Pátek 4. května 1923

 

Začátek schůze v 1 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

171 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: náměstek min. předsedy Malypetr; ministři inž. Novák, Šrámek; min. rada ministerstva financí Fuchs.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 207. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně na schůze minulého týdne, jakož i na včerejší a dnešní schůzi udělil jsem dovolenou posl. Vrabcovi z rodinných důvodů. Dodatečně na schůzi 203. udělil jsem dovolenou posl. Hvizdákovi, na schůzi 205. posl. Farbulovi, na schůzi 206. posl. Koudelkovi a dr. Czechovi, vesměs pro neodkladné zaměstnání. Dodatečně na včerejší a na dnešní schůzi posl. Pikovi a dr. Kafkovi pro neodkladné zaměstnání. Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. dr. inž. Bottovi, dr. Markovičovi, Oktavcovi, Čundrlíkovi, dr. Dérerovi a Geršlovi, vesměs pro neodkladné záležitosti.

Nemocí omlouvají se posl. Rouček a Špaček.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru ústavně-právního posl. Jar. Marka za posl. dr. Dérera.

Předseda: Žádám o sdělení spisů došlých ze senátu.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Předseda senátu sdělil přípisy ze dne 26. dubna 1923, že senát přijal:

ve 160. a 161. schůzi dne 25. a 26. dubna 1923:

osnovu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby při opatřeních hospodářského nátlaku podle článku 16 úmluvy o Společnosti národů použila cesty nařizovací (tisk 1599 sen.),

osnovu zákona, kterým se mění některá ustanovení konkursního a vyrovnávacího řádu uvedeného v platnost císařským nařízením ze dne 10. prosince 1914, č. 337 ř. z. (tisk 1603 sen.),

osnovu zákona, jímž zrušuje se zákon ze dne 18. března 1920, č. 188 Sb. z. a n., o stíhání podloudného vývozu předmětů potřeby do ciziny (tisk 1604 sen.);

ve 161. schůzi dne 26. dubna 1923 (zkráceným řízením podle § 55 jedn. řádu):

osnovu zákona o odkladu exekučního vyklizení místností (tisk 1622 sen.),

osnovu zákona o ochraně nájemníků (tisk 1623 sen.),

osnovu zákona o mimořádných opatřeních bytové péče (tisk 1624 sen.), a to vesměs ve znění usneseném posl. sněmovnou.

Předseda: Došly tyto dotazy:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotaz posl. inž. Kalliny ministrovi financí o uvolnění majetku ředitele občanských škol Františka Dömela, který mu byl zadržen při kolkování bankovek.

Dotaz posl. inž. Kalliny ministrovi soc. péče o invalidním důchodu Františka Zubera z Drahovic č. 194.

Dotaz posl. inž. Kalliny ministrovi financí, že pí. Marii Entianové, vdově po respicientovi finanční stráže v Chebu, nebyly vyplaceny drahotní přídavky podle zákona ze dne 3. března 1921.

Dotaz posl. dr. Špiny a druhů ministrovi školství a nár. osvěty o universitních novostavbách a o vybudování nynějších ústavů pražské německé university.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 4121. Zpráva výboru imunitního o žádosti sedrie v Prešově za vydání posl. Tausika.

Tisk 4122. Zpráva výboru imunitního o žádosti okr. soudu v Podbořanech za vydání posl. Warmbrunna.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány těsnopisecké zprávy o 202., 203. a 204. schůzi posl. sněmovny.

Jednací zápis o 205. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle §u 73 jedn. řádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.

Přejdeme k projednávání pořadu dnešní schůze, a to nejprve k odst. 1., jímž jest:

1. Zpráva výborů ústavně-právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 4081), kterým se prodlužuje platnost zákona o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu hlavního města Prahy a povolují se daňové výhody pro stavby v tomto obvodu (tisk 4118).

Zpravodaji jsou: za výbor ústavněprávní p. posl. Hrušovský za výbor rozpočtový p. posl. dr. Nosek.

Za nepřítomného a omluveného p. posl. Hrušovského určuji zpravodajem p. posl. dr. Patejdla a uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Patejdl: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona o prodloužení platnosti zákona asanačního a osvobození od domovní daně činžovní byl vyvolán žádostí obce pražské ze dne 3. února 1923, aby byla prodloužena platnost vyvlastňovacího zákona ze dne 11. února 1893, č. 22 ř. z., a osvobozovacího zákona ze dne 11. února 1893, č. 23 ř. z. Platnost obou zákonů vypršela dnem 7. dubna letošního roku.

Poněvadž však akce asanační pro nepředvídané překážky způsobené poměry válečnými a poválečnými nemohla býti skončena, shledala vláda žádost obce Pražské zásadně odůvodněnou a předložila návrh o prodloužení platnosti zmíněných zákonů až do 7. dubna 1933.

Praktické zkušenosti, že akce asanační jen tehdy bude úspěšně skončena, bude-li povolení daňových výhod spojeno s možností expropriace příslušných objektů, přivedly vládu k tomu, že obojí zákonná ustanovení pojala v jeden zákon a že při povolení jednotlivých výhod omezuje se pouze na stavby, jež provedeny byly v době platnosti asanačního zákona vyvlastňovacího.

V § 1 osnovy zákona stanoví se prodloužení zákona asanačního z roku 1893 ve znění ze dne 17. dubna 1903, č. 88 ř. z., a to do 7. dubna 1933.

V §§ 2 a 3 stanoví se daňové výhody pro novostavby a úplné přestavby v asanačním obvodu, na které se vztahuje § 1 zákona. Výhody ty spočívají v tom, že lhůta k dokončení novostaveb a úplných přestaveb v asanačním obvodě se prodlužuje o 10 let, t. j. do 7. dubna 1933, a že stavbám těm se poskytuje úplné osvobození od činžovní daně na dobu 20 let, čímž se mění § 28 zákona z 28. prosince 1911, č. 242 ř. z., a stavby ty osvobozují se na tutéž dobu od jakýchkoliv přirážek.

Převody nemovitostí za účelem provedení podniku asanačního od počátku účinnosti tohoto zákona až do 7. dubna 1933 jsou osvobozeny od obecní dávky z přírůstku hodnoty nemovitostí.

Výbor ústavně-právní jednaje o vládním návrhu zákona provedl v něm dvě nepodstatné změny, a to slovo "končí" ve čtvrtém řádku § 1 nahradil slovem "skončila", což odůvodněno tím, že doba platnosti prodlužovaného zákona dnem 7. dubna 1923 již uplynula. Za druhé, v nadpisu zákona slova vládního návrhu "povoluje se osvobození od domovní daně činžovní i přirážek k ní" nehrazena slovy "povolují se daňové výhody", a to proto, že návrh zákona dotýká se kromě osvobození daňového a přirážkového také osvobození od dávky z přírůstku hodnoty.

Jinak výbor ústavně-právní přijal osnovu ve znění vládního návrhu, nemá proti ní se stanoviska ústavně-právního námitek a navrhuje, aby poslanecká sněmovna přijala vládní návrh zákona se změnami provedenými výborem ústavně-právním. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji - za výbor rozpočtový - panu posl. dr. Noskovi.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Výbor rozpočtový ve schůzi dne 3. května připojil se zásadně k usnesení výboru ústavně-právního a připomíná k této osnově zákona jen toto:

Zákon tento znamená spojení celé řady zákonných norem, které byly svého času utvořeny na poli státního práva v někdejší říši Rakouskouherské, a práva zemského, které zabývalo se také úpravou příslušné otázky. Pokud se týká § 1, dovoluji si upozorňovati, že je to v podstatě provisorní prodloužení specielního zákona expropriačního, poněvadž bylo docela jasno, že není možno čekati s rozřešením této otázky, pokud se týká asanačního obvodu Velké Prahy, až do té doby, kdy by byl vydán jednotný zákon expropriační, a bez příslušných specielních norem o vyvlastnění dotyčných parcel stavebních není po zkušenostech nabytých v této otázce žádný praktický výsledek možný.

Pokud se týká skutečného osvobození od státních daní, dovoluji si upozorňovati, že se tímto zákonem zavádí všeobecné osvobození příslušných novostaveb a úplných přestaveb od veřejných dávek státních a komunálních, a to z toho důvodu, aby byla zavedena jakási uniformita zákona s novějšími zákony, jako je zákon o stavbě domů s malými byty a jako jest zákon o podpoře stavebního ruchu, kde se povoluje úplné osvobození od veřejných dávek na určitou dobu, kdežto v době dřívější znamenalo to pouze, že stát promíjel jenom všeobecnou daň činžovní a snižoval ji asi na 5 % dávku z nájemného. Ovšem zvláštního osvobození od dávek komunálních obyčejně nebylo, ale v konkrétním případě zvláštním zákonem usnesl se někdejší sněm českých zemí na tom, aby také od dávek komunálních ony objekty, které byly v asanačním obvodu Prahy, byly osvobozeny.

Ovšem v případech, kde snad zákonem specielním - jako oběma jmenovanými zákony - je poskytnuto osvobození od daně činžovní a přirážek na dobu delší než 20letou, zůstává toto ustanovení v nezkrácené platnosti.

Výbor rozpočtový doporučuje podobně jako výbor ústavně-právní, aby sněmovna udělila této osnově ústavní schválení. (Výborně!)

Předseda: Z ministerstva financí dostavil se k projednávání tohoto odstavce p. min. rada Fuchs.

Ke slovu není již nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Sněmovna je schopna se usnášeti.

Zákon má 4 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Dám o něm hlasovati najednou.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Není jich.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, to jest s jejími 4 paragrafy, nadpisem a úvodní formulí, jak je obsažena ve zprávě výborové, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad příští schůze.

Tím je vyřízen 1. odstavec dnešního pořadu.

Přejdeme ke 2. odstavci, jímž jest:

2. Druhé čtení osnovy zákona o výkupu místní dráhy Počeradce-Vrskmany (tisk 4109).

Zpravodajem výboru dopravního je posl. Jar. Marek, zpravodajem výboru rozpočtového posl. Buříval.

Jsou snad nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. Buříval: Není tomu tak

Zpravodaj posl. Jar. Marek: Není jich.

Předseda: Budeme tedy hlasovat.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém a vyřízen je 2. odstavec pořadu dnešní schůze.

Třetím odstavcem pořadu jest:

3. Druhé čtení usnesení, kterým se schvaluje obchodní úmluva mezi republikou československou a královstvím Nizozemským, podepsaná v Haagu dne 20. ledna 1923 (tisk 4110).

Zpravodaji jsou: za výbor zahraniční posl. dr. Hnídek, za výbor živnostenský posl. Netolický a za výbor rozpočtový za omluveného posl. Špačka posl. Bradáč.

Mají páni zpravodajové nějaké korektury?

Zpravodaj posl. dr. Hnídek: Nemám korektur.

Zpravodaj posl. Netolický: Ne.

Zpravodaj posl. Bradáč: Rovněž ne.

Předseda: Není tomu tak. Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí se schvalovacím usnesením tak, jak bylo poslaneckou sněmovnou přijato ve čtení prvém, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala schvalovací usnesení toto také ve čtení druhém a vyřízen je 3. odstavec pořadu dnešní schůze.

Přejdeme ke 4. odstavci, jímž jest:

4. Zpráva výborů branného, sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3963), jímž se mění po případě doplňují některá ustanovení zákona o úpravě služebních požitků československého vojska ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n., a jímž se vláda zmocňuje, aby provedla propočítání služební doby vojenským gážistům podle zásad, stanovených pro státní zaměstnance zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., a prováděcího nařízení, vydaného k tomuto zákonu (tisk 4117).

Zpravodajem za výbor branný je p. posl. David, za výbor soc.-politický p. posl. G. Navrátila za výbor rozpočtový p. posl. Bradáč.

Uděluji prvému zpravodaji za výbor branný p. posl. Davidovi slovo.

Zpravodaj posl. David: Slavná sněmovno! Vládním návrhem zákona tisk 3963, jímž se mění, po případě doplňují některá ustanovení zákona o úpravě služebních požitků čs. vojska ze dne 19. března 1920, má býti dosažena parita s civilními státními zaměstnanci v započítání lhůt do časového postupu dosud vojenským gážistům nezapočitatelných, a to započtením:

Presenční doby, doby ztrávené před vstupem do vojenské služby v jiném odvětví státní, veřejné a soukromé služby důstojníkům, kterým nemohly býti dosud podle požitkového zákona z 19. března 1920 započítány, t. j. důstojníkům aktivním za býv. rakousko-uherské vlády, jakož i rotmistrům z povolání.

Dále započtením celé přesloužené doby dosud do postupu nezapočitatelné a legionářské doby započitatelné dle zákona ze dne 24. července 1919, č. 462 Sb. z. a n., plně. Zmíněný zákon omezení v započtení legionářské doby při vstupu legionářů do státní služby v jakémkoliv poměru nezná. Tvrdost paragrafu 7 b) požitkového zákona, který mnohdy omezoval i započtení legionářské doby, bylo nutno zmírniti.

Je také spravedlivým započtení efektivní po 20. roce prosloužené doby v býv. rakousko-uherském vojsku, jakož i válečného zvýšení, kteréžto obě doby nebyly rovněž tvrdostí dosavadního zákona započitatelny. I zde bylo nutno tvrdost zmírniti.

Parity má býti konečně dosaženo novým propočítáním služebních let býv. poddůstojníkům z povolání v jisté analogii s propočítáním let certifikatistům vstoupivším do civilní státní služby.

Ve všech těchto případech bude však při propočítání, resp. započítávání lhůt dosud nezapočitatelných vodítkem zájem služby a kvalifikace dotčených gážistů.

A nyní několik slov k jednotlivým článkům:

Článkem I má býti provedeno nové roztřídění důstojnictva služeb V. a VI. postupové skupiny podle jiných zásad, které by byly lépe slučitelny se zájmy služebními a které by umožňovaly spravedlivější roztřídění se zřetelem na kvalifikaci důstojníků a důležitost služby, již v rámci vojenské správy zastávají. Dosavadní roztřídění podle pojmu "pomocné služby" a"místní služby" nebylo nejen dobře proveditelné, nýbrž bylo i nespravedlivé. Jsouť důstojníci s vyšší kvalifikací a konající důležitou službu, ale ježto náležejí do "místních služeb", nebylo jejich zařazení do V. skupiny v rámci zákona proveditelné. Že tento postup nepůsobil příznivě na ducha a výkonnost dotčených důstojníků, nespravedlivě do nejnižší postupové skupiny zařazených, je samozřejmé. Jako příklad nutno uvésti zařazení důstojníků stavebnictva (absolventů vyšších průmyslových škol), konajících namnoze práce inženýrské, doplňovacích důstojníků, důstojníků vojenského zeměpisného ústavu, zbrojnictva atd. Že tito důstojníci, konající vesměs důležitější služby, nemohou býti, pokud mají vyšší vzdělání, zařazeni ve stejné skupině s důstojníky kancelářské služby manipulační, evidenční atd., je samozřejmo.

Článkem II má býti absolventům bývalých tříletých vojenských akademií zkrácena a doba v XI. hodnostní třídě o další jeden rok, tudíž úhrnem o 2 roky. Při propočítání let na tento způsob bude na tom vojenský akademik přibližně stejně jako ostatní důstojníci, kterým se presenční doba na základě čl. XII připočítává, a stejně jako absolventi kadetní školy, kterým se od celkové vojenské doby počítané od vyjití z kadetky v normálních případech, nebyli-li dříve jmenováni důstojníky, jeden rok odpočítává. Zde však nutno přihlížeti ke kadetním školám ukončeným, to jest čtyřletým, které jedině lze postaviti v rámci vojenské správy na roveň středním školám, a jich absolventům přiznati stejná práva na propočítání let jako absolventům civilních středních učilišť.

Článkem IV má býti odčiněna křivda, která byla učiněna bývalým záložním důstojníkům tím, že jim nebylo započítáno válečné zvýšení za rok 1914.

V čl. V mají býti pro budoucnost vymezeny čekací lhůty pro všechny kategorie důstojníků jednotně dle stejného klíče. Pro případy minulé jest považovati za eventuelní čekatelskou dobu, pokud ovšem nebyl ten který gážista jmenován do důstojnické hodnosti bez čekatelské doby,dobu po uplynulé presenční službě, resp.u absolventů kadetních škol po vyjití ukončené čtyřleté kadetní školy, jakož i bývalým poddůstojníkům z povolání po vykonané odborné zkoušce do jmenování gážistou, avšak v nejvyšší výměře jednoho roku.

Článkem VI má býti započtena legionářská doba efektivně za války před 20. rokem odsloužená. Zde jedná se poměrně o malé procento mladších důstojníků legionářských, na které požitkový zákon z 19. března 1920 v § 6 odst. B nepamatoval. Zde nutno křivdu odčiniti tím spíše,že důstojníkům domácího vojska se presenční služba ode dne nastoupení vojenské služby podle čl. XII započítává. Zde však nutno zdůrazniti, že jde jen o započtení služby za války, nikoli v míru.

Článkem VIII mají býti stanoveny normy pro propočítání služebních let vojenským gážistům býv. rakousko-uherského vojska, které československá vojenská správa převzala na základě předložené přihlášky jen jako gážisty ve výslužbě a dočasně je na dobu potřeby aktivovala.Požitkový zákon z 19. března 1920 o těchto gážistech vůbec se nezmiňuje; jest tudíž nutno zjevnou mezeru požitkového zákona vyplniti. Vzhledem ke krátkodobé službě v čs. vojsku, podřadnějším a méně zodpovědnějším funkcím které v čs. armádě větším dílem zastávali nebo zastávají, provede se u těchto gážistů propočítání let na takový způsob, že bude brán zřetel jen k době efektivně v jejich hodnosti odsloužené s připočtením válečných zvýšení za příslušnou dobu. Plné propočítání let jako gážistům aktivním bude povoleno jen ve výminečných případech po jednom roce služby, byla-li jich činnost úspěšnou a zastávali-li jinak po tuto dobu funkci stejně důležitou a zodpovědnou jako důstojník aktivní stejné hodnosti.

Článkem IX má býti vynecháno z § 13, díl III požitkového zákona z 19. března 1920 slovo "kuřivo", které mužstvu zdarma nepřísluší. 

Článkem X má býti pozměněn § 17 požitkového zákona z 19. března 1920.

Vojenští gážisté musili dříve platiti při povýšení služební taxu, která činila jednu třetinu diference na vyšší požitky z jmenování plynoucí, pokud přesahovaly 1200 Kč.

Podle §u 17 požitkového zákona ze dne 19. března 1920 byly vojenské osoby od placení služebních tax a poplatků sice až na další osvobozeny, ale vzhledem k tomu, že podle článku V zákona ze dne 17. prosince 1919, čís. 2 Sb. z. a n. z r. 1920, nejsou civilní státní zaměstnanci již vůbec podrobeni taxám a poplatkům z jmenování, bylo nutno i § 17 požitkového zákona k tomuto přizpůsobiti.

Branný výbor pozměnil ještě některé malé věci, které obsahoval vládní návrh:

V čl. X do odst. 2 usnesl se vsunouti slova "až na další", takže zní: "Vojenské osoby, o nichž jedná tento zákon, nejsou až na další podrobeny taxám a poplatkům ze jmenování a povýšení."

V článku XI v 1. řádce na 4. str. usnesl se změniti datum na 1. ledna 1921, místo 1. ledna 1922.

Ke konci chci ještě, slavná sněmovno, říci: Máme-li armádu - a potřebu její v přítomné době všichni uznáváme - pak musí býti tato naše armáda v každém ohledu vzornou, aby mohla každou dobou čestně obstáti v případě potřeby. Nemá však býti jedinou úlohou naší armády a vojenské služby u nás vůbec věnovati se toliko výcviku ve zbrani. Důležitou součástí výchovy naší armády musí býti rozšiřování duševního obzoru vojínova, obzvláště na poli demokratického a státního uvědomění.

Jen armáda, která z přesvědčení lne ke státu, může v případě nebezpečí plně dostáti svému úkolu. Opak zažili jsme za starého Rakousko-Uherska. My však potřebujeme armádu národní, demokratickou. Pod tou si představujeme tělesně schopnou část občanstva, dobře vycvičeného a prodchnutého pyšným sebevědomím příslušenství k tomuto státu a v důsledku toho jevícího lásku k němu. Je proto nutno věnovati značnou pozornost těm, jimž jsme svěřili tvoření naší armády.

Důstojníci, aby mohli býti v míru dobrými učiteli a spolehlivými vychovateli svěřeného jim občanstva, musejí především sami upřímně lnouti ke státu. To by však sotva bylo možno, kdyby stát jim odpíral existenční možnost tím, že by odměňoval jejich práci nevystačujícím platem.

Vládní návrh má alespoň částečně zlepšiti materielní poměry vojenských gážistů, a proto branný výbor připojuje se k vládnímu návrhu a doporučuje slavné sněmovně, aby jej i s opravou, jak byla v branném výboru přijata, schválila. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Dávám slovo dalšímu zpravodaji, za výbor soc.-politický, p. posl. G. Navrátilovi.

Zpravodaj posl. G. Navrátil: Slavná sněmovno! Jménem soc.-politického výboru připojuji se plně k vývodům p. referenta branného výboru, který probral dopodrobna změny, jež tato novela přináší vojenským gážistům. Nemám tudíž, co bych nového zdůraznil, ale přece chci k článku VIII. apelovati na ministerstvo národní obrany, aby při individuelním propočítávání služební doby důstojníkům vyšších hodností, kteří byli ve výslužbě a dočasně jsou aktivováni, pokud možno nejbenevolentněji postupovalo, neboť jsou skutečně drastické případy, že důstojník velkých zkušeností a velkých zásluh je přece jenom na subalternějším místě a vidí, že mladší jeho kolegové ve svém služebním poměru získali daleko více než on.

Prosím, aby slavná sněmovna přijala návrh tak, jak se na něm usnesl soc.-politický výbor.

Předseda (zvoní): Konečně dávám slovo třetímu zpravodaji, za výbor rozpočtový, p. posl. Bradáčovi.

Zpravodaj posl. Bradáč: Slavná sněmovno! Výbor rozpočtový projednal tuto předlohu, prozkoumal ji po stránce finanční a neshledal závady. Doporučuji tedy slavné sněmovně, aby tento zákon schválila ve znění, jak je přijal výbor branný a soc.-politický. 

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Zákon má 13 článků, nadpis a úvodní formuli. Nebyl však podán pozměňovací návrh a proto míním dáti o celé osnově hlasovati najednou. Námitky proti tomu nejsou? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s osnovou zákona, to jest s jejími 13 články, nadpisem a úvodní formulí tak, jak jsou obsaženy ve zprávě výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona ve čtení prvém.

Druhé čtení navrhnu na pořad schůze příští.

Tím vyřízen je odst. 4 pořadu dnešní schůze.

Přejdeme k poslednímu odstavci, jímž jest:

5. Zpráva výboru imunitního o žádosti stát. zastupitelství v Košicích za vydání posl. Tausika (tisk 4119).

Zpravodajem jest pan posl. Rouček, jenž jest omluven a nepřítomen, a určuji místo něho zpravodajem předsedu imunitního výboru pana posl. dr. Jos. Černého.

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Černý: Slavná sněmovno! Státní zastupitelství v Košicích žádá za vydání posl. Tausika pro přestupek § 76 tr. z. Důvodem k této žalobě byla přednáška spojená se světelnými obrazy, uspořádaná v Košicích dne 20. března 1922. Přednáška tato byla rázu čistě zeměpisného a měly býti na ní promítány pohledy na různá ruská města, které zapůjčil ředitel tiskové kanceláře Novák z Košic. Již z toho je zřejmo, že šlo o čistě vzdělávací a nezávadnou přednášku pro dělnictvo. Posl. Tausik byl spolupořadatelem této přednášky s tajemníkem Seidenem. Domníval se, že přednášku úřadům oznámil tajemník Seiden. Přednáška se nekonala pro zákaz úřadů. Jde tedy v tomto případě o pouhé nedopatření.Kromě toho žaloba tato jest již dávno promlčena.

Imunitní výbor doporučuje proto poslanecké sněmovně, aby posl. Tausik vydán nebyl.

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Pan zpravodaj navrhuje, aby poslanecká sněmovna nesvolila k trestnímu stíhání posl. Tausika.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna se usnesla nesvoliti k trestnímu stíhání pana posl. Tausika.

Tím jest vyřízen pořad dnešní schůze a já přikročím k ukončení jejímu.

Podle usnesení předsednictva navrhuji, aby se příští schůze konala v úterý dne 8. května 1923 v 1 hod. odpol. (ve 13 hod.)

s pořadem:

1. Zpráva výboru ústavně-právního o usnesení senátu (tisk 4060) k vládnímu návrhu zákona (tisk 712 sen.) o nakladatelské smlouvě.

2. Druhé čtení osnovy zákona, kterým se prodlužuje platnost zákona o vyvlastňování k úpravě asanačního obvodu hlavního města Prahy a povolují se daňové výhody pro stavby v tomto obvodu (tisk 4118).

3. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění po případě doplňují některá ustanovení zákona o pravě služebních požitků čs. vojska ze dne 19. března 1920, č. 195 Sb. z. a n., a jímž se vláda zmocňuje, aby provedla propočítání služební doby vojenským gážistům podle zásad, stanovených pro státní zaměstnance zákonem ze dne 9. dubna 1920, č. 222 Sb. z. a n., a prováděcího nařízení, vydaného k tomuto zákonu (tisk 4117). 

4. Zpráva výboru sedrie v Prešově za (tisk 4121).

5. Zpráva výboru okr. soudu v Podbořanech za vydání posl. Warmbrunna (tisk 4122).

Je snad nějaká námitka proti mému návrhu? (Nebyla.)

Není tomu tak, návrh můj je přijat.

Prohlašuji schůzi za skončenou.

(Konec schůze v 1 hod. 55 min. odpol.)

 


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP