Čtvrtek 4. prosince 1924

Začátek schůze v 1 hod. 30 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Benda, Roudnický.

151 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, Habrman, Šrámek.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 310. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Adamovskému, Brožíkovi, Hamplovi, Čundrlíkovi, Al. Křížovi, Ant. Novákovi pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. dr. Holitscherovi rovněž pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omlouvá se na tento týden posl. dr. Medinger.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Do výboru pro průmysl, živnosti a obchod vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Chalupníka za posl. Prokeše, posl. Konečného za posl. Al. Kříže, posl. Kasíka za posl. Maxiana, posl. Brožíka za posl. Skotka.

Do výboru zemědělského vyslal klub poslanců rep. strany zeměděl. a maloroln. lidu posl. Tůmu za posl. Mašatu.

Předseda: Došly některé spisy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotazy posl. H. Bergmanna:

vládě o poměrech mladé generace státního úřednictva,

vládě o poměrech státně-zaměstnaneckých a zaměstnanců podniků státem spravovaných na Podkarpatské Rusi,

min. vnitra a financí o poměrech četnických pensistů;

posl. Koška a druhů min. železnic o stranickém postupu při jmenování úředníků u státních drah v Plzni;

posl. Roudnického, Koška a druhů min. školství a národní osvěty o protizákonném omezování počtu vyučovacích hodin katol. náboženství na škole v Račicích;

posl. dr. Körmendy-Ékesa min. financí vo veci penzie Ireny Vashegyi-ovej rod. Halászovej v Košiciach (Hlavná ulica 122).

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji žádost sedrie v Komárně ze dne 25. listopadu 1924, č. Tl VIII/24/4/1, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 29. listopadu 1924, č. 14.697/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Jabloniczkého pro přečin podle § 18, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil řečí dne 28. září 1924, uveřejněnou v časopise "Hiradó" ze dne 3. října 1924 (č. 549 im.).

Od vlády došlo:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Předseda vlády zaslal přípisem čís. 25.641/24 m. r. ze dne 1. prosince 1924 vládní nařízení ze dne 28. listopadu 1924 o nejvyšších cenách piva.

Předseda: Přikázal jsem je výboru zásobovacímu a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípisem čís. 25.424/24 m. r. ze dne 1. prosince 1924 vládní nařízení ze dne 20. listopadu 1924 o zrušení státního obilního ústavu v Praze v likvidaci a jeho odboček zemských obilních ústavů v Praze, v Brně, v Opavě, v Bratislavě a v Užhorodě.

Předseda: Přikázal jsem je výborům zásobovacímu a rozpočtovému.

Přejdeme k pořadu schůze, k prvnímu jeho odstavci, jímž jest:

1. Zpráva výboru soc.-politického k vládnímu návrhu (tisk 4927) zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče (tisk 4939).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je p. posl. Langr, jemuž udílím slovo.

Zpravodaj posl. Langr: Slavná sněmovno! Projednávanou předlohou zákona prodlužuje a mění se zákon ze dne 11. července 1922, č. 225 Sb. z. a n. Zákonem čís. 225 nahrazeny byly zákon o zabírání bytů obcemi a zákon o omezování práva stěhovacího. Zákonem tímto mělo se pracovati k odstranění bytové nouze tím, že se zakázalo slučování dvou nebo několika bytů od sebe oddělených v byt jeden, okresní správě politické dalo se právo naříditi majiteli domu pronajati byt, hodící se k obývání do stanovené lhůty, dále se zakázalo míti v jedné obci více bytů než jeden a používání bez povolení bytů nebo jejich částí k jiným účelům než k obývání. Zákonem tímto bylo také znemožněno rozšiřovati svůj byt přes ustanovení, obsažená v tomto zákoně

§em 13 zajišťují se byty státním zaměstnancům, železničním zřízencům, jakož i vojenským gážistům tím, že se uděluje příslušnému úřadu právo zajistiti byt po služebně přeloženém státním zaměstnanci. Jak je z uvedeného patrno, mohlo se při přísném provádění zákona čís. 225 pro zmírnění bytové nouze učiniti mnoho. Bohužel, nebyl zákon příslušnými úřady vykládán tak, jak bylo v zájmu věci. Nedosti přísné provádění tohoto zákona mělo za následek, že bytová nouze ve větších městech přes veškeré oběti obcí dosud podstatně zmírněna nebyla. Celá řada uprázdněných bytů byla pro účely obývací ztracena. Bylo by v zájmu nebydlícího obyvatelstva i v zájmu státu, aby dozorčí úřady pochopily pravý účel zákona a důsledným jeho prováděním podporovaly vládu v její bytové politice.

Že existence tohoto zákona je více nežli oprávněna, o tom svědčí bytové poměry v městech i v mnohých venkovských obcích. Mám po ruce několik cifer o bytových poměrech v Brně. Případy exekučního vyklizení bytu v Brně množí se takovým způsobem, že obec přes napětí všech svých sil nemůže tomuto zlu čeliti. Obec umístila 189 rodin, které byly exekučně vyklizeny, nouzově v bytech, které však z větší části neodpovídají požadavkům hygieny. Přesto však je ještě 160 rodin, které byly exekučně vyklizeny a které jsou dosud bez přístřeší, takže musí bydleti v podnájmu a mnohé rodiny jsou tím tak rozděleny, že každý člen bydlí jinde. Jak špatné bytové poměry jsou, o tom svědčí také to, že je podle výkazů městské správy realit v Brně uložen v městských skladištích nábytek 134 rodin. V budoucnu bude však počet deložovaných ještě daleko větší, jelikož podle §u 1, čís. 15 zákona o ochraně nájemníků mohou majitelé rodinných domků dáti nájemníkům výpověď, aniž by byli povinni opatřiti jim náhradní byt. Podle informací u okresního soudu v Brně je již 4140 takových případů v proudu. Počítá se, že počet rodin, které budou potřebovati na jaře roku 1925 byty, bude nejméně 250. Do konce října 1924 bylo u úřadu bytové péče v Brně v evidenci 1722 uchazečů o byt. Podle šetření jmenovaného úřadu možno rozděliti strany o byt se ucházející na tři skupiny: na rodiny, které mají sice byty, které však ani v nejmenším neodpovídají zdravotním předpisům a požadavkům hygieny, jsouť to byty vlhké, bývalé prádelny, skladiště, sklepy atd.; dále rodiny, které bydlí v podnájmu, a konečně rodiny, které bydlí odloučeně, takže rodina bydlí na venkově nebo v jiném městě a otec rodiny v místě, kde je zaměstnán. Jedná se zde hlavně o sociálně slabé lidi, jako dělníky, státní zaměstnance, učitele a živnostníky.

Jak to vypadá mezi pracujícím lidem po stránce bytové, nechť mluví tato úředně zjištěná čísla. V Brně bydlí v bytech o 1 pokoji a kuchyni v 30 případech 7 osob, v 18 případech 9 osob, v 17 případech 10 osob, v 12 případech 11 osob, v 5 případech 12 osob, v 6 případech 13 osob, ve 3 případech 14 osob, v 1 případě 15 osob, ve 3 případech 16, ve 3 případech 18, ve 2 případech 20, v 1 případě 21 a v 1 případě 25 osob. Myslím, že není potřeba mluviti zde o hrozných následcích těchto bídných bytových poměrů. Je nutno zdůrazniti, že přesto, že obec brněnská postavila 16 činžovních domů se 134 byty a 65 rodinných domků se 67 byty, nebyla bytová nouze odstraněna. Také veškeré těžké oběti, které přináší stát pro zmírnění bytové nouze tím, že poskytl garancii na stavbu činžáků o 23.854 bytech a na stavbu rodinných domků s 19.523 byty, úhrnem tedy 43.377 bytů, nepřinesly takového výsledku, jaký byl očekáván. Stavební náklad na tyto domy činil do 25. listopadu t. r. 3.465,541.578 Kč. Stát převzal na sebe závazek v obnosu 2.305,127.808 Kč, jehož amortisace a zúrokování vyžaduje ročně 147 mil. Kč. Že všecky tyto oběti státu i obcí nepřinesly dosud žádoucího úspěchu v otázce bytové, v neposlední řadě zaviňuje nedostatečné provádění zákona č. 225, který má býti právě projednávaným návrhem zákona o 2 roky prodloužen. Bylo by žádoucno, aby v této věci stala se brzy náprava.

Výbor soc.-politický projednal vládní osnovu zákona o prodloužení účinnosti zákona o mimořádných opatřeních bytové péče a uváživ současné bytové poměry uznal nutnost jeho prodloužení. Uznal také za velmi potřebné, aby ustanovení § 13, který jedná o zajištění bytů po státních zaměstnancích, rozšířeno bylo na učitelstvo obecných a občanských škol.

Doporučuji proto slavné posl. sněmovně, aby předlohu zákona tisk 4939 přijala tak, jak byla usnesena soc.-politickým výborem. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Měli bychom přikročiti k hlasování. Hlasování však odkládám po vyřízení odstavce následujícího, jímž by byl, nebudou-li proti tomu námitky, odst. 5, totiž zpráva výborů živnostenského a ústavně-právního o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není, přikročíme tedy k jednání o odst. 5, jímž, jak jsem již řekl, jest:

5. Zpráva výborů živnostenského a ústavněprávního o usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4803) k vládnímu návrhu zákona (tisk sen. 1759 a 1947) o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva (tisk 4934).

Zpravodaji jsou za výbor živnostenský pan posl. Netolický, za výbor ústavně-právní pan posl. dr. Nosek, který je však nepřítomen a omlouvá se. Místo něho stanovím referentem pana posl. dr. Dérera.

Dávám slovo prvému referentu, jímž je pan posl. Netolický.

Zpravodaj posl. Netolický: Slavná sněmovno! Přeměna společností s ručením obmezeným, založených podle zákona ze 6. března 1906, č. 58 ř. z., pokud se týče zákona z 15. dubna 1920, č. 271 Sb. z. a n., v družstva podle zákona z 9. dubna 1873, č. 70 ř. z., je nutná vzhledem k tomu, že by vyžadovalo dlouhého jednání, měly-li by společnosti s ručením obmezeným likvidovati a přeměniti se ve družstva, a kromě toho likvidace celého podniku a tím celá přeměna vyžadovala by nejen nákladu, nýbrž i zbytečně dlouhého času. Při likvidaci společností s ručením obmezeným nebylo by možno zabrániti tomu, že by podnik takový eventuelně přestal pracovati, a tím také v nynější hospodářské krisi ohrožen byl by zaměstnanec ve své existenci, což jest velice důležité.

Zákon z roku 1906 považován byl svého času za velkou vymoženost a za vyplnění určité mezery, poněvadž do té doby bylo možno společnosti zřizovati jen na základě zákona o akciových společnostech nebo na základě zákona o družstvech z roku 1870.

Zákonem tímto tato mezera, která byla mezi družstvy a podniky akciovými, měla býti vyplněna, a pokládáno to bylo tenkráte za určitý úspěch na poli společenstevní výroby. Ovšem průběhem času a zvláště nyní ukázala se jakási těžkopádnost při vedení těchto společností. Společnosti na základě tohoto zákona zřízené samy dnes volají, aby umožněna byla jim přeměna ve družstva tím způsobem, aby jaksi šlo to bez výloh a určitých obtíží, které jsem už byl uvedl.

My jsme již přijali obdobný zákon v poslanecké sněmovně, a to zákon, který usnadňoval sdružování nebo spolčování společností akciových se společnostmi s ručením omezeným na základě zákona z r. 1906, který také měl za úkol, aby spolčování bylo usnadněno bez velikých překážek, průtahů a poplatků. A tímto zákonem má naší výrobě býti usnadněna přeměna a pokračování v toku výrobním.

Zákon tento výslovně ve svých paragrafech uvádí, co je potřeba podniknouti, má-li k přeměně společností s ručením omezeným ve družstva dojíti. Všechny závazky, které společnost s ručením omezeným má, než dojde k přeměně ve družstvo, musí legálním způsobem býti vyřízeny nebo zabezpečeny, poněvadž jinak zákon nepřipustil by přeměnu takové společnosti ve družstvo.

Ovšem při tom dlužno vzpomenouti ještě jiné okolnosti, která v tomto případě je velice důležitá, aby totiž eventuelní závazky, které společnosti s ručením omezeným budou míti oproti svému zaměstnanectvu nebo úřednictvu, žádným způsobem dotčeny nebyly, poněvadž při takovýchto přeměnách dojíti by mohlo k tomu, že by na př. kolektivní smlouvy dělnické, tedy pracovní poměr a snad i mzda, mohly býti úmyslně zhoršeny. V tomto případě vyslovujeme přání, aby žádným způsobem tyto závazky, které společnost podobná oproti svým zaměstnancům má dotčeny nebyly. Ve výboru bylo v tom směru vysloveno přání, aby tato okolnost byla dána do resolučního návrhu. Doufáme však, že není toho potřebí, poněvadž by resoluční návrh sám sebou nezavazoval, a přece jen toto přání a tato okolnost musí býti respektována. Zákonem tímto, který byl v senátě přijat, má býti usnadněna přeměna bez likvidace jen při splnění závazků; při usnesení jednatelů, které zákonem výslovně jest určeno, má býti tato přeměna v družstvo podle zákona z roku 1870 ihned usnadněna tak, aby výrobní proces v žádném podobném závodě nebyl ani přerušen, ani ukončen.

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, pojednav o tomto zákoně a uváživ všechny tyto okolnosti, doporučuje slavné sněmovně, by zákonu tomuto dostalo se ústavního schválení podle usnesení senátu Národního shromáždění. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji, jímž jest pan posl. dr. Dérer.

Zpravodaj posl. dr. Dérer: Slávna snemovňa! Výbor ústavne-právny pojednal usnesenie senátu a doporučuje slávnej snemovni, aby usnesenie senátu bolo schválené v smysle návrhu výboru živnostensko-obchodného. Poslanecká snemovňa Národného shromaždenia dňa 31. marca 1921 prijala rezolúciu, podľa ktorej sa vláda vyzýva, aby predložila návrh zákona, ktorým sa umožňuje premena spoločností s ručením obmedzeným na spoločenstvá, tedy na družstvá bez pokračovania likvidačného. Vláda následkom tohoto usnesenia poslaneckej snemovne predložila návrh zákona o premene spoločností s ručením obmedzeným v družstvá. Tento návrh zákona predložený bol senátu. Návrh zákona umožňuje premenu v družstvá všetkým spoločnostiam bez rozdielu predmetu provozu. U príležitosti premeny nesmie byť dosavádny predmet provozu spoločností s ručením obmedzeným podstatne zmenený. Ďalej zabezpečuje návrh zákona záujem spoločníkov tým, že usnesenie o premene musí byť učinené pravidelne jednomyselne. Len u spoločností s ručením obmedzeným, slúžiacich k účelom sústavnej elektrizácie, a u spoločností, ichž spoločníkmi sú družstvá, stačí k usneseniu na premenu v družstvo väčšina, ktorej je potreba podľa zákona o spoločnostiach s ručením obmedzeným alebo podľa smluvy spoločenskej k usnášaniu sa na zmenu spoločenskej smluvy. Návrh zákona dbá aj záujmov veriteľov spoločností s ručením obmedzeným. Veriteľom je ponechané na vôli, žiadať zaplatenie alebo zaistenie ich pohľadávok. Otázka, či premena v družstvo je možná, najmä či nové stanovy odpovedajú zákonným predpisom, platným pre tie ktoré družstvá, bude veľmi často pochyná a sporná. A tu nutno mať predovšetkým jasno. Táto otázka musela byť vyriešená aj v návrhu zákona a preto stanoví § 2 tohoto návrhu, že stanovy družstva musia odpovedať zákonným predpisom. Až po usnesení súdu nadobudne to právnej moci, a je treba jednateľom postupovať podľa §u 2. Slávna poslanecká snemovňa! Vládny návrh, ktorý je vybudovaný na základe týchto zásad, bol senátom až na nepatrnú zmenu v §e 1 prijatý. Toto usnesenie senátu bolo predložené poslaneckej snemovni a výbor ústavne-právny doporučuje, aby usnesenie senátu bolo schválené. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Osnova zákona má 8 paragrafů, nadpis a úvodní formuli. Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly.)

Není jich.

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 8 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém oběma pp. zpravodaji, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém podle zprávy výborové, ve znění shodném s předchozím usnesením senátu.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.

Vyřízen je odst. 5 pořadu dnešní schůze a vrátíme se teď k odloženému hlasování o odst. 1 pořadu.

Ad 1. Hlasování o zprávě výboru sociálně-politického k vládnímu návrhu zákona (tisk 4927) o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče (tisk 4939).

Zpravodajem výboru soc.-politického je pan posl. Langr.

Osnova zákona má 2 články, nadpis a úvodní formuli. Jelikož nebyly podány pozměňovací návrhy, míním dáti hlasovati o celé osnově najednou.

Námitek proti tomuto způsobu hlasování není? (Nebyly.)

Námitek není. Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, to jest s jejími 2 články, nadpisem a úvodní formulí, ve znění navrženém p. zpravodajem, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona ve čtení prvém.

Čtení druhé navrhnu na pořad schůze příští.

Vyřízen je odst. 1 pořadu a přejdeme ke druhému odstavci, jímž jest:

2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 8. června 1923, č. 123 Sb. z. a n., kterým se mění některá ustanovení zákonů o soudní příslušnosti, o soudním řízení v občanských věcech, o exekučním řízení, o pozůstalostním řízení a o poručenských věcech (tisk 4932).

Zpravodajem výboru úst.-právního je pan posl. dr. Matoušek.

Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Nikoliv.

Předseda: Budeme tedy hlasovat. Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Vyřízen je odstavec druhý pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k třetímu odstavci, jímž jest:

3. Druhé čtení osnovy zákona o hranici příjmu vylučující z nároku na důchod válečných poškozenců (tisk 4933).

Zpravodajem za výbor soc.-politický je pan posl. Malík, za výbor rozpočtový pan posl. Svoboda.

Mají páni zpravodajové nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Malík: Nikoliv.

Zpravodaj posl. Svoboda: Nemám.

Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se zmíněnou osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odstavec třetí pořadu dnešní schůze.

Přejdeme ke čtvrtému odstavci, jímž je:

4. Druhé čtení osnovy zákona o zřizování a rozšiřování pivovarských podniků v obcích sousedících s městem Plzní (tisk 4931).

Zpravodajem výboru pro průmysl, živnosti a obchod je p. posl. Geršl, který je nepřítomen a omluven. Vyzývám pana posl. Petrovického, člena téhož výboru, aby převzal referát.

Má pan zpravodaj nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Petrovický: Nemám.

Předseda: Není tomu tak. Kdo tedy ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém.

Přejdeme k odstavci šestému, jímž je:

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Českých Budějovicích za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Lodgmana, dr. Brunara a inž. Kalliny pro přečin podle § 14, č. 5 a § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky (tisk 4728).

Zpravodajem je pan posl. dr. Černý, jemuž dávám slovo.

Zpravodaj posl. dr. Černý: Slavná sněmovno! Imunitní výbor prozkoumav důkladně inkriminované výroky přišel k názoru, že jde v daných případech pouze o známé, velmi často užívané výroky některých německých poslanců, kterými však republika Československá v žádném směru nemůže býti ohrožena.

Z důvodů těchto usnesl se imunitní výbor jednohlasně, aby dotčení poslanci vydáni ku trestnímu stíhání nebyli.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Kdo souhlasí s návrhem pana zpravodaje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání poslanců dr. Lodgmana, dr. Brunara a inž. Kalliny, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna usnesla se nesvoliti k trestnímu stíhání poslanců dr. Lodgmana, dr. Brunara a inž. Kalliny.

Přerušuji jednání o pořadu schůze a přikročím k ukončení schůze.

Mezi schůzí byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 301. schůzi posl. sněmovny.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala ve středu dne 10. prosince t. r. o 3. hod. odpol. s

pořadem:

1. Zpráva výboru zemědělského k vládnímu návrhu zákona (tisk 4923), kterým se doplňuje a částečně mění zákon ze dne 17. února 1922, č. 68 Sb. z. a n., o úpravě užívání pozemků v Podkarpatské Rusi za podíl jich naturálního výnosu (tisk 4937).

2. Druhé čtení osnovy zákona o prodloužení účinnosti a doplnění zákona o mimořádných opatřeních bytové péče (tisk 4939).

3. Druhé čtení osnovy zákona o přeměně společností s ručením obmezeným v družstva (tisk 4934).

4. Zpráva výborů živnostenského a ústavněprávního k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4918) o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1891 a 1994), jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnému zákonu hornímu (tisk 4935).

5. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave za vydanie k trest. stíhaniu posl. dr. Lelleye pre prečin proti § 24, bod 3 zák. čl. XIV z r. 1914 (tisk 4731).

6. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Ml. Boleslavi za svolení k soudnímu stíhání posl. Dubického pro přestupek proti bezpečnosti cti (tisk 4861).

7. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Jičíně za svolení k trest. stíhání posl. Malé pro přečin podle § 15, č. 2 zákona na ochranu republiky (tisk 4874).

8. Zpráva výboru imunitního o žádosti soudní stolice v Košicích za vydání posl. Kunsta k trestnímu stíhání pro přečin podle § 1, § 2, § 3, č. 2 zák. čl. XLI z roku 1914 (tisk 4777).

9. Zpráva výboru imunitného o žiadosti okr. súdu v D. Kralovicích za vydanie posl. Zeminovej k trest. stíhaniu pre urážku na cti (tisk 4867).

10. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mor. Ostravě za vydání posl. inž. Junga k trest. stíhání pro zločin podle § 58 c) tr. z. (tisk 4872).

Je snad nějaká námitka proti mému návrhu? (Nebyla.)

Není tomu tak, návrh můj je přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenu.

(Konec schůze ve 2 hod. 5 min. odpol.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP