16. - 17. prosince 1921

Začátek schůze v 7 hod. večer.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: Bradáč, Taub.

177 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: min. předseda dr. Beneš; ministři Černý, dr. Dérer, dr. Dolanský, dr. Mičura, Aug. Novák, inž. L. Novák, Srba, Staněk, dr. Šrobár, Tučný, Udržal, dr. Vrbenský.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha, jeho zástupce Nebuška.

Předseda (zvoní): Zahajuji 110. schůzi poslanecké sněmovny.

Omluvy jsou tytéž jako ve schůzi 109.

Dodatečně udělil jsem dovolenou na včerejší schůzi p. posl. Prokešovi, na včerejší a zároveň na dnešní schůzi p. posl. Bendovi, Čundrlíkovi, Jášovi a Kubálovi pro neodkladné zaměstnání.

Lékařské vysvědčení předložil p. posl. Ertl.

Provedeny byly některé změny ve výboru.

Žádám o jich sdělení.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Klub posl. republikánské strany čsl. venkova vyslal do výboru sociálně-politického posl. dr. Blaho za posl. dr. Klimo a posl. Malíka za posl. Vahalu.

Klub posl. čsl. soc. dem. strany dělnické vyslal do výboru soc.-politického posl. Karpíškovou za posl. dr. Wintera.

Předseda: Byly podány tyto naléhavé interpelace:

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Naléhavá interpelace posl. dr. Šmerala, Tausika a soudr. min. předsedovi o politických a administrativních poměrech v Podkarpatské Rusi.

Naléhavá interpelace posl. dr. Schollicha a druhů vládě, že si správce novojičínské okr. polit. správy přisvojuje nezákonnou moc udělovati rozkazy a moc úřední.

Předseda: Počátkem schůze byly tiskem rozdány zprávy.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

Tisk 3276. Zpráva ústavně-právního výboru k usnesení senátu o vládním návrhu zákona (tisk 2895) o ochraně znaku a názvu Červeného kříže.

Tisk 3278. Zpráva výboru ústavně-právního k usnesení senátu o vládním návrhu zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátních řádů (tisk 2547), kterou je zároveň vyřízen iniciativní návrh posl. dr. Černého, dr. Bartoška, dr. Dolanského, dr. Wintera a soudr. na vydání zákona, kterým se mění a doplňují některá ustanovení advokátního řádu (tisk 1964).

Tisk 3281. Zpráva výboru zahraničního a zdravotního o vládním návrhu (tisk 3007), kterým se předkládá ke schválení Národnímu shromáždění návrh na přístup republiky Československé k mezinárodní úpravě o zřízení Mezinárodního úřadu pro veřejné zdravotnictví, podepsané dne 9. prosince 1907 v Římě.

Tisk 3285. Zpráva sociálně-politického výboru o vládním návrhu zákona (tisk 3274) na změnu, případně doplnění zákonů ze dne 17. prosince 1919, čís. 16 a 17 Sb. z. a n. z r. 1920, a na zrušení zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 289 Sb. z. a n.

Tisk 3286. Zpráva výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 3217), jímž se prodlužuje účinnost zákona ze dne 12. srpna 1921, čís. 322 Sb. z. a n., o podpoře nezaměstnaných.

Předseda: Počátkem schůze byl tiskem rozdán a současně přikázán iniciativnímu výboru návrh:

Tisk 3252. Návrh posl. dr. Keibla a druhů na zřízení pohraniční finanční stráže a na úpravu jejího služebního poměru.

Přikazuji výboru kulturnímu.

Tisk 3282. Usnesení senátu NSRČ o vládním návrhu zákona (tisk sen. 763) na zřízení ústavu Slovanského a ústavu Orientálního (tisk sen. 1094).

Dále přikazuji výboru ústavně-právnímu:

Vládní návrh zákona o správě sjednocené obce pražské po 1. lednu 1922 (tisk 3284) a navrhuji k podání zprávy lhůtu 2denní.

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Kdo s touto lhůtou souhlasí, prosím, nechť zdvihne ruku. (Děje se.)

To je většina. Lhůta je přijata. (Odpor na levici.)

Přikročíme k projednání pořadu schůze.

Měli bychom přikročiti k projednávání odstavce 1. a 2. Z těchže důvodů, které jsem uvedl v předešlé schůzi, odkládám projednávání jejich, až se mi dostane do rukou tištěná zpráva. (Námitek nebylo.) Přikročuji k odstavci dalšímu, jímž je

3. zpráva výboru rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3183), kterým se povoluje úvěr k úhradě zvýšených nákladů spojených s rozšířením pracovního programu státního pozemkového úřadu na rok 1922 (tisk 3270).

Zpravodajem je pan posl. dr. Nosek. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Nosek: Slavná sněmovno! Mám-li podati zde zprávu o usnesení rozpočtového výboru o osnově zákona, kterým se povoluje úvěr na úhradu zvýšených nákladů spojených s rozšířením pracovního programu Státního pozemkového úřadu na rok 1922, pak se domnívám, že zde plným právem mohu říci, že sněmovna koná jen svoji povinnost, splňuje-li slib daný prohlášením dnešní koncentrační vlády, kde jedním z nejdůležitějších bodů programu pro další dobu bylo výslovné prohlášení, že se vláda bude snažiti, zajisté za podpory všech, kdož mají pochopení pro veliké dílo sociální reformy, aby záležitosti, týkající se pozemkové reformy, které podle projevů na různých stranách snad se neprovádějí do té míry intensivně, jak by si bylo přáti jak v zájmu státního celku, tak v zájmu jednotlivých osob, obzvláště osob interesovaných, byly urychleny a tím i urychleno provedení pozemkové reformy.

Slavná sněmovna se laskavě rozpomene, že do svého prvního plánu pracovního pojal Státní pozemkový úřad značnou část velkostatkářské půdy, která postupně má se dostati osobám ji obdělávajícím. Tím způsobem máme vykonati další krok v této činnosti státní, která nám má zaručiti rozšíření vrstev lidu zemědělského a umožniti tudíž těm, kdož chtějí na půdě pracovati a jí se věnovati, samostatnou existenci, aby nejenom vytvořena byla samostatná nová hospodářství pro všechny ty, kdož jsou s to, aby jako soběstační hospodáři pracovali, nýbrž aby i ti, kdož jsou sice držiteli půdy, ale nemají dostatečné výměry, mohli si přibrati tolik, aby jim byla umožněna samostatná jejich existence.

Slavná sněmovna se laskavě rozpomene na charakter našeho státu, o kterém je známo, že v jeho teritoriu nynějším zůstala převážná část industrie staré Rakouské říše, že máme proto 60 až 80 procent celé této industrie, že stali jsme se státem převážně industriálním, a z toho podává se nám naprostá nutnost, abychom se stali státem vývozním. Přihlížíme-li k současným obtížím na světovém trhu a vidíme-li, jak jsme obklopeni kol do kola státy, které mají valutu značně nižší, nežli je naše, které se rozprostírají na takových hospodářských teritoriích, že by byly přirozenými odbytišti našeho průmyslu, tu musíme uvažovati také o methodách, které jsou s to, aby ulehčily našemu průmyslovému přetížení a pomáhaly k tomu, aby lidé, kteří musí hledati si jinak zaměstnání v průmyslu, mohli býti držiteli hospodářství soběstačnými a nemuseli rozmnožovati řad dělnictva továrního, kterému se tím zase uleví, ale nejenom proto, nýbrž také z toho důvodu, že by se ulehčilo a pomohlo sociálním poměrům v našem státě vůbec, poněvadž každý stav ve své práci je členem celé státní správy.

Je pochopitelno, jestliže s těchto hledisek snaží se státní správa plniti svůj slib, který slavnostním způsobem před touto sněmovnou byl prohlášen, a pojímá-li úmysl svůj první pracovní program zkrátiti téměř na polovinu, aby dospěla k rychlému provedení tohoto plánu a k sociálnímu uklidnění všech, kdož očekávají skončení této záležitosti, již provésti má pozemkový úřad. Je pochopitelno, že je potřeba k provedení tohoto úkolu značného aparátu, aby bylo možno bez dlouhých průtahů záležitost tuto hladkým způsobem zkoncovati. Mluví se o tom, že bude třeba rozmnožiti příslušný personál, vybudovati jednotlivé obvodové úřadovny a komisariáty dílčí, které na příslušných statcích, již zabraných, funkci svoji již vykonávají, a k tomu je zajisté zapotřebí pohotových peněz.

Touto osnovou dává se státní správě právo, aby vyplatila z prostředků státních peníz až do 100 mil. korun k účelům právě zde naznačeným, a poněvadž není možno, aby nyní, kdy rozpočet na rok 1922 je schválen, celá záležitost zařaděna byla do rámce řádného rozpočtu, nezbývá nic jiného, než v § 2 dáti státní správě příslušné zmocnění, aby svými úvěrovými operacemi získala si potřebných prostředků. Dalo by se snad namítnouti, že to není správný postup, má-li se takto opatřiti prostředek nutný k úhradě těchto výdajů. Já si dovoluji upozorniti, že přijata byla zásada v této věci, že pozemková reforma musí býti pozemkovým úřadem prováděna tak, aby ze zvýšeného režijního příplatku, který se přiráží k přejímací ceně půdy, všecky tyto výlohy docela obchodnickým způsobem získal nazpět, aby tyto obnosy, které mu ze státní pokladny budou jaksi zálohou poskytnuty v dohledné době, podle toho, jak rychle za součinnosti ostatních činitelů podaří se mu záležitost skoncovati, mohl státní pokladně vrátiti, takže můžeme docela klidně mluviti o tom, že jde pouze o průběžnou položku ve státním rozpočtu, poněvadž na jedné straně stát potřebný peníz opatří úvěrními operacemi, s druhé strany pak Státní pozemkový úřad obnosy zálohou mu poskytnuté vrátí státní pokladně, a tato jakmile dostane příslušnou částku 100 mil. korun pozemkovým úřadem zaručenou, bude míti možnost, aby ta pasiva, úvěrními operacemi učiněná, ke kterým se dává zmocnění, věřitelům zase splatila, a tím použito bylo tak onoho pohového kapitálu, který je zde právě naznačen, k tomu účelu, aby jenom obratným zprostředkováním oběhu pohotových prostředků bylo dosaženo cíle velké, všenárodní důležitosti.

Pokud se týká ještě dalších věcí, dovoluji si upozorniti, že v § 3 se vydává všeobecné zmocnění státní správě, aby vydala nařízení vzhledem k § 11 ze dne 20. března 1919, čís. 175. Já si dovolím upozorniti, že toto ustanovení citovaného zákona nařizuje výslovně, že státní nejvyšší kontrolní úřad má v dohodě s příslušným resortním ministerstvem vždy pro každé účtování státních výdajů vydati normy, které právě k povaze toho kterého státního odvětví správního jsou nejpřiměřenější. Odtud potom pochází citace, která do zákona tohoto je vložena.

A jelikož jde jen o záležitost, která zajisté je předmětem snah všech sociálně cítících stran v našem státě a má uskutečniti sen, který se vznáší před duševními zraky statisíců našich spoluobčanů, lze jen za souhlasu velké většiny naší sněmovny tento zákon doporučiti ke schválení.

Výbor tedy mými ústy doporučuje, aby slavná sněmovna poslanecká této osnově udělila ústavní schválení. (Souhlas.)

Předseda (zvoní): Než přikročíme k debatě, navrhuji řečnickou lhůtu podle dohody presidiální 20 minut.

Je snad námitka proti tomu? (Nebyla.)

Není jí. Návrh můj je přijat.

Než udělím slovo prvnímu řečníku, žádám, aby byl přečten návrh p. posl. Zierhuta.

Zástupce sněm. tajemníka Nebuška (čte):

"Činím návrh, aby vládní osnova tisk 3183 byla dodána k projednání výboru zemědělskému."

Předseda: Návrh tento je dostatečně podporován a je předmětem jednání.

Uděluji slovo prvnímu řečníkovi na straně contra zapsanému, jímž je pan posl. dr. Medinger.

Posl. dr. Medinger (německy): Slavná sněmovno! Pan min. předseda vyslovil dne 10. listopadu mínění, že zákon o pozemkové reformě je zákonem vnitřním, do kterého nemá práva zasahovati žádná zahraniční vláda, pokud s příslušnými cizími občany státními by nebylo ve věci jejich zdejšího majetku hůře zacházeno než s československými státními občany. Tím chybuje. Odporuje to mezinárodnímu právu, že se béře cizinci jeho po právu nabyté vlastnictví bez přiměřeného odškodnění. Povinnost státu k ochraně majetku cizinců se tím porušuje. Poukazuji na příslušné posudky 10 učitelů mezinárodního práva, jež byly vydány r. 1911 Clunetem, a na notu lorda Derby, jež prohlašovala vůči vládě peruánské, že zákony peruánské nejsou dostatečným omluvným důvodem pro poškozování Angličanů, majících tam statky na jejich vlastnictví.

Avšak i jestliže by se zahraniční vlády nerozhodly k rozhodným krokům na ochranu svých státních občanů: československý stát je finančně a hospodářsky závislý od ostatních států. Může mu tedy úsudek ciziny býti opravdu lhostejným? Tento posudek vyslovil nedávno velmi známý Angličan, když studoval agrární reformu Rumunska a Jugoslavie na místě samém. Pravil: "Vyvlastnění za ceny předválečné penězi poválečnými dlužno nazvati u jednotlivce loupeží, u státu bolševismem." Máte odvahu přes to na tom trvati? Od té doby, co byl vydán náhradový zákon, ztratila koruna polovinu své kupní ceny, tedy již tím pouze stala se všechna ocenění falešnými. Proti době před válkou koruna, měřena neutrální valutou, klesla na 1/13 až 1/18 a stoupnutí cen většiny věcí dálo se způsobem úplně tomu odpovídajícím. Proč nemá platiti právě pro majetek pozemkový?

Je groteskní, že jste se nespokojili ani ještě se stlačením ceny půdy na cenu předválečnou, nýbrž že děláte z ní při větších statcích ještě progresivní škrty od 5-40%, a chcete náhradu vypláceti ne v hotovosti, nýbrž v 3%ních neprodejných pohledávkách. Toto malé zúročení stlačuje dále cenu na polovinu. Odečtou-li se pak od obnosu odškodnění ještě záruky, kterých úředníci právem požadují, stane se konfiskace úplnou. Úředníci statků nepochopili z počátku správně dosah zákonů pozemkových pro sebe. Dnes poznávají, že jsou jím ještě více ohroženi než majitelé. Jestliže na př., jak se praví, schwarzenbergské panství Krumlov bude vyvlastněno, bylo by to jistě bolestné pro majitele, že ztrácí mnohastaletý oblíbený majetek své rodiny, avšak vyvlastnění dalo by mu prostředky k zaplacení dávky ze jmění. Co však se stane s úředníky - celkem 1195 osobami? Ti mne prosili, abych zde vylíčil jejich postavení. Ač bylo již dáno 12.000 ha z Krumlova na t. zv. pozemkovou reformu, nebyl ještě žádný úředník propuštěn, nýbrž byli umístěni na schwarzenbergském majetku přes jeho zmenšení štědrostí majetníka, jejímž předpokladem jest ovšem jeho jmění. Bude-li pozemkový majetek a finanční síla majetníka nyní přes míru dále zmenšována, tu se nemůže pro tyto úředníky tímto způsobem státi již ničeho. Usídlíte-li tam skutečně, jak je to zamýšleno, vystěhovalce z Rakouska, nezbude pro tyto úředníky působiště. Možnost práce pro zemědělce s vyšším vzděláním, jichž u srovnání se Skandinávií, Německem a jinými státy máme žalostně malý počet, mizí tak velice, že nedávno ředitel jedné české hospodářské školy radil absolventům, aby se zemědělství, které právě měli studovati, opět vzdali. Na místo, abychom své zemědělské odborníky rozmnožovali, musíme tedy v důsledku pozemkové reformy počet jejich zmenšovati. Již tato okolnost měla by přece přivésti k rozumu! A jak to teprve vypadá s budoucností německých zemědělců a lesníků? Jak mnoho z těchto 184 německých úřednických rodin z Krumlova dosáhne při postátnění ještě kariéry? Je to úplně pochopitelno, prohlašují-li dnes úředníci, že neustoupí se svého místa, dokud jim nebude zajištěna úplná náhrada případných škod, tedy buď pracovní pole a táž kariéra jako dosud, nebo přiměřené odbytné v hotovosti. Prvé může ovšem nějaký jednodenní ministr slíbiti, nebude však moci po rozbití a propachtování po kouskách velkostatků svého slova dodržeti. Zajišťovací kapitál pro úředníky nemůže se odčítati z nepatrné odškodňovací ceny 2200-2500 K za ha, zvláště pak, když již by bylo odečísti zkapitalisované náklady patronátní (v Krumlově stojí 22 kostelů 300.000 K) a jiná břemena. Tvrdí se, že sociální politika žádá těchto pozemkových zákonů, a při tom se přehlíží, že jimi po stránce úřednictva upadáme právě v nebezpečí sociální. Jeho sociálně-politických cílů bylo by možno dosáhnouti jen promyšlenou osidlovací politikou, tedy získáváním prodejných statků z volné ruky za spravedlivou cenu. Všeobecným zabráním a stanovením uměle nízkých cen poškozuje se jen celkové hospodářství. Spravedlivé stanovení ceny je možno jen volnou nabídkou a volnou poptávkou, tedy zrušením nynějšího zabavení. S rolnickými poli se dnes obchoduje tu a tam po 20-30.000 K za ha. V prováděcím nařízení k zákonu náhradovému však máte tu drzost, stanoviti 2200 K za 1 ha.

Oceňuje-li odhadce jednu věc jednou vysoko a jednou nízko, jmenujeme jej právem nepočestným. Státu se má nyní dovoliti, co jednotlivce zbavuje cti? On smí oceniti pozemek, kde jej chce získati, za cenu předválečnou a dokonce z toho ještě činiti srážky? A smí jej zároveň zařaditi k dávce z majetku úředně za cenu předválečnou plus 75%? Nenahlížíte, jak touto obojetností stát zneuctíváte a připravujete o autoritu jako spravedlivého soudce? Což pak opravdu chcete se úplně zříci toho, abyste platili za stát právní? V takovém musili by především všichni státní občané býti před zákonem rovni. Tomu tak není. Kdyby nějaký otec před válkou byl zanechal svým dvěma synům stejné dědictví - jednomu továrnu, druhému velkostatek - tu byl by prvý syn úplně svobodný, mohl by si své dědictví podržeti nebo za 10- a 20násobnou cenu prodati, nikdo by mu nepřekážel. Druhý syn je však zkrácen ve svém právu, musí se třásti před tím, že jej biřici pozemkového úřadu vypoví z jeho milovaného dědictví, že jej vyženou z jeho domova a vydají mu jen zlomek jeho skutečného jmění; ba ani to ne, neboť neprovádí se výplata v hotovosti, nemůže si tedy ani novou existenci založiti. Bylo by to možno chápati, kdyby majetek všeho druhu byl vyvlastněn stejným způsobem za cenu předválečnou. Toho se však každý chránil. Průmyslníků, majitelů domů a finančníků se nikdo nedotknul, tam jste hned nahlédli neproveditelnost tohoto plánu. Důsledně nebylo by se smělo tedy ani proti statkářům vystupovati sekerou vyvlastnění. Jejich jmění není s malými výjimkami větší než většiny průmyslníků a jiných podnikatelů.

Nynější nejistota majetku pozemkového je nesnesitelná. Nejprimitivnějším právem každého občana je přece, aby mohl s částmi svého majetku poslední vůlí nakládati. Tohoto práva však statkář dnes nemá. Neví sám, co ještě má, nemůže sám dáti zprávu o své schopnosti úvěru a stává se jiným lehce pochybným. Následek toho jest, že velkostatky nemohou napnouti úvěru jako průmyslové podniky a nemohou investicemi dostati z půdy nejvyššího možného výnosu. Ušlý zisk národního hospodářství je v důsledku klidu činnosti investiční nesmírný, činí miliardy, postihuje zásobování lidu, vývoz a obchodní bilance. Nedávno viděl jsem nádhernou lesní cestu, jejíž další stavba byla ohlášeným vyvlastněním svého času zastavena. Tato slepá ulice ukazuje nejlépe, kam nás ty šílené zákony zavedly. Nikdo nedůvěřuje státu, že by splnil svůj slib, že při vyvlastnění zaplatí investice. Také je ovšem velmi těžko možno je stanoviti.

A čeho bylo na druhé straně dosud těmito zákony dosaženo? Oddrobení asi 200.000 ha od velkostatků pro malopodniky. Tento prospěch nestojí však v poměru k ochromovacím zjevům na milionech ha. Toho bylo by bývalo možno dosáhnouti bez všeobecného zabrání, ba při volném obchodu pozemky byl by býval onen oddrobovací proces mnohem intensivnější, neboť již tím, že jednak jsou 40krát tak vysoké daně a 10- až 20násobné platy, dvacetinásobné poplatky dědické, 30%ní dávky z majetku, sociální nesnáze atd. stala se plocha mnohých souhrnných majetků neudržitelnou. Zákony nepodporují, nýbrž zamezují přizpůsobení se jednotek novým poměrům hospodářským, brzdí přirozené dělení velkých majetků pozemkových na střední statky. Při volném obchodu pozemky byla by půda přišla do nejzpůsobilejší ruky, což ke škodě zásobování lidu důsledkem pozemkových zákonů se nyní nedálo. Novým spojováním bylo by se mohlo velmi lehce zákonem zabrániti.

Škoda, kterou ostatní ústředny od roku 1918 způsobily, byla českými novinami vypočtena na 12 miliard; konečně byl jim tedy učiněn konec. Ale proč pak potom ponecháváte ještě mnohem škodlivější ústřednu pozemkovou? Ústřednu, jež, ač jí to v listopadu 1920 na můj návrh bylo jednohlasně uloženo, dodnes, zapomínajíc své povinnosti, nepodala vážné zprávy! Příležitostné články, jež dosud byly uveřejněny předáky pozemkového úřadu o jejich činnosti, nemohou ovšem před odborníkem obstáti. Pozemkový úřad podobá se žravému, ale špatně trávícímu člověku. Kdežto nesčetná pole jsoucí v nuceném pachtu leží ladem anebo poklesla ve svém výnosu, odnímají se stále nové plochy mnohem intensivnější velkovýrobě. Místo aby se nejprve nynější státní podniky jednou obchodnicky reformovaly a přivedly na výši soukromých podniků, dávají se nová postátnění na program. Dokonce i Lenin zrušuje státní a obecní podniky, protože nahlíží, že jinak nepřijde k oživení výroby a neovládne schodku. Zde se však státní podniky rozmnožují! Hůře než rozmarný monarcha nechce nynější panstvo slyšeti nic nepohodlného, nechce se ničemu učiti z jasného stavu věci.

Právě tak jako zákony pozemkové se přivádějí naším poklesem v hrubém výnosu ad absurdum, tak budou finančně dávkou z majetku. Aby ji dostal od velkostatků, tedy od podstatné části národního jmění v hotových penězích, musí stát, ať pozemkový úřad chce nebo nechce, zatvrzelé zabavení konečně uvolniti a dovoliti odprodej postradatelných částí statků. Ze směsice parcel, revírů a dvorů nemá stát nic. Staly by se v jeho nešťastných rukou jen brzy nevýnosnými a může, až je prodá, ztratiti znehodnocením půdy miliardy. Nepodaří-li se to již výrobním odborníkům přivésti k pádu pozemkové zákony, podaří se to ministerstvu financí, podaří se to stále naléhavější potřebě peněz pro stát.

Vyloučení německé kritiky neškodí snad jen, jak máte v úmyslu, německým zájmům, škodí spíše vašim vlastním opatřením, a tím i vám. S ukvapeností zlého svědomí jste svého času, než jsme sem byli povoláni, spěšně sestavili a bez odborníků dohotovili pozemkové zákony. V tomto zvláštním počínání jste ještě pokračovali také, když již byla uzavřena mírová smlouva, jež nám přece zaručovala rovná politická práva. Od nás žádáte, abychom ji uznali, abyste ji sami plnili, k tomu vás však vaše politické svědomí nenutkalo. To vám schází i dnes ještě, neboť, ač tato sněmovna trvá již téměř dva roky, pochází výbor pozemkového úřadu dnes ještě stále od revolučního Nár. shromáždění a nebyl, jak by to jinde vyžadovala parlamentární slušnost, obeslán stranami nové sněmovny. Nesčetné intervence a interpelace, ba dokonce i jednomyslně přijaté resoluce odrážejí se od vašeho cynismu. Sliby vašich státníků mezi čtyřma očima se nedodržují. Doznává se nám soukromě ochotně, že pozemkové zákony jsou výplodem zlého úmyslu a hospodářského nerozumu, slibovalo se úředně, že pozemkové zákony budou dokonce ještě na podzim novelisovány, ale skutkem se všechna tato slova nestávají. Dokonce pozemkový úřad připustil, že statkáři právem cítí se zákonem o odškodnění postiženi. Nyní se však předkládá ministerské radě právě novela, kterou se to zhoršuje. Schází k tomu odvaha, aby se předstoupilo před veřejnost a dosavadní dráha označila za osudnou. Zalézáte za strany, omlouváte se tím, že pozemková reforma je otázkou politickou, místo abyste tuto hospodářskou otázku odhodlaně konečně odpolitisovali a očistili od demagogie.

Avšak, nemáte-li již morální síly, abyste konečně změnili zákony o loupení pozemků a především, abyste přebudovali pozemkový úřad za spravedlivého přibrání Němců, měli byste přece alespoň přestati s dalšími programy na tak dlouho, až se to stane. Měli byste přece cítiti, že odnětí domova a majetku orgánem, na němž nemáme podílu, methodami, do kterých nevidíme, že neustálé ohrožování občanů tajně sestavenými programy vyvlastňovacími je výsměchem demokracie a je absolutismem, za který by se, s malými výjimkami, každý mocnář byl styděl. Děláte nepřátele státu z lidí, kteří by mohli prokázati cenné služby. Demoralisujete obyvatelstvo. Vzbuzujete v zemi touhu po cizím statku i u obcí a okresů, jež by přece v západních právních státech snad koupí, nikdy však násilím, mohly nabýti pozemkový majetek. Tím se porušuje pořádek, místo co by se podle povinnosti hlídal plamenným mečem. Zní to jako vtip v důvodové zprávě, že prý chcete předlohou "stabilisovati" vnitřně-politické poměry!

Daleko toho, aby se nejprve k tomu vyčkalo slíbené novelisace pozemkových zákonů a přeměny pozemkového úřadu, chce se nyní vyvlastnění dokonce urychliti a požaduje se k tomu dodatečný úvěr 100 milionů. Při tom byly již požadavky platové v rozpočtu přece již z 8 milionů roku minulého zvýšeny na 19 milionů, tedy více než zdvojnásobeny. O odborné schopnosti úředníků pozemkového úřadu dalo by se při tom mnoho pověděti. Jsou tu a tam pochybného původu a zemědělské studie, jež se od nich požadují, jsou svrchovaně nepatrné. Je to ponižující pro zkušené odborníky, dáti se pod takový diktát. Průmyslníci by se podobnému zasahování nepodrobili. Také o mravních vlastnostech mnohých úředníků dalo by se mnoho říci. A nyní má býti k tomu ještě zřízeno 100 komisariátů. K tomu bude se musiti sáhnouti ještě k horšímu materiálu, toť příležitost, aby se straníci zaopatřili. To bude opravdová všeobecná pohroma pro tvůrčí kruhy!

Odvoláváte se při nových záborech na vůli lidu. Štvaní proti zemědělským velkopodnikům a pro sestátnění lesů vycházejí však pouze z určitých omezených kruhů. Zástupy lidu chtějí stále méně věděti o nějakém rozdělení. Hlad po půdě mezi továrními dělníky ustal. To přece ukazuje také, že stát příštího roku chce jen 49.000 ha zemědělské půdy dále rozprodati, 21.000 ha však ponechati na příděly pachtu. Ve velkém může také vlastník půdu propachtovati, proto není tedy třeba vytlačovati jej z jeho místa a porušovati posvátnost vlastnictví. Zajisté mají se náladě mas dělati ústupky až do jistého stupně. Avšak dělati jim po vůli v tak veliké akci, proti všemu hospodářskému rozumu, proti každému právnímu cítění, to dokazuje nedostatek mravního citu odpovědnosti. Další roztříštění velkých podniků nebo jejich odevzdání tomu hloupému, těžkopádnému, nevýnosnému státnímu stroji žádají jen ti, kterým se nestalo pochopitelným, že poplatníci a především masy spotřebitelů v městě a továrně konečně budou musiti nésti toho důsledky. To přiznati chrání se úředníci u žlabu pozemkového úřadu, chrání se také straníci, kteří také buď přímo doufají v nějaké sousto, nebo toho potřebují jako vnadidla pro své voliče. Že však hospodářsky myslící, odborně vzdělaní členové většinových stran necítí povinnost pozdvihnouti svého hlasu a vystoupiti proti tomuto prospěchářství, proti tomuto frivolnímu klamání lidu, dokazuje, že nemají sami pro sebe úcty. (Potlesk na levici.)


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP