státech na československé koruny, přijdeme k poznatku, že zatím co mzdy v Československu jsou dnes asi přibližně stejné s Rakouskem a o několik procent menší nežli v Německu, jsou v Anglii značně vyšší, zatím co zase v Rusku jsou daleko pod úrovní mezd a platů našich. (Slyšte!)
Jak jsem se již zmínil, byla dosavadní stabilita naší cenové hladiny porušena v poslední době zejména prudkým vzestupem cen obilí a jeho výrobků.
Tento zjev se u nás obzvláště pociťuje, protože jsme státem s velikým konsumem moučným.
Vzestup cen obilí počal na amerických bursách již v červnu minulého roku a vyvrcholil v prudkou haussu, kterou byly vyhnány ceny pšenice až přes dva dolary za 1 bušl, na výši, jakou znamenaly jedině v r. 1898.
V r. 1898 byla situace podobná situaci dnešní. Chicagsky spekulant Leiter, zpozorovav ve všech zemích neúrodu, skoupil na podzim r. 1897 ohromné zásoby pšenice a vyhnal ceny její na výši dvojnásobnou. Tenkráte shroutila se tato spekulace až v červnu 1898.
Sklizeň obilí v r. 1924 byla menší, zejména v evropských zemích. Mezinárodní zemědělský ústav v Římě odhaduje oproti roku 1923 loňskou sklizeň pšenice menší skoro o 100 milionů q a sklizeň žita menší asi o 43 miliony q.
Dosavadní evropští dodavatelé obilí, jako Rusko, Rumunsko, Maďarsko a Jugoslavie, byli nejen vyřazeni z dodávek, nýbrž jsou nuceni letos sami obilí nakupovati. Zejména Rusko nakoupilo v poslední době veliká množství. Před válkou v r. 1913 vyvezlo Rusko do Evropy:
|
39,428.097 pudů |
žita |
|
6,875.161 pudů |
žitné mouky |
|
200,978.083 pudů |
pšenice |
|
3,202.178 pudů |
pšeničné mouky |
|
238,608.257 pudů |
ječmene. |
To znamená za jediný rok okrouhle 500 milionů pudů. A téměř stejné množství žita, žitné mouky, pšenice, pšeničné mouky a ječmene vyvezlo Rusko do Číny a Japonska.
Uvážíme-li, že po válce Rusko obiliny nejen nevyváží, ale samo je v Evropě a v Americe pro sebe nakupuje, dovedeme si učiniti představu, jaký ohromný vliv to vykonává na skoro monopolní postavení Ameriky.
Vezmeme-li pak v úvahu, že od 1. ledna také Rumunsko zakázalo vývoz pšenice, ač v r. 1913 vyvezlo do Evropy přes 18 milionů q pšenice a žita, event. mouky, a přidáme-li k tomu z našich sousedů pouze Maďarsko, které v nynější době obilí nakupuje, ač v r. 1913 vyvezlo rovněž ca. 18 milionů tun, tu pochopíme, co tato ztráta pro evropský trh znamená.
Tyto poměry vytvořily nejúrodnější půdu pro mezinárodní spekulaci.
Evropa jest dnes proto výhradně odkázána na dovoz obilí ze zemí zámořských, zejména z Ameriky.
Americká sklizeň r. 1924 byla u porovnání s r. 1923 rozhodně menší při zvýšené poptávce i ze zemí, s nimiž se dříve nepočítalo, jako s kupci obilí.
Tuto situaci vystihla také americká spekulace a vyhnala ceny obilí na dnešní výši. Dnes se v Americe spekuluje s pšenicí jako svého času v Rakousku a Německu se spekulovalo s valutou.
Protože jsme však nuceni obilí v Americe nakupovati, jest samozřejmo, že musíme platiti ceny, které Amerika požaduje.
V této nepříjemné poloze jsou s námi všechny státy, které mají schodek ve své obilní produkci. Je nesporno, že náš stát má ze všech evropských průmyslových států nejobtížnější posici. Anglie i Francie mohou dovážeti část schodku ze svých kolonií, kde mohou uplatňovati vliv na cenový vývoj.
Belgie a Německo mají k disposici otevřená moře a vlastní obchodní loďstva.
Ceny pšenice na našich plodinových bursách pohybují se nyní na světové paritě (275 Kč za 100 kg) naproti tomu jsou ceny žita asi o 15 Kč za 1 q nižší než všude jinde (235 Kč za 100 kg domácí, dovážené 250 Kč), takže se k nám v posledních měsících dovoz žita vůbec nevyplácí. K tomu přispěl zejména velký dovoz zadních žitných mouk z Německa. V posledních dnech zastavilo Německo vydávání nových vývozních povolení, takže lze realisovati jen povolení dříve vydaná.
U nás se tvrdí, že vlády jiných států učinily opatření, aby účinky těchto vzestupů zmírnily. Proto jest nutno, abychom se trochu poohlédli, jaké jsou poměry v jiných zemích a co tam bylo podniknuto.