Pondělí 15. prosince 1924

Začátek schůze v 1 hod. 25 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

164 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Stříbrný, Šrámek.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 313. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na celý tento týden udělil jsem posl. dr. E. Feyerfeilovi z rodinných důvodů; na dnešní schůzi posl. dr. Englišovi, Malíkovi, J. Černému (soc. dem.); na dnešní a zítřejší schůze posl. dr. Blahovi; dodatečně na 312. schůzi posl. dr. Gagatkovi - vesměs pro neodkladná zaměstnání.

Nemocí omlouvají se dodatečně na schůze dne 10. a 12. t. m. posl. dr. Körmendy-Ékesa do 17. t. m. posl. Molík.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Staněk.

Došly některé spisy od vlády.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 28. listopadu 1924, č. j. 25.115/24 m. r., zprávu ministerstva nár. obrany k resoluci, týkající se zadávání vojenských dodávek zemědělských výrobků zemědělským družstvům.

Předseda: Přikazuji výboru rozpočtovému.

Dále došly dotazy a odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. H. Bergmanna:

ministru financí o poměrech pohraniční finanční stráže,

vládě o poměrech státních zaměstnanců na Slovensku;

posl. Sladkého:

ministru financí a min. vnitra ve věci unifikace místního přídavku obcí sloučených ve Velkou Ostravu,

ministru nár. obrany ve věci započtení služby ztrávené po převratu v národních gardách v župě moravsko-slezské.

Odpovědi:

min. financí:

na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o zhabaní cudzích valút Karolovi Hámornyikovi v Košiciach,

na dotaz posl. Füssyho o nezákonnom prepustení Margarety Jávorovej, finančnej úradníčky v Ipolských Šiahoch,

na dotaz posl. Koudelky, R. Chalupy a soudr., že se nevyplácejí peníze, zadržené při kolkování,

na dotaz posl. Berana v záležitosti ukládání a vymáhání daní na firmě J. Miniberger a syn ve Volyni,

min. financí a pošt a telegrafů na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o vdovskej penzii Barbory Fenineczovej rod. Falusiovej, vdovy poštového sluhu,

min. vnitra na dotaz posl. Sladkého o chování četnictva při volbách do obce Dolní Bečvy na Valašsku dne 16. března t. r.,

min. vnitra a financí na dotaz posl. H. Bergmanna, že se neprovádí § 82 zákona ze dne 4. července 1923, čís. 153 Sb. z. a n.,

min. nár. obrany a min. vnitra na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o zrušení penzie Bélu Czeitlera, plukovníka na odpočinku,

min. veř. zdravotnictví a tělesné výchovy na dotaz posl. Karpíškové v záležitosti reformy porodnické pomoci,

min. zemědělství na dotaz posl. Hrušovského pro postup generál. paritní komise v Bratislavě a pro nepřípustné jednání slúžnovského úřadu v Nových Zámcích proti Svazu zemědělského a lesního robotnictva čsl. strany socialistické,

min. vnitra na dotaz posl. Schuberta o přehmatech četnických strážmistrů Horeše a Poláka,

min. železnic:

na dotaz posl. inž. Junga o soustavném pronásledování oficiála Josefa Malchera z Rýmařova olomouckým ředitelstvím státních drah,

na dotaz posl. inž. Junga o hrozícím přeložení zaměstnanců krnovských železničních dílen,

min. nár. obrany na dotaz posl. inž. Kalliny, že nebyla vyřízena žádost o osvobození od vojenské služby, podaná v září 1923.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

4995. Zpráva výboru pro dopravu a veřejné práce k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4980) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 2006 a 2017), kterým se prodlužuje lhůta k označení elektrických podniků, jež mají býti přeměněny na podniky všeužitečné.

4996. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 4961) zákona, kterým se prodlužuje promlčecí lhůta pro nedoplatky úroků z některých lombardních zápůjček.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy a interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

4994. Vládní návrh zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k provádění zákona o požitcích válečných poškozenců.

5005. Vládní návrh zákona o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou.

5006. Vládní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon, ze dne 12. srpna 1921, č. 291 Sb. z. a n., jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež vydá město Brno v úhrnné jmenovité hodnotě 50,000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů.

5007. Vládny návrh zákona o poplatkoch v pokračovaní pred rozhodčím súdom plodinovej burzy v Bratislave.

5008. Vládní návrh zákona, jímž se s prozatímní platností upravují některá ustanovení obecního zřízení v Podkarpatské Rusi.

5009. Vládní návrh zákona o úsporných opatřeních ve veřejné správě.

5010. Vládní návrh zákona, kterým se částečně mění některé předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních státních a některých jiných veřejných zaměstnanců a pozůstalých po těchto zaměstnancích.

5011. Vládní návrh zákona, kterým se mění některé předpisy o zaopatřovacích požitcích vojenských osob a pozůstalých po nich.

5012. Vládní návrh zákona o odměnách státním a některým jiným veřejným zaměstnancům na rok 1924-1925.

4975. Interpelace:

I. posl. Hoffmanna, Schäfera a druhů min. školství a nár. osvěty o zrušení německé obecné školy v Karlově,

II. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty o zrušení německé obecné školy v Karlově,

III. posl. Hausmanna, Hoffmanna, Roschera a druhů min. školství a nár. osvěty, že z německé školní obce Náhlova byly vyňaty některé osady,

IV. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty, že z německé školní obce Náhlova byly vyňaty některé osady,

V. posl. Dietla, Leibla, Uhla a druhů min. školství a nár. osvěty o omezení německé obecné školy v Čachrově,

VI. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty o omezení německé obecné školy v Čachrově,

VII. posl. dr. Haase, Jokla, Heegera a druhů min. školství a nár. osvěty o bránění v docházce do německých škol ve Frýdku,

VIII. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty o bránění v docházce do německých škol ve Frýdku,

IX. posl. dr. Lelleyho a súdruhov min. financií a celej vláde o odpise priamych daní,

X. posl. J. Mayera a druhů min. pošt a telegrafů o hromadném překládání německých poštovních úředníků od chebských poštovních úřadů,

XI. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty o zřízení a stavbě české menšinové školy ve Velkých Skalinách,

XII. posl. J. Mayera a druhů min. vnitra a spravedlnosti o zabavení č. 90, 4. ročníku karlovarského časopisu "Deutscher Landbote",

XIII. posl. Kaisera a druhů min. financí o budějovické berní správě,

XIV. posl. Housera a soudr. min. školství a nár. osvěty o protizákonném odnímání školních rozvrhů vydaných Federací dělnických tělocvičných jednot žákům a o protikomunistické agitaci ve školách,

XV. posl. dr. Körmendy-Ékesa a súdr. min. zemedelstva o výpomoci obyvateľom v Bodrogskom medzirieči, poškodeným povodňou.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 305. schůzi posl. sněmovny.

Výboru imunitnímu přikazuji tuto žádost:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Žádost sedrie v Komárně ze dne 5. prosince 1924, č. Tk 465/24, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 10. prosince 1924, č. 15.106/24, za vydání posl. dr. Lelleye k trest. stíhání pro přečin podle § 14, č. 1 a § 14, č. 5 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil řečí 22. června 1924 v Šahách (č. 555 im.).

Předseda: Zápisy o 304. až 306., 308. až 310. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.

Přejdeme k pořadu schůze, a to nejprve k 1. jeho odstavci, jímž je:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu (tisk 4978), kterým se mění ustanovení § 1, bodu 4. zákona ze dne 18. března 1921, č. 117 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 406 Sb. z. a n., o zmocnění vlády k dalšímu slučování a rozlučování obcí, ke změně hranic obcí, okresů, žup a zemí, jakož i k potřebným opatřením s tím souvisejícím (tisk 4993).

Zpravodajem je p. posl. dr. Hnídek, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Vláda byla zmocněna zákonem z r. 1921, aby mohla slučovati a rozlučovati obce, aby mohla měniti hranice obcí, okresů a žup. Práce, které byly spojeny s touto záležitostí, protáhly se velmi dlouho. Původně měla vláda na provedení tohoto zákona jenom dobu dvou let, ale v tak krátké době nemohl býti zákon proveden z toho důvodu, poněvadž bylo nutno vykonati důležité šetření, které se protáhlo přes zákonem stanovenou dobu. Bylo třeba zavésti jednak šetření v katastrálních mapách, dále bylo třeba zaříditi ještě šetření u finančních úřadů a pak následkem novely zákona o slučování a rozlučování, kteroužto novelou byl zákon změněn v tom smyslu, že o této záležitosti má rozhodovati ještě zemský výbor, protáhly se tyto práce a nemohly býti včas skončeny. Bylo tedy nutno platnost tohoto zákona prodloužiti, a to pro celou republiku.

Co se týče slučování a rozlučování obcí bylo v zákoně uvedeno, že vláda při slučování a rozlučování obcí má míti na zřeteli, aby úkoly, které samosprávě byly uloženy, mohly býti také vyplněny. To znamená, že mělo se šetřiti také finančních ohledů při slučování a rozlučování obcí. Vláda vycházela z toho stanoviska, že musí býti pro každou obec náležitá přirážková base, a teprve tenkráte, když bylo zabezpečeno hospodářství obcí v tomto směru, svolila k sloučení event. rozloučení obcí.

Zemský výbor, na němž rovněž záviselo schválení této záležitosti sloučení nebo rozloučení obcí, počínal si velmi rigorosně v těch věcech, zejména tam, kde měl míti na paměti novelu zřízení obecního. Podle novely zřízení obecního měly totiž určité záležitosti, které dosud spadaly do kompetence obcí, připadnouti státu. Bylo to chudinství, komunikace, školství atd., tedy záležitosti, které vyžadovaly velice a velice mnoho nákladů. Ale přes to, že stát měl tyto záležitosti sám obstarávati, zemský výbor namnoze nepřihlížel k této okolnosti do budoucna, a počínal si velmi rigorosně v těchto věcech, a kde nebylo dostatečné přirážkové základny, tam rozloučení obcí, ačkoli to bylo někdy velmi na místě, nepovolil. Vždyť na příklad byly obce, z nichž jedna od druhé byly velice vzdáleny, potřebovaly, aby byly rozloučeny, ale právě pro tuto rigorosnost zemského výboru k rozloučení nedošlo.

Do konce letošního roku bude proveden tento zákon v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Nemohl býti však proveden ještě na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Příčiny toho udány jsou v důvodové zprávě vládního návrhu, kterým vláda žádá, aby byla zmocněna slučovati a rozlučovati obce do konce roku 1926. Vláda uvádí jakožto důvod, pro který nemohly tyto práce býti skončeny na Slovensku a v Podkarpatské Rusi, že mnohé obce na Slovensku a v Podkarpatské Rusi nemají dosud map katastrálních, nýbrž jen mapy z dob dřívějších, v nichž nejsou nastalé změny vyznačeny, nebo mají jen mapy konkretuální čili daňové, které obsahují jen znázornění obvodů celých tratí. K tomu ještě přistupuje, že na Slovensku a v Podkarpatské Rusi není soulad mezi knihami pozemkovými a katastrem ani nařízen ani proveden a že evidenční mapy mnohých obcí nalézají se dosud v Maďarsku. Důsledkem toho neposkytuje pozemkový katastr dostatečných pomůcek pro spisové projednání územních změn v hranicích obcí a není namnoze možno, aby podle katastrálních elaborátů bez předchozího místního vyšetření byly určeny hranice tak, aby odpovídaly skutečnému stavu v přírodě. Veškerá tato šetření budou v každém jednotlivém případě, kde se toho objeví potřeba, vyžadovati delší doby.

Tedy veškerá tato opatření budou vyžadovati dlouhé doby, nejméně dvou let, a proto vláda žádá prodloužení lhůty k slučování a rozlučování obcí o 2 léta.

Já bych si však dovolil při této příležitosti, kdy mluví se zde při této předloze o nedostatku katastrálních map a nedostatku pozemkových knih na Slovensku, ještě připojiti jednu věc, totiž, že tento nedostatek pořádku v katastru na Slovensku a v Podkarpatské Rusi má za následek dalekosáhlé nepořádky v otázce daňové. Jak známo, rozdělují se na Slovensku jednotlivé usedlosti mezi jednotlivé děti rodiny, a tím, že pořádek v knihách pozemnostních nebyl ještě proveden a nejsou v mapách dosud zakresleny změny, se stává, že předpisy daňové namnoze rovněž nemohou býti dány do pořádku. Stalo se to na př. při dávce z majetku, že tato dávka z usedlosti, která již byla před tím rozdělena dvěma nebo několika synům, byla předepsána každému z nich, a to každému z celé usedlosti. Jsou to tedy velké nepořádky, které volají po nápravě.

Vedle toho je na Slovensku ještě jedna důležitá věc, totiž, že tam dosud není spravedlivě provedeno rozdělení pozemků do jednotlivých tříd. Hlavně velkostatkářská půda je tam zařazena do tříd vyšších a v důsledku toho méně zdaněna než půda ostatní. Tato záležitost nadělá jistě velmi mnoho zlé krve na Slovensku a bude třeba, aby také co nejdříve byla vyřízena.

To jsem jenom mimochodem uvedl jako důvod, že je třeba tyto záležitosti katastru na Slovensku a v Podkarpatské Rusi dáti co nejdříve do pořádku, nejen pro tuto záležitost rozlučování a slučování obcí, nýbrž i pro jiné věci, na kterých má stát velký interes.

V důvodech, z nichž vláda žádá prodloužení této lhůty o 2 léta, bylo již řečeno, že šetření, které tu bude provedeno, bude vyžadovati delší doby. Jsem opravdu v pochybnostech, zdali velké šetření, které bude nutno provésti na základě těchto nedostatečných pomůcek, nedostatečných katastrálních map, archů pozemnostních atd., bude lze provésti v tak krátké době. Ovšem snad to bude možno a vláda jistě je si té možnosti vědoma, když žádá ku provedení těchto prací o lhůtu toliko dvou let.

Na základě toho ústavně-právní výbor doporučuje, aby slavná sněmovna schválila tento návrh zákona o povolení lhůty 2 let vládě ku provedení zákona o slučování a rozlučování obcí: (Výborně!)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu.

Než udělím slovo zapsaným řečníkům, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 20minutovou. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není.

Zapsáni jsou jako řečníci pp. posl. Prášek a Pik.

Dávám slovo prvému, panu posl. Práškovi.

Posl. Prášek: Slavná sněmovno! Zákonem tímto, resp. jeho prodloužením, má býti usnadněno a umožněno slučování a rozlučování obcí, které se ukázalo nutným v dobách popřevratových, kdy jsme měli jednotlivé obce uspořádány takovým způsobem, že ani hospodářsky, ani komunikačně ani kulturně nikterak nezapadaly do rámce jednotného hospodaření a jednotného vedení, a zase opačně měli jsme řadu obcí, které nerozlučně spolu byly spiaty ve všech otázkách. Měli jsme obce, jichž hranice ani dobře nedaly se ustanoviti, resp. rozděliti mezi sebou, a přece měly dvě správy a dvojí administrativu a tím také často velmi značné dvojí náklady. Je potřebí, aby toto uspořádání našich obcí a samostatných okresů bylo děláno z hlediska ekonomického, komunálního i komunikačního, což bohužel doposud v každém směru a případě se neděje. Přál bych si, aby tam, kde skutečně obce mají k tomu podmínky, slučovány a spojovány byly v jednu větší obec bez ohledu na místní lokální patriotismus. Jsem přesvědčen, že větší celky, větší obce s větší základnou poplatní mohou daleko více věnovati se problémům nejen snad sociálním a hospodářským, ale i kulturním, a snadněji rozvíjí se takové obce na zásadách širších založené, než živořící obce dvě, tři vedle sebe, nemohoucí se potom věnovati úkolům na ně vloženým. Přál bych si, aby - jmenuji na př. výslovně České Budějovice - mohly býti spojeny v jednu veleobec a aby nebylo dbáno toho, že tu a tam z lokálních důvodů brání se tomuto spojení sousední obce, které splývají s tímto městem dohromady. (Posl. Sladký: Velká Slezská Ostrava!) Velká Slezská Ostrava je podobným případem a rovněž tak obec Sedlec a Kutná Hora, které nerozeznatelně spolu sousedí, a přece jen proto, že snad Sedlec má určité poplatníky - tabákovou továrnu a pivovar - brání se spojení s Kutnou Horou, ačkoli znamenalo by to po stránce kulturní a sociální vymoženosti značné zlepšení proti dosavadnímu stavu.

Přál bych si, aby toto slučování a rozlučování obcí bylo také děláno se zřetelem na skutečnosti, nejen snad na lokální přání, kdy často pouze jen osoby, starosta neb určitý obecní funkcionář, brání se tomu rozumově zdůvodněnému slučování jen z toho důvodu, že by snad lokálně utrpěly zájmy toho či onoho jednotlivce.

Je ovšem potřebí, aby také v otázce úpravy katastrálních map nastala větší a radikálnější změna. Prováděním pozemkové reformy velmi se změnily vlastnické poměry v jednotlivých obcích a okresích, což také má velmi značný vliv na úpravu hranic katastrálních obcí i na úpravu hranic jednotlivých okresů politických. Bylo by si přáti, aby se zřetelem na eventuelní uspořádání při provádění pozemkové reformy byly tyto okresy a jednotlivé katastrální výměry jednotlivých obcí zaokrouhleny a upraveny, aby byly snadnějším způsobem přístupny také s hlediska komunikace a tím nemusely býti také budovány nákladné a často i neschůdné silnice a cesty na náklad okresů i obcí, což dnes musí se často dělati.

Zdá se mi, že v této věci bylo tempo velmi pomalé, nebo na jedné straně nebylo dovoleno rozlučování a na druhé straně zase silně bylo mluveno o slučování. My, jako českoslovenští socialisté, stojíme na stanovisku, že vždycky lépe může hověti zájmům a potřebám obcí velká, silná obec s největším a nejširším základem poplatnickým, než jednotlivé rozdrobené malé obce, které nemohou se věnovati oněm úkolům a při nichž administrativa a správní náklady jsou nepoměrně veliké k síle poplatníků té které obce. Přáli bychom si, aby byly tyto věci dělány se zřetelem na skutečnou potřebu.

Bylo by také už potřebí, aby bylo pamatováno, aby jedenkráte již nesrovnalosti mezi zřízením českým a moravským a zase opačně na Slovensku byly odstraněny, neboť u nás v této věci je hotová anarchie. České zřízení má docela svůj vlastní individuelní ráz, své vlastní zákony, moravské zřízení taktéž; přirozeně ovšem i slezské a slovenské. Z toho vznikají hodně často určitá nedorozumění, která je potřebí odstraniti unifikováním zákonů, vztahujících se na naší samosprávu, což by znamenalo i zjednodušení celé naší veřejné správy, neboť i často ve věcech odvolání, ve věcech rekursů nevědí jednotlivci, na které úřady se mají obraceti, čímž často bývá agenda velmi značně ztěžována.

Když jíž mluvíme o tom, jakým způsobem mají býti upravovány hranice jednotlivých obcí a jednotlivých okresů, tu je také stejně nutno pamatovati, jakým způsobem by se měla upraviti zaokrouhlením hranic při eventuelním rozloučení nebo sloučení obcí otázka vykonávání práva honebního, resp. úprava našeho honebního zákona v Československé republice. U nás honební zákon znamená doposud anarchii, jmenovitě tam, kde, jak jsem se již zmínil, provádí se pozemková reforma. Převodem pozemků z pozemkové reformy vyplývajícím, které doposud patřily jednotlivým velkostatkům a zde tvořily samostatné honitby, do vlastnictví soukromého, mění se naprosto struktura, mění se vlastnické právo na těchto pozemcích, ale přes to, dokud nejsou zaknihovány, dokud není provedena knihovní změna těchto pozemků, má tam dosavadní majitel právo myslivost vykonávati. To, obávám se, povede k velmi značným zmatkům a rozporům, neboť uvážíme-li, že na pozemcích, které jsou rozparcelovány mezi nejdrobnější lid, bude vykonávati právo honební vlastník, který ve skutečnosti není vlastníkem, totiž dosavadní správa velkostatku a při známé liknavosti zemského deskového soudu, kde přece jen pro nával práce je řízení velmi zdlouhavé, můžeme se s tímto stav setkávati 2, možná 3 roky. K jakým zmatkům a následkům to povede, můžeme si snadno představiti.

Otázka tato velmi úzce souvisí také s otázkou rozluky jednotlivých obcí. A já bych si přál, aby v této věci ministerstvo zemědělství již jedenkráte s ohlašovanou reformou honebního zákona přišlo, dříve než dojde k těmto zmatkům, o kterých jsem se zmínil, zmatkům, vyplývajícím z pozemkové reformy.

Při té příležitosti je také potřebí, abych se zmínil, že často našim obcím je zúmyslně ztěžována situace tím, že statky, ležící v jejich oblastech, ležící přímo nejen v jejich katastru, ale v rámci a hranicích obcí, nejsou obcím přidělovány, ačkoli dokumentárně a historicky obce tyto nárok na to měly. Jestliže nám záleží na dobré, zdravé správě hospodářské v našich obcích, bylo by si přáti, aby jim bylo vyhovováno, žádají-li o příděl zbytkových statků ve svém katastru a ve svých hranicích, aby mohly vzpružiti svoje hospodářství, a tím umožňováno bylo zmírnění jejich značného přirážkového břemene. Lituji, že toho nebylo dbáno, ač přece psychologický moment tak silně a výrazně pro to mluvil. Máme celou řadu obcí, které vlastnily velmi značné objekty, dvory, jež těmto obcím byly zkonfiskovány v dobách pobělohorských nebo odebrány úplně bez náhrady, po př. vnucena jim byla t. zv. kupní smlouva, která byla sice uzavírána dobrovolně, ale při známém tlaku v době pobělohorské znamenala úplné ožebračení našich obcí.

Ale přes to, že naše obce žádaly o tento příděl zbytkových statků, které jim náležely, vycházejí na prázdno. Zemský výbor pro Čechy aspoň tvrdí, že se tak děje ze zásadních důvodů, aby obcím se nepovolovaly příděly zbytkových statků, ježto prý komuny by na těchto statcích ne dobře hospodařily. Mám za to, že si musíme uvědomiti, že, mají-li obce stále zvýšené úkoly vykonávati, ježto v každém téměř měsíci vždy nových úkolů se jim dostává, je potřebí zase obce vybaviti tak, aby mohly těmto úkolům zákonem na ně vneseným dostáti. Proto je třeba, abychom se snažili, hospodářsky zesilovati naše obecní samosprávy a usnadniti jim všechny možné zdroje příjmů, které by pro obce znamenaly určité plus pro úkoly na ně vznesené, ať po stránce chudinské, sociální nebo kulturní. To by bylo v prvé řadě pamatováním se zbytkovými statky pro obce, které kdysi obcím patřily a které obcím ať konfiskací nebo násilím nebo koupí byly znemožněny. Za druhé musíme plánovitě soustřeďovati správu obcí jmenovitě tam, kde je obcí více; kde zasahují obce hranicemi dohromady, je třeba spojovati je, aby mohly společné úkoly snadným způsobem vykonávati a aby se tím zmenšila administrativa, která velmi často dělá jednu z největších položek přirážkových. Nestačí mluviti o zmirňování daní státních a o tom, že dnes daňový systém je nevyhovující, nýbrž je současně třeba přirážková břemena zmenšovati. To se může díti jen tehdy, jestliže zjednodušíme administrativu obcí, a pak se snížením jejím můžeme snižovati také obecní přirážky. Tedy bych rád, abychom tam, kde k tomu podmínky jsou, kde se dají vytvořiti velké obce, velká města, je s obcemi přilehlými spojovali, jak toho vyžaduje zájem, bez ohledu na eventuelní lokální patriotismus, který se brání houževnatě takovému spojování. Nás musí vésti zájem a rozkvět naší samosprávy. Abychom dostáli úkolům této samosprávy, je nutno, abychom ji na to připravili a aby k těmto úkolům byla vychovávána. Rovněž tak bude třeba, aby i při zcelování našich okresů bylo na to pamatováno.

V zákoně župním mluví se o tom, že některé okresy, nemající určitého počtu obyvatel, jichž základna daňová nedosahuje určité výše, byly by zrušeny. Je přirozeno, že to vyvolává v mnohých místech velmi vážné obavy. Dostáváme z mnoha míst také protesty proti takovému rušení okresních výborů již vžitých, kde snad již celá léta okresy tu byly. Ale přes to všecko se musíme na to dívati se stanoviska hospodářského a komunálního a musíme říci, že mnohé z okresů, mající nepatrný počet obyvatelů, přece jenom bude nutno zrušiti připojením k sousedním okresům. Tím také by byly upraveny přirozenějším způsobem hranice okresů, než jak tomu je dnes. Je však nutno přihlížeti k tomu, aby bylo spojování toto, prováděno rozumně, se zřetelem na příbuznost hospodářských vztahů, hospodářských styků, aby pak takové násilné řešení neznamenalo přetrhání dosavadních svazků. Je třeba, abychom i o této otázce, pokud se týče rušení okresů a spojování jich se sousedními okresy, mohli zavčas promluviti a abychom se touto otázkou včas zabývali, aby se nám zase neřeklo, že se řeší tyto věci násilně, takže okresy nebudou moci dostáti úkolům, které se na ně kladou. Velmi mnoho zlé krve vyvolalo také to, že v mnohých místech byly předčasně rušeny berní úřady. Uznávám, že je nutno ve státní správě pokud možno nejekonomičtěji si počínati. Ale tam, kde byly berní úřady ustaveny a kde jsou soudy a tyto berní úřady by se měly rušit, má to býti avisováno rušením dosavadních okresů, neboť ty chtějí věděti, jak tato otázka bude u nich vypadati, aby nedělaly zbytečných investic a staveb a tak neplýtvaly penězi poplatníků. Tedy je třeba, abychom při zmínce o zákonu o slučování a rozlučování obcí a úpravě jich obvodů a okresů, byli o této otázce včasně informováni, aby nám byl dodán přesný seznam těch okresů, které mají býti při příštím župním zřízení zrušeny, aby bylo také s těmito okresy, resp. zástupci těchto okresů mluveno, aby otázka tato mohla býti mezi nimi jasně projednána a aby také mohli se k těmto věcem vážně připraviti.

Prohlašuji za stranu, k níž mám potěšení patřiti, že souhlasíme s tímto zákonem, jenom si přejeme, aby věc byla rychlejším způsobem prováděna, aby přihlíženo bylo ke skutečným poměrům, po případě působeno morálně na některé obce za účelem sloučení a vytvoření jich a aby nám byl co možná nejrychleji předložen od ministerstva vnitra seznam okresů, které mají býti zrušeny, a aby s těmito okresy bylo jednáno, jakým způsobem mají býti příští administrativa a příští hospodaření v těchto okresích upraveny a jakým způsobem tam budou řešeny otázky, které často jsou životním zájmem toho kterého místa, toho kterého kraje či toho kterého okresu.

Prohlašujeme, že budeme pro zákon hlasovati s přáním, aby také našim požadavkům, které jsem si tu dovolil doporučiti, bylo vyhověno. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Pik.

Posl. Pik: Slavná sněmovno! Zákon o slučování a rozlučování obcí má se na příště týkati pouze Slovenska a Podkarpatské Rusi. Zdá se, že vyloučení historických zemí z tohoto zákona není zde odůvodněno, a snad bylo by správné, aby zákon aspoň pro rok 1925 zůstal v účinnosti také pro ostatní země Československé republiky, a to z toho důvodu, ježto celá řada obcí, zejména obcí obvodů průmyslových, stojí před projektem slučovacím - a podle zákona dosud platného tyto slučovací projekty mohou býti snadno a rychleji realisovány, než se děje podle obecného zřízení, kde sice slučování a rozlučování obcí je rovněž možno, ale již celý postup a proces slučovací nebo rozlučovací je příliš těžkopádný.

Chci poznamenati, že zvláště průmyslové obvody stojí před otázkou slučování jednotlivých obcí v jednotný svazek komunální. Je to pochopitelné a přirozené, že malé obce, jsoucí bezprostředně v obvodu velikých průmyslových měst, mají snahu, aby splynuly s těmito průmyslovými městy už proto, že tyto malé obce nemají žádného průmyslu, nemají téměř žádných příjmů a nemají dostatek prostředků, aby uspokojily nároky a přání svého obyvatelstva. Pro tyto obce jest osudným, že z měst průmyslových následkem nedostatku bytů přesídlují zaměstnanci těchto průmyslových měst na periferie do okolních obcí, takže malé obce, které nemají příjmů z průmyslové produkce vedlejšího města, jsou zatíženy přílivem obyvatelstva, jsou zatíženy povinnostmi, kterých však pro nedostatek příjmů vykonávati nemohou. To jest jeden z hlavních důvodů, proč obce ležící kol průmyslových měst žádají, aby byly sloučeny, aby břímě povinností bylo s nich sňato, a správně dovozují, pakliže zaměstnanci velikého podniku průmyslového města tomuto městu odvádějí svou poplatnost ve způsobu pracovní a konsumní síly, že je také správné, by toto občanstvo, které bydlí v sousedních obcích, těšilo se po sloučení výhodám ze zařízení obecních a všem výhodám, které plynou ze síly a možnosti ústředního průmyslového města. Poněvadž zejména v Čechách velká část obcí průmyslových obvodů dosud sloučena nebyla, bylo by snad žádoucno a na místě, aby zákon byl prodloužen také pro historické země. Postup těchto obcí bude ztížen, poněvadž sloučení je vázáno na souhlas všech interesovaných obcí, a podle obecního zřízení, není-li souhlasu všech obcí, nemůže býti sloučení provedeno, kdežto podle dosavadního zákona mohla vláda sama uvažovati o tom, je-li sloučení nutné a účelné, a mohla to sloučení i proti jednotlivým hlasům provésti.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP