Úterý 18. března 1924

 

Začátek schůze v 1 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek

Místopředsedové: dr. Czech, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

187 poslanců dle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Dolanský, dr. Franke, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Stříbrný.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 248. schůzi poslanecké sněmovny.

Udělil jsem dovolenou na dnešní schůzi posl. Petrovickému; na týden posl. dr. Keiblovi, Stodolovi a Palkovichovi vesměs pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omlouvají se posl. Tučný, Nejezchleb-Marcha, Houser, Bradáč a dr. Engliš.

Lékařské vysvědčení předložili posl. Heeger a Hirsch.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru imunitního posl. Ant. Černého za posl. Astra; do výboru branného posl. Čundrlík a za posl. Oktavce a posl. Chalupníka za posl. Astra; do výboru zemědělského posl. Alb. Chalupu za posl. Koudelku.

Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do téhož výboru posl. Chlebounovou za posl. Mašatu.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru rozpočtového posl. Kamelského za posl. dr. Matouška.

Klub poslanců "Bund der Landwirte" vyslal do výboru zdravotnického posl. Pittingera za posl. Röttela.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru imunitního posl. Deutschovou za posl. Beutela a posl. Hackenberga za posl. dr. Haase; do výboru vyšetřovacího posl. dr. Czecha, Čermaka a Tauba za posl. Blatnou, Schweichharta a Uhla; do výboru prozkoumání činnosti Stálého výboru posl. Blatnou, Schweichharta a Uhla za posl. dr. Czecha, Čermaka a Hillebranda.

Předseda: Žádám za sdělení spisů došlých ze senátu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte): Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 7. března 1924, že senát přijal ve 193. a 194. schůzi dne 6. a 7. března 1924:

osnovu zákona o stavebním ruchu (tisk 1810 sen.),

osnovu zákona, jímž se upravuje poměr československé státní správy k Československé plavební akciové společnosti Oderské (tisk 1811 sen.) - a to ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Předseda: Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 10. března 1924, č. j. 5987/24 m. r. vládní nařízení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte): Vládní nařízení ze dne 29. února 1924 o zachování služebních a pracovních poměrů po dobu cvičení ve zbrani (cvičení služebních) v roce 1924.

Předseda: Přikázal jsem výborům soc.-politickému a brannému.

Došly dotazy:

Sněm tajemník dr. Říha (čte):

Dotazy:

posl. Patzela:

ministru průmyslu, obchodu a živností stran vládního nařízení ze dne 6. prosince 1923, č. 233 Sb. z. a n., o provádění voleb do živnostenských společenstev a společenstevních svazů,

ministru zemědělství o převzetí bývalého státního lesního úředníka Jos. Johna do československé státní služby,

ministru nár. obrany o vychovávacím příspěvku pro pí. Marii Reineltovou z Ústí n. L.,

posl. Sladkého:

ministru financí ve věci invalidity Ant. Krále v Karvinné,

ministru školství a nár. osvěty ve věci novostavby pro české státní střední školy v Bohumíně a v Českém Těšíně,

ministerskému předsedovi ve věci plebiscitních poškozenců na Těšínsku,

posl. Bezděka a druhů ministru školství a nár. osvěty o působení učitele Fr. Perny v Telnici u Brna,

posl. H. Bergmanna a spol. ministru školství a nár. osvěty o odměně za vyučovací hodiny nad učební povinnost učitelů měšťanských škol,

posl. inž. Kalliny ministru soc. péče, že se Karlu Köhlerovi z Drahovic nevyplácí invalidní důchod,

posl. dr. Lehnerta a dr. Brunara ministru soc. péče, že se zadržuje vyplácení invalidního důchodu válečnému poškozenci Frant. Mohrovi z Dolní Roketnice,

posl. dr. Lelleyho:

ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska o bezzákonnom jednaní okresného náčelníka v Leviciach odňatím pasu dr. Gyapaymu,

ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska o liknavom postupu župného úradu v Nitre pri poukazovaní penzie Štefana Brezánskeho,

ministrovi vnútra pre nezákonný postup četníctva ve Veľkych Ripňanoch (Nitra),

ministrovi financií o sebavoľnom postupe generálneho finančného riaditeľstva v Bratislave ve veci vdovskej penzie po Fraňovi Korányiovi,

ministrovi soc. pečlivosti pre škandalóznu nedbalosť zemského úradu sociálnej pečlivosti v Bratislave,

ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska vo veci notárskeho platu,

ministrovi financií o nesprávnom zdanení súkenníckého priemyslu domáceho v Prievidzi a Nemeckom Pravne,

ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska o jazyku úradných novín veľžupy bratislavskej,

ministrovi financií o zvláštnom postupe finančného riaditeľstva v Bratislave,

ministrovi financií o preložení Fraňa Tonhaizera, ú-radníka mincovne v Kremnici,

ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska o protizákonnom postupe notára v Jagersegu,

posl. dr. Körmendy-Ékesa:

ministrovi vnútra o prepustení rešp. o odbytnom Belu Halásza, úradníka sirotskej stolice v Berehovu,

ministrovi školstva a nár. osvety vo veci vdovskej penzie vdovy po profesorovi dr. Rudolfovi Hazslinszky a o penzii Ludvika Krausza, profesora na odpočinku,

ministrovi školstva a nár. osvety o zadržaných požitkoch Ladislava Bátoriho, ev. ref. učiteľa v Drahňove,

ministrovi vnútra o zvýšení župnej penzie Roberta Hajhála v Gelnici,

ministrovi obchodu a ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska o nepravidelnom ustanovení penzie Imricha Sevcsika, penzionovaného cestmajstra v Nitre,

ministrovi vnútra o penzii vdovy po Ľudvikovi Šimkovi, notárovi v Krásnej Horke Podhradí,

ministrovi školstva a nár. osvety o náhrade za koblinu a rokovinu grécko-katolíckemu duchovenstvu,

ministrovi zemedelstva o nezákonitom penzionovaní hajníka Fraňa Patakyho,

ministrovi železníc o penzii Gabriela Györyho, penzionovaného vlakvedúceho v Tiačeve,

ministrovi vnútra a ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska o upravení penzie župných penzistov bývalej župy Novohradskej,

ministrovi nár. obrany o nezaplatení nájemného a o škodách spôsobených v byte vojskom,

ministrovi železníc o platoch železničných sriadencov,

ministrovi financií o tom, že Bela Wittchen, obyvateľ v Mníšku, nedostáva na svoje podania odpovedi,

posl. dr. Jabloniczkého ministrovi financií a ministrovi vnútra o neoprávnenom odejmutí cestovného pasu dr. Eduardovi Gyapaymu, pravotárovi v Leviciach,

posl. Szentiványiho ministrovi vnútra a ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska o zapovedaní dedinských ochotníckych divadelných predstavení v okrese Tornala.

Předseda: Došly odpovědi:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ve věci stížnosti Bernáta Wolfa v Košicích proti celnímu úřadu v Marcheggu,

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa ve věci pense Antonína Muszkalayho a Josefa Paulíka, bývalých gymnasiálních profesorů v Trenčíně,

min. vnitra na dotaz posl. Patzela o tom, že okr. správy politické vybírají zvláštní poplatky,

min. železnic na dotaz posl. Simma o propuštění býv. skladištního mistra Viléma Königa v Liberci,

min. soc. péče na dotaz posl. inž. Kalliny o důchodu válečné vdovy M. Kiesslové,

min. soc. péče na dotaz posl. inž. Kalliny o důchodu pro válečného poškozence Otto Klementa,

min. spravedlnosti na dotaz posl. Mlčocha a druhů o zabavení letáku "Němci a Židé svůj k svému, Češi proti svému",

min. financí na dotaz posl. dr. Lodgmana o vrácení 1.270 Kč, jež byly řídícímu učiteli v. v. Frant. Weberovi z Nové Vsi u Teplic-Šanova zadrženy při kolkování bankovek,

min. pošt a telegrafů na dotaz posl. inž. Junga a druhů o provádění jazykových zkoušek v části Slezska, obydlené Němci,

min. vnitra na dotaz posl. Patzela o obecních volbách v obci Řeži, okres Jesenice,

min. obchodu na dotaz posl. Mlčocha a spol. o zrušení hotelu v Hradci Králové,

min. nár. obrany na dotaz posl. H. Bergmanna, Zeminové a spol. o poměrech kancelářských pomocníků vojenské správy na Slovensku,

min. nár. obrany na dotaz posl. Tausika o odpovědi na interpelaci o politické persekuci, o stálém šikanování mužstva posádky prešovské a o nových případech šikanování mužstva a týrání vojáka Turzy,

min. financí na dotaz posl. dr. Luschky o výplatě pense vrch. dozorce finanční stráže v. v. Jana Lacha v Čes. Těšíně,

min. školství a nár. osvěty, nár. obrany a financí na dotaz posl. dr. Lodgmana o nárocích na plat a požitky p. Anny Schubertové, vdovy po cvičném učiteli Rudolfu Schubertovi v Chomutově, který se stal ve světové válce nezvěstným,

min. vnitra na dotaz posl. inž. Junga, že v Jihlavě bylo studentům zakázáno nositi barevné odznaky,

min. obchodu na dotaz posl. Krause a druhu o vrácení manipulačního poplatku na dovozní povolení čís. 1633 ze dne 13. října 1919.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4451. Zpráva výboru imunitního o žádosti kraj. soudu v Uh. Hradišti za vydání posl. Mikulíčka pro zločin podle § 152 tr. zák.

Tisk 4452. Zpráva výboru imunitního o žádosti hlav. stát. zastupitelstva v Bratislavě za vydání posl. Karlovského pro zločin urážky na cti.

Předseda: Počátkem schůze bylo tiskem rozdáno usnesení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4450. Usnesení senátu o vládním návrhu (tisk sen. 1691 a 1791), kterým se předkládá Národnímu shromáždění obchodní smlouva mezi republikou Československou i a republikou Litevskou, podepsaná v Praze dne 27. dubna 1923.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4446. Vládní návrh zákona o župních a obvodních inspektorech školních.

Tisk 4447. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému souhlasu prozatímní úprava obchodních styků mezi Československou republikou a Královstvím Dánským, sjednaná v Praze dne 31. ledna 1924, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 8. února 1924, č. 34 Sb. z. a n.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány interpelace.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4436. Sbírka interpelací:

I. posl. dr. Raddy a druhů min. vnitra a spravedlnosti o zabavení brožury "Poslanec dr. Alois Baeran před pražskou porotou",

II. posl. dr. Budaye a spol. min. zahraničia v záležitosti americkej cesty p. dr. V. Šrobára,

III. posl. Boboka a spol. min. spravedlnosti o bezúzdnej cenzúre slovenskej tlače,

IV. posl. J. Mayera a druhů min. spravedlnosti a vnitra, že chebské státní zastupitelství používá libovolně tiskového zákona,

V. posl. J. Mayera a druhů min. nár. obrany, jak české vojenské úřady nakládají s německou řečí,

VI. posl. J. Mayera a druhů min. železnic o událostech u osobní pokladny státní dráhy v Chebu,

VII. posl. J. Patzela a druhů min. spravedlnosti o zabavení románu "Ó Čechy!" od Hanuše Watzlika.

Předseda: Počátkem schůze byla tiskem rozdána Těsnopisecká zpráva o 247. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 4444. Návrh posl. Kreibicha a soudr. na prozkoumání dvorního archivu vídeňského vyšetřovacím výborem

Tisk 4445. Návrh i posl. Kreibicha a soudr. na zahájení vyšetřování korupční lihové aféry vyšetřovacím výborem.

Tisk 4453. Návrh posl. Zierhuta a druhů na obnovení práva obcí volně nakládati se svými statky zapsanými do zemských desk.

Tisk 4457. Návrh posl. Tesky a soudr. na změnu a doplnění zákona ze dne 19. července 1921, č. 267 Sb. z. a n., o státním příspěvku k podpoře nezaměstnaných.

Tisk 4441. Návrh posl. Wenzela a druhů na úpravu soukromoprávního poměru vnitrozemské plavby.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Žádosti:

sedrie v Nitře ze dne 23. února 1924, č. B 1673/1924/6, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 3. března 1924, č. 29555/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Daruly pro přečin utrhání na cti politických úřadů podle § 1, § 3, č. 1 a 2, § 4, § 9, č. 6 zák. čl. XLI z r. 1914, jehož se dopustil výroky na schůzi dne 15. července 1923 ve Chtelnici (č. 441 im.),

sedrie v Bratislavě ze dne 10. ledna 1924, č. B 14.305-9/1923, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 8. března 1924, č. 3115/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Tesky pro přečin podle § 1, § 3, odst. 2, č. 1, 2 zák. čl. XLI z roku 1914, jehož se dopustil řečí na schůzi dne 23. září 1923 v Malackách (č. 442 im.),

okr. soudu v Plzni ze dne 10. března 1924, č. T VI 256/24-4, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Najmana pro přestupek proti bezpečnosti cti podle § 491 ca. JUDr. Rudolf Paukner (č. 443 im.),

sedrie v Ružomberku ze dne 21. února 1924, č. 523/24, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 8. března 1924, č. 3230/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Hakena pro přečin pomluvy podle § 1, § 3, odst. II, b) 1, 2, § 8, č. 2, a urážky na cti podle § 2, § 4, odst. II., § 8, č. 2 zák. čl. XLI z roku 1914, jichž se dopustil řečí na schůzi dne 23. září 1923 v Ružomberku (č. 444 im.),

okr. soudu v Hlohovci ze dne 28. února 1924, č. B 713/24, předloženou hlav. stát. zastupitelstvím v Bratislavě ze dne 10. března 1924, č. 3289/24, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Daruly pro přečin urážky na cti podle § 2 zák. čl. XLI z roku 1914, kval. podle § 4, odst. II téhož zák. čl., jehož se dopustil výrokem na schůzi dne 8. září 1923 v Píšťanech proti okr. náčel. Alex. Minarikovi (č. 445 im.).

přípis okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 15. března 1924, č. U IV 298/23-20, kterým se zastavuje trestní řízení proti posl. Slavíčkovi, Stříbrnému, Zeminové, Špatnému, dr. Franke, Tučnému, Langrovi, Práškovi, Trnobranskému a Laube pro přestupek proti bezpečnosti cti ca. dr. Vrbenský, dr. Bartošek, Landová-Štychová a Draxl (č. 330 im. - presid. sd. 202. schůze).

Předseda: Zápis o 247. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyla proti němu podána písemná námitka, jest schválen podle §u 73 jedn. řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.

Pan posl. Kreibich vznesl na mne dotaz podle §u 70 jedn. řádu posl. sněmovny tohoto obsahu:

Návrhy na zřízení zvláštních vyšetřujících výborů ku prozkoumání vídeňského dvorního archivu a lihové aféry usnesením sněmovny nebyly zařazeny na pořad sněmovní na námitku, odůvodněnou, že již zde jest vyšetřovací výbor. Proto se táže posl. Kreibich mne¨jako předsedy sněmovny:

1. Jaké opatření hodlám učiniti, aby nynější vyšetřovací výbor neprodleně zahájil činnost o obou zmíněných předmětech?

2. Zda jsem ochoten svolati schůzi klubovních předsedů k poradě o těchto dvou věcech.

K otázce prvé sděluji, že p. posl. Kreibich se soudruhy podal ve sněmovní kanceláři iniciativní návrhy podle §§ 19 a 21 jedn. ř., z nichž jeden navrhuje prozkoumání vídeňského dvorního archivu, druhý prozkoumání lihové aféry dosavadním vyšetřovacím výborem posl. sněmovny. Návrhy ty byly vytisknuty a v dnešní schůzi rozdány jako tisky 4444 a 4445.

Podle §u 21 jedn. řádu přikázal jsem oba tyto návrhy výboru iniciativnímu k projednání podle §u 23 jedn. řádu, jak také hlášeno jest v presidiálních sděleních dnešní schůze.

Podle §u 23 jedn. řádu předchozí usnesení výboru iniciativního jest předpokladem pro zahájení činnosti výboru iniciativního, žádané v návrzích i v přítomném dotazu.

Pokud jde o svolání schůze klubovních předsedů k poradě o obou předmětech, předložil jsem otázku tuto předsednictvu sněmovny k rozhodnutí, neboť podle §u 17 jedn. řádu jest to předsednictvo, které "dle potřeby přibírá ke svým poradám předsedy klubů s hlasem poradním".

Vycházejíc z ustanovení §§ 8 a 9 jedn. řádu, která určují obor působnosti předsednictva sněmovny, a § 17 jedn. řádu, který schůze klubovních předsedů připouští jako poradní sbor předsednictva - tedy v mezích oboru působnosti předsednictva samého - předsednictvo nerozhodlo se pro svolání schůze klubovních předsedů, neboť by tento poradní sbor nemohl se vyšetřováním zabývati meritorně, což uznává i sám pan tazatel, žádaje to iniciativním návrhem od výboru vyšetřovacího, tento poradní sbor nemohl by však ani formálně určovati nějakou direktivu výborům ani předbíhati jejich rozhodnutím, když výbory jsou v mezích jednacího řádu autonomní. (Výkřiky posl. dr. Šmerala. - Předseda zvoní.)

Žádám o klid.

Slovo k zodpovědění dotazu podle §u 70 jedn. řádu vyžádal si předseda výboru vyšetřovacího, pan posl. Pastyřík. Uděluji mu slovo.

Posl. Pastyřík: Slavná sněmovno! Pan posl. Kreibich podal na mne dne 7. března 1924 jako předsedu vyšetřovacího výboru podle §u 70 jedn. řádu dotaz, jsem-li ochoten za účelem vyšetření korupční aféry lihové a k prozkoumání dvorního archivu vídeňského co nejdříve svolati vyšetřující výbor.

Na dotaz tento odpovídám podle předpisů v plenu sněmovny, že jsem ochoten svolati vyšetřovací výbor okamžitě, jakmile tomuto výboru předloženy budou nějaké spisy nebo nějaká akta vůbec. Pokud záležitosti shora jmenované výboru přiděleny nebudou, nemohu jej svolati, protože projednávání samo žádného podkladu ve výboru nemá. (Výkřiky posl. Skaláka.)

Předseda: Přikazuji:

výborům živnostenskému a soc.-politickému vládny návrh zivnostenského zákona pre územie Slovenska a Podkarpatskej Rusi (tisk 4412),

výborům rozpočtovému a zahraničnímu vládní návrh, kterým se předkládají Národnímu shromáždění republiky Československé: "1. Úmluva o poštovní spořitelně uherské s přílohami A, B, C; 2. Závěrečný protokol k této úmluvě; 3. Dohoda o rozdělení úhrady dané Maďarskem podle čl. 10. a 11. úmluvy uvedené sub 1. 4. Závěrečný protokol k této dohodě", sjednané v Budapešti 7. listopadu 1922 (tisk 4416), navrhuji, aby těmto výborům uložena byla k podání zpráv o těchto vládních návrzích lhůta 8denní.

Výboru ústavně-právnímu přikazuji vládní návrh zákona o labských plavebních soudech (tisk 4427) a navrhuji, aby mu ložena byla k podání zprávy o tomto vládním návrhu lhůta 3denní. Konstatuji, že sněmovna je schopna se i snášeti. Kdo souhlasí s navrženými lhůtami, prosím, nechť zdvihne ruku. (Děje se.) To jest většina. Tím lhůty jsou schváleny.

Posl. dr. Medinger žádá o udělení dovolené do dubna pro cestu do ciziny.

Kdo souhlasí s udělením této dovolené, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Dovolená jest udělena.

Přistoupíme k projednání pořadu schůze, a to k prvnímu odstavci, jímž jest:

1. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro záležitosti průmyslu, živnosti a obchodu o vládním návrhu (tisk 4286), kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní dohoda mezi Československou republikou a Norskem, podepsaná v Praze dne 2. října 1923 (tisk 4345).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční pan posl. Stivín; za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností za nemocí omluveného pana posl. Veverku stanovím zpravodajem předsedu téhož výboru pana posl. Slavíčka.

Uděluji slovo prvému zpravodaji, panu posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno! Zahraniční výbor většinou hlasů přijal návrh schvalovacího usnesení a předkládá jej poslanecké sněmovně s doporučením ku přijetí.

Po uzavření a aktivování obchodní smlouvy s Francií ze dne 17. března t. r. stalo se nutným upraviti náš obchodně politický poměr též k Norsku. Má totiž Norsko v platnosti trestní celní tarif, který aplikuje na zboží všech států, v nichž zboží norské jest celně diferencováno.

Smlouva československo-francouzská přiznala celní výhody celé řadě artiklů, jež mají též pro Norsko důležitost. Bez smluvní úpravy nebylo by zákonné možnosti poskytnouti tyto výhody též Norsku. Sáhlo-li by v tomto případě Norsko k aplikaci trestního tarifu na československé výrobky, znamenalo by to poškození i znemožnění odbytu některých pro vývoz do Norska v úvahu přicházejících československých druhů zboží.

Do Norska se od nás hlavně vyváží ze zemědělských produktů cukr, slad, chmel, z výrobků průmyslových přicházejí hlavně v úvahu pivo, textil, prádlo, obuv, sklo, porculán, hudební nástroje a j. v.

Naproti tomu se z Norska dovážejí z největší části suroviny a polotovary k dalšímu zpracování. Jest to hlavně rybí a tulení tuk, ryby, pak kyz železný, bavlněné odpadky, sirník amonatý, ledek draselnatý, umělá hnojiva.

K podpisu dohody československo-norské došlo dne 2. října 1923. Tato dohoda odpovídá duchu směrnic uplatněných v ostatních obchodních smlouvách; jsouc založena na základě nejvyšších výhod, poskytuje nám tato dohoda jak v oboru celním a dovozním, tak v příčině připouštění konsulárních úředníků všechny úlevy a výhody, jež by Norsko komukoli poskytlo. Výjimku tvořily by zvláštní výhody, jež by Norsko poskytlo Dánsku nebo Švédsku. Tuto klausuli nalézáme již v předválečných smlouvách. S hlediska praxe vypadá věc tak, že by k zvláštnímu režimu obchodně-politickému skandinávských zemí mohlo dojíti jen tehdy, jestliže by i velmoci k podobnému režimu svolily. Jestliže by zvláštní výhody poskytnuté Švédsku nebo Dánsku byly přiznány kterémukoliv jinému třetímu státu, má Československá republika právo tytéž výhody reklamovati pro sebe.

Naproti tomu vzdává se Norsko práva dožadovati se pro sebe zvláštních celních výhod, jež by si Československá republika sjednala s Rakouskem v základě článku 222 mírové smlouvy St. Germainské nebo s Maďarskem v základě článku 205 mírové smlouvy Trianonské.

Podle zásady vyslovené též v ostatních našich smlouvách jsou z aplikace doložky o nejvyšších výhodách vyloučeny všechny úlevy, jež smluvní státy přiznaly sousedním zemím z důvodů usnadnění místního pohraničního styku.

Dohoda československo-norská jest uzavřena na dobu jednoho roku, načež se mlčky prodlužuje. Výpovědní lhůta obnáší tři měsíce.

Předkládaná dohoda jest dalším článkem v síti našich obchodních smluv, jimiž zabezpečuje se odbyt a soutěživost našich výrobků.

Proto si dovoluji doporučovati poslanecké sněmovně, aby ve smyslu usnesení výboru zahraničního dala svůj souhlas ke schválení této dohody. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu - panu posl. Slavíčkovi

Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno!

Výbor pro záležitosti průmyslu, živností a obchodu uvážil všechny okolnosti, za kterých byla obchodní smlouva tato uzavřena, a prozkoumal usnesení výboru zahraničního. Poněvadž republika naše uzavírá vzhledem k neurovnaným hospodářským poměrům obchodní smlouvy jen na určitou, omezenou lhůtu - na dobu 1 roku - a že, kdyby se poměry změnily, možno změniti také obchodní ujednání naše, usnesl se výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností doporučiti tuto osnovu sněmovně ke schválení. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Zahajuji debatu.

Ke slovu jsou dosud přihlášeni na straně "proti": pp. posl. Patzel, Tausika dr. W. Feierfeil.

Než udělím slovo prvnímu řečníku zapsanému, navrhuji ve smyslu usnesení presidia řečnickou lhůtu 20 minut.

Jest snad proti tomu námitka?

(Námitka nebyla.)

Není jí. Návrh můj je přijat.

Uděluji slovo panu posl. Patzelovi. (Hlasy: Není přítomen!)

Jelikož pan posl. Patzel není přítomen, ztrácí slovo.

Dále má slovo pan posl. Tausik. (Výkřiky ľudových poslanců slovenských.)

Posl. Tausik: Slavná sněmovno! Mám uloženo jménem klubu komunistických poslanců učiniti tento politický projev:

Výsledek voleb na Podkarpatské Rusi ukázal, jak nesprávnou byla ta část poslední řeči min. předsedy Švehly, kterou on - ohlašuje nový výminečný zákon na ochranu korupce a proti tisku - s přehnaným sebevědomím dovolával se toho, že za vládou a koalicí stojí většina obyvatelstva. Volby v Podkarpatské Rusi ukázaly neschopnost a neudržitelnost nynější vládní korupční soustavy. My považujeme za nutné, aby z těchto voleb byly vyvozeny politické důsledky: provedení nových všeobecných voleb. (Tak jest!) Příčiny, které k úplnému bankrotu přivedly dosavadní režim bezideové metody vládnutí, zcela určitě musí dovésti vládní a koaliční politiku ke stejným koncům v rámci celostátním. O těchto příčinách jistě bude mnoho uvažováno a psáno. My v první chvíli úmyslně zatím jenom naznačíme, jenom v teoretické formuli pravíme, v čem vidíme hlavní důvody neschopnosti a špatnosti nynější reakční vlády. Americký státník Franklin vydal spisek s názvem "Pravidla, jak z veliké říše učiniti malou". Je to celá teorie o tom, jak vlády reakční a neschopné, násilně se držící při moci, lidu se odcizivší, mohou státy uváděti do největší tísně, ano i do záhuby. Abych postavil vám zrcadlo vaší neschopnosti, vaší zlé vůle a vašich hříchů, cituji prostě několik úryvků ze spisku tohoto amerického státníka.

Franklin ironicky doporučuje politikům, kteří se domnívají, že jejich říše je příliš veliká, aby ji zmenšili špatnou správou, a ve způsobě rad vykládá všechno špatné počínání, jehož užili Angličané proti Americe. Píše ironicky takto: "Veliká říše může býti rovněž jako veliký koláč snadno zmenšena. Obraťte nejprve zraky k nejvzdálenějším provinciím, aby přišly potom zase na řadu provincie bližší. Když se jich budete chtíti zprostiti, vizme k tomu prostředek: Aby vždy byla možnost odloučení, pečujte, aby tyto provincie nebyly jedno tělo s mateřskou zemí, aby neužívaly společného práva, týchž výsad obchodních a aby byly spravovány několika zákony, vydanými od vás samých, bez jakékoliv účasti provincií ve volbě zákonodárců. Na vás je tudíž, abyste všeho toho zapomněli, ba abyste se i mstili, jako by vám tyto oposiční výtky ukřivdily. Jestliže se jim vidělo býti horlivými Whigy, vychovanými v revolučních zásadách, pomněte toho na jejich škodu a strojte se potrestati je. Takové zásady, jakmile se revoluce dovršila, nejsou již vhodné, ba upadnou v nenávist a ošklivost. Nechť byla jejich poslušnost jakkoli mírumilovná a nechť jakákoli byla jejich oddanost k vašim zájmům, snášejíc trpělivě křivdy, třeba je, abyste předpokládali, že jsou vždy nakloněni revoluci, a abyste s nimi podle toho naložili. Pošlete jim tedy do obydlí vojenské čety, jež by mohly zpupností svou rozdmýchati povstání lidu a potlačiti je náboji a bodáky. Těmito prostředky můžete v brzku obrátiti své podezření ve skutky, jako onen rolník, jenž bil svou ženu z podezření . . ." Nechci vyslovovati, co tam píše, poněvadž je to neslušné. "Vzdálené provincie nechť mají své úředníky a soudce. Musíte pečlivě voliti, koho chcete doporučovati pro tyto úřady. Možno-li vám najíti zničené marnotratníky, vysloužilé hráče, bursovní spekulanty - ti se hodí výborně za úředníky, neboť budou hltaví a popudí lid vyděračstvím." 

Tak sleduje a podávaje přehled všech stížností amerických s chladnou a širokou ironií, jež jest jedním z rysů ducha anglosaského, doporučuje Franklin Angličanům, aby potrestali nářky obětí a odměnili čestnými důchody potlačující a pronevěrné úředníky, aby obtížili osady spoustou poplatků, aby si nevšímali ani osobní svobody, ani svobody obchodu, aby postavili tvrze a poslali generály s neústavní mocí a pod. Franklin končí pak slovy: "Použijete-li pečlivě několik těchto pravidel, jež vám navrhuji, věřte mému slovu, brzy budete zbaveni soužení spravovati je."

Ve světle těchto politických zkušeností amerického státníka může býti zkoumána na výsledcích nedělních voleb metoda korupčního koaličního vládnutí v celém státě. Volby na Podkarpatské Rusi právě provedené jsou velkým mementem a poučením, neboť dokázaly, že podplácením, zakupováním duší, persekucí komunistické strany nelze udržeti režim, který ve svém jádru jest nezdravý. Zeměrobotníci a proletariát karpatoruský dal zřetelně najevo nejen svoji nespokojenost, nýbrž i pevné odhodlání provésti dokonalou úpravu poměrů sociálních i hospodářských.

Naším požadavkem v této prvé chvíli jest: okamžitá změna celé soustavy administrativní a policejní, odstranění zkorumpovaných živlů, (Výkřiky ľudových poslanců slovenských) zastavení persekuce příslušníků komunistické strany a všeho tamního chudobného lidu na Podkarpatské Rusi.

O zásadních problémech hospodářských, sociálních a politických promluví v nejbližší době povolaní zástupci karpatoruského lidu, kteří z řad příslušníků komunistické strany Československa byli včera tak imposantním počtem zvoleni do obou komor Národního shromáždění. (Potlesk komunistických poslanců.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále p. posl. Netolický na straně "pro".

Posl. Netolický: Slavná sněmovno! Chápu se slova k obchodní dohodě mezi republikou Československou a Norskem ne za tou příčinou, abych mluvil politicky, jako to činil předešlý řečník, nýbrž abych pouze věcnými důvody podepřel obchodní dohodu mezi námi a Norskem, aby byla přijata a dostalo se jí ústavního schválení.

Naše zahraniční hospodářská politika byla s počátku po převratu více méně ochranářská, poněvadž šlo o to, aby náš domácí průmysl a naše živnosti byly chráněny před eventuelním dovozem levného zboží z ciziny.

Postupem doby - zvláště u povolovacího zřízení je to zřejmo - uvolňuje se dovoz k nám, a náš stát z povinnosti, aby velký nás průmysl zaměstnával naše dělnictvo, je nucen, aby různými ústupky pokud se týče této ochranářské hospodářské politiky státní, umožňovat zaměstnání našeho průmyslu a tím také dával zaměstnání a existenci našemu dělnictvu.

K celé řadě obchodních smluv, které od počátku existence našeho státu byly sjednány, přistupuje nová obchodní dohoda s Norskem, která má umožniti hospodářský styk a vývoz našich výrobků za hranice. I tato obchodní dohoda je sdělána, poněvadž poměry hospodářské jak u nás, tak i za hranicemi nedovolují perfektní obchodní smlouvy, na základě nejvyšších výhod, které poskytují si tyto smlouvající se strany obapolně vzájemně.

Jde však nejen o dohodu, pokud se týče dovozu a vývozu zboží k nám a do Norska, nýbrž jde také ještě o uznání obchodních společností a sjednání příznivějších podmínek pro ostatní právní otázky, které se dotýkají hospodářských zájmů našich obchodních společností a našich zaměstnanců v Norsku. Poněvadž zvláště nynější krise hospodářská, která vleče se již od července předminulého roku, naléhavě žádá, aby nějakým způsobem vývoz našich průmyslových výrobků za hranice byl umožněn, činí tímto způsobem ministerstvo obchodu a ministerstvo zahraničních věcí, podle mého mínění, jen svoji povinnost, jestliže po celé řadě jiných smluv předkládá také tuto dohodu poslanecké sněmovně k ústavnímu schválení.

Tedy z toho důvodu aby našemu průmyslu a obchodu otevřena byla další cesta na sever Evropy, přimlouvám se za to, aby této osnově tak, jak byla ujednána a tak jak byla také výborem pro záležitosti obchodu, živností a průmyslu ke schválení navržena, dostalo se ústavní sankce.

Ale k tomuto návrhu vedou nás ještě další okolnosti. Nemůžeme totiž zůstati jen při dosavadním způsobu neúplných obchodních smluv. U nás musí býti již jednou vyhotoven a uzákoněn celní tarif, abychom na základě jeho potom mohli uvolniti dovoz veškerých průmyslových výrobků k nám, a tím ovšem také poskytnouti našim výrobkům možnost vývozu za hranice. Žádá to hospodářský stav našeho státu, ale vedle toho žádá to také naléhavě situace našeho dělnictva i živnostnictva, aby po této stránce mu byla umožněna existence a dostalo se mu náležitého zaměstnání. Jsem si vědom, že tento hospodářský styk vyžaduje stabilisaci finančních poměrů nejen u nás, nýbrž zvláště za hranicemi, stabilisaci finančních poměrů do té míry, aby naše průmyslové výrobky na základě zlepšení financí jiných států byly schopny konkurence a tím také aby náš průmysl, který je tak četný a ve své většině na vývoz odkázaný, mohl nalézti za hranicemi náležité odbytiště. Tím nabudeme možnosti, abychom svůj hospodářský život ozdravili, posílili a uvedli jej do náležité příznivější situace, než v jaké se nalézá nyní.

Z těchto důvodů opakuji ještě jednou svůj návrh a prohlašuji, že naše strana bude pro obchodní dohodu Československé republiky s Norskem, tak jak vyšla z porad výboru, hlasovati. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu není dále nikdo přihlášen, debata je skončena.

Závěrečné slovo uděluji zpravodaji výboru zahraničního, p. posl. Stivínovi.

Zpravodaj posl. Stivín: Slavná sněmovno! V debatě byla pronesena řeč, která se nevztahovala k dennímu pořádku a k věci, o které zde bylo jednáno. Nemám příčiny, abych se snad těmito projevy zabýval, poněvadž k tomu si ještě sněmovna najde příležitost vhodnější, než je okamžik projednávání obchodní dohody s Norskem, protože přece jen je to poněkud vzdáleno volbám na Podkarpatské Rusi.

My jsme v zahraničním výboru o této dohodě stejně tak, jako ve výboru živnostensko-obchodním jednali velmi podrobně, a jak už zde kol. Slavíček kol. Netolický uvedli, jsou zde některá ustanovení, jež zasluhují zvláštní pozornosti a jež byla také vyzvednuta pány předřečníky.

Je to zejména bod 5, který obsahuje výjimky z aplikace klausule o nejvyšších výhodách. Klausule nejvyšších výhod nevztahuje se na zvláštní výhody, které obě smluvní strany již poskytly nebo v budoucnosti poskytnou státům sousedním k usnadnění styků v pohraničních pásmech. Je to ostatně výjimka, která vždy a v každé naší obchodní smlouvě se vyskytuje. Ustanovení, která vztahují se na zásadu nejvyšších výhod, v ničem neporušují zvláštní výhody, které by si Československá republika sjednala v základě článku 222 mírové smlouvy St. Germainské s republikou Rakouskou, nebo v základě čl. 205 mírové smlouvy Trianonské s Maďarskem. Také toto ustanovení je obvyklé v našich obchodních smlouvách, které jsou uzavírány se státy neutrálními, tedy státy, které nepodepsaly mírových smluv a nejsou tudíž mocnostmi signatárními.

Já tedy dovoluji si v tomto směru znovu zdůrazniti, že není příčin, aby snad sněmovna činila nějakých námitek proti usnesení obou výborů, a dovoluji si opakovati svůj návrh, aby sněmovna dala své schváleni této dohodě. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Dávám slovo závěrečné druhému zpravodaji - za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností - panu posl. Slavíčkovi.

Zpravodaj posl. Slavíček: Nemám nic k namítání, připojuji se.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP