Středa 17. září 1924

Začátek schůze v 10 hod. 30 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

219 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, inž. Novák, Šrámek; za ministerstvo sociální péče ředitel Všeobecného pensijního ústavu univ. prof. dr. Schoenbaum, přednosta kanceláře pro přípravu zákona o sociálním pojištění prof. Lenz, odb. přednosta dr. Fleischmann, min. rada dr. Brablec, odb. rada dr. Stern; za ministerstvo obchodu min. taj. dr. Matějka.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 287. schůzi poslanecké sněmovny.

Udělil jsem dovolenou pro 17., 18. a 19. září posl. dr. Markovičovi pro úřední zaměstnání.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Häusler s dodatečnou omluvou pro schůze od 4. t. m.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru imunitního vyslal klub poslanců Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei posl. dr. Haase za posl. Hackenberga a klub poslancov slovenskej ľudovej strany posl. dr. Kubiše za posl. Tománka.

Předseda: Došly některé dotazy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. Koška a druhů ministru veř. prací, proč byl horník-hlídač Ant. Cink dán do provise,

posl. Fr. Navrátila a druhů ministru zemědělství o vydání honebního zákona, platného pro celou Československou republiku,

posl. Adamovského a druhů min. předsedovi o systému propuštění úřednic, zaměstnaných ve Státním úřadě statistickém.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán Zápis o 281. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

4842. Návrh posl. dr. Spiny a druhů o velkých škodách způsobených krupobitím v obcích Horní a Dolní Moravě v okrese žamberském a v horních částech obcí Velké a Malé Moravy v okrese šumperském.

4843. Návrh posl. Roschera, Schäfera, Kaufmanna a druhů na změnu zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Přípis okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 13. září 1924, č. T II 388/24, kterým se zastavuje trestní řízení proti posl. Wittichovi pro přečin bezpečnosti cti podle § 491 a 496 tr. z. ca JUDr. Arthur Biehal (čís. 453 im. - zpráva 4768 - presid. sd. 252. sch.).

Předseda (zvoní): Přejdeme k projednávání dnešního pořadu, a to k 1. odstavci, jímž jest:

1. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4186) o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří (tisk 4795).

Budeme pokračovati v povšechné debatě. Dávám slovo dalšímu řečníku, jímž je pan posl. Kučera. (Výkřiky na galerii.) Žádám o klid. (Po přestávce:)

Je pan posl. Kučera přítomen?

Posl. Haken: Pan posl. Kučera je omluven.

Předseda: Omluvy jeho zde není.

Dávám slovo dalšímu řečníku, jímž je pan posl. Schälzky. (Výkřiky na galerii.) Žádám o klid.

Posl. Schälzky (německy): Dámy a pánové! Konečná porada a vyřízení předlohy zákona o pojištění zaměstnanců pro případ nemoci, invalidity a stáří má přiblížiti splnění jednoho z nejdůležitějších požadavků pracujícího lidu. Po desítiletí bylo voláno po tom, aby osoby za mzdu pracující, nacházely nejen v případě nemoci, ale i předčasné neschopnosti k práci a výdělku usnadnění a zajištění své existence hospodářské. Ve starém Rakousku stálo toto dílo sociálního pokroku před svým uzákoněním. V Československé republice všechny vlády pojaly tento požadavek do svého programu a přislibovaly, že se splní v nejbližší budoucnosti. Při zvláštních vládních poměrech a pověstných metodách vlastního zákonodárného sboru v tomto státě "pětky", má předloha zákona za sebou velmi zajímavou historii, která zasluhuje, aby pro charakteristiku vládnoucího systému, sociálních bojů mezi stranami koalice a docela zvláštního pojetí parlamentarismu byla zevrubně sepsána.

Ve vážných a důkladných poradách se podvýbor soc.-politického výboru zabýval půl roku touto předlohou, při čemž zvláště oposice se namáhala, aby z této předlohy učinila sociální dílo, které by mohlo poněkud odpovídati oprávněným požadavkům dotčených vrstev obyvatelstva. Konečně rozhodovala vždycky vůle "pětky", která stlačila dávky pojištění na nejmenší míru a vášnivě odporovala všem námahám, které chtěly zajistiti v pojišťovacích ústavech samosprávu nebo dokonce oprávněné požadavky národnostních menšin. Předloha po této stránce nám přinesla velká zklamání a ztrpčí širokým vrstvám, to budiž zde zjištěno, zvláště německému národu, radost z tohoto sociálního díla.

Moje strana se rozhodně zasazuje pro vybudování sociálního pojištění. Žádáme zajištění hospodářské existence lidu zákonem, v případě neschopnosti k práci a výdělku, nutné hospodářské zajištění rodiny dělníkovy, která ztratila svého živitele, dalekosáhlou péči o zdraví k zachování síly lidu. To žádáme vzhledem k hodnotě práce a důstojnosti dělníkově. Spatřujeme v tomto vybudování sociálního pojištění nezbytnou nutnost sociální a klademe tento požadavek jménem sociální spravedlnosti a sociálního míru. Křesťanskosociální strana spatřuje v sociálním pojištění jeden ze svých hlavních programových požadavků; měla význačný podíl na vyjednáváních o sociálním pojištění i ve starém Rakousku.

Prohlásil jsem v generální debatě v soc.-politickém výboru jménem své strany, že chceme spolupracovati na této předloze, ačkoli v mnohých ohledech vyžaduje zlepšení a neodpovídá našim požadavkům, poctivě a pilně, že chceme podávati návrhy k jejímu zlepšení a podporovati návrhy s jiné strany podané. Ale při zjevných snahách po zcentralisování i zbyrokratisování, které se tak jasně ukázaly při projednávání v podvýboru při promyšleném omezování každé samosprávy, při úzkostlivé snaze, vyhnouti se každé ochotě v ohledu národnostním, jakož i každému zřeteli na jazykové menšiny, musíme vysloviti smutnou obavu, že se i toto sociální dílo, na něž bude zajisté poukazováno na mezinárodním sociálním sjezdu v Praze za 14 dní s hrdým posuňkem a které bude velebeno jako důkaz sociálního pokroku v tomto státě, postaví ve služby počešťovacích snah. Odporuje si, chtíti tvořiti s jedné strany právo sociální a porušovati s druhé strany právo národní. Že při této panující soustavě náš požadavek, aby pojištění bylo vybudováno na základě národnostním a samosprávném, nebude vyslyšen, je nám jasné. Přes to musíme jasně vysloviti tento svůj požadavek a i za něj bojovati. Při parlamentárním projednávání vládní předlohy sociálního pojištění musíme poukázati na svůj požadavek, aby též byla utvořena podobná péče o osoby samostatně výdělečně činné v živnostech, obchodě a zemědělství. Ovšem jest tento požadavek ustanoven junktimem v § 277 předlohy, ale považujeme při této příležitosti za svou povinnost, žádati důrazně vládu, aby učinila vše, aby i tato předloha v nejkratší lhůtě byla projednána a celé sociální pojištění bylo pokud možno nejdříve provedeno. Pan ministr sociální péče prohlásil v plénu soc.-politického výboru dne 1. července, že předběžné práce pro pojištění samostatně výdělečně činných osob v odboru zřízeném při ministerstvu soc. péče pokročily již do té míry, že v tom okamžiku, kdy se uvolní muži, kteří pracovali dosud o pojištění osob nesamostatně výdělečně činných, bude možno, aby se řešila otázka pojištění osob samostatně výdělečně činných a přistoupilo k vypracování onoho návrhu zákona.

Aby se dostalo samostatně činným v živnostech, obchodě a zemědělství téže soc. péče jako nesamostatně činným, je starý požadavek naší strany. Hospodářské poměry malých lidí samostatných povolání vyžadují právě tak dostatečné ochrany pro případ neschopnosti k práci a výdělku. Sudetsko-německý rolnický sjezd dne 31. srpna 1924 ve Svitavech žádal též ve své resoluci, aby samostatně výdělečně činné osoby byly účastny téže sociální péče jako ostatní skupiny výdělečné. Jsme při tom názoru, že jen povinné pojištění může býti účinnou hospodářskou ochranou. Mnohé vztahy mezi samostatně i nesamostatně výdělečně činnými jsou také důvodem pro pojištění povinné. Že by nepovinné pojištění v tomto ohledu zklamalo, dokazují zkušenosti nabyté v jiných zemích, jmenovitě v Německu, s dobrovolným pojištěním samostatně výdělečně činných. Žádáme však, aby při předběžných pracích interesovaným vrstvám, hlavně svazům těchto skupin povolání, byla dána příležitost, aby uplatnily své požadavky a přání, aby bylo také jasno, pokud se týče finančního zatížení, které musí počítati s hospodářskou výkonností. Že taková sociální péče a hospodářské zajištění pro dobu neschopnosti k práci a výdělku vyžaduje obětí, je samozřejmé. Tyto oběti se však budou přinášeti snáze, budou-li zúčastněné vrstvy přesvědčeny, že tyto náklady přijdou jim samým k dobru, že toto pojištění je pro ně sociální nezbytností, a že spolučinností pojištěných je dána záruka úsporné, účelné správy. Proto i zde klademe požadavek vybudování na autonomním a národnostním základě a žádáme, aby tato osnova nebyla vypracována v tajnosti členy "pětky", ale poctivou spoluprací jednotlivých povolání a národností. Zdůraznil bych, že tímto míním první, znalci vypracovanou osnovu. Co se týče mnoho diskutované otázky finančního zatížení, je samozřejmé, že pojištěním nesmí býti ochromena hospodářská výkonnost; ale právě tak samozřejmé je, že pro toto dílo sociálního pokroku musí býti přineseny oběti. Tyto sociální náklady musí právě v budoucnosti tvořiti zvláštní složku výrobních nákladů. Uváděli-li odborníci vždy znova, že se výrobní náklady sociálním pojištěním zvýší o 0·45%, přece nemůže býti mluveno o nesnesitelném zatížení nebo dokonce o zhroucení národního hospodářství následkem sociálního pojištění. Veliké zatížení národního hospodářství v tomto státě tkví v něčem docela jiném. Tkví ve finančním hospodářství státu, v hospodářské politice, která se setkala se všech stran s nejostřejší kritikou. Tkví v nesnesitelném zatížení daňovém, způsobeném zvláště militarismem a neproduktivními výdaji státními. Stát musí provozovati především rozumnou politiku hospodářskou, aby našemu národnímu hospodářství učinil zatížení snesitelnějším, musí se poctivou politikou mírovou osvoboditi od přítěže militarismu. Vážně provedené, promyšlené snížení břemen daňových musí umožniti národnímu hospodářství tyto nové oběti. Proti mnohým pochybnostem se může poukázati na příklad jiných států, které jsou již vyspělejší v sociálním pojištění, zvláště na Německo, kde zavedením pojištění proti invaliditě bylo zahájeno období hospodářského rozmachu a německé dělnictvo, ale i německé národní hospodářství bylo přivedeno na výši velmi záviděnou. Při projednávání v podvýboru vyžádala si otázka sjednocení sociálního pojištění, včlenění pojištění úrazového, pensijního a bratrských pokladen mnoho času. Bratrské pokladny trvaly na ponechání jejich pojištění. Včlenění pojištění úrazového, jež požadoval také zpravodaj v rozpočtovém výboru po projednání v soc. politickém výboru, bylo zpravodaji dr. Winterovi zamítnuto již při prvním projednání, protože vady tělesné i duševní, jsoucí předmětem pojištění úrazového, jsou samy sebou docela jiného rázu než vady, jimiž se zabývá pojištění nemocenské a starobní. Rozhodně se však dá uvésti mnoho důvodů pro včlenění pojištění úrazového. Kladli jsme hlavně důraz na to, aby nezaměstnaní byli pojati do sociálního pojištění. Bohužel, nebylo vyhověno tomuto požadavku. Názoru pana zpravodaje, že gentský systém je pro naše poměry jedině možný, nemůžeme sdíleti. Své stanovisko k systému gentskému jsme opětovně prohlásili a zjistili, že se hodí jenom pro normální hospodářská období, jelikož my musíme ještě dlouho počítati s hospodářskými krisemi jakožto následky války. Mělo-li by za nedlouho dojíti k zavedení gentského systému, musíme opět požádati novelisaci tohoto zákona.

Podle prohlášení zpravodajova bylo upuštěno hlavně proto od sjednocení pojištění, aby se zamezilo zdržení předlohy. Přikročí prý se k této otázce při novelisaci pojištění úrazového a pensijního. Co se týče okruhu pojištěnců, který obsahuje všechny, kdož v Československé republice vykonávají práce nebo služby na základě sjednané smlouvy pracovní, služební nebo učební, vítáme, že se podařilo již v podvýboru pojmouti i ony hospodářsky slabé vrstvy posluhovaček, domácích švadlen, domácích učitelů a oněch osob, které střídavě u různých zaměstnavatelů konají své služby, v povinné pojištění. Soukromí úředníci požadují ve své většině, aby byli vyňati z dělnického pojištění nemocenského. V podvýboru byl zamítnut návrh, aby se upravilo nemocenské pojištění soukromých úředníků zvláštním zákonem. Bylo přislíbeno, že po ukončení předlohy o sociálním pojištění dojde na pojištění soukromých úředníků, aby se pensijní a nemocenské pojištění soukromých úředníků podobně organicky spojilo jako při pojištění nesamostatných. Při této příležitosti musím opět poukázati na požadavek soukromých úředníků. Musím také uvésti jednomyslný požadavek státních zaměstnanců, kteří z různých příčin žádají samostatného pojištění nemocenského, jež poskytuje zvláštní péče léčební. Dovolil jsem si podati resoluční návrh: "Vláda se vybízí, aby učinila opatření, aby co nejdříve byl projednán návrh zákona o nemocenském pojištění veřejných zaměstnanců."

Při této příležitosti musíme opět žádati, aby bylo pokud možno brzy postaráno také o osoby, které pro své stáří nemohly býti pojaty v rámec vlastního sociálního pojištění a pro něž byl zákonem zajištěn zvláštní příspěvek státní ze státních peněz. Žádáme, aby tento návrh zákona byl co nejdříve ve sněmovně projednán.

Zvláště ostře se obracíme proti omezení samosprávy v této osnově zákona, která ve svých praktických následcích zkalí radost ze sociálního pojištění nejširším vrstvám. Právě v samosprávě vidíme základ zdařilého vývinu pojištění. Jeden ze spolupracovníků na osnově, dr. Gallas, řekl v jedné přednášce, že pojištění musí přirůsti k srdci oněm vrstvám, pro něž je určeno. Ale to může jen tehdy, vyhovuje-li poněkud přáním a žádostem pojištěných. Prohlásil v této přednášce v sociálním ústavě v květnu, že se komise rozhodla pro samosprávu. Sociální pojištění prý vylučuje ráz byrokratické správy. Osoba pojištěncova prý musí býti v sesílené míře přizvána k spolupráci při úkolech, které přináší s sebou její pojištění. Ostřejší protiva se zajisté nedá vymalovati, než postaviti tato krásná slova proti skutečnému znění zákona. Třeba, abych zde poukázal jen na mnoho vykládané §§ 65 a 66 staré předlohy, podle níž ředitel, pokladník a hlavní účetní jsou jmenováni Ústřední sociální pojišťovnou. Toto prvotní ustanovení bylo změnou organisační formy nemocenských pokladen změněno v ten smysl, že při nemocenských pojišťovnách, majících nejvýše 2000 členů, je ředitel, jenž má současně zastávati službu pokladní a účetní, při nemocenských pojišťovnách, majících více než 2000 až nejvýše 5000 členů, vedle něho další úředník pro službu pokladní nebo účetní, a při nemocenských pojišťovnách s více než 5000 členy tři nejvyšší úředníci jmenovaní Ústřední sociální pojišťovnou. Musím zde jenom poukázati na ustanovení §u 69, podle něhož má ředitel právo i povinnost, aby předložil Ústřední pojišťovně usnesení valné hromady nebo představenstva, má-li za to, že tato se příčí platným ustanovením, a zastaviti provedení těchto předpisů až do rozhodnutí. Totéž právo má předseda Ústřední sociální pojišťovny, aby zastavil usnesení představenstva a výboru Ústřední sociální pojišťovny až do rozhodnutí ministerstva soc. péče, dále že ředitelství má rozhodovati o návrzích pro představenstvo a výbor, že valná hromada smí jednati jen o koupi, prodeji a zavazení nemovitostí. Jak tu může pan zpravodaj ještě říci, že osnova zachovává samosprávu, je nám nesrozumitelné. Smím zde snad poukázati na ostrý posudek sociálně demokratického straníka pana zpravodaje, dr. Verkaufa ve Vídni, který k tomu doložil: "Není-li to úplné vyřazení samosprávy a dokonalý byrokratismus, pak nevím, co je vůbec byrokratismus." Proti tomuto omezení samosprávy postavili jsme se již při generální debatě v sociálně politickém výboru, jakož i při poradách v podvýboru zcela rozhodně a podali jsme příslušné pozměňovací návrhy.

Když jsme při jednání viděli, že bylo odporováno se strany majoritních stran všem národnostním požadavkům, na př. požadavku, aby byly zřízeny národnostně rozdělené pojišťovny, požadavku, aby se národnostním menšinám zajistilo zastoupení v ředitelství, návrh na zajištění jednoho místopředsedy v Ústřední sociální pojišťovně, když všem těmto požadavkům bylo odporováno stranami většiny, byli jsme utvrzeni ve své domněnce, že za tímto omezováním samosprávy stojí národní důvody, které mají i v této předloze velký význam, aby se postavení státní národnosti posílilo. Pan zpravodaj při návrhu na zajištění jednoho místa místopředsednického přiznal, že třetí místopředseda bude odborník a že při jmenování by byl vzat zřetel na Němce. Ale dáti nárok zákonně, to se zdráhali křečovitě. Můžeme si tedy představiti, jak málo Němců bude v Ústřední sociální pojišťovně.

Nevyhoví se počtu, kulturnímu a hospodářskému významu německého národa, pokud budou panovati nynější poměry politické. Odůvodnění omezení samosprávy, že tu totiž musí býti kontrola ústředí, pro peníze, které procházejí okresními úřadovnami, nebo, jak se s jedné strany stále opakuje, pro státní přídavek, nemůžeme souhlasiti. V Německu mají kontrolu pojišťovacích úřadů a vrchních pojišťovacích úřadů, a jsou s tím spokojeni.

V rozpravě bylo poukázáno k tomu, jak se chovali zástupci českého národa při projednávání pensijního pojištění ve starém Rakousku, kdy tehdy byly požadovány a i dosaženy národnostně rozdělené zemské úřadovny. Při tomto zákoně jde o docela jiný počet pojištěnců. Při tři a půl milionech Němců může se snad počítati s 600.000 až 800.000 pojištěnci německými, a teď nechtějí o národnostním rozdělení nic věděti. Uvážíme-li při zdejší národnostní praxi, že předpisy jazykového zákona budou rozšířeny na pojišťovnu a na ústředí, ačkoli se zde nejedná o státní úřady, ale o samosprávné ústavy, uvážíme-li, že pak také styk s jednotlivým pojištěncem se bude díti v jazyku státním, v nejlepším případě dvojjazyčně, můžeme si představiti, jak to ztíží, zpomalí a zdraží řízení. V podvýboru bylo již prohlášeno zástupcem vlády, že o užívání jazykového zákona na sociální pojištění není možno pochybovati, při čemž se odvolával na ustanovení ústavy a jazykového zákona.

Pro nás Němce národnostní stránka vzbuzuje nejhorší obavy. Jmenování českých úředníků u okresních pojišťoven, úplné opanování ústředního ústavu, správa a uložení volného jmění, to umožní, aby se užilo tohoto zákona proti nám, Němcům. Na pochybnosti pronesené s německé strany bylo prohlášeno hned v podvýboru, že takovými nebudou. Kdyby páni, kteří takto ujišťují, měli v ruce provedení, věřil bych tomu, ale zákonně se nic neustanovilo na ochranu německých zájmů a zajištění národnostních práv menšin; a protože zde sejde hlavně na duchu, v němž se zákon provádí, a na osoby, které jej provádějí, je zjevno, že se svými pochybnostmi, bohužel, máme jen příliš pravdu. Ústředí jest podle ustanovení §u 72 povinno dbáti toho, aby mezi úředníky poměr národnostních menšin a národností přibližně odpovídal poměru národnostní příslušnosti pojištěnců. Již v podvýboru bylo poukázáno na neurčitost výrazu "přibližně". U německých pokladen budou umístěni čeští úředníci beze všeho, jelikož u českých pokladen slůvko "přibližně" nebude poskytovati Němcům žádné výhody. V podvýboru jsem poukázal na obtížnost vyměření důchodů, kdyby nebyly ustanoveny zvláštní komise důchodové pro rozhodování nároků na dávky pojištění invalidního a starobního. Již rakouská osnova z roku 1904 ustanovovala podobnou důchodovou komisi, která tehdy se strany kritiky byla všude příznivě přijata. Jak bude možno, aby tento obří ústav v Praze vyřídil 60.000 až 80.000 nároků na důchod, jak ohromného úřednického aparátu tu bude potřebí? To musí míti za následek úplné zbyrokratisování celé správy. Proti důchodové komisi bylo namítnuto, že ohrožuje finanční zájmy pojištěnců a že by nebyla jednotnost rozhodování. Tyto pochybnosti by se daly rozptýliti. Samospráva vyžaduje, aby k rozhodování byli přivoláváni také důvěrníci, a proto žádáme pokud možno největší decentralisaci.

Otázka organisace byla sporným bodem od prvopočátku. Proti jednotné pokladně od socialistických stran tak důrazně požadované se staví strany nesocialistické. Z tohoto boje, který měl za následek přepracování první osnovy, která ustanovovala jednotnou pokladnu a ponechávala rozhodnutí v této otázce době pozdější, stal se skoro boj o sociální pojištění. V posledním okamžiku, kdy jednání o osnově v podvýboru stálo před ukončením, v poslední schůzi, podala vláda doplňovací zákony o organisaci nemocenského pojištění, která přenesla provádění nemocenského pojištění na nemocenské pojišťovny vyjmenované v §u 24. Postavil jsem se v podvýboru proti zkrácení společenstevních nemocenských pokladen, pro něž se vyžaduje stav členstva 4000 členů s rozhodujícím datem 1. ledna 1924, čímž vlastně se znemožňují společenstevní pokladny nemocenské. Společenstva a obchodní gremia žádají, aby pokladny zůstaly i nadále zachovány a aby jim byla zajištěna možnost dalšího vývinu a rozkvětu. V memorandu, které podaly tyto pokladny v poslední době sněmovně, se tento požadavek podrobně odůvodňuje, a i včera se jeden z pánů řečníků přede mnou obšírněji zabýval tímto požadavkem. Zvláštní křivda se spatřuje v ustanovení rozhodujícího data na den 1. ledna 1924, protože v tento den mnohé tyto pokladny mají sotva čtvrtinu svého průměrného počtu členů, zvláště v lázních a při takových pokladnách, které mají mnoho sezonních dělníků. Žádá se tedy, aby se upustilo od toho rozhodujícího data a aby se snad žádal průměr při menším počtu členů. Jsme pro to, aby jednotlivé stavy vedly svůj osobitý život. Pojištění má bráti ohled na stavovské zvláštnosti svých členů. Proto žádáme zachování a vybudování stavovských nemocenských pokladen. Pojištěnci těchto stavů sami budou musiti posouditi, zdali odpovídají tyto jejich nemocenské pokladny jejich přáním a požadavkům, zdali jim přinášejí žádané výhody. Zdravý konkurenční boj s ostatními pokladnami povede k tomu, aby v jednotlivých pokladnách byla správa pokud možno levná, aby se poskytovalo členům co nejvíce a aby se vyhovovalo požadavku svobodné volby lékaře pokud možno nejvíce. Při takovém díle zákona nemohou se přezírati přání zájemců. Zemědělství, živnostenská společenstva a obchodní gremia opětovně docela jasně prohlásily - od té doby, co se otázka nemoc. pojištění prostřednictvím sociálního pojištění opět stala předmětem veřejné diskuse - že trvají na samostatných stavovských nemocenských pokladnách. Pojišťovny jsou veřejně-právními ústavy. Stanou-li se tyto doménou jisté strany, chce-li jim jedna strana vtisknouti svůj ráz a při každé příležitosti využíti svého stranického vlivu, je docela samozřejmé, nastane-li nespokojenost, roztrpčení a nedůvěra s druhé strany k těmto pojišťovnám. Že je požadavek jejich odpolitisování odůvodněn, nebudou moci popříti ani pánové ze strany sociálně-demokratické. K těmto pojišťovnám musí míti všichni pojištěnci plnou důvěru, musí míti jistotu úplné rovnoprávnosti: jen tehdy budou spolupracovati zaměstnavatelé, jakož i pojištěnci a všechny zúčastněné vrstvy, lékaři atd. o prospěšném vývinu těchto nemocenských pokladen.

Je pochopitelno, že v podvýboru jednání o způsobu úhrady a finančním zatížení zabralo zvláště dlouhou dobu. Osnovou volená forma úhrady čák průměrnými premiemi byla panem profesorem Schönbaumem označena za nejlepší a nejjistější, která mimo to béře zřetel na zkušenosti v soukromém pojišťování v jiných státech od 150 let. Ohledně pojistně-matematické části jsme samozřejmě odkázáni na odborníky. Abychom v tomto ohledu měli pokud možno jistotu, vyslovil jsem v generální debatě v soc.-politickém výboru přání, aby pojistně-matematické základy byly přezkoušeny cizozemskými odborníky. To se také na podnět s jiné strany stalo. Na toto dobrozdání zahraničních odborníků může pan profesor dr. Schönbaum poukázati s uspokojením. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

Zvláště důležitá je otázka uložení volného jmění. Během let sociální pojištění nahromadí ohromné jmění. Po 20 letech to bude přes 12 miliard, po 30 letech skoro 20 miliard. Kdyby to tak zůstalo, mohlo by se počítati s výnosem z úroků 1.4 miliardy, což při zúročení 4%ním odpovídá kapitálu 35 miliard. K tomu přichází ještě kapitál pojištění pensijního a pojištění osob samostatně výdělečně činných. Nastává otázka, není-li nahromadění tak velkých kapitálů povážlivé a jak přivésti tyto kapitály opět do národního hospodářství. Na tom má národní hospodářství značný zájem. Odborníky byla vyslovena zásada, že toto jmění má býti zajištěno před nejistými náhodami a že uložení jmění se má přizpůsobiti stávajícím hospodářským poměrům. Proto se profesor dr. Schönbaum vyslovil proti tomu, aby se stanovily jisté kvoty a aby zákon přesně stanovil uložení. Vyslovili jsme se proti tomu, aby aspoň 20% volného jmění bylo uloženo v československých státních papírech a 10% v jiných papírech. Shledáváme, že je to povážlivé, nestanoví-li se nejvyšší hranice pro toto uložení. Při zajištěném vlivu ministra financí, jehož souhlas také k jiným bodům byl ustanoven v poradách v rozpočtovém výboru, lze očekávati, že se bude sahati dosti vydatnou měrou k pohodlnému prostředku, aby pojišťovacích peněz používala státní finanční správa. Proto navrhujeme, aby bylo uloženo nejvýše 15% volného jmění v československých státních papírech. Při této příležitosti bylo již ostře poukázáno na zkušenosti pensijního pojištění s válečnou půjčkou, jíž osud tato sněmovna minulý týden tak smutným způsobem zpečetila. Správa jmění pojišťovny je autonomní záležitostí pojišťovny. Proto jsme se postavili proti finančnímu výboru, navrženému profesorem dr. Rauchbergem, protože toto jmění nemá býti uloženo se stanoviska kapitálu bankovního, ale má býti uvedeno do hospodářství národního a spravováno zvláště v duchu sociálním. Mimo to tu jde také o národní zájmy. Velmi značné sumy se odejmou pojištěním německému národu, a můžeme již dnes říci, že neočekáváme zvláštního zřetele na německý národ při ukládání tohoto jmění. Pro eminentní důležitost bytové péče pro lidové zdraví a protože spatřujeme v dnešní bytové nouzi jedno z hlavních zel, chceme, aby přiměřené části volného jmění sociálních pojišťoven bylo použito k péči bytové. Nemusím snad poukázati na to, jak hlavně lidový mor tuberkulosy nachází v nezdravých bytech úrodné půdy výživné a že tedy kapitály, jichž se použije k odstranění nouze bytové a které se dají k disposici snahám o péči bytovou, jsou ve zvláštním zájmu pojištění samého. Čím více se povznese zdraví lidu a zvětší síla lidu, tím lépe pro pojištění. Proto jsme podali příslušné návrhy již v podvýboru. Ústupek v §u 183 zvláště vzhledem k péči bytové nás neuspokojuje. Pokud jsou odůvodněné žádosti obecně prospěšných stavebních družstev, měla by býti jistá část volného jmění - bereme jednu třetinu jako nejnižší hranici - jakožto úvěr hypotekární býti dána k disposici obecně prospěšné stavební činnosti. Na tento bod chci ještě jednou zcela zvláště poukázati. Jedna z hlavních obtíží při odstranění bytové nouze je nedostatek úvěru, a proto by to bylo sociálním činem, kdyby se takto volné velké peněžní částky sociálního pojištění daly k disposici péči bytové. V podvýboru byla také provedena změna úrokové míry, aby se prý sociální pojištění učinilo oblíbenějším, že se pro prvních 5 let stanovilo 5% a pro dalších 5 let úroková míra 4 1/2 %. Tím byl také vykoupen ústupek ohledně čekací doby. Finanční výsledek pro sociální pojištění následkem tohoto zvýšení úrokové míry byl vypočten na 13 milionů, jichž však nebylo užito pro zlepšení dávek, ale aby se snížila týdenní premie o 10 haléřů, tak značnou částku peněz! Dříve se při jednání stále říkalo, že se má usilovati o nižší úrokovou míru, aby se činil tlak na úrokovou míru bankovní, pak se však vyslovili pro zvýšení úrokové míry, aby se přišlo vstříc snahám bank po delším zachování vyšší úrokové míry. Podle §u 159 stanoví se výše pojistného příspěvku pravidelně 5% průměrného denního pracovního výdělku. Odborník, pan profesor dr. Schönbaum, poukázal při jednání k tomu, že by se vystačilo jen při normálních hospodářských poměrech, při omezení dávek nemocenského pojištění. Návrh odborníků měl 6%. Toto snížení dávek v zúčastněných kruzích působí velké zklamání. Poukazuji jenom na zavedení absolutní doby karenční v nemocenském pojištění. Doufejme tedy, že s těmito dávkami byl jen učiněn začátek a že se musí podařiti při zlepšení hospodářských poměrů, že se sociální pojištění vybuduje ve svých dávkách přiměřeně k době.

Co se týče dávek sociálního pojištění, chci poukázati na toto: Opětně jsme slyšeli v podvýboru: "Finančními základy se nesmí hnouti." Tím se staly také všechny naše pokusy o zvýšení dávek sociálního pojištění v osnově zákona předem marnými. Po dlouhém jednání o poskytnutí nemocenské pomoci důchodcům, jakož i členům jejich rodin, jež mělo býti vykoupeno snížením základního důchodu s 500 na 400 korun, byla doba čekací snížena na 150 příspěvkových týdnů, z nichž 13 týdnů musí spadati do povinného pojištění posledních dvou let před nárokem na pojištění, místo 200 týdnů příspěvkových a 26 týdnů v povinném pojištění. To znamená zvláštní ulehčení pro sezonní dělníky. Všechny snahy, aby se doba čekací snížila na 104 týdny, aby se vyměřovaly zvyšovací částky čtvrtinou splacených příspěvků, aby nárok na starobní důchod nastal již v 60. roce, aby se ustanovil vdovský důchod tak, aby se vyplácel bez ohledu na invaliditu vdovy, nebo aby se aspoň vyplácel vdovám, které mají se starati o dvě nebo více dětí, všechny tyto snahy zůstaly marné. Také požadavek, aby se důchod sirotčí zvýšil z pětiny na čtvrtinu důchodu invalidního, nebyl prosazen. Je-li v osnově zařazeno 100 milionů na sanatoria pro boj proti tuberkulose a zřízení útulků pro šestinedělky při veřejných nemocnicích, řekli jsme již v generální debatě, že vzhledem k velkým úkolům zdravotní péče tato částka může znamenati jen kapku na horký kámen. Nyní bylo však ustanoveno, že těchto 100 milionů bude vřazeno jen poznenáhlu do státního rozpočtu, a v rozpočtovém výboru bylo při závěrečném jednání dokonce ustanoveno, že tato částka má také současně platiti pro pojištění samostatných. O zdravotní péči ve velkých rozměrech, o boji proti lidovému moru ve velkém měřítku tu ovšem nemůže býti řeči.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP