Čtvrtek 15. prosince 1921

Začátek schůze ve 2 hod. 40 min. odpol.

Přítomni:

Předseda: Tomášek.

Místopředsedové: inž. Botto, Buříval, dr. Czech, dr. Hruban.

Zapisovatelé: dr. Markovič, Záruba.

112 poslanců podle presenční listiny.

Zástupci vlády: ministerský předseda dr. Beneš: ministři Habrman, Aug. Novák, Staněk, Šrámek, Udržal.

Z kanceláře sněmovní: sněm. tajemník dr. Říha.

Předseda: Zahajuji 108. schůzi poslanecké sněmovny a oznamuji, že schůze výboru ústavně-právního o 6. hodině konati se nebude.

Nemocí na týden omlouvá se posl. Netolický a posl. Vahala.

Dovolenou na dnešní schůzi udělil jsem posl. Bezděkovi pro neodkladné zaměstnání.

Byly provedeny některé změny ve výborech. Žádám o jich sdělení.

Sněmovní tajemník dr. Říha (čte):

Ústavně právní výbor zvolil dnes za místopředsedy posl. dr. Hnídka a dr. Markoviče, za zapisovatele posl. Ulricha.

Klub strany republikánské vyslal posl. dr. Jos. Černého za posl. Berana do ústavně-právního výboru.

Předseda (zvoní): Přistupuji k pořadu schůze, a to k prvnímu jeho odstavci, totiž ke

1. zprávě výboru soc.-politického o vládním návrhu zákona (tisk 3207), kterým se vláda zmocňuje, aby upravila pensijní pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 3246).

Zpravodajem je posl. dr. Winter. Uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Winter: Slavná sněmovno! Vládní návrh, kterým byla tato osnova sněmovně předložena, jakož i zpráva sociálně-politického výboru obsahují podrobné důvody, které vedly vládu k tomu, aby předložila, a sociálně-politický výbor, aby schválil osnovu tohoto zákona. Na Slovensku nemáme totiž ještě pensijního pojištění, které bylo zavedeno v bývalém Rakousku zákonem z roku 1906. Poněvadž pak jest přirozenou snahou zaměstnanců slovenských a v Podkarpatské Rusi, aby sociálně-politické zákonodárství, které bylo v bývalém Rakousku pokročilejší, než v bývalém Uhersku, bylo co možná nejdříve rozšířeno i na obvod Slovenska a Podkarpatské Rusi, tedy jistě osnova tohoto zákona bude zúčastněnými kruhy na Slovensku přijata s uspokojením. Také není možno pro stejnost konkurenčních podmínek jinakým způsobem zatěžovati výrobu v bývalých zemích českých a jiným způsobem na Slovensku. Tyto konkurenční podmínky i v tomto směru jest nutno uniformovati a tento zákon do jisté míry aspoň k tomu přispívá.

Proč sociálně-politický výbor textově změnil osnovu, kterou navrhla vláda, jest v důvodové zprávě výboru obšírně vyloženo, takže nepovažuji za účelné znovu se o tom zmiňovati. Navrhuji, aby poslanecká sněmovna osnovu schválila ve znění, jak sociálně-politický výbor ji doporučuje. (Výborně!)

Předseda (zvoní): Přikročuji k debatě. Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji, aby řečnická lhůta stanovena byla na 15 minut. Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není. Návrh můj je přijat.

Ke slovu jest přihlášen posl. Hirsch, jemuž uděluji slovo.

Posl. Hirsch (německy): Slavná sněmovno! K této předloze učinil bych pouze několik poznámek. Také v této části naší republiky, na Slovensku a v Přikarpatské Rusi má býti nyní zavedeno pojištění pro zřízence. Jak z předlohy patrno, bylo zmocněno ministerstvo již zákonem z prosince 1918, aby rozšířilo platnost zákona o pensijním pojištění zřízenectva na Slovensko. Podnes se to nestalo. Jsem toho mínění, že by to bylo bývalo možno již dávno. Pronášená omluva, že je ústav přespříliš prací přetížen, neobstojí podle mého uvážení. Jsouť tím zajisté velmi poškozeni zřízenci ze Slovenska a z Podkarpatské Rusi. V této části republiky, která dříve náležela jinému státu, nebylo dosud zavedeno pensijní pojištění zřízenců. Dovolil bych si jen poznámku, že by se přece mělo umožniti aby zřízenci, kteří přece byli pojištěni v soukromých ústavech, snad přece nějakým způsobem mohli dosíci požitku své renty. V zákoně pak není dána žádná možnost pro náhradní pojištění. Ale bylo by si přece přáti, aby vláda chránila zájemníky, o nichž jsem se právě zmínil, že by umožnila příznivé valutní přenesení hodnot pensijních, které by připouštělo provésti přikoupení služebních let, nebo uzavírati náhradní pojištění. Mám za to, že je to žádoucí. Jak a kterou cestou se to uskuteční, musila by vláda bedlivě uvažovati.

Nyní pak jen několik slov o zřízení ústavu na Slovensku. Zamýšlí se zříditi takový ústav v Bratislavě. V předloze samé není však slovíčka o tom, jak mají býti rozděleny mandáty. Praví se pouze, že se má skládati komise podle zákona z polovice z podnikatelů a z polovice ze zřízenců. Poukázal bych obzvláště na to, že zástupce našeho klubu ve výboru projevil zcela určitá přání a že musíme důrazně žádati, aby byl brán zřetel na zvláštní poměry při jmenování správní komise. Na tomto území, které nyní bude přivtěleno pensijnímu ústavu, vyskytuje se velký počet zřízenců německé národnosti i přál bych si co nejdůtklivěji, aby byl vzat zřetel také na tuto skupinu zřízenců ve správní komisi. Dále bychom si přáli, aby dbáno bylo při jmenování zvláště toho, že přináležejí zřízenci velikým počtem volným odborovým organisacím a aby byl brán zřetel při volbách hlavně na zástupce organisovaných zřízenců.

Když projevíme souhlas s touto předlohou, vyslovil bych se přece ještě o tom, že je nezbytně zapotřebí, aby se stal konečně krok ku předu v otázce vybudování ústavů. Měli jsme již příležitost u mnoha předloh navrhnouti doplňky a abychom projevili svá přání, a žádáme hlavně co nejrychlejší vypsání voleb do pensijního ústavu. Prosil bych naléhavě, aby zákon o pensijním pojištění byl vybudován a rozšířen co nejdříve. Těchto málo slov mám připomenouti k předloze. (Souhlas a potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): Žádám, aby byl přečten pozměňovací návrh, který podali pp. posl. Čuřík, dr. Kubíček, Laube, dr. Matoušek, dr. Winter, Taub a soudr. na doplnění § 3.

Sněm. tajemník dr. Říha (čte): Návrh posl. Čuříka, dr. Kubíčka, Laube, dr. Matouška, dr. Wintra, Tauba a soudr. na doplnění § 3:

Do § 3 jest za slova "z pojistěncův" vsunouti slova "jakož i členy rozhodčího soudu".

Předseda: Návrh tento má dostatečný počet podpisů a jest předmětem jednání. K slovu není dále nikdo přihlášen, uděluji závěrečné slovo zpravodaji p. posl. dr. Wintrovi.

Zpravodaj posl. dr. Winter: Pan posl. Hirsch nevyslovil se proti osnově a jejímu obsahu, takže mohu považovati za jisto, že také strana, kterou p. poslanec zastupoval, bude též pro zákon hlasovati.

Pokud jde o společný návrh, který byl velikou většinou zástupců stran této sněmovny podán, prohlašuji, že jej akceptuji, a prosím, aby byl schválen.

Předseda (zvoní): Hlasování odkládám až po vyřízení odstavce následujícího. (Námitek nebylo.)

Přikročuji k 2. odst. pořadu schůze, jímž jest

2. zpráva výboru sociálně-politického a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 3216) o drahotních přídavcích pro rok 1922 k důchodům vypláceným na Hlučínsku Všeobecným pensijním ústavem podle § 8 nařízení vlády republiky Československé ze dne 4. května 1920, čís. 321 Sb. z. a n. (tisk 3257).

Věc tato dána na pořad podle § 35 jedn. řádu, ježto lhůta k podání zprávy uplynula dne 14. prosince. Určuji za zpravodaje výboru sociálně-politického p. posl. dr. Wintera a za rozpočtový výbor p. posl. Kasíka.

Uděluji prvému z nich, panu posl. dr. Winterovi, slovo.

Zpravodaj posl. dr. Winter: Slavný sněme! Tento zákon neobsahuje nějaké novinky, znamená pouze prodloužení stavu, který byl na Hlučínsku zaveden nařízením ze dne 30. března 1921, i na rok 1922, poněvadž poměry drahotní, jež vedly k jeho zavedení, se dosud nezměnily. Navrhuji, aby byl ve znění schváleném sociálně-politickým výborem přijat.

Předseda: Uděluji slovo druhému zpravodaji za výbor rozpočtový, p. posl. Kasíkovi.

Zpravodaj posl. Kasík: Slavná sněmovno! Celkový obnos 600.000 Kč vydání pojat byl do rozpočtu úvěrové položky § 2, tit. 1., kap. XXI rozpočtu pro rok 1922 a není tedy nutno hledati pro ně pramen příjmů, úhradu. Navrhuji proto, aby zákon byl přijat podle zprávy sociálně-politického a rozpočtového výboru.

Předseda: Přistupujeme k debatě. Než udělím slovo řečníku zapsanému, navrhuji řečnickou lhůtu zase 15 minut.

Jsou proti tomu námitky? (Nebyly.)

Námitek proti tomu není, návrh můj je tedy přijat.

Ke slovu je přihlášen p. posl. dr. Haas. Uděluji mu slovo.

Posl. dr. Haas (německy): Slavná sněmovno! Zákonem z 30. ledna 1920 bylo inkorporováno území Hlučínské. Tehdy byla vláda zmocněna, aby učinila příslušná opatření, aby se toto přivtělení provedlo úplně a bez třenic. Nařízením ze 4. května téhož roku byl tento pokus učiněn, ovšem v mnohých směrech jen provisorně, a musím říci, že se tento pokus málo povedl. § 7 a § 8 chce ustanoviti prozatímně to, co se má státi podle článku 312 mírové smlouvy versaillské trvale, to jest totiž převod povinného pojištění z říše německé do Československé republiky. § 7 jedná o převodu pojištění těch osob, které byly v německé říši pojištěny podle pojištění zaměstnanců, § 8 jedná o dvou různých skupinách osob a to jednak o těch, které byly pojištěny invalidním a starobním pojištěním podle říšského pojišťovacího řádu, a také o převodu pojištění těch osob, které byly pojištěny u bratrské pokladny hornoslezského bratrstva v Tarnovci. Úprava u první skupiny provedla se tím způsobem, že ty osoby, jež byly pojištěny podle říšského pojišťovacího řádu, byly zařazeny do první platové třídy pensijního pojištění. Je jen samozřejmé, že drahotní přídavek, který se u nás dává důchodcům pensijního pojištění, má a musí býti dán také těm důchodcům, kteří byli převedeni z německé říše a zařazeni do první platové stupnice. Nelze vlastně nyní nahlédnouti, proč se při vyměřování drahotních přídavků pro ostatní důchodce, podléhající pensijnímu pojištění, postupuje jinak, než u těch osob, které byly zařazeny do první platové stupnice a byly dříve pojištěny podle říšského řádu pojišťovacího. Nelze tudíž nahlédnouti, proč se těmto stále příplatky odbírají, naproti tomu správně v procentech se stanoví drahotní přídavky důchodcům všeobecného pensijního ústavu. Tím se nutně dojde především k tomu, že dříve uvedení důchodci jsou proti stavu, jejž měli v říši německé, poškozeni.

Abychom nezdržovali uzákonění tohoto návrhu, budeme hlasovati pro něj, avšak to nemá nikterak znamenati, že tím prohlašujeme svůj souhlas s jeho systémem, nýbrž my si vyhrazujeme návrh na příslušnou reformu v tom směru, aby také u těch důchodců, kteří dříve podléhali říšskému pojišťovacímu řádu a byli převedeni do Československé republiky, byl zaveden týž system, jak tomu jest při tuzemských důchodech všeobecného pensijního ústavu, totiž procentní přídavek 300%, který byl zákonem ze srpna tohoto roku ustanoven a nyní má býti opět prodloužen, při čemž nutno ještě výslovně zdůrazniti, že onen důchodce nesmí býti poškozen co do nároků, které by měl, kdyby dnes ještě bral důchod podle říšského pojištění v Německu.

Velectěné dámy a pánové! Vzhledem k tomu, že se v témž § 8 nařízení z května 1920 připomínají také bratrské pokladny, chci užíti příležitosti, abych u vlády urgoval vyřízení věci dlouho zralé. Bod 3 §u 8 cit. nařízení praví, že ty osoby, které byly dříve pojištěny u tarnoveckého bratrstva a nyní byly inkorporovány do Československé republiky, pokračují v tomto svém pojištění u bratrské pokladny vítkovických dolů kamenouhelných. Avšak v nařízení schází velmi, velmi důležitý detail nebo lépe řečeno základní předpoklad pro tento převod jak požitků z pojištění, tak i nároků z pojištění na bratrskou pokladnu vítkovických kamenouhelných dolů, totiž rozhodnutí otázky, jak se převedou úhradové kapitály z tarnovecké pokladny bratrstva na bratrskou pokladnu vítkovických kamenných dolů.

Abych vám věc poněkud objasnil, musím uvésti několik číslic. K úhradě splatných důchodů potřebujeme 815.246 M podle kursu v době, kdy bylo nařízení z května 1920 vydáno. Hornická pokladna tehdy prohlašuje ochotu poukázati nám 561.596 marek. Tedy již při úhradě splatných důchodů objevuje se schodek 253.650 marek. Na renty nelikvidní, t. j. ještě nesplatné, na pouhé nároky nechce nám tarnovecká hornická pokladna poukázati nic. My k tomu potřebujeme úhrady. Poněvadž jde o 2320 mužských a 20 ženských členů, činí potřebná úhrada 2,367.598 M, počítáno podle kursu z května 1920, takže schodek, který bratrská pokladna vítkovických kamenných dolů přejímá ve smyslu § 3 zákona z května 1920, dělá v celku opět podle téhož kursu asi 2·6 milionů marek. Je nyní samozřejmo, že se proti tomu ta bratrská pokladna a také dělnictvo brání. Neboť polovice těchto břemen postihuje dělnictvo. A bylo by nyní nutno břemeno to rozděliti na 7763 členů. To je ovšem břemeno nesmírné, jež by měli převzíti právě členové vítkovické bratrské pokladny, a to státním aktem, jehož nebyli účastni, a který také nebyl vykonán v jejich přímém zájmu. Z organisace bratrských pokladen obrátili jsme se ovšem opětovně na vládu. Vláda věc vždy opět protahovala, a dnes jsme tak daleko, že si musíme říci, že se tento schodek vzhledem k poklesu kursu marky zdvojnásobil, a že jsme došli tak daleko, že bratrská pokladna vítkovických kamenných dolů není finančně s to, aby invalidům, vdovám a sirotkům tarnovecké hornické pokladny zaplatila třeba jen krejcar. Naše podání, jež jsme zaslali jednotlivým ministerstvům, bylo zodpověděno tím, že se vyjednává. Zatím ať takové vdovy, sirotci a invalidé zemrou hladem. Dále druhá věc. Tarnovecká bratrská pokladna zřídila svého času v Petershofenu hornickou nemocnici pro horníky, zaměstnané na jámách "Oskar" a "Anselm". Tarnovecký hornický spolek nemůže ovšem dále vésti tuto nemocnici, poněvadž dělníci jmenovaných jam nejsou již jeho členy. Nedostane peněz, příspěvků a musí následkem toho nemocnici zrušiti. Tu přišla vláda na znamenitý prostředek k řešení této otázky. Vezme prostě nemocnici dělníkům z jam "Oskar" a "Anselm", spachtuje ji od tarnovecké hornické pokladny. Nuže, pánové, touto metodou nelze zajisté provésti převod pojištění z Německa do Československa, a já bych dal věc pánům z vlády, aby přece o ní přemýšleli. Takové řešení sociálních problémů není zajisté způsobilé, aby právě v Hlučínsku příliš upevnilo smysl pro stát. Vždy častěji a častěji možno slyšeti otázku: Proč nám to bylo uděláno? Tam bychom byli brali naše důchody v klidu.

Pánové a dámy! Myslím, že tento detail o způsobu, jak se bez stížností, bez třenic a bez výhrady provádí přivtělení Hlučínska, vrhá ostré světlo na to, jak se vůbec na Hlučínsku hospodaří, a při této příležitosti bych znova apeloval na vládu musím říci na vládu - neboť je tu zúčastněna celá řada ministerstev - aby nás neodbývala, jak se to stalo, tím, abychom byli klidni, že se dělá všecko, aby se zaručilo ve smyslu §§ 24 a následujících zákona o bratrských pokladnách splnění povinností bratrských pokladen, aby byl proveden článek 312 mírové smlouvy versaillské. Chtěli bychom věděti, kdo pak zaplatí všecko to, co stojí splnění závazků. Že závazky bratrských pokladen vůči důchodcům převedeným od bratrské pokladny tarnovecké, nutno splniti, je správné. Avšak nás zajímá, zdali horníci budou nuceni platiti na ně připadajících 2·6 milionů Kč, či zda stát má nésti tento schodek, který přece musí býti někým uhrazen. S veškerým důrazem žádáme tudíž zúčastněná ministerstva, aby konečně věnovala této palčivé otázce skutečně svou pozornost a ji nějak upravila. (Souhlas a potlesk na levici.)

Předseda (zvoní): K slovu není dále nikdo přihlášen, debata jest skončena.

Uděluji závěrečné slovo panu zpravodaji dr. Winterovi.

Zpravodaj posl. dr. Winter: Slavná sněmovno! K vývodům p. posl. dr. Haase, pokud se týkají osnovy právě projednávané, mohu říci pouze tolik, že ani my nejsme srozuměni se systémem, kterým je nutno povolovati tyto příplatky k invalidním a starobním důchodům. Pohříchu nebylo až dosud z důvodů, které jsou také p. kol. dr. Haasovi známy, docela dobře možno provésti starobní a invalidní pojištění také u nás. Dokud se tak nestane, nemůžeme jiné cesty voliti, než tu, která byla zvolena dřívější úpravou zákonodárnou, tu totiž, že bylo Hlučínsko, pokud jde o starobní a invalidní pojištění, přivtěleno ke všeobecnému pensijnímu ústavu, zemské úřadovně v Opavě, a že do té doby, než bude úprava celková, nutno si vypomáhat pro dobu přechodnou v tomto směru příplatky drahotními, jako to činíme při veškerém důchodovém pojišťování.

Předseda: Uděluji slovo druhému zpravodaji panu posl. Kasíkovi.

Zpravodaj posl. Kasík: Navrhuji přijetí osnovy.

Předseda: Budeme hlasovati. Prosím paní i pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Konstatuji, že sněmovna je schopna se usnášeti.

Zákon tento má pouze tři paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh k němu podán nebyl, dám tedy o celé osnově zákona hlasovati najednou.

Námitek proti tomu není? (Nebyly.)

Námitek není. Budeme tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, nadpisem a úvodní formulí ve smyslu zprávy výborové a ve smyslu návrhu pánů zpravodajů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, tím je zákon schválen v prvém čtení a já druhé čtení dám na denní pořad schůze příští.

Zbývá nám ještě hlasováním rozhodnouti o odst. 1, při němž bylo hlasování odloženo, a přistoupíme tudíž ke

ad 1. hlasování o zprávě výboru sociálně-politického o vládním návrhu zákona (tisk 3207), kterým se vláda zmocňuje, aby upravila pensijní pojištění na Slovensku a v Podkarpatské Rusi (tisk 3246).

Zpravodajem je pan posl. dr. Winter.

Při této osnově zákona míním postupovat při hlasování tímto způsobem:

Nejprve hlasovali bychom o §§ 1 a 2, při nichž není pozměňovacích návrhů, podle znění zprávy výborové. Na to hlasovali bychom o § 3 ve znění pozměňovacího návrhu pana posl. Čuříka a soudr., jemuž se přizpůsobil pan zpravodaj. Kdyby tento návrh byl zamítnut, pak bychom ovšem hlasovali podle zprávy výborové. Na to bychom hlasovali o §§ 4 až 6, o nadpisu a úvodní formuli ve znění zprávy výborové.

Jest snad nějaká námitka proti tomuto způsobu hlasování? (Nebyla.)

Není jí, dám tedy hlasovati, jak jsem právě uvedl.

Kdo souhlasí s §§ 1 a 2 ve znění zprávy výborové, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina, §§ 1 a 2 ve znění zprávy výborové jsou schváleny.

Teď o § 3 dám hlasovati ve smyslu pozměňovacího návrhu pana posl. Čuříka. a soudr., jemuž se přizpůsobil pan zpravodaj.

Kdo souhlasí s § 3 ve znění tohoto pozměňovacího návrhu, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. § 3 ve znění pozměňovacího návrhu pana posl. Čuříka a soudr. byl přijat.

Kdo souhlasí teď s §§ 4 až 6 incl., s nadpisem a úvodní formulí ve znění zprávy výborové a ve smyslu návrhu pánů zpravodajů, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To je většina. §§ 4 a 6 incl., nadpis a úvodní formule jsou schváleny ve znění zprávy výborové.

Tím poslanecká sněmovna přijala osnovu v prvém čtení.

Druhé čtení dám na denní pořad schůze příští a tím jest vyřízen odst. 1 denního pořadu a rovněž 2, o kterém jsme již hlasovali.

Přikročíme k třetímu odstavci, jímž jest

3. zpráva výboru ústavně-právního o vládním návrhu zákona (tisk 390), kterým se mění § 17 zákona ze dne 25. února 1919, č. 84 Sb. z. a n., o finanční kontrolní komisi Národního shromáždění (tisk 3271).

Věc dána na pořad podle § 35 jedn. r., ježto lhůta k podání zprávy uplynula dne 14. prosince.

Zpravodajem jmenuji posl. dr. Matouška a uděluji mu slovo.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Velectěné Národní shromáždění! Podle § 17 zákona ze dne 25. února 1919, čís. 84 Sb. z. a n., o finanční kontrolní komisi Národního shromáždění měla býti zřízena sedmičlenná kontrolní komise ke kontrole akce okolkovací a soupisové. Ministr financí navrhuje, aby místo sedmičlenné komise, kterou má zvoliti Národní shromáždění, všecka tato agenda byla přenesena na komisi pro kontrolu dávky z majetku. Poněvadž by bylo nutno celou konstrukci komise znovu upraviti, aby odpovídala dvoukomorovému složení našeho Národního shromáždění, a poněvadž na druhé straně akce soupisová a kolkovací vnitřně úzce souvisí s dávkou majetkovou, bylo by jistě zbytečné, zřizovati a voliti novou takovou komisi.

Veden touto úvahou, právní výbor rozhodl se změniti § 17 v tom smyslu, aby místo zvláštní komise sedmičlenné, k těmto úkolům stanovené, přenesena byla tato agenda na komisi již zřízenou, a to na komisi pro kontrolu dávky z majetku. Právní výbor jednal o věci a nyní také ústavněprávní výbor, který nastoupil na jeho místo, předstupují před Národní shromáždění a žádají, aby Národní shromáždění přijalo osnovu vládní tak, jak jest přijata v ústavním a nyní ústavně-právním výboru.

Předseda: Ke slovu není nikdo přihlášen debata odpadá. Budeme tedy hlasovati. Prosím pány, aby se posadili na svá místa. (Děje se.)

Tato osnova zákona má pouze 2 paragrafy, nadpis a úvodní formuli. Pozměňovací návrh učiněn nebyl, dám tedy hlasovati o ní v celku. Jsou námitky proti tomu? (Nebyly.)

Námitek není, dám tedy hlasovati, jak jsem právě řekl.

Kdo souhlasí s celou osnovou zákona, s §§ 1 a 2, nadpisem a úvodní formulí, jak

jsou obsaženy ve zprávě výboru ústavněprávního, nechť zvedne ruku. (Děje se.)

To jest většina. Tím jest zákon schválen v prvém čtení.

Druhé čtení dám na denní pořad schůze příští.

Tím jest vyřízen třetí odstavec pořadu a přikročíme k odst. 4, jímž jest

4. zpráva výboru právního a rozpočtového o vládním návrhu zákona (tisk 1780), jímž se povoluje užíti dílčích dluhopisů, jež budou vydány Moravou v úhrnné jmenovité hodnotě 175,000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů a jímž se zrušuje zákon ze dne 20. ledna 1921, č. 27 Sb. z. a n. (tisk 3255).

Věc dána na pořad podle § 35 jedn. ř., ježto lhůta k podání zprávy uplynula dne 14. prosince.

Určuji za zpravodaje výboru právního posl. dr. Matouška a za zpravodaje výboru rozpočtového poslance Petrovického.

Uděluji slovo prvému zpravodaji panu posl. Matouškovi za výbor právní.

Zpravodaj posl. dr. Matoušek: Slavná sněmovno!

Zákonem ze dne 20. ledna 1921, č. 27 Sb. z. a n., povoleno bylo, aby bylo užito dílčích dluhopisů, jež vydá země Moravská, v úhrnné jmenovité hodnotě 116,000.000 Kč, k ukládání nadačních, sirotčích a podobných kapitálů. Vydání této zápůjčky se však protáhlo a zemský výbor moravský, hledaje úhradu schodku v mimořádném rozpočtu na rok 1921 v částce 33,747.400 Kč, usnesl se uhraditi jej další zápůjčkou do výše 59,000.000 Kč v 5% dílčích dluhopisech a sloučiti obě zápůjčky v jednotnou ve výši 175,000.000 Kč.

Vláda schvaluje podle zákona ze dne 9. dubna 1920, č. 280 Sb. z. a n., tuto dodatečnou zápůjčku s výhradou, že jí bude použito k úhradě mimořádné potřeby v zemském rozpočtu na rok 1921, dále k úhradě dodatku k mimořádné potřebě na rok 1920 zjištěné částkou 2,880.000 Kč, pak k úhradě kursovních ztrát, provisí a ostatních výloh emisních a, co nad to zbude, smí býti použito pouze podle dalšího určení vlády.

Zemský výbor moravský žádá, aby také zmíněné dodatečné zápůjčce, jež bude sloučena s původní zápůjčkou 116,000.000 Kč v jedinou částku 175,000.000 Kč, byla přiznána sirotčí jistota.

Výhodu tu lze zmíněné zápůjčce přiznati pouze zákonem, poněvadž § 194 zákona ze dne 9. srpna 1854, č. 208 ř. z., uvádí taxativně přípustné způsoby uložení jmění nezletilců.

Sloučením obou zápůjček 116 a 59 mil. korun povstane jednotná zápůjčka v částce 175,000.000 Kč a nebude z titrů jejích patrno, že povstala tímto sloučením. Proto jest nutno vydati zákon, jímž se sirotčí jistota přiznává celé zápůjčce 175,000.000 Kč. Zákon pak ze dne 20. ledna 1921, č. 27 Sb. z. a n., stane se bezpředmětným a proto se má paragrafem 2 zrušiti.

Ježto jmění a finanční síla země Moravy skýtají dostatečné jistoty pro přesné zúročení a umoření zápůjčky, usnesl se výbor ústavně-právní, který jest nástupcem bývalého výboru právního, doporučiti Národnímu shromáždění, aby se usneslo na tomto zákoně tak, jak je vyložen na lavicích poslaneckých.


Souvisejici odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP