Úterý 27. února 1923

 

Začátek schůze v 1 hod. 45 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

222 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: náměstek min. předsedy Malypetr; ministři inž. Bečka, Bechyně, dr. Franke, Habrman, dr. Hodža, dr. Markovič, Novák, Srba, Šrámek, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: zástupci sněm tajemníka Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 192. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně na schůze v minulém týdnu udělil jsem dovolenou posl. Pittingerovi z rodinných důvodů a posl. Tausikovi pro neodkladné zaměstnání.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Tomikovi a Zeminové pro neodkladné záležitosti.

Na schůze do 1. března incl. posl. Hausmannovi pro neodkladné zaměstnání.

Dodatečně za minulý týden omlouvá se nemocí posl. dr. Juriga.

Nemocí omlouvají se dále posl. Špatný, dr. Gažík, Kreibich, Rouček, dr. Kubiš.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru ústavně-právního posl. Hummelhanse za posl. Jašu; do výboru branného posl. Hummelhanse za posl. Jar. Marka.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru soc.-politického posl. dr. Matouška za posl. inž. Bečku; do výboru socialisačního posl. Zavřela za posl. Bergmana; do výboru dopravního posl. Kamelského za posl. inž. Bečku.

Předseda: Podle sdělení náměstka předsedy vlády jmenoval president republiky rozhodnutím ze dne 24. února 1923 na místě zemřelého dr. Rašína posl. inž. Bohdana Bečku ministrem financí.

Tím jej současně představuji sněmovně. (Potlesk.)

Došly tyto spisy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Projev účasti k úmrtí posl. ministra dr. Rašína zaslal spolek asistentů vysokých škol brněnských v Brně.

Předseda: Došly některé dotazy atd. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Hakena ministru nár. obrany o jakosti stravy vojínů II. roty ženijního pluku č. 5.

Dotaz posl. Bubníka ministru vnitra o po trestání Oldřicha Formánka, účetního v Lomnici nad Popelkou, pro jeho referát na důvěrné schůzi konané dne 25. července 1921.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány tyto zprávy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 4010. Zpráva zahraničního a rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk 3779), kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení Protokoly o změnách úmluvy o Společnosti národů, dané v Ženevě dne 5. října 1921.

Tisk 4018. Zpráva výboru zahraničního a ústavně-právního o vládním návrhu zákona, kterým se vláda zmocňuje, aby při opatřeních hospodářského nátlaku podle článku 16 úmluvy o Společnosti národů použila cesty nařizovací.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána těsnopisecká zpráva o 191 schůzi posl. sněmovny.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy. Žádám o sdělení jich.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3999. Návrh posl. Patzela, Schälzkyho a druhů na zákonnou úpravu kolektivních, pracovních a služebních smluv a na zřízení dohodčích úřadů.

Tisk 4011. Návrh posl. Toužila, Skaláka, Svetlika a soudr. na zavedení stavební povinnosti velkých podniků.

Tisk 4012. Návrh posl. Bubníka, Warmbrunna a soudr. na zrušení dovozních cel na veškeré poživatiny.

Tisk 4013. Návrh posl. Kučery, Tesky, Warmbrunna a soudr. na změnu a doplnění zákona ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., ve znění zákona ze dne 21. prosince 1921, č. 482 Sb. z. a n., a zákona z 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Tisk 4014. Návrh posl. Toužila, Kučery, Warmbrunna a soudr. na okamžité zahájení investičních staveb, projektovaných ve státním rozpočtu na r. 1923.

Tisk 4015. Návrh posl. Hoffmanna, Hillebranda a druhů na zařadění a časový postup učitelstva na veřejných občanských školách (změna zákona ze dne 13. července 1922).

Tisk 4016. Návrh posl. Patzela, inž. Junga, Simma a druhů o drahotních přídavcích zaměstnanců ve veřejné službě.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji:

Žádost krajského soudu v Chebu ze dne 22. února 1923 za vydání k trestnímu stíhání posl. Kostky pro zločin § 65 a) tr. z. (dodatek k žádosti ze dne 16. září 1922) (čís. 231 imunit.),

přípis okres. soudu v Karlových Varech ze dne 22. února 1923, č. U V 751/21, jímž se odvolává žádost za vydání k trestnímu stíhání posl. Hillebranda pro přestupek podle § 4 zák. ze dne 12. srpna 1921, č. 309 (čís. 157 imunit.),

Předseda vlády zaslal sem tyto věci:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Přípisem ze dne 15. února 1923, č. 3640/23 m. r., vyjádření ministerstva spravedlnosti k resolucím o vybudování živnostenského soudnictví a rozmnožení živnostenských soudů, přijatým posl. sněmovnou dne 29. listopadu 1922 ve 175. schůzi (k tisku 3856).

Předseda: Přikázal jsem výboru rozpočtovému.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Přípisem ze dne 16. února 1923, č. 3059/23 m. r., vyjádření ministerstva soc. péče k resoluci žádající urychlené vydání prováděcího nařízení o volbách do nemocenských pokladen podle §u 16 zákona ze dne 22. prosince 1920, č. 689 Sb. z. a n., jež přijata byla posl. sněmovnou ve 184. schůzi dne 19. prosince 1922 (k tisku 3951).

Předseda: Přikázal jsem výboru sociálně-politickému.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Přípisem ze dne 17. února 1923, č. 3813/23 m. r., vyjádření ministerstva vnitra k resoluci, týkající se novelisace obecního zřízení o slučování a rozlučování obcí, přijaté posl. sněmovnou ve 184. schůzi dne 19. prosince 1922 (k tisku 3927).

Předseda: Přikázal jsem výboru ústavně-právnímu.

Jednací zápis o 191. schůzi byl ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyložen, a poněvadž nebyly proti němu podány písemné námitky, jest schválen podle §u 73 jedn. rádu a bude podle téhož paragrafu vytištěn.

Přistoupíme k projednávání pořadu schůze, a to nejprve k odstavci 1, jímž jest:

1. Zpráva výboru živnostenského, rozpočtového a dopravního o VIII. mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Paříži (tisk 4003). 

Zpravodajem za výbor živnostenský je pan posl. Slavíček, jemuž uděluji slovo.

Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Mezinárodní parlamentní konference obchodní není u nás neznámou institucí a byla již v naší sněmovně o její práci podávána zpráva minulého roku. Pro zasedání r. 1922 v Paříži vyslalo Národní shromáždění naší republiky delegáty sen. dr. Františka Soukupa, sen. dr. Jaroslava Brabce, posl. dr. Milana Hodžu, posl. Jana Slavíčka, posl. dr. Františka Noska a posl. dr. Ant. Uhlíře, kteří se v zastoupení republiky naší plně jednání zúčastnili. Výsledkem jednání toho je rada přijatých resolucí, na které si hned stručně dovolím upozorniti, třebaže jsou ve zprávě vytištěny.

První týká se otázky směny neboli kursu. Mezinárodní obchodní konference parlamentní projevuje přání, aby vlády a sněmovny nevydávaly papírových peněz za účelem úhrady obecných břemen a hleděly uvésti výdaje v soulad s pravidelnými příjmy v rozpočtu. Třeba mezinárodní parlamentní konference obchodní není sborem, který by mohl zavazovati jednotlivé státy k určitým zákonům nebo určitým mezinárodním ujednáním, přece jen se projednávají ve sboru tomto otázky rázu dalekosáhlého; a tato první mnou zmíněná byla jistě také pro nás rázu prvořadého. Příští mezinárodní parlamentní konference obchodní bude se konati v Praze. Budeme-li moci podati - a my můžeme podati zprávu o naší měně, o našem kursu, o zmenšování oběhu papírových peněz, jistě plně republika naše vyhověla přání mezinárodní parlamentní konference obchodní.

Resoluce druhá jedná o sjednocení zákonodárství o smlouvách dopravních. Jest zajisté naší sněmovně známo, že republika od svého vzniku je zúčastněna na mezinárodních jednáních jak při dopravě po železnici, tak poštách, a zástupci naší republiky přinesli velmi mnoho iniciativních návrhů. Tedy politika naše v tomto směru vyhovuje taktéž přání mezinárodní parlamentní konference obchodní a naší sněmovnu činím pozornu na znění vytištěných resolucí.

Třetí bod denního pořadu zmíněné konference bylo zmezinárodnění zákonodárství o úpadcích. Je to otázka, kterou jsme se zabývali při různých příležitostech u nás v různých debatách, otázka, která je tím naléhavější, že žijeme v době přechodu z válečných a poválečných poměrů do poměrů normálních, ale pro nás také tím naléhavější, že republika naše zdědila po názoru našem v některých odvětvích až příliš mnoho velkého průmyslu a velkoobchodu z bývalé říše rakousko-uherské. A kdyby ani nebylo válečných a poválečných poměrů, muselo by u nás dojíti k určitému třídění v této otázce, která se vyznamenává nyní v celém světě, u nás však zvláště, velikým počtem insolvencí a úpadků.

Mezinárodní parlamentní konference obchodní v Paříži měla ovšem na zřeteli i světlejší body obchodního podnikání, tak velmi pěkně representovaného velkoobchodem nebo obchodem anglickým, který, jak známo, v otázce seriosnosti a důslednosti stojí na prvém místě; dané slovo obchodníkem anglickým platí ve světě víc, nežli směnka mnohého neznámého obchodníka.

Že republika naše ještě nějaký čas bude žíti v přechodném stavu a nebude se moci přiblížiti tak rychle k tomuto směru obchodnímu, je na bíledni. Po této stránce nemůžeme se tedy pochlubiti takovými výsledky jako ve dvou otázkách předcházejících.

Bod čtvrtý jednal o nutnosti udržeti v každé době státu, nemajícímu přímého nebo dostatečného přístupu k moři, výhody hospodářské, plynoucí ze zmezinárodnění vodních cest. V tomto směru delegace naše měla nejen referát, ale dokonce přišla i s iniciativními návrhy, které byly také konferencí přijaty a v resoluci shrnuty. Mám za to, že není naléhavější otázky pro republiku naši v mezinárodním styku obchodním, než udržení volných vodních cest k jednotlivým mořím.

Bod pátý zabýval se obchodem výrobky vinařskými. Otázka tato byla vnesena do mezinárodní parlamentní konference obchodní hlavně zájemci francouzskými, ale třeba bychom my u nás nebyli tolik interesováni na pěstění a obchodu vínem, přece jen stanovisko mezinárodní konference obchodní přibližuje se i názorům našim o ochraně známek a označení původu zboží. Je to patrno z jednání v našem výboru pro průmysl, živnosti a obchod o známkování chmele a o ochraně jeho známek.

Dalším bodem denního pořádku byly úvěry pro obchod vývozní. Otázka pro nás jistě naléhavá, bohužel však naše republika není ani na počet obyvatelů, tím méně na kapitál tak velikou, aby mohla určovati směrnice v tomto směru. Nemá také té moci již z toho důvodu, že je mladým státem. V tomto směru měly tedy hlavní slovo státy veliké se svou dlouholetou tradicí obchodu mezinárodního, které nesly již za války, ale hlavně po válce, své důsledky v tom, že, jak známo, mnohé velké státy mají ohromné pohledávky z dob předválečných za Ruskem, otázka to, pro kterou se rozvíjí navázání nových obchodních styků se sovětskou ruskou republikou. Vzhledem k tomu postavení našemu, které je slabší po stránce obchodní a peněžní nežli států velikých, musela se naše republika v tomto směru držeti v určité pasivitě.

Sedmá otázka byla pak otázka omezování vývozního obchodu. Je sice v resolucích konstatováno, že zavedením vysokých sazebníků, koeficientů se omezuje mezinárodní obchod, ale nesmíme přihlížeti ke skutečnému stavu věci. Pokud Anglie, veliký průmyslový stát, neměla konkurenta na světovém trhu v ohledu zejména strojařském, hlásala po celou radu desetiletí volnost obchodu. Válka ji však přinutila k zavedení určitě ochrany, a nyní po válce není státu v Evropě, který by nechránil své výroby celními sazebníky. Činí to také Anglie, a proto více méně resoluci tuto dlužno považovati za určitý ideál pro budoucnost.

Ke své zprávě chci ještě podotknouti, že mezinárodní parlamentní konference obchodní se vyvíjí ve sbor velmi pozoruhodný, neboť již ze zprávy vytištěné vidíme, že na loňském zasedání bylo zúčastněno 21 států, pro rok 1923 počet států ještě stoupne. A jestliže máme na zřeteli, že mezinárodní parlamentní konference obchodní bude se konati v Praze 22. května t. r., jestliže máme na zřeteli, že je naše republika ještě velmi málo známa v civilisovaném světě zámorském, jistě se můžeme těšiti na návštěvu zástupců všech zúčastněných států. A jistě bude také Národní shromáždění souhlasiti s tím, aby delegace pro mezinárodní parlamentní konferenci obchodní určená pokusila s obeznámiti delegáty se všemi zvláštnostmi přírodními, výrobními i obchodními v našem státě.

Doporučuji vzhledem k významu této instituce, aby Národní shromáždění naši zprávu vzalo na vědomí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. dr. Nosek

Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Po vývodech předchozího pana zpravodaje je možno omeziti se již jenom na několik málo poznámek. Se stanoviska výboru rozpočtového zdůrazňuji, že velmi obšírně a velmi důkladně bylo na pařížské obchodní konferenci jednáno o otázce měny. Zdůrazňuji, že to nebylo poprvé, kdy touto komplikovanou otázkou tato mezinárodní parlamentní komise se zabývala. Místo referenta italského státníka Luzzattiho přednášel zprávu bývalý podsekretář italského státu Ancona, který zprávu Luzzattiho předčítal a naznačil, jak komplikovaná a svízelná je otázka. Já se stanoviska naší finanční politiky a se stanoviska hospodářství celého našeho státu jenom na tolik si dovoluji upozorniti, že vývody, které tam jsou sneseny, souhlasí úplně s názory politického směru, který u nás vede finanční politiku až do dnešní doby a který koaliční vládou za programové směrnice pro politiku finanční v našem státě i do budoucnosti byl stanoven.

Jen bych prosil ještě, aby bylo možno uvésti několik poznámek k programu budoucí konference. Z programu samotného je zřejmo, že je zde několik bodů, které budou probírány v tomto směru, specielně jsou to otázky hospodářské, otázky měnové atd. Zde nejenom že se zase vracíme k otázce měny katexochen, nýbrž má se mluviti zase o projednávání otázky uzavírání dlouhodobých obchodních smluv. Je patrna snaha, aby byly stabilisovány mezinárodní obchodní vztahy, aby státy, navzájem na úzký obchodní styk odkázané, nebyly vydány nebezpečí, že tu neb onde v obchodních smlouvách nastanou změny a že nebudou míti možnosti, aby odhadly pravděpodobné směrnice celní politiky do budoucnosti. Od té doby neustále se připomíná, že je potřeba uzavírati smlouvy dlouhodobé za tím účelem, aby bylo možno nastoupiti určitou cestu, určitý směr v celní politice, a jak ze všeho vynikalo, politiku mírné ochrany průmyslu domácího i domácího zemědělství.

Dovolím si upozorniti na další zajímavý zjev, který je v úzké souvislosti s otázkou úvěrovou. Je to bod třetí programu, jenž v budoucnosti bude projednáván, kde se mluví o sjednocení zákonodárství zúčastněných států ohledně práva směnečného, šekového a listin znějících na rad. Račte si uvědomiti, že veliká skupina směnečného a šekového práva německého a někdejšího rakouského, potom také práva francouzského, které tvoří zvláštní celek pro sebe, je v jisté nesrovnalosti se skupinou práva anglosaského, platného v území Velké Britanie a Severní Ameriky, a že zde čilejší obchodní styky narážejí po stránce práva směnečného i šekového, čím více postupuje zmezinárodnění styků, na různé obtíže, a je to patrno ve snaze, aby přikročilo se k realisování někdejších přání v tom směru po úplném sjednocení a vydání jednotného práva směnečného i šekového, i práva, které by upravovalo papíry au porteur, zejména vzhledem k tomu, že mezinárodní obchodní konference parlamentní zabývala se otázkou jednotné úpravy connosementů, ať lodních nebo dopravních lístků a duplikátů, pokud se týká dopravy po moři i po pevnině.

Pokud se týká dalšího důležitého bodu, má býti šestým bodem jednání zvláštní otázka obligací znějících na jméno. Tyto papíry ve styku mezinárodním skýtají jisté obtíže. Vrchol celého jednání, snad již také jako příznak jistého přiblížení se mírovým poměrům, je bod sedmý a poslední, který by se chtěl zabývati předpoklady pro změnu měny papírové a položení jí na základy drahého kovu, tedy přeměnou dnešních papírových měn na měny zlaté.

Po této stránce slibuje budoucí konference jistě býti zajímavým sborem pro projednávání všech těchto otázek. Jménem výboru rozpočtového připojuji se ke zprávě, která zde byla podána za výbor pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností, s tím přáním, aby také zprávu výboru rozpočtového slavná sněmovna vzala laskavě na vědomí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo dalšímu zpravodaji - za výbor dopravní - panu posl. Votrubovi, místo pana posl. inž. Bečky, jenž mezitím stal se ministrem a tudíž nemůže referovati.

Zpravodaj posl. Votruba: Slavná sněmovno! Zpráva o VIII. mezinárodní parlamentní konferenci obchodní v Paříži byla podrobně podána zpravodaji výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru rozpočtového. Nezbývá mně po podrobném podání této zprávy nic jiného, než jménem výboru pro dopravu a veřejné práce připojiti se ke zprávě výborů dříve jmenovaných a doporučiti slavné sněmovně tuto zprávu ku schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo zatím přihlášen, debata odpadá. Budeme hlasovati.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s návrhem všech tří výborů, aby poslanecká sněmovna zprávu schválila, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím zpráva o VIII. mezinárodní parlamentní obchodní konferenci v Paříži je schválena a vyřízen je odstavec první dnešního pořadu.

Přikročíme ke druhému, jímž je:

2. Druhé čtení osnovy zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních, platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 4000).

Zpravodajem za výbor rozpočtový je p. posl. dr. Nosek. Jsou nějaké návrhy oprav nebo změn textových?

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Není korektur.

Předseda: Budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona toho tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvém, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu zákona také ve čtení druhém, a to ve znění souhlasném s předchozím usnesením senátu.

Teď bychom měli přikročiti k třetímu odstavci pořadu, totiž k pokračování v rozpravě o naléhavých interpelacích. Nebude-li však námitek, vyřídili bychom ještě formální návrh, který je čtvrtým odstavcem pořadu, aby totiž senát o tri měsíce prodloužil lhůtu k projednání senátního usnesení, kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má právo býti posluchačem veřejného hlavního líčení. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není. Vyřídíme tedy 4. odstavec, jímž je:

4. Návrh, aby senát o tři měsíce prodloužil lhůtu k projednání senátního usnesení, kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má právo býti posluchačem veřejného hlavního líčení (tisk 3897).

Výbor ústavně-právní usnesl se jednomyslně ve schůzi 20. února 1923 doporučiti sněmovně, aby podle §u 78 jedn. rádu navrhla senátu prodloužení lhůty, stanovené v §u 43 ústavní listiny, a to z toho důvodu, že výbor ústavně-právní, projednávaje toto usnesení, předsevezme snad některé změny jeho; ježto však výbor zaměstnán jest toho času projednáváním jiných předloh a nemůže se věnovati osnově této, naproti tomu však tříměsíční lhůta §u 43 úst. listiny dobíhá, doporučuje výbor toto prodloužení.

Ježto ke slovu není nikdo přihlášen, není rozpravy a přikročíme k hlasování.

Návrh na odklad hlasování podán nebyl, budeme tedy hlasovati o návrhu výboru.

Kdo tedy souhlasí s návrhem výboru, aby pro senátní usnesení, jímž se mění ustanovení trestních řádů o účasti při veřejných hlavních líčeních, navrženo bylo prodloužení lhůty o tři měsíce, nechť pozvedne ruku. (Děje se.)

To je většina.

Tím návrh je přijat a vyřízen odstavec 4 pořadu dnešní schůze.

Přikročíme k odstavci 3, jímž je:

3. Pokračování rozpravy o naléhavých interpelacích ve věci hospodářské krise a nezaměstnanosti:

a) posl. Kučery, Tesky, Warmbrunna soudr. (tisk 3977),

b) posl. Johanise, dr. Lukavského, dr. Noska, Slavíčka, Staňka a soudr. (tisk 3989),

c) posl. Schäfera, Roschera, Pohla a druhů (tisk 3994),

d) posl. Dietla, Čermaka, R. Fischera a druhů (tisk 3992).

Slovo si vyžádal pan ministr soc. péče Habrman. Uděluji mu je.

Ministr Habrman: Slavné shromáždění! Dámy a pánové! Mám čest za vládu republiky Československé učiniti slavné sněmovně prohlášení v odpověď na naléhavé interpelace posl. Johanise, dr. Lukavského a soudr. (tisk 3989), na naléhavou interpelaci posl. Kučery, Tesky, Warmbrunna a soudr. o provádění zákona o podpoře v nezaměstnanosti (tisk 3977) a na naléhavou interpelaci posl. Schäfera, Roschera, Pohla a soudr. (tisk. 3994).

Pokud se týče provádění zákona o podpoře v nezaměstnanosti, byla v interpelaci přednesena řada stížností povšechně vytýkajících neliberální postup úřadů při projednávání jednotlivých žádostí za podporu v nezaměstnanosti.

Páni interpelanti vycházejí z názoru, že struktura zákona o podpoře v nezaměstnanosti, jímž mělo býti celeno bídě pracujících vrstev, neodpovídá skutečným poměrům a že orgánové státní správy, jimž svěřeno jest provádění tohoto zákona, řídí se při jeho provádění jinými zřeteli, než prospěchem a zájmy nezaměstnaných, hlavně ohledy fiskálními. (Tak jest!) K tomu dovoluji si podotknouti následující: Zákon o podpoře v nezaměstnanosti ze dne 12. srpna 1921, č. 322 Sb. z. a n., shrnující dřívější ustanovení zákona o podpoře v nezaměstnanosti, byl vydán za předpokladu, že v krátké době bude vystřídán zákonem o státním příspěvku k podpoře v nezaměstnanosti podle systému gentského, jenž uskutečňoval požadavek odborových organisací. Novelou ze dne 21. prosince 1922, č. 400 Sb. z. a n., jest státní správa zmocněna dobu trvání nároku na podporu v nezaměstnanosti prodloužiti až na dobu jednoho a půl roku, kterýmžto opatřením jest umožněno poskytnouti pomoc oněm pracovním odvětvím, v nichž hospodářská krise trvá nejdéle a jichž příslušníci jsou nezaměstnaností nejvíce vyčerpáni.

Rozhodování o nároku na podpory v nezaměstnanosti jest podle zákona uloženo politickým úřadům I. instance a jest pochopitelno, že při značném počtu těchto úřadů, které, jak ostatně známo, jsou též jinými úkoly přetíženy, může prakse jednotlivých těchto úřadů při provádění zákona o podporách v nezaměstnanosti vykazovati úchylky. Rozdílnost v posuzování potřebnosti jednotlivých uchazečů o podporu v nezaměstnanosti vyplývá z různosti nazírání jednotlivých referentů těchto úřadů, ovšem jen v těch mezích, pokud zákon rozhodnutí v určitém směru ponechává jich volnému uvážení. Avšak za účelem jednotného provádění zákona o podpoře v nezaměstnanosti vydává ministerstvo sociální péče v zastoupení vlády normální výnosy, podrobně upravující provádění zákona o podpoře v nezaměstnanosti, a to nejen pokud se týče výkladu jednotlivých ustanovení zákona, nýbrž i direktiv pro posuzování potřebnosti nezaměstnaných osob. Výnosy rázu závažnějšího bývají vydávány v dohodě se zúčastněnými ministerstvy a po předběžném slyšení odborových organisací.

Vláda, přihlížejíc k značnému rozsahu nezaměstnanosti, nepřikročila již od doby půldruhého roku k nějakému omezení výplaty podpor na jednotlivé obvody územní aneb jednotlivé pracovní kategorie, ačkoli je k tomu zákonem zmocněna, naopak rozšířila počet podporovaných v obou naznačených směrech se zřetelem ku stálému a mimořádně velkému vzrůstu počtu nezaměstnaných v posledním roce tak, že lze říci, že okres, v němž by se nevyplácely podpory v nezaměstnanosti, jest výjimkou. V tomto směru byl v poslední době příslušným úřadům dán pokyn, že mohou přiznávati podporu v nezaměstnanosti všem skutečně potřebným osobám, propuštěným z průmyslových závodů a dolů. Již dříve okruh podporovaných osob byl rozšířen opatřením, jímž bylo rozhodujícím úřadům uloženo, aby neodpíraly podpory v nezaměstnanosti osobám svobodným. Stalo se tak výnosem ze dne 10. října 1922, č. 27.900-III-1922, jímž byly tyto úřady upozorněny, že svobodné osoby zásadně mohou též obdržeti podporu v nezaměstnanosti, hlavně ty, které pečují o jiné členy rodiny k výdělečné práci nezpůsobilé. Rovněž tak byl dán pokyn, že možno přiznávati podpory v nezaměstnanosti osobám starším, byť překročily 60. rok svého věku, jestliže byly teprve nyní z pracovního poměru propuštěny (výnos ze dne 23. října 1922, č. 29.000-E-22). Výnosem ze dne 13. listopadu 1922, čís. 31.700-E-22 byly stanoveny některé úchylky od dřívější prakse, a to v duchu co nejliberálnějším. Tak bylo stanoveno, že podpory v nezaměstnanosti příslušejí domáckému dělnictvu, podléhajícímu povinnému nemocenskému pojištění, třebas u okresních nemocenských pokladen přes povinnost stanovenou zákonem nemocenským skutečně přihlášeno nebylo. Výnosem tímto bylo však hlavně poukázáno na to, aby podpora v nezaměstnanosti nebyla odpírána jinak potřebným osobám, mají-li malý domek, z něhož mimo byt pro svoji rodinu nemají žádného výtěžku. Tím bylo vyhověno ve značné míře přáním, vysloveným pp. poslanci v poslední debatě o nezaměstnanosti v tomto slavném shromáždění.

Jest přirozeno, že při výplatě podpor v nezaměstnanosti, pokud se rozsahu týče, přihlíží se k odchylným poměrům panujícím v jednotlivých okresech. Tím lze vysvětliti, že v některých okresech nevyplácejí se podpory v nezaměstnanosti v takovém rozsahu, jako v okresech jiných, a to z toho důvodu, že počet nezaměstnaných příslušníků některých pracovních odvětví jest zcela nepatrný aneb dokonce, že v dotyčném okrese dotyčná pracovní odvětví nejsou vůbec zastoupena. Avšak i v těch případech, kdy výplata podpor v nezaměstnanosti v některém obvodu aneb pro některá pracovní odvětví na základě článku II. vládního nařízení ze dne 27. března 1919, č. 157 Sb. z. a n., resp. §u 18 nyní platného zákona byla dříve zastavena, bylo učiněno opatření, aby v jednotlivých odůvodněných případech cestou odvolání zemskou správou politickou podpora v nezaměstnanosti byla výjimečně povolena.

§ 19 platného zákona o podpoře v nezaměstnanosti připouští rozšíření nároku na podporu v nezaměstnanosti za stanovení zvláštních podmínek i na některá odvětví sezonních povolání. Zmocnění toho použila vláda vládním nařízením ze dne 19. ledna 1922, č. 11 Sb. z. a n., resp. z 19. ledna 1923, č. 10 Sb. z. a n., jímž rozšířen byl nárok na podporu nezaměstnanosti na dělnictvo zaměstnané pracemi na stavbách. Tím okruh osob, majících nárok na podporu v nezaměstnanosti, byl značně rozšířen.

Výnosem ze dne 8. ledna 1923, č. 38.958-III-E-22, přiznává se podpora v nezaměstnanosti dělníkům, jichž mzda nedosahovala obnosu podpory v nezaměstnanosti, do výše dvou třetin výdělku. Ustanovení toto nevztahuje se na dělnictvo, jehož výdělek byl vyšší, nežli obnáší zákonný výměr podpory v nezaměstnanosti.

Ustanovením §u 3 platného zákona o podporách v nezaměstnanosti vymezena je doba nároku zásadně toliko na šest měsíců. Doba tato bývá výjimečně v ohleduhodných případech prodlužována na 12 až 18 měsíců, čímž přiznává se ve prospěch nezaměstnaných osob výjimka zákonem připuštěná. Ku prodloužení nároku na podporu v nezaměstnanosti je třeba souhlasu zúčastněných ministerstev. Ministerstvo sociální péče samo nerozhoduje. V případech vyčerpání devíti měsíců nároku na podporu v nezaměstnanosti svoluje ministerstvo financí a vláda k prodloužení nároku z devíti na dvanáct měsíců s podmínkou snížení sazeb nárokových.

K posouzení otázky výše podpor oproti mzdě a doby nároku a nás, jest zajímavým srovnání s ustanoveními v cizině, dvou zemí finančně silných a postižených velkou a trvalou nezaměstnaností.

Ve Švýcarsku řeší se otázka podpor v nezaměstnanosti zákonem ze dne 29. října 1919, který později byl doplněn. Dle platných zákonných ustanovení mají ve Švýcarsku nárok na podporu v nezaměstnanosti všechny osoby ku práci způsobilé od 16 let. Výše podpor smí dosahovati 60% výdělku toho kterého nezaměstnaného, nejvýše 70%, má-li nezaměstnaný zákonitou povinnost mimo sebe vydržovati ještě jiné osoby v rodině. Doba nároku v jednom roce obnáší 60 dní, pro švýcarské občany může býti prodloužena v jednom roce o dalších 60 dní, což činí celkem 120 dní, čili 4 měsíce anebo 16 týdnů. Zásadně a pravidelně však obnáší doba nároku na podporu v nezaměstnanosti ve Švýcarsku jen 60 dní, t. j. 2 měsíce aneb 8 týdnů.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP