Úterý 12. prosince 1922

Začátek schůze v 1 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředseda: Buříval.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

183 poslanci podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla; ministři Bechyně, Habrman, dr. Hodža, Malypetr, dr. Markovič, Novák, dr. Rašín, Srba, Šrámek, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda: Zahajuji 178. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně udělil jsem dovolenou na schůze v minulém týdnu posl. Darulovi a posl. Krejčímu pro neodkladné záležitosti.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Hlaváčkovi, Chalupníkovi, Andělovi, Al. Křížovi, Geršlovi pro neodkladné záležitosti a dr. Hrubanovi z rodinných důvodů; na dobu od 12. do 14. prosince posl. Windirschovi pro cestu na Slovensko; na tento týden posl. dr. Medingrovi, Alb. Chalupovi pro neodkladné zaměstnání.

Nemocí se omlouvají p. posl. inž. Botto a pí. posl. Karpíšková.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Kaiser.

Byly provedeny změny ve výborech. Žádám o jich přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru sociálně-politického vyslaly:

Klub poslanců čsl. soc.-dem. strany dělnické posl. Tayerle za posl. dr. Wintra; klub soc.-demokratických odborových a zájmových poslanců posl. Kleina za posl. Brodeckého; klub poslanců živnostensko-obchodnické strany středostavovské posl. Pastyříka za posl. Vávru; klub der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei posl. dr. Holitschera za posl. Grünznera.

Do výboru ústavně-právního vyslal klub poslanců der deutsch. dem. Freiheitspartei posl. Kostku za posl. dr. Kafku.

Předseda: Došly spisy od vlády, dotazy atd. Žádám o jich přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda vlády zaslal přípisem ze dne

6. prosince 1922, č. j. 35274/22 m. r., vyjádření Státního pozemkového úřadu k resoluci přijaté poslaneckou sněmovnou ve

158. schůzi dne 28. června 1922 o soupisu a zaopatření existence zemědělských zaměstnanců, kteří krátce před převzetím nemovitostí k účelům pozemkové reformy bez podstatného důvodu byli z práce (služby) propuštěni (k tisku 3766).

Předseda: Přikazuji výborům zemědělskému, ústavně-právnímu a rozpočtovému.

Dále došly dotazy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru nár. obrany o zákazu vojínům v Českém Těšíně odebírati jakékoli politické noviny.

Dotaz posl. Adamovského a soudr. ministru školství a nár. osvěty o revisi knihoven žákovských.

Dotaz posl. Füssyho ministrovi zemedelstva o liknavom vybavení povýšenia vrchného inž. Petra Gaysslera, menovaného ku státnemu kultúrne-meričskému úradu v Komárne a vodného majstra Imricha Nestlingera.

Dotaz posl. inž. Junga ministru železnic o překládání úředníků z oblasti slezských tratí košicko-bohumínské dráhy.

Dotaz posl. Simma a druhů ministru železnic o nepravidelném vlakovém provozu na liberecko-jablonecko-tanvaldské dráze a na odbočce Železný Brod-Tanvald.

Dotaz posl. Simma a druhů ministru železnic o poskytování snížených jízdenek na železnicích republiky oněm příslušníkům republiky, kteří jsou žáky cizozemských škol.

Dotaz posl. Staňka, Molíka, Nejezchleba-Marchy a spol. ministru vnitra o úpravě úředních věstníků okresních politických správ.

Dotaz posl. Oríška a spol. ministrovi pre správu Slovenska a ministrovi školstva a nár. osvěty o nedodržiavaní stanov učiteľskej organizácie jej okresným predsedou, učiteľom Jánom Kuželiom a o zneužívaní úradnej moci št. školským inšpektorom Jozefom Ozábalom.

Předseda: Dále došly odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Odpověď min. vnitra a min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr. Bartoška, Zeminové a spol. o nepřípustném a nevážném rozhodování okr. správy politické v Táboře.

Odpověď min. vnitra a nár. obrany na dotaz posl. dr. Lodgmana, že u Václava Strassbergra, hostinského a řezníka v Hánu u Duchcova, byla kdysi zabavena lovecká puška.

Odpověď min. železnic na dotaz posl. Schälzkyho a druhů o neupraveném odpočivném železničních úředníků, kteří jsou československými státními občany, avšak před převratem byli zaměstnáni mimo dnešní Československou republiku.

Odpověď min. železnic na dotaz posl. Schälzkyho a druhů o dosud nepřevzatých pensistech státních drah a úpravě jejich požitků.

Odpověď min. vnitra a min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr. Noska, dr. Mazance, Myslivce, Adámka a soudr., že se neprovádějí rozhodnutí úřadů správních.

Odpověď min. vnitra a min. školství a nár. osvěty na dotaz posl. dr. Bartoška, Práska, Davida a spol. o nepřípustném postupu okr. správy politické v Mělníku při vyřizování včas podané stížnosti.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3920. Vládní návrh, kterým se předkládají Národnímu shromáždění ke schválení, pokud se tyče na vědomí, Protokoly s přílohami o sanaci Rakouska, dané v Ženevě dne 4. října 1922.

Tisk 3921. Vládní návrh zákona, kterým se ministr financí zmocňuje, aby převzal záruky za sanační půjčky rakouské podle ženevských protokolů ze dne 4. října 1922.

Tisk 3922. Vládní návrh zákona o služebních, odpočivných a zaopatřovacích požitcích civilních i vojenských státních zaměstnanců a zaměstnanců v podnicích a fondech státem spravovaných.

Tisk 3923. Vládní návrh zákona o stavebním ruchu.

Tisk 3924. Vládní návrh zákona o prozatímní úpravě obchodních styků s cizinou.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána súrna interpellácia. Žádám o její přečtení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3916. Súrna interpellácia posl. Hlinku, dr. Budaya, dr. Gažíka, Hancku, dr. Labaya, Boboka a spol. na ministra financií a Slovenska v záležitosti nariadenia generálneho finančného riaditeľa Brachtla v Bratislave, v ktorom "tajne" zakazuje odpredaj opposičných časopisov.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány interpelace:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3909. Sbírka interpelací:

I. posl. Stivína a soudr. ministrům spravedlnosti a vnitra o tiskové praxi konfiskační,

II. posl. Matzner a druhů vládě o stržení pomníku v Bruntále,

III. posl. dr. Schollicha a druhů ministrovi spravedlnosti o jazykové praxi u hlučínského okresního soudu,

IV. posl. Geršla a soudr. ministru železnic o železničním neštěstí na dráze Prostějov-Třebovice,

V. posl. Kreibicha a druhů min. vnitra o přednáškách "generála" Limana von Sanders v Liberci a Jablonci.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána těsnopisecká zpráva o 169. schůzi posl. sněmovny.

Jednací zápisy o 172., 173., 174. a 176. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle §u 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3904. Návrh posl. Tauba, Schäfera, Pohla, dr. Haase, Hackenberga a druhů na poskytování nezúročitelných půjček nemocenským pokladnám.

Tisk 3905. Návrh posl. dr. Matouška, Petrovického, Veverky, Votruby a druhů na vydání zákona, jímž by zákon o nemocenském pojištění byl změněn, a na vydání prováděcích nařízení k provedení zákona o nemocenském pojištění.

Tisk 3919. Návrh posl. Staňka, dr. Šrobára, Mašaty, Rychtery a soudr. v záležitosti živelní pohromy v obcích Nevické, Onokovcích a Kamenici v Podkarpatské Rusi.

Předseda: Výboru imunitnímu přikazuji žádost krajského soudu v Plzni ze dne 9. prosince 1922, č. Vr I 911/22, za vydání k trestnímu stíhání posl. Schuberta pro přečin podle § 305 tr. z., spáchaný pronesenou řečí na schůzi dne 5. listopadu 1922 v Horšově Týně (č. 267 imunit.).

Přistupujeme k projednávání pořadu dnešní schůze, a to nejprve k odst. 1, jímž je:

1. Zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3881) o další výplatě drahotních přídavků k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku (tisk 3912).

Zpravodajem za výbor sociálně-politicky je pan posl. Johanis místo omluveného p. posl. dr. Wintra, který mešká za hranicemi, zpravodajem za výbor rozpočtový je pan posl. Kasík.

Uděluji slovo prvnímu referentovi, panu posl. Johanisovi.

Zpravodaj posl. Johanis: Slavná sněmovno! Vládní návrh číslo tisku 3881 vyžaduje prodloužení zákona o drahotních přídavcích k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku. Důvody pro prodloužení tohoto zákona se stanoviska odborného jsou tyto:

Zákonem ze dne 21. prosince 1921, čís. 487 Sb. z. a n., byla působnost nařízení ze dne 30. března 1921, č. 132 Sb. z. a n., které původně bylo v této věci vydáno o drahotních přídavcích k důchodům, vypláceným na Hlučínsku Všeobecným pensijním ústavem podle § 8 nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n., prodloužena toliko do 31. prosince 1922.

Důvody, které vedly tehdy ještě k vydání tohoto zákona o prodloužení působnosti zmíněného nařízení, totiž vysoké ceny životních potřeb, nesporně trvají v podstatě nadále; ačkoli vzestupem československé měny ceny těchto potřeb poněkud poklesly, přece není pokles ten, jak je dnes dokázáno, zejména v posledních dnech před vánočními svátky, všeobecný, ani tak pronikavý, aby jím bylo lze odůvodniti, byť i jen snížení, natož vůbec odnětí drahotních přídavků u důchodců, odkázaných na skrovné renty invalidní neb starobní. Jak dlouho tyto poměry potrvají, nelze předem posouditi.

Ježto současně předloženým zákonem má býti prodloužena až do nové úpravy, již provede vláda nařízením, též působnost zákona č. 299 z roku 1921 o drahotních přídavcích k pensijním důchodům, dlužno důsledně i na Hlučínsku, kde drahotní poměry jsou obdobné, jako v ostatních částech republiky, zaříditi další vyplácení drahotních přídavků v dosavadní výši také k důchodům, dle § 8 nařízení ze dne 4. května 1920, č. 321 Sb. z. a n., a to rovněž až do nové úpravy, již provede vláda nařízením.

Poněvadž zde ne právního subjektu, na nějž by bylo možno rozvrhnouti úhradu nákladů plynoucích ze zamýšlených drahotních přídavků, musí je i roku 1923 nésti stát. Náklady tyto nebudou přespříliš vysoké.

Je pozoruhodno, že zde - to nutno zvláště zdůrazniti - všechny osoby, které byly na Hlučínsku a podle zákona německého měly před přidělením Hlučínska k naší republice nárok na starobní a invalidní důchod, jsou šťastnější, než naše obyvatelstvo, zejména dělnictvo, které nároku na podporu starobní a invalidní stále ještě nemá. Při této příležitosti nutno zvláště naléhati, aby, až osnova zákona o starobním a invalidním pojištění bude předložena a mezera, která zeje mezi obyvatelstvem na Hlučínsku a ostatním obyvatelstvem naší republiky, bude překlenuta, v obou sněmovnách zákon o starobním a invalidním pojištění rychle byl projednán a aby našemu obyvatelstvu v republice dostalo se toho, co mu mimo Hlučínska doposud schází.

Počet důchodů, které zemská úřadovna Všeobecného pensijního ústavu v Opavě vyplácí podle § 8 vládního nařízení ze dne 4. května 1920, činí okrouhle 1700. 1700 osob na Hlučínsku má tedy nárok na starobní a invalidní požitky, kdežto - jak jsem řekl - ostatnímu našemu obyvatelstvu tato věc chybí. Podle sdělení Všeobecného pensijního ústavu, jenž zdůraznil potřebu další neztenčené výplaty těchto drahotních přídavků, lze míti za to, že počet důchodů, vyplácených následkem odpadávání jich v roce 1923 nebude podstatně zvýšen, takže možno potřebu pro drahotní přídavky, vyplácené k invalidním a starobním důchodům na Hlučínsku odhadnouti tak, že by se po případě v roku 1923 vyplácely částkou 800.000 Kč. Výdaj tento podobně jako roku 19222 děje se z úvěrové položky 2. §u 2 tit. 1 kap. XXI. osnovy státního rozpočtu na rok 1923. Musíme si tedy zase uvědomiti, že obyvatelstvo bývalého německého státu z části Hlučínské, která k nám byla přivtělena, již dnes vyžaduje ve státním rozpočtu téměř jednoho milionů čs. korun na starobní a invalidní renty.

Soc.-politický výbor tuto osnovu projednal a uvědomil si, že hospodářské poměry se nezměnily tak, abychom se mohli vrátiti snad k základním invalidním a starobním rentám, které na Hlučínsku v době před válkou byly. Mluvily-li důvody pro vydání nařízení původního po přidělení Hlučínska k naší republice ze dne 30. března 1921, je nesporno, že správně odůvodňuje prodloužení jeho působnosti ministerstvo sociální péče také dnes, poněvadž tyto důvody ani dnes nepominuly, naopak, mluví stále pro to, aby zákon byl prodloužen. Proto výbor, vycházeje se stanoviska, že drahotní poměry jak v ostatních částech republiky, tak také na Hlučínsku se nezměnily, navrhuje poslanecké sněmovně, aby se usnesla na zákoně ve znění, obsaženém v tisku čís. 3881. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Kasíkovi.

Zpravodaj posl. Kasík: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor, pojednav o předložené osnově zákona, seznal, že nebude míti na vydání našeho státu vlivu většího, než jak je dnes rozpočten v kap. XXI. Ministerstvo sociální péče. Je to nepatrný obnos, jímž, jak referent soc.-politického výboru uvedl, prodlouženy budou nároky na drahotní přídavky k starobním a invalidním rentám pro ony pojištěnce, kteří přivtělením. Hlučínska připadli našemu státu. Je to kolem 1700 pojištěnců, jimž se má dostati asi 800.000 Kč, takže připadá asi 470 Kč na jednu osobu a 1 Kč 22 h na osobu denně.

Jelikož položka je kryta státním rozpočtem na rok 1923, činí rozpočtový výbor návrh, aby poslanecká sněmovna tento návrh zákona schválila. (Souhlas.)

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Měli bychom hlasovati, poněvadž však není dostatečné presence, odkládám hlasování za odst. 5 pořadu. Z téhož důvodu odložím i hlasování o odst. 2, 3 a 4 a přikročíme k odstavci 5, jímž jest:

5. Zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3869), kterým se prodlužují některé lhůty podle zákona ze dne 25. ledna 1922, č. 39 Sb. z. a n., jímž se mění a doplňují některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920, č. 142 Sb. z. a n., o požitcích válečných poškozenců (tisk 3913).

Zpravodaji jsou za výbor soc.-politický p. posl. Ant. Novák, za výbor rozpočtový p. posl. Kasík.

Uděluji slovo prvému zpravodaji, za výbor soc.-politický, panu posl. Ant. Novákovi.

Zpravodaj posl. Ant. Novák: Slavná sněmovno! Sociálně-politický výbor projednával vládní návrh, podle kterého prodlužují se lhůty stanovené zákonem ze dne 25. ledna 1922, kterým mění se některá ustanovení zákona ze dne 20. února 1920. V daném případě jde o tak zvanou novelu k zákonu, který doplňuje a upravuje požitky válečných poškozenců. Přirozeně tehdy se očekávalo, že novela zákona v určité době bude prováděna. Také lhůty, o kterých předložený zákon mluví, jsou přímo vázány tím, že novela zákona nabyla účinnosti dnem 1. února 1922. Žel, poměry vyvinuly se tím způsobem, že do dnešního dne příslušní činitelé neměli možnosti, aby přikročili k provádění novely zákona.

Bylo by nespravedlivé, abych s tohoto místa neuznal, že právě ministerstvo sociální péče, pokud ihned s počátku takový veliký úkol byl mu uložen, jakým jeví se péče o válečné poškozence, pracovalo za mimo řádně svízelných poměrů. Známý nedostatek místností i nedostatek zapracovaného personálu zavinil, že ještě dnes váleční poškozenci nedostávají toho, co jim patří podle původního zákona ze dne 20. února 1920. Když novela v určitých směrech měnila a doplňovala zákon, současně rozšířila podstatně okruh těch, kteří podle tohoto zákona mají nárok na důchod. Stanovila určité lhůty obzvláště tam, kde podle zákona starého nárok na důchod vázán je hranicí příjmovou u samostatně výdělečně činných 4000 K, u nesamostatně výdělečně činných 8000 K. Novela zákona rozšiřuje tuto hranici u samostatně výdělečně činných na 6000 K, u nesamostatně výdělečně činných na 12.000 K.

U těch, kteří důchod dostávají, a kde také jde o dosti značné změny, se konečně nejeví potřeba, aby novou přihláškou uplatňovali svůj nárok, ale u těch, kteří podle původního zákona z nároku na důchod byli vyloučeni, musilo býti učiněno opatření, aby včas učinili svoji přihlášku. V původním zákoně byla stanovena doba jednoho roku od účinnosti zákona. Tato doba vyprší na počátku příštího roku. Zákon se neprovádí a je na snadě, že zde musí býti umožněno všem, kteří podle novely zákona nárok na důchod mají, aby lhůta byla prodloužena. To je úkol zákona dnes předloženého. Ve směru druhém současně tam, kde se odstraňují obtíže, spojené se získáváním dokladů o nezvěstnosti - to je v podstatě stejné - se jeví nutnost lhůtu, stanovenou do února příštího roku prodloužiti do konce roku 1923. Tedy po této stránce zákon sám činí jedině nutná opatření, aby při praktickém provádění zákona nikdo, kdo nárok na důchod má, nebyl zkrácen.

Slavná sněmovno! Ještě dnes je na denním pořadu druhý návrh vládní, který současně pojednává o otázkách, týkajících se válečných poškozenců, a kde v souvislosti s tímto zákonem budu zde tlumočiti jednotné názory soc.-politického výboru, vztahující se k otázce péče o válečné poškozence.

Při tomto zákoně prosím ještě v závěru o přijetí resoluce, kterou přijal soc.-politický výbor, a to resoluce posl. Ant. Nováka, podle které vláda se žádá, aby v době nejkratší předložila návrh zákona, podle kterého pro přihlášky k nároku na důchod válečných poškozenců byla stanovena nová lhůta. Zákon sám prodlužuje lhůty stanovené novelou. Při praktickém provádění zákona, týkajícího se péče o válečné poškozence, přišlo se k poznání, že lhůta původně stanovená do března nestačila; později slavná sněmovna přijatým zákonem prodloužila ji do 31. prosince 1921. Ale dnes seznáváme, že ani tato lhůta naprosto nestačila. Objevují-li se snad ojedinělé případy v Čechách a na Moravě, že váleční poškozenci z různých důvodů neučinili ve lhůtě zákonem stanovené přihlášku, neuplatnili svého nároku na důchod, pak v míře netušené, v rozsahu přímo velikém, objevuje se tento poměr na Slovensku a na Přikarpatské Rusi. Tam jednak nedokonalou informací, které válečným poškozencům se dostalo se strany těch, kteří je měli informovati v obcích, a také do značné míry neznalostí čtení a psaní u těchto postižených - přirozeně jim to nevytýkám, ti ubožáci za to nemohou, ale stav takový skutečně se objevil - je veliký počet těch, kteří svojí, včas nepodanou přihláškou zbavují se nároků na důchody.

Slavná sněmovno! To je poměr naprosto neudržitelný. Přirozeně tam, kde jde obzvláště v celé řadě případů o sirotky - sirotci ovšem za to nemohou, neboť v určitých případech nemůže býti učiněn odpovědným ani poručník toho sirotka - není myslitelno, aby takovýmto způsobem váleční poškozenci byli o svá, zákonem zaručená práva připraveni.

Z toho důvodu soc.-politický výbor přijal resoluci, o které zde také mluvím, a prosím slavnou sněmovnu, aby vládní návrh zákona schválila v původním znění, a aby zároveň schválila resoluci, neb pevně předpokládám, že po schválení této resoluce ministerstvo soc. péče neprodleně učiní veškerá opatření, aby lhůta k přihláškám, podle původního zákona končivší dnem 31. prosince 1921, znovu byla otevřena a znovu bylo umožněno, aby ti, kteří nárok na důchod mají, se přihlásili.

Pokud jde o druhý zákon, dovolím si ještě při jeho projednávání tlumočiti některé názory sociálně-politického výboru, jež jsou úzce spiaty s požadavky válečných poškozenců.

Doporučuji, aby vládní návrh zákona schválen byl v původním znění. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji, za výbor rozpočtový, panu posl. Kasíkovi.

Zpravodaj posl. Kasík: Slavná sněmovno! Rozpočtový výbor projednal navrženou vládní předlohu zákona a doporučuje ji i s připojenou resolucí výboru soc.-politického poslanecké sněmovně ku přijetí. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen. Debata odpadá.

Budeme hlasovati.

Prosím o zaujetí míst. (Děje se.)

Míním dáti hlasovati najednou o celé osnově zákona, obsahující pouze čtyři paragrafy, o nadpisu a úvodní formuli. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo souhlasí tedy s celou osnovou zákona o 4 paragrafech, s nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna v prvém čtení přijala tuto osnovu zákona. Druhé čtení dám na pořad schůze příští.

Zbývá nám ještě rozhodnouti o resoluci výboru soc.-politického, která je doporučena také výborem rozpočtovým a je obsažena v tištěné zprávě.

Kdo souhlasí s touto resolucí, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Také resoluční návrh je schválen, a tím je vyřízen odst. 5. pořadu dnešní schůze.

Provedeme teď ještě hlasování o odstavci 1., při němž bylo hlasování odloženo.

Zpravodaji jsou p. posl. Johanisa p. posl. Kasík. Prosím, aby zaujali místo referentské. (Děje se.)

Jest to tedy:

ad 1. Hlasování o zprávě výboru soc.-politického a rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3881), o další výplatě drahotních přídavků k důchodům invalidním a starobním, vypláceným na Hlučínsku (tisk 3912).

Zákon tento má pouze dva paragrafy a není pozměňovacích návrhů. Míním tedy dáti o něm hlasovati v celku, najednou. (Námitek nebylo.)

Námitek není, budeme hlasovati, jak jsem uvedl.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, s jeho dvěma paragrafy, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém pány zpravodaji, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím poslanecká sněmovna přijala tuto osnovu zákona v prvém čtení. Druhé čtení dám na pořad schůze příští.

Tím je vyřízen odst. 1. pořadu dnešní schůze a přikročíme ke druhému, jímž je:

2. Druhé čtení osnovy zákona o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jez převahou nemají plniti úkoly správní (tisk 3891).

Zpravodaj je pan posl. Špaček. Prosím, aby zaujal místo referentské. (Děje se.).

Má pan zpravodaj nějakou korekturu?

Zpravodaj posl. Špaček: Nikoli.

Předseda: Nemá, budeme tedy hlasovati.

Kdo ve druhém čtení souhlasí s osnovou zákona tohoto tak, jak ji poslanecká sněmovna přijala ve čtení prvním, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím posl. sněmovna přijala osnovu zákona o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní, také ve čtení druhém.

Tím je vyřízen odst. 2. pořadu dnešní schůze.

Přikročíme ke třetímu, jímž je:


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP