Čtvrtek 12. června 1924

Začátek schůze v 11 hod. 15 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

212 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, dr. Kallay, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Udržal; za ministerstvo národní obrany min. rada dr. Vorel; za ministerstvo soc. péče min. taj. dr. Vomáčka a dr. Rosenkranz.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 272. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou udělil jsem na dnešní schůzi posl. Geršlovi pro neodkladné zaměstnání; na dnešní, případně zítřejší schůzi posl. dr. Kubišovi z rodinných důvodů, posl. Hausmannovi pro neodkladné záležitosti; na tento týden posl. Tomikovi pro neodkladné záležitosti; do 15. června t. r. posl. Kunstovi z téhož důvodu.

Nemocí pro tento týden omluvil se posl. dr. Keibl.

Lékařské vysvědčení předložili poslanec Aster (dodatečně) a posl. Warmbrunn.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám za jejich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru dopravního posl. inž. Nečase za posl. Maxiana.

Klub poslanců republikánské strany zeměděl. a malorol. lidu vyslal do výboru imunitního posl. dr. Jos. Černého za posl. Valáška.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru soc.-politického posl. dr. Matouška za posl. G. Navrátila; do výboru rozpočtového posl. Kamelského za posl. Petrovického.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru rozpočtového posl. Tesku a Skaláka za posl. Bubníka a Warmbrunna; do výboru kulturního posl. Mondoka za posl. Warmbrunna.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru imunitního posl. dr. Haase za posl. Pohla.

Klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" vyslal do téhož výboru poslance dr. E. Feyerfeila za posl. inž. Kallinu.

Předseda: Předseda senátu sdělil některé věci. Žádám o přečtení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Předseda senátu sdělil, že senát přijal:

ve 206. schůzi dne 27. května 1924 závěrečný účet státních výdajů a příjmů republiky Československé za rok 1920 s připojenými k němu účty státního melioračního fondu a dávky z majetku a přírůstku na majetku za stejné období - (přípis ze dne 27. května 1924 k tisku 1870 sen.),

ve 206. a 207. schůzi dne 27. a 28. května 1924 schvalovací usnesení, jímž schválena obchodní dohoda mezi republikou Československou a Norskem, podepsaná v Praze dne 2. října 1923 - (přípis ze dne 28. května 1924 k tisku 1871 sen.),

ve 207. a 208. schůzi dne 28. a 30. května 1924 osnovu zákona

o účinku žádostí za souhlas sněmoven k trestnímu stíhání členů Národního shromáždění na běh promlčecí lhůty (tisk 1883 sen.),

o změně příslušnosti trestních soudů a odpovědnosti za obsah tiskopisů ve věcech utrhání a urážek na cti, spáchaných tiskem (tisk 1884 sen.),

ve 208. schůzi dne 30. května 1924 zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu senátu:

osnovu zákona, kterým se doplňuje a mění zákon o volebním soudě (tisk 1887 sen.),

schvalovací usnesení, jímž schválena úmluva, sjednaná v Paříži dne 27. května 1923, jíž se schvaluje Řád, jakož i připojený Závěrečný protokol o pravomoci a působnosti Stálé technické komise pro vodní režim dunajský (tisk sen. 1894) - (přípisy ze dne 30. května 1920) a to vesměs ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Předseda: Předseda vlády sdělil:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Přípisem ze dne 4. června 1924, č. j. 12.846 ai 24 m. r., vyjádření ministerstva financí k resoluci o zařadění státní podpory pro spořitelny a jich pobočné ústavy na Slovensku a v Podkarpatské Rusi do rozpočtu, jež přijata byla ve 184. schůzi posl. sněmovny dne 19. a 20. prosince 1922 (k tisku 3938).

Předseda: Přikázal jsem výborům ústavně-právnímu a rozpočtovému.

Došly tyto dotazy:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotazy:

posl. Roudnického a druhů ministru financí o zadržování peněz při výměně za cizí peníze na Vitorazsku,

posl. H. Bergmanna ministru školství a nár. osvěty v příčině uznávání vysvědčení ze IV. třídy občanských škol na Slovensku,

posl. inž. Kalliny ministrovi nár. obrany, že se nevyřizuje stížnost ze dne 15. dubna 1923, podaná proti výnosu ministerstva nár. obrany ze dne 5. dubna 1923, čís. I-119.945/pl. B.

Předseda: Došly tyto odpovědi:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Odpovědi:

min. financí na dotazy posl. dr. Lelleyho:

o prepustení Imricha Varga,

o nesprávnom zdanení súkenickeho priemyslu domáceho v Prievidzi a Nemeckom Pravne,

min školství a nár. osvěty na dotazy posl. dr. Körmendy-Ékesa:

o státní podpoře reformátského učitele Alexandra Szabó v Kiskövesde,

ve věci pense vdovy po profesoru dr. Rudolfu Haszlinském a pense profesora Ludvíka Krausza,

min. vnitra na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o propuštění, pokud se týče odbytném úředníku sirotčí stolice v Berehově Bélu Halászovi,

min. železnic na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o pensionování Josefa Ronaiho, naplňovacího majstra v Obyšovcích,

min. vnitra na dotaz posl. Krejčího o četnických násilnostech na Slovensku,

min. soc. péče na dotaz posl. inž. Kalliny, že se válečnému invalidovi Josefu Oswaldovi ze Sedlce nevyplácí invalidní důchod,

min. železnic na dotaz posl. inž. Junga o jazyku oznámení v železničních vozech,

min. železnic a pošt a telegrafů na dotaz posl. Patzela o dopravních poruchách v Krušných Horách.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4658. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu ve Znojmě za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro zločin podle §§ 65 a 58 tr. zák., přečin podle §§ 279, 305 tr. zák., přestupek podle § 312 tr. zák. a §§ 14 a 19 zákona shrom.

Tisk 4659. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v N. Jičíně za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro zločin podle § 65 b) trest. zákona.

Tisk 4660. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Mostě za vydání posl. dr. Schollicha pro zločin podle § 15, odst. 3, případně podle § 16, odst. 2 zák. na ochranu republiky.

Tisk 4661. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Olomouci za vydání k trestnímu stíhání posl. dr. Schollicha pro přečin podle § 305 trest. zákona eventuelně přečin podle § 15, čís. 2 zákona na ochranu republiky.

Tisk 4662. Zpráva výboru imunitního o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach za vydanie k trestnému stíhaniu posl. Tausika pre prečin podľa § 14, bod 5 zák. na ochranu republiky.

Tisk 4663. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupitelstva v Košiciach za svolenie k trestnému stíhaniu posl. Mondoka pre prečin dľa § 14, č. 3 zákona na ochranu republiky.

Tisk 4664. Zpráva výboru imunitního o žádosti soudní stolice v Užhorodě k jedn. čís. Vr 599/22 ze dne 12. srpna 1922 za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro zločin podle § 4, odst. 1 čl. zák. XL z r. 1914, přečin podle § 172, odst. II, § 174 čl. zák. V z roku 1877, přečin podle § 1, § 2, § 3, odst. II, bod 1 a 2 čl. zák. XLI z r. 1914 a přestupek podle §§ 46 a 66 zák. přest. čl. zák. XL z r. 1879.

Tisk 4671. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4633), kterým se prodlužuje účinnost zákona o podpoře nezaměstnaných.

Tisk 4672. Zpráva výborů soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4634), jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných.

Tisk 4673. Zpráva výborů zahraničního a rozpočtového o vládnom návrhu (tisk 4600), ktorým sa predkladá Národnému shromaždeniu R. Č. "Úmluva" medzi Republikou Československou a Královstvom Maďarským o vzájomnom nakladaní so súkromými poištovnami a o finančnej úprave starých poištovacích smluv na život, ujednaných v bývalých korunách uhorských a rakúských, ktorá bola so záverečným zápisom podpísaná v Prahe dňa 13. červenca 1923.

Tisk 4674. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk sen. 1877 a 1889) o vládním návrhu zákona, jímž se státní správa zmocňuje ke zcizení a postoupení státních nemovitostí v obvodu zrušené pevnosti Josefovské.

Tisk 4675. Zpráva výboru rozpočtového k usnesení senátu (tisk posl. sněm. 4646) o, vládním návrhu zákona (tisk sen. 1876), jímž se uděluje zmocnění k zcizení státních nemovitostí v Lánech a ve Východné (tisk sen. 1888).

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán vládní návrh zákona o výkupu místní dráhy Holič-Hodonín (tisk 4670).

Počátkem schůze byla tiskem rozdána usnesení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4657. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1835) o zrušení odměn uchopitelů případně udavačů daňových přestupků a o použití přebytků důchodkových pokut (tisk sen. 1875).

Tisk 4665. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1878) o zrušení částí okresních silnic I. třídy Prostějov - Boskovice - Svitávka a Sloup - Valchov (tisk sen. 1895).

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 265. schůzi posl. sněmovny.

Dále počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4666. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a dávce z přírůstku na majetku.

Tisk 4667. Návrh posl. Hellera a druhů na zrušení vládního nařízení ze dne 3. září 1920, č. 516 Sb. z. a n., o zásobování obyvatelstva a opatření důležitých podniků státních předměty potřeby.

Tisk 4668. Návrh posl. Grünznera, Tauba, Hoffmanna a druhů na změnu zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji tyto věci:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Žádosti:

kraj. soudu v Olomouci ze dne 2. června 1924, č. Tk VI 1363/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Matznera pro, přečin podle § 14, č. 1 a 2 zák. na ochranu republiky spáchaný řečí na veřejné schůzi dne 16. března 1924 v Dolní Dlouhé Loučce (č. 472 im.),

sedrie v Košicích ze dne 31. května 1924, č. B 3086/24, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 4. června 1924, č. 7815/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tausika pro zločin podle § 15, č. 3 zák. na ochranu republiky, přečin podle § 14, č. 5, § 18, č. 2 a 3 téhož zákona, přečin utrhání na cti podle § 1, § 3, II. odst., č. 1 a 2 zák. čl. XLI/1914 ve smyslu § 9, č. 6 cit. zák. čl., dvojnásobný přečin podle § 15, č. 2 zák. na ochranu republiky, přečin urážky čsl. vojska podle § 2 a § 4, II. odst. zák. čl. XLI/1914 ve smyslu § 8, č. 3 cit. zák. čl., jichž se dopustil řečí v Michalovcích 11. listopadu 1923 a v Košicích 13. a 14. listopadu 1923 (č. 473 im.).

soudní stolice v Užhorodě ze dne 26. května 1924, č. Vr 357/23/99, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 5. června 1924, č. 7848/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Korlátha pro přečin podle § 14, č. 1 a 3 zák. na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jehož se dopustil zpěvem maďarské hymny v kostele sv. Štěpána v Užhorodě (č. 474 im.),

soudní stolice v Užhorodě ze dne 28. května 1924, č. Vr 1010/24, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Košicích ze dne 5. června 1924, č. 7847/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Korlátha pro přečin podle § 16, č. 1 zák. na ochranu republiky (č. 475 im.),

sedrie v Nitře ze dne 15. května 1924, č. B 6438/23, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 3. června 1924, č. 6760/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Lelleye pro přečin těžkého poškození na těle podle § 310 tr. z. proti Růžičkovi a Hubáčkovi (č. 476 im.).

Přípis zem. tr st. soudu v Praze, odd. XIV, ze dne 10. června 1924, č. Pr XIV 5/22, jímž se zastavuje trestní řízení proti posl. R. Bergmanovi pro přečin proti bezpečnosti cti tiskem (žádost ze dne 16. ledna 1922).

Předseda: Zápisy o 265. až 271. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.

O dovolenou pro cestu do ciziny žádají: posl. Adámek a posl. Roscher na 4 týdny, posl. dr. Šmeral a posl. Bubník do konce měsíce července.

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí s udělením těchto dovolených, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolené jsou uděleny.

Přejdeme k projednávání pořadu dnešní schůze, a to nejprve k 1. odstavci, jímž je:

1. Zpráva výboru branného o vládním návrhu zákona (tisk 4594), jimž se stanoví mírový počet československého vojska na dobu od 1. října 1924 do 30. září 1927 (tisk 4643).

Zpravodajem je pan posl. Dyk. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Dyk: Vážená sněmovno! Zákon ze dne 19. března 1920, čís. 196 Sb. z. a n., který stanovil mírový početný stav čsl. vojska počtem 150.000 mužů, pozbude platnosti 30. září t. r. Podává tudíž vláda návrh na úpravu tohoto mírového stavu vojska pro léta 1924 až 1927. Návrh znamená podstatnou redukci průměrného počtu branců, a to ze 150.000 na 120.000. Ježto podle § 61 branného zákona z r. 1920 osoby odvedené v létech 1923 až 1925 konají vojenskou službu celkem 18ti měsíční, bude stav v zimních měsících 150.000 mužů, od dubna do konce září po propuštění příslušného ročníku 90.000 mužů.

Jisté zvýšení připouští zákon po nastoupení nového ročníku, t. j. od 1. I října do 30. listopadu. Jistý úbytek se pak dostaví v důsledku úlevového zákona po 1. dubnu. Nastanou tudíž tři fáse: od 1. října do 30. listopadu stav mírně překročující 150.000, od 1. prosince do 31. března stav 155.000 a od 1. dubna do 30. září stav přibližně 86.000 mužů.

Proti tomuto návrhu vládnímu učiněn byl v branném výboru se stran oposičních návrh na mírový stav po celý rok 90.000 mužů. Navrhovatelé si však neuvědomili, že tento návrh je neproveditelný prostě z toho důvodu, že citovaný už § 61 branného zákona stanoví 18ti měsíční službu a tudíž vylučuje tuto paritu.

Předloha vládní znamená značné snížení výdajů na vojenství. Třeba je nutno vítati každé odůvodněné snížení výdajů, musil branný výbor na druhé straně vzíti také v úvahu, zda neznamená úspora, docílená snížením počtu a jeho nerovností v různých obdobích, ohrožení branné moci a tudíž bezpečnosti státu. , Branný výbor vzal však v úvahu, že toto snížení mírového stavu je prostým důsledkem branného zákona z r. 1920, zkracujícího službu presenční. Po mínění branného výboru možno pak čeliti nebezpečím z toho snížení a z této nerovnosti plynoucím jednak cvičením příslušníků zálohy, pro něž jsou letní měsíce určeny a pro něž jsou k disposici branným zákonem a brannými předpisy 4 ročníky této zálohy; dále pak intensivním výcvikem a zdokonalením naší armády po všech stránkách a co možná nejmenším odnímáním branců vlastní službě vojenské, čehož by se dalo docíliti vhodným zjednodušením vojenské správy, což by umožnilo co největší využití branců pro službu vojenskou. Předpokládá pak dále branný výbor, že propuštění osob, jimž bude povolena výhoda v branné povinnosti, bude provedeno tak, aby bylo možno čeliti nepříznivým důsledkům sníženého stavu v letních měsících. Na kompetentních činitelích bude těžký úkol, aby snížený počet byl vyrovnán lepší jakostí.

Bývá zvykem kritisovati výdaje pro armádu. Není naší vinou, že jsou nutné. Tyto výdaje lze snížiti jen po jistou mez a jisté hranice, které určuje zájem státní. Doufaje, že budoucnost neobviní jej, že lehkomyslně překročil tyto hranice, doporučuje branný výbor přijetí předlohy vládní ve znění navrženém (Souhlas).

Předseda (zvoní): K projednávání tohoto odstavce dostavil se za ministerstvo nár. obrany pan ministerský rada dr. Vorel.

Zahajuji debatu. Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidia řečnickou lhůtu 30 minut. Námitek proti tomu není? (Nebylo).

Není jich. Návrh můj je přijat.

Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti" páni posl. Merta a Jokl.

Dávám slovo panu posl. Mertovi.

Posl. Merta: Paní a pánové! Zákonem ze dne 19. března 1920 byl stanoven mírový počet československého vojska na 150.000 mužů. Jelikož platnost tohoto zákona byla stanovena na dobu 4 let a letošním rokem končí, předložila vláda novou předlohu, již právě projednáváme.

Čteme-li ve stenografickém protokolu projednávání zákona o mírovém počtu vojska před 4 lety, shledáme se s docela jinou situací, s jinou náladou. Všeobecně byla předloha považována za provisorium, po jehož uplynutí bude stav vojska podstatně snížen a soustava kádrová změněna v soustavu mliční. Referent posl. Udržal i ostatní účastníci rozpravy, zejména tehdejší ministr. nár. obrany Klofáč, zdůrazňovali, že na obranu země úplně postačí ozbrojení lidu v důsledku miliční soustavy. Při projednávání ústavy v revolučním Národním shromáždění prohlásil na příklad posl. Stivín: "Litujeme toho a vytýkáme, že v ústavní listině není vytýčen zásadně aspoň jeden z požadavků, které byly obsaženy v pařížské proklamaci naší národní samostatnosti, totiž postulát miličního zřízení. My se marně v ústavním výboru domáhali toho, aby v ústavní listině bylo prohlášeno, že branná moc naší republiky bude spočívati na základě miličním." Tehdy posl. Stivín žádal, aby požadavek miliční soustavy byl vtělen již v ústavu. Při projednávání branného zákona nebyl již pan Stivín tak zásadní a dnes bije se již otevřeně za měšťácký militarismus a dokonce v branném výboru okřikoval svého klubovního kolegu posl. Nováka, jenž osmělil se učiniti mírnou kritiku vojenského režimu.

Dnešní předlohu projednáváme za docela jiné situace. Před čtyřmi lety byla naděje, že militarismus Evropy bude stlačen na nejnižší míru. Miliony evropského lidstva toho žádaly, poněvadž cítily na svém těle čerstvé rány světové války. Leč vývoj evropských poměrů děje se od té doby v opačné tendenci. Evropské státy zbrojí tak horečným tempem, že již tato okolnost opravňuje k tvrzení o blízkosti nové války. Francie, Anglie, Italie, Československo i ostatní kapitalistické státy Evropy hýří militaristickým běsněním. Továrny na válečné potřeby chrlí děla různých systémů a kalibrů, kulomety, pušky, ruční granáty, bomby. Průmysl automobilní slouží dvěma třetinami potřebám vojenským. Letectví zmocnil se z 90% militarismus. Na evropská moře spouštěny jsou nové a nové bojovné jednotky. Noviny ohlašují co chvíli nové a nové vynálezy, přímo ohromující svou rafinovaností v zabíjení lidí ve velkém. K těmto technickým prostředkům připínáno je čím dále tím větší množství lidí, takže celé národy a celé státy jsou ve skutečnosti militarisovány. Hospodářsky rozvrácená Evropa není s to dlouho vydržeti náklady militaristického běsnění. Krise a finanční tíseň evropských států je militarismem přiostřována. Nespokojenost lidu, jehož existenční minimum je čím dále tím více stlačováno, vzrůstá. Pracující lid zřejmě vidí, že největší část výtěžku jeho práce obrácena jest na militarismus. Není vzdálena doba, kdy bude rozhodováno mezi válkou a revolucí.

I v Československé republice jsou požadavky měšťáckého militarismu již nesnesitelné.

Mírový počet vojska jest zbytečně veliký. Podle statistiky sčítání lidu poznáme ihned pravdu tohoto tvrzení. Roku 1921 nebyly poměry ještě tak odlišné od dnešních a již tehdy vykazuje statistika všech mladíků odvodem povinných celkem 400.189. Vyloučíme-li ty, kteří z důvodu naprosté tělesné neschopnosti z vojenské služby jsou vyloučeni, vidíme, že téměř polovina všech mladých mužů tohoto období je povinna presenční službou vojenskou. Nejsme to už jenom my, kteří si stěžujeme do reakčně militaristického, zastarale kasárnického ducha vojenské správy. Pod červenobílými prapory československé armády roztahuje se nebezpečně duch černožlutého, rakouského, bezduchého militarismu. Kontrola vojenské správy je i poslancům naprosto znemožněna. Vojáci jsou od civilního obyvatelstva uměle a násilně oddělováni. Není pak divu, že počet sebevražd vojáků je tak zarážející. Dnešní mladý člověk má již tak zjemnělou nervovou soustavu, že nesnese kasárenského bezduchého utloukání.

Jest samozřejmé, že representanti buržoasní třídy jsou zastanci nynějšího militarismu, poněvadž armáda kapitalistického státu je oporou vládnoucí kapitalistické třídy. A konečně buržoasní třída militarismem nejméně trpí, neboť i ona vzrůstá z mozolů pracující třídy, ale dokonce jako továrníci-dodavatelé, jako velkosedláci-dodavatelé i jako bankovní spekulanti zakládají na militaristickém běsnění své obohacení nejen ve válce, ale i v míru. Dlužno se však zamysliti nad slepotou tak zvaných socialistických a dělnických stran, jež podporováním militarismu kapitalistického státu jsou na tomtéž stanovisku militarismu jako buržoasie. Nechceme znovu českým socialistům ani sociálním demokratům připomínati projevy plynoucí ze zásadního odporu k měšťáckému militarismu z doby lepší minulosti. Lid zajisté nesouhlasí s militaristickým běsněním, jehož je obětí, a rozpozná zcela jistě, že pod československou vlajkou skryt je právě takový protilidový reakční režim, jako pod starou vlajkou rakouskou. Proto budeme hlasovati proti předloze. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Jokl.

Posl. Jokl (německy): Slavná sněmovno! Vynoří-li se předloha vojenská, je to nejlepší, důkazem, že je v koalici zase jednou krise. Tentokráte však nebude krise tato tak povrchní, jako krise minulých dob. Je velmi politováníhodno, že byla podána tato předloha, neboť obsahuje zase opuštění demokratické zásady, pro jejíž uskutečnění byly tu první náběhy v revolučním Národním shromáždění. Všechny části nynějšího branného zákona, který vstoupil v platnost v březnu 1920, jsou provisoriem. Máme v něm terminování nejen mírového stavu vojska, ale je v něm terminována také služební doba, po případě jsou v něm v tom směru ohraničeny jednotlivé epochy. Kdo nechce uznati prozatímní povahy našeho branného zákona, tomu poukazujeme na rozpravu při projednávání zákona, poukazujeme na výbornou zprávu, která byla kdysi sněmovně sdělena k zákonu. V revolučním Národním shromáždění převládal všeobecně náhled, že nynější zákon má zůstati jen tak dlouho v platnosti, až bude moci býti zaveden definitivní branný zákon na základě miličním.

Je pikantní podrobností, že zpravodajem k brannému zákonu v 1920 byl nynější p. ministr. nár. obrany Udržal. Jeho tehdejší vývody mají proto pro posouzení celé otázky rozhodně více váhy, než kdyby pocházely od některého jiného poslance. Pan ministr nár. obrany pravil tehdy jako referent k brannému zákonu toto: "V branném výboru byl vysloven a hájen požadavek, aby branná moc našeho státu byla vybudována na miličním základě. Také zde bylo uznáno, že taková přeměna našeho branného systému vyžaduje času a příprav a že pro tuto přechodnou dobu chceme podržeti systém dosavadní." Tím bylo autentickými ústy vysloveno, že příští zákonodární období má povinnost vytvořiti branný zákon na základě miličním a že starý branný zákon má povahu jen provisorní. Je to ostatně zřejmo i z výborové zprávy k zákonu, kde se praví na straně 3, že branná moc Československého státu bude vybudována na základě miličním, a to hned, jakmile se ukáží nezbytné podmínky pro zavedení miliční soustavy. Od těch dnů, kdy tato slova dostala se na vědomí Národnímu shromáždění, uplynula čtyři léta a to jistě oprávňuje otázku k vládě a ke sněmovní většině, co vlastně bylo učiněno, aby byl splněn úkol stanovený revolučním Národním shromážděním, aby byly konány přípravy pro konečné zavedení branného zákona na základě miličním. K předpokladům provedení branného zákona, prohlásil tehdejší ministr. nár. obrany Klofáč toto: "Výslovně jsem se zmínil, že jednou z hlavních podmínek zavedení miliční soustavy u nás je vyrovnání všech národních kmenů bydlících v republice. Volání, abychom napodobili národnostní vzor švýcarský ve svém státě jistě není prázdnou frásí". My ta slova podpisujeme. Co však se udělalo za ta čtyři léta, aby došlo k národnostní dohodě? Kde jen jsou třebas i nejskrovnější základy k přetvoření ústavy státní, k přetvoření Československého státu podle vzoru švýcarského? My všichni, víme, že jsme nikdy nebyli tak vzdáleni národnostní dohody jako nyní. Ovšem na hradčanských výšinách trůní filosof Masaryk, avšak v ulicích českých měst zuří nesmiřitelný duch nenávistníka všeho německého, Kramáře. Ministerstvo nár. obrany poslalo do Švýcar vojenskou studijní komisi. Tato komise vypracovala obsáhlý posudek, který byl předložen členům branného výboru. Nechci se dlouho zabývati tímto posudkem, postačí, poukáži-li na to, že z posudku mluví právě aktivní voják, který měl pro posuzování miliční soustavy jiná hlediska než my, civilní obyvatelstvo státu. Jen jedno bych konstatoval, že, ač od podání tohoto posudku uplynula dvě léta a tehdy v branném výboru bylo usneseno, aby členům jeho byla dána příležitost posouditi podrobně dobrozdání vojenské studijní komise, doposud to členům výboru umožněno nebylo. K návrhu branného výboru, kde při rozhovorech o jiných předmětech byl posudek vojenské studijní komise potírán, byl dán podnět, aby byly ke studiu miliční soustavy švýcarské vysláni do Švýcar členové parlamentu. Skutečně ministerstvo národní obrany poslalo do Švýcarska dva kolegy, jednoho ze senátu a jednoho z poslanecké sněmovny. Zprávy nám dosud nepodali žádné, své dojmy uložili jen do časopisů a z nich mohli jsme poznati, že šli do Švýcarska jako Šavlové a vrátili se jako Pavlové, že se z civilistů stali militaristi. Úplně si osvojili důvody studijní komise vojenské. Chci konstatovati, že je to komické řízení někam poslati parlamentní studijní komisi a úplně vyřaditi z této komise oposici, která má míti ve všech těchto věcech kontrolu. Vojenská studijní komise, jakož i tato pověstná studijní komise parlamentární opět a opět velmi rozvláčně prohlašují, že se švýcarská miliční soustava pro Československo nehodí, a proto se myšlenka milice pro Československo vůbec zavrhuje. Tímto stanoviskem je vyjádřena neobyčejná chudoba ducha. Co to je systém miliční? To značí, že každý občan zbraně schopný je povoláván na krátký čas do zbraně. Proč nechce se viděti tato základní podmínka miliční soustavy? Vidí se otrocky jen vzor švýcarský, a systém švýcarský má skutečně něco, co značí pro většinové strany - chápu to - vlas v polévce. Podle švýcarské soustavy má totiž každý voják zbraně a střelivo doma, a to je ta věc, na niž většinové strany narážejí, rovněž i vláda, a proč se zde nic nechce věděti o soustavě švýcarské. A jak jsem se již zmínil, nemůžete pochopiti základní myšlenky miliční soustavy a vypracovati vlastní soustavu. Bylo by mnohem lépe, místo aby se z velkého komplexu vojenských otázek jedna vybírala, kdyby se přikročilo k tomu, aby nám byl k diskusi předložen definitivní branný zákon vyhovující daným směrnicím. Pánové! Myslím, že v této předloze obsažen je také ústupek ministru zahraničí dr. Benešovi, po případě jeho činnosti v komisi pro odzbrojení ve Svazu národů, kde, jak známo, vždy vede velké slovo. V této komisi Svazu národů není náš ministr zahraničí dr. Beneš z posledních, který při každé příležitosti žádá omezení militarismu; a je samozřejmo, že musí jednou očekávati otázku, kdy vlastně začne s omezováním militarismu Československo, stát, který on representuje. A tu prohlásil v zimě 1923 v odzbrojovací komisi toto: "Československo, které zavedlo dvouletou službu vojenskou, učinilo opatření, aby ji snížilo na 18 měsíců, a je odhodláno v této redukci pokračovati, pakli se ve Svazu národů vytvoří situace příznivá směru odzbrojovacímu. Snížení československé armády dosáhne skoro 50%." Jako odůvodnění k těmto slovům dr. Beneše dostáváme dnes tuto osnovu, v jejímž nadpise praví se velkými slovy: "Snížení presenčního stavu ze 150.000 na 90.000 mužů." Můžete si mysliti, že my bychom první uvítali radostně takový krok, kdyby k němu skutečně mělo dojíti. My však ve skutečnosti nevidíme ve věci vůbec žádného snížení stavu vojska. Vskutku bylo zákonně stanoveno zkrácení vojenské služební doby prozatímním branným zákonem pod vlivem ještě se vyskytujícího revolučního a demokratického smyslu a názorů v revolučním Národním shromáždění. Měli jsme nejprve dvouletou vojenskou službu; byla pak omezena na 18měsíců a ve dvou letech bude činiti 14 měsíců. Tedy co se tu děje, zkrácení služební doby stává se docela automaticky podle prozatímního branného zákona revolučního Národního shromáždění. Nyní schází zatím v půl roce 60.000 nováčků, kteří nebudou sloužiti již dva roky, nýbrž jen 18 měsíců. Touto osnovou zákona nečiní se nic, než se poměry existující odívají do číslic. Nepraví se nic jiného, než co je již stanoveno zákonem, že prvního půl roku má sloužiti 150.000 mužů, pak druhého půl roku jen 90.000 mužů. O tom ovšem nic nepovídá, že se tento úbytek, těchto scházejících 60.000 mužů v době od 1. dubna do 1. září vyrovnává tím, že se povolávají na cvičení záložníci. Finančně bude se výsledek rovnati nule. Vláda patrně také cítí , že tu poskytuje něco naprosto nedostatečného, že nesplňuje to, co se požaduje a že by byla povinna navrhnouti jednou pronikavé snížení stavu vojska. Je to vysloveno také v důvodové zprávě odst. 2, neboť se tam praví: "Zeměpisná poloha naší republiky je velmi nepříznivá a vyžaduje proto k obraně republiky aktivní armády v takovém mírovém počtu, aby mohla, byla-li by nepřítelem napadena, jej zadržeti, dokud by nedostala posilu mobilisovanými ročníky." Tázal bych se vážně členů sněmovny, zda je ve sněmovně skutečně někdo tak naivní, aby věřil, že lze tohoto státu hájiti se zbraní v ruce, tohoto státu s jeho nepříznivou strategickou polohou, s jeho podobou řiditelného balonu, kterého není možno hájiti zvláště při útoku ze dvou stran, z jihu a ze severu. Když žádný jiný stát, tedy my jsme již od samého začátku povinni zaříditi celou politiku na mír, neboť bezpečnost státu může býti zajištěna jenom mírem. (Souhlas na levici.) To bylo také v prvním revolučním Národním shromáždění přiznáno a opět od muže, který je dnes nejhorlivějším obhájcem aktivního vojska, vysokého presenčního stavu, od nynějšího ministra nár. obrany pana Udržala. Ten pravil ve své řeči k brannému zákonu r. 1920 mezi jiným také toto: "My také víme, že nás naše strategická poloha bude často nutiti, abychom nejtěžší problémy ochrany státu dali řešiti ministrovi pro zahraniční věci a nikoli ministrovi vojenství." Tím je přiznáno, že nejdůležitějším činitelem pro ochranu státu neměl by býti ministr nár. obrany, nikoli vytvoření velikého vojska, nýbrž jedině obratná, upřímná, čestná mírová politika ministra zahraničí. To se přiznává i dále ve zprávě, kde se praví: "Více silou ducha než hrubou mocí fysickou vítězili podle Palackého naši předkové." Opět tedy dovoláváte se toho, že nesmíme dělati politiku násilí, nýbrž jen politiku poctivého, upřímného přiznání k míru. Každé slovo je výstižné a činnost a snaha ministra zahraničí vytvořiti všude dohody je snad řízena poznáním, že není možno státu hájiti zbraněmi.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP