Úterý 1. dubna 1924

 

Začátek schůze ve 4 hod. 20 min. odpoledne.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

168 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Markovič, inž. Novák, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 252. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Mlčochovi z důvodů rodinných, posl. dr. Patejdlovi, Ertlovi, Bartákovi, Pociskovi, Maxianovi, Jašovi, Al. Křížovi vesměs pro ne odkladné záležitosti; na tento týden pp. posl. H. Bergmannovi, Hrušovskému, Knejzlíkovi, Mikulášovi, Netolickému, dr. Uhlířovi, Podzimkové, Stodolovi, Pohlovi rovněž pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvili se pp. posl. Benda, Lehocký, Oktavec, Ulrich, Bečko, Hvizdák, Skotek, Tadlánek, dr. Brunar, Laube, Windirsch.

Lékařské vysvědčení předložili pp. posl. Němec, dr. Dérer, Adámek.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců čsl. strany socialistické vyslal do výboru zdravotnického posl. Trnobranského za posl. Podzimkovou.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru zdravotnického posl. Schäfera za posl. Hillebranda; do výboru vyšetřovacího posl. Hackenberga za posl. Čermaka.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru vyšetřovacího posl. Bubníka a Toužila za posl. Mertu a Svetlika; do výboru soc.-politického posl. Tesku za posl. Blažka; do výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností posl. Svetlika za posl. Kučeru.

Předseda: Došly spisy: dotazy, interpelace a odpovědi. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. dr. Patejdla, Davida, Jaši, Oríška ministru financí o nezákonnostech u vídeňské firmy Jakub Neurath v Praze,

posl. Sladkého:

ministru železnic ve věci národnostních poměrů na železničních tratích ve Slezsku a v severní Moravě,

ministru školství a nár. osvěty ve věci výstavby nové budovy pro českou státní školu ve Vyšším Brodě,

posl. dr. Lelleye ministrovi financií o nesprávnom udeľovaní výčapných licencií,

posl. dr. Körmendy-Ékesa:

ministrovi železníc o prepustení Jozefa Goldfingera, vrchného lampárskeho majstra štátnych dráh,

ministrovi vnútra o prepustení Dezidera Szarka, obec. notára v Salánku,

ministrovi železníc o penzionovani Jozefa Rónaiho, naplňovacieho majstra v Obyšovciach,

ministrovi vnútra vo veci penzie obvodného notára v Rade.

Odpovědi:

ministra školstva a nár. osvety na dotaz posl. dr. Lelleyho o štvanici proti učiteľovi Antonovi Bemovi,

ministra školstva a nár. osvety na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o tom, ako sa zabraňuje deťom maďarských rodičov v Košiciach, aby nemohly navštevovať maďarské školy,

ministra soc. pečlivosti na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa v záležitosti priznania podpory v nezamestnanosti kamenickým robotníkom v Radovciach,

ministra železníc na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa v železničiarskej penzii Štefana Váradyho a Petra Weinraucha v Hustu, ministra nár. obrany na dotaz posl. Hausmanna, Jokla a druhů, jak bylo nakládáno se souchotinářským vojákem, jenž nastoupil cvičení ve zbrani,

ministra financí a ministra vnitra na dotaz posl. Patzela o chování strážmistra pohr. fin. stráže Rudolfa Havelky v Želnavě,

ministra vnitra a ministra obchodu na dotaz posl. dr. Luschky o činnosti četnictva stran užívání jazyka na firmových štítech v hlučínském okrese,

ministra financí na dotaz posl. Krause o vyřizování odvolání proti dávce z majetku a proti daním.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4507. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zastupiteľstva v Bratislave za vydanie posl. dr. Jurigu ku trestnému stíhaniu pre prečin pomluvy, spáchaný tlačou.

Tis. 4508. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Ružomberku za vydání k trestnímu stíhání posl. Svetlika pro přečin pomluvy tiskem.

Tisk 4509. Zpráva výboru imunitného o žiadosti hlav. štát. zástupiteľstva v Bratislave o vyzdvihnutie poslaneckej imunity posl. Hlinku pre urážku na cti, spáchanú tlačou.

Tisk 4510. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Uh. Hradišti za vydání k trestnímu stíhání posl. Zavřela pro urážku na cti, spáchanou tiskem.

Tisk 4511. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Ružomberku za vydání k trestnímu stíhání posl. Svetlika pro přečin pomluvy tiskem.

Tisk 4512. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu na Král. Vinohradech za svolení k trestnímu stíhání posl. Najmana pro přestupek proti bezpečnosti cti.

Tisk 4513. Zpráva výboru imunitného o žiadosti vyšetrujúceho súdcu sedrie v Bratislave o zrušenie poslaneckej imunity posl. Tomika.

Tisk 4514. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro zločin podle § 15, č. 3 a § 1, č. 1 zák. na ochranu republiky.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4516. Vládny návrh zákona, ktorým sa upravuje užívanie niektorých pastvín na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi v ročných pastevných obdobiach 1924-1929.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4462. Sbírka interpelací:

I. posl. dr. Keibla, Krause a druhů min. vnitra o složení rumburské okresní správní komise,

II. posl. dr. E. Feyerfeila a druhů min. vnitra, že pražská zemská politická správa zakázala přednášky,

III. posl. dr. E. Feyerfeila a druhů min. vnitra o přehmatech krumlovského četnictva a krumlovské okresní politické správy,

IV. posl. dr. Schollicha a druhů min. železnic, jak železniční správa užívá jazyků,

V. posl. Skaláka a soudr. min. vnitra o konfiskaci ústředního deníku komunistické strany "Rudého Práva" v Praze,

VI. posl. Hlinku a spol. min. vnútra a pravosudia v záležitosti zhabania 41. čís. "Slováka" zo dňa 19. februára 1924,

VII. posl. Tománka a spol. min. vnútra a min. pravosudia v záležitosti zhabania "Slov. Ľudových Novin" zo dňa 22. februára 1924, čís. 8,

VIII. posl. Hlinku a spol. min. vnútra a min. pravosudia v záležitosti zhabania 44. čís. časopisu "Slovák" zo dňa 22. februára 1924,

IX. posl. Hlinku a spol. min. vnútra a min. pravosudia v záležitosti zhabania časopisu "Slovák" zo dňa 2. marca 1924, č. 52,

X. posl. dr. Kafky, Kostky a druhů min. veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, že pražsky městský fysikát zasílá lékařům dotazníky, v nichž se mezi jiným žádají také údaje o národnosti, 

XI. posl. inž. Kalliny a druhů min. vnitra, jak kadaňská okresní politická správa neodpovědně postupovala při slavnosti na paměť občanů padlých v březnu 1919, která se měla konati dne 4. března t. r.,

XII. posl. dr. Lehnerta a druhů min. vnitra o postupu policejního ředitele Schaka v Liberci,

XIII. posl. dr. Lodgmana a druhů min. vnitra a min. spravedlnosti o zabavení časopisu "Trautenauer Tagblatt", "Hohenelber Zeitung" a "Braunauer Tagblatt", ze dne 24. ledna 1924,

XIV. posl. J. Kříže, Blažka a druhů min. financí o dodatečném předpisování daní z příjmu železničním zaměstnancům za minulá léta 1919-1922.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4442. Sbírka odpovědí:

I. min. zahraničních věcí a min. nár. obrany na interp. posl. dr. Brunara a druhů o potrestání zločinů, z nichž jest viněn Miroslav Julinek, československý legionář ve Vladivostoku (tisk 3808/III),

II. min. vnitra na interp. posl. dr. Raddy a druhů o neodůvodněném zabavení článku v časopise "Nikolssburger Wochenschrift" (tisk 4261/VI),

III. min. vnitra na interp. posl. dr. Raddy a druhů o nezákonném rozhodnutí brněnské zemské správy politické (tisk 4274/X),

IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Spiny a druhů, že předseda brněnské zemské školní rady znovu zrušil exposituru v Terešově v okr. vyškovském (tisk 4317/X),

V. min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů a posl. Dietla, Hoffmanna, Deutschové a druhů o změně školního obvodu obecné školy s německým jazykem vyučovacím v Pláni Věžovaté (tisk 4274/V a 4274/VI),

VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Spiny a druhů, jakož posl. Uhla a druhů o utiskování německé školy v Dolejším Těšově v okrese sušickém (tisk 4256/XI a 4256/XII),

VII. min. nár. obrany na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o úplně neodůvodněném odsouzení Jindřich Jahnela z Doubí u Karlových Varů, povolaného k cvičení ve zbrani (tisk 4317/IX),

VIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů o výnosech, vydaných politickými úřady, které obsahují i předpisy, jak se provádějí obecní volby (tisk 4274/XX),

IX. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Spiny a druhů o novém rušení zatímních poboček, slučování nižších školních tříd na německých obecných školách v Čechách, do nichž dochází málo dětí (tisk 4274/VII),

X. vlády na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o neuvěřitelném šovinistickém postupu správce novojičínské okresní politické správy Ščavy (tisk 4123),

XI. předsedy vlády a min. financí na interpelaci posl. Windirsche a druhů o výnosu zemského správního výboru českého ze dne 16. června 1923, č. j. 72.188/23-II, ve věci lombardovaných válečných půjček (tisk 4262),

XII. min. spravedlnosti na interpelaci posl. Hlinky a druhů o zabavení "Slováka" ze dne 27. listopadu 1923, číslo 258 (tisk 4354/V),

XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. Tausika, Hakena a soudr. v záležitosti nevinně odsouzeného Antonína Veselého (tisk 4394/I),

XIV. min. zemědělství na interp. posl. Zeminové, dr. Patejdla, Práška a spol. v záležitosti germanisace správy státního velkostatku Konopiště (tisk 4017/I),

XV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Charváta a soudr., že soudy a orgány veřejné obžaloby zjevně nedbají zákonů (tisk 4317/VII),

XVI. min. spravedlnosti na interp. posl. Hlinky a druhů ve věci zabavení "Slováka" z 12. prosince 1923, čís. 270 (tisk 4394/III),

XVII. min. spravedlnosti na interp. posl. Skaláka a soudr. o konfiskaci časopisu "Rudé Právo" v Praze (tisk 4394/V),

XVIII. vlády na interp. posl. Zierhuta a druhů o provádění akce "R" (příděl rozptýlené půdy) v německém jazykovém území (tisk 4317/XVIII),

XIX. min. soc. péče na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů v záležitosti nevydání prováděcího nařízení k § 13 zákona ze dne 11. července 1922, čís. 225 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 26. dubna 1923, číslo 87 Sb. z. a n. (tisk 4274/XV).

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány Těsnopisecké zprávy o 250. a 251. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byla tiskem rozdána publikace knihovny N. S. R. Č. "Z cizích parlamentů" ročník V, číslo 3 až 4.

Výboru imunitnímu přikazuji:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Žádosti:

sedrie v Ružomberku ze dne 24. března 1924, č. 851/24, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 28. března 1924, č. 4046/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Myslivce pro přečin urážky presidenta republiky podle § 11, č. 1 a 2 zákona na ochranu republiky, jehož se dopustil výroky na schůzi dne 30. září 1923 v Ružomberku kolovi (čís. 453 im.).

okres. soudu pro přestupky v Praze ze dne 28. března 1924, č. T II 388/24-2, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Witticha pro přečiny proti bezpečnosti cti podle §§ 491 a 496 tr. z., jichž se dopustil proti dr. Biehalovi (čís. 453 im.).

Předseda: Zápis o 250. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle § 73 jedn. řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.

Přejdeme k projednávání pořadu, a to nejprve k odst. 1, jímž je:

1. Zpráva výborů zahraničního a dopravního o vládním návrhu (tisk 4409), kterým se předkládá Národnímu shromážděni republiky Československé úmluva, sjednaná v Paříži dne 27. května 1923, kterou se schvaluje Řád, jakož i připojený Závěrečný protokol o pravomoci a působnosti Stálé technické komise pro vodní režim dunajský (tisk 4484).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční místo omluveného posl. Hrušovského posl. dr. Hnídek a za výbor dopravní posl. Votruba.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji p. posl. dr. Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Vláda předložila ke schválení posl. sněmovně úmluvu sjednanou v Paříži dne 27. května 1923, kterou se schvaluje Řád, jakož i připojený Závěrečný protokol o pravomoci a působnosti Stálé technické komise pro vodní režim dunajský.

Po pádu monarchie rakousko-uherské bylo třeba řešiti celou řadu otázek, týkajících se společných institucí zemí, které tvořily bývalou monarchii rakousko-uherskou. Tak na př. bylo třeba řešiti a likvidovati otázku finanční atd. Předložená úmluva není vlastně ničím jiným, než řešením otázky, která tvoří část komplexu otázek, o kterých jsem se zmínil. Mírová konference jako v ostatních věcech, tak také i v této otázce řešila tuto věc rámcově, tedy v hrubých rysech, a ponechala jednotlivým státům nástupnickým řešení detailů těchto jednotlivých otázek, týkajících se likvidace bývalé monarchie rakousko-uherské.

Co se týče tohoto předmětu, běží o to, aby vodní hospodářství v zemích sousedících s veletokem dunajským bylo upraveno jednotně. Proto mírová konference v mírové smlouvě Trianonské článkem 292 a 293 stanoví, že mají se jednotlivé státy nástupnické dohodnouti o řádu, kterým se stanoví přesně dunajský režim. To se také stalo a po dlouhých a dlouhých poradách byla uzavřena v Paříži právě předložená smlouva, která byla podepsána zmocněnci Rakouska, Maďarska, Rumunska, království SHS a Československa.

Touto úmluvou je stanoveno, jak má býti složena komise, která se má starati o všechny tyto otázky, týkající se režimu dunajského.

Zahraniční výbor obíral se hlavně čl. 8, který je jedním z nejdůležitějších celého statutu a jehož redakce působila komisi největší obtíže, a to proto, poněvadž některé státy viděly v zásadě v něm obsažené, která byla již vtělena také do jiných mezinárodních smluv, přílišný zásah do státní suverenity. Podle ustanovení tohoto článku může některý stát žádati, aby za účelem zachování nebo zlepšení jednotnosti vodního režimu provedl jiný stát na svém území určité práce nebo opatření. Návrh takový bude předložen komisi, a jestliže tato jej schválí, je stát, na jehož území stavba nebo opatření mají býti provedeny, povinen dohodou se státem navrhujícím umožniti provedení těchto prací neb opatření, aniž by byl nucen na ně finančně přispěti.

Stát, jemuž je uloženo, aby tato opatření provedl, může ovšem odepříti provedení těchto opatření, ale musí udati vážné důvody. Je tedy dlužno poznamenati, že nastane-li spor, bude tento zkoumán Společností národů.

Tedy zde přichází zase jedna důležitá složka v mezinárodních stycích, totiž Společnost národů, která má zde býti rozhodčím ve sporu, který by nastal, pokud se týče požadavků jednotlivých států na újmu státu druhého.

Tedy zahraniční výbor nevidí v tomto článku 8. nijakého přílišného zasahování, zvláště zasahování do suverenity státu našeho, a pojednav o této úmluvě, doporučuje slavné sněmovně, aby vyslovila souhlas s touto předloženou úmluvou. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor dopravní - panu posl. Votrubovi.

Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Tato předloha je ponejvíce rázu hospodářského a týče se téměř ve všech směrech vodního hospodářství a zařízení, která ve vodním hospodářství učinilo Maďarsko pro bývalé své území. Když potom bývalá říše rakousko-uherská přestala a na její místo nastoupily nové státy, tu politická jednota byla roztržena. Ale jistá hospodářská jednota zde zůstala, a to pokud se týče vodního hospodářství, používání elektřiny a jiných hospodářských zařízení, která mají svá sídla buď v Maďarsku nebo v některém z nástupnických států a svojí působností zasahují do států sousedních.

Po této stránce technické výbor dopravní uznal, že jisté kontinuity tohoto hospodářství je potřeba a také přiklonil se úplně k ustanovením mírové smlouvy trianonské, zejména k oněm ustanovením, která převzata byla doslovně z textu mírové smlouvy st. germainské. Když potom přemíra požadavků Maďarska, zvláště politických, byla Společností národů zamítnuta, pak zbývala jen technická stránka této úmluvy. A proto, ačkoliv článek 8. statutu této komise dává Maďarsku více práv než nám a nám více povinností než práv, přiklonil se dopravní výbor k názoru zahraničního výboru, který v této věci nespatřuje nikterak urážku suverenity naší republiky, nýbrž jen zcela logický důsledek smlouvy trianonské, která váže také náš stát.

Proto výbor dopravní připojuje se úplně k návrhu zahraničního výboru a souhlasí s úmluvou sjednanou v Paříži dne 27. května 1923, jíž se schvaluje Řád, jakož i připojený Závěrečný protokol o pravomoci a působnosti Stálé technické komise pro vodní režim dunajský. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Schvalovací usnesení toto má pouze jeden odstavec; dám o něm hlasovati.

Kdo s ním souhlasí ve znění vládního návrhu, s nímž projevili souhlas oba páni zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala usnesení toto ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.

Tím vyřízen je odst. 1. pořadu.

Přejdeme k odst. 2, jímž jest:

2. Druhé čtení osnovy zákona o požadování dopravních prostředků pro účely vojenské (tisk 4471).

Zpravodajem za výbor branný je p. posl. Vahala.

Má pan zpravodaj nějaké korektury?

Zpravodaj posl. Vahala: Tiskové chyby, jichž opravu navrhuji, jsou tyto:

V § 7, odst. 1, v poslední a předposlední řádce jest škrtnouti závorky, v nichž jsou slova "na zkoušku"; slova tato mají býti v textu bez závorek..

V §u 54 v nadpise má býti "Slovensku" místo "Slovenska".

Předseda (zvoní): Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, i s korekturami, jež právě uvedl pan zpravodaj, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala uvedenou osnovu zákona také ve čtení druhém.

Tím vyřízen jest odst. 2 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k 3. odstavci, jímž jest:

3. Zpráva výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 4427) o labských plavebních soudech (tisk 4494).

Za omluveného nepřítomného zpravodaje p. posl. dr. Patejdla vyzývám předsedu téhož výboru p. posl. dr. Hrubana, aby se ujal referátu, a uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hruban: Slavná sněmovno! Labská plavební akta se závěrečným protokolem, podepsaná v Drážďanech dne 22. února 1922 a doplněná Dodatkovým protokolem, podepsaným v Paříži dne 31. března 1923, vyhlášená dne 27. listopadu 1923, čís. 222 Sb. z. a n., ustanovuje v hlavě V, čl. 44., že pobřežní státy oznámí komisi, uvedené v čl. 2 hl. II. sídlo a obvod soudů, příslušných souditi přestupky proti předpisům řádů plavební policie, jakož i jiné věci, týkající se plavby, které budou vyjmenovány v úmluvě pozdější.

Labská plavební akta vytkla v článcích 45 a 46 požadavek jednoduchosti a rychlosti řízení před tak zv. labskými plavebními soudy, jehož úpravu však přenechala zákonodárství příslušného státu pobřežního, dále vytkla přípustnost opravných prostředků a způsob jich podání a vyhradila podrobnější provedení ustanovení hl. V. zvláštní dodatkové úmluvě.

Tato dodatečná úmluva ta byla sjednána v Praze dne 27. ledna 1923 a vyhlášena ve Sbírce zákonů a nařízení 26. února 1924 pod č. 37.

Naše republika, ratifikovavši tuto úmluvu, jest zavázána učiniti opatření, aby mohla býti ode dne 1. dubna 1924 na jejím území zachovávána a jest zavázána provésti ve svém právním řádu důsledky nutné pro její zachovávání.

Osnova tohoto zákona jest provedením dodatečné úmluvy k Labské plavební aktě.

Osnova zákona označuje především úřady, které v republice naší budou vykonávati pravomoc labských plavebních soudů, upravuje příslušnost věcnou a místní shodně se zásadami, vytčenými v dodatečné úmluvě k Labské plavební aktě, řeší osvobození od jistot a záloh, upravuje řízení opravné, poskytování právní pomoci mezinárodní labské komisi, výkon rozhodnutí této komise, řízení a výkon rozhodnutí t. zv. labských plavebních soudů a zrušuje všechny předpisy, tomuto zákonu odporující.

Ústavně-právní výbor jednal ve schůzi dne 19. března 1924 o vládní osnově zákona a po věcné a důkladné poradě provedl na ní tyto změny:

1. Přestylisováno bylo ustanovení odst. 1 §u 1 záměnou slov "působí jako soudy, uvedené v čl. 44 Labské plavební akty atd." novou textací "vykonávají pravomoc labských plavebních soudů podle Labské plavební akty atd.", aby snad ze slov "působí jako soudy" se nedovozovalo, že i politické úřady stávají se tu soudy v technickém slova smyslu. Novou textací má býti vytknuto, že označení "labské plavební soudy" jest pouze název, pod kterým politické úřady tuto agendu vykonávají.

2. V §u 6, odst. 2 vsunut byl před slovo "řízení" přívlastek "civilní", aby bylo jasně vytčeno, že předpis ten nevztahuje se na řízení trestní, a připojen dodatek "i kdyby jinak podle platných zákonů to bylo přípustno", aby tím bylo zdůrazněno, že toto ustanovení týká se jen případů, kde soudce již podle platných předpisů mohl by uvaliti na jmenované osoby vazbu nebo zabaviti loď a podobně.

3. V §u 7, odst. 1 bylo připojeno přesné označení lhůty pro opravný prostředek, dále vsunuty byly jako odstavce 2 a 3 odstavce 1 a 2 čl. 4 dodatečné smlouvy, přizpůsobené pro naše právní poměry.

4. Připojen byl nový § 8, přejímající ustanovení čl. 6, odst. 2 dodatečné úmluvy, jimiž se upravují formální náležitosti opravného prostředku k mezinárodní komisi; poslední odstavec čl. 6. úmluvy byl připojen jako odst. 3 k § 9, jehož odst. 1 byl pak v důsledku nového §u 8 přestylisován.

Změny tyto provedl ústavně-právní výbor z toho důvodu, že po jeho názoru má býti v zákoně, provádějícím dodatečnou úmluvu, přímo vyznačeno, za jakých podmínek a jakým způsobem může se strana dovolati mezinárodní labské komise; jinak by musila strana hledati o tom poučení v dodatečné úmluvě.

Na druhé straně pokládal pak výbor za nutno zvláště ustanoviti, že - pokud nový zákon neustanovuje jinak - rozhodují okresní soudy a politické úřady I. stolice i ve věcech, pro něž jsou příslušny jako labské soudy plavební, podle předpisů jinak pro zákonodárství Československé republiky platných. Totéž platí i o řízení opravném před tuzemskými stolicemi - je tedy za všeobecných podmínek straně možno, dovolati se případně i třetí stolice - a o výkonu rozhodnutí a provedení prozatímních opatření.

Ustanovení tato shrnul ústavně-právní výbor do nového §u 13, jímž ovšem se stalo zbytečným ustanovení druhého odst. § 9 původního vládního návrhu a bylo dle usnesení výboru vypuštěno.

S těmito změnami pokládá ústavně-právní výbor vládní návrh za vhodnou formu provedení dodatečné úmluvy k Labské plavební aktě ze dne 27. ledna 1923 a doporučuje poslanecké sněmovně, aby osnovu zákona v připojeném znění s těmito malými odchylkami a změnami schválila. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu. Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji podle usnesení presidia řečnickou lhůtu 15minutovou.

Jsou snad námitky proti tomu? (Nebyly.)

Námitek proti tomu není, návrh můj jest přijat.

Dávám slovo p. posl. Schweichhartovi.

Posl. Schweichhart (německy): Slavná sněmovno! Projednávaný vládní návrh upravuje poměrně bezvadně poslední mezinárodní otázku týkající se labské plavby. Návrh upravuje labské plavební soudy uspokojivě. Sporné otázky správně-technické povahy se přikazují politickým úřadům, otázky civilního práva okresním soudům. Pro poměrně četné labské plavce jest tento zákon potud poměrně významný, že úprava sporných smluv mzdových a pracovních, totiž spory vyplývající z pracovního poměru se staví na bezpečný právní základ, jenž umožňuje důkladné a věcné přezkoušení.

§ 2 praví po této stránce: Okresním soudům jako labským soudům plavebním náleží výlučně, nehledíc k hodnotě předmětu sporu, rozhodovati o sporech, týkajících se: a) škod způsobených kapitány, veliteli lodi nebo plavci vorů za cesty nebo při přistání, b) výše poplatků za zachránění nebo jiných odměn za pomoc při ztroskotání, c) - a zde jest rozhodující bod - smluv a závazků mezi vlastníky, kapitány, veliteli lodi, plavci vorů, lodivody, členy posádky a cestujícími.

Zákon se vztahuje na oblast, jak se o tom zmiňuje článek mezinárodní labské akty, a to s výjimkou trati od Hamburku nebo Harburku k moři. Zvláštní ráz plavecké živnosti vyvolává ovšem nezřídka spory dosti složité povahy. Zákon nejmenuje příslušných soudů a politických úřadů. Podle § 1 zákona budou určeny a obvod jejich vymezen nařízením s přihlédnutím k ustanovení čl. 44 Labské plavební akty.

Při této příležitosti pronesl bych rád naléhavé přání, aby nařízení, na něž se pomýšlí, vycházelo vstříc potřebám ohromné většiny lodního mužstva, aby jejich práva byla pokud možno chráněna, čili jinými slovy, aby soudy a úřady byly zřízeny tam, kde skutečně lodníci bydlí, nikoliv aby tomu na př. bylo tak jako při pozemkové reformě, kde se zřizují přídělové komisariáty většinou v obvodech, jež jsou velice vzdáleny od bydliště vlastníků, takže jsou tito nuceni konati daleké cesty a jízdy, než se dostanou k přídělovému úřadu. Míním, že národnostní ohledy nesmí zde rozhodovati.

Jako potěšitelný pokrok budiž zmíněno, že v § 7 zákona kromě odvolání k druhé tuzemské stolici se ustanovuje také odvolání k mezinárodní labské komisi v Drážďanech, a opravné prostředky k mezinárodní labské komisi mohou býti podávány v případech a pod podmínkami, určenými pro opravné prostředky v občanském právu československého státu. Jde-li o spor mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, kteří jsou příslušníky čsl. státu, pak není opravný prostředek k mezinárodní labské komisi přípustný, ledaže všechny strany jsou ochotny uznati její příslušnost. Odpověď má býti podána ve 14 dnech, ustanovení, na něž je pamatováno všude. Toto podřízení mezinárodnímu foru jest jistě v právním řízení rozhodným pokrokem, jak vůbec návrh jest zdravým rozvojem labských celních soudů. Rozhodnutí tuzemských labských plavebních soudů se staví opravnými prostředky k mezinárodní labské komisi v Drážďanech, pokud je to ustanoveno o opravném prostředku k tuzemské druhé stolici. Rozhodnutí mezinárodní labské komise jest konečné a v tuzemsku exekučně vykonatelné.

Ačkoliv jsem zapsán jako řečník proti, přece bych rád poznamenal, že budeme pro tento zákon hlasovati, poněvadž jest rozhodným pokrokem také v ochraně dělnických zájmů. O čem bych se ještě rád zmínil, bylo by toto: Co schází vnitrozemské plavbě tohoto státu, zvláště labské plavbě, jest moderní úprava jejích soukromoprávních poměrů podle říšskoněmeckého vzoru. Poměr vlastníků lodí k zákazníku, povinnosti a práva lodního mužstva, uspořádání a úprava pracovních a služebních poměrů stran výplaty mzdy, pracovní doby, ochrany proti nemoci a úrazu, to vše jsou otázky, které vlastně ještě očekávají moderní rozřešení. Kdo jen poněkud zná poměry lodníků, ví, že toto povolání jest těžké a nebezpečné, a příjmy nejsou ve zcela žádném poměru k tomu. Po celé týdny a měsíce jsou na př. lodníci z povolání na cestách, v Německu, Hamburku nebo jinde, vykládají zboží a čekají na nové nakládání, kdežto rodina jest sama doma. Možno říci, že o správném rodinném životě není často po celý rok řeči u lodníka, a při tom jest stále vydán neštěstí, utopení, pohmoždění atd. Bohužel se s lodníky zde ve státě nejedná tak, jak by vlastně bylo zapotřebí, tak na př. byli lodníci vynecháni při podpoře nezaměstnanosti; plavební živnost se považuje za sezonní živnost a proto nezaměstnaný lodník nedostává bohužel žádné podpory. V krutém boji vyválčili si organisovaní lodníci pod vedením říšskoněmeckých kolegů, kteří jsou v ohromné většině, během let poněkud přijatelné podmínky, tak na př. nedělní klid, jehož dříve při vnitrozemské plavbě vůbec neznali. Dlužno pečovati, aby tyto vymoženosti, kterých si vydobyli organisovaní lodníci, měly základ v zákoně. A nikoliv naposled dlužno za všech okolností v živnosti lodnické udržeti osmihodinnou dobu pracovní.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP