Úterý 16. září 1924

 

Začátek schůze v 11 hod. dop.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Špaček, Špatný.

201 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři inž. Bečka, dr. Dolanský, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Stříbrný, Šrámek; za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Vlasák a min. rada Pára; za ministerstvo soc. péče ředitel Všeobecného pensijního ústavu univ. prof. dr. Schoenbaum, přednosta kanceláře pro přípravu zákona o sociálním pojištění prof. Lenz, odb. přednosta dr. Fleischmann, min. rada dr. Brablec, odb. rada dr. Stern; za ministerstvo obchodu min. taj. dr. Matějka.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 286. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolené a omluvy: Dovolenou udělil jsem dodatečně na 284. schůzi posl. Burianovi a posl. Koutnému; na 284. a 285. schůzi posl. Mondokovi a posl. Šafrankovi; na 285. schůzi pp. posl. J. Křížovi, Prokešovi, Hamplovi; na dnešní schůzi pp. posl. Teskovi, dr. Jurigovi, Pastyříkovi - vesměs pro neodkladné záležitosti; na dnešní, příp. zítřejší schůzi posl. Hauptovi pro nemoc v rodině, na tento týden posl. Uhlovi pro neodkladné záležitosti.

Došly některé dotazy a odpovědi. Žádám, aby byly sděleny.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Sladkého min. předsedovi ve věci nepřístojného provádění pozemkové reformy na Valašsku a na Bohumínsku, ministru soc. péče ve věci propouštění dělnictva v bohumínské drátovně,

posl. Adamovského a druhů ministrům financí, školství a nár. osvěty proč dosud není sjednána nájemní smlouva se správou arcibiskupského semináře o pronájem některých místností této budovy užívaných pro účely ministerstva financí a ministerstva školství a nár. osvěty,

posl. Krause ministru zásobování o vrácení nouzových podpor, které povolilo bývalé c. k. místodržitelství v Praze a které byly vyplaceny středostavovským organisacím,

posl. inž. Junga a druhů ministru vnitra o potrestání města Opavy za příčinou návštěvy presidenta Masaryka.

Odpovědi:

min. nár. obrany na dotaz posl. Szentiványiho o udělení podpory Janu Bodorovi v Ložďanech,

min. pošt a telegrafů a min. železnic na dotaz posl. dr. Lelleyho o soukromých pracích poštovních a železničních zaměstnanců,

min. s plnou mocou pre správu Slovenska na dotazy posl. dr. Lelleye:

o rečovej znalosti okresného náčelníka v Parkáni, a

vo veci notárskeho platu,

min. vnitra na dotazy posl. dr. Körmendy-Ékesa:

o pensijních požitcích vdovy po Ludvíku Šimkovi, býv. notáři v Krásné Horce-Podhradí,

o prepustení Edmunda Szabó, notára v Hrnčiarovciach,

min. železnic na dotaz posl. Šamalíka a druhů o vydláždění silnice od nádraží Blansko k silnici do Moravského Krasu,

vlády na dotaz posl. Šamalíka a druhů o poskytnutí podpory krupobitím postiženému obyvatelstvu obcí Hobšovice, Luníkov a Žižice, okres Slaný,

předsedy vlády na dotaz posl. Šamalíka, Adámka a druhů o provádění pozemkové reformy v Mistříně u Kyjova,

min. vnitra na dotaz posl. H. Bergmanna ohledně přebytků z oděvní podstaty u četnictva,

min. vnitra na dotaz posl. Tománka a spol. v záležitosti vyhlášení Husova dne za státní svátek,

min. vnitra na dotaz posl. Sladkého o urychleném zrušení magistrátu v Opavě a ve Frýdku ve Slezsku,

min. zemědělství na dotaz posl. Sladkého o zdokonalení lesnictví a lukařství na zanedbaném Moravském Valašsku.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

4838. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a výboru zahraničního o vládním návrhu, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Islandem, sjednaná v Praze dne 8. května 1924.

4839. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a výboru zahraničního o dodatkové úmluvě k obchodní a plavební smlouvě mezi republikou Československou a královstvím Italským, podepsané v Římě dne 23. března 1921.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Žádosti:

okr. soudu v Dolních Kralovicích ze dne 11. září 1924, č. T 265/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Zeminové pro urážku na cti ca Frant. Němec, lesmistr ve Zruči n. Sáz. (čís. 499 im.),

soudní stolice v Beregsasu ze dne 5. září 1924, č. Tk XI 8141/24, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 11. září 1924, čís. 12.187/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Mondoka pro přečin podle § 14, č. 2, 3 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil výroky na veřejné schůzi v Ilnici dne 13. července 1924 (č. 502 im.),

soudní stolice v Hustu ze dne 27. srpna 1924, čís. Nt III 78/4, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 11. září 1924, čís. 12.190/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Mondoka pro přečin podle § 14, č. 5, pro přestupek § 18, č. 1 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., a přečin urážky na cti podle § 2, § 4, odst. 2, čl. zák. XLI z roku 1914, a posl. Hakena pro přestupek podle § 46 zák. čl. XL z roku 1879, jichž se dopustili řečí na schůzi dne 17. února 1924 v Hustu (čís. 503 im.),

sedrie v Bratislavě ze dne 6. září 1924, čís. Tk 1285/24-19, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 11. září 1924, čís. 11.054/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro zločin podle § 15, č. 3 zákona na ochranu republiky, pro přečin podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky a pro několikanásobný přečin pomluvy podle § 1, odst. II, č. 1 a 2 zák. čl. XLI z roku 1914, jichž se dopustil řečí na schůzi v Malackách dne 28. října 1923 (čís. 504 im.).

Předseda: Předseda vlády zaslal sem jednak některá vyjádření a jednak některé zprávy. Žádám o sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípisem ze dne 6. září 1924, č. j. 18.626/24 m. r., vládní nařízení ze dne 29. srpna 1924, čís. 185 Sb. z. a n., kterým se vydává nový seznam přepychových předmětů a výkonů.

Předseda: Přikázal jsem výboru rozpočtovému a výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípis předsedy vlády ze dne 23. srpna 1924, č. j. 17.023/24 m. r., s odpovědí na resoluci, přijatou dne 27. května 1924 ve 265. schůzi poslanecké sněmovny, v níž se vláda vyzývala, aby plně vyhověla resoluci poslance dr. Medveckého a soudr. o vybudování zemědělského výzkumnictví, jež přijata byla dne 30. listopadu 1923 ve 236. schůzi poslanecké sněmovny, a s poukazem, že tato resoluce byla již zodpověděna přípisem předsednictva ministerské rady ze dne 20. května 1924, čís. 11.618/24 m. r. (k tisku 4559 ze dne 4. června 1924).

Předseda: Přikázal jsem výboru zemědělskému.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípisem ze dne 28. srpna 1924, č. j. 17.958/24 m. r., vyjádření ministerstva zemědělství k resoluci o zakládání kmenových stád dobytka při řešení pozemkové reformy a zřizování výběhů pro hříbata, přijaté dne 17. června 1924 ve 274. schůzi poslanecké sněmovny (k tisku 4691).

Předseda: Přikázal jsem výboru zemědělskému.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípisem ze dne 5. září 1924, č. j. 18.512/24 m. r., zprávu ministerstva nár. obrany ze dne 20. srpna 1924, č. j. 25.951/24 pres. pol., a stanovy akciové společnosti Zbrojovky k resoluci, přijaté dne 3. června 1924 ve 267. schůzi poslanecké sněmovny, kterou bylo žádáno, aby rozpočtovému výboru předloženy byly stanovy akciové společnosti na výrobu zbraní (k tisku 4620).

Předseda: Přikázal jsem výboru rozpočtovému.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípisem ze dne 6. září 1924, č. j. 17.847/24 m. r., vyjádření ministerstva veř. prací a ministerstva zemědělství k resoluci, týkající se soustavné elektrisace venkova, přijaté dne 30. listopadu 1923 ve 236. schůzi poslanecké sněmovny (k tisku 4300).

Předseda: Přikázal jsem výboru rozpočtovému.

Pan posl. Knirsch žádá o udělení 14denní dovolené pro cestu do zahraničí.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená jest udělena.

Přejdeme k pořadu schůze, a to k prvnímu jeho odstavci, jímž jest:

1. Zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4815) o příročí k ochraně peněžních ústavů a jejich věřitelů (tisk 4831).

Zpravodajem je pan posl. dr. Matoušek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Vážené Národní shromáždění! Předmětem mého referátu je osnova zákona o příročí k ochraně peněžních ústavů a jejich věřitelů. Předloha jest jednou z osmi finančních osnov, které podává vláda a která snad bude nejméně narážeti na námitky slavné sněmovny.

Naše úvěrnictví je velmi úzce spjato s průmyslem, obchodem a výrobou. Odpovídá to povaze našeho celého národního hospodářství. Jsme státem průmyslovým bez náležité výzbroje kapitálové. Jest tudíž nutností, aby kapitál, který je jistě nutný k podporování rozvoje průmyslu, obchodu a výroby, dodávaly našemu národnímu hospodářství úvěrní ústavy.

Úvěrní ústavy tento kapitál rozlévají do celého našeho národního hospodářství a tím ovšem se stává jedna věc velmi vážnou v celém našem úvěrnictví, na kterou musí naše správa hleděti, totiž ta, že naše úvěrnictví celé jak bankovní, spořitelní, tak záloženské je tak spjato s konjunkturami hospodářskými, že všechny otřesy, všechny konjunktury v hospodářském životě doléhají také úzce a ostře na úvěrní ústavy. Někdy parcielní krise hospodářská a výrobní působí, že určitý ústav, který financuje některé podniky, dostává se do zvláštní situace, nastává nedůvěra vkladatelů a ježto vkladatelé vidí, že ústav financuje určité podniky, hrnou se a vybírají vklady, a tak ústav, který jest třeba jinak dobrý a aktivní, ale je immobilisován, dostane se do velmi tísnivé situace tím, že vkladatelé, znepokojení stavem ústavu, přicházejí a bouřlivě žádají vyplácení vkladů. Státní správa musí hleděti na tyto zvláštní naše poměry a musí, když ne jinou cestou, tedy příročím vyjíti vstříc a na pomoc našim úvěrním ústavům. Jiné heslo, které chce pomoci z této situace, bylo vysloveno slovy: Odprůmyslověti a odobchodničiti naše banky, naše úvěrní ústavy. Zdá se však, že to heslo je nejnešťastnější a nejméně vhodné pro naše poměry. Právě proto, že nemáme dosti kapitálu pro naše podnikání, jsou to úvěrní ústavy, které dovedou od malých vkladatelů sbírati kapitál a dovedou, jsou-li na výši situace, rozprostříti jej do národního hospodářství tak, že jej dávají tam, kde je ho třeba, a na druhé straně mírniti podnikavost a stahovati tam, kde hrozí určité nebezpečí. Tedy pro naše poměry úmysl odprůmyslověti, odobchodničiti banky je jedním z hesel nejméně vhodných a proto přirozeně správa státní musí hledati cest jiných.

Není pochyby, že toto spojení úvěrních ústavů s průmyslem a obchodem působí, že i malí vkladatelé, drobní lidé, kteří nechtějí se vůbec zúčastniti konjunkturálního a riskantního obchodu a výroby, by se dostali do této situace, že by také byli spolupodnikateli a musili by spolu nésti risiko, které má nésti jen velký kapitál. Proto státní zpráva z této situace hledí vyjíti vstříc našim malým vkladatelům tím, že pro takový případ, kde úvěrní ústav, ač třeba dobrý, dostává se do situace, že musí vypláceti následkem nedůvěry vkladatelů vklady, že musí sáhnouti k lombardu, že musí často realisovati svoje aktiva a prodávati nemovitosti v nejnevýhodnější době, kdy jsou jejich ceny nejnižší, aby odpomohla takovým peněžním ústavům, aby nemusily sáhnouti k překotným realisacím, které způsobí jistě vážné škody, navrhuje, aby bylo možno administrativním úřadům pro takové případy povoliti příročí. Toto příročí je ve prospěch ústavů samotných. Proč je ve prospěch ústavu, uvedl jsem již, neboť v té chvíli, kdy ústav může zaraziti výplatu vkladů, může prostě klidně realisovati svá aktiva, může dělati řádnou bilanci a není-li to ústav skutečně falitní, může dojíti do takové situace, že pak je skutečně připraven vypláceti vklady, a jakmile začne vypláceti několik dní, tedy nedůvěra obrátí se v důvěru a obchodování přijde do normálního chodu. Ale nejen úvěrní ústav, také věřitelé sami mají interes na tom, aby ústav, proti kterému je nedůvěra, nemusil vypláceti vklady podle toho, jak na něho docházejí věřitelé a vkladatelé. Pravidelně bývá uspokojen při runu ne ten, kdo nejvíce potřebuje ochrany, nejmenší vkladatel, nýbrž ten, kdo je nejlépe informován, který je nejblíže ústavu, který je o finančních, národohospodářských a úvěrových věcech nejlépe zpraven, poněvadž ten, vida, že je tu nedůvěra, jde první a dostane první vklady, a to v plném obnosu. Objeví se fronty a v těch na posledních místech jsou právě nejdrobnější a nejméně informovaní vkladatelé, kteří na konec nedostanou vyplaceno nic, poněvadž ústav musí výplaty ukončiti, a tito nejvíce ochrany potřebující, ti nejdrobnější, jsou odkázáni na určité procento svých vkladů. Takové příročí, které bude povoleno, bude právě k prospěchu těchto malých, neinformovaných vkladatelů, neboť jakmile státní správa uvidí, že ústav je v takové těžké situaci, nařídí příročí a ústav bude míti dosti času, aby přehlédl svá aktiva, aby zjistil, kolik může realisovati, a aby zrealisoval, co je třeba, může rozpočítati, kolik má vkladatelů, jaké podíly, a pak dojde nejenom k nejspravedlivějšímu rozdělení vkladů, po případě celých vkladů, ale také k nejplnějšímu uspokojení všech vkladatelů a také věřitelů. A řekl bych, že to není jen ve prospěch věřitelů a ústavů, ale také ve prospěch dlužníků a věřitelů samých, aby byl ústav do takové situace postaven, že by nemusil hned realisovati. A řekl bych, že je to v zájmu celého našeho národního hospodářství a celého úvěrnictví, aby nedůvěra, vzbuzená k jednomu ústavu, nezpůsobila pád tohoto ústavu, poněvadž naše národohospodářství a úvěrnictví je tak komplikované, poměry dnešní jsou tak spletité, že pád jednoho ústavu má za následek otřes celého našeho úvěrnictví, všech ústavů. Záleží tudíž našemu národohospodářství, všemu úvěrnictví na tom, abychom se vyvarovali nárazů, které mohou přijíti v normálních dobách, neřeknu v dobách, kdy obchod a průmysl nerozhoduje často o hodnotě výrobní, nýbrž často konjunktura a zisky valutární, které mohou způsobiti takovou tíseň pro určitý ústav, že bez viny by musil sahati k překotným realisacím, které by poškodily nejen ústav, věřitele, vkladatele a dlužníky, ale učinil by i velkou škodu celému našemu národohospodářství.

Takové příročí není ani v jiných státech neznámo. U nás jsme měli příročí nařízením vlády z roku 1919. Toto příročí bylo pak stále obnovováno a prodlužováno nařízeními z r. 1920, 1921, 1922 a 1923. Toto příročí podle nařízení z r. 1919 ovšem není tak široké, jako příročí, které dnes navrhujeme ku přijetí slavnému Národnímu shromáždění. Toto příročí se týkalo pouze takového případu, kdy úvěrní ústav se dostal do tísně tím, že umístil majetkové hodnoty v cizině anebo když nad své síly upsal nebo v zástavu přijal válečné půjčky rakouské nebo uherské.

Osnova našeho zákona o příročí se také přidržuje v podstatě tohoto nařízení, jenže v jednom je širší, že nekonkretisuje případy, pro které může vláda naříditi příročí, nýbrž všeobecně stanoví v §u 1, že, když to žádá obecný zájem, může naříditi příročí ministr vnitra, když jde o spořitelny, nebo ministr financí, když jde o ostatní peněžní ústavy. A v tomto je tedy naše nařízení širší. V ostatních podrobnějších věcech odchyluje se naše osnova od nařízení z r. 1919, pokud ustanovení tohoto nařízení se neosvědčila, v jiném přidávají se ustanovení, která byla v průběhu nařízení z r. 1919 potřebná.

K jednotlivým věcem této osnovy a jednotlivým paragrafům sluší podotknouti ještě toto: V §u 1, jak jsem uvedl, osnova zákona nekonkretisuje případů, pro které může býti příročí stanoveno. Je to jednak proto, poněvadž naše hospodářství a úvěrní život je tak příliš komplikovaný, že není možno vyčísti případy, které by mohly nastati a pro které příročí bude vhodno. A proto se ponechává vládě, administrativním úřadům, tedy konkrétně ministerstvu financí, když jde o všechny ústavy, nebo ministerstvu vnitra, když jde o spořitelny, aby rozhodly, kdy je tu "obecný zájem".

V rozpočtovém výboru nastala určitá pochybnost nad tím, zdali pojem "obecného zájmu" není tak široký, že by nechával plnou vůli administrativním našim úřadům, že by mohly z jakýchkoliv důvodů stanoviti příročí. Proto rozpočtový výbor se rozhodl dáti aspoň v důvodové zprávě určité směrnice našim administrativním úřadům, jak mají tento pojem "obecného zájmu" vykládati. Rozpočtový výbor jest toho názoru, že pojem "obecného zájmu" je vykládati jak s hlediska hospodářského celku, tak z užšího hlediska věřitelů peněžních ústavů. Zpravidla půjde o zažehnání nebezpečí buď aby u falitního ústavu nebyli někteří věřitelé na úkor ostatních přednostně uspokojeni, anebo, aby přechodně immobilisovaný, byť aktivní ústav, neznehodnotil svých aktiv překotnou jejich realisací na újmu jak své další existence, tak zájmů věřitelů. Tím chtěl rozpočtový výbor při tom všeobecném a řeknu, kulatém pojmu "obecného zájmu" dáti naší administrativě určité směrnice, a uvádí, že míní "obecným zájmem" nejen zájmy ústavů, nýbrž také zájmy věřitelů, dlužníků a zájmy celého národního hospodářství.

K §u 2 sluší uvésti, že datum, od kdy se počítá příročí, bude stanoveno vyhláškou v obchodních místnostech ústavů, a to ne snad jednotlivých filiálek, nýbrž hlavních ústavů, poněvadž den vyvěšení je rozhodným pro příročí, poněvadž tento okamžik má v důsledku různá oprávnění a závazky, a proto nutno jasně a přesně stanoviti, od kdy příročí platí. Bylo by příliš jednostranné, kdybychom v zákoně, kterým povolujeme příročí, stanovili možnost příročí a nedali ústavu určité direktivy, jak má dále hospodařiti. Povolení příročí neznamená ještě, že přestane ústav hospodařiti. Musíme dáti možnost ústavu, aby dále vklady přijímal, aby dále kapitály rozléval do našeho národního hospodářství, ale musíme se starati, aby byli chráněni dřívější vkladatelé, aby byla oddělena massa dřívějšího hospodaření, které se dálo bez příročí, od massy, která nyní začíná hospodařiti za ochrany příročí. Proto v ustanovení §u 3 a následujících jsou určité kautely pro další komitenty, kteří budou obchodovati s úvěrním ústavem za ochrany příročí.

Příročí podle §u 4 může býti buď úplné nebo částečné. Prakticky bude věc prováděna tak, že nejprve naše administrativa povolí příročí plné, a teprve, když dojde revisí k tomu, že není potřeba, aby byl ústav chráněn plným příročím, povolí se, že může ústav vypláceti, řeknu, 50% vkladů.

Jako počátek působnosti příročí jest stanoveno v §u 7 také ukončení příročí, které taktéž, poněvadž má za následek mnohá práva a závazky, musí býti jasně vytčeno; proto v §u 7 byly jasně vytčeny případy, kdy se příročí končí. Příročí pomíjí uplynutím lhůty, pro kterou bylo nařízeno zrušením, které nařídil příslušný úřad, zahájením vyrovnávacího řízení a prohlášením konkursu. Že musí býti tyto skutečnosti v řádné evidenci, že jmenovitě zrušení administrativními úřady musí býti zrovna tak vyhlášeno, jako bylo vyhlášeno povolení příročí, jest samozřejmé.

Tudíž § 7 jest vlastně opsáním ustanovení § 1 a následujících, které určují, jakým způsobem, jakou vyhláškou a ve kterém závodě má býti příročí vyhlášeno. Zrovna takovým způsobem v §u 7 je vytčeno, že má býti vyhlášeno zrušení příročí, které stanovily naše administrativní úřady.

V §u 9 vypořádává se naše osnova s nařízením i z r. 1919-1923.

To jsou všechno důvody, které měl rozpočtový výbor a pro které mne zmocnil, abych jako referent doporučil Národnímu shromáždění, aby osnovu zákona o příročí přijalo jako zákon. Učinil tak rozpočtový výbor v plném přesvědčení a v důvěře, že tento zákon, jako zákony ostatní, které jsou a budou předmětem jednání této slavné sněmovny, přivede do našeho úvěrnictví jistě určitou bezpečnost.

Předseda (zvoní): Sděluji, že za ministerstvo financí k projednávání tohoto odstavce pořadu dostavil se odborový přednosta dr. Vlasák a ministerský rada Pára.

Podle usnesení presidiálního navrhuji řečnickou lhůtu 20minutovou. Jest snad nějaká námitka proti mému návrhu? (Nebyla.)

Není. Návrh můj jest tedy přijat.

Slovo má pan posl. Adamovský.

Je pan posl. Adamovský přítomen? (Hlasy: Ve sněmovně není!)

Pan posl. Adamovský není přítomen, ztrácí slovo.

Dále je přihlášen ke slovu p. posl. Fr. Navrátil. Dávám mu je.

Posl. Fr. Navrátil: Slavná sněmovno! Předloha zákona o příročí k ochraně peněžních ústavů a jich věřitelů, jak již sdělil pan zpravodaj, má zabrániti, aby neopakovaly se katastrofy finančních ústavů, tak jak se to stalo již skutkem při Moravsko-slezské bance a při bance Bohemii.

Peněžní ústavy, jakmile vejde ve známost ve veřejnost jen pochybná zpráva o jejich finanční tísni, stávají se obětí svých vkladatelů tím, že každý hned vrhne se na banku a žádá své úspory k vyplacení. Na ochranu těchto peněžních ústavů nebylo v našem zákonodárství dosti pamatováno, když by přišel takový run a banka octla se ve finanční tísni. Proto jak nynější koalice, tak její vláda dávají se souborem finančních předloh, které nám před ložily v tomto zasedání, též návrh zákona, kterým je postaráno o příročí k ochraně finančních ústavů a jejich věřitelů. Nepřímá ochrana vkladatelů, kterou sleduje současně předložená osnova zákona o vkladních knížkách, akciových bankách a revisi bankovních ústavů, žádá též to, aby věřitelé peněžních ústavů zůstali ušetřeni ztrát, které zpravidla povstávají, octne-li se peněžní ústav v kritické situaci, jež nutí jej k překotnému likvidování. Slavná sněmovno! Veliké dobrodiní pro naše bankovnictví a finančnictví celého státu vidíme v této předloze.

Sledujeme-li texty předložených nám finančních osnov, kde se likvidují veškeré válečné i poválečné věci, tu s povděkem musíme přijmouti tento vládní návrh, který i po stránce finanční zabezpečuje přípravný čas našim finanční ústavům, jestliže o to požádají, aby nemohly býti svými vkladateli poškozeny překotným vybíráním vkladů do té míry, že by existence jejich do budoucna byla ohrožena. Pamatuje-li se na všechny válečné a poválečné poškozené, kteří během války i po válce utrpěli, je skutečně vítána tato předloha, která se stará o naše banky.

Slavná sněmovno! Probíráme-li vládní návrhy finanční, které byly předloženy v tomto zasedání, vidíme, že nebylo v úplné míře postaráno o veškeré státní občany tohoto státu, kteří ve válce nebo po válce utrpěli citelné ztráty. Vzpomínám jako zemědělec na jedno odvětví státního občanstva, které válkou bylo velice těžce poškozeno, které přišlo téměř o celý svůj majetek, které bylo persekvováno. Lituji, že vláda, když se postarala o veškeré bolesti a rány, které válka našemu státnímu občanstvu zasadila, zapomněla na tuto zemědělskou vrstvu. Je to t. zv. Sdružení poškozenců zemědělců válečných, kteří po dobu války i před válkou jako nájemníci zakládali svoji existenci v různých oblastech rakouskouherského státu. Jsou to tudíž zemědělští nájemníci velkostatků.

Dámy a pánové! Vžijeme-li se do předválečné doby, kdy zemědělství u nás stále a stále ve svém vývoji postupovalo, a sledujeme-li vývoj tohoto zemědělství, v jakých rukou byly tehdy velkostatky u nás, zvláště v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, vidíme, že tou dobou střednímu zemědělci nebylo možno žádným způsobem najmouti si větší hospodářství v naší vlasti. Tou dobou veškeré hospodářské latifundie ovládali spekulanti, židé a továrníci, kteří za levný peníz najímali velkostatky, zotročovali náš pracující lid, vyssávali československý národ finančně i hospodářsky a bohatli. Proto náš střední rolník, chtěl-li rozšířiti své hospodářství a chtěl-li si hospodářsky zabezpečiti svoji existenci, byl nucen hledati nájem hospodářství v celé oblasti rakousko-uherské říše. A nejvíce těchto nájemců bylo v území polském. Já sám, který jsem v r. 1913 projel Polsko, navštívil jsem celou řadu svých krajanů zemědělců, kteří dělali čest českému národu svým racionelním, intensivním hospodařením na statcích, které najaty měli od polské šlechty, a dařilo se jim tam výborně.

Slavná sněmovno! Kdo však slyšel vyprávěti o tom, co v době válečné tito zemědělci museli prožívati na půdě polské, uzná, že tito lidé stali se snad nejtěžšími oběťmi mezi československými příslušníky po dobu války. Přišly do jejich hospodářství nejprve voje rakouské, vyrabovaly a vyplenily jim sýpky, stáje, rekvirovaly hospodářské nářadí a na vše dávaly pouze potvrzení, že odebraly od nich tolik a tolik dobytka, tolik a tolik obilí, že zabraly to a ono hospodářské nářadí. Ale co se týče zaplacení, odkazovaly na vojenskou správu, která měla zvlášť tyto rekvisice platiti. Po odchodu rakouských vojsk, když si tito váleční poškozenci poněkud oddechli, přišli opět Rusové, a co zbylo, všechno jim vyrabovali a sebrali, ale zemědělci nedostali od nich ani potvrzení ani náhrad. A když ke konci přece Polsko bylo osvobozeno od ruských vojsk a usadily se tu voje rakouské, naši lidé zase houževnatě pracovali, aby zničené hospodářství mohli zase přivésti do bývalých kolejí, aby mohli míti zabezpečenu existenci. A když konečně přišla doba, kdy po těžkých obětech, které museli věnovati svému povolání, zase se zotavili a dočkali se radostného dne osvobození a prohlášení Československého státu po zničení starého Rakouska, tito naši příslušníci činili si naději na lepší časy, kterých budou moci prožívati v cizině, jelikož budou míti ochranu svého samostatného státu. Leč mýlili se. Polská vláda krajně nepřátelsky postavila se proti všem příslušníkům Československého státu a ihned, jakmile byla prohlášena samostatnost Polska, snažila se všemožně, aby tyto naše příslušníky z území polské republiky vytlačila. A tu opět staly se neslýchané činy. Naši příslušníci, když nechtěli jíti dobrovolně, byli stíháni, pronásledováni, mnohdy i persekvováni a žalářováni, a konec byl takový, že veškerý majetek, který zde měli po všech katastrofách našetřený, násilně museli opustiti a odebrati se do své nové vlasti.

Slavná sněmovno! Tito poškozenci v důvěře ve svůj vlastní stát očekávali, že budou míti právního zástupce a zastance při vyrovnávání škod, které utrpěli ve svém vlastním státě. Obrátili se po svém příchodu do vlasti ihned na ministerstvo zahraničí a žádali, aby v mezích reparačních vyrovnání mezinárodních také na ně bylo pamatováno. Já sám, slavná sněmovno, měl jsem příležitost několikráte vésti deputaci těchto ubohých poškozenců k panu ministru zahraničních záležitostí a těšil jsem se, že jim budu moci aspoň částečně vyprosit uznání škod jimi utrpěných, že dostanou aspoň z části tolik, aby za veliké škody postupně jim byla dána finanční záruka nebo náhrada reparačním vyrovnáním, aby se mohli znovu chopiti práce a zabezpečiti sobě a svým rodinám život.

Kdo sledoval život takovýchto opuštěných rodin, jak prožívati musí bídně den ode dne život a viděl, že mnohdy takový nájemce statku hlad s rodinou trpěti musel a neměl ani prostředků, aby jeho děti mohly do střední školy dále choditi, kdo ví, jak tito lidé museli jako žebráci choditi od úřadu k úřadu a doprošovati se, aby bylo alespoň částečně na ně pamatováno a podána jim byla pomocná ruka, ten jistě pozastavil se nad tím, že vláda naše likviduje dnes veškeré válečné i poválečné poměry, ale že na tyto ubohé z nejubožejších ve vládních předlohách vůbec pamatováno není.

V těchto finančních předlohách je pamatováno i na dodavatele armády, a přece tito dodavatelé armády měli příležitost po dobu svého obchodování s bývalou rakousko-uherskou vládou a vojenskou správou vydělávati kapitál. A jestliže dnes něco ztrácejí a čítají-li si nějaké škody ještě za rakousko-uherskou armádou, jistě nemají tak odůvodněného nároku, jako zemědělští poškozenci váleční, kteří byli vyhnáni ze svých statků, ze svých domovů.

Slavná sněmovno! Tu obracím se na pana ministra financí a jménem těchto zemědělských válečných poškozenců ho žádám, aby při projednávání předloh finančních, zvláště při projednávání předlohy, která chce likvidovati veškeré škody, které utrpěli také ti (Výkřik posl. Dubického.), kteří mají pohledávky vzniklé z dodávek z doby války, bylo pamatováno na tyto zemědělské poškozence válečné a aby do tohoto zákona, tisk číslo 4814, bylo vsunuto také jméno těchto válečných poškozenců.

Jsem pevně přesvědčen o tom, že slavná sněmovna, která dívá se vážným okem na předlohy nám předložené a chce jimi odstraniti jakýkoliv případ, kde českoslovenští příslušníci byli válkou poškozeni, že snad ani jeden z koaličních ani z oposičních poslanců nebude se stavěti proti tomu, když všem podává se pomocná ruka, aby i těmto válečným poškozencům zemědělským bylo pomoženo.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP