Středa 24. září 1924

Začátek schůze ve 12 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Špaček, Špatný.

207 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, Habrman, dr. Markovič, inž. Novák, Udržal; za ministerstvo financí odbor. přednosta dr. Vlasák, min. radové dr. Stretti a Pára, odb. rada Ryc.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 291. schůzi posl. sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. dr. Srdínkovi z rodinných důvodů; dodatečně na schůze 288. až 291. posl. Prokešovi, na tento týden a dodatečně na schůzi včerejší posl. Janu Černému (soc. dem.) a Chalupníkovi.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Kasíka za posl. Chalupníka; klub poslanců "Bund der Landwirte" posl. Kaisera za posl. Windirsche; klub poslanců "Deutsche soc.-dem. Arbeiterpartei" posl. Dietla za poslance Schäfera, poslance Schweichharta za poslance Hackenberga.

Předseda: Došly některé spisy. Žádám o sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, Kostky a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o zákazu účasti žáků v turistických spolcích.

Dotazy:

posl. Bezděka a druhů ministrům železnic a financí o místní dráze Hustopeč město-Hustopeč státní dráha,

posl. Pika ministru železnic o stranickém postupu při jmenování u státních drah v Plzni.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji přípis hl. st. zastupitelství v Bratislavě ze dne 18. září 1924, č. 11.427/24, kterým se zastavuje trestní řízení proti posl. dr. Jurigovi pro přečin pomluvy a urážky na cti podle §u 1 a, bod 1, § 3 zák. čl. XLI z r. 1914 ca Úlehla (presid. sd. 139. sch. - str. 421).

Zápisy o 283. a 284. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.

Přejdeme k projednávání pořadu schůze, k 1. jeho odstavci, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4816) o mimořádných úlevách při placení přímých daní (tisk 4828).

Zpravodajem je pan posl. Rýpar. Dávám mu slovo.

Zpravodaj posl. Rýpar: Slavná sněmovno! V poslední době byly provedeny různé předpisy daní za minulá léta až do roku 1923, jež vyvolaly v občanstvu opravdovou obavu, že zaplacením těchto daní bude ohrožena existence mnohých a mnohých poplatníků z občanstva. Je všude slyšen stesk, proč tak pozdě jsou tyto daně předepsány. Poukazuje se na to, že následkem změny konjunktury a vůbec celého národohospodářského života, následkem poklesu cen zboží a surovin, jakož i hodnoty inventáře, následkem ztrát pohledávek nebude moci zaplatiti oněch daní, které dluží státu našemu. Stesky a obavy občanstva v tomto ohledu, možno říci, jsou oprávněny. K prvnímu stesku dovoluji si pouze podotknouti, že opoždění předpisů daňových nebylo přímo zaviněno finančními zprávami. Vyřízení celé řady záležitostí daňových, zvláště daně z majetku a pak celá řada otázek s daňovou agendou ani nesouvisících tak zaneprázdnila úřady finanční, že nebylo možno opravdu v předepsané době předpisy provésti, aby daňové obnosy mohly býti v pravý čas zaplaceny.

Na druhé straně zase zhoršením situace národohospodářské, jak jsem již uvedl, jest oprávněn stesk obyvatelstva, že bude-li musiti zaplatit dlužné daně, opravdu hospodářská existence bude zde ohrožena. Z toho důvodu odhodlala se vláda, aby dosavadními zákony a nařízeními pohledávky, kde to bylo možno, odepisovala různé daně. Ale při provádění celé této praxe se ukázalo, že opravdu dosavadní zákonodárství nestačí, že dosavadní nařízení jsou nedostatečná a že bude potřeba v tomto ohledu nápravy jednou pro vždy. Po těchto zkušenostech své berní správy odhodlala se vláda k podání jednotného návrhu, jímž chce zasáhnouti pomocnou rukou na pevném zákonném podkladě a vybudovati tak opravdový základ pro další hospodářskou existenci našeho obyvatelstva.

Následkem toho podala návrh o mimořádných úlevách při placení přímých daní, kde chce obyvatelstvu opravdu přijíti vstříc, zvláště těm, u nichž by ohrožena byla existence hospodářská, odpisem daní od r. 1919 až včetně do 1923.

Rozpočtový výbor poslanecké sněmovny Národního shromáždění pojednal ve schůzi dne 5. září 1924 o této vládní předloze čís. 4816, a je mi opravdu potěšením zde konstatovati, že všechny politické strany bez rozdílu přijaly tento vládní návrh se zadostiučiněním a s pochvalou a všechny vyslovily se jednotně pro něj. Pouze vysloveny byly tu a tam pochybnosti. První pochybnost byla, že odpisem dlužných daní budou také odepsány - což je samozřejmé - obecní přirážky, k nimž tvoří daňový systém základnu, že budou ohroženy obce v tomto ohledu ve svém hospodářství a tudíž že má býti učiněna v tomto jakási přítrž a obcím má býti dopřáno, aby jim bylo umožněno spolupůsobení při projednávání tohoto zákona. Byl proto přijat do vládního návrhu nový § 3, kde se praví:

"(1) Při šetření o snížení nebo prominutí daní, podrobených přirážkám obecním, bude, pokud to naléhavostí případu (hrozící konkurs a podobně) není vyloučeno a pokud se nejedná o odpis obecních přirážek pravděpodobně vyšší" - zde napřed podotýkám, že je zde redakční chyba a má zde býti řečeno "nižší", což v předloze musí býti také opraveno - tedy "nižší než 1.000 Kč v příslušné obci, slyšena s hlasem poradním také finanční komise, a kde takové není, obecní (městská) rada příslušné obce o tom, zda podle její znalosti poměrů jest tu vážné nebezpečí hospodářských důsledků, naznačených v §u 1, odst. 1."

Tím bylo tedy vyhověno požadavku obcí, aby byly slyšeny, aby jim bylo umožněno také upozorniti, že by odpisem daní a tím také odpisem přirážek mohla býti ohrožena jejich hospodářská existence. Tím bylo vyhověno samosebou také požadavku, který klade k tomuto zákonu jak rada hlavního města Prahy ve svém podání rozpočtovému výboru, tak také Ústředí starostenských sborů slezských ve Slezské Ostravě, které ve svém podání ze dne 17. září 1924 rovněž žádá, aby ten § 3 buď byl vypuštěn, nebo aby součinnost obcí při povolování úlev byla zařazena. Oběma těmto požadavkům jest vyhověno, a myslím, že není potřeba dále bráti k nim zřetele. Vyjádření - jak rozpočtový výbor se rozhodl - jmenovaných činitelů musí dotazujícímu úřadu dodáno býti do 14 dnů ode dne doručení dotazu. S touto změnou byl přijat vládní návrh v rozpočtovém výboru, jen ještě bylo upozorněno, že přes to budou těžké posice obecních hospodářství, aby vláda a zároveň finanční správa při provádění tohoto zákona měly co nejbedlivější zřetel k těmto poměrům a aby finanční správa zvýšením přídělu, na př. vyšším procentem dávky z obratu, pomohla obcím ulehčiti kritický stav, v němž se mohou octnouti.

Tím bylo vyhověno všemožným žádostem, které byly projeveny. Byly podány některé změny, které rušily soustavu tohoto zákona a nemohly býti přijaty. Mimo to bylo poukazováno na to, že má býti sjednána náprava v §u 2 ve výpočtu důvodů povolení úlevy při placení doplatků daňových. K tomuto požadavku dovoluji si uvésti, že se nevypočítávají příčiny, kdy má býti odpis proveden, jednotlivě a dopodrobna, nýbrž pouze hromadně, a tím ponecháno je berní správě, a zvláště vládě, která bude tento zákon prováděti, aby rozhodly v jednotlivých případech individuelně, jak to existence toho neb onoho vyžaduje. (Výkřiky.)

Slavná sněmovno! Jak jsem již řekl, všechny strany vyslovily pochvalu vládě za tento návrh a zadostiučinění, že konečně bude občanstvu podána pomocná ruka. Jest mojí povinností zdůrazniti (Výkřiky), že vláda toto učinila v plném vědomí, že tu béře na svá bedra ohromné zatížení (Výkřiky. - Předseda zvoní.) a že bude potřebí k tomu velikých nákladů, aby občanstvu bylo pomoženo. Mně připadá krásný úkol, abych po dohodě všech politických stran rozpočtového výboru předložil slavné sněmovně tento návrh k laskavému odhlasování, a navrhuji, aby byl přijat tak, jak jej rozpočtový výbor upravil a vám předložil ve zprávě rozpočtového výboru, jen s redakční změnou, že v §u 3 místo slova "vyšší než 1.000 Kč" má býti "nižší než 1.000 Kč". (Souhlas.)

Předseda (zvoní): K projednání tohoto odstavce pořadu dostavili se za ministerstvo financí odborový přednosta dr. Vlasák, min. rada dr. Stretti a min. rada Pára.

Zahajuji rozpravu.

Zapsáni jsou jako řečníci: na straně "proti" pp. posl. Pik, Houser, Wenzel, R. Fischer; na straně "pro" pp. posl. Tománek, dr. Schollich a Kamelský.

Než udělím slovo prvnímu řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidiálního řečnickou lhůtu 20minutovou.

Jest snad nějaká námitka proti tomuto mému návrhu? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj jest přijat.

Dávám slovo prvnímu řečníku zapsanému, jímž jest p. posl. Pik.

Posl. Pik: Slavná sněmovno! Jako zástupce jednoho z největších měst Československé republiky a byv o to požádán Svazem československých měst, musím pronésti stížnost do formálního postupu ve věci projednávané osnovy o mimořádných úlevách při placení přímých daní. Přes to, že se podle §u 4 projednávaného zákona ustanovuje také změna všech přirážek při změně ve výši nedoplatků přímých daní a že se tím hluboce zasahuje do finančního hospodářství obcí, nepředložila vláda osnovu k vyjádření Svazu československých měst a k žádné poradě komunálních odborníků. Je nepochopitelné, že v tak závažné věci a vůbec ve všech zákonodárstvích, jež se dotýkají naší autonomie, nejsou slyšeni její zástupcové, aby mohli zavčas vyjádřiti se o účincích zákonů a případně vyžádati si nutných změn k odvrácení materielních škod nebo v zájmu ochrany autonomie vůbec. Řada zákonů, posledně také finanční zákony, jimiž městské spořitelny jsou vázány k dotacím garančních a sanačních fondů (Hluk. Předseda zvoní.) a také dnes projednávaný zákon o úlevách daňových a přirážkových, byla budována bez účasti zástupců autonomie.

Obce budou velmi postiženy a uvedeny do nepříjemné situace. Obecní rozpočty byly sestaveny podle předpisů daní. Mnohé obce kalkulují ve svých rozpočtech s nedoplatky přirážek a mají tento příjem schválený jako úhradovou položku obecního schodku. Budou-li tedy na základě zákona odepsány neb zmenšeny přímé daně, logicky nastane obcím citelná újma finanční zmenšením příjmu přirážkového. Obec musí se rozhodnouti buď pro zvýšení přirážek, nebo počítati se zvýšenými příděly státními. Toto zvýšení jest naznačeno pouze v důvodové zprávě výborové, jež uvádí, že jest nutno, aby finanční správa věnovala postiženým obcím pozornost a zvýšením přídělů, na příklad vyšším procentem dávky z obratu, pomohla obcím kritický stav ulehčiti. To ovšem není žádný právní závazek a proto musíme žádati, aby vláda skutečně postiženým obcím pomohla. Musí se tak státi zvýšením přídělů a po případě individuelním řešením u těch obcí, které budou nejvíce postiženy. Obce jsou pevným a věrným základem republiky a v dobách nejhorších vykonaly pro veřejný zájem a pro stát služby neocenitelné. Poválečná bohatá činnost obcí jest nejvýznamnější kapitolou v dějinách naší samosprávy a byla jednou z nejpevnějších opor našeho nového státního života. Proto musí býti tato činnost a důležitost autonomie více ceněna, chráněna a uznávána. Poznamenávám, že na př. obec plzeňská má jako úhradovou položku v rozpočtu na r. 1924 obnos nedoplatků na přirážkách ve výši 3,700.000 Kč. Mimo to musí obec vraceti na přirážkách podnikům a obchodníkům statisícové obnosy v těch případech, kde bylo vyhověno rekursu o předpisech vyměřené státní daně výdělkové. Je pochopitelno, i kdybychom počítali s menším obnosem úlev, že prakse nového zákona způsobí disharmonii rozpočtovou a citelné poškození obce. V původní osnově byla obec vůbec vyloučena ze součinnosti při řízení o úlevách na přímých daních. V nově předložené osnově je sice příznivější ustanovení, že při řízení o snížení nebo prominutí přímých daní bude slyšena s hlasem poradním také obecní finanční komise, ale právo námitek se strany obce proti opravenému výměru není zákonem připuštěno. Je-li dovoleno odvolání proti vysokému výměru daní, mělo by býti v zájmu autonomie dovoleno také obci nebo okresu právo odvolací, neboť berním správám se ponechává neobmezená moc v rozhodování. Obec má míti právo k obraně, bude-li citelně poškozena. Musíme důrazně žádati, aby napříště byly slyšeny autonomní korporace o všech zákonech, které se autonomie ať po stránce finanční či právní dotýkají. Obce takového ohledu zasluhují, aby proti určitým snahám nezdravého porušování neb omezování svých autonomních práv mohly se brániti. Uznává-li i důvodová zpráva původní vládní osnovy, že vyměřovací úřady budou velmi zatíženy tímto zákonem a že při svrchovaném právu rozhodovacím bez instančního postupu a bez daňových komisí žádá se od nich naprostá objektivnost, nestrannost a spravedlnost, bude jistě správným doplňkem k tomu, když jménem autonomie žádáme co největší ohled na zájmy obcí a okresů.

Ve věci úlev při placení přímých daní uznáváme nezbytnost zákonného opatření, neboť jsou skutečně výjimečné případy ohrožení podniků a výživy rodiny. Těm, kteří ochrany potřebují a kteří při vysokých výměrech daňových byli by ohroženi existenčně, přejeme ochrany, kterou zákon dává. Budiž zvlášť při tom dbáno zájmů poválečnými poměry postižených živnostníků a řemeslníků stejně jako malých zemědělců. Je pochopitelné, že jsme nemohli souhlasiti s původním návrhem zákona, jak jej ministerstvo financí předložilo a v němž nebylo jasné stilisace, že zákon se týká také úlev pro dělníky při nedoplatcích osobní daně z příjmu.

Je-li nyní zákon doplněn podle naší žádosti tím, že při snížení nebo prominutí daní přímých má býti hleděno zejména k těm případům, kde ohrožení poplatníka bylo způsobeno také jinými následky poválečných poměrů, na příklad snížení mezd a platů, pak teprve v tomto novém světle má osnova ráz spravedlnosti. Neboť byl-li kdo v poválečných dobách poškozen citelně, a je-li placením nedoplatků ohrožena existence a výživa rodiny, pak je to v prvé řadě u dělnictva a zaměstnanectva, které velmi utrpělo snížením mezd a platů nebo snížením pracovních dnů v týdnu na 3 nebo 4 dny. Bylo to zejména v době výrobní deprese v letech 1921 až 1923. Připomínám, že takovým těžkým osudem bylo postiženo hromadně zejména dělnictvo Škodových závodů v Plzni. Také horníci západočeské oblasti byli stejně postiženi. Tito zaměstnanci bez vlastní viny a z důvodů, že přetíženými úředníky berních správ nemohla jim býti zavčas v prvních letech prosperity vyměřena osobní daň z příjmu, jsou za dnešní horší výdělkové situace stiháni exekucemi, srážkami nedoplatků daní ze mzdy a v mnohých případech doháněni na pokraj zoufalství. Nejen pro podnikatele, ale i pro dělnictvo nastala zhoršená konjunktura. Mzdy poklesly na minimum, v mnohých případech až o 50 %, a je těžko z této hubené mzdy spláceti daňové nedoplatky.

Proto vítáme korrekturu v zákoně a musíme žádati, aby prakse zákona u vyměřovacích úřadů nepouštěla se zřetele těžkou a bolestnou situaci dělníků a jejich rodin, kteří by byli opravdu značně postiženi, kdyby se jim nedostalo úlev odpisových na nedoplatcích osobní daně z příjmu, dnes drsně vymáhané podle předpisů z let minulých. Žádám, aby v prováděcích nařízeních dostalo se potřebných pokynů vyměřovacím úřadům a aby prakse zákona byla nejvýš liberální v přiměřeném poměru k těžce postiženému dělnictvu a zaměstnanectvu.

K této osnově bude podána také resoluce, ve které se žádá, aby při úlevách daňových byl brán zřetel také na zemědělce, kteří utrpěli veliké škody živelními pohromami. My se pro toto stanovisko rovněž vyslovujeme, poněvadž v celé řadě obvodů a - zdůrazňuji - také i v oblasti západních Čech - byli zemědělci živelními pohromami poškozeni. Tak na příklad v okresích rokycanském a plzeňském při toku řeky Klabavky utrpěli letos zemědělci nesmírné škody tím - a mezi nimi veliký počet domkářů, malorolníků a chalupníků - že řeka Klabavka pětkráte za léto v době sen a otav se rozvodnila a téměř celou letošní úrodu jim zničila. (Posl. Dubický: Rozpočtový výbor poskytl pro postižené 10 milionů korun!) V takovýchto případech je nejvýše žádoucno, aby bylo i těmto zemědělcům přiznáno právo. Jestli pan kol. Dubický reaguje na dnešní schůzi rozpočtového výboru ohledně poskytnutí 10 milionů korun na podpory pro poškozené kraje a zemědělce, pak nemůže vytýkati naší straně, když žádáme, aby se poskytla nejen podpora, ale aby zde byla také pravidla, aby těchto podpor dostalo se zejména těm, kteří toho nejvíce potřebují. (Tak jest! Výborně! - Výkřiky.)

Slavná sněmovna dovolí, abych se zmínil ještě o jedné ožehavé otázce, která má býti v nejbližších dnech anebo týdnech rozřešena. Jde o jeden z nejdůležitějších obvodů naší Československé republiky, o historické naše Chodsko. Dnes přijela do Prahy 50členná deputace Chodů, která navštívila parlament a usedla na galerii, aby všem poslancům oznámila svůj příchod za věc nejvýše naléhavou. Chodové, tito nástupci a potomci popraveného Koziny, jako v historii, tak i dnes stojí v boji za práva, o která velmi těžce zápasili. Bojují za právo, aby lesy trhanovského panství, které patřily dříve Chodům a Chodsku, byly Chodům a Chodsku opětně vráceny tím, že budou přiděleny okresu domažlickému, který zaujímá celý obvod chodský.

O příděl ucházejí se i noví činitelé, a je nám známo, že lesy chodské měly býti podloudnou cestou zašantročeny. Dnes ovšem je situace taková, že Pozemkový úřad i vláda samozřejmě musí uznati nejen historický, ale i přirozený nárok chodského lidu na lesy panství trhanovského. Avšak objevil se rozpor mezi dvěma činiteli, městem a okresem domažlickým. Jsem toho názoru - a celá situace na Chodsku k tomu ukazuje - že právo na lesy má celé Chodsko; žádáme tudíž aby jak Pozemkový úřad, tak i vláda uznaly, aby Chodsku, které je věrnou oporou naší republiky, které bylo věrnou oporou celého našeho národa v dobách nejhorších, Chodsku, které v historii bojovalo za své statky a práva, byly trhanovské lesy vráceny, ježto spravedlnost toho vyžaduje. (Výborně! Hlučný potlesk.)

Projednávaný zákon má výjimečný a přechodný význam. Bude správné, když vláda přikročí co nejrychleji k pronikavému řešení a změně celého daňového systému, a to s ohledem na změněné poměry hospodářské a sociální a s ohledem na zájem autonomie a podle zásady spravedlivého rozvržení břemen na ty, kdož mají, kdož shrabují zisky a oplývají bohatstvím. Pracujícím vrstvám, dělnictvu, maloživnostnictvu a drobnému lidu venkovskému musí budoucí daňová reforma přinésti úlevu v dnešních již nesnesitelných břemenech daňových.

Slavná sněmovno, používám této příležitosti, abych ve chvíli, kdy v potlačené Gruzii páchány jsou hromadné vraždy na socialistických dělnících, rolnících a inteligenci, kdy bolševický teror a pomstychtivost vhání do krveprolití národ, jenž byl o svobodu a samostatnost oloupen a do boje za obnovu své svobody povstal, vznesl jménem lidskosti, jménem všech rozbouřených srdcí a jménem naší strany co nejostřejší protest a opovržení nad ukrutnostmi, které provádí zfanatisovaná, potlačovatelská armáda bolševická v nešťastné Gruzii.

Celý kulturní svět a všichni upřímní socialisté žasnou nad tím, že zatím co bolševická vláda uzavírá smlouvy s kapitalisty různých zemí a dožaduje se právního uznání od všech států světa (Hluk. - Předseda zvoní.), nedovedla najíti schůdné cesty k dohodě s národem gruzínským a k uznání jeho práv na sebeurčení a že místo jednání potlačuje mečem a ohněm národ, který v zoufalství byl vehnán k boji za obnovu své svobody. Protestujeme co nejdůrazněji proti tomu, že 40 rukojmí, příslušníků gruzínské sociální demokracie bylo popraveno, aniž měli, jsouce uvěznění, jakoukoliv účast na povstání. Protestujeme proti krvavému masakru gruzínského lidu po opětném obsazení hlavního města Gruzie a žalujeme před celým světem, že bolševický systém zvrhl se v katanskou moc na zdeptání a vraždění malého národa. Zůstane historickou hanbou, že bolševismus pod maskou diktatury proletariátu a k hanbě své vlastní činí stejnou měrou to, co ohněm, železem a násilím páchal na lidu a národech v Rusku (Výkřiky posl. Kreibicha.) bývalý krvavý carismus, proti jehož útiskům Gruzie sto roků bojovala. S bolestí v srdci skláníme se před obětmi bolševického masakru a zatracujeme původce krveprolití v nešťastné Gruzii. (Výborně! Potlesk. - Výkřiky poslanců strany komunistické.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále pan posl. Tománek.

Posl. Tománek: Slávna snemovňa! Prv než započneme rozberať predostretý návrh zákona, musíme s tohoto miesta žalovať a povedať svetu, ako v slovenskej krajine sloboda naša vyjíma sa, tak, že vláda a jej trieda smejú všetko, Slováci ale nesmejú nič. (Tak jest!) V slovenskej krajine nieto slobody spolčovania, nieto slobody shromažďovania, v slovenskej krajine nieto slobody zabezpečenia pre osobu, v slovenskej krajine nieto slobody tlače. (Souhlas.) A kto sa previní, zaplatí za tento dômysel tisícami peňažných pokút, zaplatí za to rokami žalára. (Výkřiky poslanců slovenské strany ľudové a poslanců komunistických.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid! (Hluk trvá.) Žádám pány poslance, aby zachovali klid!

Posl. Tománek (pokračuje): Slávna snemovňa! V slovenskej krajine prišli dvaja slúžnovci: Franta Drbohlav z Trnavy a istý Švábenský z Galanty a najvernejší ich kamarád župan bratislavský dr. Bella, a tí dnes triumfujú a slávia sviatky nad ubohým slovenským ľudom. Tito traja občanskí, politickí tyrani nenávidia slovenský katolícky ľud a nenávidia práva toho ľudu. Pošliapali jeho právo shromažďovacie dňa 7., 14. a 21. septembra v Trnave, Pálde a v Bolerázi. Tito traja ľudia dňa 7. septembra s pomocou četníkov nechali nám rozbiť shromaždenie, tito traja ľudia dňa 14. septembra a dňa 21. septembra zakázali nám shromaždenie v Pálde a v Bolerázi.

Veľactené shromaždenie, verejne musím vyznať a žalovať, že tisíckrát horšie sme trýznení, než sme boli za maďarskej vlády.

Předseda (zvoní): Volám pana řečníka za tento výrok k pořádku. (Hluk.)

Posl. Tománek (pokračuje): Cekneme proti krivde a už sme volaní k súdom, protestujeme proti nepravosti a už sa nám dostáva pokút a žalárov.

Veľactené Národné shromaždenie, môžeme vám zistiť a dokázať, že naše žaláre sú dnes našimi roľníky a robotníky slovenskými preplnené. Kto je ten Drbohlav, ktorý katuje náš ľud? Je to veľactené Národné shromaždenie Čech, a tento Čech dovoľuje si bašovsky ľubovoľne vyhlásiť štatárium v Bolerázi, poslal tam 100 četníkov a keď šiel náš ubohý roľník po deviatej večer s poľa domov, četníci na ulici už ho zapisovali a slúžny Drbohlav na stovky pokutoval. Naše slovenské devy pestujú slovenské výšivky a keď vyšívajúc slovenské košele z tejto roboty tiahly po 9. hodine večer, četníci ich zapisovali a Drbohlav na stovky pokutoval. (Hluk. Různé výkřiky.) Mohol by som pokračovať, mohol by som celé hodiny o tom hovoriť, ale veľactené Národné shromaždenie, poneváč mám lehotu vymeranú, nemôžem sa v ďalšie vývody o krivdách, ktoré sa na nás páchajú, púšťať. Len jedno ešte vzpomeniem. Starodávny tyran Dionysos, keď videl, že všetky srdcia sa proti nemu obrátily, že je mu nepriateľom celý národ, začal sa veľmi báť, bál sa i muchy, ktorá kol neho v izbe poletovala a pretože nedalo mu svedomie spať, nedal sa ani od cudzích ľudí holiť a strihať a len vlastné jeho dcéry ho holily a strihaly. Asi v tomto rozpoložení nachádza sa aj český tyran Drbohlav a jeho kamarád Bella, ktorí majú viac četníkov a detektívov vo svojich palácoch a v bytoch, nežli mačiek a psov. Títo ľudia, veľactené Národné shromaždenie, dovolili a dovoľujú si to, čo už dávno zatracovali Francúzi, ktorí povedali a prízvukovali, že na četníckych bajonetoch nedá sa sedieť. Všetko možné možno docieliť četníckymi bajonety, len sedieť sa na nich nedá. A oni myslia, že sa na četníckych bajonetoch sedieť dá. Poneváč my, veľactené Národné shromaždenie, vidíme, že na Slovensku sa dejú krivdy, poneváč na Slovensku je mnoho, neprávostí, mnoho násilia, my s tohoto miesta prichádzame k tomu presvedčeniu, že vývin tejto českej politiky štátnej prišiel na ten stupeň, pri ktorom my, Slováci, musíme sa trochu zamyslieť, pri ktorom musíme trochu rozmýšlať, rozjímať a konať vážne. A ja vám s tohoto miesta oznamujem a odkazujem, že my Slováci vážne konať budeme až do tej doby, dokiaľ si nevydobudneme slobodné Slovensko, slobodných Slovákov. (Výborně! Potlesk ľudových poslanců slovenských.)

Slávna snemovňa, teraz prikročím k pojednávaniu návrhu zákona. (Hluk.)

Předseda (zvoní): Žádám o zachování klidu.

Posl. Tománek (pokračuje): Predostretie tohoto návrhu zákona v dnešnom hospodárskom a politickom rozpoložení považujeme za správné a za dobré. Považujeme za správné a za dobré preto, lebo nás sem do tohoto parlamentu ožobračené miliony ľudu neposlaly preto, aby sme nášmu ľudu kládli stále nové, ťažké daňové bremená, ale nás sem poslaly preto, aby sme dosavádné staré daňové jarmo so šije ľudu sňali. (Tak je!)

Veľactené Národné shromaždenie! Predovšetkým s ľútosťou vidím a konštatujem, že ste sa vy s týmto návrhom zákona uspokojiť mohli a uspokojili. Ja s mojej stránky nedržím za dostatočný tento návrh zákona na uľavenie dosavádnych daňových bremien, lebo dokázané je, že poplatníctvo, daňujúci občania, ani len polovicu dosavádnych daňových bremien neunesú. A jestli by vláda alebo pán minister financií, alebo vládna koalícia k tým dosavádnym 50 druhom daní čo aj len jednu, tú najmenšiu vymysleli a pridali, považujem, že by to bolo so stanoviska štátnej politiky politika krátkozrakosti, politika úžerná.

Veľactené Národné shromaždenie! Nesúhlasím s pyšným gestom p. ministra orby Hodžu. Pán minister Hodža dňa 6. septembra v Trnave pri zahájení hospodárskej výstavy s veľkým hlasom a s veľkou chlúbou oznámil našim roľníkom, že on a vláda idú snížiť dane. Ajhľa! Pán minister Hodža si s predostretým návrhom zákona už napred zakortešoval v prospech agrárnej strany. (Výkřiky.) Ja ale nepovažujem toto za spôsob riešenia daňovej otázky a som toho presvedčenia, že p. minister Hodža s touto svojou výpoveďou zase len zavádzal ľud. Ja neverím, veľactené Národné shromaždenie, že vy dane snižujete a tým menej verím, že snižujete tieto dane z lásky alebo z milosrdenstva k ľudu. Nie, tá vláda dane nesnižuje, lež len ich odpisuje a prečo? Preto, lebo ich odpisovať musí, lebo je toho presvedčenia, že je fyzickou nemožnosťou, tie predpísané dane sinkasovať. (Posl. Benda: Veď môže dávať na ľudovú banku!) Na ľudovú banku ty dáš najmenej, lebo nemáš nič.

Veľactené Národné shromaždenie! Keď že vláda musí toto robiť, že nie je v stave od ľudu predpísané dane sinkasovať a musí ich odpisovať, z toho jasne vysvitá, že celý váš daňový systém spočíva na piesku a tu podotýkam hneď na tú pravdu: v ktorom štáte daňový systém spočíva na piesku, na piesku spočíva sám štát.

Ako sa platia u nás dane, veľactené Národné shromaždenie? V našej republike je ešte i dosiaľ celá kopa pánov boháčov, všakových rôznych českých firiem, ktoré buď žiadne alebo pod zákonným príkazom len nízke dane platia. (Hlas: Jsou to židovské?) Nie, vzpomenem hneď jednu argalášsku. - V Bratislave je česká drevárska spoločnosť, ktorá nám v Plaveckom Mikuláši všetky hory tak vykynožila, ktorážto spoločnosť na tisíce a tisíce vagónov dreva vyviezla. Tejto drevárskej českej akciovej spoločnosti boly predpísané dane takto: Mala predpísanú základnú daň 60.000 Kč. Poznamenávam, že táto spoločnosť vyvážaním dreva zničila nám všetky cesty. A čo sa stalo? Stalo sa to, že priazňou pána ministra financií a priazňou pánov českých vládnych ablegátov tejto spoločnosti bola jednoducho táto základná daň so 60 tisíc snížená na 2000. (Výkřik: Kolik urobili?) To iste, prosím, pekne urobili. Aj istej druhej firme, akejsi fe. Mayer bola daň snížená. Chudobný, ubohý ľud musí tedy platiť dane; keď neplatí, idú mu exekvovať periny, sekvestrovať prasiatko, idú mu sekvestrovať role, idú mu odpredať všetko to, čo najdú, kdežto takým bohatým českým firmám, ktoré si zarábajú na nás miliony, sa základné dane odpisujú.

Veľactené Národné shromaždenie! Roľník na Slovensku platí pomerne 4 až 5krát toľko daní ako veľkostatkár, pravím, musí platiť pomerne 4krát, 5krát väčšie dane. Mám dojem, že dane vyrubujú vaší českí finančníci tak, ako by chceli, aby roľník, remeselník a robotník všetky ťarchy snášal a aby viac grošov zostalo na karty, víno, kone a na ženy tým boháčom, grófom a tisícjutrášom. Mám znamenité doklady, mám znamenitý prípad o tom, čo vy s našou chudobou roľníckou, remeselníckou a robotníckou vystrájate a robíte. Tu mám, veľactené Národné shromaždenie celú kopu kvitancií (ukazuje kvitance). V Bratislave žije úbohý obuvník pracujúci s jedným tovaryšom, ktorý si zarobí ročného dôchodku asi 6000 Kč. Vaši finančníci prišli k nemu a pýtali od neho 5700 Kč dôchodkovej a rodinnej dane. Rodinnú daň musí platiť preto, poneváč má ženu a deti. Poneváč je u nás zdanené všetko, každé prasiatko, každá krava, každý vôl, každá mačka, každý pes, každá husa, dľa rozumu finančníkov musí byť zdanená i žena i deti. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP