Úterý 3. června 1924

Začátek schůze ve 3 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. inž. Botto, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

212 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, dr. Markovič, Šrámek, Udržal; za ministerstvo zdravotnictví odb. radové Žídek a dr. Pexa, min. koncip. dr. Kraus; za ministerstvo financí min. rada Kallus; za ministerstvo nár. obrany insp. Kylar.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 267. schůzi posl. sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Adámkovi z rodinných důvodů a posl. dr. Vanovičovi pro neodkladné záležitosti. Na tento týden udělil jsem dovolenou posl. Ertlovi a dr. Kubišovi z rodinných důvodů, posl. Brodeckému, inž. Jungovi, Brožíkovi, J. Bečkovi Tayerlemu, Geršlovi, Čundrlíkovi, Johanisovi - vesměs pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omluvili se posl. Srba a Hampl.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Hillebrand.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru zahraničního posl. Dyka za posl. dr. Hajna.

Klub poslanců čsl. soc. demokratické strany dělnické vyslal do výboru živnostenského posl. Prokeše za posl. Maxiana.

Klub poslanců "Deutsche Nationalpartei" vyslal do výboru imunitního posl. dr. E. Feyerfeila za posl. dr. Raddu.

Klub poslanců "Bund der Landwirte" vyslal dne 27. května 1924 do výboru zahraničního posl. Windirsche za posl. Jos. Mayera, dne 28. května 1924 posl. J. Mayera za posl. Windirsche.

Klub poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" vyslal do výboru rozpočtového posl. Bobka za posl. dr. Petersilku; do výboru ústavně-právního posl. dr. Luschku za posl. Böhra; do výboru zdravotnického posl. dr. W. Feierfeila za posl. dr. Petersilku.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru rozpočtového posl. Hackenberga za posl. Jokla; do výboru soc.-politického posl. Schäfera za posl. Hackenberga.

Předseda: Předseda vlády sdělil, že vláda předložila senátu k projednání a schválení návrh zákona, jímž se hornické vyhledávání a těžení živic (bitumen) podřizuje obecnému zákonu hornímu (přípis ze dne 22. května 1924, č. j. 11.541/24 m. r.), návrh zákona o ražbě pětikorun (přípis ze ne 31. května 1924, č. j. 12.493/24 m. r.).

Předseda vlády zaslal dále tyto věci:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípisem ze dne 2. května 1924, č. j. 10.285 ai 1924 m. r., vyjádření ministerstva školství a nár. osvěty k resolucím, týkajícím se zřizování kursů pro vyučování žen a dívek v domácích pracech, jakož i zavedení večerních kursů při odborných školách pro ženská povolání, jež přijaty byly posl. sněmovnou ve 246. schůzi dne 20. prosince 1923 (k tisku 4376).

Předseda: Přikázal jsem výboru kulturnímu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípisem ze dne 6. května 1924, č. j. 9909 ai 1924 m. r., vyjádření ministerstva financí k resoluci, týkající se provedení voleb do daňových odhadních komisí a prozatímního jich doplnění, přijaté ve 236. schůzi posl. sněmovny dne 30. listopadu 1923 (k tisku 4300).

Předseda: Přikázal jsem výboru rozpočtovému.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípisem ze dne 20. května 1924, č. j. 11.600/24 m. r., vyjádření ministerstva vnitra k resoluci o složení obecních a správních komisí při slučování a rozlučování obcí na podkladě poměrného zastoupení, jež přijata byla dne 13. prosince 1923 ve 242. schůzi posl. sněmovny (k tisku 4358).

Předseda: Přikázal jsem výboru ústavně-právnímu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípisem ze dne 19. května 1924, č. j. 11.567/24 m. r., vyjádření ministerstva vnitra k resoluci, týkající se osnovy zákona o obecním zřízení, přijaté ve 242. schůzi posl. sněmovny dne 13. prosince 1923 (k tisku 4358).

Předseda: Přikázal jsem výboru ústavně-právnímu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Přípisem ze dne 20. května 1924, č. j. 11618/24 m. r., vyjádření ministerstva zemědělství k resoluci o zajištění základu zemědělství, zejména vybudování zemědělského výzkumnictví, přijaté dne 30. listopadu 1923 ve 236. schůzi posl. sněmovny (k tisku 4300).

Předseda: Přikázal jsem výboru rozpočtovému.

Žádám o sdělení došlých dotazů.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Jaši a Svobody ministrům obchodu, soc. péče a financí o zločinné a svévolné akci továrníka Löwa z Helenína a Malého Beranova u Jihlavy, směřující odvézti jmění za hranice státu a bezdůvodně zastaviti své podniky,

posl. Zeminové a druhů:

ministru veř. zdravotnictví a tělesné výchovy o vybudování ústavu pro kojence na Moravě, ministru soc. péče o vybudování ústavu pro kojence na Moravě,

posl. Patzela min. vnitra:

o poměrech v politickém okrese sušickém,

o jednání okr. politické správy v Mor. Krumlově,

posl. Berana, Staňka, Mašaty, Rychtery, dr. Šrobára a spol. ministru financí:

o rozkazu daném revisním úředníkům pro kontrolu daně z obratu a přepychové co do vyrozumívání podnikatelů o výsledku revise daně z obratu a přepychu,

o volbách do komisí pro daň z příjmu a do komisí odvolacích,

posl. dr. Hnídka a spol. ministru financí:

o nesprávném postupu berní správy v Poličce při vyřizování rekursů, podaných zemědělci proti předpisům dávky z majetku a z přírůstku na majetku,

o nepřiměřeném ukládání daně Jos. Novotnému, domkáři v Jenkovicích (pol. okr. Pardubice),

o uvolnění peněz, zadržených při kolkování,

o neudržitelném vybírání daní berními úřady,

posl. dr. Korlátha ministrovi zemedelstva o poukázaní penzie vdove Ilone Barnákovej, rod. Hájkovej,

pos. dr. Lelleyho:

ministrovi školstva a nár. osvety o štátnej podpore Antona Bema, býv. učiteľa v Malom Kiare,

ministrovi vnútra a ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska o poukázaní platových nedoplatkov a penzie Karlovi Kosnárovi, penzionovanému obec. notárovi,

posl. dr. Körmendy-Ékesa:

ministrovi školstva a nár. osvety o zadržených požitkoch profesorov bývalého vysokého učelišťa v Bratislave,

ministrovi spravedlnosti o usporiadaní pozostalostnej veci v r. 1922 zomrelého Alfonza Aichelburga v Maršove,

ministrovi financií o zhabaní cudzích valút Karolovi Hámornyikovi v Košiciach,

ministrovi pošt a. telegrafov a ministrovi financií o vdovskej penzií Barbory Fenineczovej, rod. Falusiovej, vdovy poštového sluhu,

posl. dr. Korlátha ministrom ver. prác a zemedeľstva o náhrade škod sposobených povodňou obci Bykenie a o oprave cesty při tejto obci cieľom zamedzenia povodne.

Předseda: Dále došly tyto odpovědi:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Odpovědi:

min. železnic na dotaz posl. Adamovského a druhů o zdražení dopravného na trati Kralupy-Velvary,

min. financí na dotaz posl. Adámka, Pěnkavy a dr. Mazance o vysokých daňových předpisech daně z obratu Karlu Majkutovi, koláři v Blovicích,

min. financí na dotaz posl. dr. Patejdla, Davida, Jaši a Oríška o nezákonnostech u vídeňské firmy Jakub Neurath v Praze,

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Sladkého ve věci výstavby nové budovy pro českou školu menšinovou ve Vyšším Brodě,

min. nár. obrany na dotaz posl. Sladkého ve věci zlepšení stravování vojska,

min. železnic na dotaz posl. Šamalíka, Janalíka a druhů o zavedení rychlíkového spojení z Brna do Znojma,

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Bezděka a druhů o působení učitele Františka Perny v Telnici u Brna,

min. průmyslu, obchodu a živností a min. pro zásobování lidu na dotaz posl. Bezděka a druhů o vysokých cenách svíček a nadprůměrném zisku státu při výrobě jejich,

min. nár. obrany a min. vnitra na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ve věci odškodného za Františka Wintera, obyvatele v Perině, zastřeleného československými vojáky,

min. financí na dotaz posl. dr. Lelleyho stran vrácení peněz při okolkování bankovek zadržených u generálního finančního ředitelství v Bratislavě,

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Roudnického o stranickém postupu zemské školní rady v Praze,

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Fr. Navrátila a druhů o uveřejnění úředních dat, neurčených pro veřejnost v časopise "Nový Den", v orgáně čsl. soc.-demokratické strany dělnické,

min. financí na dotaz posl. Křemena o předpisování a vymáhání daní Josefu Šťastnému z Jestřebic,

min. vnitra na dotaz posl. Tausika o nezákonném jednání okresního náčelníka gelnického Mareše,

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. H. Bergmanna o poměrech nestátního učitelstva na Slovensku,

dodatek k odpovědi min. soc. péče na dotaz posl. dr. Lelleyho o skandální nedbalosti zemského úřadu pro péči o válečné poškozence v Bratislavě.

Předseda: Počátkem schůze bylo tiskem rozdáno usnesení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 4637. Usnesení senátu k usnesení posl. sněmovny o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1857) o inkompatibilitě (neslučitelnosti).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 4633. Vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., a zákona ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Tisk 4634. Vládní návrh zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných.

Tisk 4635. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi republikou Československou a Islandem, sjednaná v Praze dne 8. května 1924.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 4620. Zpráva výboru branného a výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4411) o zcizení státního nemovitého majetku užívaného Zbrojovkou v Brně.

Tisk 4621. Zpráva výborů zemědělského a rozpočtového o návrzích posl. Blažka a spol. (tisk 3583), Matznera a spol. (tisk 3632), Šamalíka a spol. (tisk 3639), R. Bergmana a spol. (tisk 3656), Chlebounové a spol. (tisk 3663), Zierhuta a spol. (tisk 3864 a 4369), Staňka a spol. (tisk 3876, 3919 a 4207), Štolby a spol. (tisk 3895 a 4180), Ulricha a spol. (tisk 4030), Křemena a spol. (tisk 4079), Nejezchleba-Marchy a spol. (tisk 4176), Koutného a spol. (tisk 4177), Schuberta a spol. (tisk 4183), Kunsta a spol. (tisk 4187), dr. Spiny a spol. (tisk 4193), Sajdla a spol. (tisk 4212), Boboka a spol. (tisk 4213), Budiga a spol. (tisk 4219), Kaisera a spol. (tisk 4220), Schälzkyho a spol. (tisk 4222) a Füssyho a spol. (tisk 4227) na poskytnutí podpory obyvatelstvu a obcím, postiženým živelními pohromami.

Tisk 4623. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Nitře za vydání posl. Daruly pro přečin podle § 14, čís. 5 zákona na ochranu republiky.

Tisk 4624. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Daruly pro přečin dle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky.

Tisk 4625. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání posl. Daruly pro zločin vlastizrady po. dle § 144, bod 3 trest. zákona a pro zločin krádeže podle § 333 a § 336, bod 3 trest. zák.

Tisk 4631. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Liberci za vydání k trestnímu stíhání posl. Kostky pro přečin podle § § 14 a 15 zákona na ochranu republiky.

Tisk 4632. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu a výboru zahraničního o vládním návrhu (tisk 4495), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu dodatečná dohoda mezi republikou Československou a Francií o vyclívání francouzských vín v sudech a československého chmele, sjednaná v Paříži dne 7. prosince 1923 a uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 7. března 1924, čís. 57 Sb. z. a n.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 4617. Sbírka interpelací:

I. posl. dr. Schollicha a druhů předsedovi vlády a min. zemědělství o přídělu půdy od dvora Sádku,

II. posl. dr. Schollicha a druhů předsedovi vlády a min. školství a nár. osvěty o vyplácení pensí na Slovensku,

III. posl. J. Mayera a druhů min. národní obrany, že hlídky českého leteckého sboru v Chebu přepadly občany,

IV. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra o udělení státního občanství inž. Karlu Gstöttnerovi v Ústí n. L.,

V. posl. J. Marka, Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského a spol. vládě ve věci výpomoci postiženým živelními pohromami,

VI. posl. Onderču a spol. min. spravedlnosti a min. vnútra o zhabaniu 73. čísla "Slováka" zo dňa 28. marca 1924,

VII. posl. dr. Gazíka a spol. min. vnútra v záležitosti četníctva v Slovenskej Krajine,

VIII. posl. dr. Budaye a spol. na min. vnútra a min. pravosúdia o protizákonnom pokračovaniu bratislavského cenzora.

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána publikace knihovny N. S. R. Č. "Z cizích parlamentů", rok 1924, ročník V, čís. 5 až 6.

Dále byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh:

Tisk 4619. Návrh posl. Mlčocha, Pastyříka a druhů v záležitosti živelné pohromy na Prostějovsku, Přerovsku, Kroměřížsku a Vyškovsku.

Výboru imunitnímu přikazuji tyto věci:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Žádost soudní stolice v Hustu ze dne 24. května 1924, č. Hs 340/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Mondoka pro přečiny podle § 16, č. 1 a § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky, jichž se dopustil řečí na schůzi konané dne 14. března 1924 v Nižním Studeném (č. 470 im.),

Žádost okr. soudu v Plzni ze dne 29. května 1924, čís. T IV 529/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Kreibicha pro přestupky podle §§ 14, 19 zák. o právu shromažďovacím, zák. ze dne 15. listopadu 1867, č. 135 ř. z., § 312 tr. z. a § 15, č. 4 zák. na ochranu republiky, jichž se dopustil řečí dne 27. března 1924 v Plzni (č. 471 im.),

přípis okr. trest. soudu v Brně ze dne 28. května 1924, č. T I 653/24, kterým se zastavuje trestní řízení proti posl. Bezděkovi pro přestupek proti bezpečnosti cti ca. Adolf Vašek, Frant. a Leop. Saňka (č. 464 im.-presid. sd. 265. schůze).

Předseda: Soc.-politický výbor vrátil podle usnesení schůze výboru ze dne 27. května 1924 přikázaný mu vládní návrh zákona, kterým se doplňuje zákon ze dne 15. dubna 1920, čís. 314 Sb. z. a n., o exekuci na platy a výslužné zaměstnanců a jejich pozůstalých (tisk 4597), jakožto předlohu, jejíž projednávání mu nepřísluší.

Podle §u 36 jedn. řádu může výbor navrhnouti, aby návrh byl přikázán výboru jinému. Poněvadž však vládní návrh, o který jde, přikázán byl již současně výboru ústavně-právnímu a soc.-politický výbor návrh na přikázání dalšímu výboru nečiní, obsahuje usnesení soc.-politického výboru návrh, aby uvedená předloha projedná na byla pouze výborem ústavně-právním.

O tomto návrhu jest nám rozhodnouti bez rozpravy prostým hlasováním.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby uvedená předloha projednána byla pouze výborem ústavně-právním, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím tento návrh byl schválen.

Posl. Klein žádá o udělení dovolené na dobu od 1. do 12. června t. r. za účelem cesty do Vídně na mezinárodní sjezd odborový.

Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená jest udělena.

Přejdeme k projednávání pořadu. Měli bychom vyříditi nejprve odst. 1, jímž jest:

1. Zpráva výborů živnostenského a zahraničního o vládním návrhu (tisk 4447), kterým se předkládá Národnímu shromáždění R. Č. k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 31. ledna 1924, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1924, č. 34 Sb. z. a n. (tisk 4503).

Bylo na mne však vzneseno přání, aby odstavec tento přesunut byl za odst. 5 pořadu. Přání tomu vyhovím, nebude-li proti tomu námitek. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Přikročíme tedy k odst. 2, jímž jest:

2. Druhé čtení usnesení, kterým se projevuje souhlas s obchodní smlouvou mezi republikou Československou a republikou Litevskou, podepsanou v Praze dne 27. dubna 1923 (tisk 4504).

Zpravodaji jsou: za výbor živnostenský pan posl. Prokeš a za výbor zahraniční pan posl. Hrušovský.

Mají páni zpravodajové nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Prokeš: Nemám.

Zpravodaj posl. Hrušovský: Rovněž ne.

Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se. Hluk. Předseda zvoní.)

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak je poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala schvalovací usnesení toto také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.

Vyřízen je odst. 2 pořadu. Přejdeme ke 3. odstavci, jímž jest:

3. Druhé čtení osnovy zákona o ochraně výroby rostlinné (tisk 4559).

Zpravodajem výboru zemědělského je pan posl. Šamalík.

Má pan zpravodaj nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Šamalík: Nemám.

Předseda: Není tomu tak, budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je odst. 3 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme ke 4. odstavci, jímž jest:

4. Zpráva výboru zdravotního o návrhu zákona posl. dr. Hálka a spol. (tisk 3821) o částečném zákazu námezdného kojení (tisk 4208).

Zpravodajem je paní posl. Sychravová, uděluji jí slovo.

Zpravodaj posl. Sychravová: Slavná sněmovno! Kratičký zákon, pouhých sedm paragrafů, který zdravotní výbor předkládá plenu dnes k odhlasování, má chrániti právo nejslabšího v lidské společnosti, právo chudého dítěte-kojence.

Je všeobecně známo, že od nejstarších dob kojící matky propůjčovaly se i k výživě dětí cizích. Nelze ničeho proti tomu namítati, jde-li o záchranu dítěte v případě, že jeho vlastní matka zemřela, je nemocna na příklad tuberkulosou nebo neschopna kojiti a že vlastní dítě kojené nebude zkráceno. Avšak při instituci námezdného kojení jde kojná za peníze zachraňovati dítě cizí a vlastní nechá hynouti a nejčastěji zhynouti. Umíráť dle statistiky Oberwarterovy 68% dětí kojných, dle statistiky francouzského antropologa Alfonse Bertillona 90 %. A dosud skoro nikdo nikde, až na nepatrné výjimky, nestaral a nestará se o záchranu těchto dětí, ač právě ony, jak již uvedeno bylo ve zprávě důvodové, zrozeny jsouce ze zdravých, plnokrevných, ke kojení schopných matek, jsou přírodou pro život lépe vybaveny, než děti z matek chorých nebo ke kojení neschopných. Jedinec zdravý, zdatný, vzbuzující nejlepší naděje rodu, obětován je jedinci biologicky méněcennému jen proto, že je chudý, že lze mu odkoupiti výhodu přírodou danou.

Instituce námezdných kojných je tedy nejen z hlediska eugenického, ale i z hlediska sociálně etického zavržitelná, neboť je nejkrutějším vykořisťováním člověka hospodářsky slabšího, a tento obchod mateřským mlékem je právě tak prostitucí jako obchod tělem. Je tím zavržitelnější, že často příčinou, proč zámožná rodina najímá kojnou, není nemoc matčina neb její neschopnost kojiti, nýbrž pohodlí, strach její o krásu a svěžest.

Dosavadní prakse námezdného kojení je však zavržitelná i tenkráte, je-li přijetí kojné zdůvodněno případy již prve uvedenými (smrtí vlastní matky, její chorobou nebo neschopností kojiti), poněvadž vždy děje se na úkor, nejčastěji na záhubu dítěte kojné, což není nutno. Zdravá, náležitě živená kojící matka může uživiti dvě i tři děti, jak známo z ústavních zkušeností. Že přes to až 90 % dětí kojných bylo odsuzováno na smrt, tím vinna byla a je pouze nesvědomitost a bezohlednost zámožných vrstev, uvyklých choditi přes mrtvoly, a pak jejich ideologie. Zaplatily dobře kojné, co je jim po jejím dítěti? A pak jde jen o dítě chudé!

Podobně je s nebezpečím nákazy, plynoucím z námezdného kojení pro obě strany. Nemocná kojná, stižená zejména pohlavními chorobami, může nakaziti kojence a jeho rodinu. Ale právě tak nemocný kojenec může nakaziti kojnou a její dítě. Pokud se týče nebezpečí pro zaměstnavatele a jeho dítě, učiněna byla téměř všude již počátkem minulého století opatření, aby mu bylo vyvarováno. Matky, hlásící se za kojné, musí všude vykázati se vysvědčením, že jsou zdravé a způsobilé kojiti, zkrátka, že se strany jejich nehrozí dítěti zaměstnavatelovu nebo jeho rodině nebezpečí. Pokud však se týče téhož nebezpečí pro kojnou a její dítě, není dosud nikde zákonných opatření na jejich ochranu. Ani ve Švédsku, které bylo průkopníkem v ochraně kojenců, ani ve svobodném městě Hamburku, které první začalo věnovati pozornost námezdnému kojení a má od roku 1924 zvláštní úřad pro tyto věci, není v této příčině ochrany pro kojnou ani její dítě. Bude-li tento zákon sněmovnou přijat, budeme tedy prvním státem, který v této příčině bude chrániti i kojnou a její dítě.

Ač kojné nejsou všude nuceny opouštěti svoje dítě, neboť na příklad v Italii je údajně odedávna zvykem přijímati s kojnou i její dítě nebo dávati na kojení dítě k ní domů, k jejímu vlastnímu, takže v obou případech kojí obě děti, přece mimo Francii a Rumunsko není toto právo mateřské výživy dítěti kojné zabezpečeno. Ve Španělsku je sice třeba, aby každá matka, která chce jíti za kojnou cizího dítěte, prokázala, že vlastní dítě kojila po 7 měsíců nebo že dítě bude přikájeti jiná matka, ale zákonem tato povinnost stanovena není. Toliko ve Francii je od r. 1874 v platnosti tak zv. zákon Rousselův, jímž se ukládá, aby podobně jako ve Španělsku každá matka, která se chce dáti za kojnou k cizímu dítěti, prokázala, že vlastní dítě po 7 měsíců kojila, nebo že bude kojeno ženou jinou. Totéž je zákonem stanoveno v Rumunsku, ale bohužel v obou státech je prý velmi často obcházeno.

Proto zdravotní výbor spokojil se pouhými 4 měsíci, po které matka je povinna vlastní dítě kojiti, dříve než odejde za kojnou k cizímu dítěti. Mohloť by se snadno státi, že možnost jíti za kojnou byla by po delší době již ilusorní, neboť matky ztrácejí velmi často již v 6 měsících úplně mléko a mimo to dítě po 4 měsíce kojené nejen že šťastně má za sebou nejhorší dobu života a je poměrně dobře způsobilé býti nadále živeno uměle, ale získalo již i značnou odolnost pro budoucnost.

Má-li zákon býti dodržován a tak dosáhnouti svého účelu, musí pro ty, jež zavazuje, býti co nejvýhodnější a nejpřijatelnější. Jedině těmito důvody byl zdravotní výbor veden, že slevuje se 6 měsíců povinného kojení navrhovaných v předloze na 4. Toto zdánlivé zhoršení předlohy vyvážil stanovením dalších podmínek, za kterých i matka žijícího dítěte, byť vyhovovala podmínce základní, může býti za kojnou přijata. Musí totiž prokázati vysvědčením úředního lékaře, že

1. současné kojení 2 dětí nebude zdravotní závadou pro ni nebo její dítě,

2. že ani dítě, k němuž se kojná najímá, ani jeho oba rodiče neohrožují zdraví její nebo jejího dítěte.

K této opatrnosti veden byl zdravotní výbor známými smutnými zkušenostmi, že kojná nejednou byla nakažena dítětem stiženým dědičnou syfilidou a nejen ona, nýbrž i její dítě a manžel. Pařížský profesor Fournier zaznamenal řadu takových případů, a zajisté i naši lékaři mohli by nám posloužiti podobnými zkušenostmi. Avšak netoliko syfilis, ale i aktivní tuberkulosa v rodině ohrožovala by kojnou, zejména kdyby měla vzíti s sebou své dítě.

Dále rozšířil zdravotní výbor původní osnovu ustanovením, že pokuty, vzešlé z trestní sankce tohoto zákona, mají připadnouti obcím, v jejichž obvodu trestní čin byl spáchán, a to ve prospěch veřejného zdravotnictví; dále ustanovením o povinném spolupůsobení obcí při provádění tohoto zákona. Učinil tak v přesvědčení, že jen tak bude možno jej skutečně prováděti a že přiřčením pokut k dobru obecního zdravotnictví bude zvýšen oň a o jeho dodržování veřejný zájem.

Slavná sněmovno, pomyslí si snad někdo, nebo i řekne, posuzuje snahu a praktický význam předloženého zákona, že je dnes anachronismem, nemaje předpodkládaného významu. V Čechách skutečně nemá, poněvadž české ženy jsou na tolik uvědomělé, že téměř všeobecně svoje děti kojí, mohou-li a jsou-li k tomu způsobilé. Přes to bude však dobrodiním i pro těch několik dětí, které matky opouštějí bez zvláštních rozpaků, jdouce za kojné tam, kde je toho nutně třeba. Máme však Slovensko, kde namnoze v rodinách bohatých maďarských gentriků náleží ještě k dobrému mravu, aby matka sama nekojila, ale vzala k dítěti kojnou. Přesvědčila jsem se v košické porodnici, že všecky nemanželské matky, čekající tam na slehnutí, měly úmysl jíti za kojné, nedělajíce si starostí o to, co bude s vlastním dítětem. Znala jsem dokonce ženu, která z námezdného svého kojení udělala živnost. Několikráte za sebou šla za kojnou k cizímu dítěti, nechávajíc klidně umírati vlastní děti jedno za druhým. Cizím dětem byla výbornou kojnou, poněvadž za to byla placena, k vlastním dětem neměla citu. A je zajímavo, že nikdo z těch, kdož ji ku svým dětem najímali, nepozastavoval se nad jejím cynismem. Dávali za pravdu jejím omluvám, "že vlastní její děti nečekalo nic jiného než bída."

Těm pak, kdož se domnívají, že vlivem tohoto zákona bude zvýšena úmrtnost těch dětí, které byly dosud kojeny námezdnými kojnými, odpovídám slovy důvodové zprávy: "Společnost lidská ztrácí nepoměrně více hynutím oněch chudých, lépe biologicky vybavených kojenců (a to jak kvantitativně tak kvalitativně), než získává zachráněním těchto churavých dětí zámožných rodičů, jež potřebují cizí kojné." Je-li pak správným názor fysiologa Bungeho, že skutečná neschopnost kojiti jest dědičnou, a že, byla-li schopnost kojiti ztracena v jedné generaci, je nenávratně ztracena pro všechny časy, je tato ztráta společnosti tím těžší.

Slavná sněmovno, jsem si vědoma nedokonalosti a neúplnosti zákona, o němž kladu si za čest podávati zprávu a přimlouvati se za jeho přijetí; vím, že 7 kratičkých paragrafů, jež zdravotní výbor plenu předkládá, nevyčerpává značně složité otázky námezdního kojení, že zbude ještě prováděcímu nařízení tohoto zákona, aby rozhodlo, kdo má býti oprávněn k dodávání kojných, aby rozřešilo poměr mezi kojnou a zaměstnavatelem, určilo, kdo má pečovati o dítě kojné. Ale přes to jsem přesvědčena, že i tímto zákonem vykonán bude kus záslužné práce a odstraněn kus nelidskosti našich sociálních poměrů. Bude zabezpečeno chudé nemluvně před největším bezprávím, které kdy na člověku bylo pácháno, bude znemožněn nejpotupnější obchod, ke kterému se kdy člověk, hnán bídou nebo chtivostí zisku, byl snížil, ale zároveň i nejsurovější vykořisťování chudého člověka, k němuž hospodářsky silnější kdy se odvážil.

Bude-li tento zákon přijat, bude učiněn počátek skutečné ochrany chudého, dosud všem křivdám, ústrkům a bědám vydaného dítěte. Jak ubohé je toto dítě, o tom skutečně svědčí smutná skutečnost, že není životem jisto ani před vlastní matkou. Čtemeť skoro každého týdne o vraždě novorozeného dítěte přes to, že mateřská láska je příslovečná. Mýlili byste se však, kdybyste se domnívali, že je to zvrhlost nebo skutečná zločinnost, která tyto nešťastnice vede k vraždě dítěte. Nikoli, je to obyčejně jen zoufalost, úplná bezradnost, co počíti s dítětem na rukách.

Uvádím na př. následující případ, o němž psaly "Lidové Noviny." Prof. dr. A. Ostrčil píše: Marie Töglová opustila 3. října olomouckou porodnici s 8denním děckem a 4 korunami v kapse. Hledala místo u paní, jež jí před slehnutím slíbila službu, avšak nyní ji odmítla, neboť v barácích, kde bydlela, policie zakázala přechovávati cizí osoby. Chtěla se vrátit domů do Mohelnice. Ale peníze jí nestačí, dojede jen do Litovle a putuje domů pěšky. Hledá přístřeší dům od domu; je s děckem odbývána. Nejedla po celý den a přenocuje v lese; hladoví i druhý den, zatím co dítě křičí po prsu. K páté hodině odpoledne utopí dítě v řece.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP