Čtvrtek 19. ledna 1922

Začátek schůze v 1 hod. 25 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: J. Marek, dr. Spina.

221 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: minist. předseda dr. Beneš; ministři dr. Dérer, Habrman, inž. L. Novák, Staněk, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Předseda: Zahajuji 122. schůzi poslanecké sněmovny.

Dodatečně na minulou schůzi, jakož i na všechny schůze tohoto týdne udělil jsem dovolenou posl. Roučkovi pro nemoc v rodině, posl. Kreibichovi pro neodkladné záležitosti.

Dodatečně na schůze dne 13. a 17. t. m. udělil jsem dovolenou posl. Kovačičovi z rodinných důvodů.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Adamovskému pro neodkladné záležitosti.

Chorobou omlouvá se na 3 schůze posl. dr. Winter, na dnešní schůzi posl. Prokůpek, na dnešní a zítřejší schůzi posl. Špatný.

Dodatečně na minulou schůzi, jakož i na ostatní schůze v tomto týdnu omlouvá se posl. Rosolová a posl. Skaunicová. Lékařské vysvědčení předložil posl. Jan Černý (soc. dem.)

Byly provedeny některé změny v klubech a výborech. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Pan posl. dr. Kmeťko oznamuje, že se vzdává svého mandátu. Současně oznamuje předseda klubu, že klub slovenskej ľudovej strany vzal tuto resignaci na vědomí.

Klub poslanců republikánské strany čsl. venkova vyslal do výboru rozpočtového až do odvolání posl. Křemena za posl. dr. Srdínko.

Klub poslanců čsl. socialistů vyslal do výboru kulturního posl. dr. Uhlíře za posl. Hrizbyla, do výboru zemědělského posl. Pšeničku za posl. Davida.

Klub poslanců čsl. národní demokracie vyslal do výboru ústavně-právního za onemocnělého posl. dr. Engliše posl. dr. Hajna.

Klub posl. čsl. živnostensko-obchod. strany středostavovské vyslal do výboru zdravotnického za býv. posl. Drobného posl. Vávru.

Klub poslanců čsl. sociálně-dem. strany dělnické vyslal do výboru sociálně-politického posl. Nováka za posl. Tayerle, do výboru pro dopravu a veř. práce posl. Bartáka za posl. Oktávce, do výboru pro průmysl, obchod a živnosti posl. Karpíškovou za posl. Albína Chalupu.

Klub poslanců "Bund der Landwirte" vyslal do dnešní schůze výboru kulturního posl. Jos. Fischera za posl. dr. Spinu.

Klub poslanců der deutschen soz.-dem. Arbeiterpartei vyslal na schůzi dne 18. t. m. do výboru pro dopravu a veřejné práce posl. Schweichharta za posl. Grünznera.

Klub poslanců čsl. socialistů vyslal do výboru iniciativního posl. Pšeničku za posl. dr. Uhlíře, do výboru branného posl. Davida za posl. dr. Patejdla, do výboru zemědělského posl. Pšeničku za posl. Davida, do výboru vyšetřovacího posl. dr. Patejdla za posl. Trnobranského, do výboru kulturního posl. dr. Uhlíře za posl. Hrizbyla.

Předseda: Došly některé dotazy. Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Dotaz posl. Adámka a soudr. ministru školství a nár. osvěty o poměrech na obecné škole v Licibořicích.

Dotaz posl. dr. Mazance, dr. Noska a soudr. ministru školství a nár. osvěty o protizákonné činnosti osvětového sboru pro okres úpický.

Dotaz posl. Adámka, Adamovského a spol. ministru financí o přemrštěném předpisování daně z příjmů berní správou v Chotěboři.

Dotaz posl. Janalíka a soudr. ministru vnitra o způsobu úřadování správce okresní politické správy v Mor. Budějovicích.

Dotaz posl. Sedláčka, Kopřivy a soudr. ministru školství a nár. osvěty o protináboženském vystupování učitele Ant. Hanyka v Hroznové Lhotě.

Dotaz posl. dr. Uhlíře ministru vnitra ve věci porušení jazykových předpisů Chebskou spořitelnou.

Dotaz posl. Adámka ministru financí o vysokých předpisech daňových kováři Václavu Kopeckému v Kostelci nad Orlicí.

Dotaz posl. Johanise a soudr. min. předsedovi o uvolnění Budovcovy školy na Malé Straně pro účely učebné.

Dotaz posl. Tausika a soudr. ministru školství a nár. osvěty o zrušení nedělního vyučování učňů v Bratislavě.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán vládní návrh.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 3368. Vládní návrh zákona, kterým se mění a doplňuje zákon ze dne 8. dubna 1920, čís. 329 Sb. z. a n., o převzetí a náhradě za zabraný majetek pozemkový.

Předseda: Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány tyto naléhavé interpelace:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 3356. Naliehavá interpellácia posl. dr. Lelleyho a súdruhov min. predsedovi, min. školstva a nár. osvety a min. s plnou mocou pre správu Slovenska o bezzákonnom postupovaní církevného referenta pri vyplácaní podpor rim. kat. duchovným.

Tisk 3363. Naléhavá interpelace posl. Simma, Budiga, dr. E. Feyerfeila, Knirsche, Mayera a druhů min. národní obrany o drakonických rozsudcích nad vojáky, kteří neuposlechli mobilisačního rozkazu nebo příliš pozdě.

Předseda: Dne 19. ledna 1922 o 9. hod. dopolední byla v klubech tiskem rozdána zpráva.

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 3373. Zpráva rozpočtového výboru o vládním návrhu (tisk 3165 a příloha), kterým se stanoví změna finančního zákona ze dne 17. prosince 1920, čís. 682 Sb. z. a n., a dodatek ke státnímu rozpočtu a rozpočtu státních investic pro rok 1921.

Předseda (zvoní): Počátkem dnešní schůze byly tiskem rozdány a současně přikázány výboru iniciativnímu návrhy:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Tisk 3346. Návrh posl. dr. Schollicha, Pittingera, dr. Petersilky, Simma, dr. Kafky a druhů, aby německé vysoké školy technické byly přeloženy do německého území.

Tisk 3371. Návrh posl. Purkyňové a soudr. na rozšíření povinnosti návštěvy školní o tři roky a na zřízení pokračovacích škol, jako integrující součásti škol obecných a občanských.

Tisk 3372. Návrh posl. Veverky a spol. na okamžité předložení ministerstvem školství a nár. osvěty přes rok již připraveného návrhu zákona na reformu živnostenského pokračovacího školství k projednání Národnímu shromáždění.

Předseda: Předseda vlády zaslal sem přípisem ze dne 15. ledna 1922, č. j. 1092/22 m. r., vyjádření ministerstva železnic k resoluci, týkající se zřízení osobního nádraží v Židenicích, jež přijata byla v 62. schůzi poslanecké sněmovny dne 10. března 1921 (k tisku 1716).

Přikazuji výboru pro dopravu a veřejné práce.

Ve věcech imunitních došlo:

Zástupce sněm. tajemníka dr. Mikyška (čte):

Žádost krajského soudu v Olomouci, odděl. XIII., ze dne 16. ledna 1922, čís. Vr. XIII 132/22-3, za souhlas k trestnímu stíhání posl. dr. Raddy pro zločin rušení veřejného pokoje podle §u 65a) tr. z.

Žádost zemského soudu v Opavě, odděl. VIII., ze dne 7. ledna 1922, č. Vr VIII 45/22-3, za souhlas k trest. stíhání posl. dr. Raddy pro zločin podle § 65a) tr. z., pro přečin podle § 300 tr. z. a pro přestupek čl. V. zákona ze dne 17. prosince 1862, č. 8 ř. z. ex 1863.

Žádost zemského trestního soudu v Praze, odděl. XIV. ze dne 17. ledna 1922, č. Pr XIV 383/21, za souhlas k trestnímu stíhání posl. Bechyně pro přečin proti bezpečnosti cti spáchaný tiskem, k soukr. žalobě dr. Karla Altmanna v Praze.

Předseda: Tyto žádosti přikazuji výboru imunitnímu.

Přistupujeme k projednávání dnešního pořadu, a to nejprve k odstavci prvému, jímž jest

1. zpráva kulturního výboru o usnesení senátu N. S. R. Č. (tisk 3282) stran zřízení ústavu Slovanského a ústavu Orientálního (tisk 3342).

Zpravodajem jest pan posl. dr. Srdínko. Uděluj i mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Srdínko: Slavná sněmovno! Vláda podala v senátu z jara v květnu 1921 návrh zákona, kterým se mají zříditi dva autonomní vědecké, badatelské ústavy, totiž ústav Slovanský a ústav Orientální. Senát svým kulturním výborem přepracoval vládní návrh a v prosinci plenum senátu elaborát kulturního výboru schválilo. Usnesení senátu bylo doručeno poslanecké sněmovně a kladu si za čest, podávati jménem kulturního výboru poslanecké sněmovny zprávu o něm.

Osnovou zákona zřizují se zákonem jedním dva samostatné, na sobě zcela nezávislé ústavy, také se zcela různými objekty bádání. Ústav Slovanský má zkoumati a poznávati slovanské země po stránce vědecké a také po stránce - to jest velice důležité - praktické, hospodářské. Cíl tento jest zajisté nesmírně důležitý pro náš stát, již vzhledem k zeměpisné poloze republiky Československé. Na plnění úkolu, který připadá Slovanskému ústavu, závisí nejen kulturní rozvoj slovanských národů, nýbrž i upevnění slovanských států a rozšíření jejich vzájemných vztahů.

Druhý ústav, Orientální, má sloužiti vědeckému prozkoumání Orientu a navazován styků jak kulturních, tak i praktických, hospodářských. Styky s Orientem pro republiku jsou zase velice důležité proto, že je naším cílem, aby Orient stal se jednak odběratelem našich výrobků, hlavně průmyslových, jednak také, aby stal se dodavatelem surovin pro náš průmysl. S tohoto hlediska ústav, který má býti zákonem zřízen, má tyto cíle, má toto zkoumání vědecké, kulturní a hospodářské prohlubovati.

Správa každého z těchto dvou ústavů má býti vedena presidiem, výborem a plenárním shromážděním každého ústavu. První členové každého ústavu budou jmenováni presidentem republiky a zvolí si svůj první výbor a své předsednictvo, což obé má býti předloženo ke schválení presidentu republiky.

Hospodářství obou ústavů má vésti kuratorium, jehož členy jmenuje na návrh vlády president republiky.

Upozorňuji na to, že původní vládní návrh, který předložen byl v senátě, obsahoval jiná ustanovení o těchto věcech a se zřetelem k tomu, že vyslovena byla zásada autonomie ústavů, bylo potřebí - a také kulturní výbor senátu to provedl - aby autonomie byla vložena do zákona již při počátku působnosti ústavů, kdežto původní vládní návrh chtěl provésti veškerá jmenování i vypracování prvních stanov cestou administrativní, tedy na návrh vlády.

Elaborát výboru senátu však ustanovuje, že stanovy první si vypracuje každý ústav sám, že tedy nebude jich určovat a publikovat vláda, nýbrž že stanovy si vypracují jmenovaní členové ústavů jak Slovanského, tak Orientálního. V tom směru přiblížil se elaborát senátu více již k autonomii, ale poznamenávám, že i autonomie, která nyní v zákoně jest, není tak široká u srovnání s autonomií, jakou mají ostatní vědecké korporace jako na př. vědecká korporace "Česká akademie", která nyní v republice má daleko širší autonomii. Nepochybuji, že po uplynutí určité řady roků bude potřebí autonomii těchto dvou ústavů rozšířiti snad po způsobu autonomie České akademie.

Prostředky finanční, kterých přirozeně bude nutně pro oba ústavy potřebí, jsou do jisté míry - řekl bych do značné míry - pohromadě, neboť jednak p. president republiky věnoval z fondu, který byl sebrán k jeho 70letým narozeninám, pro oba ústavy částku 4 miliony korun a vedle toho vláda z přebytků úřadu pro zahraniční obchod několika usneseními věnovala další částku 11 1/2 milionů korun, takže dnes již pro oba ústavy je pohromadě částka 15 1/2 milionů korun. To jest obnos značný, pro začátek dostačující, dosti veliký. Až se v budoucnosti ukáže, že potřebí jest dalších dotací od státu, jest i na to v zákoně pamatováno, neboť vláda bude každoročně moci na základě zákona vložiti do návrhu státního rozpočtu určitou částku jak pro ústav Slovanský, tak pro Orientální.

Dovoluji si při této příležitosti poznámku: Pokud se týče ústavu Orientálního, soudím, že až začne svou činnost, vyjde na jevo, že nemůže působiti jen v Praze a že bude účelno zaříditi zvláštní stanici nebo zvláštní odbor v Bratislavě, tedy na místě, který je blíže účelům orientálního ústavu.

Osnova zákona v senátě podána byla pouze ministrem školství a nár. osvěty, ale provádění zákona v § 8 přikazuje se nejen tomuto ministru, nýbrž také ministru věcí zahraničních a ministru průmyslu, obchodu a živností.

Pokládám to za moudré a přiměřené opatření, protože, jak jsem pravil, oba ústavy nemají míti pouze cílů čistě theoreticky-vědeckých, nýbrž také cíle prakticky-hospodářské. To jest asi hrubý nástin obsahu osnovy zákona. Prosím slavnou sněmovnu, aby schválila osnovu tak, jak v tištěné zprávě kulturního výboru se předkládá. (Výborně! Potlesk.)

Předseda (zvoní): K slovu není nikdo přihlášen, debata odpadá. Měli bychom přistoupiti k hlasování. Nebude-li proti tomu námitek, odložím hlasování, až po vyřízení druhého odstavce pořadu schůze. (Námitek nebylo.)

Námitek není, přikročíme tedy k druhému odstavci, jímž jest

2. zpráva výboru zemědělského a ústavně-právního k usnesení senátu NSRČ. (tisk 3222) k vládnímu návrhu zákona (tisk 789 sen.) o plodinové burse v Bratislavě a o zákazu termínových obchodů s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 3347).

Zpravodajem za výbor zemědělský je p. posl. Mašata a za výbor ústavně-právní pan posl. dr. Medvecký.

Uděluji slovo prvému zpravodaji za výbor zemědělský panu posl. Mašatovi.

Zpravodaj posl. Mašata: Slavná sněmovno! Senát Národního shromáždění usnesl se ve schůzi 29. listopadu 1921 na zákoně, kterým se zřizuje plodinová bursa v Bratislavě a zároveň zakazuje se termínový obchod s obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi. Zemědělský výbor ve schůzi 14. prosince 1921 projednával osnovu a usnesl se ji schváliti s určitými změnami.

Změny spočívají v tom, že v § 4, odst. 3 na místě původních 2/3 členů bursovní rady, které má jmenovati ministr zemědělství v dohodě s ministrem obchodu a financí, navrhuje zemědělský výbor Národnímu shromáždění, aby usneslo se na 3/5, které by jmenovalo ministerstvo zemědělství v dohodě s ministrem obchodu a financí.

Mimo to byly provedeny i jisté stylistické změny, které jsou v § 6, odst. 7., kde stojí na místě slov "správní úřad I. stolice" "župan města a župy bratislavské" a v § 19, odst. 2., kde za slovy "před vyřízením" vsunuta byla slova "nebo při".

Slavná sněmovno! Bratislava stala se pro náš stát důležitým střediskem obchodu hlavně se zemědělskými plodinami. Slovensko, má-li býti úzce spojeno s bývalými zeměmi českými a nemá-li podléhati obchodnímu vlivu Vídně a Budapešti, musí míti hospodářský život řádně upravený a řízený a nesmí tam býti ponecháno volné pole obchodní spekulaci.

Bratislava jako náš hlavní přístav dunajský a jako přirozené místo styků se zeměmi východními je v prvé řadě povolána k tomu, aby obchodní činnost na Slovensku byla soustředěna v ní a pro zdárné, cílevědomé řízení vývoje obchodního aby organisovány byly v ní styky bursovní. Nedostatek řádně řízené bursy plodinové pro tuto část našeho státu pociťuje se den ode dne tíživěji, a proto odhodlala se vláda naší republiky předložiti sborům zákonodárným vládní návrh zákona o plodinové burse v Bratislavě. Aby zároveň byly upraveny obchodní směrnice na Slovensku podle obchodních poměrů u nás, přičlenila k zákonu zákaz termínového obchodu obilím a mlýnskými výrobky na Slovensku a v Podkarpatské Rusi.

Zákon sám je velmi nutný, neboť upravuje obchodní poměry v našem státě podle jednotných pravidel, které dosud se různí s ohledem na jiné, na Slovensku a Podkarpatské Rusi platné zákonodárství uherské.

Připojuji se v plném rozsahu k navrženému znění zákona s výjimkou úpravy složení bursovní rady, jak jsem na počátku referátu se byl zmínil. (Výborně!)

Předseda: Uděluji slovo druhému zpravodaji, a to za výbor ústavně-právní, panu posl. dr. Medveckému.

Zpravodaj posl. dr. Medvecký: Slávna snemovňa! Ústavne-právny výbor prijal usnesenie senátu o plodinovej burze v Bratislave s tými doplňky, ktoré zemedelský výbor odporúčal. Tieto zmeny sú odôvodnené hlavne hospodárskymi a spoločenskými pomery na Slovensku a niektoré štilárné zmeny boly vyžádané tamojšími administratívnymi pomery. Plodinová burza v Bratislave bude mať z právneho ohľadu veľký význam, lebo koncentrovaním plodinového obchodu v jednom mieste pod vedením burzovnej rady a sriadením burzovného súdu dostane hospodársky život nové vzpruženie. Je pravdepodobné, že plodinová burza v Bratislave nebude mať významu len lokálneho, ale pritiahne na seba, ako všetky miesta, kde je sídlo obilnej komory, do značnej miery obchod obilím z celej republiky. Následkom toho ústavne-právny výbor navrhuje tiež schválenie usnesenia senátu tak, jak je to vo zpráve výboru obsažené.

Předseda: Přistoupíme k debatě. Zapsáni jsou "pro" páni posl. Stodola a dr. Juriga. Než udělím slovo prvnímu řečníku, navrhuji, aby se stanovila řečnická lhůta 15minutová. (Námitky nebyly.)

Námitek proti tomu není, návrh můj je schválen. Uděluji prvnímu řečníku, p. posl. Stodolovi, slovo.

Posl. Stodola: Slávna snemovňa! Slovensko je nie mŕtva zem, ono obsahuje veľké hospodárske potencie, lež musí sa mu poskytnúť možnosti na vytvorenie tých súčiastok hospodárskej pohotovosti, ktoré ho urobia života a súťaže schopným, ktoré zabezpečia jeho aktívnu hospodársku bilanciu.

Na Slovensku musíme hladieť modernými pomôckami predovšetkým z pôdy samej vydeptať žriedla nášho bohatstva, časom, dľa možnosti, umožniť súťažeschopnú sebestačnosť a tým systematicky zmenšovať dovoz zahraničných plodín. Tým zamedzili by sme tiež jednu príčinu konvulsie našej valuty, ktorá tak zkazonosne otriasa naším hospodárskym životom a ktorá znemožňuje našu produkčnú politiku.

Medzi hospodárskymi organizáciami, ktoré ekonomický život Slovenska či zo strany zemedelskej a či priemyselnej produkčnej politiky súrne potrebuje, je plodinová a tovarová burza v Bratislave. - Za jedno, aby sme vhodným, ľahkým zpeňažením zemedelských výrobkov výkonnosť a výdatnosť našej hospodárskej produkcie, tedy výroby prvotnej zväčšili. Za druhé, aby sme naším už či prírodným, či priemyselným produktom a článkom, ako sú na pr. drevo, pícniny, tedy krm, lieh, železo, škrob, cukor, víno, zelenina, vlna, oleje atd. otvorili ventíl, utvorili organisovaný stály trh, čím vlastne v skutočnosti burza je.

Predsudky oproti plodinovým burzám, následkom zasahovania a uplatnenia sa na nich naších výrobných a konzumných družstiev ako to vidíme v historických zemiach, sú dnes už hodne umenšené.

Vsunutie našej republiky do svetového hospodárstva a náš organický súvis s ním znamená to, že bratislavská burza bude ako veľká vpadná brána dovozu plodín východnej Europy hrať úlohu veľkého regulátora cien chlebovín pre našu republiku. Tak budeme mať dva veľké trhy pre zahraničné plodiny a potraviny. Jeden v Bratislave na Dunaji, druhý v Prahe pre amerikánsky zámorský dovoz na Labe, akožto dve hlavné osy našej zásobovacej politiky zo zahraničia.

Na bratislavskej burze môže nastať časom i tá veľká výmena medzi plodinami južnovýchodnej Europy a našimi fabričnými článkami. Je to prirodzené spojenie medzi producentom a konsumentom, medzi krajami priemyselnými a poľnohospodárskymi.

Naše poľnohospodárstvo, naša priemyselná produkcia na Slovensku ide, následkom ich o mnoho väčších produkčných trov, než v historických zemiach a v zahraničí, tej najťažšej, najúžasnejšej krize v ústrety. Hrozí nám ohromná nezamestnanosť v priemyselných a nezadržiteľná emigrácia do Ameriky v poľnohospodárskych oblastiach. Nadejeme sa, že veľká investičná pôžička, ktorú z tej duše vítame, obživí náš hospodársky život, lež ona nemôže úplne nahradiť veľmi obťažený, ba následkom vysokej valuty skoro znemožnený vývoz.

Každý, kto čítal priebeh posledného sjazdu sväzu slovenských priemyselníkov v Smokovci, kto pozná pomery na Slovensku, musí uznať, že ohľadom odbytnej kursy majú pravdu. Priemysel na Slovensku jestli sa nezavedie mimoriadna záchranná akcia v jeho prospech a záujme, ide najväčšej záhube v ústrety. Jedine veľké vnútorné investičné práce môžu pomôcť preklenuť túto prepasť. Vysoký kurs našej valuty a snáď umožní ešte ďalšie zahraničné investične pôžičky.

Nezamestnanosť na Slovensku má v zápätí väčšie strádanie, než na Morave alebo v Čechách, lebo postavenie delníctva u nás, kde chybuje ešte hospodárska vnútorná organizácia, kde následkom toho panuje ohromná drahota, ktorá bije malého človeka vôbec, je rozhodne nepriaznivejšie než stav robotníctva v zemiach historických.

Aj o emigrácii do Ameriky a jej následkoch zmieňovať sa tu by priďaleko viedlo. Lež - keď hovoríme o týchto otázkach - ako bude môcť vo svetovej súťaži s jej lacnejšou produkciou náš biedny slovenský roľník naších horných oblastí z vycivenej kamenistej hrudy pri jeho dnešňajších daňových a druhých ohromných ťarchách vykĺcť skývu chleba a ľudský stadard žitia pre svoju početnú rodinu, to mi je záhadou, s ktorou iste ešte mnoho bude zapodievať sa naše zákonodárne shromáždenie. Osud bieleho otroka bude jeho večným lósom.

Naša Plodinová burza mu poskytne aspoň na družstevníckom podklade bezprostredný styk so svetovým trhom a i ináč zákonný regulatív na to, aby nebol bez smerníc vydatý na pospas nekalým živľom. - Tým viac a súrnejšie nutno po horpovedanom budovať vnútorné hospodárske organizácie, lebo ony budú tvoriť trámy, kostru nášho hospodárstva, ony umožňujú, obľahčujú obchodovanie a stavajú hospodársky vývoj na moderný podklad. - Jednu z najvážnejších složiek tejto vnútornej organizácie bude tvoriť bratislavská burza.

Životná potreba, ktorá samovoľne stavia a búra, nečakala, až bude burza v Bratislave formálne povolená. Už dnes kategoratívnym imperatívom železnej nutnosti podmienená, pracuje v Bratislave veľká podľudná plodinová burza, ktorej záznamy registrujú sa už v mnohých novinách republiky.

Potreba konsolidácie hospodárskej, otázka nekalej súťaže, veľký princip zlacnenia chlebovín pre široké a vyrobné delnícke vrstvy vyžaduje, aby táto podľudná burza, ktorú žiaden lichevný zákon nie je vstave znemožniť, bola čím skôr postavená pod priamu štátnu kontrolu, na legálny podklad.

Zákonom o zákaze termínového obchodu znemožnené sú obavy, aby na našej burze boly slávené orgie špekulácie papierového obilia, lebo iste ďaleko je od nás si priať, aby táto burza náš obchodný svet nivočila, mravne korrumpovala. Nechceme jobberstvo, schwaense a kornery na spôsob amerikánsky. Bolo by pre nás osudné, keby z tejto institúcie vytvorila sa plattforma hrabivého, cynicky bezúzdne exploatačného dravého veľkokapitalismu, aby sa ona zvrhla na veľkokapitalistickú pasť.

My by sme chceli z nej vytvoriť srdce a modzog hospodárskeho organismu na Slovensku, lebo táto burza ako organizovaný trh bude barometrom nášho ekonomického žitia, keďže značí kolísania výšin a nížin našej národohospodárskej úrovne.

Priali by sme si, aby naša burza stala sa školou pre náš obchodnícky stav, ktorého teraz v relácii so zahraničím čakajú celkom druhé a väčšie úlohy než predtým. Lebo obchodovanie na burze učí rýchle a odhodlane jednať, učí sledovanie svetových hosodárskych konnexov kausálnych a správne chápanie tých najzamotanejších konštellácií svetovej konjunktúry.

Legitímny obchod musí aj na Slovensku podstúpiť zkúšku ducha a najdúc oporu vo faktoroch duševných, ktoré hrajú tak vážnu úlohu i v hospodárstve a ktoré donesie nášmu obchodníctvu moderná škola, musí mať kolbište, aby mal príležitosť nazpäť vydobiť vo vojne skoro úplne ztratený mravný svet.

Plodinovou burzou prídu naši zemedelci ako rečeno do bezprostredného styku so svetovým trhom. Skusenosť, vlastný záujem ich poučí, že aj v obchodovaní najlepšie odpláca sa solídnosť a spoľahlivosť - týmto burza vychová naších roľníkov v riadnych obchodníkov. K vôli jednotnosti v postupe s druhými burzami našej republiky bude vnútorná mechanika burzy v Bratislave vybudovaná na vzor pražskej burzy, s tými istými zvyklosťami a uzansami.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP