Úterý 30. října 1923

 

Začátek schůze ve 12 hod. 40 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, dr. inž. Botto, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Benda, Roudnický.

225 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři inž. Bečka, dr. Beneš, dr. Dolanský, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek, Tučný, Udržal.

President nejvyššího účetního kontrolního úřadu dr. Körner.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 220. schůzi poslanecké sněmovny.

Nemocí omlouvá se p. posl. Laube.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců Deutsche soz.-demokratische Arbeiterpartei vyslal do výboru rozpočtového místo posl. dr. Holitschera posl. R. Fischera.

Předseda: Mezi předešlou a dnešní schůzí byly tiskem rozdány tyto naléhavé interpelace:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4239. Naléhavá interpelace posl. Mikulíčka, Koutného, Roučka a spol. ministru spravedlnosti o zastřelení 14 letého hocha Josefa Piatkovského v Heřmanicích ve Slezsku.

Tisk 4240. Naléhavá interpelace posl. Kučery, Blažka, Toužila a soudr. vládě o důchodech válečných poškozenců.

Předseda (zvoní): Přikazuji výboru ústavně-právnímu:

Tisk 4248. Vládní návrh zákona, jímž se prodlužuje platnost zákona ze dne 22. prosince 1921, čís. 471 Sb. z. a n., o změně některých ustanovení trestního práva a doplňují se některá jeho ustanovení.

Navrhuji, aby výboru uložena byla k podání zprávy o tomto vládním návrhu lhůta 8 denní.

Přikazuji výboru rozpočtovému:

Tisk 4253. Vládní návrh finančního zákona republiky Československé pro rok 1924.

Navrhuji, aby výboru uložena byla k podání zprávy o tomto vládním návrhu lhůta 3 týdnů.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s oběma navrženými lhůtami, nechť pozdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůty jsou přijaty.

Slovo k prohlášení podle §u 64 jedn. řádu vyžádal si pan ministr financí inž. Bečka.

Uděluji mu je.

Ministr financí inž. Bečka: Slavná sněmovno! Ku předloženému státnímu rozpočtu na rok 1924 dovoluji si připojiti některá vysvětlení a současně uvésti a odůvodniti zásady, dle nichž byl rozpočet tento sestaven:

Je mně potěšením, že mohu při tom jasně konstatovati, že pro celou vládu byla vhodná šetrnost vedoucí ideou a že jednotlivá ministerstva vedena byla snahou přivésti výdaje ve shodu s příjmy. Ministerstvu financí pak připadla úloha přihlížeti k tomu, aby každý jednotlivý výdaj byl prokázán jako skutečná potřeba a aby vymýtěny byly ony položky, jež by - mohly býti zálohovými položkami pro "strýčka Příhodu", nebo jež by v běžném roce nebyly pravděpodobně vyčerpány a které se přenášejí buď zcela nebo částečně do rozpočtu let následujících.

Nejsprávnějším vodítkem pro rozpočet jsou nesporně výsledky státního hospodaření za uplynulé měsíce běžného roku, resp. roku předcházejícího. Již v prvních měsících letošního roku objevily se důsledky skutečnosti, že koncem roku 1922 vstoupili jsme do klesající hospodářské konjunktury. Zračilo se to ve výnosu daní a dávek poklesem o mnohé procento proti předešlému roku. Výnos daní a dávek klesal nejenom proti předešlému roku, nýbrž klesl namnoze i pod částky preliminované v rozpočtu na rok 1923. Z toho důvodu ministerstvo financí naléhalo na největší šetrnost ve výdajích a ministerská rada stanovila, že mají býti odsunuty neb na více let rozděleny veškeré výdaje, jež to snesou. Z té příčiny již v roce letošním bylo zahájeno částečné hospodářství anuitní, jež dochází ovšem ještě většího výrazu v rozpočtu na rok 1924, a to zejména ve stavbách a potřebách obozu ministerstva železnic, dále ve stavbách ministerstva veřejných prací a v pracech ministerstva pošt a telegrafů.

Nutno též přihlížeti k tomu, že náklady určené pro zdolání bytové nouze značně stouply. Poněvadž povinnosti z toho plynoucí, jež stát na sebe přijímá, splaceny býti musí v anuitách, budou se jeviti důsledky tohoto sociálního opatření dlouhou řadu let ve státním rozpočtu.

Klesající příjmy z výnosu daní a dávek nutí k největší obezřetnosti, neboť nelze poplatnictvu ukládati nová břemena, neb dosavadní podstatně zvyšovati. Nemůže býti o tom sporu, že nezbývá než přistoupiti ku pronikavému snížení státních výdajů, jež by odpovídalo poměrům vytvořeným ustálenou hodnotou čsl. koruny a jež by umožňovalo přiblížiti se rovnováze ve státním rozpočtu i v letech slabších konjunktur a umožňovalo snížení daňových břemen, poplatnictvu ukládaných, na základě zvýšených příjmů v letech konjunktur dobrých.

Samozřejmě není možno snížení výdajů prováděti určitým procentem ve všech rozpočtových položkách. Snížení takové vyloučeno jest u všech vydání, jež stanovena jsou zákonem nebo právními závazky, a položek takových jest v státním rozpočtu velká většina. Přes to však podařilo se v návrhu státního rozpočtu značně snížiti výdaje na rok 1924. Kdežto v roce 1922 výdaje dosáhly vrcholného bodu 19.812 milionů Kč a v roce 1923 činily ještě 19.371 milionů Kč, klesly v nynějším rozpočtu na 16.994 milionů Kč. K tomu dlužno poznamenati, že v rozpočtu na rok 1924 obsaženy jsou všechny zákonem upravené přídavky státních zaměstnanců, tedy i drahotní přídavky, jež v rozpočtu na r. 1923 obsaženy nebyly a jichž výše dostoupí nejméně 1.500 milionů Kč. Činí proto skutečné snížení výdajů oproti rozpočtu na r. 1923 částku 3.877 milionů Kč. V procentech vyjádřeno dosahují tedy škrty 18·5%. Jistě velmi značný to pokles.

Vedle toho docíleno jest též snížení 3 miliardového rozpočtu investičního, a to o částku 770 milionů Kč, takže celková úspora oproti roku 1923 činí okrouhle 4.647 milionů Kč.

K těmto velkým škrtům ve výdajích byli jsme povinni vzhledem ke zmenšeným státním příjmům, jež poklesly z 18.812 milionů Kč na 16.391 milionů Kč.

I při zmíněných velkých škrtech na vydání vyplývá přes to nemalý schodek 603 miliony tedy o 44 milionů větší než r. 1923. Nebude tudíž státní hospodářství ani v roce příštím věcí snadnou a každé zvětšení schodku považoval bych za těžkou pohromu státního hospodaření, které ostatně jistě velmi znatelně stíženo bude úpravou uhelné dávky, neboť ubude značná část z význačných zdrojů státních příjmů. Ministerstvo financí bylo si plně vědomo důsledků, jež z úpravy uhelné dávky vyplynou pro státní rozpočet. Přes to odhodlalo se ku dalekosáhlé této oběti, neboť pevně očekává, že vydatným zlevněním prvovýroby musíme dojíti ke zlevnění v průmyslu i obchodu, jehož povznesení očekáváme a to jak tuzemského obchodu, tak i exportního. Vláda musí trvati a také pevně trvá na tom, aby, vzdala-li se tak vydatného zdroje příjmů ve prospěch všeobecného dobra, také se to uskutečnilo a aby to, čeho se vzdala, nezmizelo snad v kapsách několika jednotlivců. (Výborně!)

Právě úpravou hospodářství uhelného podán jest důkaz, že vláda snaží se docíliti toho, aby hospodářské i životní potřeby byly uvolňovány a zlaciněny. Při tom ovšem musíme si býti stále vědomi toho, že stát za všech okolností musí míti zabezpečeny nezbytnosti svého normálního chodu a svého dalšího vývoje. Na to v rozpočtu jest také pamatováno a počítá se s tím, že očekávané úbytky rozpočtové budou hrazeny náležitou daňovou úpravou v roce 1924. Snahou každé dobré vlády musí býti, aby vymizel jakýkoli schodek ze státního rozpočtu. V té příčině nejsem bez naděje. Průmysl železářský, textilní, stavební a sklářský dostává se do zvýšeného chodu, průmysly hospodářské mají podklady možnosti exportu.

Nemíním slavnou sněmovnu zdržovati podrobným ciferním výkladem k jednotlivým kapitolám předloženého rozpočtu, připomínky ty hodlám přednésti ve výboru rozpočtovém.

Zde chci dotknouti se jen nejvýznačnějších momentů našeho rozpočtu.

Je samozřejmo, máme-li dospěti cíle, který krajní šetrností snaží se vláda dosáhnouti, to jest zlacinění výroby a všech životních potřeb, že i ostatní činitelé veřejného života musí se ubírati stejnou cestou, a tudíž i samosprávné svazky. Příděly samosprávným svazkům zmenšeny jsou oproti roku 1923 o 232 miliony Kč a vyplývá snížení toto jednak z toho, že poklesl příjem daní a dávek, na nichž tyto svazky participují podle zákonů, a že odpadají všeobecné příděly zelím v rozpočtu letošním.

Další význačnou složkou snížení rozpočtového jest státní dluh.

Státní rozpočet na rok 1923 vykazoval

rozpočtový schodek

559

milionů Kč

investiční rozpočet potřebu

3.000

milionů Kč

zákon o úpravě platů státních zaměstnanců asi částku

1.500

milionů Kč

což činí dohromady

5.059

milionů Kč

jež bylo dovoleno krýti finančními operacemi.

Pro tyto účely byly kontrahovány až dosud úvěry v částce

2.729

milionů Kč

z nichž finanční správa splatila na státních dluzích v roce letošním

622

milionů Kč

Jestliže rozpočet státního dluhu na rok 1924 přes toto zvýšení státního dluhu vykazuje potřebu necelých 2 miliard Kč, tudíž mnohem méně než loni, vysvětluje se to tím, že odpadla v tomto rozpočtu velká část valutové půjčky, celkem asi 170 milionů Kč, dále se zmenšila potřeba na dluh předválečný, taktéž asi o 170 milionů Kč, poněvadž úroky z předválečných rent za uplynulá léta byly již vyplaceny při úpisech moučné půjčky, jednak částečně při vydání prozatímních náhradních listů za renty podle zákona ze dne 10. července 1922, č. 250 Sb. z. a n. Vedle toho zmenšuje se potřeba státního dluhu tím, že státní podniky, postavené na obchodní základ, nahradí rozpočtu státního dluhu v r. 1924 část úroků a splátek ve výši ca. 277,000.000 Kč, která se platí z investičních úvěrů pro dotyčné podniky upotřebených.

Konečně preliminuje se na r. 1924 splátka státních dluhů částkou pouze okrouhle 600 mil. Kč, kdežto v rozpočtu na r. 1923 vykazovala se potřeba splátek 939 mil. Kč. Správa finanční pokládá splátkovou částku 600 mil. na r. 1924 za postačitelnou, ježto lze míti za to, pokud se ovšem dají poměry na peněžním trhu pro r. 1924 již dnes odhadnouti, že nad tuto částku splatné krátkodobé státní dluhy bude lze hladce prolongovati. Naproti tomu zvýšena položka pensí o 87 mil. Kč na základ zákonné úpravy služebních požitků a pensí státních zaměstnanců civilních i vojenských, četnických, jakož i obecních a obvodních lékařů.

V rozpočtu Státního pozemkového úřadu - je to kap. IX. - při úvěru na provádění pozemkové reformy dospíváme ku značnému rozdílu potřeby a úhrady proti minulým rokům. Rozdíl tento vznikl následkem sestavení rozpočtu § 3 "Provádění pozemkové reformy" na podkladě fondového hospodaření ve smyslu § 79 zákona náhradového ve znění novely ze dne 13. července 1922, č. 220 Sb. z. a n.

K rozpočtu ministerstva Národní obrany dovoluji si poznamenati toto: Jednou z nejpalčivějších otázek v každém státním rozpočtu jest jistě zajištění úhrady ve státním rozpočtu pro náklady spojené s vydržováním vojska. Náklady tyto posuzovati jest s toho stanoviska, že slouží k zabezpečení oněch obětí, které byly vynaloženy na intelektuelní statky národa. Prostředků k zabezpečení a obraně státu převzala republika při svém vzniku velice málo a velmi nedokonalých. Bylo třeba usilovné práce a značných finančních obětí, aby bylo opatřeno to nejnutnější. Nynější její stav pak nám ještě daleko nedovoluje, abychom klidně založili ruce v klín. Poznáváme mnohé nedostatky našich opatření. Proto nutno ve vybudování naší armády, jež nám jistě slouží jen k zajištění míru a pokoje, co nejintensivněji pokračovati. Nebylo proto možno náklady na armádu tak zredukovati, jak by to snad odpovídalo našim mírumilovným snahám, aniž bychom se vydávali v nebezpečí, že tím ohrozíme bezpečnost našeho státu. (Výborně!) Věnuje se proto na armádu z celkového státního rozpočtu okrouhle 2.300 milionů Kč. Proti roku 1923 jest potřeba tato nižší o 475·2 mil. Kč. Doufáme proto, že i při tomto snížení podaří se ministerstvu Národní obrany veškeré potřeby náležitě opatřiti a armádu naši na výši udržeti a zdokonaliti, neboť snížení ono dedukuje se ze zlevnění všech potřeb proti době uplynulé.

V ministerstvu pošt a telegrafů jeví se proti r. 1923 v rozpočtu na r. 1924 stoupnutí procenta, připadajícího na osobní náklady; naproti tomu pokleslo procento celkové potřeby na výdaje věcné. Stoupnutí osobních výdajů má hlavní příčinu v tom, že v rozpočtu na r. 1924 je zařazena celá potřeba na osobní náklady, kdežto v rozpočtu na r. 1923 nebyly obsaženy dřívější nouzové výpomoci. Snížení věcného nákladu jest umožněno hlavně podstatným poklesem ceny všech potřeb provozních i kancelářských proti poměrům v r. 1922, kdy byl sděláván rozpočet na r. 1923.

Pokud se týče ministerstva železnic, jeví se podle návrhu státního rozpočtu pro r. 1924 výdaje tohoto resortu částkou 4.174,517.870 Kč, kdežto pro rok 1923 byly výdaje preliminovány částkou 4.206,081.040 Kč; podávají se tedy pro r. 1924 rozpočtově menší výdaje o 31,563.170 Kč. K lepšímu posouzení tohoto poměru nutno však dodati, že v rozpočtu na r. 1924 jest již též pamatováno na výdaje dvou velkých železnic. Poslední dobou totiž byly sestátněny dřívější dráha Ústecko-Teplická a dráha Buštěhradská, které ovšem v rozpočtu na r. 1923 ještě zařazeny nebyly. V příjmech naproti tomu docíleno je zvýšení o 348·5 mil. Kč.

Na rozpočet ministerstva železnic mají ovšem značný vliv též výdaje investiční, učiněné v posledních letech železniční správou, protože dílčí rozpočet ten nutno zatížiti též úrokem a postupně též úmorem vynaloženého investičního kapitálu. Ježto již jen zúrokování investiční půjčky dopravní, dále zúročení a úmor investičního úvěru anglického a konečně zúročení státních pokladničních poukázek, vydaných za účelem úhrady investičních potřeb, způsobuje pro železniční správu podle návrhu rozpočtu na r. 1924 zatížení ve výši bezmála 212 mil. Kč, jest zřejmo, že napříště bude nutno postupovati v investičních opatřeních s největší zdrženlivostí, protože by jinak úrok a úmor investičních nákladů v příštích letech příliš stoupal a stěží by mohl býti vyrovnán zvýšenými příjmy; nutno zajisté uvarovati se toho, aby rentabilita našich drah byla takovým zatížením pro budoucnost ohrožena.

Pokud se týče ministerstva zemědělství, činí výdaje podle státního rozpočtu pro r. 1924 655 mil. Kč a jsou u srovnání s r. 1923 menší celkem o 118·6 mil. Kč, ač byly zvýšeny podpory pro zemědělství a lesní družstevnictví, zejména pro Slovensko, na 18 mil. Kč ze 3·5 mil. Kč v r. 1923 a zařazena nová položka 12·6 mil. Kč na podpory okresům, postiženým živelními pohromami, jako splatný dluh do státního melioračního fondu.

Pokračování v sestátňovací akci pohraničních lesů omezí se na míru nejnutnější, naproti tomu přistoupí se k směně státní půdy polní za lesní půdu, jíž stát nabude podle zákonů o pozemkové reformě. Část úvěrů na tyto akce zařazena je do rozpočtu státních investic.

Příjmy ministerstva zemědělství preliminují se na 526 mil. Kč, celkem o 147 mil. Kč méně než v r. 1923. Zejména očekává se menší výnos ve statcích školních a v provozu státních lesů a statků z důvodu poklesu cen hospodářských plodin a dřeva následkem nepříznivého stavu dřevařského vývozu do sousedních států.

U ministerstva veřejných prací zmíniti bylo by se o tom, že výdaje na hospodaření uhlím proti roku 1923 podstatně se snižují, neboť preliminovaný náklad pro r. 1923 per 3,268.520 Kč snižuje se pro r. 1924 na 1,184.816 Kč, což souvisí s tím, že státní hospodaření s uhlím blíží se svému zlikvidování.

Naproti tomu státní strojní a elektrotechnická služba vykazuje poměrně značné zvýšení potřeby na "vzduchoplavbu", a to z důvodů, že jest nutno rozšířiti leteckou službu na dosavadních letištích a zavésti nové linky letecké a zvýšiti peníz na subvencování leteckých společností a na výkup pozemků pro letiště, jakož i na stavby na letištích. Na event. účast státu na leteckých podnicích zařazena jest v rozpočtu investičním částka 9 mil. Kč.

Státní báňské a hutnické závody (titul 16.) vykazují proti r. 1923 podstatný pokles nejen ve výdajích, nýbrž také v příjmech, čehož hlavním důvodem jest jak snížení cen hmot potřebných k výrobě, tak snížení ceny prodávaného zboží. Neboť při státních báních a hutích činily podle rozpočtu v r. 1923 výdaje 480,616.479 Kč, příjmy 518,908.180 Kč, tedy rozpočtový přebytek v r. 1923 38,291.701 Kč; v rozpočtu na r. 1924 preliminují se výdaje 382,787.365 Kč, příjmy 457,736.480 Kč, tedy podává se rozpočtový přebytek pro letošní rok zvýšený na 74,949.115 Kč.

K rozpočtu ministerstva soc. péče dovoluji si poznamenati, že podle zákonů o stavebním ruchu bylo do konce r. 1922 přislíbeno a uděleno podpor hlavně ve formě státních záruk na stavby domů se stavebním nákladem okrouhle 3 miliardy Kč, což vyžaduje roční částky 168 milionů Kč, počítá-li se s průměrnou 80 % podporou a s úrokováním a umořováním průměrně 7 %. Stavební náklad, který v r. 1923 již vznikl a ještě případně vznikne, lze odhadovati asi na 1 miliardu Kč a příslušnou roční anuitu asi na 40 milionů Kč, bude tudíž třeba po dobu průměrně 35 až 40 let ročně do státního rozpočtu zařaďovati úhrnem částku okrouhle 200 milionů Kč, což znamená ovšem veliké zatížení státního rozpočtu, přihlíží-li se jednak k době, po kterou zatížení to potrvá, a jednak k tomu, že ustálením hospodářských poměrů vzroste kupní síla koruny a že tato finanční břemena budou tím těžší.

Poměrně velmi značný náklad 546,506.520 Kč do rozpočtu pro r. 1924 na péči o válečné poškozence na kap. XXI. a XXI. A. zařaděný jest způsoben tím, že okruh osob, jimž dostává se požitků, jest velmi široký. Požitků dostává se totiž nejen invalidům, vdovám a sirotkům po padlých vojínech, nýbrž i vlastním i nevlastním rodičům, pěstounům a sourozencům padlých vojínů, dětem invalidů a sirotkům až do 18. roku, a jsou-li neschopni výdělku, až do 24 let. Rovněž počet invalidů, beroucích požitky, jest velmi značný, neboť nároky na tyto požitky počínají se již při snížení výdělečné schopnosti o 20 %, kteréžto snížení bylo vzhledem k tomu, že při jeho stanovení bylo postupováno dosti blahovolně, jakož i vzhledem k tomu, že nějaký malý neduh utrpěl téměř každý, kdo prodělal válku jako vojín, přiznáno téměř vlastně každému, kdo o ně požádal. Tím dá se také vysvětliti, že invalidů, jichž výdělečná schopnost snížena byla o méně než 55 %, jest téměř 80 % všech invalidů, a ozývají se již požadavky z řad invalidů samých, hlavně těžších, aby tito lehčí invalidé podrobeni byli novým prohlídkám a vyloučeni z nároku na invalidní důchod, čímž by se uspořily značné částky a mohla by býti věnována větší pozornost a péče invalidům těžším, pomoci skutečně potřebujícím.

V ministerstvu školství a národní osvěty ve věcných výdajích mimořádných mohlo býti docíleno nižšího preliminování, ježto jednak na vnitřní zařízení škol všech kategorií v minulých letech byly vynaloženy značnější částky, takže ústavy a školy mohly již přiměřeně býti zařízeny; rovněž tak tomu jest při položkách na učebné a vědecké pomůcky, ale v osobních vydáních a zřizování škol brzděno býti nemohlo.

V letošním rozpočtu ke konci nalézáme novou kapitolu, a to likvidaci repatriačních nákladů čs. příslušníků, do níž pro r. 1924 bylo třeba zařaditi částku 110 milionů Kč, které bude potřebí k uspokojení nejnaléhavějších likvidních požadavků finanční správy ruských legií. Tato správa postarala se vlastními prostředky o repatriaci čs. příslušníků z Vladivostoku do vlasti. Protože náklady repatriační čs. příslušníků jdou na účet republiky, bylo státem v letech 1919 až 1922 uhraženo 134,247.142 Kč. Neuhraženou zůstává částka okrouhle 330 milionů Kč, která bude postupně splácena a preliminována v řádném státním rozpočtu v kapitole XXV.

Dovolte mi, abych se zmínil též o ministerstvu financí.

V ministerstvu financí snížena byla vydání o 215 milionů Kč, ač i zde, jako u všech ministerstev zařazeny jsou osobní výdaje i s přídavky pro r. 1923 upravenými a do rozpočtu tohoto roku nepojatými. V pokladní správě provedeno uspořádání, vypuštěny mnohé průběžné položky a zařazeny některé nové.

Příjem finančního resortu tvoří sám o sobě největší část všech příjmů státních a preliminován jest na r. 1924 úhrnem 9077 mil. Kč, t. j. proti r. 1923 méně o 1360 milionů. Příčina tohoto značného úbytku spočívá v tom, že s ustálenějšími hospodářskými poměry jeví se klesající tendence napjatého výnosu finančních příjmů, zejména na daních spotřebních a na dávkách z toho vyplývajících.

Nově zařazen zde příjem státu z účasti na prodeji zdaněného lihu v částce 280 mil. Kč podle § 5 nařízení z 1. srpna 1923, č. 173 Sb. z. a n. Zisk z ražení drobných mincí v r. 1924 počítá se částkou přes 15 milionů.

Refundace nákladu na vybírání dávky z majetku zařazena nižší částkou vzhledem k tomu, že hlavní práce ukládací byly již z největší části provedeny.

V tabákovém monopolu jest vzrůst příjmů znatelný. Ač hrubý příjem poklesl o 18 mil. (důsledek to snížení cen tabákových tovarů), mohl býti přece čistý příjem v rozpočtu na r. 1924 stanoven na 1 miliardu, což umožněno jest jen redukcí vydání, která činí 161 mil. Kč. Upozorňuji, že v tabákové režii jest již téměř úplně uplatněn obchodní systém, a jak z výsledku lze viděti, dobře se osvědčuje.  

Proto také finanční správa naléhá na jeho postupné provedení i ve druhých složkách státního hospodaření, a mohu sděliti, že pro hutní a důlní odbor ministerstva veřejných prací jsou dokončeny směrnice tohoto hospodaření. Doufám, že záhy i ministerstvo železnic vstoupí do řady státních podniků, jež řízeny budou zásadami správného obchodníka a poté že následovati budou již rychleji i ostatní.

Touto cestou, myslím, nejrychleji dospějeme k úplnému odstranění deficitu ve státním hospodářství a zrychleným tempem bude zvýšen státní příjem a zmenšeno státní vydání, abychom mohli přistoupiti ku snižování daňových břemen poplatnictva a tím ku všeobecnému zlevnění všech potřeb.

Dovolte mi, abych ke konci svého výkladu podotkl ještě toto:

Rozvaha i pevná vůle stát náš milujících činitelů ochránila nás před důsledky poválečných chorob okolních států a na nich nejlépe vidíme, co to znamená, a jaké hospodářské důsledky rozvrácených poměrů doléhají tam na jednotlivce i na celé stavy.

Vnitřní poměry našeho státu jsou v klidném vývoji. Dnes předložený rozpočet jest důkazem další konsolidace našeho státu, a jsem jist, že schválením tohoto rozpočtu slavnou sněmovnou bude upevněna vůle státotvorných stran jíti v semknutých řadách nezadržitelně za prospěchem státu a ku spokojenosti národa, a tím dojde k úplné platnosti zásada, jíž se dovolával nesmrtelný dr. Rašín: "Blaho republiky budiž nejvyšším zákonem!" (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Než přikročím k ukončení schůze, dám ještě hlasováním podle §u 69 jedn. řádu rozhodnouti, zdali a kdy se má zahájiti rozprava o interpelacích, označených za naléhavé, které byly rozdány tiskem.

Je to deset naléhavých interpelací, z nichž 6 rozdáno bylo ve schůzi 217. a 4 rozeslány byly poštou, na kterýchž deset interpelací jsou zde již vesměs odpovědi, rozdané tiskem.

Dám o každé interpelaci hlasovati po přečtení jejího nadpisu a petitu.

Jsou to tyto tisky:

Naléhavá interpelace posl. Hakena a soudr. o vojenském cvičišti v Milovicích (tisk 4194).

Žádám o přečtení záhlaví a petitu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4194. Naléhavá interpelace posl. Hakena a soudr. ministrovi nár. obrany o rozšíření vojenského střeleckého cvičiště v Milovicích a o poměrech na něm.

Ptáme se:

1. Prohlásí pan ministr N. O. závazně, že seznámí zúčastněné obyvatelstvo podrobně s plánem na rozšíření cvičiště?

2. Bude pan ministr v této akci postupovati za účasti a dorozumění zúčastněných jednotlivců a obcí?

3. Sdělí pan ministr předem způsob náhrady a odškodnění?

4. Je pan ministr ochoten dbáti nejen zájmů vojenských, ale též existenčních zájmů změnami dotčených občanů a obcí?

5. Prohlásí pan ministr, že na střelnici v Milovicích zavede pořádek, jímž zajistí klid vojínů i obyvatelstva?

6. Nahradí ihned kapitána Suchardu důstojníkem jiným?

Předseda: Podatelé současně navrhují, aby rozprava byla zahájena dnes dne 30. října.

Odpověď na tuto interpelaci byla rozdána tiskem 4251/II.

Kdo tedy souhlasí, aby této naléhavé interpelaci přiznána byla rozprava podle §§ 69, 65 a 68 jedn. řádu, a aby rozprava tato podle návrhu tazatelů zahájena byla v dnešní schůzi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina, tím osnově naléhavost přiznána nebyla.

Dále je tu naléhavá interpelace posl. Kučery a soudr. o vnitřní hospodářské krisi (tisk 4197).

Žádám o přečtení záhlaví a petitu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4197. Naléhavá interpelace poslance L. Kučery a soudruhů vládě o vnitřní hospodářské krisi a poměrech zahraničního obchodu.

Obracíme se na celou vládu co nejdůtklivěji tímto dotazem:

1. Je ochotna zcela otevřeně vysvětliti všechny obtíže, se kterými se potkává vývoz československých výrobků za hranice?

2. Je ochotna náležitě objasniti nezdary, se kterými se potkává dle novinových zpráv navazování obchodních smluv s cizími státy, jakož i uvésti všechny možnosti, kterými vláda československá chce jim čeliti?

3. Jaké kroky učinila československá vláda k oživení obchodních styků se sovětským Ruskem, a co hodlá dále v tomto směru podniknouti?

Předseda: Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila dnes dne 30. října.

Odpověď na tuto interpelaci rozdána byla tiskem 4243/XXII.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle §§ 69, 65 a 68 jedn. řádu, a aby rozprava tato podle návrhu tazatelů zahájila se dnes, dne 30. října, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava této naléhavé interpelaci přiznána nebyla.

Dále je zde naléhavá interpelace posl. Tesky, Hakena a druhů o podporách v nezaměstnanosti (tisk 4198).

Žádám o přečtení záhlaví a petitu.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4198. Naléhavá interpelace posl. Tesky, Hakena a soudr. ministru soc. péče a ministru financí o snižování a odpírání vyplácení podpor v nezaměstnanosti.

Ptáme se:

1. Zajistil si pan ministr sociální péče včas tolik finančních prostředků, aby nerušenému vyplácení zákonem zaručených nároků nezaměstnaných mohl vyhověti?

2. Vydal pan ministr soc. péče instrukce pro okresní politické správy, dle nichž jsou i oprávnění žadatelé o podporu odmítáni neb zkracováni?

3. Jsou páni ministři soc. péče a financí ochotni používati zákonného zmocnění a povolovati napříště vždy, kdykoliv toho bude třeba, prodloužení podpory v nezaměstnanosti přes 6 měsíců bez jakéhokoliv snížení a omezení?

Předseda: Podatelé navrhují, aby rozprava se zahájila dnes dne 30. října.

Odpověď na tuto interpelaci rozdána byla tiskem 4251/III.

Kdo souhlasí, aby této za naléhavou označené interpelaci přiznána byla rozprava podle §§ 69, 65 a 68 jedn. řádu a aby rozprava podle návrhu podatelů zahájila se ve dnešní schůzi, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Tím rozprava této interpelaci přiznána nebyla.

Je zde dále naléhavá interpelace poslance Housera, Malé a druhů o nezákonnostech při vyložení voličských seznamů (tisk 4199).

Žádám o přečtení záhlaví a petitu.

Z stupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4199. Naléhavá interpelace posl. Housera, Malé a soudr. ministrovi vnitra o protizákonném jednání úřadů při červnovém vyložení voličských seznamů.

Podepsaní se táží:

1. Jak vysvětlí pan ministr vnitra toto protizákonné jednání podřízených úřadů?

2. Jaká opatření učiní pan ministr vnitra, aby zmíněné nepořádky byly napraveny a aby jim bylo napříště zabráněno?

3. Je pan ministr vnitra ochoten závazně a neprodleně prohlásiti v poslanecké sněmovně, že se postará, aby napříště podřízené státní orgány šetřily úzkostlivě platných zákonů?


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP