Pátek 31. března 1922

Začátek schůze v 11 hod. 25 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: dr. Markovič, Špaček.

206 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministři Černý, dr. Dérer, Habrman, inž. L. Novák, Srba, Šrámek, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda: Zahajuji 133. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně na včerejší schůzi jakož i na dnešní udělil jsem dovolenou posl. Svobodovi pro neodkladné záležitosti. Dále dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Hausmannovi, posl. Křížovi Al. a posl. inž. Bottovi, vesměs pro neodkladné záležitosti.

Dovolenou na 3. dubna posl. Pastyříkovi, rovněž pro neodkladné záležitosti.

Dovolenou na schůze příštího týdne posl. Brodeckému pro cestu do ciziny.

Chorobou omlouvá se posl. Josef Kříž.

Lékařské vysvědčení předložil posl. Bergman.

Došly některé spisy.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotaz posl. Krejčího ministru školství a nár. osvety ohľadom kulturného vzdelanie na Slovensku.

Dotaz posl. Rýpara a spol. ministru železnic v zájmu urychleného šetření o náhradě škody, způsobené rolníku Josefu Dremrovi v Mokrých Lazcích požárem ovsa ze dne 9. srpna 1921.

Předseda: Tiskem bylo rozdáno:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Ve 132. schůzi dne 30. března 1922:

Tisk 3452. Súrna interpellácia posl. Hlinku a spol. vláde v záležitosti nepokojov a bitky vyvolanej v Ipolškých Šahách na demonstračnom shromaždení dna 26. marca vydržiovanom.

Počátkem dnešní schůze:

Příloha k tisku 3434. Úmluva stanovící definitivní dunajský statut.

Těsnopisecká zpráva o 130. schůzi.

Předseda: Ve věcech imunitních došlo:

Hlavné štátne zastupitelstvo v Bratislave přípisem ze dne 28- března 1922, č. 3518/1922, žádá za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Kubiše pro přečin podle § 1 zák. čl. XLI z r. 1914, kvalifikovaný podle § 3, bod 1- a 2., spáchaný tiskem v časopisu "Slovák".

Přikazuji výboru imunitnímu.

Přistoupíme k pořadu schůze a měli bychom provésti doplňovací volbu, jež je na pořadu uvedena jako první odstavec. Poněvadž však není dostatečné presence, odložím tuto volbu. (Posl. Dubický: Je zde dosti poslanců!) Je zde něco přes 70 pánů poslanců a nemám možnost dáti hlasovati. Nebude-li tedy námitek, přikročíme k 2. odstavci pořadu, jímž je

2. zpráva výboru rozpočtového k vládnímu návrhu zákona (tisk 3261) o všeobecné dani výdělkové pro období 1922/23 (tisk 3446).

(Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není.

Uděluji slovo zpravodaji pro tento odstavec p. posl. Slavíčkovi.

Zpravodaj posl. Slavíček: Slavná sněmovno! Projednáváním vládní předlohy tisk 3446 dostáváme se k řešení jedné velmi ožehavé otázky, na kterou čeká velký počet malých a drobných poplatníků, podléhajících všeobecné dani výdělkové. Činím slavnou sněmovnu pozornu na důvodovou zprávu, vládou sestavenou, poněvadž tato dává přehled vývoje celé věci. Já jen bych chtěl podepříti změnu učiněnou výborem rozpočtovým v některých směrech a s poukazem na skutečné potřeby a stížnosti poplatníků. Budiž poznamenáno, že velmi podstatně jsme změnili všeobecnou daň výdělkovou již prvním zákonem z 10. prosince 1918 tím, že jsme zrušili kontingent, což se stalo zajisté jen proto, aby mohla berní správa podchytiti u mnohých a mnohých poplatníků velké zisky, což se jí, myslím, plně podařilo. Avšak budiž ihned dodáno, že zrušením kontingentu byli vydáni poplatníci na milost a nemilost okolnostem a náhodě - jistě ne tak zlé vůli berních úředníků, jak se tvrdí namnoze - poněvadž jsme neměli řádných seznamů poplatníků, podléhajících všeobecné dani výdělkové, a také proto, poněvadž jsme neměli řádné organisace při ukládání a vyměřování všeobecné daně výdělkové. Náhodě a okolnostem také proto, poněvadž nastala - jako ve všech oborech lidského života - i v berní morálce veliká změna, přivoděná válečnými poměry. Berní úřady, i když se chtěly opírati o přiznání ku všeobecné dani výdělkové, nemohly, poněvadž nebyla správná přiznání učiněna, a tak těmito okolnostmi trpěl poplatník velmi mnoho. Trpěl tím více, poněvadž, když si přimyslíme a vypočítáme enormní zvýšení přirážek pro všechny autonomní svazky, došlo to na některých místech ku zjevům velmi vážným, neboť na příklad člověku, který měl 40 tisíc korun ročních příjmů, nebyla v základě veliká daň předepsána pro stát, ale různými autonomními přirážkami a shodou okolností bylo na něm požadováno třeba až 40% celého jeho příjmu.

Tedy těmto poměrům a těmto okolnostem musil býti učiněn konec. Ještě však než přijdu dále, chtěl bych na něco upozorniti. Dostáváme stížnosti na některé úředníky berní. Stížnosti, myslím, odůvodněné, stížnosti, ve kterých je uvedeno, že, když si jde poplatník k bernímu správci, úředníku stěžovati a tvrdí mu, že předepsanou daň zaplatiti nemůže, berní úředník ho odbude, dokonce mu i hrozí: Já vás naučím pořádku, já vás naučím daně platit. Poplatník je prozatím bezmocný, poněvadž zemská komise odvolací nezasedá, rekursy a protesty nevyřizuje a daně jsou občanům takovým vtělovány do knih, a mimo to z nezaplacených daní jest jim počítáno 10% úroků. U mnohých jsou daně vymáhány způsobem bezohledným, takže tam, kde berní úředník, ať již z jakýchkoliv důvodů, takto vůči poplatníkům postupuje, jistě jsou všechny stížnosti oprávněny a jednání těchto mnohých úředníků jest odsouzení hodno. Budiž však zase na druhé straně konstatováno, že berní úředníci nezasluhují si tak paušálních výtek a útoků, jaké jsou namnoze z neinformovaných řad poplatnictva na ně činěny. Zjistil jsem velmi zajímavé případy při prohlášení k dani výdělkové i k dani z obratu.

Zjistil jsem, že prodavačka párků na rohu ulice přiznala obrat 90 tisíc korun. Zjistil jsem, že vedle usazený uzenář přihlásil obrat 30 tisíc korun za celý rok, ačkoliv každý ví, kdyby za celý rok zpracoval 4-6 kusů hovězího dobytka, že musí míti obrat i tržbu větší. Zjistil jsem zase druhý případ laskavostí jednoho úředníka, že stavitel přiznával, že má příjmů asi kolem 300 tisíc korun za rok, a zjistilo se pak berními důvěrníky, že má příjmů přes 800 tisíc za rok. Když takováto nepoctivá a nerozumná přiznání dostane berní úředník do ruky a porovná je s přiznáními jinými, je pochopitelno, že je u něho vzbuzen dojem, že tak nepořádně, nepoctivě a nespravedlivě přiznávají všichni poplatníci, hledá střední cestu a odnášejí to zpravidla ti nejpořádnější, kteří jako lidé řádní, chtějí konati povinnosti ke státu, přiznávají řádně, ale jsou enormně zdaňováni.

Budiž poukázáno ještě, že všeobecnou daň výdělkovou považujeme za daň nespravedlivou, za daň, která musí býti odstraněna již proto, poněvadž jen tato s několika jinými snad 2 daněmi podléhá přirážkám autonomním - jiné ne. Zdůrazňuji to proto, poněvadž malý obuvník, malý krejčí v městečku i v městě usazený má platiti na přirážkách třeba 150%, třeba i 1800% a vydělá pouhých 20-25.000 korun za celý rok. Naproti tomu lidé, kteří nepodléhají všeobecné dani výdělkové a mají příjem hodně veliký - řekněme ředitel továrny, který má příjem třeba 80.000 korun, ten nezaplatí jediného haléře na obecní potřeby, na potřeby okresní, školské, silniční, nemocenské, obchodní a živnostenské komory atd. Tedy tuto daň považujeme za krajně nespravedlivou. Znáte historii této daně, která byla zavedena v napoleonských válkách jako prozatímní daň válečná, avšak, bohužel, udržela se příliš dlouho. A kdybychom nebyli jednotného názoru - snad všechny strany i vláda - o tom, že daň tato musí při příští reformě daňového systému vůbec zmizeti a že vytvoříme základnu daňovou docela jinou - o které jest také zmínka v důvodové zprávě vládou sestavené - že podle výnosu tohoto či onoho zaměstnání, systém, který bude potom podléhati jistě přirážkám autonomním, veřejným, avšak celý a nikoliv jen část jeho, daně jednotlivé, tedy nikoli jen všeobecná daň výdělková, pozemková atd., nemohli bychom býti spokojeni ani s touto reformou. Vzhledem však k tomu, že důvodová zpráva zde jasně praví, že k této podstatné reformě, lépe řečeno k novému vybudování systému daňového mohli bychom se dostati v roce 1924, jde tedy při reformě o všeobecnou daň výdělkovou o přechodnou dočasnou reformu hlavně této daně, již reforma tato bude velikým ulehčením pro malé a drobné poplatníky.

V čem bude spočívati ulehčení? Ulehčení bude spočívati v tom, že při zdaňování bude se bráti zřetel na to, kolik živnost ta neb ona vynese, bude tedy podstatný rozdíl proti dřívějšímu způsobu ukládacímu, kdy se ukládala všeobecná daň výdělková podle rozsahu živnosti a nikoli podle výnosu. Podstatný rozdíl je také v tom, že jest omezeno touto reformou daňovou právo zemské komise, která nebude moci nad jasné znění tohoto zákona, jsouc mylně a falešně informována, ukládati poplatníkům ještě větší břemena, jak se v mnohých případech stalo.

Budiž dále poznamenáno, že vládní předloha byla podstatně změněna v sazbách, neboť přes to, že vláda si byla vědoma, předkládajíc tuto předlohu zákona, že se nemůže zdaňovati poplatník 4%, tak jak bylo v původní předloze uvedeno, přece jenom, abychom dali poplatníku jistotu, změnili jsme v rozpočtovém výboru kolektivním návrhem článek III. předlohy do té míry, že jsme stanovili jasnou škálu, podle které poplatník do 20.000 korun může býti zdaněn nejvýše půl procentem, od 20.000 do 40.000 korun příjmů nejvýš jedním procentem. Máme-li na zřeteli masu poplatníků drobných, podléhajících všeobecné dani výdělkové, musili bychom se zastaviti zde. Není to daň malá, připočteme-li přirážky autonomní, ale přece je v tom podstatný rozdíl proti systému a praksi nynější. Teprve u nejvyššího stupně výdělku přes 1 mil. Kč dosahuje daň 4% výnosu, a poněvadž další ustanovení praví, že poplatník, je-li zdaněn nad tuto škálu, má nejen právo odvolati se, nýbrž má také jistotu zákonem zaručenou, že o jeho žádosti rozhodnuto býti musí a že nemůže býti zdaněn nad tuto škálu, vidíme v tom velkou jasnost proti dřívějšímu stavu, jasné ustanovení, kterém budou moci poplatníci skutečně basírovati.

Šlo by snad o to ještě říci, co rozumí se v první stupnici škálové, že totiž každý poplatník musí býti zdaněn nejméně půl procentem, neboť máme velmi zajímavé zjevy u poplatníků, podléhajících všeobecné daně výdělkové, zjevy, které se mohou nazývati docela klidně zjevy sociálními. Máme velmi mnoho živnostníků, na příklad na venkově, na vesnicích a v malých městečkách, kteří nemají ani dělníků, ani učedníků a kteří pracují výlučně sami ve svých živnostech. Jsou to proletáři, lidé, kteří potřebují velmi mnoho ochrany ve smyslu sociálně-politickém. Jsou to lidé, kteří jsou stejně takovými dělníky, jako každý jiný, jenom s tím rozdílem, že mají živnostenský list v rukou, a tito lidé právě vydělávají tak malé obnosy, že se mnohdy nerovnají ani mzdě prostředně kvalifikovaného dělníka. Zjistil jsem případy takové u vesnických krejčí, u vesnických kominíků, u vesnických bednářů i u jiných. Tito lidé vydělávají 10-12.000 Kč za rok, ale nikoliv sami, nýbrž za spolučinnosti své manželky a namnoze svých dětí. (Posl. Bubník: U kominíků snad ne!) - Ano, znám takové případy i u kominíků! A kdyby tito lidé měli býti zdaněni, totiž jejich příjmy, půl procentem, znamenalo by to základní sazbu 50 Kč, neboli placení daně s přirážkami v místech, kde obecní přirážky dosahují okrouhle 500%, okresní přirážky rovněž 500%, k tomu ještě přirážky zemské atd. - zatížení velice nespravedlivé.

To se však také neděje. Takoví malí poplatníci jsou zdaňováni mírnějšími sazbami. Je mu předepsána daň na příklad za rok 20 Kč. Kdyby nebylo enormních přirážek autonomních, jistě by si poplatník takový na daň nenaříkal a nestěžoval. Abychom tedy těmto lidem mohli poskytnouti nějaké úlevy, má býti zachována nynější prakse, která zaručí, že se tito lidé zdaňují mnohem nižší sazbou nežli je půl procenta. Abychom však tuto prováděnou praksi nějak konkretisovali, nechtěli jsme ji pojati do zákona, není toho také zapotřebí a shodli jsme se v rozpočtovém výboru všichni na resoluci připojené ke zprávě vládní, která zní:

"Vládě se ukládá, aby dala úřadům ukládacím poučení, že ustanovení čl. III. neznamená, že by musela býti dodržena tam uvedená škála, nýbrž že mezi jednotlivými stupni provedeno má býti odstupňování dle ostatních známek objektivních."

Neznamená to tedy nic jiného, než že na ty nejmenší z malých bude brán zřetel, jako nyní, a znamená to dále, že na př. poplatník, který má 20 tisíc korun ročně příjmů, má býti zdaněn nejvýš do půl procenta, ale neznamená to, že by poplatník, který má 21.000 ročního příjmu, musel býti zdaněn ihned plným procentem, jedním procentem, nýbrž dle předložených nám zpráv o škále v praksi se nalézající vidíme, že, ač máme v zákoně 8 stupnic, přece jen škála má 80 variací nebo nuancí, nebo jinými slovy řečeno, že mezi příjmy od 20.000 do 40.000 K je několik stupnic, i lépe řečeno nuancí škálových.

Dodám-li, že v zákoně o obecním řízení bylo pamatováno na úlevu poplatníků omezením přirážek autonomních, a že tam, kde budou dosahovati vyšších procent, dozorčí orgány je musí schvalovati, domníváme se, že nastane zde veliká úleva pro ty, kdož podléhají všeobecné dani výdělkové.

Zdůrazňuji však na konec ještě jednou: Spokojujeme se s touto reformou všeobecné daně výdělkové jen s tím vědomím, že provedení všeobecné reformy daňové dá se se vší pravděpodobností očekávati během příštích dvou let s účinností od 1. ledna 1924, jak důvodová zpráva ministerstvem financí zpracovaná praví.

Z důvodů těchto doporučuji předlohu a zprávu rozpočtového výboru ke schválení. (Potlesk.)

Předseda (zvoní): Přistoupíme k debatě. Zapsáni jsou na straně "proti" páni posl. Tománek, Najman; na straně "pro" páni poslanci Dietl a Špaček.

Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji podle usnesení presidia řečnickou lhůtu 15 minut. (Námitek nebylo.)

Námitek proti tomu není. Návrh můj je přijat.

Uděluji slovo prvnímu řečníku, jímž je p. posl. Tománek.

Posl. Tománek: Slávna snemovňo! Slovenskí poslanci, keď prijali poverenie od svojich voličov, aby zastupovali ich záujmy, totižto záujmy slovenského ľudu a slovenského národa v tomto parlamente, vzali na seba jednu veľmi peknú, ale i jednu veľmi ťažkú úlohu. Hovorím: veľmi peknú úlohu, lebo či môže byť niečo krásnejšieho, niečo peknejšieho pre verného syna slovenskej matky, ako pracovať, bojovať za svojich slovenských bratov, za svoje slovenské sestry, či môže byť niečo krásnejšieho, ako brániť pravdu oproti krivde, právo utlačeného, ubíjaného oproti utlačovateľovi?

Ale títo slovenskí poslanci, ako som bol vzpomenúl, vzali na seba i jednu ťažkou úlohu, a bremeno tejto ťažkej úlohy menovite my čistí Slováci, slovenskí ľudoví poslanci v prvom rade na sebe cítime najviac teraz, lebo kedykoľvek my tu v tejto budove, v tomto Národnom shromáždení tlumočíme žiadosti a ponosy nášho slovenského ľudu, nášho slovenského národa., všetcía ministri celej českej vlády a celá tá česká koalicia alebo už koncentrácia vonkoncom tu není, lebo vonkoncom si tých žiadostí slovenského národa a slovenského ľudu nevšímajú. A prepodivné je, slávna snemovňo, že ja zriedka kedy vidím v tejto snemovni pánov ministrov. V bývalom našom uhorskom parlamente za starého režimu maďarského, kedykoľvek poslanec predniesol v tom parlamente krivdy, za ministrom stál tajomník, ktorý si poznamenal tieto krivdy a usiloval zjednať nápravu. Kde že máte tu naších ministrov? (Posl. Špaček: Jest zde Dérer, čistý Slivák, tam sedí!) Jedon jedinký je tu, ale kde sú Češi? A preto je veľmi Ťažko presvedčiť týchto pánov, presvedčiť ich je holá nemožnosť, čo konajú, čo robia, že veľmi zle robia. A ja tomu rozumiem, prečo oni tak činia, bo oni nepracujú pre ľud, ale pre seba. Celá dnešná situácia dá sa vyjadriť týmtito dvoma slovy: "Všeobecná nespokojnosť". Táto všeobecná nespokojnosť korení v prvom rade v daňovej politike našej vlády. Ja verím a som presvedčený, že v tejto snemovni sa sotva najdú tri pätiny poslancov, ktorí by mohli riecť, aké dane musí platiť pospolitý ľud. (Posl. dr. Blaho: 33 %!) Ty to vieš dobre, ale predsa zaň neboj uješ. (Posl. dr. Blaho: Ja že nebojujem? Ty nebojuješ, poneváč si v oposicii!) Veľmi málo je ľudí, ktorí by to vedeli. Človek úžasne nad obrazom, ktorý tu vidí, že dnes ten roľník, ten remeselník alebo obchodník miesto práce musí chodiť po berných úradoch, musí chodiť na finančné riaditeľstvo a musí študovať zákony daňové, aby vedel, za čo má platiť a na čo má platiť. A, slávna snemovňo, ani dodnes to tí ľudia nevedia, za čo majú platiť a na čo majú platiť. Za starého uhorského režimu dali alespoň tomu remeselníkovi, tomu delníkovi, tak zv. daňovú knížku, do ktorej mu bolo naznačené, koľko a za čo má platiť. Dnes čo sa deje? Dnes pošlú tomu roľníkov, tomu remeselníkovi jednoducho platebný rozkaz, na ktorý mu vypíšu obnos a nariaďa mu, aby do istého termínu zaplatil daň a mlčal. Prijde-li si sťažovať na berný úrad, že tomu nerozumie, že sa v tom nevyzná, rieknu mu: Však vy viete, že to máte platiť!

Pán minister financií predovčerom do neba vychvaľoval, jak krásne inkasujú dane, jak krásne konajú svoju právcu. (Hlas: Bezohledně!) Bezohľadně! A jaké pekné obnosy idú do štátnej pokladne. O 3 miliardy viac bolo vybrané, než bolo predpísané a preto toľko pán minister financií chválil.

Ja sa tomu nedivím, že ich chváli, veď taký financ na príklad ide inkasovať dane, exekútor exekvovať dane roľníčkovi, ktorý má na potoku drevený mlýn a v ňom za 36 hodin nesomele viac než 1 metrák obilia a ktorý od neho pýta 7000 K štátnej dane. Nuž veď môže chválit toho financa, keď takýto exekútor príjde k druhému mlynárovi, ktorý tiež má na potoku mlýn drevený a má z neho len polovičku a exekútor žiada, aby zaplatil z tejto polovičky mlýna za 1 q 24 až 36 K, 8500 K. Pravda, pán minister financií za to môže chváliť toho financa alebo exekútora. Ale ešte ďalej môže chváliť tých financov a exekútorov a berné správy preto, poneváč inkasujú múčnu dávku a daň za umelé hnojivá. Na pr. na Slovensku sú u nás roľníci, ktorí nikdy umelého hnojiva nevideli a nikdy s umelým hnojivom nemali čo delať, nikdy s ním nevyrábali na svojom hospodárstvu. Na raz im príjde platebný príkaz, aby zaplatili za umelé hnojivo jednoducho 40, 50 alebo 80 K. A obec keď má nejakú hôrku, naložené má, aby zaplatila 17-20-25 tisíc korún dane na umelé hnojivá. A keď myslí slávna vláda i na to, aby mohla obec zaplatiť i z toho dreva túto dávku na to umelé hnojivo, potom je to skostnatelosť a vôbec nevšímavosť centralismu pražského, ktorý sa stará o to tak, že nechá hniť toto drevo, poneváč nedovolí vývoz, aby obec zpeňažila toto drevo. Potrebné a a žiaduce je, slávna snemovňo, aby inkassovanie dane na umelé hnojivo, o ktorom náš roľník nemal poňatia a ktorého neužíval, bolo suspendované, aby a táto daň ďalej neinkassovala. Nech platia veľkostatkári, ktorí si toto umelé hnojivo objednali, alebo iní, ale na ľudoch, ktorí si umelého hnojiva neobjednali, sa chce, aby daň platili. To je nespravedlivé.

Ďalej je válečná prirážka. Slávny sneme! Už minule, keď som hovoril k tomuto návrhu zákona som prizvukoval, že táto válečná prirážka je nanajvýš nespravedlivou daňou, poneváč máme už tri roky po válke. Je nespravedlivé, aby sa daň táto tri roky po válke inkassovala a práve preto bol to len posmech a humbúg, že v tomto Národnom shromáždení snížili ste síce na posmech túto daň, ale len o 10%. To je pre potupu a smiech.

Pán minister financií ešte viac môže chváliť, nakoľko som čítal v českých novinách, že mienite stvoriť nový riad českého Lva. Ten im môžeme pripnúť na prsia, lebo oni inkassovali štátne dane do štátnej pokladnice veľmi dobre. Uvediem vám jedon príklad veľmi charakteristický: Jedna ženička predala svôj domek a utržené peniaze chcela si uložiť do Viedne. Príjde ku hranici a pýta sa finančníka: "Mladý pane, smiem preniesť tieto peniaze, utržené za môj dom, do Viedne?" "To neni dovolené", odpovedel jej finančník. "Ale keď si prinesiete od vášho rychtára prípis, že to sú takéto veliké peniaze, vtedy môžete." Ženička ide si pre písmo k rychtárovi. Financ vezme písmo a riekne: "Ukážte peniaze!" Dá mu do ruky peniaze. Financ odpovedá: "Môžete ísť domov, peniaze sú prepadlé pre štát." A jedná sa, pánovia, o 10.000 korún. Povedal som hneď na generálnom finančnom riaditelstve: "Jestli by prepadly tejto chudobnej žene peniaze, o ktoré bola tými finančnými úrady pripravená, tak vtedy pamätujte, že tá chudobná žena je v stave sa zmárniť, lebo u nášho ľudu 10.000 korún je veľký obnos." - Žalovala a súd jej prisúdil tie peniaze. A čo vysvitlo? Vysvitlo to, že tí páni financi, ktorí zhabali tie peniaze, už ich dávno prepili. A odvolávali sa na nariadenie z doby Marie Terezie a na tomto základe prepili 2600 Kč. Teraz ale súdobný výrok znel tak, že finančné riaditeľstvo, vlastne štátna pokladnica musí peniaze vyplatiť tej žene. Nastal veľký shon. Pán generálny riaditeľ finančného riaditeľstva Kvech začal sháňať všetkých financov, kto teraz zaplatí 2600 korún, ktoré chybujú z obnosu. Tak to museli spraviť, že sa museli poskládať, aby peniaze v plnom obnosu mohly byť žene navrátené.

Druhý takýto prípad bol zase so sacharinom. V roku 1913 chytili nášho ubohého Slováka ešte maďarskí finančníci, že nesie z Rakúska asi 1/2 kg sacharínu. Vzali s nm protokol a predali ho súdu a ten ho odsúdil na 5000 korún pokuty a 3 mesiace väzenia. A teraz, čo sa nestalo? V roku 1913 a po celú válku nikto ho ovšem nebantoval, nikto sa o to nestaral. Dnes po válke roku 1922 dostane onen človek pre ten sacharin, ktorý pašoval z Rakúska ešte v 1913 roku, pokutu 22.000 korún, ktorú má zaplatiť do pokladnice tohoto štátu. Tento človek prišiel ku mne a ja som prišiel s ním na generálne finančné riaditeľstvo a riekol som pánu generálnemu riaditeľovi Kvěchovi toto: "Pane riaditeľu, jestli tento človek pre tento čin, pre túto vec má zaplatiť 22.000 korún, má-li byť pokutovaný, tak musí byť pokutovaný i pán president Masaryk pre velezradu na Rakúsku, lebo i ten sa tehdy previnil a to všetko sa zapomenúlo."- Tento náš ubohý človek, chudobný roľníček má-li zaplatiť pre čin, ktorý spáchal ešte za maďarskej vlády roku 1913, 22.000 korún, tak me to niečo neslýchaného. Ale abyste vedeli, slávna snemovňo, že koľko je tých daní a jaké sú tieto všetky dane, zaoberal som sa s tým a môžem sa, prosím, preukázať s dátami. Bol som v samom tenerálnom finančnom riaditelstve a vytiahnul som si isté značky a prišiel som na túto neslýchanosť. Jedon poplatník, ktorý má v domácnosti ešte 2 členov rodiny a je majiteľom jedného malého domku a má jedno jútro pozemku a 2 jútra zeme v prenájmu za 800 K, má platiť v r. 1920-21 tieto dane: Domovnú 1·50 Kč, pozemkovú 2·80 Kč; k tomu náležiacu prirážku 200 % 5·60 Kč, všeobecnú dôchodkovú prirážku 0·60 Kč, zárobkovu druhej triedy 12 Kč, zárobkovú daň tretej triedy, poneváč daňová komisia vzala 100% prenájomného za dôchodok, 80 Kč. K tomu náležia prirážka 100 %ná 80 Kč. Daň z obratu - počítajúc len 5 Kč za jútro pozemku - 15 Kč, nemocenskej krajinskej pokladne 4·80 Kč, úhrnom štátnu daň jedného roku: 202·30 Kč. V prípade, že je obecná prirážka len 300%, jak sa zmienil pán referent, a niekde 400 až 500%, na základ 97·30 Kč, je to 291·90 Kč. Cestovná daň na tenže základ 10% 9·73 Kč, župná prirážka 10% 9·73 Kč, tedy za jedon rok má sa platiť daní 513·60 Kč. Naznačil som si ešte niečo, slávna snemovňo. Jedon obchodník v Bratislave, ženatý, má dva katastrálné jutrá viníc, v prenájmu má 30 katastrálnych jutár pozemku, ako prenájom platí od jedného katastrálneho jutra 80 Kč, ďalej má v Bratislave dom vynášajúci mu ročne 16.000 Kč surový dôchodok, zo svojich istín dal 30.000 Kč na 5 %nú úver, k priznaniu výrobkovej dane tretej triedy pripojil účet zisku a ztrát, priznávajúc trojročný čistý zisk priemerný 100.000 Kč; to priznával v priznaní k dôchodkovej dane; zamestnáva 4 tovaryšov v obchodu, 2 slúžky, 4 polnohospodárskych sluhov. Majú sa vypočítať všetky štátne dane, prirážky, taktiež obecné a iné poplatky a príspevky na rok 1922. Prosím za bedlivú pozornosť vašu. Prenájom 30ti jutár a 80 Kč činí tedy 2400 Kč. Berúc za základ 300% obnos prenájomného, to je 7200 Kč, daň 10% je 720 Kč. Priznanie od obchodu, poneváč predložil účet ziskov a ztrát, dľa toho je daňový základ 100.000 Kč, daň 10% je 10.000 Kč. Od 30.000 Kč istiny dôchodok 5 %, to je 1500 Kč. Vypočítanie základu dôchodkovej dane: Dôchodok z viníc, úroda 24 hl vína, počítajúc pri každom hektolitre čistý zisk 400 Kč, dôchodek je 9600 Kč. Od prenájmu dobrých, veľmi užitečných pozemkov možno počítať dôchodok z 1 jútra 300 Kč, tedy činí dôchodok 9000 Kč. Prenájomné 720 Kč, čistý dôchodok 8280 Kč. Dôchodok z domu 16.000 Kč, na udržovanie domu 4800 Kč, zostane 11.200 Kč, ale k tomu hodnotu bytu majiteľa 2000 Kč, domovný dôchodok je 13.200 Kč. Tedy všetky dôchodky dohromady obnášajú 132.580 Kč. Dole platené dane 2000 Kč, základ dôchodkové dane činí 130.580 Kč. (Posl. dr. Blaho: Ale však to je kapitalista!) Počkajte, čo mu zostalo z toho. Pozemková daň od vinohradu prvej triedy, katastrálny čistý výnos 130 Kč, k tomu 20%, tedy 26 Kč, válečná prirážka 400% - 104 Kč, múčna dávka 200%, kat. čistého výnosu - 260 Kč, umelé hnojivo 200% Kč, výnosu - 260 Kč, domovná daň z nájmu od 16.000 Kč 14% - 2240 Kč, všeobecná daň dôchodková, prirážka 30% 672 Kč, výrobková daň tretej triedy z nájmu pozemkov 720 Kč, k tomu válečná prirážka 150% - 1080 Kč, výrobková daň tretej triedy z obchodu 10.000 Kč, k tomu válečná prirážka 250% - 25.000 Kč, úroková daň od 1500 Kč, 10% - 150 Kč k tomu všeobecná dôchodková prirážka 30% - 52·50 Kč, k tomu válečná prirážka 60% - 90 Kč, I. triedna výrobková daň (2 domácí služky a 4 polnohospodárskí sluhovia) 24 Kč, druhotriedna výrobková daň na hlavu jedného člena 12 Kč, krajinská prirážka na ošetrovanie nemocných (základ 13.148 Kč) 5% - 657·40 Kč, dôchodková daň podľa stupňa 68 - 6985 Kč, 10%ná prirážka pre menej obtížených 698·50 Kč, 150%ná válečná prirážka 11.525·25 Kč, obecná prirážka 150% (základ 13.148 Kč) - 6574 Kč, cestovná daň 20% z tohože základu 2629·60 Kč, církevná daň 40%ná z tohože základu 5259·20 Kč, poplatky priemyslovej a obchodnej komory 20%ní ze základu 10.000 Kč - 2000 Kč, dohromady tedy 77.019·45 Kč. (Slyšte! Slyšte!) Zdali pak je tento človek v stave, aby existoval, aby žil?

A to, čím vláda najviac leje olej do ohňa pri tomto návrhu, je tá okolnosť, že tu prosím - stojí, že i tí sa musia zdaniť, i tie ústavy a obchody, i takí majitelia, ktorí pracovali so ztratou a ktorí mali passívum. Kde neni, tam sa predsa neberie. Keď niekto pracuje so ztratou, keď nemá ziskov a príjmov, jak môžete od takého človeka brať daň?

Myslím, že nám pomôže jedno, a to nový daňový kľúč, (Tak jest!) treba daň znova, na novom základe, podľa nového kľúča odhadnúť. Ďalej musia prestať dane nespravedlivé, a to daň na umelé hnojivá a na múku pre socialistov. (Tak jest!) A za tretie musí prestať daň válečná, válečná prirážka, (Posl. dr. Juriga: Dávno je po válke!) poneváč válka jest už tri roky skončená.

A naposledy nám, slávna snemovňo, pomôžu nové voľby, (Tak je!) lebo tieto voľby by utvorily celkom nový život, celkom nový poriadok v celej republike a zvlášte na Slovensku! Ja sa preto nedivím, že sa slávna vláda a celá dnešná koalícia volieb bojí ako čert svätenej vody, lebo voľbami by sa stvoril celkom nový život. Ja vás ešte upozorňujem na to, abyste si zapamätovali, že čas k nim už je tu, že čas sa už naplnil, aby ste si zapamätovali, že ten ľud slovenský ďalej čakať nebude a nemôže. Nedáte-li mu, čo mu patrí, - netajte sa tým - vezme si to sám, ale potom bude beda všetkým krivditeľom toho ľudu. Tým končím. (Potlesk slovenských ľudových poslanců.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP