Pátek 15. prosince 1922

 

Začátek schůze ve 3 hod. 45 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Hruban, Buříval, dr. Czech.

Zapisovatelé: Špaček, Špatný.

224 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla, ministři Bechyně, dr. Beneš, dr. Dolanský, Habrman, dr. Hodža, dr. Kallay, Malypetr, dr. Markovič, Novák, dr. Rašín, Srba, Stříbrný, Šrámek, Tučný, Udržal; odbor. přednosta ministerstva financí dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 181. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní a zítřejší schůzi udělil jsem posl. Hlaváčkovi pro neodkladné zaměstnání, na dnešní, zítřejší a pondělní schůzi posl. Janu Černému (soc. dem.) z téhož důvodu, na tento týden posl. Vaculovi a Andělovi pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí omlouvá se posl. Sajdl.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jejich sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické vyslal do výboru rozpočtového posl. Farbulu za posl. Bendu; do výboru soc.-politického posl. J. Bečko za posl. Lehockého, posl. Biňovce za posl. J. Marka a spolu s klubem odborářů posl. Kleina za posl. Brodeckého.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru soc.-politického posl. Jos. Kříže za posl. Kučeru.

Klub poslanců der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei vyslal do výboru rozpočtového na schůzi dne 14. prosince t. r. posl. dr. Holitschera za posl. Dietla, do téhož výboru na další schůze opět posl. Dietla za posl. dr. Holitschera; do výboru soc.-politického posl. Grünznera za posl. dr. Holitschera na schůzi dne 14. prosince, na další schůze opět posl. dr. Holitschera za posl. Grünznera.

Předseda: Došly dotazy a odpovědi. Žádám, aby byly sděleny.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Rýpara ministru vnitra a železnic o podvodech žáků německých škol v Opavě s odhlašováním se v domácích obcích a přihlašováním se v Opavě, aby dále mohli choditi do německých škol v Opavě.

Dotaz posl. Svobody ministru školství a nár. osvěty o definitivě pensionovaného a reaktivovaného řídicího učitele Františka Holuba v Brně.

Odpověď ministra školství a nár. osvěty na dotaz posl. Rýpara a druhů o počtu týdenních hodin vyučování náboženství v jednotlivých třídách, případně odděleních škol obecných a občanských.

Odpověď ministra financí na dotaz posl. Dietla o požáru v Kunžvartu.

Odpověď ministra financí na dotaz posl. dr. Körmendy-Ékesa o tom, proč se nepřijímají do továrny na tabák v Košicích dělnice maďarské národnosti.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3941. Zpráva výboru zahraničního a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností o vládnom návrhu (tisk 3924) o prozatýmnej úprave obchodných stykov s cudzinou.

Tisk 3942. Zpráva zahraničného a rozpočtového výboru o vládnom návrhu (tisk 3920), ktorým sa predkládajú Národnému shromaždeniu ku schváleniu poťažne k vzatiu na vedomí Protokoly s prílohami o sanácii Rakúska, dané v Ženevě 4. ríjna 1922.

Předseda: Dále byly tiskem rozdány vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3930. Vládní návrh zákona o změně § 8 zákona ze dne 13. července 1922, č. 236 Sb. z. a n., kterým se doplňují a částečně v činnost uvádějí ustanovení zákona ze dne 15. dubna 1920, č. 332 Sb. z. a n., jímž stát přejímá výkony zdravotně policejní.

Tisk 3943. Vládní návrh zákona, jímž se co do dávek veřejných poskytují výhody pro stavbu budov obytných a provozních.

Předseda: Dále byl tiskem rozdán zápis o 170. schůzi posl. sněmovny.

Přistupujeme k projednávání pořadu schůze, a to nejprve k odst. 1., jímž jsou:

1. Návrhy vlády, aby řízením zkráceným podle § 55 jedn. řádu byly projednány tyto vládní návrhy:

a) zákona o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích a fondech státem spravovaných (tisk 3922),

b) zákona o stavebním ruchu (tisk 3923),

c) vládní návrh, kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení, pokud se týče na vědomí, Protokoly s přílohami o sanaci Rakouska, dané v Ženevě 4. října 1922 (tisk 3920),

d) zákona, kterým se ministr financí zmocňuje, aby převzal záruky za sanační půjčky rakouské podle ženevských protokolů ze dne 4. října 1922 (tisk 3921),

e) zákona o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou (tisk 3924).

K odůvodnění návrhu na zkrácené projednávání podle § 55 jedn. řádu uvádím:

Pokud se týče první předlohy, týkající se zákona o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích a fondech státem spravovaných, uvádím, že účinnost zákona o požitcích státních zaměstnanců má počíti již 1. lednem 1923 a že osnova musí býti ještě projednána také v senátě.

K předloze druhé, týkající se stavebního ruchu, uvádím, že platnost některých ustanovení dosavadního zákona končí 31. prosincem t. r., a je tudíž potřebí nových ustanovení zákonných již od 1. ledna 1923. Také tato osnova musí do té doby ještě projíti senátem.

Při třetí předloze, týkající se Protokolů s přílohami o sanaci Rakouska, dám přečísti přípis vlády, odůvodňující naléhavé projednávání.

Žádám, aby přípis byl přečten.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

"K bližšímu odůvodnění návrhu na zkrácené řízení dovoluje si presidium ministerské rady připojiti toto:

Urychlené projednání návrhu jeví se nutno z toho důvodu, že veškeré závazky Rakouské vlády, plynoucí z Protokolu čís. III sub 1 až 7, týkající se působnosti generálního komisaře neb reforem rázu finančního neb správního, pokud týkají se období po 1. lednu 1923, nabudou konečné platnosti, až garanční státy potvrdí svůj slib záruky schválením svých parlamentů. Finanční výbor Společnosti Svazu národů považuje vzhledem k tomu ve svém vyjádření sub II, třetí období, za důležito, aby opatření, žádaná od sněmoven ručících států, nebyla odkládána přes 31. prosinec 1922."

Předseda: Také při čtvrté předloze, týkající se záruk za sanační půjčky rakouské, dám přečísti přípis vlády, odůvodňující potřebu zkráceného projednávání zákona. Žádám, aby přípis byl přečten.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

"K bližšímu odůvodnění návrhu na zkrácené řízení dovoluje si presidium ministerské rady připojiti toto:

Ženevskými protokoly o sanaci Rakouska, jež zároveň Národnímu shromáždění byly předloženy ke schválení, (článkem 5 protokolu II) zavázala se vláda Československá, že si vyžádá "bez odkladu" garanční zmocnění od parlamentu. Odpověď finančního výboru Rady Společnosti národů, která spolu s protokoly byla předložena Národnímu shromáždění (otázka 5, al. II, odst. "třetí perioda"), výslovně uvádí: "Jest důležito, aby opatření, jež mají učiniti parlamenty garantujících mocností, nebyla odsunuta na dobu pozdější 31. prosince 1922."

Předseda: Konečně pokud se týče páté předlohy, zkrácené projednávání zákona o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou odůvodněno je tím, že dosavadní zmocňovací zákon platí pouze do konce t. r. a tato osnova má tudíž býti projednána i poslaneckou sněmovnou i senátem ještě před počátkem nového roku.

Nebude-li proti tomu námitek, dám hlasovati o přiznání zkráceného řízení podle§ 55 jedn. řádu při všech těchto 5 předlohách najednou. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není, budeme hlasovati.

Kdo tedy souhlasí s tím, aby sděleným předlohám bylo přiznáno pilné projednávání, zkrácené řízení podle § 55 jedn., řádu, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Zkrácené řízení těmto pěti předlohám bylo přiznáno.

Tím je vyřízen odst. 1 pořadu schůze a přikročíme ke 2, jímž jest:

2. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3922) o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích a fondech státem spravovaných (tisk 3944).

(Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců: Kde je zpráva? - Předseda zvoní.) Žádám o klid.

Zdržel jsem zahájení schůze za tím účelem, aby se pánům poslancům zprávy do ruky dostaly. (Výkřiky: Nemáme nic! Hluk. - Předseda zvoní.) Prosím znovu o klid. Tím okamžikem... (Výkřiky komunistických poslanců. Posl. Haken: To je komedie!) Volám pana posl. Hakena za tento výkřik k pořádku. Tím okamžikem, když mi bylo sděleno, že zprávy byly expedovány z tiskárny, svolal jsem schůzi, dal jsem zvoniti a schůzi jsem také zahájil.

(Výkřiky komunistických poslanců.) Páni poslanci zprávu, která již došla a jest ve sněmovně, dostanou průběhem referátu.

(Hluk. Výkřiky komunistických a německých poslanců. - Posl. dr. Hanreich [německy]: Kde je jednací řád, pane předsedo, kde je jednací řád? Jednací řád!)

Volám p. posl. dr. Hanreicha k pořádku. (Hluk. Stálé výkřiky.)

Zpravodajem za výbor soc.-politický jest pan posl. Malík, za výbor rozpočtový pan posl. dr. Nosek.

Uděluji slovo prvnímu zpravodaji p. posl. Malíkovi. (Výkřiky: Hanba! Hluk. Předseda zvoní.) Znovu žádám o klid. (Hluk. - Výkřiky: Přerušte schůzi!)

Zpravodaj posl. Malík: Slavná sněmovno! Sociálně-politický a rozpočtový výbor absolvovaly v posledních svých schůzích předlohu... (Posl. Haken: Vy tomu nerozumíte!)... o úpravě platů státních zaměstnanců...

Předseda (zvoní): Volám pana posl. Hakena za tento výrok k pořádku.

Posl. Malík (pokračuje):... předlohu, která dle obvyklé terminologie bývá kladena mezi tak zvané předlohy odiosní, méně záviděníhodné, nevděčné a tak podobně. (Hluk. Výkřiky komunistických poslanců.)

Pánové, buďme si upřímni a řekněme si, že jsou dvě skupiny poslanců: jedni, kteří se pachtí po předlohách líbivých a počítají s chvilkovým úspěchem", počítají, co jim to vynese," jak máme ta slova v krásné melodii z "Prodané nevěsty", pro případ eventuelních voleb, kdežto druzí poslanci (Hluk.) uznávají za svou povinnost, řešiti a zabývati se také vážnými, těžkými problémy, které zejména v dnešní době při různorodosti požadavků a zájmů veškerého obyvatelstva snadno narazí na odpor a dovedou způsobiti bolest.

Vážení pánové, jest fakt, že my těch bolestí všichni máme více než dosti. (Hluk. Výkřiky.)

Netřeba dokazovati, že daňové zatížení u nás je tak značné, že byla uznána potřeba jasného prohlášení vlády, že nějaké nové, další zatížení daňové je prostě nemožné, ba naopak, uznává se potřeba revisí a redukcí daňových. Vládní návrh zákona o služebních požitcích státních zaměstnanců, přiznávám se upřímně... (Hluk. Posl. Haken: Nechte toho, vždyť tomu nerozumíte!) Já se s pány kolegy hádat nebudu, až v doslovu řeknu, zda tomu rozumím či nerozumím. Vážení pánové! Přiznávám upřímně, že předloha tato je nutná a odůvodněná, ale přiznávám se zároveň upřímně, že cítím, že touto předlohou způsobíme státním zaměstnancům jisté rozladění, jistou bolest. Věřte, vážení pánové, že bych měl daleko radostnější pocit, kdybych měl možnost přinésti místo bolesti potěšení a uspokojení našim státním zaměstnancům, tomuto stavu důležitému, v jehož rukou tkví osud dobré správy tohoto státu a dobrého státního hospodaření. (Hluk. Výkřiky. - Předseda zvoní.)

Vážení pánové, přál bych si, aby bolest, kterou touto operací státním zaměstnancům působíme, byla co nejmenší a jen dočasná, a věřím, že také dočasná bude. Tvrdé poměry dneška vynutily si tuto předlohu a já říkám zcela upřímně, že poměry tyto jsou silnější než naše nejlepší vůle. (Hluk. Výkřiky.) Jsem o tom přesvědčen, že rozhodující část státního zaměstnanectva uznává nutnost a oprávněnost této předlohy (Hluk. Výkřiky komunistických poslanců.) a přiznává majoritě tohoto zákonodárného sboru dobrou vůli, dobré a poctivé úmysly. (Výkřiky. Předseda zvoní.) A nyní, vážení pánové, k předloze samé. (Posl. Skalák: Kolik slevil pan ministr Rašín ze svých milionových důchodů ročně?) To se zeptejte jeho.

Tato nová úprava služebních požitků státních zaměstnanců (Výkřiky posl. Koutného.) znamená první krok k částečné změně nynějšího systému platového. Dosavadní úprava platová spočívá z velké části na systému alimentačním. Za doby světové války a v prvých dobách poválečných poskytnuty byly totiž státním zaměstnancům z důvodů existenčních drahotní přídavky, mimořádné a nouzově výpomoci, jež tvořily význačnou část celkových požitků zaměstnanců a odstupňovány byly podle počtu členů rodiny. Tento systém odpovídal poměrům mimořádným, ztrácí však návratem k poměrům normálním svého oprávnění. (Hluk. Výkřiky. - Předseda zvoní.) Je nutno se poznenáhla vrátiti k systému, jímž ovládány byly platové úpravy předválečné, to jest k systému odměny za práci.

Pokles cen v posledních dobách a všeobecná hospodářská situace vyžadují dále, aby počato bylo se snižováním platů státních zaměstnanců. Toto odbourávání má podporovati další pokles cen a zajisté tento svůj úkol vyplní, neboť státní zaměstnanci i s členy svých rodin a dále i zaměstnanci autonomní a učitelé, jejichž požitky upravují resp. upraví se podle platů státních zaměstnanců, tvoří značný počet konsumentů, jenž nemůže zůstati bez vlivu na regulování cen trhových.

Dále jde o to, aby z úspor z této předlohy vyplývajících byla dána státu možnost pronikavěji působiti ve zlevňovací akci, nežli jak posud se strany státu se děje, a tak přispěti k poznání, že záleží více na tom, "co" za tu korunu naši mohu koupiti, nežli "kolik" těch korun přijímám, že záleží více na kvalitě naší koruny nežli na kvantitě.

Chystaná osnova řeší oba z předu zmíněné úkoly: Odbourává postupně platy státních zaměstnanců a vrací se znenáhla k systému odměny za práci.

Se snižováním platů bylo vlastně již počato v základě zákona ze dne 21. prosince 1921, čís. 495 Sb. z. a n., který stanovil, že z požitků státních zaměstnanců jest srážeti 25% daně z příjmu, připadající na služební požitky. Osnova navazuje na zmíněný zákon, zvyšujíc postupně tyto srážky a rozšiřujíc povinnost platiti daň z příjmu i na osoby vojenské. Opětné zavedení povinnosti platiti daň z příjmu u civilních státních zaměstnanců, jakož i zmíněné rozšíření této povinnosti na zaměstnance vojenské jest v duchu demokratických zásad o stejných povinnostech a právech všech státních občanů. Osnova stanoví, že se bude u všech státních zaměstnanců, civilních i vojenských, v činně službě i ve výslužbě - mimo tak zv. staropensisty - srážeti od 1. ledna 1923 50%, od 1. dubna 1923 75 % a od 1. července 1923 plných 100% zmíněné daně.  

Osnova, řešíc druhý shora zmíněný úkol, t. j. přechod od alimentačního systému k systému odměny za práci, zvyšuje základní služně, jež spočívá na poslednějším systému, o 75% na účet drahotních přídavků, jež spočívají na systému alimentačním. (Hluk. - Předseda zvoní.) Zvýšením základního služného zvyšuje se arciť i pensijní základna a zvyšují se tedy i pensijní příspěvky.

Drahotní přídavky, mimořádné i nouzové výpomoci, jež zmenší se o obnos, o nějž se základní služně zvyšuje, mají býti postupně odbourány. Aby toto odbourání bylo pokud možno mírně a stejnoměrné, vyloučí se z drahotních přídavků ve III. až VIII. rodinně třídě přiměřené částky, z nichž se tvoří zvláštní přídavky na děti. Zbytek drahotních přídavků slučuje se v jednotný drahotní přídavek.

Odbourání pak je zamýšleno ve dvou etapách. Nejdříve odbourává se jednotný drahotní přídavek a pak teprve počne se ve vhodné době s odbouráním přídavků na děti. Prvním dubnem 1923 srazí se 20% jednotného drahotního přídavku. Další srážky stanoveny budou vládou podle hospodářské situace.

Místní přídavky ponechávají se v dosavadní výměře, stanovené na základě dosavadního služného, t. j. 50% dosavadního služného. Tyto přídavky nesměly však dosud přesahovati u zaměstnanců zařaděných do hodnostních tříd 4000 K, u zaměstnanců, náležejících do kategorie podúředníků a zřízenců 2000 K. (Hluk. Výkřiky posl. Merty.)

Předseda (zvoní): Slovo nemá p. posl. Merta, nýbrž pan zpravodaj!

Zpravodaj posl. Malík (pokračuje): Tato mez odstraňuje se nyní, a to z toho důvodu, jelikož u zaměstnanců vyšších hodnostních tříd (u úředníků), případně vyšších platových stupnic (u podúředníků a zřízenců), kde toho omezení nebylo, bude placení daně z příjmu následkem progrese této daně citelnějším. (Hluk. Předseda zvoní.) Přídavky na děti stanoveny byly 3 sazbami, a to u státních zaměstnanců s požitky 1. stupně XI. až včetně 3. stupně VIII. hodn. třídy ročně 1200 K, u státních zaměstnanců s požitky 4. stupně VIII. až včetně 2. stupně III. hodn. třídy ročně 1500 K, u čekatelů na místa úřednická, podúředníků, zřízenců atd. 900 Kč na každé nezaopatřené dítko, avšak pouze do nejvyššího počtu 6 dětí u ženatých.

Podmínky pro drahotní přídavky - se zostřují, jelikož dosavadní, velmi liberální ustanovení, neodpovídala potřebám hospodářským a bylo jich též zhusta zneužíváno. Mezi jinými omezuje osnova drahotní přídavky na děti, které nepřekročily 18. roku věku, ponechávajíc úlevy pro ony, které studují.

Osnova rozeznává při drahotních přídavcích a přídavcích na děti mezi zaměstnanci, kteří jsou již ve státní službě, a mezi oněmi, kteří nastoupí službu po 31. prosinci 1922. Pro ony ponechává se dosavadní systém, který se odbouráváním drahotních přídavků, spočívajících na alimentačním systému, proměňuje poznenáhla v systém odměny za práci, kdežto pro zaměstnance, kteří vstoupí po 31. prosinci 1922, zavádí se již systém odměny za práci. Tito úředníci dostanou pouze služné a místní přídavek a jen pro prvou dobu jednotný drahotní přídavek ve výměře pro svobodné zaměstnance, jenž časem bude odbourán. Na drahotní přídavek na ženu a na přídavky na děti nebudou již tito zaměstnanci míti nároku. Ale i u zaměstnanců, kteří jsou již ve státní službě, nastává omezení alimentačních požitků, neboť na přírůstky rodinné sňatkem nebo narozením dětí po 31. prosinci 1922 nebude již brán zřetel.

Odpočivné a zaopatřovací požitky byly vybudovány na stejných zásadách. I tam zaveden byl drahotní přídavek na děti a jednotný drahotní přídavek, jež postupem času budou odbourány, a to obdobně jako u aktivních státních zaměstnanců.

U zaměstnanců, kteří vstoupili do výslužby před účinností nového zákona, budou až do odvolání mimořádné a nouzové výpomoci vypláceny v částkách dosud platných. Tito pensisté budou i nadále osvobozeni od placení daně z příjmu. Tím vyrovnají se částečně rozdíly mezi požitky tak zvaných staro- a novopensistů, na něž bylo tolik žehráno.

Osnova zavádí konečně nový způsob výplaty požitků státních zaměstnanců. Požitky tyto mají býti podle způsobu zavedeného v Belgii, jenž se velice osvědčil, vypláceny ve 1/4letních anticipátních lhůtách, poukazem na peněžní ústavy, k tomu určené. Tento způsob výplaty umožňuje státním zaměstnancům disposici větší částkou peněz, kterých s druhé strany mohou použíti peněžní ústavy k produktivním účelům.

Tím se zmenší oběživo a zjednoduší způsob výplaty. Tento způsob výplaty může býti omezen na určité kategorie zaměstnanců a na určitá území, jelikož není jisto, zda by zavedení u některých kategorií zaměstnanců neb v některých územích nenarazilo na obtíže. (Posl. Haken: Co to mluvíte? Vždyť tomu nerozumíte! Z těch peněz že si mají státní zaměstnanci ještě uspořit?) Pane kolego Hakene, tomu právě vy nerozumíte. Upozorňuji pány, aby si přečetli důvodovou zprávu, tam je o té věci jasně promluveno.

Osnova zákona vybudována jest jinak na dosavadních zákonných ustanoveních, neměníc nic na poměru jednotlivých kategorií zaměstnanců ke kategoriím ostatním, přináší pak státním zaměstnancům vytouženou stabilisaci platů.

V soc.-politickém výboru... (Posl. Haken: Tam jste byl poprvé a nevěděl jste, jak jste k tomu přišel!)... tak si přečtěte sněmovní protokol, od kdy jsem členem soc. politického výboru. (Hluk. Předseda zvoní.)

V soc.-politickém výboru bylo podáno celkem na 90 pozměňovacích návrhů ze stran oposičních. (Různé výkřiky komunistických poslanců.) Návrhy tyto zasahovaly rušivě do celé stavby projednávané osnovy, navrhovaly sice na jedné straně zdánlivá zlepšení, na druhé straně však nespravedlivá zhoršení, některé měly ráz pouze demonstrační, (Výkřiky komunistických poslanců.) i rozhodl soc.-politický výbor o těchto návrzích negativně.

Pokud jde o různá přání, projevená v debatě vyhověno jim vhodnou stylisací a vysvětlivkami v tištěné důvodové zprávě.

Vážení pánové! (Výkřiky komunistických poslanců.) U vědomí dobré vůle, u vědomí dobrého skutku, v zájmu konsolidace poměrů, v zájmu rozpočtové rovnováhy doporučuji slavné sněmovně, aby předlohu tuto ústavně schválila. (Výkřiky. Hluk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. dr. Noskovi.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! (Posl. Toužil: Je to v evangeliu, ubližovati státním zaměstnancům?) Ta vaše otázka svědčí o velké neznalosti evangelia. Kdybyste si je přečetl, věděl byste, že to tam není. Slavná sněmovno! Je zvláštní, jakým způsobem posuzuje se referentství právě o této osnově. Je pozoruhodno.... (Velký hluk.)

Předseda (zvoní): Žádám o klid.

Zpravodaj posl. dr. Nosek (pokračuje):... že posuzuje se celá tato záležitost velmi nepříznivě, ačkoli bylo by potřeba, věnovati jí značně větší pozornost. (Výkřiky komunistických poslanců.) Slavná sněmovno! Způsob, kterým se projednává tato osnova... (Posl. Haken: Je nestydatý!) z vaší strany zcela určitě - která vyvolává u určité skupiny....

Předseda (zvoní): Volám p. posl. Hakena za tento výrok k pořádku. (Posl. Haken: Ano, tento způsob projednávání v této sněmovně je nestydatý, nemravný. - Hluk.) Žádám p. posl. Hakena, aby se choval jako poslanec. (Výkřik posl. Hakena.)

Zpravodaj posl. dr. Nosek (pokračuje). Vzhledem k tomu... (Posl. Haken: Tak se projednávají vážně předlohy, které se týkají statisíců lidí!)... že takovým způsobem od některých pánů útočí se proti předložené osnově, a není ochoty o ní klidně uvažovati, dovoluji si otevřeně, upřímně a také docela neohroženě prohlásiti... (Posl. Haken: Neohroženě v těchto věcech!)... prosím, jistě odhodlaněji, nežli vy, kteří nemáte odvahy postaviti se za cizí věc. Prostě konstatuji jako člen jedné strany, strany koalované, která nese odpovědnost spolu s ostatními za osudy tohoto státu, že věřím pevně v rozvahu (Výkřik posl. Hakena.) velké části státních zaměstnanců, že dovedou klidně posouditi (Výkřiky.) dosah této osnovy a dovedou také posouditi, kdo o věci míní upřímně a opravdově pojednati a kdo se tady staví proti této osnově přece jenom způsobem, který je poněkud těžko kvalifikovati. 

Slavná sněmovno! V těch případech, kdy ukládá se někomu určitá újma, psychologicky snad je pochopitelno, že nemůže osnovu takovou přijmouti s nějakým nadšením. To je věc docela samozřejmá, ale na druhé straně je nutno zadívati se na celou tuto osnovu a rozvážiti ji z hlediska ne jednoho stavu občanského v celém státě, nýbrž z hlediska celostátního, z hlediska všech vrstev občanských, a pak nutno klidně konstatovati, vážení pánové: My všichni dobře víme, že nejen náš stát, nýbrž všichni občané celé Evropy utrpěli strašlivou světovou válkou těžkou újmu na svém hospodářském postavení. Vážení pánové! Dnes hospodářská struktura současných evropských států znamená podstatně ochuzení všech vrstev národa až na určité výjimky, které způsobem sociálně závadným ze všeobecné tísně dovedly pro sebe těžiti. Upozorňuji na počátku projednávání této osnovy jenom na to, že široké vrstvy dělnické musily dříve než státní zaměstnanci (Hluk. - Výkřiky komunistických poslanců. - Předseda zvoní.) přinésti těžké oběti všem těm poměrům (Výkřiky komunistických poslanců.), že také vrstvy zemědělského občanstva (Výkřiky komunistických poslanců.) ve snížení svých hospodářských příjmů přinesly oběti v této těžké době. Je neobyčejně těžko srovnávati tyto poměry, pokud se týká samostatných živnostníků a obchodníků. Dovoluji si upozorniti, že mnoho z nich utrpělo neobyčejně těžké újmy na své hospodářské existenci a že nezbývá nic jiného, nežli s tohoto stanoviska všeobecného přistoupiti k projednání osnovy.

Já si dovoluji upozorniti, že tato zákonná osnova sama o sobě je systémem do sebe úzce uzavřeným, vybudovaným na určitých hlediskách, a jakkoli nemáme nikterak přesvědčení o tom, že by každá tato zásada, na které osnova je vybudována (Výkřiky posl. Kreibicha.), znamenala jen směrnici do budoucnosti, jakkoli pevně věřím, že jedenkráte bude se musiti dojíti k vybudování zvláštního, nového, jednotného platebního systému pro státní zaměstnance, dovoluji si přece jenom prohlásiti, že všechno, co dosud na tomto poli právním bylo vytvořeno, je zde svedeno do jednoho jediného uzavřeného systému, ze kterého není možno nějakou část vyjmouti, aby nebyla celá budova otřesena ve svých základech. Hlavní zásadou, ba první větou je zde do určité míry stabilisování platů státních zaměstnanců v ten způsob, že dosavadní služně se zvyšuje o 75% dosavadních platů. Bylo naznačeno, že jsou to všeobecně motivy, které vedly k této úpravě, poněvadž nelze očekávati, že by cenová hladina v dohledné době mohla se přiblížiti úrovni předválečné. Ale byl to ještě jiný moment, který vedl k této úpravě, byla to úvaha, že jest nutno umožniti státním zaměstnancům přechod do pense. Jest pochopitelno, že, když někdo při přechodu z činné služby musí přestoupiti do pense a má ztratiti příliš velikou kvotu svých dosavadních platů, drží se podle možnosti v aktivní službě, ačkoli v některých případech bylo by žádoucno, aby nastala výměna v určitých osobách. Když se zde nyní zvýšením základních platů zvyšuje zároveň základna pensijní, jest příslušným interesentům umožněno, aby, majíce jaksi zajištěnu existenci.. (Výkřiky: Jaksi! Jaksi!) - ovšem pánové - mohli za přiměřené úpravy pensijní odejíti do pense.

Pokud se týče odstavce 2, dovolím si upozorniti na tak zvaně aktivní přídavky, které byly odstupňovány normou 50% základního platu, a jsou nyní odstupňovány také touto kvotou s tím odlišením, že u státních zaměstnanců, kteří náležejí do kategorie zřízenců, odpadá vůbec dosavadní omezení nejvyšší výměry a že při státních zaměstnancích kategorie úřednické příslušné maximum zvyšuje se ze 4000 na 7500 K. Dovolím si upozorniti, že původně nebylo zde žádného omezení, že však tato číslice musila býti pojata do osnovy zákona za tím účelem, aby byla vyrovnána diference mezi nejvyšší platovou stupnicí V. třídy a mezi nejnižší platovou stupnicí IV. třídy, která by měla nižší služné nežli stupnice předchozí, mnou již dříve uvedená.

Dovolím si upozorniti, že jest v zákoně zvláštním způsobem upravena otázka místních přídavků vojenských gážistů, jakož i četnických důstojníků z toho důvodu, že již podle dřívějšího práva oni měli vedle místních přídavků ještě zvláštní doplněk činovní, který měl jich požitky přivésti na úroveň požitků zaměstnanců civilních.

Pokud se týká další úpravy, dovoluji si upozorniti, že zákon přiznává zvláštní rodinné přídavky na členy rodiny až do celkového počtu 6 dětí. Původně, jak se pánové rozpomenou, byla věc upravena nebo měla býti předložena tím způsobem, že by ona částka, která po 75% započítaných k základnímu platu ještě vybývá, byla považována za jednotný drahotní přídavek, z čehož se mělo srážeti 15%. Z ohledů sociálních vyplynula úprava nová, záležející v tom, že zavedeny zvláštní všeobecně přídavky rodinné, které mají býti nejprve odčiněny, a pak teprve přijdou v úvahu příplatky rodinné.

Byly přednášeny pochybnosti co do odstupňování těchto rodinných přídavků na jednotlivé členy rodiny. Já si však dovolím upozorniti, že číslice, která je zde v zákoně v § 4 uvedena, je výsledkem propočítání, které záleží v tom, že asi průměr toho, co dosud ve skutečnosti zmíněným jednotlivým kategoriím státních zaměstnanců jako drahotní přídavek na členy rodiny bylo vypláceno, asi průměrně týmž obnosem přiznává se také do budoucnosti.

Pokud se týká dalších ustanovení o pensistech, dovolím si ve stručnosti na to upozorniti, že docela stejný systém, který je vybudován ohledně aktivních státních zaměstnanců, jejich platů a jejich přídavků drahotních, je analogicky proveden také pokud se týká zaměstnanců-pensistů. Zde ovšem jisté motivy vedly zase k tomu, aby bylo určitým způsobem diferencováno. Musil se totiž učiniti jistý rozdíl mezi platy aktivní služby a požitky pensijními, rozdíl přece jenom do té míry citelný, aby byl pociťován jako újma, když by někdo do pense odcházel, poněvadž kdyby měl míti stejné požitky ve své pensi jako ve službě aktivní, pak u některých lidí slabších by se mohlo státi, že by, nepotřebujíce ještě, odcházeli předčasně do pense a že by je to svádělo k tomu, aby méně legálním způsobem opatřovali si příslušné lékařské vysvědčení, které by jim odchod do pense usnadnilo. Zde bylo nutno tuto záležitost do zákonné osnovy pojmouti.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP