Úterý 24. ledna 1922

Začátek schůze v 1 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Špaček, Špatný.

216 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dolanský, Habrman, Aug. Novák, inž. L. Novák, Srba, Staněk, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský; odbor. přednosta ministerstva financí dr. Vlasák.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 124. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně na schůze v minulém týdnu udělil jsem dovolenou posl. Tayerlemu pro neodkladné záležitosti, na schůzi 122. posl. Koudelkovi, na schůzi 123. jakož i na dnešní schůzi posl. Oktávcovi, dovolenou pro dnešní schůzi udělil jsem posl. Palmemu, vesměs pro neodkladné záležitosti.

Dovolenou na 7 dní pro nemoc v rodině udělil jsem posl. Kopřivovi.

Nemocí omlouvají se: posl. Vávra, Hausmann, Warmbrunn.

Lékařské vysvědčení předkládají: posl. Skaunicová, Ulrich.

Provedeny byly některé změny ve výborech.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Do výboru sociálně-politického vyslal klub poslanců čsl. sociálně-demokratické strany dělnické posl. Brodeckého za posl. Kleina a posl. Jašu za chorého posl. dr. Wintra; klub poslanců strany lidové posl. Adámka za posl. Bezděka a posl. Rozsypalovou za posl. Čuříka; klub slovenských ľudových poslancov posl. dr. Labaye za posl. dr. Gažíka; klub republikánské strany čsl. venkova posl. Macha za posl. dr. Kubíčka.

Klub poslanců der deutsch. Nationalpartei vyslal do výboru iniciativního posl. Matznera za posl. dr. Keibla, do výboru zemědělského posl. dr. E. Feyerfeila za posl. Matznera, do výboru branného posl. dr. Brunara za posl. dr. E. Feyerfeila.

Předseda: Došly některé vládní návrhy a dotazy. Žádám, aby byly přečteny.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Přípisem předsedy vlády ze dne 22. ledna. 1922, č. 1825/22 m. r., vládní návrh zákona o soupisu a úpravě předválečných právních nároků a závazků čs. příslušníků státních vůči cizincům.

Dotaz posl. Geršla a soudr. ministru veř. prací o liknavém vyřizování agendy stavebních družstev.

Dotaz posl. Rýpara, Adámka a spol. ministru školství a nár. osvěty o vystupování řídícího učitele v Třeboníně u Čáslavi proti tělocvičné jednotě čs. Orla tamtéž.

Dotaz posl. Rýpara a spol. ministrovi pošt a telegrafů o bezdůvodném otvírání dopisů Rich. Mastilovi ve Zbrašově u Hranic na Moravě správcem poštovny ve Zbrašově.

Dotaz posl. Krejčího a súdr. ministru zemedelství a ministru soc. péče o nezamestnánie zemerobotnikov na Slovensku.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy a vládní návrhy.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 3384. Zpráva zahraničního výboru a výboru pro obchod, průmysl a živnosti o vládním návrhu (tisk 3196) na ratifikaci Mezinárodní úmluvy o zřízení Mezinárodního ústavu zimného.

Tisk 3385. Zpráva rozpočtového výboru a výboru pro průmysl, obchod a živností o návrhu posl. Dietla a soudr. (tisk 2698) a o návrhu posl. Patzela a soudr. (tisk 1844) na změnu § § 85 a 100, hlavy I. zákona z 13. ledna 1913, č. 13 ř. z., a z.23. ledna 1914, č. 13 ř. z., o dani výdělkové.

Tisk 3386. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk sen. 865) o užití dopravních cest a nemovitostí pro telegrafy (tisk 3239).

Tisk 3387. Vládní návrh zákona o soupisu a úpravě předválečných právních nároků a závazků československých příslušníků státních vůči cizincům.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány odpovědi.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte):

Tisk 3322. Sbírka odpovědí:

I. vlády na interp. posl. Koudelky a soudr. o ohroženém chovu dobytka katastrofálním nedostatkem píce (tisk 2885),

II. min. zahraničních věcí na interp. posl. Špačka, Pastyříka, Modráčka, Davida, Jančeka a druhů o bezdůvodném surovém věznění a zadržování československých příslušníků v Rusku (tisk 2777),

III. min. financí na interp. posl. Najmana, Udržala a soudr. stran nepřístojností, které se dějí na berních úřadech (tisk 2493),

IV. vlády na interp. posl. Udržala a soudr. o doplnění zahraniční služby zpravodajské se zřetelem na poměry zahraničních trhů se zemědělskými produkty (tisk 2764),

V. min. nár. obrany na interp. posl. Roudnického a soudr. o zneužívání Husových slavností k agitacím protikatolickým (tisk 2886),

VI. min. zemědělství a min. zahraničních věcí na interp. posl. Braneckého, Dubického, dr. Medveckého, Mašaty a spol. o poměrech zemědělského dělnictva, které odešlo na práci do Německa a Rakouska (tisk 2545),

VII. vlády na interp. posl. dr. Lodgmana, Křepka, inž. Junga, dr. Kafky a druhů vládě, že prý má v úmyslu zabrati pohraniční lesy (tisk 2338),

VIII. min. nár. obrany na interp. posl. dr. Körmendy-Ékese a soudr. o potrestání vojenských brutálností, spáchaných v měsíci květnu 1920 v obci Pelsöcz, župa Gemer (tisk 428),

IX. min. veř. prací na interp. posl. dr. Lelleye a soudr. o zneužívání zpozorovaných při pensionování státních zaměstnanců (tisk 2820),

X. min. financí na interp. posl. Schweichharta, Grünznera a druhů o nesprávném předpisu daně z příjmu berní správou v České Lípě (tisk 2864),

XI. vlády na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o tom, že pražská zemská správní komise chová se nepřátelsky ke školám, zvláště proti věcem německých škol (tisk 2866),

XII. vlády na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o sloučení školních okresů novojičínského, moravsko-ostravského, hranického a místeckého (tisk 2883),

XIII. předsedy vlády a min. financí na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o vyplácení výslužného pensistům v cizině žijícím (tisk 2858).

XIV. min. vnitra na interp. posl. Patzela a druhů o postupu karlovarské okresní správy politické proti organisovaným obchodním příručím (tisk 2782),

XV. vlády na interp. posl. Kostky, dr. Kafky a druhů o pořízení seznamu majitelů šekových účtů (tisk 2882),

XVI. vlády na interp. posl. dr. Brunara, dr. E. Feyerfeila a druhů, že se s říšskoněmeckými občany jedná jako s válečnými zajatci (tisk 2783),

XVII. min. nár. obrany na interp. posl. dr. Jabloniczkého a druhů o zamýšleném zřízení dělostřelecké střelnice u Malacek (tisk 2880),

XVIII. správce min. pro zásobování lidu na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o tom, že zemský obilní ústav v Praze propustil úředníka Josefa Schramka (tisk 2853),

XIX. min. vnitra na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů o výtržnostech, jichž se dopustili Češi vůči německým studentům v Mostě (tisk 2781),

XX. vlády na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, že předseda zemské školní rady osobuje si nezákonná práva rozkazovací a úřední vůči přednostům okresních politických správ a že uděluje jim protizákonné rozkazy (tisk 2877),

XXI. vlády na interp. posl. dr. Schollicha a druhů, jak přednosta okresní politické správy v Německém Brodě přímo hanebně vede úřední činnost německé okresní školní rady (tisk 2854)

X II. min. pošt a telegrafů na interp. posl. dr. schollicha, Pittingera, dr. E. Feyerfeila, Simma, dr. Kafky a druhů o porušení povinné péče poštovní správy při doručování dopisů (tisk 2852),

XXIII. předsedy vlády, min. vnitra a min. financí na interp. posl. Sladkého, Davida a spol. o úpravě požitků státních zaměstnanců na Hlučínsku (tisk 2454),

XXIV. min. financí a min. obchodu na interp. posl. dr. Matouška a soudr. o tom, jak "Gablonzer Tagblatt" obviňuje úředníky revisního odboru ministerstva financí (tisk 2924),

XXV. min. financí na interp. posl. Adámka a spol. o předpisování daně z obratu podle paušálu zemědělcům, zvláště u berní správy v Poličce (tisk 2513),

XXVI. min. vnitra a min. zemědělství na interp. posl. dr. Kubíčka a soudr. o nouzové podpoře pro pohořelé v Mezilesí u Nového Města n. M. (tisk 2933),

XXVII. vlády na interp. posl. dr. Kubíčka a spol. o neodkladném vyšetření škod a finanční pomocí obyvatelstvu východní části okresu opočenského, postiženého krupobitím (tisk 2932),

XXVIII. min. pošt a telegr. na interp. posl. Dubického a druhů o vyplácení vkladů uložených chudými vkladateli v pošt. spořitelně vídeňské (tisk 3131),

XXIX. min. s plnou mocou pre správu Slovenska a min. školstva a nár. osvety na interpelláciu posl. Hlinku a spol. vo veci učiteľského ústavu v Modre a Štubnianskych Tepliciach (tl. 2890),

XXX. min. vnitra na interp. posl. Laube a soudr., jak bývalý hrabě Rud. Kinský v Lysé n. L. provokuje demokratická zařízení státu (tisk 2869),

XXXI. min. obchodu na interp. posl. Petrovického a spol., jak úřady zdlouhavě schvalují odborná společenstva živnostenská (tisk 2763),

XXXII. min. pošt a telegr. na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů, že pražský šekový úřad zrušil účet č. 120.955 firmy Julius Handschke v Horních Arnultovicích (tisk 2861),

XXXIII. min. vnitra na interp. posl. dr. Baerana a druhů o hrubých nepřístojnostech při udělování státního občanství (tisk 2396),

XXXIV. min. financí na interp. posl. dr. Lodgmana, Křepka a druhů o obchodní společnosti "Východ" (tisk 2721) a na interp. posl. Kostky, dr. Kafky a druhů o revisi daně z obratu u firmy "Münzerhütte", továrna na železné a kovové zboží, společnost s r. o. v Ústí n. L. (tisk 2881),

XXXV. min. vnitra a min. nár. obrany na interp. posl. dr. Lodgmana a druhů, že české vojsko svého času odňalo zbraně (tisk 2399),

XXXVI. min. vnitra na interp. posl. dr. Raddy a druhů o počínání okresní politické správy v Jihlavě vůči obecnímu zastupitelstvu ve Stonařově, o poškození dvou lipek (tisk 2489),

XXXVII. předsedy vlády na interp. posl. Hirsche a druhů o násilnostech legionářů (tisk 2813),

XXXVIII. min. vnitra a min. nár. obrany na int. posl. Beutela, Čermaka a druhů o výtržnostech při veřejném shromáždění pod širým nebem, uspořádaném Sdružením československé obce legionářské Ústí- Krásné Březno s Národní jednotou severočeskou dne 31. července 1921 na náměstí v Ústí n. L. (tisk 2786),

XXXIX. vlády na interp. posl. dr. Schollicha a druhů o nezákonném postupu školních úřadů při opatřování místností pro nově zřízenou českou školu podle § 7 zákona ze dne 3. IV. 1919, čís. 189 Sb. z. a. n. (tisk 2690),

XL. vlády na interp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila, Simma, dr. Kafky a druhů, jak se bezdůvodně protahuje utvoření okresních školních výborů v politických okresích, které podle starších předpisů měly dvě okresní školní rady, německou a českou (tisk 2868),

XLI. ministra vnitra na interp. posl. dr. Baerana a druhů pro odpírání pasů maďarským státním příslušníkům (tisk 2918),

XLII. min. nár. obrany na interp. posl. Josefa Mayera, Zierhuta a druhů o událostech v posádce stříbrské (tisk 2934),

XLIII. vlády na interp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierreila, Simma, dr. Kafky a druhů o zrušení německého ústavu učitelského v Praze a o spojení jeho s německým ženským ústavem učitelským tamtéž (tisk 2946),

XLIV. min. vnitra na interp. posl. Schuberta a druhů o zřízení četnické stanice v Koutech (tisk 2919),

XLV. min. spravedlnosti na interp. posl. dr. Lelleye a spol. pro opětné přehmaty státního zastupitelstva v Nitře ve věcech censury (tisk 2902),

XLVI. min. vnitra na interp. posl. Borovszkého a soudr. o suspensi zastupitelského sboru města Lučence (tisk 2821),

XLVII. vlády na interp. posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. W. Feierfeila a druhů, že předseda zemské školní rady šikanujícím způsobem protahuje německé školské záležitosti (tisk 2857),

XLVIII. min. financí na interp. posl. Böhra a druhů, aby město Varnsdorf bylo ponecháno v I. třídě místních přídavků (tisk 3158/VI),

XLIX. min. vnitra na interp. posl. dr. Luschky a druhů o porušení domovního práva v Osoblaze (tisk 3158/VIII),

L. vlády na interp. posl. Häuslera, Hackenberga, dr. Czecha a druhů, že se protahují volby do obecní rady ve Frýdku (tisk 3103),

LI. min. financí na interp. posl. dr. Keibla a druhů, jakým způsobem postupují t. zv. revisní komise v průmyslových závodech děčínského politického okresu (tisk 3158/XXVI),

LII. ministra vnitra na interp. posl. dr. Luschky a druhů, že četnictvo vylučuje místní policii z bezpečnostní služby v obcích (tisk 3158/IX),

LIII. min. nár. obrany na interp. posl. Hanreicha, dr. Schollicha, Schälzkyho, inž. Junga, dr. Kafky a druhů o nezákonném chování správy vojenského zásobovacího skladiště v Dejvicích (tisk 3158/XVIII.).

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a dodán výboru živnostenskému a zahraničnímu:

Dodatek k tisku 3338, týkajícímu se vládního návrhu o obchodní smlouvě, uzavřené dne 20. října 1921 ve Varšavě mezi republikou Československou a Polskem.

Žádost zemského trestního soudu v Praze, odděl. XIV, ze dne 19. ledna 1922, č. Pr XIV 5/22, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Bergmana pro přečin proti bezpečnosti cti, spáchaný obsahem článků otištěných v č. 290 a 298 časopisu "Role" ze dne 11. a 21. prosince 1921 a v čís. 8 téhož časopisu ze dne 10. ledna 1922, k soukromé žalobě min. dr. Bohuslava Vrbenského.

Přikazuji výboru imunitnímu.

Přistupuji k projednávání pořadu schůze. Odst. 1. jest

1. pokračování rozpravy o vládním návrhu (tisk 3165 a příloha), kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920. č. 682 Sb. z. a n., a dodatek ke státnímu rozpočtu a k rozpočtu státních investic pro rok 1921 (tisk 3373).

V debatě generální uděluji slovo dalšímu řečníku zapsanému "proti", jímž jest p. posl. Rouček.

Posl. Rouček: Slavná sněmovno! Jediný pohled na náš státní rozpočet a všechny jeho chytře stylisované dodatky přesvědčují každého povrchního pozorovatele, že tu jde o rozpočet státu ryze kapitalistického, který hospodaří přesně podle vzoru starého zbahnělého Rakouska, z jehož trosek roku 1918 vznikl. Zatím co my, komunisté, docela opovážlivě tvrdíme, že doba kapitalistických řádů nevyhnutelně a neodvratně minula a že každé úsilí o její šťastný návrat jest a zůstane marným namáháním a zbytečným pokusem, pracuje bohatá buržoasie v naší republice zoufale a všemi mocenskými prostředky o obnovení a upevnění kapitalistického zřízení, které by učinilo tuto republiku trvale její plantáží a rejdištěm mamonářských a lichvářských jejích pudů. Proto se také tak brutálně vrhla za dunění vylhaných vlasteneckých hesel na celou naši stranu, která zůstala věrna ideálům sociální revoluce, proto také schválila - tacito consensu - vyložený lup na našem majetku, krveprolití na našich příslušnících, spáchané s ďábelskou promyšleností, i to zavírání komunistických dělníků do žalářů této republiky, jejíž president tak okázale navazoval na slavné tradice táborského komunismu, doporučoval kácení vlasteneckých model a horlil proti "knutě vlastencujících otrokářů", kteří používají nacionálního zelotismu - a to jsou vlastní jeho slova - chytrácky ve prospěch své kapsy a svého kšeftaření. Velectění pánové! Celé toto persekuční běsnění, všechen ten vylhaný vlastenecký bengál a bombast, všechny ty chytře namalované a chytře rozestavené kulisy, to všechno mělo jen jediný účel: Zabrániti stůj co stůj bezohledné kritice zkorumpovaného kapitalistického hospodářství a vlasteneckého plantážnictví na revoluční dosud půdě naší republiky a násilnou cestou zjednati buržoasii předpoklady pro další nerušené její pustošení, drancování a vykořisťování.

Velectění pánové! Vlast, ta zde byla jen chytře nastrčenou kulisou, vším byl ve skutečnosti za kulisami skrytý měšec těch vlastenčících otrokářů, o kterých mluvil svého času pan president Masaryk. Dnes se totiž rozprchly nadobro všechny ty husté mlhy lží a klamu, valná část národa se již probrala z toho vlasteneckého deliria, ve světle nových politických, sociálních a hospodářských zkušeností je viděti vlasteneckému podvodu a násilnictví z prosince 1920 přímo do tváře. Diktatura buržoasie, která tenkráte na nás tak zákeřně a přímo neslýchaným způsobem v dějinách dělnického hnutí vyrazila v masce republikánské horlivosti a v masce republikánského nadšení, ta dnes stojí před námi nadobro demaskována a obnažena. Její teroristické a vyděračské ledví poznávají dnes stále širší masy svedených a stejně jako my znásilňovaných a vykořisťovaných. Proti té jednotné frontě kapitalistické, proti té jednotné frontě králů zlata a majetku, proti té jednotné frontě vyžíračů republiky a vyžíračů celého světa tvoří se dnes ponenáhlu, ale určitě, jednotná fronta veškerého pracujícího lidu bez rozdílu národnosti, bez rozdílu rasy a bez rozdílu politického příslušenství. Splňuje se dnes to, co v době marockého konfliktu kapitalistům předpovídal velký Bebel ve známé své řeči v německém říšském sněmu: "Vy jste dnes dospěli k onomu bodu, kde sami podkopáváte základy státního a hospodářského řádu. Vy jste to sami přivedli tak daleko, že je už slyšeti zvonění hran vašemu státnímu a společenskému řádu."

Ano, velectění pánové, tak daleko a k tomu dospělo kapitalistické zřízení na celém světě. K tomuto bodu a na tato místa dospělo také v naší Československé republice. Vy, kteří tu dnes vládnete, vy sami jste to přivedli tak daleko, že je už slyšeti zvonění hran vašemu společenskému řádu; vy sami podkopáváte základ tohoto státu svým sobectvím, zastíraným vlasteneckou fraseologií, svým násilnictvím vůči poctivě pracujícímu lidu, svým soustavným zrazovaním všech demokratických principů a šlapáním svých vlastních zákonů. Vy oživujete znovu historii po Lipanech, kde byla zrazena česká demokracie, vy oživujete českou historii po Bílé Hoře, kde byl prodáván a ujařmen celý český národ. Lipany, ty podtrhly ten jediný pevný základ české husitské politiky, budující na účasti a zájmu všech, a oživili politiku sobectví, politiku několika, politiku pánů. Lipany vedly také k poddanství českého lidu, zákonem jej přibily na kříž nevolnictví, učinily jej majetkem vrchnosti, majetkem pánů. Ale, velectění pánové, vy, kteří říkáte, že tu svoji vlast tak milujete, čtěte v historii a vy se přesvědčíte na každé její stránce, že Lipany byly také prvním článkem řetězu, na jehož konci je Bílá Hora. Bílá Hora byla pomstěním té zrady demokracie a svobody, Bílá Hora byla trestem za Lipany, kde podařilo se panským chamtivcům poraziti revolučními zásadami táborského komunismu nadšený lid, jehož snahy již tenkráte slibovaly navždy a definitivně ohroziti panské zájmy a panské zisky. Také vy dnes jdete touto cestou, i vy dnes docela lehkomyslně a lehkovážně zrazujete demokracii. Také vy dnes docela bezohledně před tváří celého světa šlapete na šíji lidu a oživujete tu politiku sobectví, politiku několika, politiku pánů, politiku té vaší falešné pětky. Vy jste jásali v prosinci 1920 nad našimi krvavými komunistickými Lipany. Vy jste se k tomu dílu spojili všichni jako druhdy to panstvo pod jednou i pod obojí, a vy vedete tento stát politicky a hospodářsky k nové a snad ještě strašlivější katastrofě, k nové Bílé Hoře.

Několik pohledů do toho státního vašeho rozpočtu postačí úplně, aby tuto nesmazatelnou pravdu skvěle dosvědčilo a potvrdilo. Pánové, to je šílený tanec miliard, který tu víří, to je kapitalistický samum, který tu zasypává veškerý zdravý život a všechny naděje k lepšímu. Vy těmi závratnými číslicemi potvrzujete plně to naše přesvědčení, že vaše dosavadní soustava vládní nepovede a nemůže u nás vésti k ozdravění poměrů, nýbrž že ten hospodářský rozvrat u nás se stále musí a také bude zvětšovati, až nakonec přeroste přes hlavy všem, kdož na takovémto řízení státu nesou odpovědnost.

Ať děláte, co chcete... (Různé výkřiky.) - Ani tím pokřikováním to nespravíte. - Dokud se budete pohybovati v rámci soukromokapitalistického hospodaření, nerozřešíte a nemůžete rozřešiti ani jedinou z palčivých otázek doby. Tato prognosa, se kterou jsme my, komunisté, do tohoto parlamentu již vstoupili, ta se splní se strašlivou jistotou až do poslední písmeny. (Výkřik: Na Rusku!) Ta se splní u nás, pane kolego, a splňuje se u nás s tou strašlivou jistotou. A vy také k tomu přispějete. (Výkřik: V Rusku, tam je blahobyt!) My to netvrdíme, my víme, že tam nemůže býti blahobyt, poněvadž kapitalismus celého světa se spiknul, aby každý život nejen blahobyt i každé svobodné dýchání v tom Rusku znemožnil. (Posl. Pelikán: Co to bylo za vůdce, kteří to nepředvídali?,) Tito vůdcové, příteli Pelikáne, kteří to nepředvídali, ti se ještě nenarodili a ti musejí přijíti a vyrůsti z vašich řad. Vy chcete zabrániti katastrofě tím, že vrháte miliony na militarismus, že sta milionů vynakládáte na žandarmerii a policii a jiná sta milionů dáváte na podporu církevního aparátu, vy si draze platíte pozemské i nebeské četnictvo, vy vyhazujete sta milionů na zahraniční i domácí representaci, vy zavádíte do republiky nákladné, monarchistické zvyklosti a parády, a nedbáte pranic, že lid, který nedávno teprve přestál hrůzy světové krvavé války, sténá až k smrti pod vaším hospodářským marnotratnictvím, že ulicemi měst zoufale bloudí tisíce nezaměstnaných, že v této zemi, o níž pějete, jaký je to "zemský ráj na pohled", tisíce ubožáků jsou bez přístřeší a tisíce rodin bez šatu a bez chleba. (Hlas: Ještě si sem přivádíte hosty z Ruska!) Ano, ty přivádíte v podobě Wrangelovců, kteří mají vyháněti naše dělníky.

Tanec miliard jest zároveň tancem bídy a umrlců. Máte dnes diplomatické spojení s celým světem, máte diplomatické spojení i s římským papežem, ale ztratili jste spojení se svým vlastním lidem, jak dokazují vaše politické procesy a ty vaše republikánské žaláře, jak dokazuje ta střelba na Slovensku do slovenského lidu, jak dokazuje celé Slovensko i Podkarpatská Rus. Vy jste slibovali vyvlastnění velkého majetku ve prospěch státu, vy jste dodnes nevyvlastnili ničeho kromě našeho dělnického majetku a kromě těch příjmů státních zaměstnanců a učitelů. Vy jste vyvlastňovali ku podivu rychle a úplně bez náhrady. Za to však té cizácké šlechtě a římské církvi, které jste celá léta spílali, té jste ponechali tu bělohorskou loupež, půdu zalitou krví předků a krví ožebračených českých exulantů, vyháněných za hranice. A všem těm lichvářům, kteří u nás již dříve nahrabali více než dost, dáváte znovu plnou možnost dále beztrestně loupiti a dále beztrestně zdražovati a okrádati chudý lid. Vy jste slíbili odluku církve od státu, a v tom vašem rozpočtu již 4. rok tancují desítky a sta milionů na podporu církevní propagandy. Vám, pánové, vy čeští vlastenci, svítila kdysi hranice kacířská na břehu řeky Rýna, dnes vám svítí již jen papežská nunciatura na břehu Vltavy. (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)

Československá republika zrodila se snad jako stát bezkonfesní. Nebyla jistě zatížena žádným dědičným hříchem starého Rakouska, ona také nepřejala žádných jeho církevně politických závazků. Znamenalo by to tedy u nás úplnou zbytečnost, mluviti o jakékoliv odluce církve od státu, když přece naše republika se s tou církví ústavně-právně nikdy nesloučila. Co se nikdy nesloučilo, nebylo by jistě třeba rozlučovati. Ale v tom je ten háček! Co se nestalo u nás cestou ústavně-právní, bylo provedeno cestou postranní, záludně a pokoutně. Aniž Národní shromáždění bylo o tom slyšeno, byla provedena u nás diplomatická kopulace s Římem, byly s ním navázány diplomatické styky, a tak se objevil v roce 1919 v husitské Praze papežský nuncius a do Říma poslán z husitské republiky československý vyslanec. Dnes se již u nás nemluví hlasitě o odluce církve od státu. Dnes se mluví jen docela opatrně o úpravě poměru mezi státem a církví. Ve vašich vládních stranách převládá dnes naprostá nechuť k radikálnímu řešení všech církevně-právních otázek. Vy jste dnes v té vládní koalici docela nerozlučně spiati s těmi, které jste kdysi prohlašovali za potomky vrahů českého národa, za nejzarytější reakcionáře, vy ze strachu před komunismem, ze strachu o své třídní výsady lezete tomu Římu do náruče a prosíte o jeho pomoc. Profesor Masaryk kdysi prohlásil církev římskou za organisaci kapitalistickou a plutokratickou. Mezi ní a mezi vámi všemi, kdož budujete republiku na principech kapitalistických, je tedy ekonomické a třídní příbuzenství. Vy potřebujete pomoci této kapitalistické církve, ona zase potřebuje pomoci vaší, a to znamená, že žádné opravdové rozluky neprovedete, to znamená, že nebudete přece řezati do svého vlastního těla. To, co provedete, nebude vůbec žádná rozluka, nýbrž to bude jenom dílo hanebného kompromisu, to bude jenom ubohý zmetek, jenom úprava, která půjde jistě církvi znamenitě k duhu.

Vy jste sáhli bezohledně na náš dělnický majetek, ale na majetek mrtvé ruky se sáhnouti neopovážíte. Budoucnost, ta to brzy ukáže a potvrdí. Jdete věrně ve šlépějích Francie, ne té revoluční, kterou obdivovala celá Evropa, nýbrž té reakční kapitalistické Francie, jejímž jste vasalským státem a jejíž sklon ke klerikalismu líčí "L'Humanité" ze dne 8. ledna takto (čte): "Francouzské živly buržoasní, pokud jsou pokrokovými, nesou velmi nemile chování vlády vůči zvýšené klerikální aktivitě za účelem politického uznání papežské kurie. Za války byly zákony o laicitě obětovány na oltář posvátné jednoty. Účinky zákonů z r. 1901-1904 byly suspendovány, ale co horšího, ukončením války politika kompromisu nevzala za své, naopak vyvrcholila v obnovu diplomatických styků s Vatikánem. Ve Francii je tomu dnes jako za konkordátu.

Dnes representanti státu, prefekti, ba i ministři účastní se oficielně náboženských ceremonií. Zástupci papežství jsou zváni k oficielním státním projevům, papežský nuncius na příklad představil se o státním svátku v Elyseích." (Hlas: Jako u nás!) Ano, doslovně jako u nás."Rozpočet na kultus se znenáhla podobným způsobem všude zavádí. Vláda sugeruje obecním radám, aby různým způsobem odměňovaly kněze. Úvěr k tomu se poskytuje v podobě nákladů na kostelní hlídky. Další forma subvencí jeví se v pronajímání far za směšné obnosy, které nejsou v žádném poměru k místním cenám. Ba co více, církevní autority kupují nemovitosti, bývalá biskupství a semináře, za ceny, které svědčí o podvodné dohodě. (Hlas: Jako u nás!) V departementu Meuse byla prodána nemovitost v hodnotě přes milion franků za 120.000 fr. Podobné případy byly prokázány také jinde. Senátor Albert uvedl těchto případů celou řadu v senátě.

Kongregace se znovu zřizují a zavádějí. Nynější guvernér alžírský před svým odchodem do nového úřadu prohlásil, že Jesuité se vrátili zase do Vannes a že vláda o tom ví. Vskutku kongregace vyrůstají dnes ze země. Některé obnovily znovu své vyučovací ústavy, jiné zřídili znovu své misie. Jesuité, Maristé, Dominikáni, Františkáni a ostatní zaplavili znovu území republiky a počínají si tu velmi čile, verbujíce kde koho k reakcionářskému proselytismu. Nejen že klerikalismus vynakládá všechny síly, aby se zmocnil znovu duševního vlivu na mládež a příští generaci, nýbrž pracuje již dnes v určitých kruzích tak, aby později se mohl o ně opříti ve své politické akci."

Jako ve Francii, velectění pánové, tak tomu bude také u nás. Místo rozluky budete míti - věřte tomu - konkordát, od jakého samo staré Rakousko před lety s hrůzou utíkalo. Za to ručí do posledního písmene vaše podařená koalice se služebníky Říma, za to ručí i stará zkušenost, vyslovená již Havlíčkem, že absolutismus církevní jest jen poduškou absolutismu světského. A vy se přece té své podušky, své opory, opory svého absolutismu, který dnes již křičí do celého světa, dobrovolně nezbavíte. (Výborně!)

Při tom všem se ovšem budete dále pokrokově tvářiti, budete se dále zaklínati, že Tábor jest váš program a demokracie vaší horoucí láskou. Je to demokracie, kterou jsem charakterisoval v našem "Památníku persekuce" těmito slovy: "Demokracie slavná, drábova lavice, pařížská deklarace na stěnách věznice". Vy vládnete knutou, vy ležíte v náručí reakce, když šlapete na na šíji poctivého pracujícího lidu. Vy sami jste to přivedli tak daleko, že jest již slyšeti zvonění hran, vy sami ponesete před soudem dějin strašlivou odpovědnost. Kapitalismus, kterému dnes ještě tak ochotně sloužíte a který tak zoufale k novému životu křísíte, jest již na tomto soudu dějin neodvratně odsouzen. Hromovou řečí byl nad ním tímto nejslavnějším a nejspravedlivějším tribunálem světa vynesen rozsudek, zdrcující rozsudek: "Vyjdi z města, Katilino!" A z tohoto rozsudku, pánové, není na tomto světě žádného odvolání! (Výborně! Potlesk komunistických poslanců.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP