Úterý 13. června 1922

Začátek schůze ve 2 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Anděl, dr. Gažík.

211 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, dr. Mičura, Aug. Novák, inž. L. Novák, Srba, Staněk, Šrámek, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský; za ministerstvo financí odb. přednosta dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda: Zahajuji 145. schůzi poslanecké sněmovny.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Jar. Markovi, Ant. Černému a dr. Jurigovi pro neodkladné zaměstnání, na dnešní a zítřejší schůzi posl. Zavřelovi a Jančekovi rovněž pro neodkladné zaměstnání, na dnešní schůzi a na schůzi páteční posl. Stodolovi z téhož důvodu.

Chorobou na měsíc červen omlouvá se pí. posl. Purkyňová a předkládá lékařské vysvědčení.

Byly provedeny změny ve výborech. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Klub poslanců republikánské strany čsl. venkova vyslal do výboru rozpočtového posl. Jana Černého za posl. dr. Kubíčka, do výboru zásobovacího posl. Bráneckého za posl. Tůmu.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru zásobovacího posl. Bergmana za posl. Zavřela.

Klub poslanců komunistické strany Československa vyslal do výboru imunitního posl. Hakena za posl. dr. Šmerala, do výboru zásobovacího posl. Malou za posl. Skaunicovou a posl. Tesku za posl. Mikulíčka.

Předseda: Došly některé spisy: vládní návrhy, iniciativní návrhy, dotazy atd. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Předseda vlády přípisem čís. 19.094/22 m. r. ze dne 10. června 1922 zaslal vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení

Národnímu shromáždění "Úmluva o úpravě vzduchoplavby", sjednaná v Paříži 13. října 1919, s dodatečným protokolem ze dne 12. dubna 1920.

Návrh posl. dr. Matouška, dr. Lukavského, G. Navrátila, Špačka a druhů na úpravu zaopatřovacích požitků úředníků samosprávných, pokud odešli do výslužby před 1. dnem měsíce září 1919, a jejich vdov a sirotků.

Návrh posl. dr. Labaya, Hlinku, Boboka, dr. Gažíka, dr. Kubiša, dr. Budaya, dr. Jurigu, Onderča, Hancka, Tománka, Vrabca, Tomíka a spol. na zmenu ústavnej listiny Československej republiky zo dna 29. februára 1920, ktorým sa samospráva Slovenska uzákonuje.

Návrh dr. Vanoviča a spol. na vynesenie zákona o doplnení pozemnoknižného nariadenia na Slovensku a v Podkarpatskej Rusi.

Návrh posl. Chlebounové, dr. Hnídka a spol. v záležitosti živelní pohromy v okresu Lanškrounském, Žambereckém a Ústí n. Orl.

Návrh posl. Dubického a soudr. na vykoupení místa, na němž byli popraveni a jsou pohřbeni stateční hrdinové tak zvané rumburské vzpoury v r. 1918, státem.

Dotaz posl. Skaláka ministru zemědělství o zabrání pozemků obyvatelstva obce Stará Simera v Podkarpatské Rusi čsl. státní lesní správou.

Dotaz posl. Modráčka, Hudce a spol. ministru školství a nár. osvěty stran jmenování zástupců občanstva do českého školního výboru v Klatovech.

Dotaz posl. Sedláčka a soudr. ministru školství a nár. osvěty o tělesném potrestání dítek školních učitelkou Polákovou v Podivíně.

Dotaz posl. dr. Noska, dr. Mazance, Myslivce, Adámka a soudr. ministru vnitra, že se neprovádějí rozhodnutí úřadů správních.

Dotaz posl. Rýpara a druhů ministru školství a nár. osvěty v záležitosti započítání let z duchovní správy učitelům náboženství obecných a občanských škol na Moravě a ve Slezsku.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány zprávy a vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 3650. Zpráva I. branného výboru a II. rozpočtového výboru o vládním návrhu zákona (tisk 563) o úpravě požitků pro mužstvo čs. vojska, jemuž není vojenská služba povoláním.

Tisk 3660. Zpráva I. výboru zásobovacího, II. výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 3543), kterým se zrušuje úřad (ministerstvo) pro zásobování lidu.

Tisk 3652. Vládní návrh zákona, jímž se povoluje užíti dílčích dlužních úpisů, které vydá hlavní město Praha do úhrnné výše 1,500.000 liber šterlinků a 7,500.000 dolarů, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů, pak platiti cla slosovanými titry a splatnými kupóny.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy. Žádám o jejich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 3653. Návrh posl. Kaderky, Šamalíka a soudr. na doplnění zákona ze dne 16. dubna 1919, čís. 215 Sb. z. a n., o zabírání velkého majetku pozemkového.

Tisk 3656. Návrh posl. Bergmana, Maška a soudr., aby byly vyšetřeny škody způsobené živelní pohromou v okresu Lounském a poškozeným aby poskytnuta byla výpomoc ze státních prostředků.

Tisk 3603. Návrh posl. dr. Lodgmana a druhů na prozatímní zrušení činžovní daně.

Tisk 3639. Návrh posl. Šamalíka a druhů v záležitosti živelních pohrom, jež postihly kraje moravské, hlavně Tišnovsko a Kunštátsko.

Tisk 3647. Návrh posl. Pelikána, Langra a spol. na pomocnou akci pro pohořelé v Labudicích na Moravě.

Tisk 3648. Návrh posl. Jokla, Uhla, Kaufmanna a druhů na změnu zákona ze dne 19. března 1920, č. 193 Sb. z. a n. (branného zákona), a zákona ze dne 19. března 1920, č. 196 Sb. z. a n.

Tisk 3659. Návrh posl. Geršla a soudr. o soustředění státních dodávek a prací v ministerstvu obchodu.

Tisk 3640. Návrh posl. Bergmana, Maška, dr. Matouška a druhů na vydání zákona ohledně zajištění existence trvalých i vysloužilých zaměstnanců na zabraném pozemkovém majetku.

Tisk 3645. Návrh posl. Krause a druhů o hospodářské krisi, která postihla stav obchodní a živnostenský, jakož i průmysl, a tím zaviněné a stále vzrůstající nezaměstnanosti, a aby vláda učinila všechny prostředky, aby zadržela úpadek těchto stavů.

Tisk 3646. Návrh posl. Windirsche, Böllmanna a druhů na změnu některých ustanovení zákona ze dne 8. dubna 1920, č. 309 Sb. z. a n., o dávce z majetku a z přírůstku na majetku.

Předseda: Předseda vlády zaslal přípisem ze dne 29. května 1922, č. j. 17.699/22 m. r., vyjádření ministerstva veř. zdravotnictví a tělesné výchovy k resoluci, týkající se předložení návrhu zákona o převzetí všech veřejných nemocnic do státní správy, jakož i vrácení zdravotní přirážky korporacím, jež vydržují veřejné nemocnice, jež přijata byla ve 106. schůzi posl. sněmovny dne 9. prosince 1921 k návrhu posl. R. Chalupy, Bendy a druhů (k tisku 3243).

Přikazuji výborům zdravotnímu a rozpočtovému.

Imunitnímu výboru přikazuji obnovenou žádost hlav. stát. zastupitelství v Bratislavě ze dne 7. června 1922, č. 6243/22, za souhlas k vydání posl. Tausika pro zločin § 158/II a 153/II tr. z.,

odvolané žádosti okresního soudu pro přestupky v Praze ze dne 3. června 1922, č. U II 1034/21 a U VII 181/22, za vydání posl. Sajdla v záležitosti ca posl. dr. Baeran a ca Sís (urážka na cti).

Jednací zápisy o 143. a 144. schůzi byly ve sněmovní kanceláři po 48 hodin vyloženy, a poněvadž nebyly proti nim podány písemné námitky, jsou schváleny podle § 73 jedn. řádu a budou podle téhož paragrafu vytištěny.

Pan posl. V. Mark žádá o udělení 4nedělní dovolené pro neodkladné zaměstnání (počínajíc dnem 9. června).

Pan posl. dr. Kőrmendy-Ékes žádá o udělení 10denní dovolené z rodinných důvodů.

Sněmovna je způsobilá se usnášeti.

Kdo souhlasí s udělením těchto dovolených, prosím, aby pozvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Tím dovolené jsou uděleny.

Navrhuji, aby výborům rozpočtovému a ústavně-právnímu pro

Tisk 3590. Vládní návrh zákona o rozšíření působnosti zemských úvěrních ústavů na Slovensko a Podkarpatskou Rus,

výboru rozpočtovému pro

Tisk 3589. Vládní návrh zákona, jímž se mění některá ustanovení zákona o dani z cukru,

výborům rozpočtovému a zahraničnímu pro

Tisk 3586. Vládní návrh, kterým se předkládá ke schválení N. S. smlouva mezi republikou Československou a republikou Rakouskou o urovnání tuzemského a cizozemského zdanění, zvláště o zamezení dvojího zdanění v oboru přímých daní, podepsaná ve Vídni dne 18. února 1922,

výboru živnostenskému pro

Tisk 3591. Vládní návrh zákona o nové úpravě statistiky zahraničního obchodu,

stanovena byla k podání zprávy, a to pro prvý návrh lhůta třídenní a pro všechny další lhůta pětidenní.

Kdo s návrhem tím souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Lhůty jsou schváleny.

Dále navrhuji, aby výborům brannému a rozpočtovému pro

Tisk 3592. Vládní návrh zákona, kterým se zrušují dosud platné zákony o vojenské taxe,

byla dána lhůta 6 týdnů.

Kdo s tímto návrhem souhlasí, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina, je přijato.

Navrhuji, aby výboru zdravotnickému, kterému přikazuji

Tisk 3598. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 764) o potírání pohlavních nemocí (tisk sen. 1332) (současně přikazuji též výboru soc.-politickému a rozpočtovému), stanovena byla k podání zprávy lhůta 5 dnů.

Kdo s navrženou lhůtou souhlasí, prosím, nechť zvedne ruku! (Děje se.)

To je většina. Přijato.

Dále navrhuji, aby výborům rozpočtovému a živnostenskému pro

Tisk 3585. Usnesení senátu o usnesení posl. sněmovny (tisk sen. 1313 a 1339) k návrhu posl. Dietla a soudr. (tisk 2698) a k návrhu posl. Patzela a soudr. (tisk 1844) na změnu §§ 85 a 100 hlavy I. zákona z 13. ledna 1913, č. 13 ř. z., a z 23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o dani výdělkové (tisk 3517),

výboru rozpočtovému pro

Tisk 3596. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1208), kterým stanoví se spotřební dávka z tabáku, sloužící za základ pro vyměření trestu při důchodkových přestupcích tabákových (tisk sen. 1334),

výborům zahraničnímu a rozpočtovému pro

Tisk 3597. Usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 1291) o úpravě osvobození osob exteritoriálních od státních a jiných veřejných daní a dávek (tisk sen. 1335)

stanovena byla lhůta k podání zprávy pro tisk 3585 pětidenní, pro tisk 3596 a 3597 lhůta třídenní.

Kdo s navrženými lhůtami souhlasí, prosím, nechť zdvihne ruku! (Děje se.)

To je většina. Lhůty jsou schváleny.

Přikročím k projednávání pořadu schůze, a to k 1. odstavci, jímž jest

1. zpráva výboru živnostenského k usnesení senátu (tisk 3546) o vládním návrhu zákona, kterým se mění čl. XIX zákona o celním sazebníku ze dne 13. února 1906, č. 20 ř. z., a čl. XIX uherského zákonného článku LIII z roku 1907 (tisk 3605).

Zpravodajem jest pan posl. Netolický. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. Netolický: Vážená sněmovno! Návrhem zákona, který projednáváme, má býti změněn článek XIX zákona o celním sazebníku ze dne 13. února 1906 a čl. XIX uher. zákonného článku LIII z roku 1907. Jde jen o vypuštění 2. bodu, 1. a 2. odstavce, článku XIX zákona a nahražení jeho zněním novým. Činí se tak z důvodu toho, že oproti rokům 1906 a 1907 jsou nyní jednak sazby celní a jednak poměry, pokud se týče propůjčení míst v celních skladištích, docela jiné, a je nutno ustanovení zákona změniti z toho důvodu, že ve znění zákonném z roku 1906 a 1907 jsou ustanoveny pevné sazby, které, poněvadž jsou ustanoveny zákonem, jinak než zákonem změniti nelze. Novým zněním zákona má se dáti vládě možnost, aby nařízením vládním ceny jakož i lhůty pro zboží, které na skladě nalézati se bude, bylo možno upraviti a změniti. (Předsednictví převzal místopředseda Buříval.)

Výbor pro záležitosti obchodu, průmyslu a živností, pojednav o tomto usnesení senátu, navrhuje poslanecké sněmovně, aby bod 2, odst. 1. a 2. článku XIX zákona ze dne 13. února 1906 a čl. XIX uherského zákonného článku LIII z r. 1907 nahradily se novým zněním podle návrhu tisku 3605. (Výborně!)

Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu. Ke slovu přihlášeni jsou pp. posl. Knirsch a Fischer R.

Předem, než udělím slovo, navrhuji podle usnesení předsednictva, aby lhůta řečnická byla stanovena na 15 minut. (Námitky nebyly.)

Námitek není, doba řečnická je stanovena na 15 minut. Jako první řečník je přihlášen p. posl. Knirsch. Žádám, aby se ujal slova.

Posl. Knirsch (německy): Slavná sněmovno! Na denním pořadu jest čistě hospodářská věc, avšak politika se nedá odděliti od hospodářství, a proto myslím, že mám právo, abych se při tomto hospodářském předmětu denního pořadu směl dotknouti také politiky, a to předmětu, jenž se zřetelem na stav v Rakousku se rozvíjející jest nanejvýš důležitý. Bod první ze čtrnácti bodů Wilsonových stanoví, že všechny mírové smlouvy mají býti sjednány veřejně a že se po uzavření mírových smluv nesmějí sjednávati žádné tajné diplomatické smlouvy nebo spolky. A dne 28. října 1918 napsal dnešní president této republiky Masaryk v pařížském časopise "Samostatnost" toto: "Český stát bude ideálním státem, neboť nebude míti vojska (Smích na levici.), nýbrž jen milici (Výkřiky německých poslanců.); s menšinami se bude laskavě nakládati (Nepokoj.) a nebude již žádné tajné diplomacie." (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!) Pánové, v diplomatických způsobech se nezměnilo nic od té doby, docela nic, od kdy pánové zaměnili císařský frak s palmami za demokratický občanský kabát.

Místopředseda Buříval (zvoní): Prosím pana řečníka, aby se držel věci. (Výkřiky německých poslanců. - Hluk na levici.) Prosím pana řečníka, aby pokračoval.

Posl. Knirsch (pokračuje): Výslovně jsem zjistil, pane předsedo, že tato věc souvisí s hospodářskými věcmi potud, že politika a hospodářství se nedají odděliti. (Souhlas na levici.) Nedávno jsem s tohoto místa poukázal na to, že se má mezi Československem a Francií sjednati tajná smlouva, jíž se Československá republika zavazuje, že se, dojde-li k válečným zápletkám, postaví Francouzům po bok s 500.000 muži. (Výkřiky německých poslanců.) Toto zjištění přešlo také do zahraničního tisku a také domácí tisk činil k tomu poznámky. Pan předseda vlády dosud o tom mlčel, a (Výkřiky německých poslanců.) žádná odpověď jest také odpověď.

Dnes můžeme oznámiti něco bližšího o těchto sjednaných tajných smlouvách a spolcích (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!), a dovoluji si na základě zprávy z nejvážnějšího pramene oznámiti, že podle této zprávy první tajnou smlouvu sjednal Beneš s Paříží dne 28. října 1918. Jí zavazuje se československá vláda vésti svoji politiku v tom směru, aby mírové smlouvy byly provedeny, a vedení armády svěřiti na 10 let francouzské misi. (Nepokoj a výkřiky na levici.) Útraty vojenské mise jdou na účet Československa (Nepokoj na levici.), nesmějí však ročně překročiti dva miliony franků. (Výkřiky na levici.) Jako vzájemnou službu pro Československo ustanovuje smlouva, že se v roce 1929 utvoří smíšená komise, která má konstatovati, zdali se Československo činně zúčastnilo provedení mírových smluv. (Výkřiky na levici.) Jestliže komise zjistí činnou účast, zřekne se Francie se své strany všech válečných dluhů, které vzešly do dne 1. ledna 1919. To jest zajisté tak zvaná osvobozovací taxa a náklady na předměty pro výzbroj armády, které do té doby byly dodány. (Výkřiky na levici.) Tolik v hlavní věci o první základní smlouvě. Tato tajná smlouva byla nyní rozšířena ještě dvěma dodatky. První dodatek byl uzavřen dne 24. dubna 1921. Mezi jiným obsahuje tato ujednání:

Jestliže otázka připojení Rakouska vstoupí do stadia uskutečnění, má Československo obsaditi Vídeň, Linec, Solnohrad, průmyslová střediska a vojensko-technické podniky až k pásmu po Vídeňské Nové Město. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte! - Hluk.) Francie obsadí Štyrský Hradec a Celovec. Rakouská spolková vláda bude o těchto opatřeních zpravena teprve 24 hodin před překročením hranice vojáky. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte! - Hluk na levici.)

Druhý dodatek jest ze dne 8. listopadu 1921. V něm béře Československo na vědomí spolek sjednaný dne 31. srpna 1921 mezi Francií a Polskem. Československo se dále zavazuje, že v dohodě s polskou vládou podnikne společně hospodářské a vojenské kroky proti Německu (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!), jestliže Francie zjistí, že středoevropský mír jest ohrožen.

Za ohrožení míru se považuje: 1. Ne dodržení článků versailleské mírové smlouvy. 2. Nepokoje v Německu jakéhokoli druhu. . . (Výkřiky německých poslanců.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Prosím, pánové, o klid.

Posl. Knirsch (pokračuje): . . . dále zjištění, že se činí opatření ke zbrojení. Československá vláda se prohlašuje solidární s Paříží a Varšavou, jestliže tyto případy nastanou. (Německé výkřiky: Slyšte! Slyšte!)

Slavná sněmovno! Oznamuji tyto smlouvy slavné sněmovně se vší výhradou, která jest přikázána po známých uměleckých padělcích pana Ansbacha. Avšak upozorňuji ještě jednou na to, že tyto zprávy pocházejí z diplomatického pramene co nejvíce hodného povšimnutí a že tedy jest věcí vlády, aby zaujala stanovisko k těmto předneseným skutečnostem. (Výkřiky na levici.) Velectění! Podávám to, jak jsem řekl, na vědomí s výhradou, avšak skutečnosti, které máme před sebou, celá politika československé vlády a pana Beneše úplně souhlasí se smlouvami zde vylíčenými. (Souhlas na levici.)

První, základní smlouva, není již tajemstvím. Jest to, jak známo, Benešova smlouva o francouzské vojenské misi, a jest skutečností, že vedení vojska jest podřízeno francouzskému generálnímu štábu. To potvrzuje, že sdělení zde učiněná jsou pravdivá. K čemu by bylo vedení vojska svěřeno Francouzům, ne-li k účelům, které jsou stanoveny ve smlouvě. Neboť přece naprosto ne k výchově nebo výcviku vojáků, neboť máme zde velký počet a hojnost vynikajících důstojníků zběhlých ve službě a ve válce, kteří by beze všeho byli s to, aby převzali vedení československého vojska a jeho výchovu. Ti však byli vyhozeni na ulici, poněvadž jsou podezřelí z rakušáctví, a byli odbyti žebráckými pensemi . . . (Posl. inž. Jung [německy]: Jestliže pensi dostávají!) . . . celé správně, jestliže pensi dostávají.

Velectění! Zdánlivý rozpor se závazky zde vyloženými nebo převzatými spočívá, jak se zdá, v politice pana Beneše proti Rakousku (Posl. inž. Jung [německy]: Ale jen zdánlivý!), ano, jen zdánlivý, jenž spočívá v tom, že se zde brzy budeme zabývati znovu návrhem určeným k tomu, aby chudému Rakousku otevřel nový československý úvěr. To jest politika zdánlivě přátelská proti Rakousku. Ale uvážíme-li, že československá vláda ještě nedávno právě proti Rakousku vedla odlučovací politiku, která přispěla k tomu, že Rakousko a také tento stát hospodářsky sešly, uvážíme-li, že se páně Benešova politika proti Rakousku ještě před nedávnem brala zcela jiným směrem, a jestliže si představíme, že se úvěry nepovolují proto, aby se té zemi pomohlo, nýbrž že to jsou úvěry vyděračské, které chtějí nouze a bídy v Rakousku využíti jen k tomu, aby této země užily jako nástroje Francie a panslavismu proti Německu (Souhlas na levici), pak jistě nechybíme, když v takové politice budeme spatřovati potvrzení této smlouvy.

Pan Beneš tedy dobře učiní, když právě se zřetelem na nynější politický stav zaujme jasné a určité stanovisko k těmto zprávám, které pocházejí, jak jsem již řekl, z diplomatického zřídla co nejvíce hodného povšimnutí, ale ne s "když a ale".

Velectění! Nás takové smlouvy nelekají. Rozvoj politického a hospodářského stavu a poměrů od Versailles ukazují nám denně, že si v Evropě klestí cestu jiný pořádek, než ke kterému směřovaly mírové diktáty. Tento rozvoj se nezadrží ani tajnými ani jakýmikoliv jinými vojenskými spolky. Pohlížíme tomuto rozvoji vstříc, jsouce si vědomi své síly a svého práva, s radostí do budoucnosti a plni důvěry. (Souhlas a potlesk na levici.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo uděluji dále panu posl. R. Fischerovi.

Posl. R. Fischer (německy): Dámy a pánové! Návrh, jímž se nyní zabýváme, zdá se býti vedlejší věcí a méně významnou. Neobsahuje vlastně nic jiného, než nepatrnou změnu platného celního zákona, a to v jediném článku. Přihlédneme-li však, jak se tento návrh vyřizuje a co nastupuje na místo dosavadních ustanovení, ihned jest jedno jasné: Odstraňuje se změnou článku XIX. v 2. odstavci úplně jasné ustanovení, o němž v naprosto žádném případě nemohla vzniknouti pochybnost. Mění se ustanovení, že v úředních skladištích zboží, jež se má vyclíti, smí ležeti 3 dny osvobozeno od skladného, a mění se ustanovení, kolik cla se má platiti za 100 kilogramů, počínaje čtvrtým dnem. Takové bylo dosud platné úplně jasné a nepochybné ustanovení. Tážeme-li se však, co dosazuje nynější návrh na jeho místo, pak musíme říci: Vůbec nic, než nařízení. Vláda se zmocňuje nařízením stanoviti jednak dobu osvobození od cla pro zboží, které se při příchodu do celního území ukládá do úředních skladišť, a dále výši skladného pro vyclené zboží. Sněmovna si ani netroufá ustanoviti, kolik dní má býti zboží osvobozeno od cla. Demokratické zákonodárství v této zemi si netroufá při změně článku XIX říci, chceme vybírati skladné v takové a takové výši, ponechává jednoduše ustanovení doby a skladného, těchto dvou zcela jednoduchých a v určitém směru nepatrných změn, vládní moci, a myslím, že jest to tak příznačné pro ducha, který ovládá naše zákonodárství v této zemi, že si nejdemokratičtější sněmovna netroufá sama pojmouti do návrhu zákona tak jednoduché a jasné ustanovení, takže demokracie tohoto státu se zakládá na všemohoucnosti byrokracie. Je to tak, že zneužívání zmocňovacího zákona posiluje moc byrokracie v této zemi neobyčejně více, než by to jinak musilo býti. Jest to tak, že odstupování nejjednodušších parlamentních práv byrokracii musí nezbytně vésti ke zneužití moci byrokracií. Návrh, tento pětiřádkový zákon, nepraví tedy nic jasného a není nic jiného než zmocnění vládě, a máme-li uděliti takové zmocnění, musili bychom míti důvěru k tomu, jehož pověřujeme provedením takových činností, neboť nikdo se nesvěří takovému plnomocníkovi, k němuž nemá naprosté důvěry, že jeho věci dobře vede. Nuže, můžeme prohlásiti, že této důvěry k vládě nemáme, a budeme proto hlasovati proti návrhu a proti změně celního zákona. Nemáme důvěry k vládě, poněvadž musíme konstatovati, že co vláda dosud v oboru celním a obchodně-politickém vykonala, nebylo v zájmu širokých vrstev obyvatelstva. Nemáme důvěry, poněvadž vidíme, že vláda neučinila nic anebo skoro nic, rozhodně však mohla učiniti více, aby se obchodní vztahy lépe vytvářily, abychom se v našem celním zákonodárství vůbec dostali ku předu. O trýzněních, jimž jsou vydány v šanc všechny osoby, které v tomto státě chtějí něco z ciziny dovézti, o týrání při dovozních povoleních až ke sjednávání obchodních smluv, až ke zvýšení finančních a jiných cel, poznamenáváme, že vláda učinila všechno, ne aby obchod oživila, nýbrž aby poškodila obchod, průmysl a živnosti tohoto státu, aby obchodní vztahy ne ulehčila, nýbrž ztížila. Právě v poslední době možno vždy opět konstatovati, že přes nejhorší nezaměstnanost a bídu, kterou má za následek nezaměstnanost pro velké části nejen průmyslového dělnictva, nýbrž mimo to daleko více pro veliké vrstvy obyvatelstva, nestalo se nic, aby se úplně odstranila cla na potraviny, nýbrž stále opět děje se pokus cla zvýšiti, a vláda opět a opět vyhovuje vlivům velkoagrárníků. Na jednom případě ukáži, jak vláda užívá zmocňovacího zákona, má-li v moci, zlevniti části obyvatelstva potraviny. Jest příznačné, že vláda dosud, ač má k tomu plnou moc, - zákon je již dávno usnesen - neužila dosud ustanovení hospodářské úmluvy s Německou říší (§ 11, příloha F, "malý pohraniční styk"), v nichž se praví, že ze Saska, z žitavské krajiny, mohou býti povozem dováženy beze cla zahradnické produkty do přilehlých pohraničních míst. Co to znamená hospodářsky pro severní Čechy, bohaté na průmysl, že vláda tohoto ustanovení ještě neužila? To znamená: V části země, nejbohatší na průmysl, musí se zelenina, ranné brambory a všechny plodiny tohoto bohatého, saského zahradnického území dvakrát tak draho platiti, než jak bychom je dostali, kdyby zelenina skutečně na základě ustanovení, které se stalo zákonem, byla beze cla připuštěna. Nejen že se zelenina nepřipouští beze cla, nýbrž musí se právě tak, jako při každém jiném dovozu opatřiti dovozní povolení, a tato povolení neudělují se jen tak beze všeho, nýbrž musí se opatřiti zdlouhavou byrokratickou správní cestou. Díváme-li se na tyto příklady, že vláda zmocnění, které má, aby ulehčila části obyvatelstva výživu, neužívá, pak nemůžeme k ní a k celnímu zákonodárství, které provádí, míti důvěry. (Předsednictví se ujal předseda Tomášek.) Obdržela by nejen severočeská průmyslová města, nejen Liberec, Varnsdorf a tyto velké průmyslové oblasti levnější potraviny, kdybychom zeleninu a všechny výrobky zelenářské obdrželi prosty cla z žitavské krajiny, tento dovoz beze cla musil by míti přirozený následek, že by zeleninu, která se nyní dováží ze středních Čech do německých pohraničních území, bohatých na průmysl, bylo možno v hlavním městě Praze a v středočeských městech rovněž laciněji dostati, poněvadž by poptávka po této zelenině byla daleko menší, než je tomu dnes. Vedlejší změna článku XIX, kterou provádí vládní návrh, ukazuje, že není možno záplatami upraviti naše celní a obchodní zákonodárství, nýbrž že je potřebí, aby se zde jednou provedlo celé dílo. Našemu národnímu hospodářství se nepomůže tím, že vláda zvýší skladné, aby zachránila z uloženého zboží několik tisíc korun pro státní pokladnu. Jest spíše potřebí, aby vláda našla jinou cestu, aby vyzvala sněmovnu k hospodářské práci, aby pokud možno nejdříve předložila sazebník, jest potřebí, aby naše obchodní vztahy tak vybudovala, zvláště k našim sousedním státům, aby naše těžce postižené národní hospodářství mohlo býti opět vzkříšeno. Nepotřebujeme záplat, nepotřebujeme pětiřádkových návrhů zákonů, potřebujeme návrhů, které upravují vše. K této práci měla by vláda již dávno sněmovnu přizvati. Jestliže vážně pracujeme o tom, aby se odstranily škody našeho národního hospodářství tam, kde jsou jeho kořeny, musíme vybudovati obchodní vztahy, naše celní zákonodárství rychle zbudovati a starati se o to, abychom při bídě lidu mohli obdržeti všechny potraviny, nikoliv jako tomu dnes brání ministerstvo zemědělství, nýbrž bez cla; pak splnila sněmovna své povinnosti, které má k širokým vrstvám obyvatelstva a k našemu těžce nemocnému národnímu hospodářství. (Potlesk na levici.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP