Čtvrtek 13. prosince 1923

Začátek schůze v 1 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

209 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Habrman, dr. Kallay, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda: Zahajuji 242. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou udělil jsem na dnešní schůzi posl. Tomíkovi a posl. dr. Gažíkovi pro neodkladné zaměstnání.

Dodatečně omluvil se nemocí na dobu od 10. do 15. prosince t. r. posl. Pelikán.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám za jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" posl. Hirsche za posl. Tauba; do výboru soc.-politického týž klub posl. Schustera za posl. Tauba.

Klub čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do téhož výboru posl. Jašu za posl. dra Wintera.

Předseda: Byly podány některé dotazy. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotazy:

posl. Bečku ministru železníc o neporiadku v osobných vozňoch na železničnej čiare Zvolen-Brezno, Brezno-Červená Skala a Brezno-Polhora;

posl. Simma a druhů ministrovi financí, aby ve zvláštním případě částky zadržené při okolkování bankovek byly vyplaceny;

posl. Bezděka a druhů ministru nár. obrany o ztýrání vojína Ferdinanda Melkuse kapitánem Rich. Kabelkou;

posl. Fr. Navrátila a druhů ministru zemědělství, proč nebylo peněz povolených na podporu živelní katastrofou poškozených zemědělců na drahanské vysočině použito k tomuto účelu;

posl. Sedláčka a druhů ministru železnic o nedostatečném rychlíkovém spojení na Moravském Slovácku;

posl. A. Chalupy, Kasíka a soudr. vládě o poškozování zemědělských dělníků a zaměstnanců vůbec na zabraných pozemcích v Kolinci a okolních obcích;

posl. Fr. Navrátila a druhů ministru školství a nár. osvěty o pensionování industriální učitelky Julie Pírové v Horních Otaslavicích;

posl. Rozsypalové a druhů ministru školství a nár. osvěty o protizákonném jednání novobydžovského školního inspektora;

posl. G. Navrátila ministru železnic o odepřeném t. zv. připočítání služební doby z roku 1922 náměstkům ředitelů státních drah ředitelství bratislavského a košického.

Předseda: Byla podána naléhavá interpelace. Žádám o její sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Súrna interpellácia posl. Hlinku a spol. ministru obchodu o nesvedomitom konkurenčnom hnutí remeslníckých závodov z Čiech a Moravy na Slovensku.

Předseda: Přejdeme k projednávání pořadu schůze, a to k jeho 1. odstavci, jímž je:

1. Zpráva výboru pro veř. zdravotnictví a výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 4289) o dalším vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice (tisk 4321).

Ježto oba páni zpravodajové promluvili v předešlé schůzi, přejdeme k rozpravě, pro kterou už také byla stanovena lhůta 15minutová.

Uděluji slovo zapsanému řečníku, jímž je paní posl. Purkyňová.

Posl. Purkyňová: Vážená sněmovno! Před dvěma roky, když bylo jednáno s tohoto místa o zákonu o 8% přirážce k přímým daním státním, přirážkám podléhajícím, byla přednášena celá řada velmi těžkých stesků na neudržitelné, nemožné poměry našich nemocnic, které hlavně v ohledu zařízení technicko-hygienického byly skutečně neobyčejně sešlé, neměly ani toho nejpotřebnějšího, čeho potřebovaly k normálnímu provozu ve svých ústavech. Díky tomuto zákonu můžeme dnes po dvou letech s uspokojením říci, že stav našich nemocnic se neobyčejně zlepšil. Ovšem nemluvím zde snad o celém vybudování našeho nemocničního systému, který nám ponechává ještě velmi mnoho přání a který má ještě k naprosté dokonalosti hodně daleko. Myslím, že náš zákonodárný sbor, který může pomocí zákonů vytvořit v našem státě hygienické poměry takové, jaké odpovídají našim potřebám a požadavkům, musí mít největší interes na tom, jak hygienická zařízení v našem státě jsou vybudována a především jak jsou plněny zákony zdravotní, které jsme si už dali. Význam zdraví lidu v našem státě musíme především chápat také se stanoviska, že podlomené zdraví znamená také podlomenou energii tvořivou a úbytek všeho toho, co znamená v našem státě rozmnožení majetku duchovního i hmotného, což opět má význam pro povznesení celého našeho státního života.

Dovolte mi, abych se zde při příležitosti projednávání této zdravotní předlohy zmínila o některých jednotlivostech, které mají neobyčejnou důležitost pro zdravotní poměry v našem státě. Především chci se zmíniti o některých věcech, týkajících se nemocničních zařízení v naší Praze. Všichni známe veliké nedostatky pražské všeobecné nemocnice. Víme také, že naše všeobecná nemocnice tam, kde dnes stojí, nedá se vybudovati na ústav naprosto moderní, jak bychom si přáli a proto také naše ministerstvo zdravotnictví věnuje větší péči vybudování vinohradské nemocnice, která svým terénem je k modernímu vybudování mnohem způsobilejší. Ovšem přáli bychom si, aby tempo, při vybudování této nemocnice bylo mnohem rychlejší než dosud, jak toho skutečně poměry v naší Praze vyžadují. Nesmíme zapomenouti, že ve všech nemocnicích, které v Praze jsou, všeho všudy máme 2.840 lůžek, tedy počet, který neodpovídá potřebě té ohromné oblasti, na kterou se vztahuje působení těchto nemocnic. Také znalci potvrzují, že bude nezbytně třeba, aby na levém břehu Vltavy byla vybudována nemocnice nová, moderním požadavkům odpovídající, asi o 500 lůžkách.

Chci-li se zmíniti o zvláště zajímavých případech z oboru nemocničního, nemohu nepřipomenouti vám poměry na Ostravsku, které jsou neobyčejně těžké a které jsou tak nesrovnalé, tak neodpovídající potřebám občanstva, že naše sněmovna musí jim věnovati největší péči v zájmu tamního lidu. Na našem Ostravsku máme nemocnice, které mají dohromady 635 lůžek. Tyto nemocnice jsou vybudovány tak, že neodpovídají ani těm nejprimitivnějším požadavkům hygienickým. Mimo to nesmíme zapomenouti, že část Těšínska byla odtržena a na této oblasti bylo několik nemocnic, které sloužily potřebám našeho lidu na Ostravsku a dnes jsou proň ztraceny. Ve Slezské Ostravě gynaekologické oddělení nemocniční je tak přeplněno, že na jedno lůžko připadá 3·2 m2 prostoru. (Slyšte!) Septické a aseptické případy musejí lékaři dávati dohromady.

Jiný případ: V nemocnici infekční v Zábřehu jsou přímo strašné poměry. Isolace tam vůbec není možná, takže když se stane, že ochuraví někdo skvrnitým tyfem nebo difterií, musí býti celé poschodí uzavřeno, nemůže přijímati druhých nemocných, poněvadž je nebezpečí nákazy. Tedy poměry jsou skutečně neudržitelné. Může se i státi, že do této nemocnice může býti zařaděno pouze 5 nemocných a další přijímání musí býti uzavřeno pro nebezpečí nákazy. To jsou skutečně poměry přímo hrozné. Bakteriologický ústav v Zábřehu je tak upraven, že pokusná zvířata, která tam mají svému účelu sloužiti, sama hynou nákazou, poněvadž tam není možné příslušné opatření. Nedostatky hygienických zařízení jsou takové, že v jedné z těchto nemocnic jsou na př. všeho všudy 2 koupelny, které slouží také za byt ošetřovatelkám, k masáži, elektrisaci atd. Teď si představme, že na Ostravsku, kde sídlí náš bohatý průmysl a tolik dělného lidu, je neobyčejně zahnízděna tuberkulosa. My pro tuberkulosně nemocné nemáme vůbec v tomto kraji opatření, pouze v ostravské nemocnici je 12 lůžek pro takové nemocné. Uvádím, že ačkoliv v rozpočtu máme pro vybudování nemocnice na Ostravsku několik milionů korun zařaděno, peníze tyto nebyly uvolněny, takže se nemohlo dosud započíti s určitým systematickým prováděním projektů nové moderní nemocnice, která by vyhovovala požadavkům tamějšího kraje.

Dovolte mi, abych se zmínila také o tom, co nás, které pracujeme v sociální péči o dítě, neobyčejně trápí. Nejen že máme velký nedostatek dětských nemocnic, ale my nemáme ani u veřejných nemocnic zařízena dětská oddělení, nemáme dětských ambulatorií atd. To všechno nám schází, ale my nemáme také ještě vůbec postaráno o jiná opatření hygienická, která směřují k ochraně zdraví našich dětí. Jak smutné jsou v tom ohledu naše poměry, jistě vám nejlépe osvětlí cifry, které uvedu. Od roku 1911 do 1921 byla v našem státě úmrtnost dětí 222 na 1000. Tedy strašné procento, které snad není v žádném jiném kulturním státě v Evropě, které snad odpovídá jen procentům zanedbaných krajů ruských. Když si představíte, že na Novém Zélandě je úmrtnost novorozených dětí 5%, tedy musíte uznati, že skutečně je to patrně vina naše vlastní, jestliže u nás úmrtnost dětí vykazuje tak strašlivé procento.

My bychom měli především dobře znát, čeho všeho máme potřebí, abychom tuto úmrtnost zmírnili a abychom své děti pokud možno od zhoubných vlivů, jež jejich zdraví podlamují, ochránili. Potřebujeme nutně, když chceme vědět, kde vlastně nasaditi páky a jakým způsobem těžké otázky řešiti, statistiku, která by nám byla pomůckou k systematické práci.

Pouze Morava, čilá tamější Zemská komise pro ochranu mládeže, získala si statistiku dětí, jež mají zapotřebí veřejné péče. A kolik těch dětí je asi v našem státě, vysvitne aspoň z těch cifer, které nám dává Morava. Podle šetření z roku 1921 máme na Moravě, která je přece pouze částí našeho státu, dětí péče potřebných přes 49.000. Z těchto dětí péče potřebných je dětí nenormálních, tedy dětí, které většinou potřebují péče ústavní, na 8000 a z těchto je sotva 1500 v ústavech zaopatřeno. Všechny ostatní jsou ponechány vlastně hynutí a úplnému zničení tělesných i duševních sil, a tak přichází neobyčejně velká síla energie, která v těchto dětech hyne, na zmar. Díky těm opatřením, která činí naše "Ochrana matek a kojenců" a díky také oněm poradnám, které naše ministerstvo zdravotnictví převzalo ve svou správu od Červeného Kříže amerického, poklesla úmrtnost našich dětí z 222% v Čechách na 132·6%, na Moravě na 132·9%, ve Slezsku na 153%, v Podkarpatské Rusi na 205%. Tyto poradny konají skutečně neobyčejně dobrou službu v péči o zdraví našeho dítěte. Že této péče je neobyčejně třeba, viděti je také z cifry, která nám ukázala, že z 200 tisíc vyšetřených dětí pouze 1/3 byla zdravá. Ve Vršovicích, kde naše poradna vyšetřila skoro 2.000 dětí, pouze 7% těchto vyšetřených dětí bylo zdrávo. Co se týče výživy, byla shledána velmi dobrá výživa dětí pouze u 1·2%. Poměry tyto ukazují, že musíme ochraně dětí věnovati mnohem více péče než dosud.

Je záhodno učiniti různá opatření. Především poukazuji na to, že naše jesle a naše mateřské školy musí býti vybudovány na základě více hygienickém než dosud, a je to snahou hlavně prof. Weignera, který poukazuje na to, že tyto mateřské školy - jak víte, je spor, ke kterému ministerstvu mají vlastně patřiti, zda ministerstvu soc. péče nebo ministerstvu školství - by měly podléhati ministerstvu zdravotnictví, poněvadž výchova dětí v předškolním věku má býti hlavně tělesná, pěstování jejich zdraví věnovaná. Je na tom mnoho pravdy, a bude třeba, aby naše ministerstvo školství, kterému patrně tyto mateřské školy připadnou, věnovalo tělesné výchově dětí v mateřských školách a hlavně průpravě učitelek pro tento účel největší péči.

Máme-li mluviti o dalších opatřeních pro zdraví našich dětí, je nutno, abychom se zmínili v souvislosti s neobyčejně velkou úmrtností kojenců o jedné instituci, která je v úpadku, instituci porodních babiček. Uvádím, že po několik let již nekonají se žádné kursy, takže ten přebytek porodních babiček, který byl v našem státě po revoluci a kterému chtělo ministerstvo zabrániti tím, že nekonalo v Čechách a na Moravě žádných kursů, nejen ustal, ale jeví se dnes jich citelný nedostatek.

My jsme již tehdy, když ještě český zemský sněm zasedal, poukazovali na to, že je nezbytně třeba vybudovati instituci porodních babiček na docela jiných základech, že především musíme žádati větší jich vzdělání, neboť to, které jim dáváme, je naprosto nedostatečné, a my nevysíláme do života pomocnice při porodu vyzbrojené tak, jak je zapotřebí a jak by odpovídalo velmi odpovědnému úkolu, který mají. Máme dodnes kursy pouze 4 až 5měsíční, a ačkoliv naše ministerstvo zdravotnictví má již vypracovaný plán na vybudování jednoroční babické školy, slyšíme, že bude zase otevřen kurs 5měsíční, který nemůže dostačiti, zvláště počítá-li se, že do těchto kursů jsou připuštěny ženy, které nemusejí míti předběžného vzdělání a kterým stačí, když se umějí podepsati. Máme případy, že v těchto kursech přijdou k porodnímu aktu tyto kandidátky 2-3krát a že se potom pošlou do života a svěří se jim život rodiček a novorozeňat.

Přejeme si řádného vybudování škol babických, při kterých by byly také zařízeny internáty, poněvadž internáty mají veliký význam pro výchovu pomocnic při porodu, ježto v nich učí se hygienicky žíti, učí se poznati vlastní cenu čistoty a všeho toho, co při svém zaměstnání potřebují. Tedy řádné babické školy s řádným internátem jest náš kardinální požadavek a vybudování této instituce bude míti jistě veliký vliv i na úmrtnost našich kojenců.

Velmi záhodno jest připomenouti, že chceme-li pečovati o zdraví dětí, musíme také řádně vybudovati naše školní lékařství, které je dosud v počátcích. Ještě řada věcí jest zde, kterých bychom si přáli, aby byly zavedeny ve prospěch našich dětí, zejména jest to také větší podpora soukromých institucí, našich spolků, jako jest "Ochrana matek a kojenců", které dnes nám tak platné služby, jak jsem z poklesu úmrtnosti kojenců dokázala, prokazují.

Do organisace péče o naše děti a jejich zdraví patří především také výchova našich žen pro úkoly mateřské. V tom ohledu čekáme od povinného školství dívčího po 14. roce - tedy od té rozšířené povinnosti školní do 16. roku, velmi cenné výsledky, poněvadž mezi 14. a 16. rokem můžeme dívkám těm nejlépe vštípiti všechny poznatky, kterých potřebují pro život rodinný hlavně s ohledem na tělesnou a duševní výchovu dítek, na hygienu matky, hygienu domácnosti, které těsně souvisí spolu a tvoří zdravotní opatření pro rodinu. Očekáváme, že tato škola konečně napraví staré křivdy a starou vinu naší společnosti, která sice odkazovala ženu do úzkého kruhu rodinného, ale nikdy se nestarala o to, aby žena byla pro rodinu řádně vychována.

Čekáme s touhou na prováděcí nařízení k malému školskému zákonu, který potom bude míti možnost ukázati, do jaké míry dovede naši ženu pro úkol matky a vychovatelky vychovati a dáti jí potřebnou výzbroj do života praktického. Učinili jsme již v našem sněmu velmi dobré pokusy o ochranu zdraví našich dětí, vytvořili jsme velmi pěkné zákony v tom směru, ale jak tyto zákony jsou prováděny a pokud jsou prováděny, málo kdo z nás se dosud staral.

Uvádím jen, že na příklad náš zákon o dětské práci, na který byl kdysi p. dr. Winter jako iniciátor tolik pyšný, který má chrániti zdraví dětí, jež ještě dnes stále v jistých krajích jsou využívány v domácké práci, jako při pletení vlasových sítěk v chrudimském kraji, při čemž slepnou a od maličkosti hrbatí, že tento zákon o práci dětské se dosud nedočkal prováděcího nařízení.

Máme zákon o dozoru nad dětmi v cizí péči, ale ten zákon také nemá dosud prováděcího nařízení, takže dnes náš úřad v ministerstvu sociální péče rozdává peníz na tento dozor určený libovolně okresním komisím pro péči o mládež. Jistě si neobyčejně cením okresních komisí pro péči o mládež a jejich činnosti a nejsem proti tomu, aby jim byl svěřen tento dozor nad dětmi v cizí péči, jen připomínám, že i zde musí býti přece určité zákonné ustanovení, komu tento peníz patří a že se nesmí ponechati libovolnému rozdělování příslušného úřadu.

Máme zákon o podávání alkoholu dětem. Jaké zkušenosti jsme dosud s tímto zákonem udělali, musí nám teprve ukázati statistika, zda skutečně se v tomto směru poměry u nás zlepšily a zda-li hlavně kořaleční mor, který v některých našich krajích tak zhoubně mezi dětmi působí, je nějakým způsobem zákonem tím omezen.

Předseda (zvoní): Upozorňuji paní řečnici, že doba řečnická již uplynula.

Posl. Purkyňová (pokračuje): Když mluvím o zákonech, nemohu opomenouti zmíniti se také o zákonu, který má neobyčejně hluboké důsledky pro náš život rodinný a nové pokolení, o zákoně o pohlavních nemocech, který vzbudil tolik ruchu v naší veřejnosti a o kterém bylo tolik mluveno a psáno hlavně v našich denních listech. Dovoluji si zcela nepokrytě prohlásiti, že pokud mne se týče považuji tento zákon za dobrý, ale přeji si jen, aby byl skutečně prováděn tak, jak bylo v intencích těch, kteří zákon dělali.

Poněvadž pan předseda již spěchá na mne, nemohu vyčerpati thema. Dovolte mi, abych jen krátce ještě se zmínila o jednom zařízení, které jest zařízením nemocničním par exellence a na které můžeme býti velmi pyšni, a přejeme si, aby bylo rozšířeno podle potřeby v naší republice co nejvíce. Míním zařízení zdravotních autokolon, které nám udělaly na Slovensku, v Podkarpatské Rusi a v jižní Moravě pokud se týče zápasu proti nakažlivým nemocen, proti epidemiím, skutečně zázraky. Naše autokolony jsou vynálezem našich českých lékařů a osvědčily se do té míry, že z celých krajů, které byly zamořeny epidemickými nemocemi, hlavně skvrnitým tyfem a neštovicemi, byly tyto nemoci úplně vyhubeny. Neméně než v 58 obcích potřely naše zdravotní autokolony epidemii skvrnitého tyfu a neštovic. Naši lékaři a zřízenci, kteří těmto autokolonám slouží, jsou do krajnosti obětaví, a zde konstatujeme s největším díkem a také s největší lítostí, že při této zdravotní službě několik těchto lékařů a zřízenců zaplatilo svou obětavost životem. Přejeme si, aby zdravotní autokolony, které se tolik osvědčily v zápase proti nakažlivým nemocem, byly zavedeny pro určité oblasti v celém našem státě.

Posuzujeme-li naše zdravotní poměry a všecko, co naše republika k jich zlepšení vykonala a vykonati chce, musíme uznati, že dobré vůle a cítění máme dost a obětavých výborných lékařů máme také dosti. Přejeme si, aby celý náš život hospodářský se do té míry zmohl a do té míry se stal bohatým, aby dal našemu státu finanční prostředky, kterými by mohl všecky naše ideály uskutečniti nejen v ohledu kulturním, ale i sociálním a sociálně-hygienickém. (Výborně! - Potlesk.)

Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Kirpalové a druhů:

V §u 1 buďtež škrtnuta slova: "od 1. ledna 1922 do 31. prosince 1923" a "do té doby, dokud nebude zákonem jinak stanoveno".

2. Pozměňovací návrh posl. dr. Holitschera a druhů:

§ 2 budiž škrtnut a nechť zní: "Výše přirážky činí 8%".

3. Pozměňovací návrh poslance Tauba a druhů:

V §u 3, odst. 1 budiž škrtnuto "2,400.000 Kč" a nahrazeno slovy "odpovídající 1/8 výnosu přirážky".

Předseda: Všecky tyto návrhy jsou dostatečně podepsány a jsou předmětem jednání.

Ke slovu není již nikdo přihlášen. Debata jest skončena.

Uděluji závěrečné slovo p. zpravodaji posl. Konečnému.

Zpravodaj posl. Konečný: Slavná sněmovno! K projednávanému zákonu došly pozměňovací návrhy, které však nelze z důvodů úmyslu zákona samého přijmouti, a to proto, že už v odůvodnění tohoto zákona jest v § 1 uvedeno, že tento zákon nemá míti trvalé platnosti, nýbrž že to má být zákon pouze provisorní a že má působiti do doby, pokud jiným novým finančním zákonem nebude postaráno o trvalý zdroj příjmů pro zabezpečení řádného provozu našich veřejných nemocnic a soukromých ústavů. Z těchto důvodů doporučuji, aby pozměňovací návrh posl. Kirpalové a druhů byl zamítnut.

Pokud se týče druhého návrhu, návrhu posl. dr. Holitschera a druhů, aby byl škrtnut § 2 téhož zákona pokud se týče výše přirážky, nemohu se ani s tímto návrhem ztotožniti. Jestliže už všude sleduje se tendence po snižování veřejných břemen, nemůžeme ani v tomto zákoně činiti výjimky, a nutno tudíž tento pozměňovací návrh zamítnouti.

Dále jest tu pozměňovací návrh k § 3 tohoto zákona, totiž návrh pana kol. Tauba, který navrhuje škrtnouti v odst. 1, §u 3 slova "2,400.000 Kč" a nahraditi je slovy: "odpovídající 1/8 výnosu přirážky". Kdyby byl tento návrh přijat, znamenalo by to velké ohrožení provozu ve všeobecné veřejné nemocnici pražské, poněvadž by naprosto nemohla plniti úkolů, které jí jsou ukládány.

Na veřejnou nemocnici pražskou nelze se dívati pouze s hlediska místního, poněvadž je ve skutečnosti nemocnicí, která je nucena přijímati pacienty nejen z Prahy, nýbrž téměř z celého státu. Jest vybudována nejmodernějšími prostředky léčebnými, jsouc v ústředí našich universit, takže plní úkoly daleko širší než jiné nemocnice okolní.

Doporučuji proto zamítnutí i tohoto pozměňovacího návrhu. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému panu zpravodaji.

Zpravodaj posl. Bradáč: Slavná sněmovno! Za rozpočtový výbor z těchže důvodů, jak kol. Konečný oznámil, nemohu se vysloviti pro návrhy, které zde byly učiněny, a doporučuji, aby návrhy ty nebyly přijaty.

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Při hlasování míním postupovati takto: Nejprve bychom hlasovali o § 1 v úpravě, jak ji navrhují pí. posl. Kirpalová a soudr.; nebude-li tato úprava přijata, hlasovali bychom o §u 1 podle zprávy výborové.

O §u 2 hlasovali bychom v úpravě, jak ji navrhují pp. posl. dr. Holitscher a soudr.; nebude-li tato úprava přijata, hlasovali bychom o §u 2 podle zprávy výborové.

O §u 3 hlasovali bychom v úpravě, navržené pp. posl. Taubem a soudr.; nebude-li přijata, hlasovali bychom o §u 3 podle zprávy výborové.

O §§ 4, 5 a 6, o nadpisu zákona, a úvodní formuli, k nimž není pozměňovacích návrhů, hlasovali bychom podle zprávy výborové.

Je snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)

Není tomu tak. Budeme hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

K §u 1 jest návrh pí. posl. Kirpalové a druhů. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

1. Pozměňovací návrh posl. Kirpalové a druhů:

V §u 1 buďtež škrtnuta slova: "od 1. ledna 1922 do 31. prosince 1923" a "do té doby, dokud nebude zákonem jinak stanoveno".

Předseda: Kdo souhlasí s § 1 v úpravě právě přečtené, jak ji navrhují pí. posl. Kirpalová a soudr., prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je menšina. Je zamítnuta.

Kdo s § 1 souhlasí podle zprávy výborové, prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 1 podle zprávy výborové je přijat.

Při §u 2 je nejdříve úprava, jak ji navrhují pp. posl. dr. Holitscher a soudr. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

2. Pozměňovací návrh posl. dr. Holitschera a druhů:

§ 2 budiž škrtnut a nechť zní: Výše přirážky činí 8%".

Předseda: Kdo souhlasí s § 2 v přečtené právě úpravě, jak ji navrhují pp. posl. dr. Holitscher a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh pp. posl. dr. Holitschera a soudr. je zamítnut.

Teď budeme hlasovati o § 2 podle zprávy výborové. Kdo s ním souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 2 je schválen podle zprávy výborové.

Při § 3 je úprava navržená pp. posl. Taubem a soudr. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

3. Pozměňovací návrh poslance Tauba a druhů:

V §u 3, odst. 1 budiž škrtnuto: "2,400.000 Kč" a nahrazeno slovy: "odpovídající 1/8 výnosu přirážky".

Předseda: Kdo souhlasí s § 3 v úpravě právě přečtené, jak ji navrhují pp. posl. Taub a soudr., prosím, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh pp. posl. Tauba a soudr. je zamítnut.

Kdo souhlasí teď s § 3 podle zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 3 je schválen podle zprávy výborové.

Teď budeme hlasovati o §§ 4, 5 a 6, o nadpisu zákona a úvodní formuli podle zprávy výborové.

Kdo s nimi souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 4, 5 a 6, nadpis zákona a úvodní formule jsou schváleny podle zprávy výborové.

Tím poslanecké sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím vyřízen jest odst. 1 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k druhému, jímž jest:

2. Zpráva výboru pro dopravu a veř. práce o vládním návrhu zákona (tisk 4246), kterým se prodlužuje lhůta pro zřízení pobočného poštovního úřadu šekového v Brně (tisk 4355).

Zpravodajem je pan posl. Molík, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Molík: Slavná sněmovno! Výbor pro dopravu a veř. práce pojednal o vládním návrhu zákona (tisk 4246), kterým se prodlužuje lhůta pro řízení pobočného poštovního úřadu šekového v Brně.

Zákon ze dne 11. března 1919, čís. 140 Sb. z. a n., stanoví v čl. 1, že nejdéle do 1. ledna 1921 a prodloužen zákonem z 1. března 1921, čís. 101 Sb. z. a n., až do 1. ledna 1924, bude zřízen pobočný úřad šekový v Brně a podle potřeby i v místech jiných nařízením.

Dříve nežli bylo možno započíti s přípravnými pracemi ke zřízení pobočky poštovního úřadu šekového v Brně, postihla toto město nouze o místnosti a zvláště byty pro úředníky, takže se stalo zřízení této odbočky nemožností. Podařilo se sice zakoupiti vhodný pozemek pro novostavbu, ale proti urychlenému opatření plánu postavila se umělecká komise při ministerstvu veřejných prací a ministerstvo pošt bylo nuceno vypsati uměleckou soutěž na plány pro budovu pobočky poštovního úřadu šekového a pro novostavbu poštovního ředitelství v Brně. Jelikož však náklad, rozpočtený na obě novostavby, činil nejméně 60,000.000 Kč, bylo nutno z budgetních důvodů odsunouti stavbu jedné z projektovaných budov na pozdější dobu.

Ministerstvo pošt a telegrafů ve snaze, aby vyhovělo povinnosti, zařadilo v roce 1922 do rozpočtu poštovního úřadu šekového částku 4,000.000 Kč, a zamýšlelo pro rok 1923 preliminovati přiměřenou částku, měloť na mysli, že v novostavbě budovy pro pobočný poštovní úřad šekový bude umístěna i velká část poštovního ředitelství. Vzhledem k restrikci rozpočtu státních výdajů musela býti částka, která měla býti k tomu účelu na rok 1923 do rozpočtu zařaděna, škrtnuta.

Poněvadž poštovní úřad šekový pro své počátky nebude míti potřebí pro svou pobočku tak rozsáhlé samostatné budovy, rozhodla se poštovní správa, že postaví budovu pro poštovní ředitelství v Brně, v níž bude aspoň pro první léta umístěn poštovní úřad šekový v Brně. K stavbě vlastní budovy došlo by pak později a tím sníží se i náklad na novostavbu vzhledem na stálý pokles stavebních nákladů.

Stavba budovy pro poštovní ředitelství v Brně je již zadána a lze souditi, že při nejpříznivějších stavebních podmínkách bude dokončena do konce května 1925.

Vzhledem k těmto nepřekonatelným překážkám posunuje se lhůta vládního návrhu zákona (tisk 4246) pro zřízení pobočného úřadu šekového v Brně do 1. července 1926 a to nepřekročitelně. Pobočný úřad šekový v Brně bude uveden v činnost, jakmile stavba poštovního ředitelství bude ukončena.

Výbor pro dopravu a veř. práce doporučuje poslanecké sněmovně schválení tohoto zákona.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Zákon tento má pouze 2 články, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovacích návrhů není. Míním tedy dáti hlasovati najednou o celé osnově zákona s nadpisem a úvodní formulí.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není.

Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona s jeho dvěma články, s nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím osnova zákona toho jest přijata ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.

Tím vyřízen jest odstavec druhý pořadu dnešní schůze. Přejdeme k odst. 3, jímž jest:

3. Zpráva výboru ústavno-právneho o usnesení senátu (tisk 4234) k vládnemu návrhu zákona o presunu príslušnosti vo veciach vyvlastnenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi podľa zák. čl. XLI: 1881 (tisk 4312).

Zpravodajem za výbor ústavně-právní jest pan posl. dr. Dérer, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. dr. Dérer: Slávna snemovňa! Senát Národného shromaždenia usniesol sa na uzákonení vládneho návrhu zákona, podľa ktorého má byť príslušnosť vo veciach vyvlastňovania na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi presunutá s ministerstva obchodu na ministerstvo vnútra. Ústavne-právny výbor prejednal toto usnesenie senátu a doporučuje ho poslaneckej snemovni ku schváleniu s jednou zmenou, o ktorej sa pozdejšie zmienim.

Ohľadne vyvlastňovania platia na území republiky rôzne právne predpisy. V českých zemiach republiky platia bývalé rakúske zákony, na Slovensku a Podkarpatskej Rusi zákony uhorské, špecielne zák. článok XLI. z r. 1881. Ale ani na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi nie je táto materia jednotným spôsobom upravená, a to z toho dôvodu, že r. 1920 vydal minister s plnou mocou pre správu Slovenska nariadenie zo 4. septembra 1920 pod č. 59, podľa ktorého bola na Slovensku presunutá pôsobnosť v týchto veciach s ministerstva obchodu na ministerstvo vnútra.

Toto nariadenie ministra s plnou mocou pre správu Slovenska nevzťahuje sa však na Podkarpatskú Rus. Následkom toho je právny stav v tejto veci dnes ten, že na Slovensku platí bývalé uhorské zákonodárstvo so zmenami, ktoré obsažené sú v tomto mnou vzpomenutom nariadení ministra s plnou mocou pre správu Slovenska, kdežto v Podkarpatskej Rusi platí staré uhorské zákonodárstvo a špecielne ten mnou vzpomenutý zákon bez každej zmeny.

Usnesenie senátu, poťažne vládny návrh zákona, má tú tendenciu, aby na území celej republiky pôsobnosť v týchto veciach bola upravená jednotným spôsobom tak, aby tieto veci patrily do pôsobnosti ministerstva vnútra, poneváč podľa zákonodárstva rakúskeho tieto veci patria ministerstvu vnútra, kdežto podľa starého uhorského zákonodárstva tieto veci pôvodne patrily ministerstvu verejných prác. Toto ministerstvo však bolo roku 1889 v Uhorsku zrušené a tedy prešla jeho pôsobnosť na ministerstvo obchodu. A poneváč tieto veci podľa ich povahy patria do pôsobnosti ministerstva vnútra a poneváč ani naše ministerstvo obchodu nie je zariadené tak, aby tieto veci mohlo účelným spôsobom vybavovať, preto vláda podala návrh unifikácie v smysle úpravy tejto veci podľa rakúskeho zákonodárstva. Ovšem bolo nutné spraviť určité úchylky, ktoré sa javia do tej doby nutnými. Tým bude možno celú otázku jednotným spôsobom upraviť. Tento návrh zákona upravuje len otázku príslušnosti. Ďalšie otázky a ďalšie časti tejto materie zostanú ďalej unifikované. Tým pri ďalšej materii unifikované budú v pôsobení na Slovensku podľa platiaceho zákonodárstva určité úchylky, ktoré vypočítané boly vo vládnom návrhu zákona, podľa usnesenia senátu, v §u 1, v bodoch 1. až 6.

Slávna snemovňa! Ústavne-právny výbor doporučuje určitú zmenu, ktorá má byť prevedená v usnesení senátu, poťažne vo vládnom návrhu zákona. Táto zmena sa javí potrebnou z technických dôvodov. Vládny návrh zákona na základe toho usnesenia senátu uvádza v bode 5. §u 1, že dočasné privlastnenie práva výčapného podľa §u 41 z r. 1881 nariaďuje ministerstvo vnútra v dohode s ministerstvom obchodu. Tento § 81 nie je už v platnosti, poneváč bol z platnosti vyzdvihnutý XXXV. a XXXVI. zákonným článkom z roku 1888.

Bod 5. vládneho návrhu a usnesenie senátu vzťahuje sa na tak zvané regály výčapného práva, ktoré však zákonom z r. 1888 boly zrušené, nakoľko právo, udeliť výčap liehových nápojov, týmito zákony prešlo výlučne do rúk štátu. Tým boly zrušené všetky práva, ktoré udeľovať mohli iní a vykonávať mohli vlastníci niektorých pozemkov alebo niektorých budov.

Poneváč tento druh výčapného práva bol r. 1888 zákonným článkom XXXV. zrušený a článok XXXVI. z r. 1888 upravil spôsob odškodnenia tých bývalých majiteľov výčapných práv, následkom toho § 81 nie je možné meniť vládnym návrhom zákona, poťažne usnesením senátu, a nie je treba meniť, poneváč tento paragraf na Slovensku a Podkarpatskej Rusi už neplatí. Bolo by treba, aby sa ministerstvá takýchto technických chýb vyvarovaly, než podajú návrh Národnému shromaždeniu.

Slavná snemovňa! Navrhujem, aby usnesenie senátu schválené bolo v znení pôvodnom a s tou zmenou, ktorú ústavne-právny výbor učinil. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím, paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Osnova má toliko 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Nebyl podán návrh pozměňovací. Míním tedy dáti hlasovati o osnově této, jak vyšla z usnesení výboru, najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek není.

Kdo tedy souhlasí s touto osnovou, mající 3 paragrafy, nadpis a úvodní formuli, ve znění navrženém p. zpravodajem, které jest odchylné od předchozího usnesení senátu, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém, a to ve znění odchylném od předchozího usnesení senátu.

Čtení druhé navrhnu na pořad příští schůze.

Tím je vyřízen 3. odstavec pořadu dnešní schůze.

Přejdeme ke 4. odstavci, jímž je:


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP