Úterý 20. prosince 1921

Začátek schůze ve 3 hod. 20 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

231 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dérer, Habrman, Staněk, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněmovní tajemník dr. Říha, jeho zástupci Nebuška a dr. Mikyška.

Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji 115. schůzi poslanecké sněmovny. Jako první odstavec pořadu je

1. zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3266), kterým se určuje peníz 130,000.000 Kč k účelům sociálního pojištění (tisk 3305).

Zpravodajem jest pan posl. Johanis. Žádám, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. Johanis: Slavná sněmovno! Návrhem vládním tisk 3266 přicházíme k prvému stavění budovy starobního a invalidního pojišťování. Již při projednávání zákona o strojených hnojivech a o dani z obratu rozpočtový výbor pamatoval na příští potřeby sociálního pojištění, kde má býti zejména jako nové odvětví provedeno pojištění starobní a invalidní, a usnesl se, aby z fondu strojených hnojiv bylo odvedeno starobnímu a invalidnímu pojištění 30 mil. korun. A při projednávání finančních zákonů letošního roku v létě a při projednávání zákona o dani z obratu bylo usneseno výborem, aby bylo odvedeno z daně z obratu 100 mil. korun jako základ fondu pro úkoly starobního a invalidního pojištění. Rozpočtový výbor při projednávání obou těchto položek měl na mysli jak ze zpráv jeho vychází na jevo - aby těchto 130 milionů korun bylo peněžním základem pro ty osoby, které nemohou do starobního a invalidního pojištění býti pojaty. Předpokládá se, jak máme zkušenosti zejména ze zákonů o starobním a invalidním pojištění v jiných státech, že do příštího pojištění sociálního, zejména pojištění pro stáří a neschopnost k práci, mají býti pojaty všecky osoby, resp. budou pojaty všechny osoby od 16 do 60 let. Velikým problémem bude otázka, jak řešiti opatření těch, kteří jsou starší 60ti let a nebudou pravděpodobně do zákona pojati. Tento problém byl důležitý již při projednávání starobního a invalidního pojištění za Rakouska, když vláda Beckova 3. listopadu 1908 podala svou osnovu v této věci. Když ji potom opakovala vláda Bienertova roku 1911, již tehdy pojišťovací výbor rakouské sněmovny zabýval se otázkou - ovšem více jen teoreticky - jak rozřešiti problém tak zvaných sestárlých neboli osob starších, které nebudou pojaty do opatření vydrženým placením prémií.

Bylo všeobecně známo, že rakouský zákon nechce řešiti problém osob starších 60ti let a tyto starší osoby měly býti vypuštěny z ochrany starobního a invalidního pojištění. Myslím však, že u nás budou všichni činitelé - jak strany v těchto sněmovnách, tak i sociální politikové mimo sněmovnu - toho názoru, že nemůžeme se postaviti na stanovisko rakouského směru, totiž vyřaditi ty, kteří jsou pres 60 roků a trestat je za to, že byla válka. Jsme si všichni vědomi toho, že nebýti války, byla by otázka pojištění pro stáří a neschopnost k práci jistě již vyřešena. V červenci, když válka byla zahájena, výbor pojišťovací všecky problémy společně tehdy vyřešil, takže zbývalo plenu sněmovny, aby vlastní osnovu projednala a zákon uvedla v život. Od července 1914 uplynulo 7 let a je nesporno, že o těch, kteří měli býti do tehdejšího rakouského zákona pojati, kteří jsou vyřazení a jsou starší jako 60 let, nemůžeme předpokládati, že vydrží garanční dobu, jak zásady sociálního pojištění, zejména odvětví pro pojištění starobní a invalidní, budou žádati. Jest pochopitelno, že nejenom zákonodárce, ale všechny zodpovědné činitele v našem státě a také sociální politiky mimo okruh zákonodárných sborů musí zajímati otázka, jak problém t. zv. osob starších, které zákon nepojme do toho opatření, rozřešiti. V tomto smyslu usneseno v našem rozpočtovém výboru z jara 1921 a v srpnu 1921, že těmi 30,000.000 K z fondu pro umělé hnojivo, s těmi 100,000.000 K z daně z obratu má býti založen fond, jehož úkolem jest pamatovati také na ty, kteří při příštím starobním a invalidním pojištění do zákona pojati nebudou.

Konstatoval jsem v sociálně-politickém výboru, že ve Valdštýnské ulici schází se každou sobotu 12členná komise odborníků která dělá důležité plány pro stavbu starobního a invalidního pojištění, pro pojištění také osob nedělnických a pro informaci všeho druhu pojištění nemocenského, starobního a invalidního. Návrhem vládním máme opatřiti k těmto plánům stavivo, to jest peníze, poněvadž otázka starobního a invalidního pojištění není ničím jiným, než otázkou peněz. Buď je nahromadí pojištěnci se svými zaměstnavateli, aneb pokud je nenahromadí, musí je stát, resp. společnost sama nahromaditi. Jak jsem již řekl, lze předpokládati, že osoby starší 60 let do zákona pojaty nebudou, ony totiž nemohou jako včelky tam svou garanční dobu vydržeti a nemají nároku jako ostatní pojištěnci. Musí býti někdo, kdo by jim odvděčil oddalování starobního a invalidního pojištění, a ten někdo je stát. Náš stát má povinnost, opatřiti prostředky do fondu pro osoby pres 60 let staré. To, myslím, je to stavivo. které má býti určeno k té velké budově, k jejíž stavbě 12 odborníků pres 33 měsíců se schází.

Připomínám, že výbor, projednav vládní osnovu tisk 3266, schválil ji se změnami, aby § 1 byl schválen beze změny, aby v § 2 místo slov "zaměstnanci", stálo "osoby, které", jak původní osnova navrhovala, a §§ 3 a 4 aby byly schváleny ve smyslu návrhu vládního.

Byly námitky, kdyby tam bylo slovo "zaměstnanci", že by bylo míněno, že to patří jen dělníkům. Výbor vycházel ze stanoviska, že mu to nenáleží posuzovati, poněvadž 130,000.000 K má býti pro sociální pojištění vůbec. Předpokládal ovšem, že dělnictvo bude posunuto napřed, poněvadž jsou proň všecky předpoklady hotovy. Dělníci jsou zejména pojištěni u nemocenských pokladen; víme, kolik jich bude podléhati pojištění příště, poněvadž víme, kolik jich podléhá tomu nemocenskému pojištění dnes. U jiných stavů, na př. zemědělců, nevíme, kolik jich je, a tyto číslice zjišťují se dnes teprve statisticky, zjišťují se dotazníky, jak má býti pojištění provedeno. Tedy tato věc je jistě problémem, který se nevyřídí tak lehce, jako pojištění dělnické. Proto jej výbor řešil a hleděl najíti slova na určitý pojem určitého zaměstnání. A rád podávám výborovou zprávu o tomto návrhu, poněvadž on znamená, že my se také určitým penízem přihlašujeme k povinnosti, abychom nejen mluvili ve sněmovnách, v novinách a na schůzích, že chceme starobní a invalidní pojištění dělati, nýbrž nově předložená zpráva výborová mluví konkretně, jak si to představuje, co chce dělati pro ty, kteří jsou starší 60 let.

Prosím slavnou sněmovnu, aby usnesení výboru doslovně bylo schváleno. (Výborně! Potlesk.).

Místopředseda Buříval (zvoní): Zpravodajem výboru rozpočtového je pan posl. R. Chalupa. Žádám, aby se ujal slova.

Zpravodaj posl. R. Chalupa: Slavná sněmovno! Vládní návrh zákona je vlastně prováděcím nařízením, jímž dřívější zákonné jednání má býti provedeno. Pro odůvodnění věci samé není potřeba ztráceti slov. Povinnost, kterou splnilo již dávno sousední Německo, není možno nadále odkládati u nás, dokonce když na Hlučínsku převzali jsme celou radu lidí, kteří starobnímu pojištění se těší. Křížová cesta, jíž prošlo starobní pojištění v Rakousku, tímto opatřením u nás v Československé republice počíná se blížiti k svému konci. Je to jaksi přiznáním dobré vůle, první splátka na starý dluh.

Ve věci samé ke změnám, které byly předsevzaty již ve výboru sociálně-politickém a přijaty ve výboru rozpočtovém a ve společné poradě také se zástupci sociálně-politického výboru, dovoluji si upozorniti na tuto změnu: V § 2 v první rádce škrtají se slova "možno" a "také" a nahrazují se slovy "dlužno" a "především". Změnou touto rozpočtový výbor zabezpečuje peníz, jejž opatřil svými resolučními návrhy v rozpočtovém výboru pro přesně stanovený účel, totiž vytvoření fondu pro ty, kteří by byli pro překročenou hranici stáří ze sociálního pojištění vyloučeni. Náklad 130 milionů Kč je uhrazen jednak 30 miliony, jež uvolněny budou z fondu pro opatření umělých hnojiv, jednak se dá předpokládati, že třeba vysoko preliminovaný obnos daně z obratu bude na tolik překročen, že nebude nutno sahati k úvěrovým operacím, aby částky 100 milionů korun bylo dosaženo.

Jakkoliv v době, kdy stát končí svůj rozpočet značným schodkem, není zjevem normálním, že přicházíme ke tvoření zvláštního fondu, bylo nutno k tomuto fondu přikročiti, poněvadž je nutno opatřiti pro ty, kteří toho nejvíce potřebují, pro první potřebu určitou částku, aby se mohli podpoře těšiti.

V rozpočtové debatě jsem si dovolil upozorniti, že téměř 18 miliard našeho státního důchodu je důkazem obětavé práce obyvatelstva tohoto státu a že tato práce a zejména její vykonavatelé, dělníci, zasluhují podpory a ochrany.

Slavná sněmovno! Máme zde první příležitost toto sociální porozumění dokázati tím, že dáváme základ, aby ti, kteří pracovali za nejhorších a nejtěžších podmínek pracovních, za naprostého nedostatku sociálního zákonodárství, beze vší ochrany, alespoň poněkud měli snesitelnější stáří.

Dovoluji si proto vládní návrh zákona se změnami, jež byly provedeny výborem sociálně-politickým a rozpočtovým, doporučiti slavné sněmovně ku schválení. (Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Zahajuji debatu a navrhuji řečnickou lhůtu, nebude-li námitek, na 15 minut. (Nebyly.)

Námitek není, návrh můj je schválen.

V řečnické listině jsou zaznamenáni na straně "proti" p. posl. Pohl, na straně "pro" pp. posl. Horák a Pelikán.

Uděluji slovo prvnímu řečníku "proti" p. posl. Pohlovi.

Posl. Pohl (německy): Slavná sněmovno! Touto předlohou, o níž jednáme, načíná se problém nad míru vážný a, jak chci říci hned předem, smutný pro široké kruhy obyvatelstva tohoto státu. Po mnohá desítiletí bojuje dělnictvo boj, aby bylo provedeno pojištění starobní a invalidní, vdovské a sirotčí. Vedlo by to daleko, má vymezená řečnická lhůta k tomu nestačí, byť jen naznačiti vývoj, kterým se bral tento boj ve starém Rakousku. Jen krátce chci poukázati k tomu, to je zajisté nutno, jak se dosud stavěl k tomu problému tento stát. Již 10. července 1919 tehdejší ministerský předseda Tusar vyslovil to ne sice přesně, avšak přece do jisté míry označil za povinnost státu, aby se staral o lidi, kteří se stali neschopnými k práci stářím nebo pro invaliditu a o vdovy a sirotky bez výdělku. Tento slib opakoval týž ministerský předseda dne 1. června 1920 ve své programové řeči formou trochu určitější. Vláda Černého neučinila ve své programové řeči z 26. října 1920 o tom již zmínky, a nynější náš ministerský předseda mluvil ve své řeči z 18. října 1921 o tomto důležitém problému státním výrazy tak neurčitými, že jsme si v tomto bodě řeči mohli živě představiti, že mohla býti promluvena ve starém rakouském parlamentě. Téměř týmiž slovy, týmiž výrazy "rozvážnosti, plánovitosti, promyšlené věcné práce, nikoli dobrodružně, a při tom nezapomínajíce, že jsme státem vývozním a průmyslovým", mluvil ministerský předseda Beneš o sociálních povinnostech státu; pakli jsme těm slovům správně rozuměli, mínil to právě vzhledem k sociálnímu pojištění, plánovitost, rozmyslnost, ohled na stát vývozní a průmyslový. Tato rozvážnost a ohledy byly by lépe na místě u jiných problémů státních, u vojenské správy, u finanční správy, avšak zdá se, že také v tomto státě uplatňují se pomalu zase ty methody, jimiž se ve starém Rakousku po desítiletí zdržovalo uskutečnění starobního a invalidního pojištění. Ta methoda záležela ve starém Rakousku v tom, že se vždycky prohlásilo: Ano, kde je úhrada pro tato vydání, kde je úhrada pro nesmírné náklady sociálního pojištění? Vždy stál ministr financí pohotově s radou nepříjemných tíživých daní jako equivalentem: Chcete-li to, musíte mně toto povoliti. Těmže poměrům blížíme se v tomto státě. Ani státní správa, ani finanční ministr se neptají po úhradě, jde-li o miliardové požadavky vojenské. Tu bez úhrady, pomocí úvěrových operací, bez dlouhého uvažování byly obětovány všechny prostředky, jez militarismus požaduje, v rozpočtu řádném, dodatečném, jakožto mimořádný požadavek atd. Pro požadavek důležité sociální otázky se však staví do popředí otázka úhrady. Před několika dny viděli jsme to u předlohy o státních úřednících.

Oba páni zpravodajové prohlásili, a těší mne, že se k nim mohu v tomto směru připojiti, že je povinností státu, aby se staral o tyto lidi, kteří se stali k práci neschopnými stářím nebo invaliditou. Těším se tím více, že oba zpravodajové náležejí většině, a myslím, že musíte vynaložiti všecko, abyste v době co nejkratší ve skutek uvedli tento slib, splnění této povinnosti státu.

Požadavek, aby bylo vytvořeno sociální pojištění, byl vždy odůvodněn, po dlouhé válce a také hospodářskými poměry, v nichž v době poválečné stále ještě jsou chudší třídy obyvatelstva, stal se nutným dvojnásob. Ještě dávno nejsou následky války vyrovnány. Není vyrovnán úbytek porodů, není tu přírůstku obyvatelstva. Na žádném poli sociální správy není ani trochu postaráno o to, aby byly napraveny těžké nedostatky války, které ona všeobecnému zdraví lidu způsobila. Jsme toho názoru, že tyto rozvrácené zdravotní poměry širokých vrstev obyvatelstva musejí přinutiti stát v jeho vlastním zájmu, aby se tím problémem zabýval blíže a rychleji jej uvedl ve skutečnost.

Srovnávám-li nyní v této souvislosti předložený návrh s požadavky, které klademe na stát jakožto zástupci sociálnědemokratické strany, jak jsme je v několika bodech konkretně shrnuli na svém posledním sjezdu strany, pak, bohužel, nemohu přijíti k uspokojujícímu výsledku, k němuž došli oba zpravodajové, domnívajíce se, že tím dokazujeme, že o sociálním pojištění nejen mluvíme a píšeme, nýbrž že pro sociální pojištění také pracujeme. Návrh, o němž jednáme, připomíná nám živě proslulý 100 milionový návrh dr. Luegra v rakouském parlamentě. Tento návrh byl provázen velkou výpravou a máme za sebou více let rakouského parlamentu, avšak nedočkali jsme se pres onen proslulý milionový nový návrh toho, aby bylo sociální pojištění uskutečněno. A ne o mnoho jiný je věcný a materielní obsah tohoto návrhu. Co pak říká? Praví, že má býti použito 130 milionů korun z pokladních hotovostí, z výnosu daně z obratu a jiných výnosů ku podpore osob, které do starobního pojištění pojaty nejsou. Kde pak jinde ve světě byl případ, že se věci chopily zcela opačně? Nevíte ještě, jak daleko má pojištění sahati, nejste ještě dohodnuti o tom, ku kterému roku má jíti, a již přicházíte, abyste se starali o neurčité a vám naprosto neznámé osoby. Kdybyste byli podali návrh, v němž byste věnovali přiměřeně vyšší částku na fond pro sociální pojištění všeobecně k úhradě premií, jež má platiti státní pokladna, pak bychom musili pociťovati, že to myslíte vážně, a kdybyste příštího roku tuto část zdvojnásobili, pak byl by zákon o sociálním pojištění hotov nejdéle do roka. Avšak tak - dovolte, abych to řekl otevřeně zdá se mi, že tento návrh má býti uklidňujícím prostředkem na venek. Má ukázati, že o sociálním pojištění pracujeme, že pro ně dáváme k disposici 130 milionů korun, aby byli na nějakou dobu tím uspokojeni lidé, kteří bouřlivě sociální pojištění požadují. A chtěl bych říci, že to dobře nebude možno. Požadavek sociálního pojištění je ve velikých a širokých vrstvách obyvatelstva a zvláště v těch, jichž se týká a které ho nutně potřebují, tak živý a tak silný, že s těmito argumenty při sociálním pojištění nevyjdete. Musíte se připraviti a zaříditi, že v nejbližší době, nejméně v příštím roce, bude nutno tento problém vyříditi, nechcete-li vyvolati těžké sociální bouře. A nepodaří se vám někomu namluviti, že by stát právě pro tyto účely neměl peněz. Neboť vy máte peníze, máte miliardy, jak dokazuje rozpočet, na němž jste se usnesli před několika dny, pro účely neproduktivní, máte miliony na zbytečné účely representační v cizině, kde snažíte se předčiti všechny velké státy. Potom však musíte opatřiti peníze také na to, abyste ve svém vlastním státě odstranili sociální poruchy, abyste jim zabránili a jim se vyhnuli. Pan zpravodaj tu prohlásil, že tento návrh do jisté míry uvedl otázku sociálního pojištění do pohybu. Těšil bych se tím velice, kdybych s ním mohl v tom souhlasiti, avšak nemohu. Pro nás je nebezpečí, že se tímto návrhem provozuje velmi neupřímná hra se sociálním pojištěním. Museli byste, pánové, postupovati jinak. Jestliže sledujeme zvláště vývoj této otázky v jiných směrech, jestliže dnes, jak v odborných kruzích přiznáte, máte před očima nespornou skutečnost, že sociální pojištění musí míti jednotný ráz, že musí míti místní správní místa, že těmito správními místy mohou a musejí býti v rámci samosprávy jen jednotné nemocenské pokladny, a jestliže naproti tomu vidíme, že každého dne proti tomuto principu jednotných nemocenských pokladen jednáte, zakládajíce dnes tu, zítra tam opět nové zemědělské pokladny, pak tato činnost, kterou ve správě vyvíjíte, směruje přímo proti snaze, aby bylo zavedeno starobní a invalidní pojištění. Den po dni větší obtíže připravujete starobnímu a invalidnímu pojištění vzhledem k místní správě. Kromě toho úmyslně zapomínáte na autonomii ústavů samosprávou pojištěnců a činíte je nástrojem svého státního aparátu správního, který není v pořádku. V tomto případě by bylo každé sociální pojištění života neschopným útvarem. Eminentně nejdůležitější zásada, má-li se spravovati duchem sociálním, jest: v nižších, místních úřadech, ve středních a vyšších úřadech musí býti zásadou samospráva pojištěnců, jíž se nesmí otřásati.

Aby úplně zmizela - a myslím, že zde mluvím ve smyslu zpravodajů - možnost, že tento naprosto nedostatečný návrh neslouží přece k tomu, aby byly upokojeny massy a aby bylo něco usneseno do jisté míry pro dekoraci, dovolil bych si podati dva pozměňovací návrhy. Myslí-li to páni zpravodajové vážně s tím, co právě řekli, jsem přesvědčen, že nebudou moci odepříti našim návrhům souhlasu. Nuže, jste-li toho názoru, aby starobní pojištění bylo rozšířeno jen do 60. roku, a domníváte-li se dále na základě toho, že osobám starším 60 let musí se od státu dostati podpory a že na to patří částka 130 milionů korun, pak musíte také konkrétně říci, že částka ta je určena výlučně k podpore takových osob, které nespadají do obvodu pojištění, a nikoli, jak pan zpravodaj se domnívá, při čemž věc seslabuje a od ní se odchyluje, v první řadě, nýbrž výlučně. Pro jiné účely nemá ta částka smyslu. Potom však musíte jíti dále a musíte § 2 změniti v tom smyslu, že tuto částku nutno dáti k disposici k tomuto účelu výlučně a že podpory mají býti placeny dnem vyhlášení zákona o starobním a invalidním pojištění a nikoli teprve, až zákon se stane účinným. Chci to několika slovy odůvodniti. Zůstane-li při vládní předloze, po případě při změněném textu, jak jej předkládá výbor sociálně-politický a rozpočtový, pak je velké nebezpečí, že tímto návrhem bude dána možnost starobní pojištění odsunouti. Projevíte-li však souhlas s naším pozměňovacím návrhem, pak vás tento pasus přinutí, že se v příštím roce dáte do starobního pojištění, přiměje vás, že se o něm usnesete. Oba zpravodajové vyjádřili s těmito zásadami souhlas, takže dlužno míti za to, že tento návrh úplně odpovídá vašim intencím. Žádám vás proto, abyste naše návrhy přijali a byli ujištěni, že my, pokud se týká naší strany, ani na okamžik neustaneme dělníkům věc objasňovati a je vyzývati do boje, aby stát provedením pojištění starobního, invalidního, vdovského a sirotčího splnil v sociálním směru svoji povinnost vůči obyvatelstvu v době co nejkratší. (Potlesk na levici.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Slovo si vyžádal pan ministr sociální péče. Uděluji mu je.

Ministr soc. péče Habrman: Slavná sněmovno! Dámy a pánové! Přihlásil jsem se ke slovu k této předloze, jelikož vidím, že o předloze není jasno a že se jaksi o této předloze myslí, že znamená něco jiného, než v podstatě jest třeba, aby bylo známo.

Vážení pánové a dámy! Všem v této slavné sněmovně jest známo, že z fondu pro umělá hnojiva bylo reservováno 30 mil. korun pro starobní a invalidní pojišťování a že touto slavnou sněmovnou byla přijata také resoluce, kterou se žádá, aby vláda z výnosu daně z obratu věnovala 100 mil. také pro tento účel. Kdyby tento zákon nebyl zde podán, znamenalo by to, že vláda by prostě opomněla zachytiti ty obnosy, které byly věnovány pro tento účel, pro starobní a invalidní pojištění, pro sestárlé dělníky a dělnice k práci neschopné. Na základě toho bylo povinností vlády a ministerstva pro soc. péči, aby tyto fondy, které byly určeny slavnou sněmovnou k tomuto úkolu, byly zachyceny a tato osnova znamená, aby tento obnos 130 mil. korun byl zachycen a aby byl zajištěn pro fondové hospodářství, pro starobní a invalidní pojišťování. To neznamená a nemůže znamenati, že jedině tímto obnosem má býti zajištěno starobní a invalidní pojišťování, nýbrž naopak to je příspěvek, o kterém bylo učiněno usnesení, a ten se zachycuje zákonem. A jelikož vládě šlo o to, aby tento obnos na každý případ byl zachycen, jest v této předloze ustanovení, aby vláda, kdyby daň z obratu nevynesla takový obnos, kdyby po případě těch 130 mil. korun nebylo vymoženo, jiným způsobem finančních operací prostě tento obnos zajistila. To jsem chtěl říci k podstatě tohoto zákona.

Nyní chci, vážené dámy a pánové, říci několik slov o starobním a invalidním pojišťování samotném. Předešlý pan řečník si stěžoval, že přicházíme příliš pozdě, a vyslovil se způsobem takovým, jakoby vláda chtěla oklamati veřejnost naši tím, že přichází s touto předlohou, o které jsem se právě zmínil. Vážené dámy a pánové! Vy všichni jste svědky toho, že tato sněmovna již před rokem projednávala předlohu o starobním a invalidním pojištění, a ovšem pracovníci z oboru sociálního pak přišli k tomu názoru, že jest třeba jiného podkladu pro příští zákon o starobním a invalidním pojištění, že nám nemůže stačiti jen rámcový zákon, který by sice zaručoval, že máme starobní a invalidní pojištění zavésti, ale snad v delší době, nýbrž všichni přátelé dělnického starobního a invalidního pojištění, vdovčího i sirotčího si přejí, abychom konečně zde měli zákon, který v dozírné době - já bych rád řekl ihned, ale jelikož nejlepší zákony podmiňují garanční lhůtu čekací, hned po této lhůtě - by je upravil. (Posl. Mlčoch: A což živnostnictvo a malorolnictvo?) Jest také pamatováno na rolníky a živnostníky.

Vážení přátelé! Bylo třeba překonati obtíže doby a obtíže hospodářské a zejména obtíže valutární. Kdybychom dnes tak překotně, jak si třeba přál řečník přede mnou a po případě i jiní, byli bývali přikročili na př. ke kapitalisaci invalidních a starobních rent na podkladě dnešní, abych tak řekl, zvodnatělé valuty, celý svět by nám řekl, že tato naše práce není poctivá, že znamená vlastně oklamání, jelikož bychom měli zákony, ale ve skutečnosti neměli bychom zajištění, že invalidní, starobní, po případě vdovčí a sirotčí renty budou moci býti vypláceny. Proto je zde vláda a ministerstvo pro soc. péči se usneslo na tom, vypracovati takovou osnovu zákona, aby bylo v její podstatě naprosto jasno, že zde jde o vážný úmysl a práci, a na základě toho volilo systém takový, který může okamžitě uvésti v život, aniž bychom mohli býti v podezření, že to nemá znamenati práci vážnou. Proto, pánové a dámy, ustavená komise pro sociální pojištění po více týdnů již pracuje na osnově zákona o starobním a invalidním pojištění. Jsou to nejlepší odborníci všech stran, které máme. Do vánoc, pokud je mi známo, mají býti hotovi tak dalece, že po novém roce bude moci býti přikročeno k tomu, aby jednotlivé obory tohoto pojištění mohly býti shrnuty legislativně v jednotný celek, a to v tom smyslu, aby byly zajištěny starobní a invalidní renty přechodně systémem rozvrhovým a také systémem kapitalisací rent na základě starobního a invalidního pojištění, následkem čehož se stane, že příspěvky nebudou muset býti tak veliké, jakoby po případě byly za dnešní valuty, kdybychom měli zajistiti renty starobní a invalidní jen kapitalisací rent. A tu, jelikož nemáme po ruce statistiku takovou, aby okamžitě mohly býti považovány výpočty za nejvěcnější a nejjistější, přičinila se vláda a ministerstvo soc. péče, aby popohnány byly práce ve státním statistickém úřadě, a nám se tím podařilo, že práce ty jsou skutečně uspíšeny, takže jsme očekávali, že statistický materiál bude nám moci býti dodán v květnu, po případě v červnu. Avšak nyní jest téměř jisto, že nám bude dodán nejdéle do března, takže pokud jde o výpočty věcné a statistické, kterých je zde třeba k tomuto starobnímu a invalidnímu pojištění, k vypočtení příspěvku renty a k jejich zajištění, ten materiál zde bude. Pánové, prohlašuji vám, že vláda a ministerstvo soc. péče jako všichni ti odborníci, kteří na těchto osnovách pracují, mají tu nejlepší a nejpoctivější vůli, aby myšlenka starobního a invalidního pojištění pro vždy u nás byla vyřešena. Tato práce je poctivá a svědomitá, a já bych si jen přál ode všech, kteří se zovou přáteli dělnického hnutí a dělnictva vůbec, aby stejně poctivě a svědomitě při této práci spolupracovali a přičiňovali se tak o to, aby příštím rokem tato předloha nejen se dostala do sněmoven Národního shromáždění, nýbrž také aby byla uzákoněna.

A nyní, pánové, ještě slovo. Současně se zákonem o starobním a invalidním pojištění vláda má za to, že nemůžeme se zhostiti těch osob starších, z práce svou existenci udržujících, které v den, kdy starobní a invalidní pojištění bude uzákoněno, budou v takové výši stáří, že prostě nebudou moci býti pojati do tohoto pojištění. Proto již dnes prohlašuji, že současně s otázkou starobního a invalidního pojištění bude vyřízena otázka podpor nebo zajištění pense, řekněme s blahovůlí státu, pro všecky osoby nemajetné a práce neschopné a nepožívající žádných prostředků životních, staré pres 60 let, které nebudou moci býti pojaty do starobního a invalidního pojištění. (Výborně!) Já bych si toho zejména přál, a působím k tomu a taktéž vláda stojí na tomto stanovisku, že otázka zaopatření těch starců pres 60 let bude moci býti uzákoněna alespoň od 1. ledna 1923. Podaří-li se tento úkol sociálního pojištění v našem státě, myslím, že to bude radost pro nás všechny.

Pánové, chtěl jsem vám tedy říci, že při projednávání tohoto zákona o zachycení těch 130 mil. korun do fondu, který by byl pro opatření potřeb starobního a invalidního pojištění anebo pro zaopatření osob starších 60 let, není třeba vyslovovati zde nedůvěru. To není žádné obcházení. My se nemáme čeho báti, nýbrž naopak můžeme jíti věcně a naprosto svědomitě k tomuto cíli. A tento náš cíl je, v nejkratší době uskutečniti starobní a invalidní pojištění touto předlohou zákona, což, myslím, do příštího jara nebo léta stane se skutkem.

Prosím, pánové, abyste v tomto ohledu měli k vládě a jejím počinům co největší důvěru. Tato naše péče je poctivá a svědomitá a v tomto ohledu můžete vládě naprosto důvěřovati. (Výborně! Potlesk.)

Místopředseda Buříval (zvoní): Dále má slovo p. posl. Horák.

Posl. Horák: Slavná sněmovno! Otázka starobního a invalidního pojištění není otázkou novou, neboť již dříve v Rakousku byla přetřásána a tvořila jednání súčastněných korporací po celou radu let. Je nesporno, že má dalekosáhlý význam sociální humanity v nejširším slova smyslu. Pod tlakem poměrů, jez tehdejší dělnické hnutí vyvolávalo, předložena byla osnova, a to nejprve tehdejším ministerským předsedou Körbrem a později druhým ministerským předsedou Beckem. První návrh jednal o otázce pojištění dělnictva, kdežto druhý již vedle pojištění dělnictva tvořil také podklad pro pojištění živnostnictva a malorolnictva. Šlo o finanční oporu celého zařízení a v tom případě bylo tehdy vypočítáno, že se má jednati o částku 500 milionů korun, tedy 1/2 miliardy. Byla to jedna z hlavních příčin, proč tato instituce nebyla v tehdejší době uzákoněna, ježto tehdejší finanční ministr se proti tomu stavěl, poukazuje krátce na to, že nemá dostatek hotových peněz, aby tento podklad tomuto humanitnímu účelu mohl dáti. Celá věc byla následkem této finanční kalamity odsunuta ad calendas braecas. Vypukla válka a peněz, kterých tehdy nebylo na tuto humanitní instituci, bylo potom dosti na různou výzbroj vojenskou a všechny přípravy, jež souvisely se světovou válkou.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP