Úterý 13. listopadu 1923

 

Začátek schůze v 1 hod. 15 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: Benda, Roudnický.

194 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák; za ministerstvo obchodu odb. přednosta dr. Benda a odb. rada dr. Skála.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 225. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Chalupníkovi, Uhlovi, Palme vesměs pro neodkladné zaměstnání, posl. Zavřelovi a Ertlovi z rodinných důvodů.

Nemocí omlouvá se posl. Sajdl.

Lékařské vysvědčení předložili posl. Pelikán a posl. Ježek.

Provedeny byly některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru rozpočtového posl. Petrovického za posl. dr. Matouška na schůzi dne 7. listopadu t. r., posl. dr. Matouška za posl. Petrovického na schůzi dne 8. listopadu t. r., na další schůze posl. Maška za posl. dr. Matouška.

Klub poslanců "Deutsche soz.-dem. Arbeiterpartei" vyslal do výboru rozpočtového dne 10. listopadu 1923 posl. Schweichharta za posl. R. Fischera, dne 13. listopadu opět posl. R. Fischer a za posl. Schweichharta, do výboru soc.-politického posl. Schäfera za posl. Hackenberga.

Klub poslanců "Bund der Landwirte" vyslal do výboru rozpočtového posl. dr. Spinu za posl. Böllmanna.

Předseda: Došly některé věci od vlády, dále dotazy, odpovědi atd. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Předseda vlády zaslal:

přípisem ze dne 2. listopadu 1923, č. j. 25.405/23 m. r., vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění smlouva mezi Československou republikou a královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců o úpravě vzájemných právních styků, sjednaná v Bělehradě dne 17. března 1923 s dodatkovým protokolem;

přípisem ze dne 9. listopadu 1923, č. j. 8041/51/S m. r., vládní návrh zákona o výkupu místní dráhy v údolí Borži;

přípisem ze dne 10. listopadu 1923, č. j. 26132/23 m. r., vládní návrh zákona o dalším vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice.

Dotazy:

posl. Šamalíka a druhů min. předsedovi o stranickém postupu při provádění pozemkové reformy v Záhlenicích na Moravě,

posl. Šamalíka a druhů min. předsedovi o protizákonném provádění pozemkové reformy v městysi Ostrově u Macochy, okres Boskovice na Moravě,

posl. Patzela ministrovi obchodu o určení číselného poměru učedníků v obchodě,

posl. Fr. Navrátila, Kaderky a druhů ministru školství a nár. osvěty o pronásledování učitele Ant. Osladila pro jeho náboženské přesvědčení a politickou příslušnost okr. školním inspektorem Zlámalem ve Štěpánově,

posl. Bečku, Oktavca, Ertla a súdr. ministrovi ver. prác v záležitosti zakázania oslavy sviatku 28. októbra 1923 na územiu štátnej železiarne v Podbrezovej,

posl. Bečku, Oktavca a Ertla ministrovi železníc v záležitosti prijatia 30 robotníkov zo Zvolena v továrne "Union" do štátnej dielne na odpravu železničných vozňov vo Zvolene,

posl. Šamalíka a druhů ministru spravedlnosti o bezdůvodném konfiskování "Občanských Novin",

posl. Šamalíka a druhů min. předsedovi o nesprávném provedení pozemkové reformy na Hlučínsku,

posl. Šamalíka a druhů min. předsedovi v otázce nesprávně provedené pozemkové reformy v Březůvkách u Uh. Brodu,

posl. dr. Körmendy-Ékesa min. predsedovi a ministrovi vnútra o vypovedaní dr. Emila Seylera, okresného lekára v Tárnoku,

posl. Füssyho ministrovi financií o nezákonnom prepustení Margarety Jávorovej, finančnej úradníčky v Ipoľských Šiahoch,  

posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi školstva a nár. osvety a ministrovi vnútra o násilnom slovakizování ref. školy vo Vyšnom Čaji,

posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrom spravedlnosti a financií vo veci penzie väzničného strážnika Andreja Hrenyó, obyvateľa v Černahove,

posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi železníc o nespravedlivom zachádzaní so zamestnancami riaditeľstva štát. železníc v Košiciach,

posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi školstva a nár. osvety a ministrovi s plnou mocou pre správu Slovenska a krivdách, ktoré utrpela Dobročinná jednota žien v Košiciach,

posl. dr. Lelleyho ministrovi školstva a nár. osvety o štvanici proti učiteľovi Antonovi Bemovi,

posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi pošt a telegrafov o prepustení bývalej poštmajsterky Etelky Tarnoczanyovej v Drnave (župa Gemerská),

posl. Hakena ministru školství a nár. osvěty o místní školní radě v Bělé u Libštátu,

posl. Tesky ministrům vnitra a soc. péče o zadržování domovského listu a odpírání podpory v nezaměstnanosti dělníku Janu Ratajovi ze Záhorčic u Volyně,

posl. Rud. Chalupy ministru financí o vyplacení zadrženého stravného zřízencům potravní daně v Brně,

posl. Knirsche ministrovi vnitra o rozepsání župních voleb v Čechách, na Moravě a ve Slezsku,

posl. dr. Raddy a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o řídícím učiteli ve výslužbě Josefu Huttarzovi ve Valčicích,

posl. Kostky, dr. Kafky ministrovi financí a min. obchodu o provádění obchodní smlouvy s Francií, pokud jde o dovoz automobilů,

posl. Patzela ministrovi spravedlnosti o vybudování dělnického soudnictví.

Odpovědi:

min. financí na dotaz posl. Patzela a druhů o vybírání obecních a okresních přirážek,

min. zemědělství na dotaz posl. R. Bergmana, Maška a druhů o přemírném chovu bažantů na státním velkostatku v Židlochovicích,

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr. Engliše v záležitosti koupě paleontologické knihovny po profesoru dr. Rzehakovi z německé vysoké školy technické v Brně,

min. vnitra na dotaz posl. inž. Junga o postupu opavské státní policie,

min. nár. obrany na dotaz posl. Patzela, že němečtí záložní důstojníci byli zbaveni hodnosti,

min. financí na dotaz posl. Böhra a Bobka o vyplácení úroků a pohledávek z účtu W,

min. spravedlnosti na dotaz posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení časopisu "Volksruf" v Novém Jičíně.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy, zprávy a odpovědi.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4242. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění k dodatečnému schválení obchodní úmluva mezi republikou Československou a Francií, podepsaná v Paříži dne 17. srpna 1923, uvedená v prozatímní platnost vládní vyhláškou ze dne 30. srpna 1923, čís. 174 Sb. z. a n.

Tisk 4258. Vládní návrh, kterým se předkládá Národnímu shromáždění dodatečná úmluva k Labské plavební aktě se závěrečným protokolem, sjednaná v Praze 27. ledna 1923.

Tisk 4288. Vládní návrh zákona o výkupu místní dráhy v údolí Borži.

Tisk 4289. Vládní návrh zákona o dalším vybírání zdravotní přirážky ku přímým daním státním, podléhajícím přirážkám, a o veřejném fondu pro podporu veřejných nemocnic a ústavů léčebných v Československé republice.

Tisk 4275. Zpráva výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností k vládnímu návrhu zákona (tisk 4273) o zákazu premiových obchodů předměty denní potřeby.

Tisk 4276. Zpráva branného výboru k vládnímu návrhu zákona (tisk 4224) o poštovních holubech.

Tisk 4249. Sbírka odpovědí:

I. min. pošt a telegrafů na interpelaci posl. Schweichharta, Čermaka, Grünznera a druhů o neudržitelných poměrech u poštovního úřadu v Podmoklech (tisk 4115/VIII),

II. vlády na interpelaci posl. Beutela a druhů (tisk 3887/VI), posl. Schuberta a druhů (tisk 4085/VI) a posl. dr. Kafky a druhů (tisk 4115/XV) o vybírání a nedostatečném poukazování obecních přirážek,

III. min. spravedlnosti a min. zemědělství na interpelaci posl. J. Mayera a druhů o užívání trestanců k zemědělským pracem (tisk 3917/VIII),

IV. min. vnitra na interpelaci posl. dr. Lodgmana a druhů, že český zemský výbor nezákonitě provádí jazykový zákon (tisk 4115/XI),

V. vlády na interpelaci posl. Krause a druhů o zadávání veřejných dodávek německým živnostníkům (tisk 4152/VI),

VI. min. financí na interpelaci posl. Krause a druhů o ocenění cenných papírů pro dávku z majetku (tisk 4115/XX),

VII. min. vnitra na interpelaci posl. inž. Kalliny a druhů o neslýchaných přehmatech četnické stanice v Chodově (tisk 4115/XIV),

VIII. min. vnitra na interpelaci posl. Kreibicha, Hakena a soudr. o zvyšování počtu četnictva a státní policie za demokraticko-republikánského systému (tisk 4157/V),

IX. vlády na interpelaci posl. dr. Czecha, Čermaka, Hillebranda a druhů o tom, že se části tisku udělují informace (tisk 4009/XVIII),

X. min. národní obrany na interpelaci posl. dr. Hanreicha a druhů o nelidské krutosti při poskytování dovolených onemocnělým vojínům, nezpůsobilým ke službě (tisk 4115/X),

XI. min. spravedlnosti na interpelaci posl. dr. Lodgmana a druhů o rozšiřování nepravdivé pověsti o přepadení žáků české školy v Cidicích (tisk 4098/XV),  

XII. min. vnitra na interpelaci posl. Schuberta a druhů o národní nesnášelivosti v západočeských městech (tisk 4044/XVI),

XIII. min. vnitra a min. školství a národní osvěty na interpelaci posl. dr. Jabloniczkého a soudr. o protizákonném způsobu psaní jmen matrikáři (tisk 4076/I),

XIV. vlády na interpelaci posl. Grünznera, Tauba, Hoffmanna a druhů o zákonné úpravě požitků státních a veřejných zaměstnanců, jakož i zaměstnanců státních podniků a fondů pro rok 1923 (tisk 3888),

XV. min. vnitra na interpelaci posl. dr. Lehnerta a druhů o přehmatech libereckých politických úřadů (tisk 3887/X),

XVI. min. spravedlnosti na interpelaci posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení brožurky "Landvolk! Erkenne die Gefahr" (tisk 4174/II),

XVII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interpelaci posl. R. Fischera, Čermaka, Schweichharta a druhů o konfiskaci č. 8. časopisu "Volksstimme" ze dne 28. ledna 1923, vycházejícího ve Warnsdorfu (tisk 4174/V),

XVIII. min. vnitra na interpelaci posl. dr. Lodgmana a druhů o jazykové praxi politických úřadů ve styku s obecními úřady (tisk 3995/X),

XIX. min. obchodu a min. zemědělství na interpelaci posl. J. Mayera a druhů o vývozu žita (tisk 4171/XV),

XX. min. vnitra a min. spravedlnosti na interpelaci posl. Scharnagla a druhů o zabavení časopisu "Westböhmischer Grenzbote" (tisk 4178/V).

Tisk 4254. Sbírka odpovědí:

I. min. financí na interpelaci posl. Kostky, dr. Kafky a druhů, že berní správy při přímých daních nedbají ukládacích předpisů (tisk 4157/III),

II. min. školství a nár. osvěty a ministra vnitra na interpelaci posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o zřízení německé menšinové školy ve Skřečoni u Bohumína ve Slezsku (tisk 4044/XXI),

III. min. školství a nár. osvěty a ministra vnitra na interpelaci posl. dr. Schollicha. Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o nezákonném zabrání žatecké budovy chlapecké a dívčí obecné školy III. pro tamější český ústav pro vzdělání učitelů (tisk 3862/XII), jakož i na interpelaci posl. Čermaka, Kaufmanna, Hirsche a druhů v téže věci (tisk 3862/XIX),

IV. min. spravedlnosti na interpelaci posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Volkszeitung für das Kuhländchen" (tisk 4174/III),

V. min. školství a nár. osvěty a min. vnitra na interpelaci posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o zabavení německé mateřské školky v Žalhosticích pro účely české menšinové školy (tisk 4044/XX),

VI. min. nár. obrany na interpelaci posl. dr. Lodgmana a druhů o jazykové zkoušce poddůstojníků z povolání (tisk 4009/XVII),

VII. min. vnitra na interpelaci posl. Böhra, V. Marka a druhů o rozpuštění "Chebské místní rady" (tisk 4171/VIII),

VIII. min. vnitra a min. spravedlnosti na interpelaci posl. dr. Kafky, Kostky a druhů o zabavení periodického tiskopisu "Trautenauer Tagblatt" ze dne 1. února 1923 (tisk 4098/XI),

IX. vlády na interpelaci posl. inž. Junga a druhů o přepadnutí německých turnérů ve stanici Louka-Horní Litvínov (tisk 3995/XIX),

X. min. železnic na interpelaci posl. dr. Raddy a druhů o nenáležitém chování železničních zaměstnanců na stanici Töppeles (tisk 4098/XX),

XI. min. veř. prací na interpelaci posl. Schweichharta a druhů o zrušení německé loďařské školy v Ústí n./L., Děčíně a Těchlovicích n./L. (tisk 4009/VI),

XII. min. železnic na interpelaci posl. dr. Keibla a druhů, že královéhradecké a pražské ředitelství státních drah zneužívá jazykového zákona (tisk 3853/XVIII),

XIII. min. spravedlnosti na interpelaci posl. Kreibicha a druhů o zabavení periodického časopisu "Vorwärts" v Liberci (tisk 4152/IV),  

XIV. min. spravedlnosti na interpelaci posl. inž. Kalliny a druhů o neslýchané konfiskační praxi chebského státního zastupitelství, jež se obrací hlavně proti časopisu "Egerländer Tagblatt" (tisk 4152/I),

XV. min. spravedlnosti, min. vnitra a min. s plnou mocí pro správu Slovenska na interpelaci posl. Bečku a soudr. v záležitosti násilného přepadávání, terorisování, ba dokonce vraždění pokojných občanů exponenty komunistické strany na Slovensku (tisk 4048/X),

XVI. min. vnitra a ministra spravedlnosti na interpelaci posl. Beutela, Čermaka, Grünznera a druhů o zabavení čísla 289. periodického tiskopisu "Volksrecht" ze dne 22. prosince 1922 (tisk 4178/IV),

XVII. předsedy vlády a min. vnitra na interpelaci posl. H. Mayera, V. Marka a druhů o postátnění chebské policie (tisk 4044/V),

XVIII. min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o protizákonném potrestání německých rodičů na Moravě, že jejich děti nedocházejí do českých škol menšinových (tisk 4044/XIX),

XIX. min. nár. obrany na interpelaci posl. dr. Brunara a druhů o výnosu ministerstva nár. obrany č. 643.908 s. o. 39 ex 1922 (tisk 4041/XX),

XX. min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o zřízení německé menšinové školy v Jaktaři u Opavy (v moravské enklávě) ve Slezsku (tisk 3917/VII),

XXI. min. obchodu a min. vnitra na interpelaci posl. Krause a druhů o nezákonném postupu při volbách do společenstevního výboru a rozhodčího soudu společenstva oděvnické živnosti v Postoloprtech (tisk 4115/VI),

XXII. předsedy vlády, jakož i min. školství a nár. osvěty na interpelaci posl. inž. Kalliny a druhů o správních a školských poměrech v německém městě Dobšině na Slovensku (tisk 4041/XXI),

XXIII. min. soc. péče na interpelaci posl. Kučery a soudr. ve věci nezaměstnaných (tisk 4076/VI),

Předseda: Počátkem schůze byly. tiskem rozdány těsnopisecké zprávy o 219. a 220. schůzi posl. sněmovny a zápis o 220. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu tyto návrhy:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 4279. Návrh posl. Böhra, Schälzkyho, Röttela a druhů, aby byli na roveň postaveni všichni státní pensisté, vdovy a sirotci.

Tisk 4283. Návrh posl. Patzela, inž. Junga, Simma a druhů na požitky pensistů.

Tisk 4284. Návrh posl. Patzela, inž. Junga, Simma a druhů na požitky veřejných zaměstnanců.

Předseda: Zápisy o 219. a 222. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jednacího řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.

Výboru imunitnímu přikazuji tyto žádosti:

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Žádosti:

okr. soudu ve Slezské Ostravě ze dne 3. listopadu 1923, č. U IV 1268/23-1, za souhlas k trestnímu stíhání posl. J. Prokeše pro urážku na cti ca Josef Žalský (č. 396 imunit.),

zem. soudu v Opavě ze dne 29. října 1923, č. Vr VIII 1396/23, za vydání k trestnímu stíhání posl. Schälzkyho pro přečin podle § 14, č. 1 zákona na ochranu republiky a pro přestupek podle § § 487 a 491 tr. z. a čl. V zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 r. z. ex 1863, jichž se dopustil řečí na voličské schůzi dne 9. září 1923 v Ludgeřovicích (čís. 397 imunit.),

okr. soudu pro přestupky v Praze, odděl. IV ze dne 6. listopadu 1923, č. U IV 770/23-2, za souhlas k trestnímu stíhání posl. F. Hummelhanse pro přestupek podle § 17 zákona o tisku (čís. 398 imunit),  

kraj. soudu v Mostě ze dne 9. listopadu 1923, č. Vr 2411/23, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Patzela pro přečin podle § 15, č. 1 a § 14, č. 2 zákona ze dne 19. března 1923, č. 50 Sb. z. a n., jichž se dopustil řečí na schůzi v Kešticích (čís. 399 imunit.).

Předseda: Přejdeme k projednávání denního pořadu. Je to nejprve odstavec 1, jímž jest:

1. Zpráva výboru pro průmysl, živnosti a obchod a výboru ústavně-právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 4084) o označování původu zboží (tisk 4155).

Zpravodajem výboru pro průmysl, živnosti a obchod je p. posl. Geršl, za výbor ústavně-právní posl. dr. Medvecký.

Uděluji prvnímu zpravodaji p. posl. Geršlovi slovo.

Zpravodaj posl. Geršl: Slavná sněmovno! Zákon o označování původu zboží měl by se vlastně jmenovati zákonem o nekalé soutěži. Avšak vládní osnova zákona nešla tak daleko, aby úplně řešila problém nekalé soutěže. Vydání takového zákona v době všeobecné průmyslové a obchodní krise a pak také v době poválečné nebylo dosti dobře možno a uskutečnění takového zákona musí býti loženo na dobu pozdější. Vládní návrh zákona omezil se v řešení pouze na úkoly, které našemu státu přikázaly mezinárodní smlouvy.

Jsme státem silně průmyslovým a vývozním, a bylo v zájmu našeho průmyslu a obchodu, aby naše obchodní smlouvy chránily také naše výrobky v cizině, neboť je všeobecně známo, že pod označením na příklad "plzeňského piva" prodávají se v celé Evropě padělané výrobky. A právě úmluvy mezinárodní, ke kterým přistoupila Československá republika, mají podobnou nekalou soutěž znemožniti.

Zákon tento vyhovuje také zájmům domácím. neboť není jistě v zájmu konsumentů, aby výrobky, které jsou kvalitativně horší a které nejsou tak vyrobeny, aby odpovídaly svému pojmenování, nesly jméno, jehož kvalitě neodpovídají.

Republika Československá přistoupila k těmto mezinárodním úmluvám:

1. Pařížská smlouva svazová ze dne 20. března 1883 na ochranu živnostenského vlastnictví, revidovaná v Bruxellu dne 14. prosince 1900 a ve Washingtoně dne 2. června 1911 (ř. z. č. 64 ex 1913), k níž republika Československá přistoupila dnem 5. října 1919.

2. Úprava madridská ze dne 14. dubna 1891, týkající se potlačení nesprávných označování původu zboží, revidovaná ve Washingtoně 2. června 1911, uzavřená mezi Brasilií, Kubou, Španělskem, Francií, Velkou Britanií, Porutgalskem, Švýcarskem a Tunisem, k níž Československo přistoupilo dnem 30. září 1921 (Sb. z. a n. č. 419 ex 1921).

3. Obchodní úmluva mezi Československem a Francií, uzavřená v Paříži dne 4. listopadu 1920, uvedená v platnost nařízením vlády republiky Československé ze dne 14. ledna 1921, čís. 177 Sb. z. a n.

4. Obchodní dohoda mezi republikou Československou a republikou Rakouskou ze dne 4. května 1921.

5. Obchodní dohoda mezi republikou Československou a Maďarskem, uzavřená v listopadu 1922.

Tyto mezinárodní úmluvy zavázaly naše zákonodárství, aby po této stránce zavedlo také ochranu výrobků z ciziny k nám dovážených, a tato povinnost má býti splněna právě projednávaným zákonem.

Výbor pro průmysl, živnosti a obchod, který předlohu tuto projednal, doporučuje, aby byla slavnou sněmovnou schválena tak, jak byla vládou navržena, ale se změnami v § 3, odst. 2 a v § 20, odst. 1, které jsou obsaženy v návrhu podaném pp. posl. Staňkem, dr. Matouškem, Fr. Navrátilem, Netolickým a soudr. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo druhému zpravodaji - za výbor ústavně-právní panu posl. dr. Medveckému.

Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Ústavne-právny výbor pojednal vládny návrh zákona, tisk 4084, o zákone o označovaní pôvodu zbožia, ktorý vládny návrh zákona bol už výborom pre priemysel, živnosti a obchod prejednaný a po preskúmaní dôvodov výboru pre priemysel, živnosti a obchod navrhuje tiež ústavne-právny výbor prijatie tohoto vládneho návrhu a to ako s ústavného, tak i s právneho hľadiska. S ústavného hľadiska skrze to, že týmto zákonom budú uzákonené tie medzinárodné smluvy, ktoré boly ohľadom tohoto predmetu uzavreté medzi jednotlivými štátmi a republikou Československou a okrem toho so stanoviska obchodne-právneho tento návrh tiež zodpovedá tomu, aby bol uzákonený, lebo chráni soliditu výroby a umožňuje ochranu, ktorú v tomto ohľade jej obchodný zákon zabezpečuje.

Je toto jedon krok k tomu, že obchodné právo sa stáva internacionálnym, lebo hlavné zásady má s rôznymi štátmi spoločné. Poneváč tieto zásady, v dôvodovej zpráve a zpráve č. tisku 4155 uvedené, ukladajú Československej republike povinnosti dôstojné a primerané, je treba, aby s ústavného i právneho hľadiska tento zákon bol prijatý. Menom ústavne-právneho výboru odporučujem tento vládny návrh k prijatiu s tými zmenami, ako ich navrhol referent výboru pre priemysel, obchod a živnosti. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Sděluji, že v zastoupení ministra obchodu k projednávání tohoto bodu denního pořadu dostavili se p. odb. přednosta dr. Benda a p. odb. rada dr. Skála.

Zahajuji rozpravu.

Než udělím slovo řečníku, zapsanému "proti", navrhuji ve smyslu usnesení předsednictva, aby řečnická lhůta byla 15 minutová.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)

Není jich, můj návrh je tedy přijat.

Uděluji slovo panu posl. dr. Haasovi.

Posl. dr. Haas (německy): Slavná sněmovno! Úkolem projednávaného návrhu zákona jest učiniti krok ku předu v potírání nekalé soutěže; odvolává se při tom na několik mezinárodních smluv a československé zákonodárství se chce těmto smlouvám přizpůsobiti. Přihlížíme-li k účelu této myšlenky, jest tento návrh najisto vítati a polemika se tedy nemůže za žádných okolností týkati vývodů pana referenta výboru pro průmysl, živnosti a obchod.

Než při tomto návrhu zákona vidíme opět totéž, co jsme již častokráte měli příležitost pozorovati v této slavné sněmovně, že se totiž tato myšlenka provádí takovým způsobem, ze se v prostředcích, jimiž se to chce provésti, myšlenka takřka ztrácí nebo že se od ní při nejmenším uchyluje takovým způsobem, že se se svým účelem takřka úplně mine. Pan referent výboru ústavně-právního odůvodňoval tento návrh se stanoviska tohoto výboru poukazem na obchodní zákonník. Tento poukaz jest zde naprosto nemístný, ba musíme říci, že právě tímto poukazem jest jasné, že - mluvil-li zde pan referent jménem většiny výboru a projevil-li zde jeho názory - tato většina je na základním omylu.

Právo jest všeobecně regulátorem egoismu. Podle intensity, jíž se egoismus jednotlivcův projevuje a podle zájmů ohrožených tímto egoismem řídí se i donucovací prostředky, jimiž se egoismus odráží. Egoismus jednotlivcův může směřovati proti jednotlivým osobám a proti zájmům jednotlivcovým, avšak může také směřovati proti zájmům obecným. Obchodní zákonník, jehož se pan referent výboru ústavně-právního dovolává, upravuje vesměs jen kolisi egoismu jednotlivců, který opět může ohroziti jen zájmy jednotlivců. Pokud jde o potírání nekalé soutěže, rozeznáváme nekalé soutěžení, které směřuje proti určitým konkurentům a ohrožuje jen zájmy těchto určitých jednotlivých konkurentů. Avšak známe také nekalé soutěžení, které nesměřuje vůbec anebo především proti zájmům jednotlivcovým, nýbrž proti zájmům veškerenstva. Klasickým příkladem takovéto nekalé soutěže ohrožující všeobecné zájmy jsou všechny druhy padělání potravin. Na tyto případy nekalé soutěže reagoval zákon o potravinách a to s nesmírnou přísností, tak přísně, že v určitých případech jsme nutkáni říci, že přes to, že zájem, který zde má býti chráněn, jest velmi důležitý, zákon zde postupuje přece poněkud příliš přísně.

Zákonem o potravinách vytvořili jsme přestupek, s nímž jsou trestné činy podle tohoto zákona velmi blízce spřízněny. Jest to zde přestupek nesprávného označení jakosti zboží. Nesprávné označení původu zboží může také obsahovati případně i nesprávné označení jakosti zboží a ve většině případů tomu dokonce tak bude. Kdežto zákon o potravinách, jak již praví název, vztahuje se však jen na potraviny, tento zákon se vztahuje na nesprávné označení původu nebo jakosti zboží vůbec. A nyní vraťme se k zákonu o potravinách! Jest to obdobný zájem, ba naprosto týž zájem, jenž má býti chráněn zákonem o potravinách a jenž má býti chráněn zákonem, který dnes projednáváme. A sice jest to zájem všeobecný, zájem společnosti, při čemž ovšem na druhém místě může také jíti o zájem jednotlivcův. Avšak zájem potřebující větší ochrany, jest najisto zájem veškerenstva.

V důvodové zprávě k zákonu o potravinách jest tato myšlenka projevena těmito slovy: "Úmyslem tohoto zákona jest působiti v zájmu spotřebitelů a zároveň opatřiti nejvydatnější ochranný prostředek solidnímu obchodníku a živnostníku proti rozmáhání se nekalé soutěže." Na prvním místě jest tedy zájem spotřebitelův, zájem veškerenstva.

Povinností právníkovou, a to bych byl očekával od pana referenta výboru ústavněprávního, samozřejmě jest, z této okolnosti, z této myšlenky, které zájmy jsou chráněny, vyvozovati důsledky. Jde-li o trestné činy, jsou zájmy veškerenstva chráněny takovým způsobem, že se právo a zároveň povinnost podati obžalobu, přiděluje veřejnému žalobci, kde však naproti tomu jde o soukromý zájem, avšak stále jest ještě tak mocný, že musí býti chráněn trestním ustanovením, praví zákonodárce: Soukromý zájem nepotřebuje takové ochrany, aby musil zakročiti veřejný žalobce ex offo, nýbrž ponechává se každému jednotlivému poškozenému, aby se bránil soukromou žalobou. Zákon o potravinách prohlásil, že spotřebitel, veškerenstvo, musí býti chráněno. Vyvodil tedy logické samozřejmé důsledky, že delikty proti potravinovému zákonu jako tak zvané oficiosní delikty budou stíhati státní zastupitelství. V důvodové zprávě k tomuto zákonu nalézáme poznámku, že všechna cizozemská zákonodárství, založená na týchž konvencích, jež byla podkladem ito muto návrhu zákona, zavedla oficiosní řízení, to jest, že stíhání se neponechává soukromé iniciativě, nýbrž výhradně státnímu zástupci. Přes to a to bez jakéhokoliv dalšího odůvodnění - také by se bylo velmi těžko podařilo - praví se v důvodové zprávě, že v Československu vláda svěřila tuto ochranu soukromé iniciativě a z porušení zákona učinila soukromoprávní delikt, při čemž ještě byl zřízen zvláštní druh osob oprávněných k soukromé žalobě. Právě tento zvláštní druh jest způsobilý vzbuditi zvláštní nedůvěru a zároveň jest také pochopitelno, proč nebyly uvedeny pohnutky. Jest totiž oprávněn zakročiti nejen poškozený soukromník - naproti tomu není však oprávněn zakročiti zástupce veškerenstva - nýbrž oprávněn zakročiti jest případně také spolek, jehož účelem jest hájiti určité hospodářské zájmy. Domnívám se a netřeba to dále rozváděti, najisto i toto jest odchylkou od principu, jest tím seslaben a zkažen tak, že základní myšlenka se úplně ztrácí. Tento návrh zákona učinil z ochrany obecného zájmu ochranu soukromého zájmu jednotlivce a skupiny jednotlivců. Kdežto konvence, o něž se dnes opíráme, vycházejí s toho stanoviska, že jest hájiti zájem obecný a v duchu této myšlenky konvencí také všechna cizozemská zákonodárství prohlásila, že zde jde o oficiosní delikt, nemáme zde na práci nic jiného než chrániti zájmy soukromé Zapomínáme na to, že mají býti chráněny tímto zákonem zájmy obecné, chráníme výhradně jen zisk jednotlivců nebo určitých sdružení osob, které mají stejné hospodářské zájmy.

Jako zástupce dělnictva zajímají nás však zvláště ještě jiná ustanovení zákona. Pozorujeme-li nějaký předpis - ať trestní nebo civilní, avšak zvláště trestní - musíme si vždy říci: Kdo mobilisuje egoismus, kdo má z toho něco, přestupuje-li zákon? Proti němu musí směřovati krutost zákona. V tomto případě, právě tak jako při lichevních předpisech, musila by krutost zákona směřovati proti podnikateli, za žádných okolností však proti zaměstnancům. A právě tak, jak jsme to viděli u zákona o válečných lichvářích, že zaměstnanci byli potrestáni pro válečnou lichvu, ačkoliv jednali na rozkaz svého zaměstnavatele, poněvadž soud neuznal, že šlo o neodolatelné donucení, právě tak budou podle tohoto zákona trestáni zaměstnanci, budou-li jednati v zájmu a na rozkaz svého zaměstnavatele. Proto jsme podali v této věci návrh, který jednou ranou odklizuje soukromoprávní delikt a zároveň chrání zaměstnance. V §u 17 zákona se ustanovuje, že zaměstnanec neručí podle civilního práva tehdy, jestliže se z rozkazu zaměstnavatele dopustil činu, z něhož vzniká nárok na náhradu škody. Naproti tomu, a to jest velmi nápadné, v trestních ustanoveních ani toto omezení nebylo učiněno, takže z toho jako právník mohu a musím vyvozovati, že po stránce trestní zůstane při týchž neudržitelných poměrech, jakých jsme se dožili v praxi u zákona o válečné lichvě. Avšak i po stránce civilně právní zůstává ještě stále dosti věcí. Především jest pro zaměstnance velmi těžké skoupati svého zaměstnavatele, a před soudem jej prostě obviniti, že on mu to rozkázal. Právník ví velmi dobře, jak si lze i zde pomoci, aby se zaměstnanec neoctl v této nepříjemné situaci. Nazýváme to obrácením průkazní povinnosti, jak to máme ve všech zákonech o ručení, v zákonu o povinném ručení automobilů, v zákonu o povinném ručení železnic. Lze o tom mluviti, že se zaměstnanci ukládá povinnost ručiti, prokáže-li se mu, že se činu dopustil bez vědomí zaměstnavatelova. Tak by se dala věc udělat. Avšak tak, jak jest to stylisováno v tomto návrhu zákona, znamená to zcela najisto těžké ručení zaměstnance, trestní beze vší pochybnosti, avšak i civilně právní.

V §u 17 se ještě praví, že žalobu, aby nepřípustné označení bylo zanecháno nebo stav odporující ustanovením zákona odstraněn, lze "také" podati na zaměstnavatele, byl-li čin spáchán zřízencem nebo zmocněncem podniku. Z toho "také" vysvítá, že sám zákonodárce výslovně praví: Žalovati lze zřízence. Budete namítati, že zde jde jen o to, aby nepřípustný stav byl odstraněn a napraven. Avšak, jestliže někdo žaluje nebo jest žalován a bude odsouzen, musí také platiti útraty; znamená to tedy, že zřízence lze v tomto případě odsouditi také k náhradě útrat sporu. poněvadž přec zákon k tomu přímo vyzývá. To by bylo asi to, co nás jako zástupce dělnictva musí na tomto návrhu zajímati.

A ještě malý pikantní detail, při němž byl bych očekával, že pan referent. výboru ústavně-právního řekne aspoň slovíčko o tom, neboť jest to věc čistě právnická. V §u 16 se praví: "O tom, zda škoda vznikla, a o její výši rozhoduje soud podle volného uvážení." Neboť řekne-li se právníkovi slovo "volné uvážení", musí se člověk při nejmenším divit, že soud nemá rozhodovati snad podle volného oceňování důkazů, nýbrž podle volného uvážení, to jest velký rozdíl. Podle volného uvážení rozhodují správní úřady, bohužel. Máme s tím právě dost co dělat a prodělávat. Avšak, aby soud rozhodoval podle volného uvážení, to jest něco neslýchaného. Chtělo-li se tím říci svobodné oceňování důkazů, pak to nebylo potřeba, neboť to jest stanoveno civilním soudním řádem, pak bychom neměli vůbec co k tomu říci, neboť "svobodné oceňování důkazů" přísluší beztoho soudu podle civilního soudního řádu. Superfluum nocet, zvláště v tomto případě, mají-li soudy rozhodovati nikoliv podle civilního soudního řádu, nýbrž podle volného uvážení, jest to výzvou k čiré svévoli. Neboť víme, co to znamená "volné uvážení" ve správním řízení; znamená to, že nejsme od svévole, při nejmenším od nebezpečí svévole, velmi daleko vzdáleni.

Podali jsme několik návrhů, jimiž se snažíme odstraniti některé nedostatky zákona. Především mají pro nás zvláštní důležitost ony návrhy, jichž účelem jest vyloučiti trestní a civilní odpovědnost zřízence, který přece jedná ve službě a z rozkazu nebo pod nátlakem zaměstnavatele. Očekáváme zvláště od oněch stran, které zastupují dělnictvo, že budou souhlasiti s těmito pozměňovacími návrhy. (Souhlas a potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Slovo dále má pan posl. Pik.

Posl. Pik: Slavná sněmovno! S hlediska důležitých zájmů plzeňského průmyslu vítáme tento vládní návrh zákona. Pivovarský průmysl v Plzni tímto zákonem bude aspoň do značné míry ochráněn proti nekalé soutěži a snad rozvine se působnost tohoto zákona také na cizinu, čímž by tento průmysl byl obhájen ve svých zájmech také na půdě států jiných.

Já chci poznamenati, že dosavadní stav plzeňského průmyslu pivovarského je velmi neutěšený, chci zdůrazniti, že právě v nedostatku ochrany původu tohoto výroku spočívá pokles výroby plzeňských pivovarů a že zejména nekalou soutěží v cizině dobrá známka a dobrý výrobek plzeňský je velmi těžce poškozován.

Připomínám jen, že příkladně Měšťanský pivovar v Plzni v dobách předválečných vyrobil ročně 1 milion hl piva. Proti této výši výroby v době předválečné klesla výroba v době popřevratové na 400 tisíc hl ročně. To znamená, že zejména export plzeňského piva je znesnadněn sice také hospodářskými důvody a valutovými poměry, ale větším dílem export výrobku plzeňského piva je znemožněn do ciziny z té příčiny, ježto v cizině - a konstatuji, že zejména v Německu - zavládla a velmi se rozšířila nekalá soutěž. Poznamenávám, že zvláště v Německu je řada pivovarů, které jsou označeny jménem "Plzeňský pivovar". Pivo těchto pivovarů je vydáváno za pivo plzeňské a bylo s nad chybou naší obchodní správy, že se hned v začátcích v dobách popřevratových nepostarala-zejména při budování obchodních smluv - o ochranu plzeňského pivovarského průmyslu v cizích státech, zvláště v těch státech, se kterými náš stát uzavíral obchodní smlouvy.

Tímto poklesem výroby plzeňského piva trpí nejen město, ale trpí zejména zaměstnanectvo. Na výrobě 4 pivovarů plzeňských účastní se přes 2000 dělníků. Následkem poklesu výroby stav dělnictva a úřednictva byl redukován a tím pochopitelně trpí hospodářský a sociální zájem města Plzně.

Vítáme tedy vládní návrh v tom přesvědčení, že aspoň tímto minimem bude ochráněn plzeňský výrobek pivní v tuzemsku a chceme věřiti tomu, že tato ochrana rozšíří se i na oblast ciziny.

Chci při této příležitosti konstatovati, že v § 22 této předlohy se sice praví, že ustanovení o poměru k cizině odpovídají předpisům čl. 2 a 3 pařížské svazové smlouvy na ochranu živnostenského vlastnictví, a že ve smyslu tohoto článku budou požívati ochrany tohoto zákona zejména všechny ony státy, jež jsou členy Unie k ochraně živnostenského vlastnictví. Ovšem není zde ničím zmíněno, že náš stát tutéž výhodu a tutéž ochranu, kterou poskytuje státům ostatním, vyhrazuje si specielně v případě výrobků plzeňských pivovarů, ochranu, jak my poskytujeme tímto zákonem státům cizím. Přáli bychom si, aby naše obchodní správa pracovala v tom směru, aby ochrana zejména pivovarského průmyslu plzeňského rozšířila se také na ostatní státy.

Konečně chci připomenouti, že tímto zákonem řeší se, paragrafem 6. dostává se pivovarskému průmyslu plzeňskému zejména ochrany, také sporná otázka, která se staví v cestu uskutečnění Velké Plzně. Plzeňské pivovary namítaly, že rozšířením území města Plzně ohroženy by býti mohly nově zřízenými konkurenčními pivovary. V §u 6 však ustanovuje se, že nařízením mohou býti vydány předpisy o označování původu zboží vyrobeného v určitých územních oblastech, a že zejména toto nařízení má obsahovati přesný název a podrobné ohraničení okrsku. Po mém soudu tento paragraf právě dotýká se otázky zřízení Velké Plzně, poněvadž vláda bude moci nařízením pro ochranu výrobků pivovarských v Plzni vytknouti okrsek dosavadní Plzně, tedy nezvětšené Plzně, kdežto obvody, které mají býti s Plzní sloučeny, může nařízením vyloučiti z označování plzeňského výrobku pivovarského.

Tedy i po této stránce vítáme tento zákon, poněvadž se domníváme, že může působiti i na vyřešení sporné otázky, která je v souvislosti se zřízením Velké Plzně. Přál bych si ještě jednou, aby naše státní správa našla cesty tomu, aby pivovarský výrobek plzeňský byl chráněn nejen v tuzemsku, ale zejména, aby byl obchodními smlouvami chráněn proti nekalé soutěži v cizích státech. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Žádám o přečtení podaných návrhů.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

1. Návrh posl. Staňka, dr. Matouška, Fr. Navrátila, Netolického a soudr.:

V §u 3, odst. 2 připojena budiž tato věta:

"Tento předpis se nevztahuje na odrůdová označení vína, nebude-li pro určité odrůdy nařízením jinak ustanoveno."

V §u 20, odst. 1 odpadniž věta: "pokud se nejedná o nárok na náhradu škody".

2. Návrh posl. dr. Haase a druhů:

I. § 11 budiž škrtnut a nahrazen tímto novým §em 11:

"Zaměstnanec nemůže býti stíhán pro trestné činy uvedené v §§ 7, 8 a 10, jestliže je spáchal vykonávaje svoji službu na rozkaz zaměstnavatele nebo jeho zmocněnce. V těchto případech odpovídá zaměstnavatel nebo jeho zmocněnec."

II. K §u 13:

K odst. 1: Úvodní slova odst. 1 §u 13 mají zníti: "Soud může v odsuzujícím rozsudku vysloviti, že . . . ."

K odst. 2: Úvodní slova odst. 2 §u 13 mají zníti: "Totéž může soud vysloviti také tehdy, nenáleží-li . . . ."

K odst. 3: Slova "na návrh soukromého žalobce" buďtež nahrazena slovy: "na návrh veřejného žalobce nebo soukromého účastníka".

III. K §u 14:

K odst. 1: Úvodní slova mají zníti: "Na návrh veřejného žalobce nebo soukromého účastníka může soud . . . ."

K odst. 3: Odst. 3 budiž škrtnut a nahrazen tímto novým odstavcem: "Soud rozhoduje současně, kdo má hraditi útraty za uveřejnění."

IV. K §u 16: Odst. 2 budiž škrtnut.

V. K §u 17:

§ 17 má býti změněn a zníti: "Žaloba, aby bylo zanecháno nepřípustného označení nebo aby byl odstraněn stav odporující ustanovením tohoto zákona, nebo na náhradu škody může vždy býti podána, byla-li činnost spáchána zaměstnancem v provozu podnikatele, jen proti vlastníkovi (správci provozu) podniku, leč kdyby bylo dokázáno, že zaměstnanec spáchal tento čin bez vědomí zaměstnavatele nebo jeho zmocněnce."


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP