Pondělí 14. května 1923

 

Začátek schůze v 1 hod. 25 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, dr. inž. Botto, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

186 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: náměstek min. předsedy Malypetr; ministři dr. Dolanský, Habrman, dr. Hodža, dr. Markovič, inž. Novák, Srba, Stříbrný, Šrámek, Tučný.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji 213. schůzi poslanecké sněmovny.

Počátkem schůze 212. byly tiskem rozdány tyto zprávy: Žádám, aby byly sděleny.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4153. Zpráva výboru pro průmysl, obchod a živnosti o vládním návrhu zákona (tisk 4133), jímž se upravuje provádění voleb v živnostenských společenstvech a jejich jednotách (svazech).

Tisk 4154. Zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 4094), kterým se mění některá ustanovení zákona o soudním řízení ve věcech občanských, o exekučním řízení, o pozůstalostním řízení a o poručenských věcech.

Místopředseda Buříval: Počátkem schůze 212. byl tiskem rozdán zápis o 205. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem schůze 212. byl tiskem rozdán a současně přikázán výboru iniciativnímu návrh.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4100. Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, inž. Junga, dr. Kafky a druhů na vydání zákona o občanských školách.

Místopředseda Buříval (zvoní): Přikročíme k projednávání pořadu schůze, a to nejprve prvního odstavce, jímž jest:

1. Zpráva výborů živnostenského a ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 4096), kterým se upravuje výroba, prodej a přechovávání radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení, jakož i dovoz jejich z ciziny (tisk 4140).  

Zpravodajem výboru živnostenského je pan posl. Netolický, zpravodajem výboru ústavně-právního je pan posl. Špatný.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji - za výbor živnostenský - panu posl. Netolickému.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Moderní věda a vynalézavost dala nám k používání mnoho zařízení, která usnadňuji lepší spojení a dorozumívání se mezi národy, třeba i vzdálenějšími. Ovšem tato zařízení, sloužíce pokroku a snadnějšímu dorozumívání, mohla by se zneužíváním státi nebezpečnými, poněvadž by ohroziti mohla buď stát aneb okolí, ze kterého pocházejí. V neurovnaných poměrech stává se nebezpečí toto daleko větším a je tedy třeba, aby používání těchto zařízení bylo dáno pod dozor a zneužívání jich znemožněno.

Podobné důvody také vedly k vládnímu návrhu, který právě projednáváme, o zařízeních radiotelegrafních a radiotelefonních, která mají býti dána pod úřední dozor a prodej, výroba i dovoz jejich má býti vázán na úřední povolení.

Zákon tento, který obsahuje 25 paragrafů, jedná v nich o celé materii těchto zásad.

Tak v § 1 jedná se o tom, co vázáno je na zvláštní povolení, totiž výroba, obchod a prodej.

V § 3 je zahrnut obsah tohoto úředního povolení.

V §§ 4 a 5 jsou výminky pro veřejné ústavy učebné, ale i pro jiné státní podniky.

V § 6 se ustanovuje, komu může býti dáno úřední povolení. Ovšem v § 6 jsou některé věci, nad kterými je nutno se pozastaviti. Tak k žádosti má býti přiložen také doklad o tom, je-li žadatel spolehlivý. A tu bude třeba důrazného upozornění, aby eventuelním šikanám některých žadatelů, ať již jednotlivců nebo společností, bylo zabráněno, poněvadž již dnes často se stává, že nějaké nepřátelství nebo něco podobného může býti příležitostí a příčinou k tomu, aby spolehlivost některého žadatele mohla býti brána v pochybnost.

Vedle toho žádá se předložení důkazu nejen odborné způsobilosti vysvědčením o teoretickém předběžném vzdělání, ale i delší doba zaměstnání v tomto oboru. Zde je to povážlivé, a to proto, že výroba radiotelegrafních a radiotelefonních předmětů u nás je přece ještě v zárodku, tedy novinkou, a nebude tak snadno žadatelům prokázati delší dobu zaměstnání, jako se to žádá při koncesích elektrotechnických, kde doba ta je již 6 až 7 roků. Bude se tedy museti vzíti zřetel k novince této a lhůta ta bude museti býti poněkud zkrácena.

V § 7 ustanovuje se, komu může a komu nemůže býti dáno povolení.

§ 8 jedná o podmínkách pro společnosti, kdo může za společnost o povolení žádati a jaké průkazy, které jsou obsaženy v § 6, musí dotyčný žadatel předložiti.

§ 10 ustanovuje, kdo potřebuje povolení, a zahrnuje i osoby, které výrobou se již zaměstnávaly.

V §§ 11 a 12 je obsaženo ustanovení, čeho je třeba k žádosti o úřední povolení k výrobě.

V § 13 je ustanovení, co třeba činiti před zahájením a po ukončení výroby, jak je potřebí ohlásiti nejen začátek, ale i ukončení výroby, aby eventuelně státní dozorčí úřady mohly při této příležitosti učiniti svá opatření.

§ 14 má ustanovení o vydávání zařízení z výroben, komu a za jakých podmínek mohou z výrobny zařízení radiotelegrafní a radiotelefonní býti vydávána.

§ 15 ustanovuje poplatky, které mají býti státnímu fisku odváděny.

§ 16 obsahuje žádost o povolení k prodeji radiotelegrafních a radiotelefonních zařízení.

§ 17 jedná o vedení záznamu; v § 18 se praví, komu zařízení mohou býti prodávána, a § 20 týká se žádosti o povolení dovozu, poněvadž zákonem se ustanovuje, že musí býti žádáno nejen o výrobu, obchod, ale i o povolení k dovozu, a všechny tyto druhy žádostí musí býti stejnými doklady opatřeny. § 21 ustanovuje výkon dozoru, §§ 22 a 23 obsahují, co je třeba činiti, když podnik nebo povolení zanikne, § 24 má trestní ustanovení a § 25 závěrečné a prováděcí nařízení.

Výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností pojednal o této vládní osnově a usnesl se, učiniti poslanecké sněmovně návrh, aby se jí dostalo parlamentního a ústavního schválení. (Výborně!)

Místopředseda Buříval (zvoní): Uděluji slovo dalšímu zpravodaji - za výbor ústavně-právní - p. posl. Špatnému.

Zpravodaj posl. Špatný: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona, kterým se upravuje výroba, prodej a přechovávání radiotelefonních a radiotelegrafních zařízení, jakož i dovoz jejich z ciziny, je důsledkem zákona o telegrafech. V §u 5 zákona ze dne 23. března 1923 se praví, že radiotelegrafní zařízení lze vyráběti, prodávati i přechovávati a z ciziny dovážeti toliko se svolením a pod dozorem státu. Uděliti povolení k výrobě, prodeji a přechovávání a zejména dovozu z ciziny zařízení radiotelegrafických jest vyhrazeno ministerstvu průmyslu, obchodu a živností. Podmínky a náležitosti určuje zvláštní zákon.

Zařízení radiotelegrafická a radiotelefonická rozmnožila se v poslední době jakožto prostředek dorozumívací. Jednotlivci a společnosti snaží se získati oprávnění k výrobě a prodeji dotyčných předmětů. Tvoří se i společnosti za účasti státu, které budou pořádati přednášky, hudební produkce na dálku a zároveň také dodávati zprávy bursovní. Jest ovšem nutno, aby nekontrolovaná výroba, prodej a přechovávání, jakož i dovoz z ciziny radiotelegrafických a radiotelefonních zařízení byl podroben státnímu dozoru.

Pan referent výboru živnostenského a obchodního dotkl se §u 6, který žádá, aby povolení uvedené v §u 1 tohoto zákona bylo uděleno pouze osobám, které jsou státními občany republiky Československé, mají bydliště v republice Československé, jsou spolehlivé a které předložily, pokud jde o výrobu, průkaz odborné způsobilosti. I v ústavně-právním výboru byly vysloveny některé pochybnosti, pokud se týče odstavce 3, to jest spolehlivosti. Předpokládá se, že úřady nebudou činiti zbytečné šikany a průtahy, pokud se týká udělení koncese. V zájmu veřejném a vzhledem k posledním událostem jest nutno, aby spolehlivost osob, kterým bude povolení uděleno, byla vzata v úvahu.

Jménem ústavně-právního výboru připojuji se k vývodům zástupce výboru živnostenského a obchodního a žádám slavnou sněmovnu o schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Poněvadž není dostatečná presence, odkládám hlasování k bodu příštímu. (Námitek nebylo.)

Přistoupíme k odst. 2 dnešního pořadu, kterým jest:

2. Zpráva výboru ústavně - právního k vládnímu návrhu zákona (tisk 4095) o uplatnění nároků vůči ústřednám, komisím, ústavům po případě jich odbočkám (expositurám) a jiným hromadným útvarům, které spolupůsobily při státním hospodaření předměty spotřeby (tisk 4142).

Zpravodajem jest p. posl. dr. Hnídek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Činnost ústředen, zbytku to ještě z dob rakouských a z dob válečných, je již ukončena. Nyní přistupuje se k likvidaci těchto ústředen. Až provedou výbory likvidační a vůbec orgány pověřené likvidací úkol svůj v rámci daných jim příkazů a zmocnění, ukončí se formelně likvidace ústředen těch, rozpustí se zbytek kmenového úřednictva při likvidaci spolupracujícího a likvidační výbory se rozejdou. Zbytek agendy převezme pak u většiny těchto ústředen některý z centrálních úřadů, do jehož působnosti likvidace té které ústředny spadá, a dovede pendentní spory spolu s finanční prokuraturou ku konci. Tím nebude však vždy ještě zcela skončena materielně likvidace nároků, jež třetí osoby vůči ústředně buď skutečně mají, nebo o kterých míní, že jsou oprávněny. O většině ústředen platí totiž předpisy soukromého práva jako pro protokolované obchodní společnosti a obchodníky jednotlivce, a není zákonem stanovena zvláštní lhůta, ve které dlužno soukromoprávní nároky vůči dotyčné ústředně uplatniti. Nároky takové lze pravidelně věřiteli ústředny uplatniti vzhledem k ústředně až do uplynutí všeobecné lhůty promlčecí.

Z tohoto právního stavu nynějšího vychází, že jest nutno vydati na úpravu těchto mimořádných poměrů poválečných specielní normu, která by ještě před projitím všeobecné lhůty promlčecí umožňovala na jisto postaviti všecky pravoplatné nároky, jež mohly by míti třetí osoby za těmito ústřednami, aniž by ohroženy byly tímto opatřením oprávněné nároky třetích osob. Na tomto vyjasnění rozsahu závazků ústředen vůči třetím osobám záleží státu hlavně tam, kde ručí za případné schodky některé ústředny.

Jest nesporno, že formálním ukončením likvidace a rozchodem personálu ústředen a likvidačních výborů jejich ztíženo a prodlouženo by bylo, zvláště po uplynutí delší řady let, vedení sporů o nárocích třetích osob za ústřednami činěných, neboť po letech s obtížemi bylo by spojeno shledávati obsáhlý materiál, roztroušený po rozličných úřadech.

Osnova tato má tudíž za účel urychliti likvidaci ústředen v úvahu přicházejících tím, že stanoví pro třetí osoby, které si činí za nimi nároky, povinnost je přihlásiti u likvidujícího orgánu ústředny, a kdyby jich tento neuznal v určité lhůtě, přidržeti dotyčného věřitele, aby nárok svůj do určité doby uplatňoval žalobou. Nepodá-li věřitel v dané lhůtě žalobu nebo promešká-li v předepsané lhůtě přihlášku vůbec, má nárok dle osnovy zaniknouti i s příslušenstvím. Účelem toho ustanovení jest, aby zjednán byl přehled existujících a buď posud neuznaných, nebo dosud neuplatňovaných nároků za ústřednou dotyčnou. Tímto ustanovením osnova nikterak nepoškozuje věřitele, neboť přihláška právně existujícího nároku za ústavem nepůsobí mu žádného zvláštního nákladu a potíží, a mlčení jeho - přes to, že byl k přihlášce vyzván - nechává vzniknouti domněnku, že chtěl by s nárokem svým vyčkati uplynutí několika let, až procesní obrana proti němu byla by obtížna. Touto praeklusí mají býti tudíž věřitelé donuceni, aby přihláškou svých právních nároků umožnili rychlé a přesné skončení likvidace ústředen.

Z těchto důvodů ústavně-právní výbor právě proto, aby byla již konečně provedena likvidace všech těchto ústavů, z nichž mnohé byly neblaze proslulé, navrhuje, aby slavná sněmovna přijala návrh tak, jak vyšel z výboru. Ovšem výbor učinil v §u 3 změnu, a to v tomto smyslu: Podle návrhu vládního zákon tento nevztahuje se na veřejnoprávní nároky a pak na nároky vzniklé po vyhlášení tohoto zákona, kdežto ústavněprávní výbor provedl změnu, že tento zákon nevztahuje se na veřejnoprávní nároky a na nároky, vzniklé po vydání vyhlášky v § 1, odst. 2. zmíněné.

Podle § 1 totiž nároky za ústřednami, komisemi, ústavy, po případě za jich odbočkami a jinými hromadnými útvary, které spolupůsobily při státním hospodaření předměty spotřeby a jsou v likvidaci, nebo budoucně do ní vstoupí, pokud nebyly jimi dosud výslovně uznány, neb nejsou či nebyly zažalovány, jest přihlásiti - bude-li přihlášení takové vyhláškou uloženo u orgánu, který jest nebo bude pověřen likvidací jejich.

V odstavci 2. tohoto §u 1 je výslovně řečeno toto:

Přihláška staniž se doporučeným dopisem ve lhůtě 6nedělní, jejíž počátek a konec určí ministerstvo, do jehož oboru likvidace dotyčné ústředny spadá, vyhláškou v Úředním listě republiky Československé. Na následky promeškání (§ 2) jest ve vyhlášce upozorniti. Ve vyhlášce jest označiti orgán, u něhož jest nároky přihlásiti.

Tedy zde výslovně se připomíná, že tyto nároky musí se uplatniti do určité doby, která je označena ve vyhlášce. Kdyby dotyčný věřitel nebo ten, kdo dělá si nároky proti některé ústředně, jich neuplatnil, pozbývají všecky jeho nároky platnosti a on ovšem již nemá dále práva něčeho od těchto ústředen se domáhati.

V § 3 vládní návrh stanoví, že nevztahuje se tento zákon na nároky, vzniklé po vyhlášení tohoto zákona. Zde však ústavněprávní výbor vycházel ze stanoviska, že mohou také přijíti nároky, které se mohou vztahovati na nějaké jiné ústředny, na které původně nebylo pamatováno, a proto zde dodává, že nevztahuje se na nároky, vzniklé po vydání vyhlášky podle § 1, odst. 2.

K dalším ustanovením této osnovy dlužno připomenouti následující:

K §u 1: Výčet ústředen, na něž zákon se má vztahovati, není uveden z toho důvodu, že jednak některé ústředny v nejbližší době a před jeho vydáním likvidaci skončí, jednak nebude u některých, zvlášť menších útvarů takových zapotřebí, aby přihláškové řízení bylo zavedeno. Vládě má býti umožněno, aby uvážila, pro které ústředny již likvidující nebo do likvidace vstupující má býti stanoveno toto řízení přihláškové a to tím, že jen u těch ústředen, u kterých považovati to bude k cíli urychlení likvidace za potřebné, uloží se vyhláškou věřitelům povinnost přihlásiti své nároky s praeklusivními účinky §u 2, promeškají-li včasnou přihlášku. U těch ústředen, jež likvidaci svou již skončily nebo ještě likvidují, po případě v likvidaci vstoupí, ohledně kterých vláda takového opatření neučiní, nebudou platiti výjimečné normy tohoto zákona, nýbrž posavadní předpisy všeobecné.

Znění §u 1 v této formě jest tedy nutno z toho důvodu, aby účelnost řízení tímto zákonem předepsaného byla v každém jednotlivém případě a ohledně každé jednotlivé ústředny zvlášť uvážena. Také široký rámec prvního odstavce § 1, pokud jde o definici těch ústředen, na něž má se vztahovati, ponechává uvážení vlády, které z institucí spolupůsobících při zásobování obyvatelstva chce pod zákon tento subsumovati.

Povinnost přihlášky nevztahuje se přirozeně na nároky, jež byly vůči věřiteli dotyčnými ústavy výslovně již uznány, nebo jež byly již rozhodnuty pravoplatným rozsudkem, po případě v době vydání vyhlášky dotyčné již byly zažalovány. Šestinedělní lhůtu přihlašovací lze považovati za dostatečnou, poněvadž netřeba věřitelům v tomto směru žádných zvláštních příprav a forma přihlášky jest co nejjednodušší. V osnově samé není počátek lhůty uveden z toho důvodu, aby byla dána možnost vydati vyhlášku dotyčnou a tím zahájiti přihlašovací řízení v době pro uspíšení likvidace nejvhodnější. 

Vyhláška má se státi v Úředním listě Republiky Československé dle analogie jiných vyhlášení úředních, a aby docíleno bylo co největšího rozšíření vědomosti o zahájeném řízení i těm věřitelům, kteří by opominuli nahlédnouti do Sbírky zákonů a nařízení. Kromě toho bude k tomu hleděno, aby mezi publikací vyhlášky té a počátkem lhůty uplynula dle možnosti as 14denní doba, ve které by zpráva o zahájeném řízení přihlašovacím co nejvíce byla rozšířena také v úředních novinách teritoriálních a v denním tisku.

Ustanovení o písemné přihlášce u orgánů provádějících likvidaci ústředny má za účel docíliti přesné evidence a rychlé informace likvidujícího orgánu.

K §u 2: Likvidující ústředně poskytnutá v osnově 8nedělní lhůta ku přezkoumání přihlášky jest dosti dlouhá, aby umožnila jí přesně se informovati o tom, zda a pokud uplatňovaný nárok právní skutečně existuje, zaujmouti včasně k přihlášenému požadavku své stanovisko vůči věřiteli a tím eventuelně předejíti nákladnému sporu. Stanoviti kratší lhůtu znamenalo by toto přezkoumání nároků uplatňovaných ohroziti, stanovením delší lhůty zdržovala by se opět likvidace. Ostatně jest likvidujícímu orgánu k dobru po případě i veliká část šestinedělní lhůty přihlašovací ohledně nároků přihlášených na počátku jejím.

V těch výjimečných případech, kde by likvidující orgán přes to ve lhůtě stanovené nemohl určité stanovisko zaujmouti, aniž by se vydal v nebezpečí splniti nárok zcela nebo z části po právu neexistující, jest mu dána možnost mlčením po dobu 8nedělní lhůty §u 2 přenésti na věřitele povinnost důkazu žalobou do 6nedělní lhůty, jež jako vůbec všecky lhůty, jest lhůtou praeklusivní. Také tuto 6nedělní lhůtu lze považovati za přiměřenou, neboť opatrný věřitel, čině svoji přihlášku ve lhůtě přihlašovací, musí počítati také s tou eventualitou, že nárok nebude uznán a že bude nucen žalobou jej uplatňovati, a připraví si tedy, ačli tak již dříve neučinil, během 14 neděl potřebný materiál procesní.

Praekluse vznikající tím, že věřitel včasně svůj nárok nepřihlásí nebo neuznaný včasně nezažaluje, je účelem zákona plně odůvodněna a postihne zajisté jen ty, kteří snad netroufají si svůj nárok žalobou prokázati, pokud protidůkaz je snadný.

Co se týče § 3, jsem zde již uvedl důvody, pro které ústavně-právní výbor provedl v něm změny.

Co se týče §§ 4 a 5, zajisté netřeba zvláštního výkladu a zvláštní zmínky.

Znovu připomínám, že tento návrh zákona je velice důležitý proto, poněvadž konečně má se již přistoupiti jednou k ukončení likvidace ústředen, komisí, ústavů a podobných jiných hromadných útvarů, které v republice spolupůsobily při státním hospodaření předměty spotřeby a jež stát nebo země zakládaly potřebnými peněžními prostředky nebo jinak činnost jejich podporovaly z toho důvodu, aby v době nedostatku a drahoty předmětů spotřeby zajistily obyvatelstvu nutnou výživu. Likvidace těchto útvarů byla buď již formálně skončena, nebo blíží se svému ukončení, jako na př. jsou to Státní obilní ústav, Státní ústav pro tuky, oleje a mléko, Československý oděvní úřad a pod. Kdyby tato osnova nebyla uzákoněna, tedy by se tato likvidace protahovala do nekonečna, protahovala by se velice dlouho hlavně, jak jsem již řekl, z toho důvodu, poněvadž zde platí předpisy soukromého práva a podle těch by mohl každý potom uplatňovati kdykoliv a v době skoro libovolné své nároky proti těmto ústřednám, poněvadž právě pro ně platí tyto předpisy soukromého práva a mohl by je uplatňovati až do uplynutí všeobecné lhůty promlčecí. Přirozeně, byl by následek toho ten, že by někdo schválně otálel vznésti své nároky proti těmto ústřednám proto, aby v pozdější době bylo znemožňováno dotyčnému likvidujícímu úřadu eventuelně některému ministerstvu a pod. sehnati průkazní materiál proti těmto eventuelně neoprávněným nárokům, takže by potom stát mohl eventuelně přijíti o značné obnosy hlavně u těch ústavů, kde ručí za případné schodky.

Z toho důvodu ústavně-právní výbor doporučuje co nejsnažněji, aby slavná sněmovna přijala osnovu zákona tak, jak ji doporučuje ústavně-právní výbor (Potlesk).

Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. 

Měli bychom hlasovati, ale odkládám hlasování z týchž příčin, jako již při předešlém předmětu. (Námitek nebylo.) Přistoupíme k vyřízení 3. odstavce pořadu, jímž jest:

3. Zpráva výboru ústavně - právního k usnesení senátu (tisk 3238) o vládním návrhu zákona o právu původském (autorském) (tisk 4138).

Za nepřítomného zpravodaje posl. dr. Noska určuji jako zpravodaje pana předsedu výboru dr. Hnídka. Prosím, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Výbor ústavně-právní jednal 11. května o usnesení senátu k vládnímu návrhu zákona (tisk 3238) o autorském právu a na návrh zpravodajův usnesl se pro nutnost expertise k osnově a pro krátkost vyměřeného času požádati sněmovnu o prodloužení lhůty k podání zprávy v plenu o dalších 7 měsíců.

Místopředseda Buříval (zvoní): K debatě není nikdo přihlášen a proto odpadá. Měli bychom hlasovati, avšak z téže příčiny jako u odstavce předešlého odkládám hlasování na dobu pozdější. (Námitek nebylo.)

Přistoupíme k odst. 4. pořadu, jímž je:

4. Zpráva výboru ústavně - právního k usnesení senátu (tisk 3897) o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má právo býti posluchačem veřejného hlavního líčení (tisk 4146).

Za nepřítomného zpravodaje pana posl. dr. Matouška uděluji slovo panu předsedovi výboru ústavně-právního posl. dr. Hnídkovi.

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Slavná sněmovno! Ústavně-právní výbor ve schůzi dne 11. května usnesl se při projednávání usnesení senátního o vládním návrhu zákona, kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má býti posluchačem veřejného hlavního líčení (tisk 3897), požádati o prodloužení lhůty ve smyslu § 43. úst. list. a to na dobu 7 měsíců z toho důvodu, že projednání této osnovy závislé je na rozřešení otázky, může-li sněmovna po uplynutí lhůty v § 43. úst. listiny uvedené jednati platně o senátním usnesení, když senát prodloužil tuto lhůtu, ale až po uplynutí preklusivní lhůty v § 43 odst. 1. úst. listiny uvedené. Ježto subkomise k rozřešení této otázky stanovená není s výslechem expertů hotova, není jisto, nebude-li potřebovati sněmovna poslanecká delší doby k projednání této předlohy, a proto je třeba včas zažádati o prodloužení uvedené lhůty.

Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, rozprava odpadá.

Hlasování odkládám na dobu pozdější. (Námitek nebylo.) Přistoupíme k projednávání odst. 5., jímž jest:

5. Zpráva výboru pro průmysl, obchod a živnosti o vládním návrhu zákona (tisk 4133), jímž se upravuje provádění voleb v živnostenských společenstvech a jejich jednotách (svazech) (tisk 4153).

Zpravodajem je p. posl. Veverka. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Veverka: Slavná sněmovno! Návrh zákona tisk 4133 má upraviti poměry volební v živnostenských společenstvech a jich svazech. Nynější živnostenská společenstva jsou po výtce nástupci bývalých cechů, jejichž počátky sahaly až hluboko do středověku. Jejich pravomoc stanovena byla samými panovníky. Dlužno doznati, že udělené jim výsady byly cenné a dosažení jejich poskytovalo jednotlivci zabezpečení hospodářské budoucnosti. Cechy měly zřízení samosprávné, čímž nahrazovaly nynější politické správy pro záležitosti živnostenské. Jim příslušela též značná moc kárná nejen členů, nýbrž i příslušníků. Za dlouhou dobu svého trvání změnily se mnohé výsady, leč samospráva potrvala až po dobu jich zrušení. Přísné cechovní předpisy nejen v ohledu mravním, ale hlavně ve směru hospodářském, jakož i nepřípustnost do cechů způsobily přežilost jejich; novější doba, přinášející více svobody a volnosti, nesnesla tohoto jařma. Stesky jednotlivců stále více se množící přiměly konečně příslušné činitele k ráznému kroku zavedení svobody živnostenské, prohlášené císařským patentem ze dne 20. prosince 1859, č. 227, jímž vydán řád živnostenský, jehož platnost trvala až do 15. března 1883. 

Leč ani tento zákon neuspokojil. Jím totiž otevřena byla brána volnosti všem osobám ať vyučeným nebo ne, k provozování živností, nyní řemeslných, k nimž třeba průkazu způsobilosti. Přes to sluší zdůrazniti pokrok tímto zákonem docílený, protože se jím uplatnily živly, jimž cechovním zřízením byla cesta k veřejnému působení tarasena. Brzdění cechovní pozůstávalo v udržování jakéhosi určitého počtu členů, případného odkoupení práva cechovního, povahy reální, jakož i nesnadného dosažení přijetí do cechu.

Zasahování do práv osob řemeslu vyučených způsobilo v těchto řadách volání po průkazu způsobilosti, jakož i po povinném utvoření živnostenských společenstev i přístupu k nim, kdežto povinný přístup platil jen v místech, kde bylo společenstvo dobrovolně utvořeno. Povinná společenstva, jakož i členství toho druhu, trvají až po nynější dobu přes to, že živnostenský řád od svého vzniku byl několikrát měněn i doplňován. Kdo v těchto kruzích měl příležitost delší dobu spolupůsobit i v užší jejich správě a kdo sleduje tuto činnost s hlediska celku, dozná, že tato jinak živnostnictvu prospěšná sdružení či svazky nedosáhly očekávaného prospěchu, jemuž svědčí četná ustanovení zákonná. Úspěšněji projevuje se sem náležející činnost spíše při společenstvech obchodních, zvaných gremiích, jakož i při společenstvech odborných, sice ojediněle, což přece důkazem, že pomocí těchto povinných svazků možno docíliti mnoho prospěšného, ovšem při porozumění, společné vůli a snaze valné části členstva. Co jest tu nejpodstatnější závadou prospěšné činnosti, nelze přesně vyčísliti, avšak možno ze zkušenosti tvrditi, že příčin jest větší počet, z nichž ovšem jednotlivé více nebo méně podstatné. Že četné příčiny vězí i ve členstvu samém, nelze neuznati, jsou však často omluvitelny panujícími poměry. Že část viny spočívá též na příslušných úřadech, třeba jinak činy dobře míněnými, o tom svědčí mnohé zkušenosti. Při tom dlužno doznati, že i řád živnostenský jest v určitých případech hoden opravy. Za řadu let jeho platnosti nasbírány mnohé a bohaté zkušenosti, jejichž pojetí do zákona nikomu neuškodí, avšak mnohému může prospěti.

K tomu směřuje předložená oprava živnostenského řádu, jejíž četné jednotlivosti budou v dohledné době následovati. Vládní návrh sleduje větší účinnost v životě společenstevním zavedením poměrného zastoupení v jeho správě, z níž jsou často vyřaděny menšiny ať povahy hospodářské, politické, národnostní, církevní či jakékoli, jsou-li většinou přehlasovány.

Protože jsou společenstva svazky povinné a těmi jest si přáti, aby byly i jednoty těchto, jest zajisté účelno usnadniti všem menšinám možnost na správě jejich povinných odborných zařízení, čímž zajisté možno povzbuditi zájem sem náležející, protože třídění podle uvedených směrů nemá míti nic společného s věcmi, jichž působnost spočívá v živnostenských společenstvech, všem členům stejně sloužící, omezující se na hospodářské, kulturní a odborně vzdělávací účely.

K dalšímu odůvodnění sloužit, že návrh vlády vyvolaly panující poměry. Nejde o zavádění novot přes vůli zájemníků; poměry se utvářily a vyvinuly dobou tak, že je potřebí zákonnou cestou je upraviti, nemá-li posavadním zněním zákona vzejíti škoda.

Ostatně živnostenský řád nynější činí v tomto směru určitý náběh, ježto v článku

119 f) v druhém odstavci předpisuje přihlížeti při volbě výboru společenstva k zastoupení jednotlivých povolání.

Patříce na věc se širšího hlediska dojdeme ku přesvědčení, že nejen v naší státní ústavě, nýbrž i ve vrstvách lidových setkáváme se s požadavkem shora vytčeným, jakožto spravedlnosti nejvíce odpovídajícím. Vládní návrh stanoví úpravu voleb poměrného zastoupení vykonati vládním nařízením.

Výbor pro průmysl, obchod a živnosti doporučuje poslanecké sněmovně Národního shromáždění tento návrh k přijetí.

Budiž mi dovoleno, slavná sněmovno, v záležitosti, o níž mám čest referovati, poukázati ještě k tomuto: Kdo opravdu po dlouhá léta byl činným v takových živnostenských společenstvech, nebo konečně měl možnost nahlédnouti do jejich vedení, dozná, že dobrý úmysl zákonodárcův, aby společenstva byla sobě ve svém okruhu nápomocna k docílení prospěšných ustanovení řádu živnostenského, nesetkal se s náležitým výsledkem. Já bych při té příležitosti želel toho, že společenstvům byla odňata jistá morální podpora, která jim byla poskytována za posledních let bývalého Rakouska. Tehdejší vlády staraly se o vzkříšení života ve společenstvech tím způsobem, že pro jednotlivé země, i pokud se týče jazykových požadavků, zřízeny byly tak zvané inspektoráty živnostenské, které měly na starosti, aby členstvo v těchto živnostenských korporacích uvědomovaly, řekl bych, povzbuzovaly, a byly jim nápomocny v jejich plnění zákonem předepsaných úkolů.

Ať, prosím, nikdo z toho nevyvozuje, že snad jest to příhana stavu, že sám sobě pro tyto záležitosti nestačil. Já si dovoluji jakožto bývalý úředník této instituce, kde jsem ztrávil plných 17 roků, doznati, že není možno dobře očekávati, aby živnostníci, věnující se technickému vedení obchodnímu, vedení svých živností, mohli dosti vyznati se v záležitostech právních, jak je dotyčný živnostenský řád předpisuje. Tento zákon - budiž pravdě dán průchod - jest příslušnými činiteli, totiž právníky, lépe řečeno advokáty, nebo i samotnými úřady dosti opomíjen. Důvod je zde ten, že z těchto kruhů pro právnické kruhy nekyne žádná zvláštní výhoda, poněvadž jsou to věci hospodářsky nepatrné. Proto byla působnost živnostenského inspektora vítanou a nelze neuznati, že se tato instituce potkala s určitým výsledkem. Daleko snáze bylo by se toho ještě docílilo, jmenovitě u nás v bývalém království Českém, kdyby nebývalo okolnosti, že tato instituce byla exponentem rakouské vlády; a řekl bych, po dlouhá desetiletí vedený odpor českého národa vůči všemu, co přicházelo z Vídně, z příčin pochopitelných vžil se i v této instituci jinak výborné, která, žel, také poněkud těmi směry vídeňskými byla vedena, a jednajíc také někdy proti zájmům dotyčného stavu, jemuž měla sloužiti, nesetkávala se s plným výsledkem. A kdyby naše nynější vláda chtěla vyhověti požadavku převratem zrušenému, totiž ustanovení nových inspektorů z českých nezávislých úředníků a praktiků v tom směru zkušených, přinesla by tato instituce opravdu příznivé výsledky pro živnostenský stav, který toho v pravém slova smyslu zasluhuje.

Slavná sněmovna zajisté laskavě uváží, že život, řekl bych, zápolení drobného živnostníka, kterému kromě vzdělání, nabytého v obecné eventuelně, ještě ne ve všech případech, ve škole měšťanské, nebylo v celém jeho životě možno opatřiti si hlubších vědomostí pro jeho příští samostatný život eminentně potřebných, jeho zápas se školeným, praktickým průmyslníkem, se kterým nyní musí vcházeti v jistý souboj o prosperitu závodu živnostenského vůči průmyslovému, je velmi nesnadný, a proto tímto doporučeným způsobem by zajisté bylo této okolnosti pomoženo a živnostníci by ve své obchodní potenci značně stoupli, za což bychom byli nynější vládě skutečně vděčni.

Nemám, co bych ještě dodal, a proto prosím o laskavé přijetí tohoto vládního návrhu. (Výborně!)

Místopředseda Buříval (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Hlasování odkládám z téhož důvodu, jako u prvnějších předloh, na dobu pozdější. (Námitek nebylo.)

Přikročíme k dalšímu odstavci, jímž je:


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP