Obytné budovy a kasárny. V roce 1922 bylo zřízeno a započato se stavbou 1281 bytů, z nichž 56 získáno koupí domů. Celkový náklad činil asi 42 miliony Kč, z čehož připadá na novostavby 40 milionů Kč. Od počátku r. 1919 do konce r. 1922 bylo zřízeno 3068 bytů stavebním nákladem 102,921.935 Kč, z nich stavbou nových domů 2126 bytů nákladem 94,920.000 Kč. Roku 1923 jest preliminováno pro stavbu obytných budov 80 milionů Kč, z nichž připadá na dostavbu ve stavbě jsoucích obytných domů 35 milionů Kč. Tím ovšem nebude stále ještě uhrazena nezbytná potřeba bytů pro zaměstnance. Dále staví se rada budov ředitelství a jiných administračních a rada drobných staveb. Výše ročních nákladů na tyto drobné stavby činí u jednotlivých ředitelství od ca. 1,800.000 Kč do 2,500.000 Kč.
Vlastní stavby ministerstva pošt a telegrafů. Pokud se týče staveb v oboru poštovní správy, pracuje se na jejich projektech se zvýšeným úsilím, takže několik význačných a nákladných staveb bude možno započíti v době nejkratší. Tou dobou provádí, případně dokončuje poštovní správa stavby budov a stavební úpravy, související se všemi druhy jejího provozu, v úhrnném stavebním nákladu okrouhle 12 milionů Kč a koná zároveň rozsáhlé přípravy pro nejbližší stavební sezonu (1923 a 1924), majíc v pokročilém stadiu přípravné práce na stavby budov, jichž úhrnný stavební náklad činí přibližně 50 milionů Kč. V oboru stavby telegrafních a telefonních vedení dokončí ministerstvo pošt a telegrafů v první polovici r. 1923 asi 50 staveb, které byly v minulém roce započaty. Hodnota těchto prací činí asi 15 milionů Kč. Stavby nových telegrafních a telefonních vedení vyžadovati budou částku asi 29 milionů Kč a zamýšlí se v první radě vybudovati nová vedení: Praha-Most, Praha-Teplice-Šanov, Praha-Lovosice, Praha-Trutnov, Praha - Warnsdorf, Praha - Mariánské Lázně, Praha-Přerov, Praha-Opava, Praha-Šumperk-Olomouc, Brno-Mor. Ostrava, Olomouc-Žilina, Olomouc-Čes. Třebová, Bratislava-Zvoleň. Stávající městské telefonní sítě nevyhovují ponejvíce požadavkům na ně kladeným a bude proto nutno investovati na rekonstrukce těchto sítí částku asi 24 milionů Kč. Přicházejí zde v úvahu z větších sítí Plzeň, Most, Chomutov, Karlovy Vary, Praha, Pardubice, Hradec Králové, Brno, Olomouc, Znojmo, Mor. Ostrava, Opava, Krnov, Bratislava, Košice. Při provádění nahoře uvedených telegrafních a telefonních staveb bude zaměstnáno nejenom dělnictvo na stavbách přímo, i náš domácí průmysl, dodávající potřebné dráty, železné konstrukce, porculánové zboží, kabely a telefonní a telegrafní přístroje. Automobilů a potřeb pro automobilový provoz ministerstva pošt a telegrafů objednáno v tomto roce za 5 milionů Kč.
Nouzové práce v zemědělských okresích, postižených živelními katastrofami. Ve svých hospodářských důsledcích podobá se nezaměstnanost v průmyslu živelním pohromám v zemědělství. Vláda ve smyslu svého prohlášení ze dne 24. října věnuje výrobě a práci průmyslové i zemědělské stejnou péči a jest tudíž odhodlána čeliti také zhoubným následkům živelních pohrom, jež v roce minulém do značné míry ohrozily naše zemědělství a mimořádně velkými úbytky pícnin těžce postihly zejména také výrobu živočišnou. Z tohoto důvodu připravuje ministerstvo zemědělství, jak již v rozpočtovém výboru senátu ministrem zemědělství bylo sděleno, předlohu zákona o pojišťování pro případy živelních pohrom a pádu dobytka, a než zákonná opatření ve směru tomto budou moci vstoupiti do života, poskytne vláda krajům živelními pohromami katastrofálně postiženým přiměřenou naturální výpomoc.
Čelení nezaměstnanosti prováděním melioračních prací. Ministerstvo zemědělství uznávajíc provádění meliorací, regulací, prací zahrazovacích a staveb vodovodních za vhodný prostředek, kterým lze přispěti k čelení nezaměstnanosti dělnictva, požádalo po vydání provolání vlády republiky Československé ze dne 9. září 1922 všechny zúčastněné činitele, aby působili na obce, okresy, vodní družstva a pod., aby tyto korporace přikročily neprodleně nebo aspoň v brzké době ku provádění připravených projektů melioračních, regulačních a vodovodních a aby při tom byl vzat zvláštní zřetel na podniky ležící v oněch okresích, v nichž se nezaměstnanost objevila ve zvlášť velké míre. Dle zpráv, které na základě tohoto vyzvání ministerstva zemědělství došly, provádělo se na podzim roku 1922 v Čechách 39 melioračních a regulačních podniků, při nichž bylo zaměstnáno 1264 dělníků, na Moravě 78 podniků s celkovým počtem 2988 dělníků, ve Slezsku 9 podniků se 489 dělníky a na Slovensku 13 podniků, při nichž bylo zaměstnáno 615 dělníků. Dále prováděly se v Čechách 34 vodovody, při nichž pracovali úhrnem 972 dělníci. Kromě toho prováděla příslušná lesnicko-technická oddělení pro hrazení bystřin v Čechách 6 podniků se 4 26 zaměstnanými dělníky, na Moravě 13 podniků se 654 dělníky a ve Slezsku 8 podniků se 300 dělníky. Úhrnem bylo tudíž na podzim 1922 prováděno v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku 200 podniků melioračních, regulačních, zahrazovacích a vodovodních, při kterých bylo zaměstnáno celkem 7708 dělníků. Že prováděním melioračních, regulačních, zahrazovacích a vodovodních podniků za podpory ministerstva zemědělství čelí se v hojné míre nezaměstnanosti dělnictva, vysvítá také z toho, že během r. 1922 vyplaceno bylo z melioračního fondu a z úvěrní položky "Meliorace" na státních podporách těmto podnikům v Čechách 7,847.530 Kč, na Moravě 13,429.134 Kč, ve Slezsku 1,857.483 Kč, na Slovensku 682.177 Kč a na Podkarpatské Rusi 175.000 Kč, úhrnem okrouhlá částka 24 milionů Kč. V letošním rozpočtu byly položky na Slovensko a Podkarpatskou Rus značně zvýšeny. Z připravených projektů, jichž prováděním bude lze přispěti k čelení nezaměstnanosti dělnictva v tomto roce, uvádí se na př. projekt na úpravy říčky Bělé v Pelhřimově, úpravu potoka Trhovosvinského, pokračování v úpravě potoka Kačáku v okresu unhošťském, na úpravu středního toku Moštěnky a rekonstrukci jejího dolního toku, na úpravu Olšavy v obvodu Uherského Brodu a potoka Revúce v Ružomberku. Z melioračních projektů velkého rozsahu uvádí se zvláště meliorační projekt vodního družstva Hradci Králové a vodního družstva v Hrabové, okr. Mor. Ostrava; kromě toho připravena jest k provádění celá řada melioračních podniků menšího rozsahu. Pokud se týče prací zahrazovacích, uvádějí se zejména tyto přípravné projekty: na hrazení potoka Telnického v Chabařovicích, Lagensack u Kadaně, Kněžky v Rychnově n. Kn., Bojanovického potoka, Moklínského a Nezabudického potoka v okresu zbraslavském a dolního toku Lubiny v trati Příbor Frenštát. Ministerstvo zemědělství působí všemi prostředky k tomu, aby dle docházejících zpráv o nezaměstnanosti v jednotlivých okresích zvýšena byla co nejintensivněji činnost na melioračních, regulačních, zahrazovacích a vodovodních podnicích v postižených okresích.
Pomoc zájemníků při provádění staveb. Ze všech těchto údajů, které však nevyčerpávají ani působnosti všech ministerstev, ani některých dělnictvo a průmysl zaměstnávajících prací v ministerstvech uvedených, je vidno, že vláda co nejvážněji usilovala a usiluje, aby se své strany i za cenu značných obětí čelila hospodářské krisi, a lze bez přehánění tvrditi, že je pramálo států, kde by se v tomto ohledu dělalo i jen přibližně tolik, jako u nás. Chtěl bych však říci, že ačkoliv nelze podceňovati toho, co činí stát, nesmí to býti také přeceňováno. I kdybychom prostavěli celé -3 miliardy svého investičního rozpočtu nedělalo by to ani 240 Kč na obyvatele této republiky za rok. Tento obnos je nejlepším měřítkem toho, co stát udělati může. Je to hodně pro jednotlivá místa, ale naprosto málo pro celkový hospodářský život. Stačí uvésti ke srovnání, že na př. sám ostravsko-karvínský revír uhelný i při loňské veliké krisi a tamní nezaměstnanosti vyplatil pouze na platech dělnictva na dolech a koksovnách obnos 496,834.000 Kč, a že měsíční výplata v severním českém hnědouhelném revíru pohybuje se přes 64 milionů Kč. Při projednání zákona o stavebním ruchu viděli pánové, že stavební družstva, většinou složená z nemajetných dělníků a úředníků, postavila do konce r. 1921 domů za 613 milionů Kč, tedy o polovinu více, nežli mohlo prostavět loňského roku ministerstvo veřejných prací v celé republice, a letos postaví tato družstva ještě daleko více. Jádro problému nezaměstnanosti jest tedy v celkovém oživení hospodářského života, a mnoho příznaků ukazuje, že díky opatřením vlády, celkovému snížení výrobních nákladů a pro nás příznivější hospodářské situaci mezinárodní toto zlepšení již započalo. Prvním předpokladem rychlého provádění investičních prací jest však včasně opatření peněz, o což vláda všemožně usiluje. Chtěl bych pouze podotknouti, že mnoho mohou napomoci k opatření peněz i soukromí zájemníci. Zkusili jsme to v radě případů. Na př. menší stavby pozemní, jako budovy úřadů, škol, kasáren, mohly by býti postaveny obcemi z prostředků místních a stát by tyto budovy přijal do vlastnictví a vynaložený náklad úrokoval a umořoval. Anebo by mohly obce a veřejně korporace přijmouti zaplacení státními cennými papíry, jako investičními půjčkami a jinými. V jiných případech uvolnili zájemci pro rychlé zahájení stavby ihned celou s umu, připravenou jako jejich příspěvek na stavbu. Myslím tedy, že i podle tohoto co nejstručnějšího přehledu slavně Národní shromáždění uzná, že se strany odpovědných úřadů republiky děje se pro odstranění nezaměstnanosti vše, co je v jejich silách, v mezích prostředků, které jim povolilo právě toto Národní shromáždění. (Výborně! Potlesk.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní): Slovo má pán posl. V. Mark.
Posl. V. Mark (německy): Slavná sněmovno! Po válce se ukázaly různé zjevy v hospodářském životě, které vedly ponenáhlu k dnešnímu stavu, k té krisi, jejíž následky tak těžce musí pociťovati dnes nejširší vrstvy lidu. Tuto krisi, právě jako mnoho jiných zjevů poválečných, musíme považovati především za následek mírových smluv, jimiž bylo hospodářské území velmi vyvinuté roztrháno v několik menších oblastí hospodářských s hranicemi, stanovenými zcela libovolně a nikoli s hledisek hospodářských, čímž byl vzájemný obchodní styk neuvěřitelně stížen. Další snaha nově utvořených států, aby dosáhly co největší samostatnosti, vedla k přehnaně přísnému uzavření hranic a k tomu, že se bez jakékoli hospodářské podmínky klonily na západ, vedeny jsouce jen politickými ohledy, při čemž zvrácená hospodářská politika uzavřela hranice ještě tam, kde by bylo otevření hranic bývalo ve vlastním zájmu. Stejně přehnaným způsobem pracovala rozhodující místa finančního hospodářství, aby byl co možná zvýšen bursovní kurs československé koruny, takže výrobky našeho průmyslu a zemědělství byly naproti valutou slabým státům sousedním a konkurenčním naprosto vyřazeny ze zahraničního obchodu. Tento vysoký kurs byl ovšem příznivější pro nákup surovin, avšak tato vyšší hodnota československé koruny v cizině byla úplně vyvazována malou hodnotou doma, malou kupní cenou ve vlastní zemi. Tak se stal vývoz znenáhla nemožným, a průmysl, který kdysi znamenal 75 % veškerého průmyslu rakouského a který byl téměř výhradně průmyslem exportním, byl skoro úplně zaražen. Celá průmyslová odvětví úplně stojí, sta a sta podniků pracují obmezeně, to jest jen několik dní v týdnu, a četné podniky přesídlily úplně nebo částečně do států sousedních. Brzo jsme měli takovým způsobem statisíce nezaměstnaných, jichž každý týden vždy přibývalo Do nejširších vrstev obyvatelstva se dostala bída a nouze, a ve změnu k lepšímu nelze v dohledné době doufati.
Avšak tuto hospodářskou krisi nezpůsobily jen zmíněné politické události a hospodářsko-politické názory, nýbrž i hospodářská opatření doma, která směrovala sice k finanční konsolidaci státu, při tom však nejen nepřihlížela k zájmům průmyslu, obchodu a živností, nýbrž uváděla je do zkázy. Již zadržení bankovních úsporných vkladů, jež se stalo za účelem aby bylo úplně zachyceno národní jmění a aby bylo dosaženo co možná vysokého výnosu majetkové dávky, příliš rychlá bez dohody s ostatními nástupnickými státy předčasná odluka valuty přivodily nesmírný nedostatek oběživa a způsobily neuvěřitelně vysoké škody vlastním občanům. Dnes ještě jsou československým občanům zadržovány miliardové částky z jejich podniků z doby kolkování bankovek, rovněž i tím, že nebyly převzaty vklady u vídenské poštovní spořitelny, u úvěrních ústavů, spořitelen a soukromé pohledávky ve státech nástupnických. Zavedení clearingu pro tyto pohledávky je vázáno na ustanovení tak nejasná, že dnes nikdo neví, jakou cenu mají jeho hotové peníze uložené v cizině, které kdysi snad representovaly celé jeho jmění. Na jeho statisícové vklady starých korun nepůjčí se mu ani nedá na úvěr ani koruny. Miliardové částky jsou uloženy ve válečných půjčkách, které musely býti přece upisovány většinou pod tlakem úřadů a pod vlivem bank, kdežto dnes se tyto úhrady a banky svorně snaží učiniti válečnou půjčku co možná bezcennou. Miliardové částky leží v předválečných rentách; před dvěma měsíci bylo sice nařízeno je zúrokovati, avšak dodnes to nebylo ještě provedeno. Byly zavedeny dávky dovozní a vývozní, a jestliže tyto byly dnes již snad zcela zrušeny, jsou dnes dovozní cla ještě podrobena zlaté paritě, která naproti švýcarskému franku odpovídá kursu koruny z roku 1915 nebo 1916, nikoli však kursu dnešnímu. Byla zavedena spotřební dávka z uhlí, rovněž i daň z obratu a daň z přepychu. Dávka z uhlí zatěžuje hlavně ty předměty, které mají velmi nízké ceny prodejní, takovým způsobem, který úplně vylučuje soutěž na světovém trhu. To platí zvláště pro chemický průmysl a pro ta odvětví průmyslová, která pro svůj výrobní proces spotřebují velké množství elektrického proudu. Také ostatní daně byly zvýšeny tou měrou, že jich nelze sehnati. Válečné půjčky a záležitost předválečných rent přivedly naše spořitelní ústavy, naše okresy a obce do smutného finančního stavu; zvláště obce, které musily ve válce pro vyživovací obtíže přinésti neuvěřitelné peněžní oběti, jsou dnes nuceny zaváděti nesmírná procenta obecních přirážek a nové obecní dávky, o nichž se dříve nikomu ani nezdálo, čímž jsou průmysl, obchod a živnosti, a také lidové vrstvy, jež neplatí daní přímých, finančně těžce postiženy. Majetková dávka se právě předpisuje. Tato dávka, jež tak těžce postihuje veškerý majetek, vyměřuje se dnes podle předpisů, které již dávno neodpovídaly poměrům: jmění, jež bylo rozhodného dne přiznáno, už tu dávno není, a pakli ano, není jeho hodnota již dávno taková, jaká byla v době vydání zákona, a nyní neodpovídá tehdejším zásadám o určování hodnoty. Předpisování přímých daní, zvláště daně výdělkové a z příjmu jakož i daně válečné po léta uvázlo. Dodatečným vyměřováním za několik let byly jednotlivým podnikům a závodům předepsány najednou a zcela neočekávaně obrovské sumy daní. Žádný z postižených podniků nemohl s takovými dodatečnými předpisy počítati kalkulovati. Předepsané daně a majetková dávka se k tomu ještě, kde to právě jde, zajišťuje knihovně na reálním majetku poplatníkově. Všecky tyto daně požívají až na několik málo výjimek knihovní přednosti přede všemi pohledávkami ostatními, které snad ještě na nemovitosti váznou i tehdy, jestliže tyto soukromé pohledávky byly včas vloženy před pohledávkou erární. Tyto pohledávky státu jsou často tak vysoké, že dosahují celkové odhadní hodnoty reality. Jaké je v takovém případě nebezpečí pro soukromou pohledávku, je každému snadno srozumitelné. Úvěrní ústavy, městské spořitelny, které mohou podle stanov poskytovati hypoteční zápůjčky jen za sirotčí jistoty, mohou přijíti o všechny své pohledávky knihovně zajištěné. Nezadluženému majetku nemovitému může se vložením daně úplně znemožniti, aby přijal hypotéku. Úroky z prodlení z daní a dávek zákonem stanovené na 10 %, často nutí poplatníka, aby si vydlužil na daně, kteroužto půjčku by spíše potřeboval pro udržení svého závodu Sazby poštovní a železniční jsou tak enormní, že v celé střední Evropě nelze nalézti vyšších.
Vše, co jsem si dovolil uvésti, podmiňuje tak vysoké procento výrobních nákladů, jaké sotva vidíme v jiných hospodářských oblastech, v jiných státech. Vládě a rozhodujícím místům byly všecky tyto příčiny nynější hospodářské krise opětně přednášeny; a co učinila vláda, aby je odstranila, aby zmírnila bídu širokých lidových vrstev a aby odstranila nezaměstnanost? V září, tedy asi před 5 měsíci, vydala provolání k veškerému obyvatelstvu, v němž vyzývá všecky skupiny výrobní, aby přispěly k snížení cen všech potřeb denního života. Varovala před lichvou a ujišťovala, že se vynasnaží, opatřiti zaměstnání pro nezaměstnané tím, že budou prováděny stavby vodní, mostů a silnic, že se budou stavěti budovy a realisovati všecky investice a státní dodávky schválené ve státním rozpočtu. Prodloužila zákon o podpoře nezaměstnaných a slibovala podporovati průmyslové podniky zlevněním a ulehčením bankovního úvěru, snížením dávky z uhlí a snížením sazeb poštovních, telegrafních a železničních. Uplynulo 5 měsíců, a co vláda vykonala a provedla z toho všeho, co v září slibovala? Obchod a živnosti skutečně se snažily vykonati v zlevňování, co bylo možné, vláda dělala totéž nátlakem na snížení mezd v podnicích a provedla snížení mezd a platů ve vlastní správě, poukazujíc na to, že se nyní také budou dále snižovati ceny předmětů denní potřeby. Avšak všechny tyto krásné sliby, že opatří práci, sníží daně a sazby, že bude působiti na zlevnění bankovního úvěru, zůstaly právě jen sliby. Zákon o podpoře nezaměstnaných byl prodloužen, avšak podpory omezeny takovým způsobem, že dnes nedostává podporu ani polovina nezaměstnaných, a ta sotva jen polovinu podpory. Hospodářská krise roste, ač státní správa mluví o opaku, snižování cen ustalo, ba ceny potravin a potřeb dokonce opět zase znatelně stoupají.
Nuže, co žádáme od vlády, aby omezila hospodářskou krisi, aby opatřila práci a aby chránila nezaměstnané až k době, kdy budou moci pracovati, a aby umožnila jim a jejich rodinám existenci? Je zajisté zde bezúčelno žádati, aby byla odstraněna politická příčina hospodářské krise, mírové smlouvy, nebo požadovati jejich revisi. Musíme se tedy zabývati ostatními četnými zly základními a otázkou, jak je odstraniti. Bylo by především vyzvati vládu, aby změnila, nebo zařídila svoji obchodní politiku podle hospodářských a zeměpisných podmínek, v nichž se náš průmysl vytvořil a jež tvoří jeho životní nerv. Československé koruně nechť se dostane v bursovním obchodě přiměřeného, stabilního kursu bez nebezpečného kolísání. Vázané vklady a zadržené bankovky buďtež konečně úplně uvolněny; budiž neprodleně přikročeno k převzetí vkladů u vídeňské poštovní spořitelny a pohledávek ve starých korunách jakéhokoli druhu v plném kursu. (Posl. Schubert [německy]: Zvláště účtů W!) Ovšem i těchto! Válečné půjčky a rovněž předválečnou rentu nutno převzíti úplně se všemi nevyplacenými kupony, konvertovati ji ne pod 4 % a ihned počíti s vyplácením úroků. Vývozní dávky, pokud by ještě existovaly, nutno zrušiti a pro dovozní cla zavésti nové koeficienty, přiměřené dnešnímu kursu koruny. (Souhlas na levici.) Daň z uhlí, sazby železniční, poštovní a telegrafní buďtež náležitě sníženy, finance obecní zavedením jednotné daně obecní a přenecháním jednotlivých státních daní úplně konsolidovány. Rovněž nutno revidovati zákon o dávce z majetku a z přírůstku na majetku přiměřeně podle nynějších skutečných poměrů, celkové státní berně nutno ve vhodný čas přetvořiti a zavésti mís to mnoha druhů daní, jež vyžadují nesmírně času a personálu, jedinou daň progresivní; privilegovanou knihovní přednost státních daní nutno omeziti tak, aby polovice odhadní ceny nemovitosti, tedy první hypotéka, nemohla býti poškozována nedoplatky daní a zajišťováním daní. Veškeré státní výdaje nutno vší možnou šetrností, a to zajisté méně ve směru věcném než osobním, snížiti na míru co možná nejnižší, a to zvláště v požadavcích vojenských. Při předpisování daní nutno zvláště dbáti toho, že je jistá hranice pro udržení základů hospodářství a v dalším i národa a státu. Zákon o podpoře nezaměstnaných musí zajistiti podporu nezaměstnaným bez rozdílu povolání, bez časového omezení, aby občané, kteří nezaviněně ztratili zaměstnání, mohli nají ti existenci pro sebe a své příslušníky ve skromných poměrech bez úhony svého zdraví.
Bohužel, nebylo mi dnes možno sledovati vývody pánů ministrů takovým způsobem, abych se k nim vrátil svými vývody, doufám však, že bude vyhověno mnohému z požadavků, jež jsem si zde dovolil přednésti, neboť jinak bychom se museli domnívati, že rozhodující místa nemají porozumění pro zabezpečení národního hospodářství a existenčních podmínek pracujících vrstev, a toho by bylo skutečně velmi litovati. (Souhlas na levici.)
Místopředseda inž. Botto (zvoní): Slovo má ďalej pán posl. Jos. Fischer.
Posl. Jos. Fischer (německy): Slavná sněmovno! Přede mnou mluvili z tohoto místa tři ministři k hospodářské situaci, připovídali různá opatření, jež všecka mají tuto bídu odstraniti. Slibovali s tohoto místa zásadní opatření, která by měla přinésti takřka druhé vydání země, kde teče mléko a strdí. My Němci na tyto sliby nedáme naprosto nic, poněvadž to, co bylo zde slibováno před půl rokem, rovněž nebylo dodrženo. Hospodářská bída a chudnutí obyvatelstva nezadržitelně pokračuje. Nedbá se toho, že hospodářský život je z těch velkých živelných oblastí, které v dějinách států hrají vždy úlohu nejdůležitější, zapomíná se, že hospodářský život je nejdůležitější součástkou života národního vůbec. Nuže, jestliže lidé k ukojení svých potřeb jsou činni v různých směrech, to jest, směřuje-li jejich činnost k nabývání a používání jejich výrobků, pak je přece jasno, že by vláda měla věnovati zvláštní pozornost této výrobní činnosti. Ani na tomto poli vláda svojí povinnosti dosud nesplnila poněvadž jí jde jen o to, aby provádějíc své šovinistické záměry počešťovala všemi prostředky, jež jí jsou po ruce, německé kraje a německé obyvatelstvo. Poněvadž nyní vidíte, že se vám nepodaří počeštiti německý lid neslýchanými hanebnostmi ve školství zavíráním našich německých škol, utiskováním německých úředníků, vyvlastňováním železnic, vyvlastňováním lesů, zkrátka všemi možnými prostředky, sáhli jste na stránku hospodářskou. Vám jde o to, jednak abyste chránili české hospodářství, jednak abyste Němce poškozovali, až by se stali poddajnými. Bohužel, nemám k disposici potřebného času, abych tu mluvil o úkolech a odpovědnosti politického hospodářství nebo abych se zvláště zabýval otázkou sociální. Jakožto zástupce strany, která svým hlavním zájmem směřuje k udržení a ochraně německého rolnictva, promluvím o hospodářské bídě, která se již zmocnila našich kruhů a která nás zavádí zpět do poměrů let 70tých a 80tých. (Souhlas na levici.)
Možno klidně tvrditi, že krise našich zemědělců, zvláště středních a menších, jest větší než krise vrstev průmyslových. Vydrželi jsme to jeden, dva roky, a pracovali jsme se ztrátou. Nyní se musíme chopiti velmi radikálních obranných opatření, a to se ukazuje, že již dnes mnozí z našich vrstev přešli k extensivnímu hospodářství poněvadž se jim jejich hospodaření naprosto nevyplácelo a že jsme se stali jen poddanými ve službách cizích. Když jsme si v dřívějších letech krajní šetrností ušetřili několik papírků, abychom udrželi a doplnili hospodářství, přichází stát, který nám brutálním zákonem o dávce z majetku odnímá tyto stranou uložené úspory, jichž jsme chtěli užíti k obnovení hospodářství, k doplnění stavu dobytka, k opatření hnojiva pro naše zubožená pole. Poněvadž těchto peněz u velké části zemědělců již není, jsou nuceni vypůjčiti si. Avšak při nedostatku peněz a nejistotě není to rolníku možno, ponenáhlu dojde k exekucím na naše hospodářství. Již dnes se ukazuje, že exekutor dobře zná cestu do vsí.
Nejen že v posledních dvou letech sucho a mokro působilo živelně na zemědělství, byla to ještě i vláda, která náhlým snížením cen zcela na útraty vrstev rolnických vykonala takový vliv, že již ani nelze mluviti o zhoubnějším opatření pro zemědělství. Člověk žasne, slyší-li, že jihoslovanský ministr pro zemědělství zdůraznil, že před vším je nutno ujmouti se zemědělství, má býti bezpečnost státu v budoucnosti zajištěna. A u nás? Poukáži jen na fond pro umělá hnojiva, který neměl jiného účele, než na nás vymámiti peníze a odměniti jimi jiné, že byli hodní. Tímto opatřením jsme byli vykořistěni. Když jednotlivé obce při, suchu a mokru učinily oznámení, jež jim podle zákona přísluší, aby dosáhly aspoň odpisu daní, vůbec se o této žádosti nejednalo - vím to ze svého domácího volebního - okresu. Tak žádala obec Vranov u berní správy ve Falknově, tak žádaly obce okresu nýdeckého po živelné průtrži mračen o odpis daně, což vyřízeno nebylo. Ani komise nebyla vyslána, ani se o oznámení vůbec nejednalo. Naopak, na př. obec Tatrovice byla ještě více poškozena. Tak ani všechny zákonné předpisy nic nepomohou, a i při takových živelných škodách, jako bylo sucho a mokro v posledních dvou letech, užívá se zákonných předpisů obráceně.
Je smutné, že k tomuto snížení cen, jež tak najednou nastalo, přišla ještě také vlastní hospodářská nouze, takže jsme nedostatkem píce byli nuceni, zmenšiti stav dobytka. Ačkoli výnos hospodářství byl omezen, přistoupila k tomu ještě ta okolnost, že takového snížení cen, o něž zvláště okresní hejtmani a četníci usilovali přímo násilně, nelze najíti v žádném jiném výrobním oboru. Na jaře 1922 nakoupili jsme osivo za 3 Kč 60 h a museli jsme po žních prodávati obilí za 1 Kč 20 h. Za brambory k sázení musili jsme platiti dvě koruny, dostali jsme však jen 10 haléřů. Dobytek, jehož jsme svého času nabyli za 3 až 4000 Kč, musil býti pro nedostatek píce prodán za 600 a 700 Kč, takže možno říci, že na každý hektar půdy připadá průměrně částka 1000 Kč škody, takže malí zemědělci mají letos schodek již 10-12.000 korun. Ten ovšem roste s velikostí majetku. Ke zhoubnému snížení cen přistoupilo dále, že se při dávce z majetku nehledělo k tomu, že od soupisu v roce 1919 cena značně poklesla. Naopak naše přiznávky byly z nesrozumitelného důvodu tak silně zvýšeny, že bychom mohli býti rádi, kdyby někdo přišel a převzal od nás hospodářství za tuto cenu. Není žádného přírůstku na majetku, nutno mluviti přímo o značném zmenšení jeho. Rozhodující místa měla by bezpodmínečně odstraniti daň z přírůstku, poněvadž je dávkou z nejnespravedlivějších a nejneslýchanějších, jaké vůbec existují. Kromě toho byli jsme dále velmi poškozeni tím, že dovozem byla výrobní cena velmi silně stlačena. Tak jsme dovezli podle údajů statistického úřadu v roce 1922 4,340.000 metrických centů obilí a mouky, tedy naproti 1921 více o 798.000 metrických centů. Kromě toho čekají ještě miliony metrických centů v Americe, aby jich bylo užito k stlačení cen. Nuže, žádná z druhých potřeb ani v nejmenším nepoklesla, všecko, co sedlák potřebuje, musí platiti zrovna tak draho, jako ve dnech dřívějších. Pro něho nezlevnilo ani šatstvo, ani otop, ani osvětlení. Musí na to počítati právě tolik vydání jako dříve a přes to vidí denně, že jeho příjmy velmi silně mizejí. A stejně silný pokles v příjmech jako v obilí prožíváme také v oboru produkce dobytka. Státní statistický úřad vykazuje v jatečním a tažném dobytku dovoz 360.875 kusů, naproti nimž stojí vývoz 11.391 kusů, takže vyplývá, že bylo o 349.484 kusů více dovezeno. Tímto dovezeným množstvím je uhrazena potřeba obyvatelstva na 2 léta, nebo se můžeme domnívati, že tohoto dovezeného dobytka bylo užito k utvoření reservy, k výrobě konserv, aby tento stát snad přece mohl zasáhnouti při sankcích proti Německu nyní zuboženému. I jinak vidíme velmi značné dovozní přebytky.
Rolník produkující dobytek musí míti přece možnost počítati s orientací, jež chrání ceny, počítati s ustáleností cen dobytka, jinak nemůže při kalkulaci zajistiti rentabilitu podniku. Dovozem nesmírného množství masa a živ ho dobytka byl nejen znehodnocen náš drahý stav dobytka, nýbrž byl také zamořen. To byla ona velká škoda, kterou z toho mělo zemědělství, zemědělství, o němž druzí říkají, že všechno mu vždycky a vždycky přichází k dobru: zde bylo poškozeno nejvíce. K zajištění svého zemědělství musíme tudíž žádati především zcela jiné politiky celní. Nemůže nám býti lhostejno, je-li pro nás zavedeno clo ochranné nebo není-li zavedeno žádné, když druhé třídy požívají cla ochranného. V tomto směru chceme úplnou spravedlnost. Vláda měla by věnovati největší pozornost ozdravění hospodářství, zvláště původní výrobě. Dosud se to však naprosto nedělo.
Zaplatili jsme již velmi značnou dávku z majetku, a to ve formě válečných půjček, k nimž jsme byli nuceni. My pochopujeme ovšem, že české vrstvy nemají zájmu o tuto otázku, jaký mají Němci, neboť vaše vklady účastní se jen 4·9 %, kdežto němečtí vkladatelé jsou zúčastněni 44·6%. Nebude-li zúročení upraveno v době nejbližší, značí to hroznou finanční ránu pro naše upisovatele válečných půjček, kteří tehdy upisovali bona fide ze svých poctivě vydělaných peněz. Nejen to, tehdy jsme byli lákáni, abychom půjčky lombardovali, což přivedlo jednotlivce a zvláště obce do strašné bídy. (Místopředseda Buříval převzal předsednictví.) Neslyšel jsem dnes, že by někdo mluvil o tom, že se dobrovolně při stoupí k zaplacení válečné půjčky, která je nesmírně důležitá pro německé obyvatelstvo, jmenovitě pro obyvatelstvo venkovské. Dále musíme rozhodne žádati, aby se provedla reforma daňová, neboť dnešní přetížení daněmi stalo se zemědělci nesnesitelným. Užívá se nás zcela jednostranně jako berního objektu, a všecky naše intervence, ba i demonstrace, sáhneme-li k nim, dosud nic, jak se zdá, neprospěly, a podáme-li na pány ministry dotazy, neodpovídá se na ně. Nechceme ještě sáhnouti ke zbrani poslední! Kdybychom snad přece dali průchod svému hněvu, mohlo by to býti za jistých okolností pánům ministrům velmi nepříjemné. Rozhodně zdůrazňuji ještě jednou z tohoto místa, že je nutno, aby na naše dotazy byla konečně dána odpověď. Přetížení daněmi je dnes takové, že je nutno počítati se čtrnáctinásobnou berní sazbou proti dřívějšku. Dvaceti procenty je účasten při tom stát, který je tedy přímo spolu příčinou zdražení živobytí. Bylo by nutně zapotřebí reformy, která by zavedla ulehčení. Pak bude moci ovšem dojíti také ke zlevnění potravin. Pokud však musíme trpěti pod touto strašnou dávkou z majetku, pod nezaplacenými půjčkami válečnými, nesnesitelnými daňovými poměry v zemědělství, jež se naprosto nevyplácí, kterému se nijak nepřichází vstříc, potud nelze mluviti o zlepšení národohospodářské situace. Poměry tyto skýtají nám smutný obrázek a poměry, jak se zdá, nechtějí připustiti klidného a nerušeného vývoje, takže je rušena naše existence a naše blaho a naše mravní smýšlení. I výhled do budoucnosti zavdává nám příčinu k pocitům rovněž tak obavu vzbuzujícím, budoucnost bude snad ještě smutnější než přítomnost. Není škarohlídstvím, prorokuje-li někdo ještě horší dny, a vidí-li, že se blíží katastrofa, která potom snad zasáhne nejen hospodářský život, nýbrž způsobí i otřes života státního.