Pondělí 5. listopadu 1923

 

Začátek schůze v 1 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové. dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

190 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, Malypetr, dr. Markovič, Šrámek, Tučný, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 222. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Stodolovi pro neodkladné zaměstnání; na dnešní a zítřejší schůzi posl. Tománkovi pro neodkladné zaměstnání; na tento týden posl. dr. Englišovi pro nemoc v rodině.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců čsl. strany lidové vyslal do výboru imunitního posl. dr. Mazance za posl. Adamovského; do výboru soc.-politického posl. dr. Mazance za posl. Koška.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru rozpočtového posl. Petrovického za posl. Špačka na schůzi dne 31. října t. r., na další posl. Kamelského za posl. Petrovického.

Předseda: Došly některé dotazy, odpovědi atd. Žádám o přečtení.

Zástupce sněm tajemníka Nebuška (čte):

Dotazy:

posl. H. Bergmanna ministru vnitra o zařadění města Brandýsa n. L. do vyšší třídy místních přídavků.

posl. Šamalíka a soudr. ministrům vnitra a spravedlnosti o konfiskaci časopisů: "Občanské Noviny" v Brně a "Hlas Lidu" v Čes. Budějovicích pro kritiku pozemkové reformy.

posl. Šamalíka ministru financí, aby se pozemková daň ze státního pozemkového majetku a přirážky k ní upravily ve prospěch samosprávných korporací.

posl. dr. Lelleyho ministrovi zemedeľstva o sužovaní obyvateľstva obilným kontingentom.

posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi financií vo veci poukázania vdovskej penzie po Julovi Riedlovi, skladisťnom manipulantovi tabákovej továrne.

posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi školstva a nár. osvety o požitkoch erárnych učiteľov.

posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi školstva a nár. osvety o tom, ako zabraňuje sa deťom maďarských rodičov v Košiciach, aby nemohly navštevovať maďarské školy.

posl. dr. Körmendy-Ékesa ministrovi financií o zastavení penzijných požitkov Jána Medve, strážmajstra väzničnej stráže na odpočinku.

posl. dr. Körmendy-Ékesa min. predsedovi a ministrovi pošt a telegrafov, prečo neboli prijatí do služby vrchný poštový oficiál Ladislav Popovics v Munkačeve a poštový sluha Gabriel Debreceni,

posl. Roudnického a druhů ministru školství a nár. osvěty o zadržování k výplatě poukázaných platů z fondu Matice náboženské.

Odpovědi:

min. železnic na dotaz posl. Jos. Mayera a druhů o omezení dopravy na trati Tršnice-Schönbach,

min. sociální péče na dotaz posl. inž. Kalliny v záležitosti nevyplácení vdovského důchodu pí. Marii Terezii Fritschové,  

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Böhra, Bobka, Budiga, dr. W. Feierfeila, dr. Luschky, V. Marka, dr. Petersilky, Schälzkyho a Scharnagla o učebné osnově pro občanskou nauku a státoobčanskou výchovu,

min. pro zásobování lidu na dotaz posl. Schälzkyho, Böhra a druhů o dodatečném vybírání dávky z chlebových lístků,

min. železnic na dotaz posl. inž. Junga a druhů o poškození dělníků při udržování trati,

min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. Jokla, Heegera a druhů o zřízení německé menšinové školy v Jaktaři u Opavy (v moravské enklávě) ve Slezsku,

min. financí na dotaz posl. Petrovického a Votruby o snížení, po případě odpisu státních daní živnostnictvu a obchodnictvu v místech lázeňských, turistických, výletních a létovisek z důvodů utrpěných škod živelní pohromou v r. 1922 a 1923,

min. spravedlnosti na dotaz posl. dr. Charváta a dr. Vrbenského o některých nepřístojnostech prakse u soudu.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4250. Sbírka odpovědí:

I. vlády na interp. posl. dr. Kafky, Kostky a druhov, že bratislavské policajné riaditeľstvo zamietlo stanovy ochranného sväzu majetníkov válečných požiček (tisk 3995/XII),

II. vlády na interp. posl. dr. Kafky, Kostky a spol., že v Bratislave sú vyložené voličské soznamy len v jazyku slovenskom (tisk 3995/XI),

III. min. spravedlnosti na interp. posl. Hillebranda, dr. Holitschera, Blatné a druhů o dopravě mladistvých vězňů (tisk 4085/VIII),

IV. min. vnitra na interp. posl. dr. Luschky a druhů o zbavení úřadu starosty Františka Echsela z Hodonic (tisk 4076/X),

V. předs. vlády na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o jazykové praxi (tisk 4041/VI),

VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o změně jazykového styku ve školních úřadech (tisk 4017/XV) a interp. posl. dr. Czecha a druhů v téže věci (tisk 4017/XVI), jakož i na interp. posl. Böhra a druhů stran vytlačení německého jazyka ze styku zemských školních rad s okresními a místními školními radami (tisk 3995/XVII),

VII. min. vnitra na interp. posl. Heegera, Jokla a druhů o svévolném rozpuštění schůze (tisk 4115/VII),

VIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Raddy a druhů, jak moravsko-budějovická okr. správa politická užívá jazykového zákona (tisk 4048/XIII),

IX. min. železnic na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o postupu plzeňského železničního ředitelství, které při svých opatřeních podléhá přímo vlivu štváckých článků časopisu "Česky Deník" (tisk 4157/XVII),

X. min. spravedlnosti na interp. posl. Čermaka, dr. Czecha, Hillebranda a druhů o zabavení deníku "Sozialdemokrat" ze dne 6. března 1923 (tisk 4178/III),

XI. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Lelleyho a druhů o protizákonném postupu státního zastupitelství v Bratislavě (tisk 4174/XII),

XII. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů (tisk 4017/XI), jakož i na interp. posl. Jokla, Heegera, Hoffmanna a druhů (tisk 4017/XII) o německém ústavu pro vzdělání učitelů v Opavě,

XIII. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Lehnerta a druhů o zabavení periodických tiskopisů "Brünner Montagsblatt" z 30. dubna a 7. května 1923 (tisk 4174/XI),

XIV. min. financí na interp. posl. dr. Luschky a druhů o zdanění služebních platů státních zaměstnanců (tisk 4171/XI),

XV. vlády na interp. posl. dr. Kafky a druhů o zabavení čís. 284 časopisu "Egerer Zeitung" (tisk 4152/III),

XVI. min. financí na interp. posl. dr. Körmendy-Ékesa a soudr. zásobování obcí Bodrogského meziříčí blankety přiznání k dôchodkové dani (tisk 4076/XVII),

XVII. min. školstva a nár. osvety na interp. posl. dr. Lelleyho a súdr. o praktickom rešpektovaní menšinového práva maďarského národa (tisk 4157/IV),

XVIII. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení časopisu "Volksruf" v Novém Jičíně (tisk 4174/I),

XIX. min. vnitra na interp. posl. Patzela, Wenzela a druhů o neslýchaném obojetném chování litoměřické okr. politické správy (tisk 4171/IX),

XX. min. spravedlnosti na interp. posl. Kreibicha a druhů, že liberecké státní zastupitelství zabavilo č. 108 periodického tiskopisu "Vorwärts" v Liberci z 10. května 1923 (tisk 4178/II),

XXI. min. spravedlnosti na interp. posl. Warmbrunna, Kreibicha a druhů o průtazích v trestním řízení proti domnělým pachatelům loupežné vraždy u Chodova (tisk 4148).

Tisk 4267. Sbírka odpovědí:

I. min. spravedlnosti na interp. posl. Mikulíčka, Koutného, Roučka a soudr. o zastřelení 14letého hocha Josefa Piatkovského v Heřmanicích ve Slezsku (tisk 4239),

II. vlády na interp. posl. Kučery, Blažka, Toužila a soudr. o důchodech válečných poškozenců (tisk 4240).

Předseda: Iniciativní výbor ve schůzi dne 31. října 1923 konané přikázal k řádnému projednání návrhy. Žádám o sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Výboru kulturnímu:

Tisk 4100. Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, inž. Junga, dr. Kafky a druhů na vydání zákona o občanských školách.

Tisk 4210. Návrh posl. Housera, Roučka, Warmbrunna a soudr. na prohlášení 6. července za svátek státní.

Výboru zemědělskému:

Tisk 4156. Návrh posl. Modráčka a soudr. o přídělu velkého majetku pozemkového státem zabraného k účelům starobního a invalidního pojištění.

Tisk 4176. Návrh posl. Nejezchleba-Marchy a soudr. na udělení vydatné podpory postiženým krajům živelními pohromami v soudních okresích: Bučovice, Blansko, Boskovice, Kunštát, Židlochovice, Tišnov a Hustopeč v župě brněnské (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Tisk 4177. Návrh posl. Koutného, Mikulíčka a soudr. na poskytnutí pomoci malozemědělcům a domkářům z Moravského Slovácka, postiženým živelní pohromou (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Tisk 4180. Návrh posl. Štolby a soudr. v záležitosti živelní pohromy v okresích blatenském, sušickém a nepomuckém (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Tisk 4187. Návrh posl. Kunsta, Tausika a soudr. na poskytnutí pomoci malozemědělcům a domkářům v župě košické, postiženým živelní pohromou (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Tisk 4193. Návrh posl. dr. Spiny a druhů ve věci živelných pohrom v jednotlivých obcích v Orlických horách (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Tisk 4213. Návrh posl. Boboka, Tománeka a spol. na poskytnutie pomoci maloroľníkom živelnou pohromou postihnutých (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Tisk 4227. Návrh posl. Füssyho a súdr. vo veci výpomoci pre obec Visk (župa Maramarošská) poškodenú povodňou z Tisy a inými živelnými pohromami (současně přikázán výboru rozpočtovému.)

Tisk 4232. Návrh posl. Zierhuta a druhů na přeřadění lesních hospodářů se státní zkouškou (současně přikázán výboru sociálně politickému).

Výboru soc.-politickému:

Tisk 4170. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky, dr. Luschky a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 20. prosince 1922, č. 394 Sb. z. a n.

Tisk 4181. Návrh posl. Patzela Knirsche a druhů na zákonnou novou úpravu služebních poměrů obchodních pomocníků a jiných zaměstnanců v podobném postavení.

Tisk 4182. Návrh posl. Schälzkyho, inž. Kalliny a druhů za změnu zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., novelov. zákonem ze dne 25. ledna 1922, č. 39, o požitcích válečných poškozenců.

tisk 4221. Návrh posl. Patzela a druhů na utvoření jednotného zákona o pensistech (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Výboru živnostenskému:

Tisk 4172. Návrh posl. Pastyříka, Horáka a druhů na změnu vládního nařízení o vybírání obecní dávky ze zábav.

Tisk 4211. Návrh posl. dr. Matouška, Petrovického, Kamelského, Veverky, Votruby a spol. na prohlášení živnosti fotografické za živnost řemeslnou (současně přikázán výboru kulturnímu)

Tisk 4216. Návrh posl. Šamalíka, Adámka, Janalíka a soudr. na ochranu lnářství a povolení vývozu lnu (současně přikázán výboru zemědělskému).

Tisk 4225. Návrh posl. Patzela a druhů na snížení daně z vodní síly (současně přikázán výboru rozpočtovému).

Výboru ústavně-právnímu:

Tisk 4175. Návrh posl. Ulricha, Jar. Marka, Pika a soudr., aby byl vydán zákon o sborech stráže vězeňské (současně přikázán výboru sociálně-politickému a rozpočtovému).

Tisk 4214. Návrh posl. Hrusovského, Zeminovej, Slavíčka a spol. na vydanie zákona k zamedzeniu lichvárskych úrokov.

Výboru rozpočtovému:

Tisk 4183. Návrh posl. Schuberta a druhů ve věci živelných škod, způsobených krupobitím a průtrží mračen v obci Sadlu, Tasnovicích, Štítarech, Mirkovicích, Oplotci, Holubči, Svržnu, Babicích, Černé Hoře, Přesu, Doubravce, Čečíně a jinde (současně přikázán výboru zemědělskému).

Tisk 4184. Návrh posl. Kostky, dr. Kafky a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a přírůstku na majetku.

Tisk 4207. Návrh posl. Staňka, Slavíčka, dr. Noska, dr. Lukavského, Astra a soudr. na pomoc postiženým živelními pohromami (současně přikázán výboru zemědělskému).

Tisk 4212. Návrh posl. Sajdla, Slavíčka a spol. na odpis daní a poskytnutí nutných podpor živelní pohromou postiženým rolníkům v obcích okresu blatenského, sušického a nepomuckého (současně přikázán výboru zemědělskému).

Tisk 4219. Návrh posl. Budiga a druhů o živelní pohromě v obcích Dlouhé Loučce, Pačově, Ludvíkově, Horní Hynčině, ohledech, Horní Rudné, Molikově, Rozstání a Borové v okrese moravsko-třebovském (současně přikázán výboru zemědělskému).

Tisk 4220. Návrh posl. Kaisera a druhů ve věci živelních škod, způsobených krupobitím a průtrží mračen v novobystřickém okrese (současně přikázán výboru zemědělskému).

Tisk 4222. Návrh posl. Schälzkyho a druhů o živelní pohromě v obcích Dědince, Hradečné a Troubelicích v politickém okrese šternberském (současně přikázán výboru zemědělskému).

Tisk 4228. Návrh posl. Blažka, Kučery, Toužila, J. Kříže a soudr. o odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích, ústavech a fondech státních a státem spravovaných (současně přikázán výboru soc.-politickému a brannému).

Tisk 4252. Návrh posl. Schuberta a druhů na všeobecné snížení daně z vodní síly a v odůvodněných případech na osvobození od daně z vodní síly (vrácení).

Předseda (zvoní): Přikazuji vládní návrh zákona, kterým se prodlužuje platnost dosavadní úpravy náhrady za vojenskou přípřež v míru (tisk 4257), výborům brannému a rozpočtovému.

Přejdeme k pořadu schůze:

1. Pokračování v rozpravě o vládním prohlášení, učiněném ve 219. schůzi.

Dalším řečníkem je pan posl. dr. W. Feierfeil, jemuž uděluji slovo.

Posl. dr. W. Feierfeil (německy): Slavná sněmovno! V dlouhých vývodech pana ministra zahraničí byla zcela jistě z nejpravdivějších vět tato: "Poměry v Německu komplikují se takovým způsobem, že je problém německý ovládajícím problémem mezinárodní politiky evropské a světové." Toto slovo je, velectění pánové, jistě zcela správné. Při tomto slově napadl mi velmi známý verš. který zní: "Když králové staví, mají dělníci co dělati." Ovšem není tu řeč o stavbě, avšak abychom zůstali při slově básníkově: král byl poražen a nyní musejí dělníci, nyní musí celý svět pod tím trpěti. Problém Německa stal se, jak pan ministr zahraničí řekl, problémem světovým. Není však správné, co k tomu jedním dechem připojil: "Shroucení Německa dosáhlo neočekávaných rozměrů." Mám na mysli slovo "neočekávaných." Naopak. Není třeba, aby byl člověk odborníkem v zahraniční politice - snad tak, jak se československá zahraniční politika aspoň chce dělati - a přes to bude možno uvésti úsudky i od mužů, kteří mají mezinárodní význam, kteří konstatují, že rozměry shroucení, k jakému v Německu došlo, není něco neočekávaného, nýbrž nutným logickým důsledkem jednak neslýchaných mírových podmínek, a jednak jmenovitě brutality Francie proti Německu po válce. Velectěné shromáždění! Bylo by lehko uváděti o tom posudky autorit. V tom směru bych právě z posledních měsíců jmenoval jen dvě jména: Nittiho a Lloyd Georgea.

Kromě toho, velectěné shromáždění, což nutno hned připojiti, vyslovil pan ministr zahraničí o chování Československa vůči Německu v této situaci slovo zcela nesprávné a to užil slova "neutralita". Můj prostý obyčejný laický rozum v diplomatických věcech mně praví, že neutralita k Německu má za předpoklad, má-li to slovo vůbec míti význam, neutralitu k Francii. Avšak jak jsou poměry ve skutečnosti? Upozornil bych tu na přík. jen na jedno, na maličkost samu o sobě, srovnáme-li to s událostmi velikými. Tehdy, když šlo o to, aby německé děti z německých krajů nouzí postižených byly na několik týdnů převzaty na území československé, byla tato akce vládou podle možnosti omezována, ne-li dokonce zapovídána. Rovněž když šlo o to, aby byly zahájeny sbírky ke zmírnění děsné nouze v Německu. Pokud jde o tento bod, poukazuji na provolání svědka jistě nestranného, totiž arcibiskupa kolínského. Co píše ve svém provolání, řadí se v plném obsahu k tomu, co sem před dvěma léty zaznívalo z Ruska, kdy se tehdy ruské matky obrátily k srdcím Evropy. Přes onu strašnou nouzi bylo v Československu zakázáno zahájiti sbírky nebo byly aspoň omezovány, prý z neutrality k Francii! Nechci to dále rozváděti, avšak konstatuji, že i české listy našly pro tento zjev náležitý výraz, výraz, jenž se skoro kryje slovem "kulturní hanba". Není to slovo moje, nýbrž slovo těchto zmíněných českých listů. Avšak neutralita k Francii a Německu! Stát, který se staví podle výroku v posledních týdnech často citovaného, "ve dnech dobrých i zlých" na stranu Francie, stát, který vedl s Francií vyjednávání za tím účelem, aby dosáhl zápůjčky pro Malou dohodu, z které připadla část i na Československo, výlučně k vojenskému zbrojení, stát - třeba se to sebe skromněji popírá, aspoň se to říká - který uzavřel s Francií tajné úmluvy vojenské, ten stát nesmí již užívati slova "neutralita k Německu", a pakli ho používá, pak je to přímo školský případ pro to, co vše možno říci, ačkoli skutečnosti uvedené osobou, která výrok ten učinila, dokazují zřejmě přímý opak.

Avšak zůstanu při výroku: Problém německý je problémem světovým rozměry katastrofy v Německu. Nám záleží na tom, abychom nyní zjistili, že na bídě Německa a na zmatku, který tam vznikl, výhradně má vinu Francie, rovněž i vinu na tom, co snad ještě přijíti může a přijde. Francie nechtěla býti Německem uspokojena, neboť mírové podmínky, přes neslýchaná břemena, jež ukládaly Německu, nedosáhly toho, oč se Francie snaží od počátku a co dnes ještě sleduje jako cíl konečný, totiž aby dostala západní Německo pod panství francouzské, a aby ostatní Německo rozkouskovala v řadu bezmocných malých států. Není těžko podati o tomto tvrzení důkaz. Poukazuji tu jen na tajnou úmluvu, která byla v březnu 1917 uzavřena mezi Francií a Ruskem a podle které zaručovala Francie volnou ruku jednak Rusku proti Polsku a jednak Rusko volnou ruku Francii v západním Německu. Budiž zde jen mimochodem připojeno, že povstalo-li Polsko opět jako samostatný stát, nemá jistě za to co děkovati Francii, jež byla ochotna vydati Poláky Rusku. Co by to pro Polsko znamenalo, mohli ruští Poláci zkusiti sami na sobě. Avšak za to, že Francie přiznala toto Rusku naproti Polsku, měla zase zaručenu Ruskem volnou ruku v Německu. V této tajné úmluvě byl vyjádřen konečný úmysl Francie co se týče Německa. Mírové smlouvy, které uložily německému národu břemena neslýchaná, přece nezpůsobily rozkouskování Německa. Mnoho údů bylo sice od Německa odtrženo a přikázáno jiným státům jako válečná kořist, snad 20 milionů německých soukmenovců bylo vydáno proti své vůli a také proti smyslu Wilsonových bodů, jež přece měly tvořiti základ mírových podmínek, na pospas jiným národům jako občané druhého řádu. Avšak Německá říše, která byla zmenšena snad o 20 milionů obyvatel a o 100.000 km2, trvá dále. To nebylo a není konečným úmyslem Francie. Pakli francouzský ministerský předseda opět dnes zdůrazňuje: "Žádné anekse, a zaručuji se za to, že žádných aneksí nechceme," jeho politika, jeho skutečný postup směřuje k něčemu zcela jinému. Jeho jediným cílem je rozdrobiti německou říši. Německu se kladly vždy nové požadavky, konstatovala se vždy nová provinění, aby vždy měla Francie nové příčiny proti Německu zakročiti. Německo takové zakročení Francii neusnadnilo. Německo až příliš věrně splnilo podmínky, jež mu byly předepsány a na ně uvaleny. Žádná provokace, ani černá potupa, ani vykořisťování dohodovými komisemi, jež pohltily miliardy, ani jinaká pokořování nebyla s to, aby vydráždila Německo k nějaké akci proti Francii, kterážto akce by byla poskytla vítaný popud k tomu, aby vystoupila proti Německu.

Chceme-li nějak posouditi, co bylo Německu uloženo, nebo lépe řečeno, co Německo, plníc své závazky, vykonalo, musíme nahlédnouti do pamětního spisu, který předložil říšský finanční ministr počátkem tohoto roku německému sněmu. Díváme-li se tu na oficielní číslice, je to namnoze ohromující a musíme přímo s ustrnutím žasnouti, jak velice se stal německý národ kořistí zotročení, politické a hospodářské poroby, avšak nutno také žasnouti, jak velká je vůle německého lidu závazky plniti a udělati vše, co je v jeho moci, jen aby opět nabyl základu pro život.

Velectěné shromáždění! Nutno také zdůrazniti, že v tomto pamětním spise je mnoho, co člověku vhání ve tvář přímo červeň studu, nikoli se stanoviska národnostního, nýbrž se stanoviska lidskosti, kultury a dobrých mravů. V tom směru poukázal bych jen na kapitolu budiž to zde konečně řečeno - kde se ve zprávě vypravuje, jak francouzské okupační úřady ukládají německým obcím, aby zřizovaly pro francouzské sbory okupační nevěstince. Poukázal bych dále na to, že na příklad pro ubytování stálého zástupce předsedy porýnské komise, a to pro jeho soukromý byt, nikoli snad pro jeho úřední místnosti, bylo požadováno ne méně než 19 obytných místností, jichž zařízení tehdy před 2 až 3 roky vyžadovalo částky 5 milionů marek. Pro ubytování delegátů porýnské komise v jednotlivých okresech bylo požadováno 7 panských místností s veškerým příslušenstvím, a to v téže době, kdy je v celém Německu do nebe volající nouze bytová. Poukázal bych k tomu, že tisíce a tisíce hektarů orné půdy musilo zůstati neobděláno pro zakládání letišť, střelnic, cvičišť, jízdáren a hřišť v době, kdy v Německu hlad přímo zuřil. Poukázal bych na ubytování vojska a na vypovídání státních občanů, jichž bylo statisíce, dále na opatřování skvostných bytů a zařízení pro desetitisíce pokojů a místností, poukázal bych na kapitolu "platy", a to nejen na plat původní, nýbrž i na přídavky pro službu v Německu. Budiž zjištěno, že okupační náklady mezispojeneckých komisí do konce 1922 činily 5 miliard zlatých marek. Budiž dále konstatováno, že to, co Německo podle této zprávy splnilo do září 1922, činilo na penězích a zboží 45·6 miliard zlatých marek. Velectěné shromáždění! Vůle Německa dostáti svým povinnostem je tedy bezpečně prokázána. Avšak Francie nechtěla býti uspokojena. Nyní byla v nebezpečí, že se svému konečnému cíli nepřiblíží a proto použila podnětu, který je sám o sobě minimální, aby mohla vtrhnouti do německého území a obsaditi Poruří. Nedostatek dodávek uhlí a dříví byl prý toho příčinou. Počítalo se. Šlo v celku o hodnotu 24 milionů marek, o mizivou částku v těch číslech miliardových! Avšak i tu se Německo ospravedlnilo tím, že nemohlo vše dodati, ježto mu bylo vzato Horní Slezsko, takže mu nebylo možno dodati takové množství uhlí, jak by bylo samo chtělo.

Vtrhnutí do Poruří bylo takovou opovážlivostí proti všemu právu a jmenovitě i proti ustanovením mírových smluv, že i Anglie a Amerika nechtěly s tím nic míti. Nemělo jiného účele, než aby se došlo blíže ke konečnému cíli, totiž rozdrobení Německa. A přehlédneme-li trochu politiku francouzského ministerského předsedy právě v posledních týdnech, pokud jde o jeho chování po pasivním odporu, pozorujeme-li, jak se choval ke hnutí separatistickému, nebo jak jeho chování k návrhu na dosazení mezinárodní odhadní komise pro schopnost Německa k placení znamená přímo sabotování tohoto návrhu, pak musíme říci: pracuje k dosažení tohoto konečného cíle s veškerou důsledností. Francie ovšem při tom ví, že jí nikdo nepadne do náruče. Amerika a Anglie nebudou moci padnouti Francii do náruče, nehledě k několika více nebo méně ostrým nebo mírným protestům. Anglie odzbrojila a kromě toho při moderní technice. zbraní není již tak zabezpečena, jak tomu bylo dříve. Kromě toho utrhačné tažení, jež bylo za války vedeno proti německému národu právě v Anglii a Americe vyvolalo u obyvatelstva těchto států náladu, jež trvá většinou ještě dnes a která nijak nezpůsobuje Francii obavu, že by obyvatelstvo anglické z této nálady tlačilo na to, aby se zasáhlo pro Německo. Proto má Francie poměrně snadnou hru.

Velectěné shromáždění! Jako výsledek celých svých vývodů chci zdůrazniti: Zmatek, který vznikl v Německu, zavinila výlučně Francie, a slouží k tomu, aby se Francie přiblížila svému konečnému cíli, totiž rozbití Německa. Měli bychom míti za to, že to poznali i v Československu, avšak československá politika orientovala se úplně francouzsky, stojí úplně za Francií. Proto je to ujištění, zůstati po boku Francie v dobrých i zlých dnech, proto dokonce i vyjednávání, jež vedlo k tomu, že Francie poskytla nový mnohamilionový úvěr Malé Dohodě a tím i Československu na vojenskou výzbroj. Proto je také vysvětlitelno - i když se to stále a stále popírá, mnohdy ovšem jen velmi ostýchavě - že jsou jistě mezi Francií a Československem tajné úmluvy vojenské. Je na bíledni, že my nemůžeme dáti svého souhlasu k takové zahraniční politice československé.

Avšak připojil bych ještě něco: Lloyd George vyslovil se za své cesty do Ameriky kdesi, že Francie může sice zabrániti, aby se Německo ozbrojilo, že však nemůže zabrániti, aby nebylo Německem ozbrojeno Rusko. To je myšlenka, kterou již vyslovili jiní, s kterou bych se však dále nezabýval. Naproti tomu bych však uvedl v této souvislosti jiný výrok Lloyd Georgea. Pravil: "Konec konců se Německo sjednotí a pak dojde k tomu, že Francouzové a Belgičané budou z Poruří a od Rýna vyhnáni - bez jakýchkoli reparací."

Velectěné shromáždění! Nechme stranou, byť i to byla pro nás krásná myšlenka, avšak rozhodně to bude správné, co pan president Československé republiky před několika dny řekl: "Nesdílím názoru o trvale zoufalé situaci Německa." Jest jen něco v těch slovech změněno, avšak smyslem je to totéž, co řekl před dvěma léty, snad trochu konkrétněji, že Německo bude v 15 letech opět mocné. Je jistě správné, že největším nepřítelem Německa je jeho vnitřní rozervanost. Dojde-li k jednotě, jak řekl Lloyd George, že se Německo na konec sjednotí, pak nastane také den jeho opětného vzestupu, pak mu také vyrostou zbraně v jeho rukách na obranu proti veškeré té potupě, jež mu byla způsobena.

Proto by podle našeho mínění bylo velmi dobře, kdyby zahraniční politika tohoto státu nebyla orientována výlučně ve smyslu přátelském pro Francii, a jak poměry nyní jsou tím ve smyslu nepřátelském Německu, aby naopak došlo k orientaci jiné. Tato jiná orientace více ve smyslu německém je přece vyžadována již přirozenými poměry, dějinným vývojem, je vyžadována kulturními vztahy, vyžadována zeměpisnou polohou, přirozenými cestami obchodními a hospodářskými podmínkami.

Budiž mi ještě dovoleno zaujmouti stanovisko ke slovu Svaz národů, které pan ministr zahraničí tak zvlášť radostně zdůrazňoval. Myšlence Svazu národů všechna čest, jmenovitě účelu, že má jím býti odstraněna válka. Všichni jsme se válkou naučili, co znamená válka strašného, a my jsme se všichni naučili, že se musí státi všechno, aby v budoucnosti byly odstraněny války, pokud je to v lidské moci. Československo se to však patrně nenaučilo. Poukázal jsem již na úvěr od Francie výlučně k účelům vojenským a poukázal bych opět na to, že by ministr zahraničí přede dvěma roky nebyl rozpakoval mísiti se do vnitřních maďarských záležitostí přes nebezpečí, že vyvolá v Evropě válku. Svazu národů všechna čest! Avšak, velectěné shromáždění, nutno přece ještě konstatovati, že Svaz národů ve své nynější formě není nic jiného, než záruková komise vítězů proti poraženým, není nic jiného, než jako cesta násilí. Prosím, vzpomeňte si jen na poměr Italie a Řecka; Italie prohlásila zcela otevřeně, nestane-li se jí po vůli, že o Svaz národů nebude dbáti. A představíme-li si, že Francie dostane se jednou ve svých žádostech v odpor se Svazem národů, pak je jisto, že bude snad dbáti o Svaz národů ještě méně. Víme, že schází Amerika, schází Rusko, schází Německo a, velectěné shromáždění, víme, že schází ještě také ta mocnost, jež by měla největší morální vážnost, největší mezinárodní vážnost na světě, morální moc papeže v Římě.

A ještě k jinému výroku chtěl bych promluviti. Pan president řekl v jednom ze svých proslovů, že všechny slovanské státy, vyjímaje lužické Srby, mají nyní svojí státní samostatnost. A dále uvedl, že v demokracii je občanstvo povoláno k politické samostatnosti. Samospráva, autonomie že je nutným předpokladem demokracie. Pan ministr Národní Obrany pravil ve svém poselství k armádě, že založení Československé republiky je výsledkem velikého hnutí pro sebeurčení národů. Co to znamená? táže se. Podle něho má každý národ míti právo spravovati se sám ve vlastním státě podle své vlastní vůle v zájmu svého materielního blaha a svého materielního pokroku. Velectění! To jsou slova velmi krásná, my je podtrhujeme a úplně je podpisujeme. Chápeme, těšíte-li se, že všechny slovanské národy dosáhly svého vlastního státu; nikdo z nás jim toho nebude záviděti nebo to nějak chtíti změniti. Avšak právě že jste toho dosáhli, měli byste také pochopiti, že si toho přeje a o to se snaží také národ německý v celém svém rozsahu. My zde nejdeme ani tak daleko, abychom usilovali o vlastní stát pro své Němce na Volze nebo v Banátě. Jsme spokojeni, budou-li tam míti své národní zajištění a ať jsou tam jinak loyálními občany svých států. Avšak z národního německého těla, jak jsem již zdůraznil, bylo v jeho širých hranících odděleno snad dvacet milionů Němců. Velectění, řekneme-li, že rozumíme vaší radosti, že slovanské kmeny vesměs dosáhly samostatnosti, nelze nám přec brániti v myšlence, že to chceme i pro národ německý ve všech jeho údech již podle zásady, že část patří k celku.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP