Pátek 27. ledna 1922

Začátek schůze v 11 hod. 43 min. dopol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: dr. Markovič, Záruba.

217 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: minist. předseda dr. Beneš, ministři Černý, dr. Dérer, dr. Dolanský, Habrman, Aug. Novák, inž. L. Novák, Srba, Staněk, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška, dr. Mikyška.

Předseda: Zahajuji 128. schůzi poslanecké sněmovny. (Komunističtí poslanci ukazují čísla "Rudého Práva", v nichž zabavena řeč posl. Hakena, a volají: Hanba! Styďte se! To je vaše demokracie! - Posl. Skalák: Máme málo rakouských censorů, ještě předsednictvo sněmovny censuruje!)

Nemocí omlouvá se p. posl. Merta a posl. Bergman.

Došly některé dotazy. Žádám o jich sdělení.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotaz posl. Böhra, Scharnagla a druhů ministru vnitra, že oběti strašlivých činů dne 3. srpna 1921 v Ústí nad Labem nedostaly dosud odškodnění, nebo že se náležité odškodnění protahuje.

Dotaz posl. Windirsche a druhů ministru financí o domovních prohlídkách činiteli finanční stráže.

Dotaz posl. Windirsche a druhů ministrovi financí o postupu oddělení finanční stráže v Hrádku, v okrese libereckém.

Dotaz posl. Schälzkyho a druhů ministru vnitra, že brněnské dobrovolné ochranné společnosti nebyla udělena licence na biograf.

Dotaz posl. dr. Raddy ministru vnitra o chování úředníka okresní politické správy v Dačicích. (Vřava komunistických poslanců trvá.)

Předseda (zvoní): Volám p. poslance Skaláka k pořádku.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotaz posl. Windirsche a druhů ministru financí o trýznivém postupu finanční stráže v Hevlíně.

Dotaz posl. dr. Hanreicha ministru železnic, že bratislavský železniční úřad užívá slovenského jazyka. (Vřava trvá dále. Posl. Haken tluče do lavice.)

Předseda (zvoní): Volám p. posl. Hakena k pořádku.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Dotaz posl. dr. Hanreicha ministru financí o českých přípisech brněnského zemského úřadu německým obcím.

Dotaz posl. dr. Hanreicha ministru vnitra, že se vydávají pasové knížky s československým a francouzským tiskem.

Dotaz posl. dr. Hanreicha ministru vnitra, že nebyly schváleny půjčkové smlouvy obcí a okresů se spořitelnami.

Dotaz posl. dr. Hanreicha ministru spravedlnosti o podávání německých podání u vrchního zemského soudu v Praze.

Dotaz posl. dr. Hanreicha ministru vnitra o českém dotazu brněnské zemské nemocnice německému obecnímu zastupitelstvu.

Dotaz posl. dr. Hanreicha ministru věcí zahraničních o obchodně-politických zprávách z ciziny.

Dotaz posl. dr. Lehnerta a druhů ministru vnitra o provedení obecních voleb v Rokytnici nad Jizerou.

Dodatek k dotazu posl. dr. Lodgmana ministru věcí zahraničních ve věci státního občana Frant. Arnošta Fritsche, působícího v Janově.

Předseda: Došly některé spisy ve věcech imunitních.

Hlavné štátne zástupitelstvo v Bratislave přípisem ze dne 21. ledna 1922, č. 750/1922 hl. št. z., předkládá žádost sedrie v Ružomberku ze dne 16. ledna 1922, č. 2613/1921, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Hlinky pro přečin urážky na cti podle § 2 zák.

čl. XLI z roku 1914, spáchaný tiskem k soukromé žalobě Jana Stuchlíka v Šahách.

Prosím o klid. (Komunističtí poslanci tlukou do stolků. Výkřiky: Hanba! Výkřiky posl. Skaláka.)

Volám znovu p. posl. Skaláka k pořádku. (Stálá vřava a tlučení do lavic.)

Volám po třetí p. posl. Skaláka k pořádku.

Přikazuji uvedenou žádost sedrie v Ružomberku výboru imunitnímu. (Různé výkřiky poslanců komunistických a německých. - Vřava. - Předseda zvoní.)

Přikročuji k projednávání pořadu schůze, k 1. odstavci, jímž je

1. zpráva výboru sociálně-politického a branného k vládnímu návrhu zákona (tisk 2424) o vojenských požitcích zaopatřovacích (tisk 3401).

Zpravodajem výboru soc.-politického jest posl. Gustav Navrátil, zpravodajem výboru branného je posl. dr. Patejdl, zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. Sajdl.

Uděluji slovo zpravodaji výboru soc.-politického panu posl. G. Navrátilovi. (Velká vřava komunistických poslanců.)

Zpravodaj posl. G. Navrátil (za stálého hluku): Vážené shromáždění! Zákon, který právě projednáváme, je zákonem, který měl býti před 2 lety vlastně uzákoněn, neboť opírá se o zákon, týkající se státních úředníků civilních. Když před 2 lety zákon ten v revolučním Národním shromáždění.... (Hluk komunistických poslanců stále trvá.)

Předseda (zvoní): Volám pana poslance Bubníka k pořádku. (Posl. Tausik rozprostírá plakát na stolek presidiální a pronáší výkřiky.)

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): ... byl uzákoněn, přijata byla resoluce, podle které vláda byla vyzvána, aby předložila co nejdříve osnovu zákona, který by upravil pensijní požitky... (Výkřiky německých poslanců. Posl. dr. Hanreich [německy]: Pane policejní předsedo!)

Předseda (zvoní): Volám pana posl. dr. Hanreicha k pořádku.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): ... vojenských gážistů. Stalo se tak, bohužel, pozdě a proto vítáme, že alespoň v tomto zasedání tento zákon ještě stane se skutkem.

Pensijní zákon pro státní zaměstnance civilní je poměrně jednodušší. Bylo zde dosaženo velmi moderních vymožeností (Ustavičná vřava. Předseda zvoní.), hlavně ohledně vdov a sirotků, kterážto opatření jsou vybudována na moderním základě.

U státních úředníků civilních dlužno rozeznávati 3 skupiny: jednak nové úředníky, kteří byli pensionováni Československou republikou po 1. říjnu 1919, druhou skupinou jest pak ona část, která byla dříve, hlavně za Rakouska, dána do výslužby, třetí pak skupinou jsou ti, kteří vůbec nebyli převzati Československou republikou. Pokud se jedná o gážisty vojenské, musím přiznati, že zde poměry jsou daleko komplikovanější potud, že vedle normálních požitků zaopatřovacích přicházejí v úvahu také ještě různé přídavky jako na př. za zranění a přídavky válečné. Vojenský zákon sám řeší otázku poživatelů tím způsobem, že uznává nárok těch, kteří byli vůbec příslušníky vojska Československé republiky. Není nárok tudíž vázán termínem, neboť příkladně za poživatele jest dlužno považovati jako členy československé armády legionáře, uznané za války válečnou mocí československého státu. (Trvalá vřava. Výkřiky německých poslanců.)

Předseda (zvoní): Volám p. posl. Hillebranda k pořádku!

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): Vedle toho komplikuje se tato otázka vojenských gážistů také tím, že jde vlastně o dva velké druhy poživatelů, a to o gážisty aktivní, to jest trvale zaměstnané, a o gážisty, kteří jsou pouze v záloze.

Důležitou zvláště otázkou jest otázka příslušníků československých legií. Proto zvláště z toho důvodu vítám uzákonění dotyčného návrhu, který přináší právě těmto příslušníkům našeho národního vojska, které založilo naši republiku a které věčnou slávou ověnčilo náš národ, výhody, kterých se jim tímto zákonem dostane. Nejvýznamnější výhodou jest vedle započítání různých dob, ztrávených v legiích, hlavně to, že i oněm legionářům, kteří jen krátce sloužili a pozbyli své výdělečné schopnosti pro soukromou službu nejméně dvaceti procenty, plně přiznávají se práva gážistů trvalých a nejsou tudíž ve svých požitcích omezeni, jako gážisté v záloze. (Hluk. - Vřava. - Výkřiky posl. Špačka.)

Předseda (zvoní): Volám pana posl. Špačka k pořádku.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): Marně čekáme na zvláštní návrh zákona, jímž by se zvýšily požitky zaopatřovací těch gážistů vojenských, kteří byli za starého Rakouska dáni do výslužby... (Hluk. Vřava. Výkřiky posl. dr. Baerana.)

Předseda (zvoní): Volám pana posl. dr. Baerana k pořádku.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): ... nebo kteří nebyli převzati naší Československou republikou. Úředníkům civilní státní služby stejného druhu byly jejich požitky upraveny - a to velmi vydatně - zákonem číslo 48 z r. 1921. Proto je nejvýš na čase, aby se republika stejně postarala také o tyto t. zv. staropensisty vojenské, aby jejich požitky stejně jako u civilních státních zaměstnanců vyrovnala, aby se přiblížily požitkům novopensistů a nebylo žádného rozdílu mezi těmito kategoriemi.

K jednotlivým změnám, které provedl sociálně-politický výbor, nutno vytknouti toto: V § 2 navrhovala původní osnova zákona pensijní dobu 30letou, což by odporovalo normám stanoveným pro civilní státní zaměstnance. Ostatně se musí uvážiti, že zvláště nyní, kdy se započítává různá doba dvojnásobně až trojnásobně, tato 30letá doba byla by ještě tak daleko zkrácena, že by zajisté této výhody nepoužil ani nikdo z těch, kdo by měl nároky. (Výkřiky posl. Koutného.)

Předseda (zvoní): Volám pana posl. Koutného k pořádku.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): ... ostatně jsou příslušné požitky vypočítány tak, že jsou rozvrženy na 35 let, takže by vlastně vzešla anomalie mezi výslužní dobou a mezi výslužnými požitky.

V § 7 bylo vysloveno přání, aby byly po vzoru železničním ustaveny zvláštní pensijní výbory, a to nejenom pro gážisty vojenské, ale také pro ostatní zaměstnance státní. Uznává se sice, že není dnes ještě fondů, které by tyto výbory, volené z řad interesentů, mohly spravovati, ale zajisté v dohledné době bude musiti býti pomýšleno na to... (Výkřiky posl. Hakena.)

Předseda (zvoní): Volám posl. Hakena po druhé k pořádku.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): ... aby se fondy takové založily, po případě, aby pasivní jmění nynějších fondů bylo učiněno aktivním, ale takové pensijní výbory měly by hlavně ten význam, že by řešily veškeré sporné otázky, zvláště uvážíme-li, že podle předloženého návrhu zákona má býti v různých případech dána vládě, to jest ministerstvu národní obrany, veliká pravomoc... (Výkřiky posl. Tausika.)

Předseda (zvoní): Volám pana posl. Tausika k pořádku.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): ... na benevolentní řešení jednotlivých případů.

K § 26 bylo dáno vysvětlení, ... (Vřava a výkřiky komunistických poslanců. Výkřik posl. Hakena.)

Předseda (zvoní): Volám pana posl. Hakena po třetí k pořádku.

Zpravodaj posl. G. Navrátil (pokračuje): ... které se týká započítání let vojenských duchovních a jest blíže vyznačen v důvodové zprávě branného výboru. Proto se nechci o této otázce dále šířiti.

Významnou byla otázka, pokud jde o následky soudního odsouzení. Výbor sám uznával, že jsou ty následky příliš kruté pro členy rodiny provinilce, a apeluje proto na vládu, aby učinila opatření, aby tato záležitost byla všeobecně a benevolentně řešena, neboť se týká nejenom gážistů vojenských, nýbrž i státních zaměstnanců. Zvláště bylo velmi podrobně debatováno o tom, že pro odsouzení delší 6 měsíců pozbývá vojenský gážista po případě i jiný poživatel nároku, aby tato doba započítala se po případě do nároků pensijních. Bylo žádáno, aby z trestních činů byly vyňaty politické delikty. Tato žádost je naprosto neodůvodněna, neboť nelze tyto delikty vyjmouti již vzhledem k tomu, že podle vojenských předpisů nemá práva příslušník vojska, aby se zúčastnil politického hnutí, a proto také když i proti předpisům platným ve vlastním stavu se dopustí takového deliktu, musí přirozeně nésti důsledky.

Konečně se jednalo také o tom, že jsou různé druhy započítání doby v zajetí. Tyto různosti jsou však oprávněné, neboť týkají se v prvé řadě legionářů. Jest nutno, aby ten, kdo mohl vstoupiti do legií a nevykonal svoji národní povinnost, neměl ještě výhodu za to, že byl v zajetí.

Prosím slavnou sněmovnu, aby přijala zákon tak, jak jej sociálně-politický výbor schválil. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): Uděluji slovo druhému zpravodaji p. posl. dr. Patejdlovi.

Zpravodaj posl. dr. Patejdl (za trvalého hluku): Slavná sněmovno! Přítomná osnova zákona upravuje zaopatřovací požitky osob vojenských poskytováním výslužného, zaopatření invalidů, vdovského důchodu, příspěvků na vychování dětí a ev. důchodů rodičů. Osnova jest důsledkem zákonného opatření, kterým byly upraveny platy osob, ve vojenské službě činně se nacházejících. Jest jistě spravedlivé, aby byly uspokojeny nároky těch, kteří určili svým povoláním službu v branné moci státu, aby byly osoby ty zaopatřeny, jestliže pro stáří nebo pro invaliditu, utrpěnou ve službě vojenské nebo přímo ve válce, pozbyli způsobilosti k dalšímu výdělku. Jest neméně spravedlivé, aby byly zaopatřeny rodiny, jichž živitelé padli v poli před nepřítelem anebo zemřeli předčasně ve službě vojenské. (Vřava trvá. - Výkřiky na levici. - Někteří poslanci komunističtí tlukou do pultů.)

Branný výbor ve své schůzi 31. května roku 1921 určil všeobecnou směrnici pro upravení požitků osob vojenských, a to tak, že má se přihlížeti při úpravě požitků vojenských osob k poměrům civilních státních zaměstnanců. Přítomná předloha vyhovuje této zásadní směrnici a stanoví jen tam odchylky, které plynou z povahy a zvláštního rázu služby vojenské. (Poslanci komunističtí postavše zpívají "Rudý prapor" a za trvalého hluku na levici odcházejí ze zasedací síně.)

Osnova řeší také opatření příslušníků československých legií, kteří stali se službou v československém zahraničním vojsku vojenské služby neschopni a zároveň pozbyli způsobilosti k přiměřenému občanskému povolání. (Výkřik posl. dr. Baerana.)

Předseda (zvoní): Volám pana posl. dr. Baerana k pořádku. (Hluk na levici.)

Zpravodaj posl. dr. Patejdl (pokračuje): Osnova poskytuje jim výslužné jako vojenským osobám z povolání, a to jako poddůstojníkům z povolání a poskytuje zaopatření jejich pozůstalým. Tímto opatřením byla napravena ta nesrovnalost, že republika učinila sice určitá opatření pro legionáře zdravé, kteří vstoupili do činné služby ať vojenské nebo civilní nebo do jiné služby, kdežto na ty, kteří utrpěli zranění v boji za svobodu tohoto státu anebo pokud v tomto boji padli, dosud nepamatovala. Toto opatření jest tedy splněním povinnosti státu k těm, kteří buď v úporném boji za jeho znovuzřízení padli nebo utrpěli invaliditu, a vyhovuje zásadním směrnicím tohoto zákona. Nemůže býti pochybnosti o tom, že československé legie byly řádnou i mezinárodně uznanou československou armádou, která byla základem branné moci tohoto státu, a že příslušníci její byvše zraněni nebo padnuvše, padli v činné službě a jejich smrt nebo invalidita byla přivoděna u výkonu této služby. (Vřava na levici trvá. - Výkřiky posl. Hillebranda a Jokla. - Předseda zvoní.)

Ustanovení o započítání služby v legii odpovídá zákonu č. 462 Sb. z. a n. z r. 1919 a nařízení č. 151 Sb. z. a n. z r. 1920. Branný výbor jednaje o této předloze usnesl se na některých změnách. Sociálně-politický výbor nepřiklonil se k některým z těchto změn a zejména usnesl se na novém znění §u 2, dále na dodatku k §u 37. Branný výbor jednaje opětně o předloze, přiklonil se k usnesení výboru sociálně-politického a k navrhovaným jím změnám a dodatkům, stejně jako ku přání, která tento výbor projevil. (Německé výkřiky: Dost! Přerušte schůzi! - Předseda zvoní.)

K §u 26, bodu c) byl schválen tento výklad: Vojenských duchovních týká se nejen specielní odstavec c), nýbrž i odstavec b), jednající o započítání civilní státní a jí na roveň postavené služby potud, pokud se na ni vztahuje výklad a §u 95. Započítává se tudíž podle §u 26b) a §u 95 vojenským duchovním, pokud byli před vstupem do vojenské služby placeni od státu, žup, okresů, obcí, měst, jakož i veřejných fondů i doba ztrávená v této civilní službě plně. Částečně, t. j. do 3 let, započítává se tudíž duchovním doba ztrávená pouze v civilně soukromé službě duchovní (§ 26c).

Branný výbor navrhuje slavné sněmovně souhlasně s výborem sociálně-politickým přijetí předloženého návrhu zákona. (Výborně! Potlesk na pravici a ve středu. - Trvalý hluk na levici.)

Předseda (zvoní): Výbor rozpočtový nepodal ve lhůtě mu stanovené tištěné zprávy. Zpravodaj tohoto výboru pan posl. Sajdl vzdává se slova.

K rozpravě nikdo se nepřihlásil. Budeme hlasovati. (Posl. Hillebrand tluče do pultu. Vřava na levici trvá. - Německé výkřiky: Dost! Konec schůze!)

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se. Vřava trvá. Různé výkřiky na levici. - Předseda zvoní.)

Prosím o klid. (Hluk nepřestává. - Předseda zvoní.) Prosím znovu o klid.

Dám o cel této osnově hlasovati v celku, najednou, poněvadž nebyl podán pozměňovací návrh. (Hluk trvá.)

Jest snad proti tomu námitka? (Nebyla.)

Není jí. Budeme hlasovati, jak jsem uvedl. (Trvalý hluk. - Předseda zvoní.)

Kdo tedy souhlasí s celou osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí ve znění navrženém panem zpravodajem, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. (Potlesk na pravici a ve středu.) Tím je osnova schválena v prvém čtení. (Trvalý hluk na levici.)

Druhé čtení provede se po případě ještě v dnešní schůzi. (Všeobecný hluk. - Místopředseda dr. Czech volá s místopředsednické tribuny: Tady je mé místo! Tady stojím! - Potlesk na levici. - Na zástěně za presidiem je pozorovati mokrou skvrnu a je cítiti zápach.)

Přikročujeme k 2. odstavci pořadu, jímž jest

2. zpráva výboru ústavně - právního o vládním návrhu zákona (tisk 969), jímž se zřizuje hlavní finanční ředitelství pro Podkarpatskou Rus v Užhorodě (tisk 3400).

Zpravodajem je p. posl. dr. Medvecký, jemuž uděluji slovo. (Vřava na levici trvá. - Různé výkřiky. - Předseda zvoní.)

Zpravodaj posl. dr. Medvecký (za trvalého hluku): Slávna snemovňo! Finančné riaditeľstvá v bývalom Uhorsku boly podľa organizácie finančnej správy podriadené bezprostredne ministerstvu financií. Toto sa protiví finančnej organizácii v iných zemiach, v Čechách a na Morave. Následkom toho k vôli sjednotenia spôsobu finančnej správy sa ukázalo potrebným sriadenie úradu, ktorý by medzi finančnými riaditeľstvy a finančným ministerstvom tvoril druhú inštanciu. K tomu slúži hlavne návrh zákona o sriadení hlavného finančného riaditeľstva pre Podkarpatskú Rus v Užhorode.

Je to potrebné i preto, že nemôže byť stabilisovaný ten stav, dľa ktorého dosiaľ druhú inštanciu tvoril finančný referát pri politickej správe v Užhorode. Oddelenie finančnej správy od politickej robí sriadenie tejto inštitúcie nutnejším. Hlavné finančné riaditeľstvo sa dľa tohoto zákona pre Podkarpatskú Rus sriaďuje s touže kompetenciou, jako je stanovená pre generálne finančné riaditeľstvo pre Slovensko, kteráž inštitúcia sa na Slovensku plne dokázala. Na tomto základe ústavne-právny výbor doporučuje slávnej snemovne, k prijatiu vládny návrh tisk 3400. (Trvalá vřava na levici. Různé výkřiky.)

Předseda (zvoní): Ke slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá.

Budeme hlasovati. Prosím o zaujetí mís. (Děje se. Různé výkřiky.)

Dám o celé osnově zákona, který má pouze 3 paragrafy a původní formuli, hlasovati najednou. Pozměňovací návrhy učiněny nebyly.

Kdo souhlasí tedy s celou osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí podle znění navrženého panem zpravodajem, nechť povstane. (Děje se. - Různé výkřiky na levici.)

To je většina, tím je tento zákon schválen v prvém čtení.

Druhé čtení provede se pravděpodobně ke konci této schůze.

Průběhem schůze bylo se strany řady pp. poslanců jednání sněmovní rušeno a mařeno, takže jen s největším nasazením sil bylo možno v něm pokračovati. Napomenul jsem dvakráte až třikráte jednotlivé z pánů poslanců takovýmto způsobem mařících schůzi.

Vzhledem k tomu a vzhledem k ustanovení § 52 našeho jednacího řádu vylučuji p. posl. Koutného, Hakena, Skaláka z pěti schůzí. (Hluk. Výkřiky na levici.)

Vedle toho průběhem dalšího jednání hozena byla proti presidiu nějaká smrdutá bomba. (Hluk. - Výkřiky: Baeran!)

Předseda (zvoní): Prosím o klid. (Hluk trvá.) Prosím znovu o klid.

Nemohl jsem dosud pachatele tohoto atentátu proti presidiu zjistiti. Dám to vyšetřiti, a zjistí-li se pachatel, pak proti němu bude zakročeno, jako proti ostatním poslancům, jednání sněmovní rušícím. (Výkřiky na pravici: To je málo!)

Přerušuji za tím účelem, aby mohl býti pachatel zjištěn, schůzi na půl hodiny.

(Schůze přerušena ve 12 hod. 24 min. odpol. - opět zahájena ve 2 hod. 2 min. odpol.)

Předseda (zvoní): Zahajuji opětně schůzi, kterou jsem byl nucen přerušiti pro politování hodnou příhodu, zajisté nejsmutnější za trvání tohoto parlamentu. (Tak jest!)

Před přerušením schůze prohlásil jsem podle § 52 jedn. řádu, že páni poslanci Koutný, Haken a Skalák vyloučeni jsou pro maření jednání na dobu 5 schůzí z účasti ve schůzích sněmovních.

Podle 2. odstavce citovaného paragrafu předkládám sněmovně k rozhodnutí, zdali schvaluje toto vyloučení.

Prosím paní a pány poslance, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Kdo schvaluje vyloučení tří jmenovaných pánů poslanců Koutného, Hakena a Skaláka na dobu pěti schůzí z účasti ve schůzích sněmovních, prosím, aby zvedl ruku. (Děje se.)

To je většina. Vyloučení pánů poslanců Koutného, Hakena a Skaláka je schváleno.

K věcné poznámce přihlásil se pan posl. dr. Lodgman ve smyslu § 44 našeho jednacího řádu. Dávám mu slovo.

Posl. dr. Lodgman (německy): Slavná sněmovno! Poslanecký klub německé národní strany mne zmocnil, abych učinil sněmovně a předsedovi toto prohlášení: Sdělením posl. dr. Baerana zjistilo se v klubu německé národní strany, že posl. dr. Baeran při sněmovním jednání dnes dopoledne hodil směrem k místu předsedovu smrdutou bombu. (Hluk a různé výkřiky.) Klub německé národní strany co nejhlouběji lituje této příhody a ji odsuzuje. (Výkřiky na pravici: Bravo!)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP