Úterý 12. prosince 1922

Předseda: Návrh tento jest dostatečně podepsán a jest předmětem jednání.

Ke slovu není dále nikdo přihlášen, debata jest skončena. Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji posl. Ant. Novákovi.

Zpravodaj posl. Ant. Novák: Slavná sněmovno! S upřímnými díky kvituji tlumočené zde názory p. posl. Uhla i Molíka. Také jako zpravodaj netajil jsem se tím, že jest zde celá řada oprávněných stížností, a proti jest povinností příslušných činitelů, aby bylo těmto stížnostem odpomoženo. Velmi často vyskytují se případy, o kterých p. kol. Uhl mluvil, že řada válečných poškozenců ztrácí mnoho času, když váží dlouhé cesty, aby opatřili sobě, co jim podle zákona patří. Ale, jak jsem již uvedl, ministerstvo soc. péče také nyní ve schůzi sociálně-politického výboru ústy zástupců prohlásilo, že pokud jde o nedoplatky - máme totiž případy přeplatků, které se vymáhají od těch, kteří je dostali, a případy doplatků, které mají váleční poškozenci dostati, ale nedostávají jich hodlá to provésti tím způsobem, že při provádění novely zákona budou zároveň vypláceny všechny nedoplatky. Považuji tento názor z důvodů technicko-úsporných za správný, třeba na straně druhé značný počet válečných poškozenců čeká na každý haléř doplatků. Aby se však práce spojené s prováděním novely zákona nehromadily, souhlasím, aby zároveň s ním všechny doplatky se vyplácely.

Pokud jde o návrh pana kol. Uhla, který by zde měl rád přesně vytyčené číslice, osobně - přiznávám - bych s ním souhlasil a také i tato otázka byla předmětem jednání. Ale východiskem společného úsilí byl vládní návrh zákona tak, jak byl slavné sněmovně předložen. Z toho důvodu prosím, aby slavná sněmovna přijala vládní návrh a nemohu se vysloviti pro opravný návrh pana kol. Uhla.

V závěru prosím ještě, aby slavná sněmovna opravila si tiskovou chybu ve druhé resoluci, uvedené ve zprávě sociálně-politického výboru. V resoluci této na místě "20. února 1922" má pochopitelně býti "20. února 1920". Je to pouhá tisková chyba, prosím, aby byla opravena. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji závěrečné slovo zpravodaji výboru rozpočtového p. posl. Kasíkovi.

Zpravodaj posl. Kasík: Jménem rozpočtového výboru doporučuji předloženou osnovu zákona, jakož i resoluci slavné sněmovně ku přijetí. Vydání jsou kryta schváleným rozpočtem na rok 1923 a nestává tudíž obavy zvýšeného vydání. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Budeme hlasovati.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Hlasovati míním dáti tímto způsobem: Nejprve bychom hlasovali o § 1 ve znění, jak jej navrhuje p. posl. Uhla soudr. Bude-li jeho návrh zamítnut, hlasovali bychom o § 1 podle návrhu páně zpravodajova. Na to bychom hlasovali o zbytku zákona, o nadpisu a úvodní formuli podle návrhů pánů zpravodajů.

Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)

Není jí. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Žádám o přečtení návrhu pana posl. Uhla a soudr.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

V § 1 buďte škrtnuta slova od "až" až do "nařízení".

Předseda: Kdo souhlasí s § 1 v tomto znění, jak je navrženo panem posl. Uhlem a soudr., nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je menšina. Návrh p. posl. Uhla a soudr. je zamítnut.

Kdo souhlasí teď s § 1 ve znění, jak je navrhují páni zpravodajové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 1 podle zprávy výborové je schválen.

Kdo souhlasí teď s ostatní zbývající částí osnovy zákona, s jejím nadpisem a úvodní formulí podle návrhu pánů zpravodajů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím zbytek zákona, druhý paragraf, nadpis a úvodní formule podle návrhu pánů zpravodajů jsou schváleny a tím poslanecká sněmovna přijala osnovu tuto v prvním čtení.

Druhé čtení této osnovy dám na pořad schůze příští.

Zbývá nám rozhodnouti o resolucích. Nejprve o dvou resolucích navržených výborem soc.-politickým a obsažených v tištěné zprávě, s korekturou, kterou uvedl pan zpravodaj.

Kdo souhlasí s těmito dvěma resolucemi, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tyto dvě resoluce jsou schváleny.

Třetí resoluce, navržená výborem rozpočtovým, je obsažena také v tištěné zprávě.

Kdo s ní souhlasí, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Také tato resoluce je schválena a tím je vyřízen odst. 7 pořadu dnešní, schůze.

Přikročíme k odst. 8, jímž jest:

8. Zpráva výboru pro průmysl, živnosti a obchod a výboru rozpočtového o usnesení senátu ze dne 24. května 1922 (tisk 3585) k usnesení poslanecké sněmovny (tisk sen. 1313 a 1339) stran návrhu posl. Dietla a soudr. (tisk 2698) a návrhu posl. Patzela a soudr. (tisk 1844) na změnu §§ 85 a 100 hlavy zákona z 13. ledna 1913, č. 13 ř. z., a z 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o dani výdělkové (tisk 3890).

Zpravodajem výboru pro průmysl, obchod a živnosti je p. posl. Slavíček, zpravodajem výboru rozpočtového posl. R. Chalupa.

Uděluji slovo prvému zpravodaji p. posl. Slavíčkovi.

Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Poslanecká sněmovna projednávajíc návrhy posl. Dietla a soudr. (tisk 2698) a návrh posl. Patzela a soudr. (tisk 1844) na změnu § § 85 a 100 hlavy I. zákona ze dne 13. ledna 1913, č. 13 ř. z., a z 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o dani výdělkové, usnesla se opraviti daň výdělkovou, placenou družstvy a společenstvy tak, že při ryzím výtěžku až včetně do 20.000 Kč měla platiti tato družstva 2 1/2 %, při ryzím výtěžku více než 20.000 až včetně 40.000 Kč 3% atd., jak je ve zprávě uvedeno.

Senát usnesení poslanecké sněmovny změnil ve prospěch družstev, a to v tom smyslu, že při ryzím výtěžku až včetně do 20.000 Kč mají platiti 1%, při ryzím výtěžku do 40.000 Kč 2%, od 40.000 do 80.000 Kč 3% a od 80.000 až včetně do 200.000 Kč 4% a při více jak 200.000 Kč 5%.

Vzhledem k tomu, že všeobecná daň výdělková pro jednotlivé soukromé podnikatele, tedy živnostníky, byla upravena poslaneckou sněmovnou pro r. 1923 v tom smyslu, že při výnosu ze živností do 20.000 Kč má býti vyměřována všeobecná daň výdělková nejvýše do 1/2 %, při výtěžku od 20.000 do 40.000 Kč nejvýše do 1% atd. podle skály v opravě uvedené, usnesl se výbor uvedené usnesení senátu schváliti a doporučuje je ke schválení také poslanecké sněmovně. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Slovo má dále druhý zpravodaj za výbor rozpočtový, p. posl. R. Chalupa.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Předloha, o níž nám je zde jednati, není pro nás nikterak nová. Prošla již několikráte rozpočtovým výborem. Poprvé vyřízena byla pod čís. tisku 3385 dne 18. ledna 1922. Poněvadž však se sněmovna odročila, nebyla ve sněmovně projednána. Byla však obnovena ve znění výboru rozpočtového ze dne 18. ledna 1922. Potom byla projednána ovšem teprve 5. dubna 1922 pod čís. tisku 3517. Zatím dostalo se určitých úlev na dani výdělkové, vyměřované podle hlavy I. zákonem ze dne 28. 1922, čís. 144 Sb. z. a n. Tak připuštěno maximum zdanění při zjištěné výnosnosti soukromých podniků do 20.000 K - 1/2 %, od 20.000 do 40.000 - 1%, od 40.000 do 60.000 - 1 1/2% atd.

Tyto úlevy nebyly ovšem v žádném poměru ke zdanění podniků podle § 85 zákona ze dne 13. ledna r. 1913, tak jak byl projednán pod číslem tisku 3517, neboť podnik s vykázaným zdanitelným ziskem až do 20.000 Kč měl 2·5% daňovou míru, to znamená, že byl pětkrát znehodnocen proti zdanění dosavadnímu, od 20.000 do 40.000 Kč - 3 %, to znamená, že byl třikráte znevýhodněn, od 40.000 do 60.000 3 1/2 %, více než dvakráte nepříznivější. Tento křiklavý nepoměr musil míti vliv na projednání předlohy v senátě. Senát projednal předlohu pod číslem tisku 1313 a 1339, a přijal předlohu tak, jak byla projednána sněmovnou, ale přece se podařilo předlohu zlepšiti u podniků zvýhodněných podle § 85 zákona z 13. ledna r. 1913, a to při podnicích, jez vykazují jistou daňovou základnu až do 20.000 Kč, namísto 2·5% zavedl 1%, od 20.000 až do 40.000 Kč místo 3% - 2%, od 40.000 Kč do 80.000 Kč, místo 3·5% - 3 %. Ostatní sazební míra a také pokud se týká podniků podle § 85, jež nejsou zvýhodněny, zůstávala nedotčena.

Toto zlepšení je značné, ale přece jenom nesnese porovnání s výhodami, které byly poskytnuty podnikům výdělečně zdaněným podle hlavy. Jednoduché porovnání zde naprosto stačí. Vezměme podnik zvýhodněný s čistým v kázaným zdanitelným ziskem 20.000 Kč, 1%ní, daň základní 200 Kč, válečná přirážka činí 50%" t. j. 100 Kč, přirážky průměrné ostatních autonomních těles činí 2000 Kč, celkové zdanění činí tedy 2300 Kč, naproti tomu individuelní zdanění při sazbě 1/2% činí 100 K, přirážka válečná 60%, t. j. 60 K, dále autonomní přirážky činí 1000 K, a kdybychom přičetli daň z příjmu 884 Kč, tak přicházíme k číslu 2094 Kč proti 2300 Kč, jež jsou předpisovány podnikům zvýhodněným. Zde sluší vzíti zřetel k tomu, že podniky veřejně účtující musí daleko přesněji fatovati, přesněji přiznávati, nežli podniky soukromé, kde se tato přesnost nedá dodržeti.

Rozpočtový výbor měl poctivou vůli předlohu dále zlepšiti. Zejména výhodnou zdála se nám doba, kdy se jednalo o prodloužení platnosti §u 32 zák. z 13. srpna 1921, č. 329. Považovali jsme tu za spravedlivé vztáhnouti ochranu také ve smyslu §u 32 na podniky podle hlavy II. zdaněné, podle §§ 85 a 100, neboť zatím, co ostatní podniky podle tohoto paragrafu nesmí býti zdaněny více, jak se všemi autonomními přirážkami osmeronásobkem proti své základně daňové, podniky podle § § 85 a 100 této ochraně se netěší a mohou býti dokonce zdaněny 80násobně a pořád ještě se na ně ten paragraf 32 nevztahoval. Žel, ani při této příležitosti, ani při obmýšlených dalších úlevách, jež byly pro podniky nezvýhodněné podle hlavy II., nebylo možno prosaditi úlev dalších.

Předloha tak, jak vychází nyní z výboru rozpočtového, neodpovídá našim přáním. Zůstává daleko za úlevami poskytnutými zákonem z 28. dubna r. 1922, č. 144, i za výhodami §u 32 zákona z 13. srpna 1921, č. 329. Jedině co nás nutí k projednání nezměněné předlohy ve znění senátu, je nebezpečenství, že nebude tato předloha v tomto zasedání tento rok projednána a tím že platnost zákona bude odsunuta a přirozeně tím družstva ještě nadále budou poškozena. Z uvedených důvodů, nevzdávajíce se ovšem další práce za zlepšení zákona, dovolujeme si předložiti předlohu tak, jak byla projednávána senátem, Národní mu shromáždění ke schválení. (Výborně!)

Předseda: Zahájím debatu. Než udělím prvnímu řečníku slovo, navrhuji řečnickou lhůtu 15minutovou.

Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)

Námitky nejsou. Návrh můj je přijat.

Uděluji slovo zapsanému řečníku, jímž je pan posl. Najman.

Posl. Najman: Slavná sněmovno! Je charakteristické, když jedná se o konsumní spolky, že senát vychází vstříc těmto spolkům a že snižuje stupnici daně výdělkové. Bylo zde sice mluveno, že soukromí podnikatelé platí ještě menší procento než platí konsumní spolky, ale, vážení pánové a dámy, my vidíme ze zjevů, které se tak zhusta vyskytují, že celá řada konsumních spolků ve skutečnosti neplatí nic. Víme, že na př. všechny konsumní spolky na Žižkově a všechna tamní družstva nezaplatila ani jediného haléře daně a také v důsledku toho ani jediného haléře přirážky. Byl bych velmi rád, kdyby na př. to, co je stanoveno zákonem pro živnostnictvo samostatné, bylo také na daních vybíráno. Ale máme důkazy o tom, že berní správy nic nedbají, nic nehledí na zákony a předpisují daně libovolně. Jsou to až úžasné věci, které nás denně docházejí. Byl jsem včera v Č. Budějovicích a tu přišla ke mně ubohá chudá žena, jejíž muž je obuvnickým dělníkem, která má na náměstí českobudějovickém obchod se zeleninou. Tato žena se svým mužem každého dne ve 4. hod. ráno musí svůj obchod, aby tak řekl "závod", odnésti na zádech na českobudějovické náměstí a prodává tam zeleninu do 2 hodin, načež jí muž musí pomoci opět tento "velkozávod" odnésti domů. Prosím, co bylo vyměřeno této chudé ženě, Bumbové Markétě? Bylo jí vyměřeno na dani výdělkové 280 Kč za rok 1920, což dělá s obecními přirážkami 2506 K, za r. 1921 bylo jí vyměřeno taktéž 280 K, což činí s obecními přirážkami 2914 K. Prosím, mimo to bylo této ženě vyměřeno 883 K osobní daně z příjmů. Já se táži, kde zůstal zákon, který byl v této sněmovně usnesen? Táži se, jakým způsobem mohly býti této ženě takovým ohromným obnosem daně vyměřeny? Docela otevřeně pravím, že berní úřady provádějí holý bolševismus. Pan ministr Rašín pravil zde svého času, že bude chrániti úřednictvo, a ti, kteří by na úředníky útočili, budou stíháni. Ale byl bych také rád v tomto případě, kdyby byli stíháni úředníci, kteří neplní svoje povinnosti a kteří zúmyslně pracují tak, aby v republice bylo co nejvíce nespokojenců. Nejde v uvedeném případu o žádný velký závod; toho je nejlepším důkazem, že muž této ženy musí pracovati jako obuvnický dělník. Kdyby měla nějaký výtěžek a zisk, pak její muž by jistě nedělal obuvnického pomocníka. Tato žena chtěla republiku podporovati a také skutečně platila. Zaplatila tisíc korun, potom 1500 korun, a konečně 1384 K; najednou však dostala takový hadr, kus složního lístku, a na tom jí předepíše budějovická berní správa: "Máte zaplatiti ještě za rok 1921 a 1922 daň 7195 K." Prosím, žádný platební rozkaz, žádny vypočet, prostě se takovému chudému člověku, takové chudé ženě, která, jak jsem řekl, stěží uhájí své živobytí, krátce předepíše za rok 7195 K daně. To znamená, že ta žena by musila zaplatiti 13.000 K za 2 léta. Prosím, já se ptám, zda takovéto zjevy nemají býti stíhány a zda ten, kdo takovýmto způsobem daně předepsal, nemá býti potrestán.

Vážení pánové a dámy! Když jsem svého času zde poukazoval s těchto míst, že se objeví důsledky tohoto nesmírného, abych tak řekl, vydírání daňového, když jsem řekl, bude-li se tímto způsobem postupovati, že celá řada existencí živnostenských a obchodnických zahyne, tehdy jste to brali na lehkou váhu, tehdy jste tomu nevěnovali pozornosti. Dnes vidíte, že objevuje se konkurs za konkursem, insolvence za insolvencí, ale vládní činitelé k tomu nepřihlížejí. (Hlas: Jsou fingované!) Ano, snad celá řada velkých továrníků utíká s daněmi. Znám takový případ: Ve Volyni takovému továrníkovi se čekaly daně dlouho, daně u něho nebyly vybírány, když přišel advokát s intervencí do ministerstva financí, vyhovělo se mu, kdežto malému živnostníku se nevyhovělo. Potom ten továrník ohlásil konkurs, insolvenci, vyrovnal se nejen se svými věřiteli, ale i se státem na daních, a poplatníci musili přirážky obecní, které byly počítány na něho, rukou společnou a nerozdílnou za platiti.

Tedy, prosím, říkalo se, že se musí konkursům a insolvencím čeliti. Ano, pokud by byly tyto konkursy neoprávněné; ale celá řada malých živnostníků a celá řada malých obchodníků nedělá ze spekulace konkursy, nedělá ze spekulace insolvence, ta je dělá prostě proto, poněvadž je k tomu poměry donucena. Že je tomu tak, vidíme z toho, že mezi oněmi, kteří upadají v konkursy, kteří ocitají se v insolvenci, nenalézají se jen živnostníci a obchodníci, ale nalézají se dokonce i konsumní společnosti. Nemohou existovati a upadají v konkursy a insolvence.

Ale, vážení pánové a dámy, konsumním společnostem a nákupním družstvům vychází se vstříc, my vidíme, že vláda jim poskytla bezúročnou půjčku v částce 22 milionů korun, vidíme, že dnes přicházejí a chtějí opětně, aby jim stát přispěl 1,000.000 K, nehledě k tomu, že jsou ohromné obnosy dlužny do dnešního dne státnímu obilnímu ústavu a jiným ústřednám.

Přál bych si, aby konečně jedenkráte ve sněmovně zavládlo přesvědčení, že takovým způsobem, jako dosud se v otázce berní pracovalo, nemůže to jíti dále. Když toto přesvědčení nezavládne ve slavné sněmovně, když dosavadní systém bude dále pokračovati, jsem přesvědčen, že následky budou nedozírné nejen pro stav živnostenský a obchodnický, ale i pro celý stát - republiku. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není dále nikdo přihlášen. Debata je skončena. Uděluji závěrečné slovo zpravodaji p. posl. Slavíčkovi.

Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Na vývody pana kol. posl. Najmana chtěl bych odpověděti jen toto: Pravdou je, že náš berní systém zděděny po starém Rakousku, hodně zatížený válečnými poměry, poměrům našim nevyhovuje. Pravdou je, že se opravdu dějí dalekosáhlé přehmaty vůči poplatníkům právě proto, že nás berní systém není v chodu tak, jak bychom si všichni přáli.

Zejména nás tíží okolnost, že ukládací komise berní nejsou v činnosti, tíží nás také okolnost, že nejsou na porady bráni zástupcové volení poplatníky, jak tomu bývalo dřív, naopak, že si namnoze úřady pomáhají správami nezaručenými. Ale nejen systém celý, nejen systém zatížený válečnými poměry je vinen, ale vina spočívá také na poplatnících samých, neboť, když se dotazujeme berních úřadů, kolik procent poplatníků řádné přiznání k daním, ať již k dani výdělkové nebo k osobní dani z příjmů, vyplní a včas podá, je to procento mizivé a úředníci vyměřující daně nemají správného podkladu.

Za druhé pravdou je, že mnozí z těch, kteří přiznání daně, ať té či oné, vyplní a včas podají, mají udání naprosto nepravdivá, a náš berní systém pokračuje tím způsobem, že i poctivě přiznávajícím poplatníkům nevěří, a maje za to, že každý zapírá a že každý přiznává nespravedlivě, zvýší dvakrát. (Hlas: Neurážejte lidi!) Pane kolego, tak prosím, 2 případy. (Hlas: Ze dvou případů nemožno generalisovati!) Já říkám: mnozí, patrně jste neslyšel.

Dva případy uvedu: Žena, která prodává párky na ulici v Praze - už jsem to uváděl - přiznávala příjem 80.000, ba dokonce 90.000 za rok, a sousední uzenář přiznal příjem 36.000 Kč za rok v době, když stál kus hovězího dobytka 7000 až 8000 Kč. Je to spravedlivé či nespravedlivé?

Druhý případ, ale méně známý. Stavitel přiznal příjem okolo 300.000 Kč. Berní správa nad slunce jasněji zjistila, že má příjmu téměř 1,300.000 Kč. A právě proto, že berní správy takové případy zjišťují, nevěří potom ani těm, kteří poctivě přiznávají. (Hlas: Jakou přiznával daň Rozmach?) Takovou, že ho to stálo život. A já bych si přál, aby každá firma tak poctivě přiznávala jako Rozmach a nikoho neokrádala. (Posl. Pastyřík: a co Hrizbyl?) Pane kolego, já jsem udělal snad hloupost, že jsem tam zůstal až dokonce, ale vy jste utekl napřed. Vy jste byl chytřejší. (Posl. Pastyřík: Já jsem tam nebyl!) V Rozmachu jste nebyl, ale jinde, sám jste mi to vykládal. Považuji za svou povinnost vytrvati až na konec, nesu odpovědnost a ponesu ji také do konce, jiní to dělají chytřeji a utekou.

Berní systém je to, který nás neuspokojuje, a pravdou je, že prohlášení vlády, zejména této vlády, ohlásilo pronikavou změnu celého berního systému. (Posl. Najman: To jsme viděli již v rozpočtu!) Pánové, račte odpustit, ale politikou, jak ji děláte vy, systému nezměníte. (Hluk.) To už tak je v každé sněmovně, že někdo v ní jenom křičí a jiný pracuje. U nás je to také tak. (Výkřik posl. Najmana.) Pánové, nynější vláda ohlásila pronikavou změnu berního systému, která má platiti od roku 1924. Snad bude právě pány z oposičního tábora zajímati, že se na této věci pracuje pilně půl druhého roku a mnohé a mnohé věci se při tom studují. (Výkřiky poslanců živnostensko-obchodnické strany středostavovské a slovenské strany ľudové. A jaké námitky jste měli, když se zařizovaly věci v nynější stav? Celý rozpočtový výbor má k disposici berní systémy všech středoevropských států, a jestli se již něco dělá, pak jest třeba dělati to důkladně. Tato okolnost dává naději všem poplatníkům, že nebude poplatník napříště nucen přiznávati čtverou nebo paterou daň, nýbrž dostane jeden přiznávací arch. (Posl. Najman: Takový složní lístek dostane [ukazuje lístek] a na ten roztrhaný hadr má zaplatiti 7000!) Na to počkáme, budeme viděti. Vyplní přiznávací arch jednou pro vždy celým svým příjmem a podle toho bude jeho příjem zdaněn. (Výkřiky posl. Najmana a Tománka.) Že tomu tak není, jak tvrdíte, dokazují následující věci: Jestliže se poskytuje sleva konsumním spolkům, pak poskytuje se sleva také živnostenským a zemědělským družstvům. (Posl. Najman: Ty toho dostanou!) Živnostenských družstev je v Československé republice 1300, zemědělských družstev v Československé republice je několik tisíc. Nejenom dělnická družstva pozívají těchto výhod, nýbrž také družstva živnostenská a zemědělská. (Různé výkřiky posl. Najmana a Pastyříka.) Pánové, promiňte laskavě. Vy snad nemáte na tom zájmu, (Výkřiky.) ale my na tom zájem máme. (Posl. Najman: Živnostenským družstvům se dá 100.000, kdežto konsumním spolkům se dá milion. Ve státním rozpočtu je na všecky živnostenské věci celých 7 milionů Kč!(Přijdu k tomu. Že berním systémem nynějším zatěžován je jeden jako druhý, s tím souhlasil bych s panem kol. Najmanem v tom, ať se každý zdaní, tedy i družstva, podle znění zákona. To jest správné. Ale zákon nynější zatěžuje nejenom některé vrstvy, nýbrž zatěžuje všechny vrstvy, což je viděti z následujícího příkladu: (Posl. Najman: Někdo platí daně s přirážkami a jiný je platí bez přirážek!) Nyní chodí k nám deputace dělníků, kteří pracují dva nebo tri dny v týdnu, (Posl. Najman: A platí osobní daň, ale bez přirážek!) berou 120, 130 nebo také jenom 100 Kč týdně platu a sráží se jim na osobní daň 30 Kč týdně. (Posl. Najman: Ale živnostník musí platiti daň s přirážkami, a nebere nic, jenom prodělává!) Jestliže se tedy srazí dělníku, který vydělá 100 Kč týdně, z výdělku 30 Kč na daň, je to velmi bolestné, stejně jako pro jiného poplatníka, zejména když není plně zaměstnán, když nemá naprosto žádného majetku, ani domku, ani pole, ani peněžní reservy a má po případě 3 nebo 4 děti. Z toho vidíme, že stejným způsobem jsou zatěžováni i jiní poplatníci. Že se však ke spravedlnosti daňové směřuje, vysvítá z předlohy zákona o státních zaměstnancích, podle které mají platiti na osobní daň z příjmu o 25% více. (Posl. Najman: Budou platiti také obecní přirážky?) Dopracujeme se k bernímu systému, že budou všichni platiti autonomní přirážky. (Posl. Najman: Zatím my platíme a nemáme do toho co mluviti!)

My se, myslím, přeme o něco zbytečného. Systém daňový, který vy potíráte, potíráme také my, jenže vy ho potíráte negativně, kdežto my positivně, vy oposicí, my prací. (Posl. Najman: Proto jste zvětšili rozpočet! - Hluk.) Pak je rozdíl ještě v jedné politice: Někdo rány občanů jitří a někdo je hojí. Naše strana to není, která rány občanů jitří, a my bychom to dovedli lépe než vy. (Výkřiky posl. Najmana a Tománka.)

Tedy nemohu než říci, že přirozený postup pozvolný, vývojový i v systému daňovém celá republika sleduje a jenom slepý by toho nemohl neviděti. (Posl. Najman: Loni jsi říkal, kdyby takový rozpočet byl ještě jeden rok, že bys pro něj nehlasoval, a letos byl horší a hlasoval jsi!) V čem je horší? (Posl. Najman: Loni bylo rozděleno živnostnictvu 2 1/2 milionu, letos jen 1 1/2 milionu a hlasoval jsi!)

Ještě bych chtěl upozorniti na výtku, že se dostalo konsumním spolkům 22 milionů korun výpůjčky. Pánové, kdybychom o měli šířeji odůvodňovati, trvalo by velmi dlouho. Ale mám za to, že není správná taktika, vyčítati tuto státní pomoc těm nejmenším občanům z malých. (Odpor.) Správnější taktika by byla, kdybychom řekli: Dobře, těmto svépomocným podnikům lidí hospodářsky slabých, nechť se podpory dostane, ale nechť se jí dostane také těm druhým hospodářsky slabým, totiž živnostníkům! Potom, pánové, račte dovoliti, nevím, co je rozumnější pro vývoj lidstva. Hnáti malé, chudé lidi do zoufalství a hnáti je k násilí, anebo jim pomáhati při svépomocných podnicích, které jsou také dobrou, národohospodářskou školou pro každého dělníka? (Posl. Pastyřík: Ať se tam hospodaří!) Ano, ať se hospodaří, ale račte odpustiti, pak tomu nerozumíte, když toto tvrdíte, jestliže prodělal živnostník, když měl veliké sklady při klesnutí zboží, tak prodělala i družstva a konsumy. (Posl. Najman: Ale živnostníkům nikdo nic nedal!) Navrhuji taktiku docela jinou, než vy ji zastáváte. (Posl. Najman: My nevyčítáme dělnictvu, ale dejte totéž živnostnictvu!). Pan kol. Najman se svojí stranou se postaral o to, aby se to nestalo. (Výkřiky. - Předseda zvoní.) Tedy, slavná sněmovno, nemohu jinak nežli v naději, že se dostaneme úsilovnou prací k pronikavé změně celého berního systému, doporučiti celou tuto osnovu ke schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, p. posl. R. Chalupovi.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Lituji, že projednávání této předlohy dalo podnět k věcem, které s touto předlohou žádným způsobem nesouvisejí. To, co vytýkal kol. Najman, musí býti napřed prokázáno. Tvrdí-li se, že konsum žižkovský neplatí daně, musíme se přesvědčiti, proč. Možná, že podle § 83 nedosahuje snad zdanitelného minima, a pak docela právem podle zákona daň neplatí.

Pokud zde byl uváděn křiklavý případ zdanění v Čes. Budějovicích, je tomu podobně. Je nutno, aby se vyšetřil a aby se vědělo, z jakých důvodů bylo přikročeno k tak abnormálnímu zdanění. Žádným způsobem nechceme podporovati nějaké libovolné zdanění a nedomáháme se žádných benevolencí.

V otázce přirážek myslím, že ta teorie je trochu pochybená. Musíme věděti, že daně v dnešní podobě jsou přesunutelny i s těmi všemi přirážkami. Daň s přirážkami se stává skutečně režijní položkou, na konec tyto daně a přirážky zaplatí z valné části konsument. Jest proto nesprávná námitka, že zřízenci, kteří platí pouze daň příjmovou, nejsou postihováni přirážkami. Tam, kde jsou obecní přirážky veliké, je také drahota dosti slušná a musí býti placena těmi zaměstnanci, kteří bydlí v místě. Myslím, že není skutečně moudré, aby se strany právě p. posl. Najmana nějakým způsobem se pracovalo proti zákonu, který má podporovati družstva stran živnostenských. Živnostníci vůbec, aby udrželi soutěž s kapitálem, budou nuceni, aby zakládali svá nákupní družstva, a pak přirozeně budou tam, kde jsou dělníci. Budou se musiti domáhati stejných výhod. Čím dříve nastoupí tuto cestu, tím je pro ně lépe.

Z důvodů uvedených považuji za slušné, aby tato předloha tak, jak byla navržena senátem, byla schválena. (Potlesk.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP