Čtvrtek 20. března 1924

 

Začátek schůze v 1 hod. 15 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.

203 poslanci podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Markovič, inž. Novák, Šrámek, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 249. schůzi poslanecké sněmovny.

Udělil jsem dovolenou dodatečně na minulou 248. schůzi posl. Bartákovi, J. Bečkovi, Geršlovi, Kasíkovi, Koudelkovi, Ant. Novákovi, Oktavcovi, Tadlánkovi, Krejčímu, Mikulíčkovi, Kreibichovi a Kunstovi; na tento týden posl. inž. Kallinovi a Laubemu; na týden dneškem počínaje posl. Brodeckému a Hausmannovi vesměs pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omluvil se posl. Anděl.

Dodatečně na 248. schůzi omlouvá se nemocí posl. Merta.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Veverka.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Imunitní výbor zvolil ve své schůzi dne 19. března t. r. místopředsedou posl. dr. Dérera, zapisovatelem posl. Macha.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru kulturního posl. Purkyňovou za posl. Rosolovou; do výboru živnostenského posl. Kamelského za posl. Veverku; do výboru ústavně-právního posl. R. Bergmana za posl. dr. Matouška; do výboru rozpočtového posl. Hudce za posl. Špačka; do výboru branného posl. Hudce za posl. Špačka; do výboru zahraničního posl. Dyka za posl. dr. Kramáře.

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru ústavně-právního posl. Chalupníka za posl. Ant. Nováka; do výboru imunitního posl. dr. Dérera za posl. A. Černého; do výboru zahraničního posl. Pociska za posl. Hummelhanse; do výboru dopravního posl. Maxiana za posl. Farbulu; do výboru iniciativního posl. Jana Černého za posl. Tadlánka.

Klub poslanců "Deutsche christl. soz. Volkspartei" vyslal do výboru imunitního posl. Böhra za posl. Scharnagla; do výboru rozpočtového posl. dr. Petersilku za posl. Bobka.

Klub poslanců "Deutsche soz. dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru imunitního posl. dr. Haase za posl. Hackenbergra a posl. Beutela za posl. Deutschovou.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru iniciativního posl. Buriana za posl. Mertu.

Předseda: Posl. Pelikán oznámil současně s klubem poslanců čsl. strany socialistické, že vzdal se mandátu poslaneckého.

Došly některé spisy: dotazy, odpovědi atd. Žádám o jich přečtení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotazy:

posl. dr. Brunara ministru nár. obrany o převzetí válečného poškozence Antonína Haniky z Bochova do státního léčení,

posl. dr. Kafky ministru soc. péče, že zemský úřad pro péči o válečné poškozence prodlužuje řízení ve věci důchodu Viléma Lichtnera z Chrastavy,

posl. Simma a druhů ministru nár. obrany o odsouzení Rolfa Friese z Polevska u Boru u České Lípy,

posl. Knirsche ministru nár. obrany, aby vojáci mohli jezditi zdarma a používati rychlíků,

posl. inž. Junga a Wenzela ministru vnitra o zasahování okr. pol. správy do práv obcí při příležitosti 4. března,

posl. inž. Junga.:

ministru vnitra, že rýmařovská okr. pol. správa a brněnská zemská pol. správa zneužívají Prügelpatentu,

ministru školství a nár. osvěty, aby česká nižší průmyslová škola byla přeložena z budovy opavského německého státního gymnasia,

ministru školství a nár. osvěty o rozšíření budovy bývalého opavského ústavu pro vzdělání učitelů,

ministru školství a nár. osvěty, že německá obecná škola v Kateřinkách u Opavy byla omezena na 4 třídy,

posl. inž. Junga, Patzela a Simma:

ministru zemědělství, jak se chová přídělový komisař pozemkového úřadu Rzezac v Opavě,

ministru zemědělství o přejímacím řízení v Třemešku,

posl. Windirsche a druhů ministru vnitra o vymáhání pokuty za přijetí dělníka bez pracovní knížky,

posl. inž. Kalliny ministru nár. obrany, že se nevyřizuje hromadná žádost o vyplácení zaopatřovacích požitků 20 důstojníkům, zvláště však zaopatřovacích požitků majora Ant. Schorsche,

posl. R. Bergmana, Maška a druhů ministru zemědělství o disponování melioračním fondem a fondem pro opatření strojených hnojiv,

posl. Sladkého:

ministru vnitra na zřízení státního policejního komisařství v Krnově ve Slezsku,

ministru vnitra ve věci novostavby státního policejního ředitelství v Opavě,

ministru železnic ve věci zřízení železniční zastávky v Jaktaři u Opavy,

ministru vnitra na sestátnění policie v Ostravsko-Karvínském revíru,

ministru nár. obrany ve věci zlepšeného stravování vojska,

ministru školství a nár. osvěty ve věci novostavby českého státního reformního reálného gymnasia v Novém Jičíně na Moravě,

Odpovědi ministra školstva a nár. osvety na dotazy posl. dr. Körmendy-Ékesa:

o požitkoch erárnych učiteľov,

vo veci penzie vdovy po Jánu Makkóvi, penzionovanom učiteľovi v Kiskövesde,

vo veci penzie vdovy Marie Weinovej, rod. Héthársyovej v Levoči.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4459. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Košicích za vydání k trestnímu stíhání posl. Borovszkého pro přečin pomluvy podle § 40 tr. ř.

Tisk 4460. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Košicích za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro přečin pomluvy podle § 1 zák. čl. XLI. z roku 1914.

Tisk 4461. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Uh. Hradišti za vydání ku trestnímu stíhání posl. Koutného pro přestupek § 4 zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 309 Sb. z. a n.

Tisk 4464. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu ve Znojmě za vydání posl. dr. Hanreicha k trestnímu stíhání pro přečin podle § 14, č. 1, 3, 5 zákona na ochranu republiky.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace:

Tisk 4454. Sbírka interpelací:

I. posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů min. školství a nár. osvěty o zamýšleném spojení německých obecných škol v Sofienwaldu, Krabonoši a Nové Vsi n. Lužnicí,

II. posl. dr. Kafky, dr. Luschky a druhů vládě o zákonné úpravě postupových a platových poměrů soudců, profesorů a státních úředníků s vysokoškolským vzděláním,

III. posl. Windirsche a druhů min. soc. péče, že liberecký okr. úřad pro péči o válečné poškozence nedbá ustanovení jazykového zákona,

IV. posl. Windirsche a druhů min. soc. péče o neoprávněném braní podpory v nezaměstnanosti,

V. posl. Simma a druhů min. financí, že se neoprávněně započítávají úroky z prodlení,

VI. posl. Dietla, Hoffmanna, Deutschové a druhů min. školství a nár. osvěty o zamýšleném spojení německých obecných škol v Sofienwaldu, Krabonoši a Nové Vsi n. Lužnicí.

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 248. schůzi posl. sněmovny.

 Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4463. Návrh posl. Windirsche a druhů, aby bylo doplněno nařízení ministerstva vnitra ze dne 6. července 1914, č. 143 ř. z., kterým se vřaďují do nebezpečenských tříd podniky úrazovému nebezpečí podrobené a stanoví se procentní sazby těchto tříd.

Předseda: Iniciativní výbor ve schůzi dne 18. března 1924 konané přikázal k řádnému projednání tyto návrhy:

Výboru soc.-politickému:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4399. Návrh posl. dr. Keibla a druhů na změnu a doplnění zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n., o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Tisk 4400. Návrh posl. dr. Keibla, Krause a druhů, aby § 121 živnostenského řádu byl znovu uveden v platnost.

Tisk 4402. Návrh posl. Grünznera, Hoffmanna, Hirsche a druhů na novou úpravu výslužného a zaopatřovacích platů obecních a okresních zřízenců, kteří odešli do výslužby před účinností zákonů ze dne 23. července 1919, č. 443 a 444 Sb. z. a n., nebo jejich pozůstalých.

Tisk 4403. Návrh posl. Grünznera, Hoffmanna, Hirsche a druhů na novou úpravu výslužného a zaopatřovacích platů obecních a okresních zřízenců, kteří odešli do výslužby před účinností zákonů ze dne 17. prosince 1919, č. 16 a 17 Sb. z. a n. ex 1920, nebo jejich pozůstalých.

Tisk 4413. Návrh posl. Simma a druhů na změnu § 26 zákona ze dne 23. května 1919, č. 274 Sb. z. a n., o dávání učitelů do dočasné nebo trvalé výslužby.

Tisk 4417. Návrh posl. Grünznera, Tauba, Hoffmanna a druhů na změnu zákona ze dne 20. prosince 1922, čís. 394 Sb. z. a n.

Předseda: Výboru kulturnímu:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4401. Návrh posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na zřízení německé vysoké školy pro tělesná cvičení (současně přikázán výboru zdravotnímu a rozpočtovému).

Tisk 4408. Návrh posl. dr. Spiny, dr. Schollicha, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů na úpravu tělesné výchovy školní mládeže (současně přikázán výboru zdravotnímu a brannému).

Předseda: Výboru pro průmysl, obchod a živnosti:

Sněm tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4406. Návrh posl. Wenzela a druhů na vydání zákona proti nekalé soutěži.

Tisk 4407. Návrh posl. Wenzela a druhů na změnu zákona ze dne 5. února 1907, č. 26 ř. z. (živnostenského řádu).

Předseda: Výboru rozpočtovému:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4414. Návrh posl. Schuberta, Stenzla a druhů na snížení a zrušení daně z vodní síly.

Tisk 4425. Návrh posl. Hausmanna, Pohla, Kaufmanna a druhů, jímž se doplňují zákon ze dne 25. října 1896, č. 220 ř. z., novela ze dne 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., a zákony ze dne 9. dubna 1920, čís. 313, a ze dne 22. srpna 1921, čís. 336 Sb. z. a n., o dani z příjmu.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji přípisy:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Přípisy:

kraj. soudu v Hradci Král. ze dne 14. března 1924, č. Vr VII 719/23, kterým se odvolává trestní řízení proti posl. dr. Brunarovi pro přečin podle § 14 zákona na ochranu republiky ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jehož se dopustil výroky na schůzi 3. března 1923 v Broumově (č. 361 im. - presid. sd. 215. schůze),

kraj. soudu v Olomouci, odd. VII., ze dne 11. března 1924, č. Vr VII 466/23, kterým se zastavuje trestní řízení proti posl. Röttelovi a dr. Hanreichovi pro zločin podle § 65 b) trestního zákona, spáchaného výrokem na schůzi ve Šternberku (číslo 306 im. presid. sd. 194. schůze).

Předseda: Přikazuji výboru kulturnímu vládní návrh zákona o župních obvodních inspektorech školních (současně přikázán výborům rozpočtovému a soc.-politickému) (tisk 4446).

Přejdeme k dennímu pořadu, a to k odst. 1, jímž je:

1. Zpráva výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 4215), jímž se vydávají předpisy k ochraně života a zdraví osob zaměstnaných v živnostech lakýrnických, natěračských a malířských (tisk 4367).

Zpravodajem výboru soc.-politického je pan posl. Tayerle, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Tayerle: Vážená sněmovno! Vládní návrh, který byl poslanecké sněmovně předložen tiskem 4215, byl jen formálním důsledkem mezinárodní úmluvy, která vzešla z mezinárodní konference práce v Ženevě roku 1922. Věcně však odpovídá nejnaléhavější potřebě, která se projevila v tomto průmyslovém oboru při pracích dělnických v zájmu života a zdraví dělníků a která již dlouhá léta před tím byla pociťována, takže i v bývalém Rakousku vyšlo se této potřebě vstříc tím, že byly vydány roku 1908 zvláštní předpisy, jež měly za účel chrániti dělnictvo natěračské a malířské před nebezpečím otravy olovem.

Důvodová zpráva, která byla připojena k návrhu, jakož i důvody, jimiž odůvodňuje soc. politický výbor předloženou osnovu zákona, s dostatek naznačily, o jaké nebezpečí tu běží a jakou snahu sleduje osnova zákona, jestliže chce chrániti nejdražší majetek člověka, totiž jeho zdraví a život. Jsou to hrozné důsledky otravy olovem, které byly předvedeny i mezinárodní konferenci práce v Ženevě ve zvláštní přednášce a které vyvolaly úžas a pozornost všech zastoupených delegátů, důsledky, které pohříchu jen užšímu kruhu interesentů, zejména jen lékařům odborníkům, jsou známy. Právě v poslední době vydal odborný lékař dr. Wiener v Praze zvláštní brožurku, která pojednává o otravě olovem sice po většině v živnosti knihtiskařské, ale fakt, která uvádí tento lékař ve své brožuře, může býti také velmi dobře zde použito, poněvadž tu běží v podstatě o tutéž otravu v živnostech lakýrnických, natěračských a malířských, kde hrozí ještě větší nebezpečí, poněvadž při práci knihtiskařské je daleko lepší zařízení dílen, daleko lépe postaráno o čistotu, než je tomu právě v tomto oboru živnostenském.

Nebudu tu zacházeti do podrobností, není toho také třeba. Stačilo by sice, abychom použili statistik nemocenských pokladen zejména odborných, abychom ukázali, jaké zhoubné následky vyvolá tato otrava. Neběží tu jen o vnitřní onemocnění střev a žaludku, ale také, jak právě dr. Wiener dokazuje, i o onemocnění čivstva, o těžké choroby, které končívají pravidelně smrtí, ovšem po velikém utrpení postiženého dělníka.

Dnes, kdy jednáme o sociálním pojištění, uvádějí se také velmi často a právem jeho náklady, které vybízejí ovšem právě proto k větší ochraně před nemocí, neboť, co učiníme k odvrácení nemoci, k odvrácení nebezpečí, bude jistě cennější a národohospodářsky prospěšnější, než když sebe lépe potom pomůžeme nemocnému. To je také snaha, kterou sleduje tato osnova zákona. Při práci s bělobou olovnatou, které se užívá v živnostech lakýrnických, jde ovšem hlavně o čistotu. Této snaze také odpovídá zákon i předpisy, které jsou k němu připojeny a které byly velmi podrobně projednány sociálně politickým výborem v několika schůzích, při kterémž jednání také podroben i původní vládní návrh určitým prospěšným změnám.

Výbor sociálně-politický nechtěl činiti rozdílu zejména mezi velikými a malými závody, aspoň ve své většině. Ovšem pokud toho rozdílu ještě hotová osnova zákona respektuje, činí se tak zejména proto, poněvadž v malých dílnách a závodech se s bělobou tolik nepracuje. Běží tu totiž o určité práce, které vyžadují nátěru běloby, poněvadž jsou předměty tyto vydány nebezpečí počasí, povětrnosti, krátce daleko většímu nebezpečí zkázy, kterému se může předcházeti jedině tímto trvalejším nátěrem, nežli jen dočasným jiným opatřením. Pouze tam musil výbor ovšem vyjíti vstříc, kde šlo o to, aby předpisy tyto nezůstaly na papíře, neboť neběží nám o to, abychom tvořili zákon, který by byl sice velice dalekosáhlý, ale který by v praksi buď nebyl vůbec prováděn anebo by nemohl býti prováděn. Práce, o které tu jde, jsou zejména práce ve větších závodech, jako továrny na nábytek, vagóny, kočáry, zdviže atd., krátce nikoli malé dílny, nýbrž větší závody, ve kterých přece jenom aspoň 15-20 anebo několik desítek dělníků je zaměstnáno. V malých dílnách obyčejně tyto práce se neprovádějí. To byl také důvod, proč proti původnímu návrhu snížena byla číslice 20 dělníků v dílnách, pro které byla žádána zvláštní ochrana pro zajištění čistoty, na číslici 15, kterýmžto snížením vychází soc. politický výbor vstříc požadavkům, které po této stránce právem k ochraně dělnictva lakýrnického byly vzneseny.

Pokud se připouštějí výjimky z předpisů zákonných, připouštějí se jen výjimky naprosto nutné, buď technicky odůvodněné nebo výchovou učňů nebo dělnictva vyžadované. Takové výjimky se ovšem podřizují zvláštním předpisům a umožňuje se zvláštním rychlým řízením nejenom dokonalejší kontrola, která by dávala záruku, že těchto výjimek nebude zneužíváno, nýbrž podporuje se zájem národohospodářský, aby toto řízení samo o sobě nestávalo se ilusorním a nevyžadovalo příliš dlouhé lhůty, která by zmařila jenom úmysl zákona.

Z toho důvodu také bylo usneseno a doporučuje se v osnově zákona, aby zejména živnostenské inspektoráty převzaly tu úkol nejenom dozorčí, nýbrž také prozatímně rozhodující tam, kde běží o naléhavé případy, poněvadž se předpokládá, a myslím právem, že právě živnostenské inspektoráty jsou na prvém místě povolány, aby této otázce poskytovaly potřebné záruky, které provádění zákona vyžaduje. Zákon pak sleduje zejména snahu pravidelných prohlídek lékařských, neboť od těchto prohlídek závisí nejenom zdraví dělníků, kteří s bělobou pracují, nýbrž také všechna další opatření, která se v takových dílnách, v nichž se s bělobou pracuje, vyžadují. V celku představuje zákon, který je předložen ke schválení, určité zostření předpisů platných z r. 1908. Bude míti také zejména výhodu, že tu běží o zákon, tedy o vyšší formu platných právních předpisů, nežli je pouhé nařízení, které také namnoze pohříchu, jak máme o tom fakta, dostatečně nebylo respektováno a dodržováno.

Návrh, který soc.-politický výbor předkládá ke schválení, je prostě jenom novým dokladem, že státu nemůže a nesmí býti a také není lhostejným zdraví občanů, zejména pak zdraví dělníků v jednotlivých oborech pracovních a že tu soukromý námezdní poměr musí býti podroben určité kontrole, určitému dozoru a předpisům, které by chránily majetek dělnictva, jeho zdraví a život. Zvýšená kontrola je i konečně národo-hospodářsky prospěšná, neboť to, co ušetříme pak na lécích, nemocnicích, krátce ošetření, kterého nemocny člověk nezbytně vyžaduje, přijde jistě ku prospěchu i obecnému hospodářství, nehledě ovšem k úspoře resp. zisku, který získá rodina dělníka, který touto otravou je postižen. Pole pracovní nesmí býti prostě bojištěm, na němž padá ročně v obět tisíce neznámých životů, tisíce neznámých pracovníků, kteří konají poctivě svoji společenskou povinnost.

Tímto zákonem uznává také stát tuto společenskou povinnost, kterou má zase naproti těmto pracovníkům, kteří obětují své zdraví, snad životy, ve prospěch společensky nezbytné práce.

Doporučuji proto návrh zákona, který je předložen slavné sněmovně tiskem 4367, a domnívám se, že není třeba zacházeti do podrobností dalších v tomto odůvodnění vzhledem k tomu, že výbor soc.-politický sám v důvodech, které jsou zde uvedeny u zákona předloženého, upozornil na jednotlivé důležité momenty, kterých je třeba šetřiti a dbáti pří provádění zákona. Je to mezi jiným zejména také okolnost, že za dělníky nepočítají se pouze dělníci, kteří používají výučného listu, nýbrž všechno dělnictvo, které je v takové dílně zaměstnané, tedy učňové, kteří s tohoto hlediska zdravotního musí býti také za dělníky posuzováni.

Předkládaje tudíž vašemu schválení návrh zákona tisk 4367 jménem soc.-politického výboru, očekávám také váš jednomyslný souhlas pro tento zákon. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu.

Ke slovu jsou přihlášeni na straně "proti" p. posl. Blažek; na straně "pro" pp. posl. Schuster a Kamelský.

Než udělím slovo prvému řečníku, navrhuji ve smyslu usnesení presidia řečnickou lhůtu 20 minut.

Je snad proti tomuto návrhu námitka? (Nebyla.)

Není jí, návrh můj je přijat.

Dávám slovo prvému řečníku, jímž je p. posl. Blažek

Posl. Blažek: Paní a pánové! Projednávaný vládní návrh zákona, jímž vydávají se předpisy k ochraně života a zdraví osob, zaměstnaných v živnostech natěračských, lakýrnických a malířských, mají za účel ochranu dělnictva pracujícího s bělobou olovnatou a s barvami a tmely, obsahujícími olovo. Jde zde o ochranu před otravou olovem. Pan zpravodaj již mluvil o hrozných důsledcích otravy olovem a ze zkušenosti známo, že následky otravy olovem jsou hrozné, že končí oslepnutím a velmi často tragickou smrtí. Když toto vezmeme v úvahu, je proto jediným prostředkem k zamezení otravy olovem bezpodmínečný zákaz používání barev a tmelů, obsahujících olovo a najmě bělobu olovnatou. Musím připomenouti, že je to starý požadavek dělnické třídy a že proto nás velikým podivením naplnilo příkré stanovisko vládních socialistických stran, které společně se stranami občanskými postavily se v sociálně-politickém výboru proti návrhu komunistických poslanců na bezpodmínečný zákaz používání běloby olovnaté a jiných olovo obsahujících barev.

Vzpomínám dnes jen lepší minulosti československé strany soc.-dem., která v rakouském parlamentě zastávala stanovisko naprostého zákazu, jak dokazuje návrh zákona o zákazu používání běloby, podaný roku 1907 posl. Ludvíkem Austem a obnovený 20. října 1909 soc. dem. poslanci: Austem, Hudcem, Beerem, Olivou a Witykem, návrh, který žádal naprostý bezpodmínečný zákaz používání běloby a barev olovo obsahujících. Zjištění těchto skutečností a dnešního protidělnického stanoviska koaličních vládních socialistických stran, které jako strany sociálně reformní zrazují svoji lepší minulost a staré požadavky dělnické, musí nutně přesvědčiti příslušníky těchto stran vládně-socialistických o zhoubnosti buržoasně-socialistického koaličního vládního režimu v naší Československé republice. Toto nesocialistické a protidělnické stanovisko vynikne tím více, uvědomíme-li si dále, že na třetí Mezinárodní konferenci mezinárodní organisace práce Společnosti národů, konané v listopadu roku 1921 v Ženevě, vyslovilo se 10 států bezpodmínečně pro zákaz používání běloby, olovnatých barev a tmelů. Byly to státy. Francie, Italie, Kanada, Finsko, Řecko, Norvéžsko, Polsko, Jugoslavie, Japonsko a Čína. Československá republika hájila stanovisko polovičaté, zákaz jen pro nátěry vnitřní a ještě s výjimkami. Toto reakční stanovisko naší koaliční vlády, v níž zastoupeno jest 8 socialistických ministrů, je tím více zarážející, ježto i ministerstvo sociální péče, jemuž svěřena jest ochrana dělnictva, řízeno jest, jak známo, příslušníkem strany socialistické. Jest dále také velmi zajímavo, že naše vláda koaliční, která v tak mnohých věcech podléhá reakčním vlivům francouzským, zaujala odchylné stanovisko v této otázce ochrany dělnictva od stanoviska francouzské vlády, a to stanovisko dělnictvu nepříznivé.

Ale i s hospodářského hlediska jest stanovisko vlády Československa neudržitelné, neboť Československo zrovna tak jako Francie musí veškerou potřebu běloby olovnaté krýti dovozem a vyváží naopak a ve značném množství náhražky, lithopon a bělobu zinečnatou. Podle důvodové zprávy bylo k nám dovezeno běloby olovnaté r. 1921 2154 q, vývoz nebyl žádný, roku 1922 za 8 měsíců, leden až srpen, 1320 q, vývoz pouze 3 q. Běloby zinkové, tedy náhražky, dovezeno k nám bylo roku 1921 i 856 q a vývoz naproti tomu činil 28.103 q. Roku 1922 za 8 měsíců dovoz činil 4324 q a vývoz 15.643 q. Lithoponu bylo k nám dovezeno roku 1921 436 q a vyvezeno 11.400 q, roku 1922 za 8 měsíců obnášel dovoz 65 q a vývoz 2937 q.

Když všeobecně shrneme úsudek o vládním návrhu, vidíme, že vládní návrh zákona znamená jen částečně zlepšení dosud platných předpisů, vlastně nařízení ministerstva obchodu z 15. dubna r. 1908, a že bude velmi nedostatečnou ochranou zaměstnanců před hroznou otravou olovem. Sama důvodová zpráva zdůrazňuje, že nejlepším prostředkem k zamezení otravy olovem by byl zákaz používání i všech barev a tmelů obsahujících olovo, zejména běloby olovnaté.

Také statistika mluví pro bezpodmínečný zákaz. Zase cituji z důvodové zprávy. Podle záznamů nemocenské pokladny společenstva malířů, natěračů a lakýrníků ve Vídni v letech 1901-1905 onemocnělo z 1888 natěračů 146 osob otravou. V Anglii v období 1900 až 1909 byl celkový počet otrav u natěračů 1793 a z toho 383 případů, tedy 19·4% skončilo smrtí. Toto číslo zmenšuje se sice v ostatních průmyslových odborech podřízených povinnosti hlášení, přes to však jest varovným mementem a protestem proti připravované nedostatečné ochraně dělnictva a zdůrazněním starého dělnického požadavku - naprostého a bezpodmínečného zákazu používání barev a tmelů obsahujících olovo.

Tento požadavek obsahuje také návrh klubu komunistických poslanců a my žádáme poslance socialistických stran, zejména p. zpravodaje poslance Tayerleho, tajemníka Sdružených odborových dělnických organisací, aby tento dělnický požadavek pro krásné oči svých měšťanských koaličních spojenců nezrazovali, nýbrž aby podle přání dělnictva hlasovali pro naprostý zákaz běloby a jiných olovo obsahujících barev a tmelů. (Souhlas komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má p. posl. Schuster.

Posl. Schuster (německy): Slavná sněmovno! Projednávaná předloha o ochraně života a zdraví osob zaměstnaných v živnostech malířských a natěračských jest doplňkem mezinárodní úmluvy uzavřené v roce 1921 v Ženevě. Stane-li se předloha zákonem, budou tím dosud platné předpisy živnostenského řádu z roku 1905 odbyty a na místo živnostenských předpisů přijde nyní zákon. Bohužel, nutno říci, že předloha proti obsahu mezinárodní úmluvy znamená velmi značné oslabení a zředění. Co se týče ochrany dělníků, nejde zákon tak daleko, jak tomu chce mezinárodní úmluva. Toho jest neobyčejně litovati a zavdalo to našemu klubu podnět, aby k předloze samé, kterou jest celkem jen vítati, podal několik pozměňovacích návrhů. V §u 2 musíme vytýkati, že v rozporu s mezinárodní úmluvou bylo prohlášeno za přípustno pro malbu písma používání barev obsahujících olovo. V mezinárodní úmluvě to není dovoleno, zde vidíme již první oslabení uzavřených smluv. V druhé části §u 2, odst. b) se výslovně praví, za jakých předpokladů a v kterých podnicích jest dovoleno použíti barev olovo obsahujících. Kromě toho se připojuje ještě odstavec c), v kterém se dovoluje použíti olovo obsahujících barev ve zvláštních případech. Ve svém návrhu žádáme, aby odstavec c) byl škrtnut, poněvadž věc pojímáme tak, že výpočet, za jakých předpokladů může se použíti barev olovo obsahujících, jest již dostatečně znázorněn v odstavci b) a že není již více zapotřebí připojovati ještě případy vyžadující zvláštního zřetele pro použití olova, čímž se přece předpisy neobyčejně zmirňují a ve smyslu používání barev olovo obsahujících rozšiřují, což přirozeně zvětšuje nebezpečí otravy.

Nesmírně důležitým oddílem jest § 4. Zde se taxativně uvádí, jak zařízeny mají býti dílny, v nichž se pracuje barvami olovo obsahujícími, jak mají vypadati podlahy atd. Musí tu býti zvláštní skříně pro uschování obleků a jídla. Dále se praví, že v podniku zaměstnávajícím nejméně 20 dělníků, jest podnikatel povinen poříditi zvláštní pracovní oblek při používání barev olovo obsahujících. Toto pojímání zákona působí poněkud velice zvláštním dojmem, totiž že teprve při více než 20 lidech se počíná nebezpečí otravy olovem: v podnicích, zaměstnávajících méně nežli 20 lidí, nezdá se zákonodárci věc tak nebezpečnou. Podali jsme proto v soc.-politickém výboru návrh, aby se těchto opatření použilo již při zaměstnaném stavu 10 dělníků, poněvadž v živnostech malířských, natěračských a lakýrnických mají malé podniky převahu nad velkými a poněvadž ve velkých podnicích jsou ochranná opatření tak jako tak lepší, nežli v podnicích malých a poněvadž právě v malých podnicích může neobyčejně rozbujeti nebezpečí otravy olovem. Musil by tedy přirozeně dělník míti dva pracovní obleky, jeden při používání barev olovo obsahujících a druhý pro ostatní práce. Za nynějších mzdových a příjmových poměrů dělnictva jest však naprosto vyloučeno, aby si dělník dopřál dvou pracovních obleků. Zákon se má tudíž postarati o to, aby za všech okolností při používání barev olovo obsahujících pořídil podnikatel vlastní pracovní obleky, postaral se o jejich patřičné čištění a uschování a aby ostatní oděv, jídlo atd. nepřišly do styku s těmito pracovními obleky. Je přece nesmírně kormutlivou věcí, že dozor nad všemi těmito ochrannými opatřeními jest více méně přikázán pouze zaměstnavateli; jest snadno pochopitelným, že zaměstnavatel bude dbáti těchto ochranných opatření jen potud, pokud se nevysazuje snad nebezpečí pokutování pro přestoupení zákona aneb pokud nevznikne jemu samému zvláštní omezení nebo překážka pro plné provozování svého živnostenského podniku. Tam, kde by mohla ochranná opatření obsahovati případné zmenšení pracovního výkonu, nastává nebezpečí, že bude bohužel v takových případech pravděpodobně opomenuto nutné pozornosti, bude-li přikázána pouze samotnému zaměstnavateli. Přejeme si tudíž, aby se přísný dozor nad těmito podniky živnostenskými inspektoráty dál ve formě daleko intensivnější, nežli na jakou jest v zákoně pamatováno a jak tomu dosud bylo v praksi. Vždyť v jednom ustanovení zákona se praví, že podnikatel má vésti seznamy dělníků, že má tyto seznamy na požádání předložiti živnostenskému inspektorátu a že má na základě těchto v případech, kdy zpozoruje onemocnění, povolati lékaře k vyšetření. Lze však téměř s jistotou míti za to, že v okamžiku, kdy podnikatel zavolá lékaře k vyšetření dělníka, příznaky otravy již dosáhly takového stupně, že zkoumání případu nebude moci již otravě samé příliš pomoci. Jsme tedy pro to, aby takové podniky, v nichž se pracuje barvami olovo obsahujícími, byly pod dozorem živnostenských inspektorátů, aby se zavedl stálý lékařský dohled a aby i případy onemocnění, pokud se registrují nemocenskými pokladnami, byly během určité lhůty a to čtvrtletně předkládány živnostenským inspektorátům, jednak aby se získala bezvadná a přesná statistika o i případech nemocí vzniklých otravou olovem, jednak aby se mohla učiniti příslušná opatření na zamezení otrav olovem, poněvadž, jak již pan zpravodaj o této předloze uvedl, jest důležitější zamezení, nežli opatření, jaká by se měla státi v případě onemocnění neb otravy.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP