Úterý 7. listopadu 1922

Začátek schůze v 11 hod. 25 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: dr. Czech, inž. Botto, Buříval, dr. Hruban.

Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.

205 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda Švehla, ministři Bechyně, dr. Franke, Malypetr, dr. Markovič, Novák, Stříbrný, Šrámek, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 164. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Stodolovi pro neodkladné zaměstnání, posl. Mlčochovi a Najmanovi z rodinných důvodů, na dnešní a zítřejší schůzi posl. Čuříkovi pro neodkladné záležitosti a posl. Kaderkovi z rodinných důvodů.

Nemocí omlouvá se posl. dr. Bartošek.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Bobek.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Do výboru rozpočtového vyslal:

Klub poslanců čsl. národní demokracie na schůze dne 2. listopadu 1922 posl. Petrovického za posl. dr. Matouška a posl. dr. Matouška za posl. Petrovického, na schůzi dne 6. listopadu 1922 posl. Petrovického za posl. dr. Matouška.

Klub poslanců čsl. sociálně-demokratické strany dělnické na schůzi dne 30. října 1922 posl. Němce za posl. Al. Kříže, na schůzi dne 6. listopadu 1922 posl. Ant. Nováka za posl. Bendu, posl. Bendu za posl. Biňovce, posl. Biňovce za posl. Ant. Nováka.

Klub poslanců der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei na schůzi dne 31. října 1922 posl. R. Fischera za posl. Schweichharta; na schůzi dne 3. listopadu 1922 posl. dr. Holitschera za posl. R. Fischera, na schůzi dne 7. listopadu 1922 posl. R. Fischera za posl. dr. Holitschera.

Klub poslanců der christl.-soz. Volkspartei na schůzi dne 6. listopadu 1922 posl. dr. Petersilku za posl. Bobka.

Klub poslanců republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu vyslal do výboru kulturního posl. Oriška za posl. dr. Hálka, do výboru zdravotního posl. Haupta za posl. dr. Hálka.

Klub poslanců der deutsch. soz.-dem. Arbeiterpartei vyslal do výboru sociálně-politického na schůzi dne 30. října 1922 posl. Schäfera za posl. dr. Haase, na schůzi dne 2. listopadu 1922 posl. Grünznera za posl. Pohla, na schůzi dne 3. listopadu 1922 posl. Pohla za posl. Grünznera.

Klub poslanců der deutsch. Nationalpartei vyslal do výboru rozpočtového posl. dr. E. Feyerfeila za posl. dr. Baerana.

Předseda: Předseda vlády sdělil přípisem ze dne 28. října 1922, č. j. 31.724/22 m. r., že vláda předložila senátu k projednání a schválení Národním shromážděním návrh i zákona, kterým se mění ustanovení trestních řádů o tom, kdo má právo býti posluchačem veřejného hlavního líčení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Předseda senátu sdělil přípisem ze dne 25. října 1922 k tisku 1455 sen., že senát ve své 129. schůzi dne 24. října 1922 jednal o zprávě kulturního výboru o návrhu sen. Lukeše a soudr. (tisk 1301 sen.) na poznačování letopočtu na knihách odborných a učebnicích (tisk 1455 sen.) a schválil návrhy obsažené ve zprávě výborové.

Předseda: Presidium nejvyššího účetního kontrolního úřadu zaslalo sem přípisy ze dne 15. října 1922:

Závěrečný účet státních výdajů a příjmů za listopad a prosinec 1918 (č. 2182/pres.1922),

Závěrečný účet stá ní za rok 1919 (čís. 2181/pres.-1922).

Došly některé dotazy a odpovědi. Žádám jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Dotaz posl. Sedláčka a soudr. ministru financí o přeřazení krajů okresů vizovského, uhersko-brodského a bojkovského ze skupiny obilnářské neb obilnářsko-bramborářské do oblasti pastvinné.

Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru školství a nár. osvěty, zda jest ochoten dáti spravedlivě vyšetřiti případ potrestání Miroslavy Janečkové z Vyškovic, žákyně III. tř. obč. školy v Zábřehu nad Odrou, učitelkou Hyánkovou pro vítání arcibiskupa dr. A. C. Stojana při udílení svátosti biřmování ve Staré Bělé u Mor. Ostravy.

Pilný dotaz posl. dr. Luschky ministru financí o zastavení provozu Razumovského továrny na lepenku v Anině Dolině.

Dotaz posl. Simma a druhů ministru pošt a telegrafů, aby bylo konečně vystavěno telefonní vedení v Radle, v okrese jabloneckém n. N.

Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru železnic o dosud i nepřevzatých pensistech státních drah a o úpravě jejich požitků.

Dotaz posl. dr. Schollicha ministru financí o jazykové praxi ústředního ředitelství československé tabákové režie v Praze.

Dotaz posl. dr. Luschky ministru financí o odpočivném vrchního dozorce finanční stráže v. v. Jana Lacha z Českého Těšína.

Dotaz posl. dr. Lodgmana ministru školství a nár. osvěty, aby byla vyplacena subvence starokatolické církvi.

Dotaz posl. dr. Lodgmana ministru vnitra o náhradě válečných škod, které utrpěl československý státní občan Rudolf Fröml v Nadybách-Wojutyczích u Samboru v Malopolsku.

Dotaz posl. Simma a druhů ministru železnic o nanejvýše nutné přestavbě a vybudování nádraží v Jablonci n. Nisou.

Odpověď ministra veř. prací na dotaz posl. Tausika o státním hospodářství ve vládním referátu veřejných prací v Bratislavě.

Odpověď ministra veř. prací na dotaz posl. Rýpara a druhů o podání návrhu horního zákona, jímž by vzati byli majitelé domů a pozemků v uhelných revírech v ochranu proti uhelným dolům.

Odpověď ministra veř. zdravotnictví na dotaz posl. dr. Lelleyho o poměrech v ústavu Pasteurově.

Odpověď ministra veř. prací na dotaz posl. Kostky, dr. Kafky a druhů o nezaměstnanosti ve falknovském uhelném revíru, či o provádění nouzových prací v této oblasti.

Odpověď ministra soc. péče na dotaz posl. Mlčocha o volbách do okresní nemocenské pokladny v Jevíčku.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byla tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3832. Zpráva výboru soc.-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona, jímž se povoluje dodatečný úvěr k podpoře nezaměstnaných a k čelení nezaměstnanosti vůbec.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány vládní návrhy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3825. Vládní návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení o přímých daních, platných na Slovensku a v Podkarpatské Rusi pro rok 1923.

Tisk 3826. Vládní návrh zákona o úpravě hospodaření ve státních závodech, ústavech a zařízeních, jež převahou nemají plniti úkoly správní.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly rozdány odpovědi.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3807. sbírka odpovědí:

I. min. železnic na interp. posl. dr. Hanreicha, Schälzkyho, dr. Brunara, inž. Junga, dr. Kafky a druhů o jazykových přehmatech na státních drahách (tisk 3442/XXIII),

II. min. vnitra a min. pro sjednocení zákonodárství a organisace správy na interp. posl. dr. Lodgmana druhů o nápadném povýšení odborových přednostů dr. Ladislava Sapary a Hugona Kubáta (tisk 3700/II),

III. min. vnitra na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o uličních tabulkách v Teplicích-Šanově (tisk 3610/VIII),

IV. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, že ze státní tkalcovské školy v Kežmarku byl propuštěn dílovedoucí Vilém Palumbiny (tisk 3781/XXXIX),

V. min. spravedlnosti a vnitra na interp. posl. dr. Raddy a druhů o zabaveném provolání (tisk 3740/XX),

VI. min. školství a nár. osvěty na interp. posl. dr. Raddy a druhů o nuceném vyřadění dítěte z německé školy v Českých Křídlovicích v politickém okrese znojemském (tisk 3670/I),

VII. min. vnitra na interp. posl. inž. Kalliny a druhů o neslýchané censurní praxi, jež směřuje zvláště proti chomůtovskému časopisu "Deutsches Volksblatt" (tisk 3785/XII),

VIII. min. obchodu na interp. posl. Roschera, Hillebranda, Häuslera, Palme a druhů o nezaměstnanosti ve výrobě výšivek, krajek, síťkových tkanin a záclon (tisk 3519/XVIII),

IX. min. vnitra a min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o zabavení časopisu "Deutsche Volkswehr" ve Frýdku ze dne 9. dubna 1921 (tisk 3781/XVIII),

X. min. zemědělství na interp. posl. Vrabce a soudr. ve mzdové záležitosti a za příčinou uzavření kolektivních smluv pro dělníky pracující u správ v Báňské Bystřici, Žarnovici atd. (tisk 3740/III).

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány těsnopisecké zprávy o 159. a 160. schůzi posl. sněmovny.

Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk. 3817. Návrh posl. Windirsche a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 29. ledna a n., jímž se zatímně upravuje organisace hospodářských lidových škol.

Tisk 3821. Návrh posl. dr. Hálka, Sychravové, dr. Vrbenského a soudruhů na vydání zákona o částečném zákazu námezdného kojení.

Tisk 3822. Návrh posl. Horáka, Najmana a druhů, kterým se pozměňují ustanovení §§ 12 a 13 zákona ze dne 16. března 1921, č. 116 Sb. z. a n., o splatnosti přímých daní státních a vybíraných k nim přirážek samosprávných svazků i a příspěvků, pak o úrocích z prodlení a úrocích náhradních z těchto dávek, jakož i z poplatků přímo placených.

Tisk 3824. Návrh posl. Svobody a soudr. na poskytnutí nouzové podpory okresu tišnovskému a boskovickému na Moravě.

Tisk 3829. Návrh posl. Horáka, Vávry a druhů na novelisaci zákona o dani z majetku a z přírůstku na majetku.

Tisk 3830. Návrh posl. Patzela, Wenzela a druhů o podpoře nezaměstnaných.

Tisk 383. Návrh posl. Horáka, Anděla a druhů, aby ministerstvo zásobování zrušilo lichevní úřady.

Předseda: Přikazuji výboru imunitnímu:

Žádost okr. soudu pro přestupky v Praze ze dne 27. října 1922, čís. U IV 757/22, za vydání posl. Jos. Kříže pro urážku na cti contra Müller (čís. 249 imunit.).

Žádost vrch. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 27. říj na 1922, č. 10.365/22, za vydání k trestnímu stíhání posl. Tausika pro zločin podle § 2, odst. 1 a § 3, odst. 1 zák. čl. XL z r. 1914 (čís. 250 imunit.).

Žádost vrch. stát. zastupitelství v Košicích ze dne 2. listopadu 1922, č. 10.527/22, za vydání k trestnímu stihání posl. Tausika pro urážku na cti contra dr. Mičura (čís. 250 imunit.).

Přípis okr. soudu v Jičíně ze dne 25. října 1922, č. U IV 328/22, kterým se odvolává žádost za vydání k trestnímu stihání posl. dr. Schollicha pro přestupek podle § 491 tr. z. a čl. V zákona ze dne 47. prosince 1862, č. 8 ř. z. z roku 1863 (čís. 190 imunit.).

Předseda vlády předložil:

Přípisem ze dne 29. října 1922, m čís. j. 31.745/22 m. r., nařízení vlády ze dne 19. října 1922, jímž se vzhledem k ukončení působnosti Československé komise lihové činí opatření pro přechodné hospodaření lihem v době, než provedena bude zákonná jeho úprava.

Přikázal jsem výboru zásobovacímu, výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností a výboru rozpočtovému.

Přípisem ze dne 29. října 1922, čís. j. 31.746/22 m. r., nařízení vlády ze dne 21. října 1922 o výpovědní lhůtě pracovních (služebních) poměrů při hromadném propouštění zaměstnanců po dobu hospodářské krise.

Přikázal jsem výboru soc.-politickému.

Přípisem ze dne 21. října 1922, čís. jed. 31.082/22 m. r., vyjádření ministerstva železnic k resoluci, týkající se převzetí mimořádného podpůrného fondu nemocenské pokladny Ústecko-Teplické dráhy, jež přijata byla ve 153. schůzi posl. sněmovny dne 23. června 1922 (k tisku 3733).

Přikázal jsem výborům dopravnímu a rozpočtovému.

Přípisem ze dne 23. října 1922, čís. jed. 31.110/22 m. r., vyjádření ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy k resoluci o povznesení úrovně a způsobilosti zdravotních rad pořádáním kursů pro jejich členy, jež přijata byla v 156. schůzi posl. sněmovny dne 26. června 1922 (k tisku 3744).

Přikázal jsem výborům zdravotnímu, rozpočtovému a soc.-politickému.

přípisem ze dne 24. října 1922, čís. jed. 31.413/22 m. r., vyjádření ministerstva nár. obrany k resoluci o převzetí vojenských nemocnic do civilní správy, jež přijata byla poslaneckou sněmovnou ve 154. schůzi dne 24. června 1922 (k tisku 3726).

Přikázal jsem výborům zdravotnímu, soc.-politickému a rozpočtovému.

Přípisem ze dne 2. listopadu 1922, č. j. 30.271/22 m. r., vyjádření ministerstva financí k resoluci o vytvoření finančního ústředí pro družstevní svazy živnostenské a jejich financování vládou, jež přijata byla poslaneckou sněmovnou v 119. schůzi dne 12. ledna 1922 (k tisku 3317).

Přikázal jsem výboru rozpočtovému a výboru pro záležitosti průmyslu, obchodu a živností.

Přípisem z téhož dne, č. j. 31.597/22 m. r., vyjádření ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy k resoluci, týkající se zřízení sociálně-lékařských akademií, jakož i reformování fysikátní zkoušky, jež přijata byla poslaneckou sněmovnou v 156. schůzi dne 26. června 1922 (k tisku 3744).

Přikázal jsem výborům zdravotnímu, rozpočtovému a soc.-politickému.

Přípisem ze dne 4. listopadu 1922, č. j. 32.056/22 m. r., vyjádření ministerstva veř. prací k resoluci, týkající se zachování nabytých výhod a nároků dosavadním členům bratrských pokladen při přeměně jich dle zákona o pojištění u báňských bratrských pokladen, jež přijata byla ve 154. schůzi poslanecké sněmovny dne 24. června 1922 (k tisku 3745).

Přikázal jsem výborům soc.-politickému a rozpočtovému.

Jednací zápisy o 159., 160. a 163. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy a, poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.

Přistupujeme k projednávání pořadu schůze, a to nejprve k 1. odstavci:

1. Zpráva výboru rozpočtového a výboru zahraničního k usnesení senátu (tisk 3597) o vládním návrhu zákona o úpravě osvobození osob exterritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek (tisk 3771).

Zpravodaji jsou: za výbor rozpočtový pan posl. dr. Nosek, za výbor zahraniční p. posl. dr. Uhlíř.

Uděluji prvnímu zpravodaji - za výbor rozpočtový - panu posl. dr. Noskovi slovo.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Úprava otázky, jakým způsobem osoby exterritoriální mají býti osvobozeny od jednotlivých tuzemských daní a dávek, nebyla v bývalé Rakousko-uherské říši normována jednotným zákonem. Příslušná ustanovení byla rozptýlena v jednotlivých zákonech specielních. A toto celé zákonodárství, jako v jiných oborech, bylo převzato naším samostatným státem. Praktická potřeba vyžádala si ovšem, jak o tom podá zprávu zejména p. zpravodaj výboru zahraničního, nové speciální úpravy. Já se zde musím omeziti se stanoviska výboru rozpočtového jen na vytknutí některých věcí, které jsou důvodem, aby rozpočtový výbor doporučil přijetí osnovy zákona tak, jak projednána byla v senátě.

Dovoluji si upozorňovati, že původní znění vládní osnovy bylo odchylné, a to zásadně odchylné od znění dnes navrhovaného, poněvadž hned první paragraf počínal slovy, že ministr financí se zmocňuje, aby zařídil to a ono. Po této stránce byla shledána osnova závadnou, zejména v tom smyslu, že by se tím udělovalo zmocnění orgánům státním, což by se stanoviska legislativního a potom také se stanoviska prestyže parlamentu nebylo považováno za dosti vhodné. Z toho důvodu výbor v § 1, odst. 1 celou stylisaci pozměnil, takže sám autoritativně stanoví podmínky osvobození v tom smyslu, že zahraničním zástupcům, pokud jim podle práva mezinárodního přísluší exterritorialita a pokud je zaručena vzájemnost, přísluší osvobození od tuzemských daní a dávek.

Ovšem v praksi narazilo se zde na určité pochybnosti. Vyskytly se totiž případy, že někdo, kdo tak přesně si neuvědomil, zda sám také spadá do okruhu osob exterritoriálních, začal si při přechodu hranic osobovati různá osvobození, která mu nelze tak všeobecně přiznati, a pak také vyskytují se v praksi pochybnosti, kdy kterou daň třeba považovati za stejnou s daní naší. Z toho důvodu odvažoval rozpočtový výbor za docela vhodné, aby zachoval v osnově zákona druhý odstavec § 1, a to zejména z těchto důvodů:

Pokud se týká pojmu exterritoriality samé, není to dosud nic, co by bylo právně docela pevně fixováno, a já znovu na to upozorňuji, že tato práva exterritoriality začaly by si osobovati nejen osoby, které jsou skutečně nositeli a representanty cizí státní výsosti, nýbrž také osoby, které jsou tam v podřízeném služebním postavení, z čehož pak vznikají jisté nepřístojnosti při odbavování celním atd.

Otázka další jest více komplikovaná: jde přímo o pojem vzájemnosti. A tu dovolím si uvésti případ, kdy otázka sama by narážela na obtížné řešení. Vezměme si vzájemné srovnání anglické daně income tax s naší daní příjmovou. V teorii nesrovnávají se názory finančních právníků na strukturu anglické daně income tax. Někteří se domnívají, že je to jednotná daň, rovnocenná naší dani příjmové, jen odlišně vybíraná z jednotlivých výnosů, kdežto druzí se domnívají, že je to systém jednotlivých daní výnosových, který nemá dohromady ničeho, čím by se rovnal naší dani příjmové.

Tu se může jednati v praksi o konkrétní otázku: Zástupce anglický by se domáhal osvobození od daně příjmové u nás z toho důvodu, že naši diplomatičtí zástupci v Anglii jsou osvobozeni od income tax, a mohl by jíti dále a říci, že má býti osvobozen i od daně pozemkové a domovní, poněvadž tato income tax v Anglii zahrnuje podle jeho názoru všechny tyto specielní daně, které zde u nás existují.

Tu je viděti, že bychom se dostali v praksi do různých komplikací a nesnází, že tu tedy musí býti orgán, který by rozhodoval, co v konkrétním případě třeba považovati za náplň pojmu reciprocity a pod. Teď jde ještě o další otázku, pokud se týče budov vyslanectví. Tu budova, případně zahrada a palác, podle práva mezinárodního považuje se za exterritoriální část cizího území, a přísluší mu tedy exterritorialita. V praksi stal se akutní případ, že na příklad cizí příslušník, požívající skutečně a nesporně exterritoriality, opatřil si u nás soukromý majetek, nějaký zámek se zahradou, po případě polnosti a na základě své exterritoriality počal vymáhati osvobození od našich tuzemských daní, pozemkové a domovní, ať už činžovní nebo třídní. Zde podle všeobecných zásad nebylo by možno přiřknou i mu osvobození, ale poněvadž důvody státní v mezinárodním styku žádají opatrný postup vůči zástupcům cizích mocností, vyhražuje se zde ministerstvu financí, aby v dohodě s ministerstvem zahraničí, uvážilo náležitě okolnosti příslušného případu a osvobodilo event. v takovém případě cizího příslušníka od placení daní.

Bylo by nejlépe, kdyby docela přesným způsobem mohlo se v zákoně stanoviti, kdo jsou osoby exterritoriální a kdy nastává případ reciprocity, poněvadž naznačený praktický případ znemožňuje, aby při všech osobách, které byly označeny za osoby exterritoriální, předem bylo zákonem stanoveno, kdy jsou tu případy reciprocity. Poněvadž tedy prakse žádá, aby in concreto mohlo býti rozhodnuto, zda příslušné zákonné podmínky tu jsou, nezbývá, než do zákona pojmouti zmocnění, aby ministerstvu financí byl dán pouvoir plynoucí ze zákona, aby tyto otázky v konkrétních případech rozřešilo.

Docela podobné jsou motivy, které vedly k ustanovení v § 4. Poválečné poměry, které mají za následek novou úpravu poměrů v Evropě, ukazují na tak zvaných rozhraničovacích komisích, jako je dunajská a pod. - které nejsou přímo missemi diplomatickými, nýbrž missemi rázu mezinárodního ad hoc ustanovenými - že také tam mohlo by býti pro náš stát škodlivo, když by některým osobám, které nejsou příslušníky našeho státu a zdržují se u nás, nebyly poskytnuty uvedené výhody po této stránce berní. Z uvedených důvodů bylo nutno stanoviti i pro tyto osoby určitá osvobození, která musí provésti in concreto ministerstvo financí. Tím se ovšem nemíní, že by cizím soukromým propagačním společnostem měla taková osvobození býti přiznána, což bylo zdůrazněno v důvodové zprávě rozpočtového výboru.

Z vedených důvodů doporučuji jménem rozpočtového výboru, aby slavná sněmovna této osnově zákona udělila ústavní schválení. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo zpravodaji za výbor zahraniční, panu posl. dr. Uhlíři.

Zpravodaj posl. dr. Uhlíř: Slavná sněmovno! Dámy a pánové! K zákonu o úpravě osvobození osob exterritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek, jejž mám doporučiti vašemu schválení jménem výboru zahraničního, budiž mně dovoleno několik mezinárodně-právních poznámek.

Mezinárodním uznáním vstoupil samostatný stát československý v mezinárodní společenství států. Jako člen tohoto společenství má vůči ostatním členům práva a závazky, jež právo mez národní ukládá. Ze základní myšlenky společností států vyplývá, že každý stát má právo i povinnost udržovati stálé styky s ostatními členy mezinárodního společenství. K těmto stykům patří především diplomatický styk mezi státy, kterýžto styk jest zrovna tak stár, jako vlastní mezinárodní právo samo. Není však jedinou formou styků mezi státy. Zejména v době nejnovější setkáváme se s rozmanitými jinými formami styků mezinárodních. Sem spadají různé misse, soudy mezinárodní atd.

V mezinárodním styku musí každý stát říditi se zásadami, jimiž právo nebo zvyklosti mezinárodní onen styk upravují. Stát nemůže se vůči ostatním členům mezinárodního společenství uzavírati čínskou zdí, nýbrž musí se snažiti ve svém vlastním zájmu, aby styk s jinými státy co možná nejvíce usnadnil, aby zejm na zachovával všechny zásady, jimiž právo a zvyklosti mezinárodní styk mezi státy upravují. K těmto zásadám patří ohledně určitých orgánů mezinárodního společenství též ta, že se těmto orgánům přiznává ve státě přijímající částečné vyjmutí z podřízenosti a jurisdikce territoriální. Osoby tyto se nazývají exterritoriálové.

Ohledně všech osob, které dnešní právo mezinárodní čítá k exterritoriálům, není jednotných pravidel, pokud jde o jejich výsady. Jistá pravidla vytvořil obyčej především ohledně diplomatických zástupců a hlav států. Těmto osobám přiznává právo mezinárodní výsady největší. Tyto jsou v praksi též nejdůležitější. Ostatním osobám exterritoriálním přiznávají se různé výhody s větším nebo menším omezením.

Jednou z výhod, jež právo a zvyklosti mezinárodní přiznávají osobám exterritoriálním, jest osvobození od určitých veřejných dávek. V literatuře práva mezinárodního se prostě v tomto směru uvádí, že osvobození toto vztahuje se na všechny státní a komunální přímé a osobní daně a dávky, jakož i na osobní úkony, avšak nikoli na daně pozemkové, živnostenské a nepřímé. V praksi dochází však velmi často ke sporům, příčinou toho jest především různé pojímání povahy jednotlivých daní a dávek v jednotlivých státech, různé nazírání na věcný rozsah a obsah osvobození osob exterritoriálních a různé nazírání na vymezení okruhu osob, jimž osvobození má býti přiznáno. Dále spory výše zmíněné zaviňuje i ta okolnost, že pojmy "veřejné osobní dávky" a "přímé nebo nepřímé daně" dnes vývojem národního hospodářství a finanční vědy mají jiný obsah než bylo tomu dříve. Tím se stává, že osoby exterritoriální domáhají se dnes osvobození i od takové daně, kterou dnešní věda finanční čítá k daním nepřímým, kdežto dříve byla taková daň zařazována mezi daně přímé. Tato nesnáz se zvyšuje samozřejmě tím, že nekryjí se vždy jednotlivé druhy daní a dávek jednoho státu s daněmi a dávkami státu druhého.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP